Ústav výzkumu globální změny Akademie věd Czech Globe představil web Klimatická změna, který má upozorňovat na dopady globálního oteplování. „Snažili jsme se ukazovat nejenom nějaký střední odhad, ale i to, že změna klimatu má poměrně velkou nejistotu. Jsme přesvědčeni, že i tu nejistotu je třeba jasně vysvětlovat,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Rozhovor ZDE

V loňském roce shromáždily potravinové banky rekordních 16 600 tun potravin, což představuje meziroční nárůst zachráněných potravin o 20 %. Pomohly tak 430 tisícům lidí v nouzi a potvrdily svou nezastupitelnou roli v boji proti plýtvání potravinami a poskytování pomoci těm, kteří ji nejvíce potřebují, a to i během krizových událostí.

Krizová pomoc při povodních

Potravinové banky prokázaly svou připravenost během zářijových povodní, kdy zajišťovaly klíčovou humanitární pomoc do zaplavených oblastí. Ve spolupráci s IZS a humanitárními týmy poskytovaly základní potraviny a pitnou vodu. Celkem byla distribuována materiální pomoc v hodnotě 130 milionů korun, a to díky obrovské vlně solidarity občanů a firem z celé republiky. „Bylo to náročné období a jsem rád, že jsme jako tým potravinových bank dokázali reálně pomoci v nejtěžších chvílích a naše pomoc stále pokračuje,“ poznamenal Tomáš Zatloukal, ředitel Potravinové banky Olomouckého kraje.

Potraviny nepatří do koše

Každý den potravinové banky svážejí neprodejné potraviny a tím je zachraňují, aby neskončily v odpadu. Za rok 2024 bylo zachráněno 16 600 tun potravin a drogerie, z toho 8 800 tun pocházelo z obchodních řetězců. „Každé zachráněné jablko je výsledkem intenzivní spolupráce na straně obchodníků, týmu potravinových bank a sociálních partnerů. Pro potraviny jezdíme ráno i večer, prodlužujeme jejich spotřebu zmrazováním nebo je zpracováváme v transformačních kuchyních,“ popisuje proces Aleš Slavíček, ředitel České federace potravinových bank.

Ministerstvo zemědělství (MZe) dlouhodobě finančně podporuje potravinové banky prostřednictvím zákona o potravinách a tabákových výrobcích a dotačního programu Podpora činnosti potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením. Hlavním cílem finanční podpory je přispět ke snížení plýtvání potravinami, a předejít tak vzniku potravinového odpadu. Ministerstvo podporuje zejména shromažďování, skladování a distribuci potravin získaných podle ustanovení zákona o potravinách, které jsou určeny pro občany bez adekvátního přístupu k základním potravinám. „Efektivní nakládání s potravinami navíc přispívá k ochraně životního prostředí, snižování emisí a omezení odpadu. Do budoucna se Ministerstvo zemědělství zaměří na posílení informovanosti a rozšiřování sítě spolupráce mezi výrobci, obchodníky a charitativními organizacemi. Chceme stále zefektivňovat systém darování potravin a minimalizovat jejich plýtvání,“ doplňuje ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

V roce 2024 bylo v rámci dotačního programu MZe vyplaceno téměř 95 mil. Kč, které byly využity na neinvestiční podporu zajištění samotného provozu potravinových bank. Dlouhodobě jde o jedinou stálou podporu provozních nákladů potravinových bank ze státního rozpočtu. Celkem byla od roku 2016 do 2024 poskytnuta podpora z MZe více než 682 mil. Kč. V roce 2025 je schválena alokace dalších 104 milionů korun. Výdejny pomáhají nejzranitelnějším

Potravinové banky nabízí pomoc lidem, kteří se ocitnou v nouzi. V roce 2024 pomohly 430 tisícům lidí prostřednictvím 1 452 organizací a 201 výdejen přímé potravinové pomoci. Díky spolupráci potravinových bank a obcí bylo rozdáno přes 370 tisíc potravinových balíčků, zejména rodinám v krizi, samoživitelům a seniorům. „Potravinové banky jsou pro mě srdcovým tématem. Pomoc zajišťujeme i prostřednictvím projektu Pompo III, na který je od května 2023 do dubna 2026 vyčleněno 684 milionů korun z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu. Pomáháme lidem v tíživých situacích nejen potravinovou a materiální pomocí, ale také motivací k řešení příčin jejich problémů. Žádný sociální systém se bez takové podpory neobejde. Vyzývám všechny, kdo zvažují podporu potravinových bank, aby neváhali. Je to přímá pomoc těm nejpotřebnějším. Děkuji všem, kdo přispívají, ať už finančně, nebo materiálně,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Investice do dobudování infrastruktury

Potravinové banky operují v 15 regionálních logistických centrech a centrálním Logistickém centru v Praze. Bez kvalitního zázemí a logistické infrastruktury by nebylo možné dosahovat takových výsledků. „V České republice se ročně vyhodí 100 kilogramů potravinového odpadu na obyvatele. Potravinové banky pomáhají předcházet vzniku gastroodpadu a dostávají potraviny k lidem v nouzi. Proto jejich činnost podporuje i Ministerstvo životního prostředí, které za posledních deset let investovalo do jejich vybavení a zázemí 504 milionů korun a v tomto roce jsme přidali dalších 50 milionů. Prostředky mohou být využity na modernizaci skladů, pořízení svozové či manipulační techniky a zefektivnění distribuce potravin. Navíc do roku 2027 máme v Operačním programu Životní prostředí připraveno dalších 150 milionů korun,” uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a doplnil: “Kromě podpory potravinových bank MŽP podporuje také projekty výzkumu a vývoje zaměřeného na potravinové odpady a jejich omezování. Je pro nás podstatné, abychom dokázali ještě více předcházet vzniku potravinových odpadů v různých fázích potravinového řetězce.”

Spolupráce je klíčem k úspěchu

Aleš Slavíček, ředitel České federace potravinových bank: „Loňský rok byl plný výzev, ale prokázalo se, že spoluprací dokážeme překlenout i těžká období. Jsme vděční za každého dárce, podporu ze strany ministerstev i firem a důvěru, kterou cítíme každý den.“

Potravinové banky, které v roce 2024 oslavily 30 let své existence v ČR, dokazují, že spojení veřejné správy, neziskového sektoru a firem přináší významné společenské přínosy a přispívá k udržitelnosti.

Dokument ke stažení:

Report Potravinových bank za rok 2024.

Zápach kravského hnoje se na japonském ostrově Hokkaidó mění v čistou energii. Místní farma ve městě Shikaoi přetváří odpad na vodík, který pohání auta, traktory a dodává teplo sousedním podnikům. Projekt, který vznikl z nutnosti, se teď stává inspirací pro udržitelnou energetiku budoucnosti. Všechno začíná v anaerobním fermentoru. Do něj se shromažďují exkrementy a moč krav. Bakterie v zařízení produkují bioplyn, který se následně čistí a přeměňuje na metan. Tento metan se pak pomocí parního reformingu mění na vodík.  Zbytky po fermentaci se vrací zpět na pole jako kvalitní hnojivo. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Brněnský start-up představil prototyp generátoru vodíku s vyšší účinností
 

Tajné sledování kamionů, odhalování falešných dokumentů, hrabání se v tunách odpadů, zaznamenávání lží, výmluv a vyhýbavých odpovědí řidičů, úřadů, obchodníků s ilegálními odpady. Přes dvacet let se německý investigativní novinář Michael Billig zabývá odpadovým byznysem v Evropě. Rozkrývání ilegálního obchodu ho často zavedlo i Česka. „Za posledních dvacet let se vývoz odpadu z Německa do Česka zpětinásobil. Vaši celníci se soustředí na drogy, alkohol, hazard, ale odpad nikdo nekontroluje,“ říká německý novinář Michael Billig mapující ilegální byznys. Více Z DE
 

Zdraví nebezpečný azbest stále trápí majitele řady budov. Komplikuje a prodražuje jejich rekonstrukce či demolice, které musí probíhat za dodržení přísných pravidel. Ve velkém byl tento materiál využíván ve druhé polovině 20. století především u zemědělských budov jako součást střešních krytin či izolací. Právě tyto budovy mají nyní šanci se karcinogenního azbestu zbavit. V nové dotační výzvě na jeho ekologickou likvidaci vyčlenilo Ministerstvo životního prostředí 100 milionů korun. Žádosti je možné podávat od 17. března 2025.

Už téměř 30 let se azbest nevyrábí a nepoužívá, přesto ho stále najdeme jako součást střech a dalších konstrukcí celé řady budov. Velký problém azbest představuje zejména u zemědělských objektů z 50. let minulého století, kde byl tzv. eternit oblíbený pro svou ohnivzdornost, a proto hojně používán jako krytina ve formě čtvercových šablon nebo vlnitého eternitu. Tyto budovy se však nyní často nacházejí ve velmi špatném stavu a azbest jejich rekonstrukce, modernizace, ale i demolice značně komplikuje. Výzvu je možné využít na bezpečnou demontáž střešních krytin a krovů s obsahem azbestu a jejich následnou bezpečnou likvidaci. Nezáleží přitom, zda se bude jednat o renovaci nebo demolici zemědělské budovy. Především demolicím těchto budov totiž doteď bránila vysoká cena za uložení azbestového eternitu.

„Azbest představuje velikou hrozbu nejen pro životní prostředí, ale především pro zdraví lidí. Proto jsme připravili novou dotační výzvu, ve které chceme umožnit plošnou bezpečnou likvidaci tohoto karcinogenu ze střech a krovů budov, které jsou nebo byly využívány v zemědělství, a nahradit ho zdravotně bezpečnými výrobky. Právě při stavbě hospodářských objektů byl azbest v minulosti často používán,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a dodává: „Odstraňování azbestu podporujeme dlouhodobě v rámci rekonstrukcí nebo demolicí obytných či veřejných budov. Ve všech programech, kde je odstranění azbestu nepřímou investicí, je jeho sanace součástí způsobilých výdajů. Nyní se chceme zaměřit i na zemědělské budovy malých a mikro podniků, pro něž nákladná likvidace azbestu představuje významnou finanční zátěž. Díky této dotaci budou moct získat příspěvek ve výši až jeden milion korun.“

„Jako ministr zemědělství jsem za dotační výzvu rád a děkuji za spolupráci Ministerstvu životního prostředí. Zemědělci jistě ocení technickou pomoc a podporu při likvidaci nebezpečného materiálu, který se v minulosti velmi často využíval a kterého není úplně jednoduché se zbavit. Opravené střechy bude možné snáze využít například na instalaci fotovoltaických panelů, které mohou zemědělskou činnost ještě více zefektivnit,“ uvádí ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Nová výzva je vyhlášena v rámci Národního programu Životní prostředí a finanční pomoc je určena malým zemědělským prvovýrobcům a podnikatelům. Na svůj projekt mohou získat až 1 milion korun.

„Dotaci, která pokryje až 50 % způsobilých výdajů s limitem 30 000 Kč/tunu azbestu, mohou zemědělci použít na zdravotně a environmentálně bezpečnou demontáž střešních krytin a krovů s obsahem azbestu a také na následné předání kontaminovaného odpadu k odbornému odstranění v souladu s platnými předpisy,“ upřesňuje podmínky čerpání podpory Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, z jehož prostředků byla stomilionová alokace vyčleněna.

Pilotní dotační výzvu pro malé a mikro podniky zemědělců vítá také Asociace soukromého zemědělství ČR. „Na nastavení podmínek ASZ ČR spolupracovala s MŽP v připomínkovém řízení. Zejména se podařilo snížit minimální limit pro způsobilé výdaje tak, aby se dostalo na co nejvíce projektů. Neexistuje přesná evidence, ale sedláci mají stále mnoho budov, na kterých se vlnité eternity s azbestem vyskytují. Tato velikost podniků většinou nedosáhne na peníze z Podpory rozvoje venkova pro rozsáhlé rekonstrukce velkých objektů. Právě pro tuto kategorii zemědělců je nová výzva cenná,“ říká předseda Asociace soukromých zemědělců okresu Žďár nad Sázavou a člen předsednictva Asociace soukromého zemědělství ČR Pavel Srna.

Výzvu na odstranění azbestu hodlají využít například na menší farmě v obci Sklené u Žďáru nad Sázavou, kde ministři finanční podporu vyhlásili. „Likvidace této zátěže je břemenem, která nás chtě nechtě nemine. A každá podpora při likvidaci této hrozby je užitečná. Výměna střech s azbestovou krytinou je projekt, který nás zemědělce stejně čeká, a vyhlášením výzvy se urychlí její realizace. Ušetřené finanční prostředky spolufinancováním z Národního programu Životní prostředí budou využity na další projekty na farmě,“ doplňuje Jiří Kunc, majitel místní Farmy rodiny Kuncovy.

Žádosti bude Státní fond životního prostředí ČR přijímat od 17. března letošního roku do 1. června 2026 (případně do vyčerpání alokace) prostřednictvím elektronického systému AIS SFŽP ČR.

Výzva je vyhlášena jako jednokolová nesoutěžní, to znamená, že žádosti budou administrovány průběžně, a to v pořadí, v jakém byly doručeny. Podpořené projekty musí být dokončeny nejpozději do konce příštího roku.

Detaily a dokumenty k výzvě: Výzva č. 4/2025: Ekologická likvidace azbestu

První číslo 18. ročníku velmi populárního odborného časopisu WASTE FORUM navazuje na konferenci Potravinářství na cestě k udržitelnosti, která se spolu se symposiem ODPADOVÉ FORUM 2024 konala loni v listopadu. Část článků jsou rozšířené texty přednášek ze zmíněné konference, další přišly do redakce v reakci na úspěch konference. Mezi publikovanými články naleznete například výzkum zaměřený na využití zbytků po odstraňování masa z kuřat, kde autoři zkoumají extrakci želatiny a její aplikaci pro výrobu želé a fólií. Další studie se zabývá vlivem přídavku hroznových výlisků na minerální profil trvanlivých pekárenských výrobků, což otevírá nové možnosti pro obohacení potravin o funkční složky. Dále v novém čísle najdete  analyzu motivace a bariéry spotřebitelů k třídění potravinového odpadu. Nové WASTE FORUM ke stažení ZDE

Evropa volá po snížení emisí oxidu uhličitého a vláda nyní kývla na plán, který umožní českému průmyslu uskutečňovat tento záměr jeho zachytáváním a ukládáním pod zem. Vybudování technologií na zachytávání a ukládání oxidu uhličitého je také podle většiny odborných studií velmi drahé. Odhadované náklady k zachycení jedné tuny CO2 se pohybují ve výši 10 až 170 euro (250 až 4264 Kč), ale liší se podle průmyslových procesů. Další náklady se pojí s přepravou a ukládáním emisí. Současný poplatek za vypuštění tuny oxidu uhličitého do ovzduší ve formě emisní povolenky nyní činí 70 eur (1750 Kč) za tunu. Na řadu tedy přicházejí výpočty, jak se taková investice vyplatí. Více ZDE

V brazilském městě Belém se letos v listopadu odehraje klimatická konference COP30. Aby se na místo pohodlně dostalo všech 50 tisíc očekávaných návštěvníků, buduje stát Pará do svého hlavního města čtyřproudou dálnici – skrz amazonský deštný prales. Více ZDE
 

Mikroplasty mohou bránit fotosyntéze rostlin, a tak ohrožovat budoucí produkci potravin, varují vědci. V nové studii tvrdí, že v příštích dvou dekádách může hrozit hladomor dalším až 400 milionům lidí. Hovoří přitom o negativních dopadech na úrodu pšenice, rýže a kukuřice, ale i vymírání ryb v oceánech. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Vědci si na rybičkách vyzkoušeli, jak zobrazit mikroplasty v tkáních
 

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh prováděcího nařízení týkající se přepravy odpadů – interoperabilita systémů pro elektronické předkládání a výměnu informací a dokumentů. Cílem této iniciativy je stanovit podrobné požadavky na elektronické předkládání a výměnu informací a dokumentů týkajících se přepravy odpadů. Tyto požadavky se týkají zejména interoperability mezi centrálním systémem a jinými systémy nebo softwarem.

Dokument ke stažení:

• EU 51_25 EK Návrh prováděcího nařízení – Ares(2025)1757921

• EU 51_25 EK Příloha – Ares(2025)1757921

Cílem předkládaného návrhu vyhlášky je uvedení vyhlášky č. 415/2012 Sb. do souladu s novou právní úpravou zakotvenou uvedenou novelou zákona o ochraně ovzduší. Předkládaná vyhláška proto v návaznosti na zákonná zmocnění navrhuje upravit tyto okruhy témat:

• Seznam stacionárních zdrojů, pro které bude vyžadováno stanovení průběžného sledování a zaznamenávání provozního parametru v povolení provozu zdroje, a dále úprava rozsahu, způsobu a podmínek stanovení tohoto provozního parametru.

• Postup prokazování spalování odpadu ve spalovacím stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně a rozsah kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje.

• Minimální vzdálenosti mezi stacionárním zdrojem uvedeným v příloze č. 2a zákona a stanovenými plochami vymezenými v územním plánu včetně způsobu jejich použití.

• Zásady pro ukládání specifických emisních limitů v povolení provozu zdroje nad rámec emisních limitů stanovených vyhláškou nebo pro jejich zpřísňování.

• Změny v příloze č. 2 – úprava emisních limitů a dalších podmínek provozu pro spalovací stacionární zdroje na základě požadavků ekoauditu a odstranění obsoletních částí (specifické emisní limity, jejichž aplikace byla omezena pouze do určitého data).

• Změny v příloze č. 8 v reakci na podněty z praxe – úprava nových a zpřesnění některých stávajících technických podmínek provozu a specifických emisních limitů pro ostatní stacionární zdroje.

• Úprava nových formulářů.

• Revize hodnot obecných emisních limitů.

• 51_25_Materiál

• 51_25_Důvodová-zpráva

• 51_25_Platné-znění

Metodický dokument je zaměřen na postupy zjišťování a monitorování rozptýlených emisí VOC v zařízeních chemického průmyslu kategorie 4, které spadají pod působnost prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2022/2427 ze dne 6. prosince 2022, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (IED) pro společné systémy nakládání s odpadními plyny a jejich čištění v chemickém průmyslu (závěry o BAT WGC). 

V těchto závěrech je vyžadován monitoring rozptýlených emisí u všech komponent, kde by mohlo docházet k únikům organických látek. Účelem metodického dokumentu je pomoci provozovatelům a povolujícím úřadům vyjasnit postupy pro plnění závěrů o BAT 19 včetně navazujících a objasnit terminologii použitou v těchto závěrech, za účelem nastavení závazných podmínek k provozu pro plnění relevantních BAT do 6. prosince 2026.

Dokument ke stažení:

Metodika WGC s novou přílohou.pdf

Předkládaná statistická zpráva představuje souhrnná data o zásobách a těžbě uhlí v České republice za jednotlivé roky 2013–2023 a dále obsahuje zjednodušené energetické bilance s informacemi o zahraničním obchodě a o využití jednotlivých uhelných paliv, údaje o výrobě elektřiny a tepla a mezinárodní srovnání, pro které byly vybrány sousední země: Německo a Polsko. Zdrojem dat byly statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu, Energetického regulačního úřadu, Českého statistického úřadu, České geologické služby a Eurostatu.

Dokument ke stažení:

Uhlí v České republice, 2013–2023

Moderní technologie umožňují zachytit oxid uhličitý z průmyslových provozů a následně ho buď využít jako surovinu například v chemickém průmyslu nebo bezpečně a dlouhodobě uložit do geologických struktur. Pro budoucí využití této technologie Ministerstvo životního prostředí připravilo Akční plán pro rozvoj technologií zachytávání, využití a ukládání oxidu uhličitého. Dokument ve středu projednala vláda.

„Schválení Akčního plánu je prvním krokem na dlouhé cestě k využívání technologií CCUS. Tyto mohou být důležitým nástrojem pro snižování průmyslových emisí v sektorech, kde je obtížné dosáhnout nízkých emisí jinými prostředky. Jedná se nicméně o technologie, které jsou v současnosti ve světe převážně v pilotních fázích. Proto plán především analyzuje současný stav poznání a definuje další kroky, pro možné využití technologií v budoucnu. Jde nám o racionální posouzení všech možností, které český průmysl má,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Akční plán se zabývá jak možnostmi geologického ukládání CO₂ v České republice, tak i přepravou zachyceného CO₂ pomocí produktovodů do vhodných struktur mimo území ČR. Materiál rovněž popisuje možnosti využití zachyceného CO₂ v rámci principů cirkulární ekonomiky, například při výrobě plastů, stavebních materiálů či syntetických paliv. Dokument dále zmiňuje potřebu podporovat i využívání materiálů s nižší emisní stopou, například zvýšením podílu dřeva ve stavebnictví nebo širším uplatněním recyklovaných stavebních materiálů. Takový přístup může významně snížit potřebu emisně a energeticky náročných primárních surovin.

Plán je strukturován do několika hlavních částí: nejprve analyzuje potřebu zachytávání CO₂ v jednotlivých průmyslových odvětvích v ČR a popisuje možnou poptávku po využití nebo ukládání tohoto plynu. Dokument následně detailně představuje dostupné technologie CCUS, jejich technické aspekty, ekonomické podmínky i environmentální a společenské souvislosti. Samostatně se věnuje také otázkám přepravy CO₂, včetně přeshraničních produktovodů.

Opatření Akčního plánu zahrnují například začlenění technologií CCUS do strategických dokumentů ČR a zajištění koordinace s dalšími státními politikami. Důležitým opatřením je rovněž posilování mezinárodní spolupráce, a to zejména formou jednání s evropskými státy, které disponují vhodnými geologickými strukturami pro bezpečné uložení CO₂, především v oblastech Severního moře. Navržená opatření mají za cíl připravit potřebný legislativní rámec, zejména vytvoření vládního nařízení pro finanční zabezpečení provozu úložišť CO₂ a řešení povinností po jejich uzavření. V oblasti vědy a výzkumu se opatření zaměřují na potřebu detailního mapování potenciálních lokalit pro ukládání oxidu uhličitého, potřebu zachytávání pro jednotlivé druhy průmyslu či potřebu analýzy možností přepravní infrastruktury.

Implementaci opatření Akčního plánu zajistí Národní platforma CCUS, kterou bude koordinovat MŽP. Platforma spojí odborníky ze státní správy, průmyslových svazů a vědeckých institucí. Platforma bude nejen koordinovat realizaci opatření, ale také sloužit jako důležité fórum pro sdílení zkušeností, výměnu znalostí a odbornou diskuzi o dalším směřování a potenciálu technologií CCUS v ČR.

Související:

Připomínky: Akční plán pro rozvoj technologií zachytávání, využití a ukládání CO2 v ČR