Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložili pokutu 500 tisíc korun společnosti za to, že provozovala mobilní recyklační linku k drcení a třídění odpadů ze staveb v rozporu s provozním řádem. Firma v průběhu roku 2013 tyto odpady přijímala ke zpracování od různých subjektů, aniž by evidovala, o jaký odpad jde. Tím se dopustila porušení zákona o odpadech.

Navíc svou mobilní recyklační linku podle inspekce poskytovala jiným subjektů, aniž by předem řádně ohlásila, kde bude linka umístěna. „Docházelo tak k nakládání s odpady nejasného původu na několika místech. Firma tak vážným způsobem neplnila své evidenční a ohlašovací povinnosti. Kontrolním orgánům tím snižovala možnosti účinné kontroly,“ uvedl Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Inspektoři České inspekce životního prostředí už přitom tuto firmu v minulosti několikrát pokutovali. Za neposkytnutí součinnosti a neumožnění výkonu kontrolní činnosti jí bylo uloženo 5 pokut v celkové výši 850 tisíc korun.

Za poškození přírodní rezervace padla pokuta 190 tisíc korun

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany přírody v Ostravě zas uložili pokutu 190 tisíc korun společnosti, která prováděla nezákonnou činnost v přírodní rezervaci. „Došlo k poškození a zničení dřevin a nepovoleným úpravám menšího místního vodního toku. Firma také na území rezervace hospodařila prostřednictvím invazivních technologií. Orala na trvalých travních porostech a používala pesticidy. Chemické látky aplikovala jak na území rezervace, tak v jejím ochranném pásmu,“ uvedl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě. Výši pokuty stanovili inspektoři ČIŽP při dolní hranici zákonného rozpětí. Bylo velmi výrazně přihlédnuto k tomu, že se společností ČIŽP zahájí správní řízení o uložení nápravného opatření, jehož cílem bude alespoň částečná kompenzace újmy způsobené na přírodě a krajině.

Upozorňujeme uživatele ISPOP, že dne 23. 6. 2016 proběhne plánovaná odstávka systému ISPOP již od 15hod. Během odstávky nebude dostupná neveřejná část aplikace (sekce "MŮJ ÚČET").

Zdroj: CENIA

Význam zásobování obyvatel pitnou vodou z veřejných vodovodů roste i díky negativním projevům klimatické změny v podobě sucha, které významným způsobem může do budoucna omezit či zcela znemožnit využívání individuálních zdrojů pitné vody (studně, vrty, atd.) Není bez zajímavosti, že právě v roce 2015 došlo vlivem sucha k vyššímu využití veřejných vodovodů a stoupla výroba vody o 4,2 %. Oproti deklaracím Ministerstva životního prostředí o nadměrném využívání podzemních vod přitom stoupla zejména spotřeba pitné vody vyrobené z povrchových zdrojů o 6,7 % oproti 1,8 % nárůstu u vody podzemní. Více ZDE

Mohlo by Vás zajímat:

Strategie Ministerstva zemědělství s výhledem do roku 2030

Glyfosát a obor veřejných vodovodů a kanalizací ČR

Zdroj: SOVAK ČR

V Praze dnes byly slavnostně představeny nominované projekty základních kategorií 8. ročníku soutěže Ekologický oskar. O vítězích letos rozhodne veřejnost v on-line hlasování. Každý z hlasujících se může zúčastnit soutěže o auto ŠKODA Citigo a navíc svým hlasem pomůže získat úsporné osvětlení základní a mateřské škole Trhové Sviny.

Do osmého ročníku soutěže se přihlásilo téměř tři sta projektů. Odborná porota letos vybírala dva nejlepší projekty zaměřené na úsporu energií a ochranu přírody v pěti základních kategoriích. Jednomu ze dvou nominovaných projektů v kategoriích Obec, Kutil, Firma, Mládež a Stavba mohou nyní lidé poslat svůj hlas. „Společnost E.ON poskytne za každý hlas deset korun na realizaci E.ON úsporného osvětlení v základní a mateřské škole a sportovní hale ve městě Trhové Sviny. Město vyhrálo Ekologického oskara v kategorii Obec v roce 2012 a od té doby soutěž významně podporuje. Umožňuje například testování přihlášených projektů v kategorii Nápad,“ říká Michael Fehn, předseda představenstva E.ON Czech Holding AG.

V kategorii Obec nominovali odborníci projekt města Litoměřice, které šetří energie nezávisle na rozpočtu města. Proti němu budou stát padesátkrát menší Haňovice na Hané, které právě díky omezenému obecnímu rozpočtu šetří finance a energie spoluprací obce a místních podniků. Společnost Slavona uspěla v kategorii Firma s inovativním technologickým řešením vyráběných posuvných dveří pro pasivní domy a o vítězství se utká s hotelem Na Farmě, který na jednom místě vyrábí a spotřebovává veškeré energie i produkty, a navíc zpracovává bio odpad sousední vesnice.

V kategorii Mládež komise ocenila iniciativu mladých školáků ze Zbirohu, kteří již v dětském věku chrání životní prostředí a sami získávají finanční prostředky na své aktivity. Druhou nominaci získal projekt, který naopak děti připravuje na to, co využijí v budoucnu. Dětské zážitkové experimentárium je svým tématem energeticky úsporného stavění a zábavným pojetím unikátní v celé Evropě.

V kategorii Kutil zaujaly porotu projekty s automobilovou tématikou, které proti sobě postavily pravého českého kutila a iniciativu, jež nové české kutily vychovává. Jaromír März se svým vlastnoručně vyrobeným solárním automobilem a elektrokoloběžkou bude soupeřit s Národním technickým muzeem Praha, které pořádá technické soutěže pro mládež. V letošní nové soutěžní kategorii Stavba byla nominována secesní vila, kterou se podařilo přestavět na moderní polyfunkční dům, aniž by ztratila svůj půvab z roku 1907, a moderní dům nad vodopádem v Telči postavený na nevyužívaném pozemku pod hrází rybníka, který přesto zapadá do historické zástavby. Obě budovy přitom dosahují nejnižšího stupně energetické třídy A.

„Pro vítěze jednotlivých kategorií mohou lidé hlasovat až do 30. září. Na hlasující čeká spousta zajímavých odměn v podobě elektrospotřebičů Miele, tou hlavní je pak roční zápůjčka vozu ŠKODA Citigo G-TEC na stlačený zemní plyn,“ dodává Vladimíra Glaserová z organizačního týmu soutěže. Přihlašování projektů je stále otevřené v kategorii Nápad. Do kategorie určené všem nezrealizovaným projektům se zaměřením na úsporu energií či ochranu životního prostředí je možné zasílat přihlášky až do 15. srpna. Vítězové jednotlivých kategorií 8. ročníku soutěže Ekologický oskar budou představeni v říjnu na slavnostním vyhlášení, které již tradičně odvysílá Česká televize.

Více informací o soutěži i hlasování je možné najít na webu www.ekologickyoskar.cz.

Přehled nominovaných projektů v základních kategoriích

Kategorie Obec

Litoměřice šetří energie nezávisle na rozpočtu města
Jako první v ČR dokázalo město Litoměřice motivovat své organizace, zaměstnance i občany k společnému cíli šetřit energii a využívat obnovitelné zdroje. Prostřednictvím Fondu úspor energie město optimalizovalo nákup energie nebo zprovoznilo fotovoltaické elektrárny na svých objektech. Kroky a opatření k úspoře energií navíc financuje z již dosažených úspor.
V čem je projekt unikátní:

• Vzorový příklad koordinovaného postupu města, jeho organizací i obyvatel
• Kroky směrem k úspoře energií jsou financovány z již dosažených úspor
• Zřízení Fondu úspor energie, který je nezávislý na rozpočtu města

Energetické úspory zvýšily zaměstnanost v obci Haňovice
V malé obci Haňovice na Hané se díky spolupráci s místními firmami podařilo snížit množství spotřebované energie, odstranit černé skládky i vyměnit veřejné osvětlení. V přípravě je navíc projekt skleníků pro pěstování zeleniny, který obci přinese až 35 nových pracovních míst.
V čem je projekt unikátní:

• I malá obec s omezeným rozpočtem může realizovat komplexní a úspěšný přístup k úsporám energií
• Obec rozvíjí a podporuje spolupráci s místními podniky
• Realizace projektu obce umožní vznik nových pracovních míst

Kategorie Firma

Energeticky soběstačný hotel s farmou
Ve Středočeském kraji v obci Choťovice najde zvědavý návštěvník hotel s farmou, který je jako jeden z mála v tuzemsku skutečně energeticky soběstačný. Hotel Na Farmě je přitom skvělou ukázkou firemního provozu, který funguje na bázi uzavřeného koloběhu – veškerou energii, živočišné produkty i odpad dokáže totiž nejen sám produkovat, ale také spotřebovat.
V čem je projekt unikátní:

• Jedinečný symbiotický koncept a spolupráce obce, zemědělce a hotelového komplexu
• Veškeré energie i produkty jsou na jednom místě vyráběny i spotřebovány – farma navíc zpracovává bio odpad sousední vesnice
• Ekologický chov zvířat a celkový minimální dopad areálu na životní prostředí

České posuvné dveře pro pasivní domy získaly prestižní certifikát
Český výrobce oken a dveří SLAVONA vyrábí v jižních Čechách posuvné dveře pro pasivní stavby, které osloví nejen svým minimalistickým designem, ale také úspornými vlastnostmi. Výrobce za ně získal prestižní mezinárodní certifikát, kterým se mohou pochlubit pouze čtyři konkurenční výrobky ze zahraničí.
V čem je projekt unikátní:

• Český vynález inovativního řešení prosklených posuvných dveří pro pasivní domy
• Minimalistický vzhled s maximálním využitím solárních zisků
• Jedinečnost na českém trhu, výrobek získal prestižní certifikaci PHI v třídě phA

Kategorie Kutil

Vlastnoručně vyrobené ekologické dopravní prostředky
Jaromír März projel Šumavu na elektrokoloběžce, kterou si jako správný český kutil doma sám sestrojil. Ve své dílně dokázal postavit také solární automobil a elektrocentrálu na dřevoplyn. Všechny stroje vyrábí velmi jednoduše a s minimálními náklady. Návody k sestrojení navíc umisťuje bezplatně na internet.
V čem je projekt unikátní:

• Český kutil dokázal svépomocí vyrobit poměrně složité zařízení, jako je elektrocentrála na dřevoplyn
• Vlastnoruční sestrojení plně funkčního solárního auta a elektrokoloběžky
• Využití jednoduché konstrukce a snadno dostupných materiálů při výrobě

Soutěže technických hraček pro děti
Technické soutěže pro mládež kombinují radost z vlastnoručně vyrobené hračky s potěšením ze závodění. Jiří Toman vymyslel koncept, kdy děti ze základních a středních škol rozvíjejí technické myšlení stavbou auta na gumičku, parního či Stirlingova motoru. Se svými modely pak jejich tvůrci soutěží v různých disciplínách.
V čem je projekt unikátní:

• Výroba technické hračky, která musí obstát v soutěži, napomáhá vytvořit dětem pozitivní vztah k vlastnoručně vyrobeným funkčním přístrojům a stát se tak budoucími kutily
• Děti a mládež se učí hospodařit s energií zábavnou formou a rozvíjejí své technické myšlení i dovednosti
• Dlouholetý rozvoj soutěže a neustálé vylepšování výsledků vyrobených modelů

Kategorie Mládež

Putovní expozice Dětské experimentárium radí, jak bydlet zdravě
Světová vědecká centra dokáží zaujmout a přiblížit veřejnosti mnohdy velmi složité přírodní i fyzikální zákony. Zážitkové experimentárium s názvem Mámo, táto, pojďme bydlet zdravě! se jimi inspirovalo a ukazuje dětem i dospělým, jak se staví energeticky úsporný dům. Díky tématu expozice a jeho hravému pojetí jsou tato interaktivní stanoviště unikátní v celé Evropě.
V čem je projekt unikátní:

• Zábavné pojetí tématu energeticky šetrného stavění a přiblížení problematiky srozumitelnou formou dětem
• Interaktivní expozice, kde si každý může osobně vyzkoušet a ověřit, co patří ke stavění pasivního domu
• V České republice zatím ojedinělá snaha vzdělávat v této tématice již nejmladší generaci – co se naučí teď, mají šanci zúročit v budoucnosti

Ekotým základoškoláků ze Zbiroha chrání přírodu a šetří energie
Žáci základní školy J. V. Sládka ve Zbirohu dokazují, že velké věci může člověk udělat již v raném věku. Za vším stojí jejich Ekotým čítající 36 žáků. Ten je unikátní nejen svými aktivitami na ochranu přírody a úsporu energií, ale také tím, že si jeho členové sami získávají finance na svou činnost.
V čem je projekt unikátní:

• Rozsah aktivit žáků z Ekotýmu na ochranu přírody – děti se snaží zapojit nejen své spolužáky a pracovníky školy, ale spolupracují také s místními obyvateli a vedením obce
• Finanční samostatnost a vlastní produkce potravin k získávání peněz na provoz Ekotýmu
• Malí členové Ekotýmu dokazují, že již v tomto věku mají vše pevně v rukou a dokáží realizovat první samostatné projekty zaměřené na ochranu přírody

Kategorie Stavba

Secesní vila v pasivním standardu
Secesní vilu v Poděbradech se podařilo přestavět v moderní polyfunkční dům, aniž by ztratila svůj půvab z roku 1907. Lidé tak mohou navštívit tělocvičnu, kavárnu nebo pokrokově bydlet v prostorách z počátku minulého století. Historická budova navíc funguje podle principů pasivního domu. Unikátní postup rekonstrukce je možné použít pro stavby v historických centrech měst.
V čem je projekt unikátní:

• Pokrokové řešení propojení historické budovy s moderními službami a bydlením
• Přestavba historické budovy do objektu v pasivním standardu
• Snadná realizovatelnost postupů u jiných historických budov v památkových zónách

Dům nad vodopádem v historickém centru města Telč
Vznášející se budova na betonových sloupech nad vodou nabízí romantické, přírodní a nízkoenergetické bydlení v místě, kde by to nikdo nečekal. Dům vyrostl na stísněném, léta opuštěném pozemku v centru města Telč. Dřevostavba stojí na hranici historického jádra UNESCO přímo pod hrází rybníka.
V čem je projekt unikátní:

• Inspirativní koncept pro výstavbu domů na malém a zdánlivě nevyužitelném pozemku
• Minimalisticky řešená dřevostavba v pasivním standardu v záplavové oblasti
• Moderní výstavba s respektem k historii i krajinnému rázu místa

VÝSLEDKY Vláda dnes schválila novelu zákona EIA z dílny Ministerstva životního prostředí. Ta má umožnit získání stavebního povolení u 10 klíčových projektů, bez toho aniž by u těchto projektů musel být opakován proces posuzování vlivů na životní prostředí, tzv. EIA. Všechny tyto projekty mají vydané stanovisko EIA podle předvstupního zákona EIA z roku 1992, zároveň jsou ale pro Českou republiku natolik klíčovými stavbami, že pro ně vláda vyjednává výjimku z opakování procesu EIA v Evropské komisi. Všechny záměry jsou současně připravené tak, že po vydání stanoviska dle novely budou moci okamžitě vstoupit do procesu vedoucího k získání stavebního povolení.

Vládním zmocněncem pro jadernou energetiku se stal podle očekávání na další 4 roky Ján Štuller. Jeho úkolem bude koordinovat výstavbu nových jaderných bloků v České republice. Návrh ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka bude ve středu projednán vládou. Štuller působil v devadesátých letech jako předseda Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Štuller zvítězil ve výběrovém řízení, kterého se účastnilo celkem pět lidí. Do této funkce by měl být jmenován na čtyři roky. Po rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky byl jmenován prvním předsedou nově vzniklého Státního ústavu pro jadernou bezpečnost. Tuto funkci vykonával do roku 1999.

První schůze nového stálého výboru pro jadernou energetiku se konala už v březnu letošního roku. Úkolem tohoto výboru je rovněž dohled nad výstavbou nových bloků. V jeho čele stojí ministr Mládek.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech - Projednávání bylo přerušeno.

Cílem návrhu je transpozice nové evropské směrnice, která se týká omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek. Zákon předkládá Ministerstvo životního prostředí (MŽP).

Politika se zaměřuje na definování cílů a opatření v oblasti ochrany klimatu na národní úrovni tak, aby v maximální možné míře zajišťovala splnění redukčních cílů pro emise skleníkových plynů v návaznosti na mezinárodní dohody (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu a její Kjótský protokol, Pařížská smlouva), závazky vyplývajících z legislativy Evropské unie a přispěla k dlouhodobému přechodu na udržitelné nízkouhlíkové hospodářství ČR.

Politika představuje novou strategii České republiky v oblasti ochrany klimatu do roku 2030. Zároveň představuje výhled rozvoje nízkouhlíkového hospodářství do roku 2050 v návaznosti na rozhodnutí konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu 1/CP.16, Pařížskou smlouvu čl. 4, odst. 19 a v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu. Předkládaná strategie je rovněž v souladu s Plánem přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050 uveřejněné Evropskou komisí v roce 2011.

Návrh NV, kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací - Vláda návrh schválila

Nařízení vlády je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"). Zákon ve znění jeho novely přijaté pod č. 267/2015 Sb. zmocňuje v § 34 odst. 1 vydat prováděcí právní předpis k úpravě hygienických limitů a vibrací pro denní a noční dobu, způsobu jejich měření a hodnocení, v § 30 odst. 3 ke stanovení, co se považuje za prostor významný z hlediska pronikání hluku, a v § 77 odst. 5 ke stanovení, co se považuje za prokazatelné navýšení hluku.

Nařízení vlády je rovněž prováděcím právním předpisem k zákonu č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Tento zákon v § 7 odst. 7 zmocňuje k vydání prováděcího právního předpisu ke stanovení rizikových faktorů pracovních podmínek, jejich členění, hygienických limitů, způsobu jejich zjišťování a hodnocení a minimálního rozsahu opatření k ochraně zdraví zaměstnance.

Novelou nařízení vlády se zavádí výpočet pro jinou než průměrnou expozici hluku, která může být sledována kromě pracovního týdne i v období měsíce nebo i v  např. v kalendářním roce. Obdobně je navrhovaná novelizace u průměrné expozice zaměstnanců vibracím.

V oblasti ochrany veřejného zdraví v komunálním prostředí se jedná především o změny vyvolané novelou zákona o ochraně veřejného zdraví přijatou pod č. 267/2015 Sb. Dále dochází k úpravě terminologie v návaznosti na oblast technické normalizace (normy ČSN ISO). Návrh rovněž vychází ze zkušenosti hygienické služby s aplikací stávajícího nařízení vlády v terénní praxi.

Na základě nové úpravy a zmocnění v zákoně stanovuje nově nařízení vlády pojem prostor významný z hlediska pronikání hluku z venkovních prostor staveb do vnitřních chráněných prostor. Je nově upraveno hodnocení chráněného venkovního prostoru staveb, které jsou hodnoceny z hlediska dopadajícího zvuku, tj. nebere se v úvahu zvuk odražený od fasády konkrétní posuzované stavby. Toto hodnocení je v souladu se stanovením doporučených limitních hodnot WHO, které platí pro dopadající zvuk a z nichž vychází i hodnoty hygienických limitů, dále požadavky mezinárodních technických norem ČSN ISO 1996-2 a respektováním již implementované Směrnice 2002/49/EC o snižování a řízení hluku v životním prostředí. Nejde v tomto případě o ochranu lidí zdržujících se do 2 metrů před fasádami těchto staveb, protože ochrana těchto osob je zajištěna limity pro chráněný venkovní

prostor, ale posouzení expozice vnitřních prostor. Je proto zavedena povinnost od naměřených hodnot odečítat korekcemi vliv odraženého zvuku.

Návrh nařízení částečně upravuje a doplňuje použité základní pojmy a terminologii, které jsou upraveny podle novelizované technické normalizace, zejména ČSN ISO 1996-2 (např. zavedení pojmu určující ukazatele fyzikálních veličin, připuštění možnosti přesnější identifikace tónové složky a její slyšitelnosti), upravuje se pojem stacionární zdroj hluku, který je doplněn i na základě zkušeností z praxe), doplňuje se další kritérium pro identifikaci impulsních hluků, protože mimo kvalitativní posouzení, zda zdroj hluku patří do kategorie zdrojů impulsního hluku, je třeba posoudit i kvantitativně impulsní charakter akustického signálu. Toto doplnění reaguje na skutečnost, že se vzrůstající vzdáleností od zdroje se ztrácí charakteristika hluku jako impulsního a v praxi byla podle stávajícího znění nařízení vlády  aplikována korekce -12 dB, i když již u chráněné zástavby tento charakter neměla (např. střelba).  Dále se ruší pojmy, které byly navázány na novelou zákona zrušená ustanovení (např. pojmy sousedský hluk, hluk s výrazně informačním charakterem) a rovněž jsou odstraněny tiskové chyby ve stávajícím znění.

Návrh upřesňuje na základě požadavku praxe stávající ustanovení o tzv. nehodnotitelné změně naměřených hodnot hluku tím, že jasně vymezuje, že tento institut nelze použít pro porovnání naměřené hodnoty s hygienickým limitem. Tento institut je určen především pro posouzení situace před a po realizaci protihlukových opatření, zejména v rámci tzv. časově omezeného povolení provozu nadlimitního zdroje hluku podle § 31 odst. 2 zákona. V rámci povolování této „výjimky“ z dodržování limitů, se mj. posuzují navrhovaná protihluková opatření z hlediska rozumně dosažitelné míry, tj. zda navrhovaná řešení mají dostatečný efekt a povedou ke snížení hlučnosti.

V  souvislosti s výše uvedenou novelou zákona a zavedením „priority vstupu do území“ zdroje hluku nebo chráněné stavby, byla v souladu s požadavkem obsaženým v § 77 odst. 5 zákona v návrhu definována hodnota představující prokazatelné navýšení hluku a stanoveny podmínky pro její použití. Navýšení hluku se považuje za prokazatelné při hodnotách větších než 2 dB, kdy tato hodnota byla stanovena s ohledem na hodnotu konvenční standardní nejistoty měření hluku, která je právě 2 dB. Zajišťuje se také, aby stavebník hodlající stavět v blízkosti zakreslené, ale ještě neexistující, pozemní komunikace (ale i dráhy nebo stacionárního zdroje), si vyprojektoval svá protihluková opatření, tak jak mu to ukládá zákon, na základě nejaktuálnějších údajů o zdroji hluku (např. dopravních informací), které mu budoucí vlastník nebo provozovatel může poskytnout. Provozní údaje se totiž mohou v souvislosti s projektovou přípravou výstavby zdroje hluku postupně měnit a upřesňovat, takže očekávaná hlučnost se může i zvyšovat. Stavebník by tedy mohl svá protihluková poddimenzovat, pokud by vycházel ze starších, v rozhodnou chvíli již neaktuálních, údajů. Přitom původ relevantních údajů může být i starší, avšak v rozhodnou chvíli musí být stále platné. Stanovená doba 9 měsíců by měla poskytovat dostatečný časový prostor na to, aby bylo možné adekvátní protihluková opatření pro stavebníka vyprojektovat.

Upřesňuje se pravidlo použití korekce pro účelové komunikace mimo areály stacionárních zdrojů hluku, které se posuzují stejně jako komunikace III. třídy. Jedná se o komunikace např. v satelitní zástavbě, které mají charakter obslužných komunikací. Hluk z účelových komunikací má jednoznačně charakter hluku ze silniční  dopravy, a není proto důvod posuzovat je o 5 dB přísnějším limitem pro stacionární zdroje hluku.

V souladu s výsledky jednání s Ministerstvem dopravy za účelem odstranění rozporů byly v návrhu provedeny tyto změny:

• V části týkající se vlakotvorných stanic (seřaďovacích nádraží) došlo k navýšení hygienického limitu pro noční dobu o 5 dB pro nádraží, která byla v provozu přede dnem 1. listopadu 2011, přičemž tato nádraží se nadále posuzují jako stacionární zdroje hluku.
• Institut tzv. staré hlukové zátěže (tj. „časové výjimky“ z povinnosti dodržet hygienické limity stanovené nařízením vlády) zůstává pro pozemní komunikace a dráhy zachován tam, kde hluk existoval před 1. lednem 2001. Bylo formulačně upřesněno, že hygienický limit s korekcí +20 dB je možné aplikovat na  pozemní komunikace a dráhy, pouze pokud nedojde k navýšení hluku z jejich provozu o více než 2 dB. Pokud tato situace nastane a limit staré hlukové zátěže již nelze uplatnit, nebo je překročen, je možné pro přesně definované případy stávajících komunikací a drah zvýšit hygienický limit o +5dB.

Dokument ke stažení:

Platné znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Materiál

Ani čtvrt století po privatizaci podniků v 90. letech minulého století stále nejsou odstraněny ekologické zátěže, u nichž se stát zaručil za jejich likvidaci, upozorňují Hospodářská komora ČR (HK ČR) a Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH). Proto včera vyzvaly ministerstvo financí, aby významně zvýšilo objem peněz směřovaných do vyčištění kontaminovaných míst.

„Tyto staré ekologické zátěže mají negativní dopady na životní prostředí v ČR a také na další rozvoj aktivit zasažených firem. Objem peněz mířených do odstranění ekologických škod by měl stát zvýšit, aby se vyhnul případným miliardovým soudním žalobám nabyvatelů za neplnění závazků z ekologických smluv,“ upozornil dnes předseda Sekce životního prostředí HK ČR Jan Mraček během semináře Problematika ekologických zátěží se státní garancí.

„Stát by měl sdělit, jakým způsobem chce zajistit přípravu dostatečných prostředků pro aktivní řešení těchto dlouhodobých závazků,“ dodal výkonný ředitel ČAOH Petr Havelka při semináři, který se dnes konal na půdě HK ČR v pražském Florentinu za účasti zástupců ministerstev financí a životního prostředí, poslanecké sněmovny, České inspekce životního prostředí a firem – tedy nabyvatelů, jichž se ekologické zátěže se státní garancí týkají.

Staré ekologické zátěže představují kontaminovaná místa (podzemní vody, zeminy, skládky, stavební konstrukce), kde byl závadný stav způsoben státními podniky v období před privatizací používáním k životnímu prostředí nešetrných, ale ve většině případů povolených technologií a chemických látek. Agendou odstraňování ekologických škod byl pověřen v úzké spolupráci s ministerstvem životního prostředí Fond národního majetku ČR, jehož majetek, činnosti a kompetence po jeho zániku později přešly na ministerstvo financí. K odstranění škod používají část prostředků z výnosu privatizace.

HK ČR i ČAOH také vyzvaly ministerstva financí a životního prostředí, aby do letošního podzimu zpřístupnily seznam priorit dosud nevypořádaných ekologických zátěží se státní garancí a vypracovaly metodiku pro výběr sanací jednotlivých každoročně vybíraných znečištěných lokalit.

Česko není připraveno na zákaz skládkování odpadu v roce 2024, jak navrhuje ministerstvo životního prostředí v novém zákonu o odpadech. Uvedli to dnes na tiskové konferenci starostové ze Sdružení místních samospráv ČR po zasedání jeho pracovní skupiny. Navrhují, aby stát zbytečně nespěchal a počkal se zákazem do roku 2030, jak požaduje Evropská unie. Sdružení je také přesvědčeno, že se poplatek za odpady pro občany kvůli tomu násobně zvýší.

Cílem nového zákona, k němuž v těchto dnech ministerstvo zpracovává připomínky, je do roku 2024 významně snížit skládkování vybraných odpadů. MŽP říká, že dopady zákona jsou sociálně únosné a pohybují se ročně do 50 korun na občana, pokud tedy obec nakládání s odpady vůbec nezmění a bude i nadále skládkovat. S tím ale sdružení a i další kritici nesouhlasí. Ekologové z asociace Zelený kruh dnes na tiskové konferenci vypočítali, že se ministerstvo chystá zdražit skládkovací poplatky až na čtyřnásobek.

"Ani legislativně na to nejsme připraveni, aby to proběhlo všechno tak, jak má ke spokojenosti našich obyvatel," řekl k zákazu skládkování starosta středočeských Kněžic Milan Kazda. Sdružení je také proti navýšení počtu zařízení, která zpracovávají odpad energeticky. Tvrdí, že kvůli tomu, že výrazně prodraží doprava, zvýší se vzdálenost svozu odpadu, budou se ničit a ekologicky zatěžovat silnice.

Navrhuje proto, aby se podporovala spíše lokální zařízení a menší projekty na energetické využití odpadů, aby se nesvážely centrálně přes celý kraj. Kazda uvedl, že sdružení není v zásadě proti spalovnám, není mu ale jasné, jak se legislativně budou dodržovat pravidla.

"Hlavní problém vidíme ve vzdálenosti. Jestliže dnes máme 150 skládek, které fungují, a pak budeme mít osm zařízení na energetické využití, tak se nám minimálně zdvacetinásobí dopravní vzdálenosti. Z toho máme největší obavu," řekl. Pro obce podle něj není zátěží skládkovací poplatek, ale částka, která se dává právě za dopravu.

Podle starosty Němčovic na Rokycansku Karla Ferschmanna bude pro obce jednodušší cesta recyklace. Prosazují ji také ekologové. Dnes řekli, že do zákona prosadili recyklační slevu. Obce, které budou odpady hodně třídit, prý ušetří. Recyklační sleva by měla motivovat k co nejnižší produkci směsných odpadů.

Forma, jakou MŽP změny podle ekologů provádí, podporuje spalování a brání levnějším a ekologičtějším způsobům nakládání s domácím odpadem, domnívají se aktivisté. "Všechny země, které zakázaly skládkovat spalitelné odpady, postavily více zařízení na úpravu a spálení odpadů, než kolik vytvoří odpadů. To vede k potlačování recyklace a k dovážení odpadů ze zahraničí," konstatovali.

Zdroj: ČTK

Dotační aktivita zaměřená na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu (EVVO) podpoří projekty vedoucí ke stabilizaci dlouhodobých a zavedených programů EVVO nabízených nebo realizovaných v rámci předškolního, základního, středního, vyššího odborného, vysokoškolského a dalšího vzdělávání (včetně vzdělávání pracovníků veřejné správy v environmentálních tématech). Součást výzvy zaměřená na tvorbu metodik, vzdělávaní lektorů a učitelů, vyhodnocování v oblasti EVVO, má posílit projekty rozvíjející metodické zázemí, zvyšující kompetence a kvalifikace lektorů a pedagogů pro realizaci vzdělávacích programů zaměřených na EVVO. Podpora bude zaměřena např. na metodické materiály pro lektory a další pracovníky EVVO, dále rozvíjení evaluačních metod, včetně ověřování dopadů EVVO na cílové skupiny.

Do oblasti chráněných území, tedy zvláště chráněných území, chráněných území Natura 2000, Biosférických rezervací UNESCO, národních geoparků a významných krajinných prvků, bude směřovat podpora na projekty zacílené na interpretaci přírodního dědictví a tvorbu informačních nástrojů v oblasti ochrany přírody.

O podporu mohou zažádat územní samosprávné celky, svazky obcí, příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky, veřejné výzkumné instituce, fundace, církevní právnické osoby, obecně prospěšné společnosti, spolky, zapsané ústavy, AOPK ČR, Správa jeskyní ČR a správy národních parků.

Maximální výše dotační podpory na jeden projekt činí 80 % z celkových způsobilých výdajů. Minimálně tak získá 300 tis. korun a maximálně 1 mil. korun na tvorbu metodik a vzdělávání lektorů nebo na interpretaci přírodního dědictví. Do výše až 2 mil. korun mohou být podpořeny projekty v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty.

Odkaz na materiály k výzvě najdete na této internetové adrese .

Ministerstvo životního prostředí zahájilo v Českých Budějovicích sérii informačních seminářů, které jsou určeny zájemcům o program LIFE. Cílem seminářů je co nejvíce motivovat české žadatele k předkládání projektových návrhů do tohoto programu. V minulosti žadatele totiž odrazovala složitá příprava projektové dokumentace a s ní spojené náklady.

Informační semináře organizuje MŽP jako doprovodnou aktivitu k vyhlášení výzvy Evropské komise k předkládání žádostí do program LIFE. Současně běží i národní výzva k předkládání žádostí o spolufinancování tzv. tradičních projektů a nově také žádostí o finanční podporu na přípravu a zpracování projektové dokumentace.

 „Příprava projektu je administrativně i časově náročná a může zabrat několik měsíců. Informace získané na těchto seminářích mohou žadatelům v mnohém usnadnit práci. Zorientují je v programu LIFE a pomohou jim tak zrychlit celý proces přípravy. Předložení kvalitně zpracovaného projektového návrhu do výzvy je základním krokem k tomu, aby žadatelé získali finanční prostředky z programu LIFE,“ říká ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP Ing. Tomáš Kažmierski. A pokračuje: “Po úspěšném startu v Českých Budějovicích probíhají dvoudenní informační semináře na dalších místech České republiky. Začátkem tohoto týdne v Ostravě v prostorách Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a 16. – 17. června v brněnské Knihovně Jiřího Mahena.“

V Ostravě i v Brně budou odborníci z národního kontaktního místa přednášet o prioritních oblastech programu LIFE - „Příroda a biologická rozmanitost“(NAT/BIO), „Správa a informace v podprogramu Životní prostředí“(GIE) a „Správa a informace v oblasti klimatu“(GIC). Návštěvníci získají informace také o oblasti „Životní prostředí a účinné využívání zdrojů“(ENV) a o Podprogramu klima, které jsou důležité pro ambiciózní ekoinovační komerční subjekty zavádějící do praxe pilotní technologie nebo metody související s životním prostředím a klimatem. Součástí seminářů budou také prezentace úspěšně řešených projektů a seznámení s projektovými tématy.

V Ostravě se zájemci v terénu seznámí s projektem podpořeným z programu LIFE - Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky, který byl úspěšně realizován v prioritní oblasti NAT/BIO. Více informací naleznete ZDE. V Brně mohou účastníci navštívit projekt LIFE2Water, který probíhá od roku 2014 a spadá do prioritní oblasti ENV. Další podrobnosti jsou k dispozici na https://www.life2water.cz/.

Bližší informace o programu LIFE jsou dostupné ZDE nebo na webu www.program-life.cz.

Dramaticky se zvýší poplatek za skládkování, který platí obce. A když se občanům bude dařit třídit, bude jim moci obec dávat slevy na poplatku z komunálního odpadu, říká ministr životního prostředí Richard Brabec pro Lidové noviny.

LN Recyklace a resort životního prostředí jsou nerozlučná dvojice. Jak by šéf tohoto ministerstva správně roztřídil kelímek od jogurtu?

Záleží samozřejmě na tom, z čeho ten kelímek je. Pokud jde ale o tradiční plastový, tak kelímek do plastu a takové to stříbrné víčko do kovového odpadu.

LN A je třeba ho umýt?

No, na to je několik názorů. V zásadě by se vymývat měl, protože větší zbytky jídel komplikují následnou recyklaci. Ale upřímně řečeno, v době, kdy je třeba šetřit vodou…Navíc v úpravnách tříděného odpadu ještě dojde ke zpracování. Já to zkrátka nedělám. Převažuje u mě priorita neplýtvat vodou.

LN Vy jste testem prošel, prošel by i celý národ s ohledem na to, jak třídí?

Myslím, že ano. Češi umějí třídit. A důkazem je, že v oblasti recyklace obalových materiálů patříme k evropské špičce. My už v současnosti plníme vybrané obalové cíle, které stanovuje zákon o obalech v návaznosti na legislativu EU, tedy recyklovat přes 45 procent plastových, 55 kovových a 75 procent papírových obalových odpadů do roku 2016. Celé kouzlo, jak lidi motivovat k většímu třídění komunálního odpadu, navíc spočívá v tom nejjednodušším: až 99 procent lidí má barevné popelnice, tedy kontejnery na tříděný odpad, takzvaně u nosu. Když to máme blízko, tak dobrovolně třídíme. Jasně, je to problematičtější na velkých sídlištích nebo v oblastech, kde je typická kolektivní nezodpovědnost. Ale zlepšuje se to, jak dorůstají nové a nové generace. Přece jen moje generace, tedy padesát plus, si bohužel mnohdy nese ještě ze socialismu ten návyk, že se řeší jen to, co je doma, ale to venku je spíš problém těch ostatních. Mladší lidé se více starají o to, v jakém prostředí žijí. Co je problém, je třídění biologicky rozložitelného komunálního odpadu, takzvané BRKO. Mnohde totiž právě ten tvoří až padesát procent obsahu černých popelnic. A v tom jsou veliké rezervy, protože tento cenný odpad zbytečně končí na skládkách.

LN Co s tím?

Jdeme podobnou cestou jako v případě obalového odpadu. Za pomoci evropských dotačních programů podporujeme výstavbu kompostáren, svozové systémy či rozšiřování počtu hnědých popelnic. Je to primárně prostor pro města a obce, aby recyklaci BRKO podporovaly, protože je pro ně zbytečné, aby si nechaly popelnice plnit tímto odpadem, který jim pak končí na skládkách. A mnohé obce se toho chytly a využily dotace na zřízení kompostáren.

LN Když mluvíte o využití eurofondů pro podporu recyklace tohoto typu odpadu, znamená to ve výsledku akci „hnědá popelnice ke každému domu“?

V zásadě ano, ale bude to více na rozhodnutí každé obce, jak se k tomuto problému postaví. Přece jen se biologicky rozložitelný odpad produkuje ve velmi rozdílné míře na vesnici a ve městě. Na vesnici máte doma často kompost, nebo jsou tam sběrné dvory. Takže hnědé popelnice mají více významu spíše ve městech. Některá města dokonce motivovala své občany, aby si je pořizovali, tím, že byly třeba bezplatně odváženy. Největší motivace, a to i za případného využití fondů, je zapotřebí ve větších sídlech, kde je jedna popelnice pro vchod, nebo celý panelák. Ale i zde se situace zlepšuje. Když se vrátím k původní otázce, jestli umíme třídit, tak ano. A myslím, že nejsme líní třídit ani tento biologicky rozložitelný odpad. Jen je pro to potřeba vytvořit podmínky – jak technické, tedy aby ty hnědé popelnice byly zase u nosu, tak ekonomické, aby každý věděl, že se mu vyplatí nehodit to do černé popelnice.

LN Jak konkrétně to podporujete?

Vloni začalo platit jako povinnost pro obce zajistit hlavně v produkčním období zeleného odpadu ze zahrad, tedy od dubna do října, přístup lidem k tomu, aby mohli třídit. K povinnosti zajistit pro občany třídění skla, papíru a plastů přibyla i povinnost zajistit sběr BRKO. Jdou do toho stovky milionů korun z Operačního programu Životní prostředí, hlavně na svozové systémy, hnědé popelnice, třídírny či kompostárny. Ale teď už podporu kompostáren zaměřujeme cíleně do regionů, kde chybí, protože jsou oblasti, kde už mají kompostáren až dost a je tam naopak problém zajistit pro ně dostatek suroviny. Přispět by k tomu měl nový zákon o odpadech, u nějž dokončujeme vypořádání připomínek z meziresortního připomínkového řízení, který zavádí systém PAYT, tedy „pay as you throw“ – neboli plať za to, co vyhodíš. Motivuje obce a jejich prostřednictvím občana, aby na skládkách končilo ještě méně komunálního odpadu.

LN Rozumím tomu správně, že obce budou díky novému zákonu moci méně zpoplatnit za odpad ty občany, kteří třídí i banánové slupky?

Bude to maličko jinak, ale princip je podobný. A pro občana to bude mít v zásadě stejný výsledek, jak ho popisujete vy. Hlavní cíl je dostat co nejvíce odpadu ze skládek a přitom splnit cíl EU, aby se do roku 2020 zrecyklovalo alespoň 50 procent a do roku 2030 65 procent komunálního odpadu. A my máme uzákoněno díky loňské novele zákona o odpadech, že po roce 2024 bude platit zákaz skládkování využitelného odpadu. Zpět ale k otázce. On se automaticky nezvýší poplatek za černou popelnici pro občana. Ale dramaticky se zvýší poplatek za skládkování, který platí obce. Akdyž se občanům bude dařit třídit, bude jim moci obec dávat slevy na poplatku z komunálního odpadu, který je maximálně 1000 korun na osobu a rok, což mimochodem některé obce už dnes dělají. Umějí zvážit popelnici a podle toho vracejí část poplatku. Samozřejmě jsou i města, kde lidé neplatí nic, protože se tak rozhodli tamní politici a těší se, že je příště zvolí. To ale lidi nemotivuje snižovat množství svého odpadu, ale je fajn vidět, že i přesto se tam třídit daří.

LN Říkáte dramatické zvýšení poplatku za skládkování, jak to s ním vypadá teď, v rámci vypořádání meziresortních připomínek?

Aktuální poplatek je 500 korun za tunu, v návrhu je 1850 korun v roce 2024. A je velký tlak na jeho snížení, o čemž jsme připraveni diskutovat v zájmu toho, aby zákon prošel. Absolutně nepřekročitelnou hranicí pro mě ale je, že musí stoupnout aspoň o sto procent, tedy na tisíc korun, ale myslím, že to bude nakonec víc.

LN Když jsme u peněz, kolik prostředků je připraveno na podporu odpadového hospodářství?

Do roku 2020 je vyčleněno okolo necelých třinácti miliard korun. To jsou peníze na hnědé popelnice, třídírny, kompostárny a svozovou infrastrukturu. K tomu je třeba připočítat klasické kofinancování ze strany žadatelů. A také počítáme s tím, že vznikne řada čistě soukromých projektů, protože z odpadů se stala standardní komerční komodita. Takže peněz je podle mého na tuto oblast dost.

LN Když se vrátím zpět k tomu kelímku, říkal jste, že ho nevyplachujete, protože musíme šetřit vodou. Ač to v poslední době tolik nevypadalo, jsme ohroženi suchem. Vy připravujete projekty za zhruba šest miliard korun, které mají proti této hrozbě bojovat. Kam půjdou tyto peníze?

Záběr je velmi široký. Především jde o projekty, které jsou přírodě blízké. Obnovy malých vodních nádrží, rybníků, mokřadů… Stovky projektů se již podařilo zrealizovat a další stovky se chystají. Je to například celá řada opatření na renaturalizaci vodních toků – hlavně menších. To, co se narovnávalo, se zase meandrovatí. Zkrátka musíme udržet vodu v krajině. Velká část opatření směřuje k tomu, aby se krajům a obcím pomohlo se zadržováním srážkových vod. K tomu slouží třeba financování retenčních nádrží třeba pod parkovišti. Srážková voda je pro nás absolutně klíčová, protože zkrátka jinou nemáme.

LN Spolupracujete při plánování projektů s ministerstvem zemědělství, jenž také bojuje se suchem?

Docela se nám myslím daří věci koordinovat. Například jsme nedávno pozdrželi projednávání jejich materiálu na vládě, abychom si nekanibalizovali navzájem projekty, zvlášť když se mohou třeba zaplatit z evropských zdrojů určených na životní prostředí. Na zemědělství by museli sahat do národních zdrojů. A domluvili jsme se. Boj se suchem je a hlavně bude velmi drahá záležitost, tak je třeba velmi dobře zvažovat, jaké peníze použít, protože eurofondy to určitě nepokryjí, ale kde to pokrýt mohou, tam je musíme využít. Je ale pravda, že například malým obcím při drobných, ale velmi potřebných opatřeních za pár stovek tisíc je třeba okamžitě pomoci z národních peněz, protože samy na eurofondy nedosáhnou.

LN O jaká opatření jde?

Například pomoci obcím, aby se vyhledávaly alternativní zdroje vody. Průzkumy v daném regionu. Na to nejsou dnes zdroje v eurofondech. Další peníze půjdou na prohlubování studní či vrtů pro obce. A s eurofondy je další problém. Tím, jak v minulosti bývalé vlády v programu životního prostředí špatně čerpaly, tak nám tuto oblast Brusel velmi „zkrouhnul“. Namísto 130 miliard korun tam máme jen 72 miliard. A v prioritní ose zaměřené na vodu je jen dvacet miliard, v minulém období tam bylo 45 miliard.

LN Které oblasti jsou pro vás regionálně při boji se suchem prioritní?

Mapa ohrožení suchem se neustále rozšiřuje. Historicky je to samozřejmě oblast jižní Moravy, Žatecko a Lounsko a aktuálně přibývá severní a střední Morava, což dřív díky Beskydům bylo nemyslitelné, přibývá Polabí, oblast kolem Litoměřicka. Vysychají i oblasti, které dříve byly deštníkem Česka – třeba Pošumaví. Akdyž se podíváte, kde je největší problém, tak je to celorepublikově schopnost zemědělské půdy zadržovat vodu. Ta je dramaticky ohrožená erozí. A tím se vracím k drobným opatřením, která je třeba neprodleně v boji proti suchu používat. To je podpora zatravňovaných pásů mezi širými lány, remízků, obnova mezí a tak dále. To zní jako klišé, ale tato opatření mají obrovské efekty. Finalizujeme teď také program pro občany, jakousi obdobu zelené úsporám na retenční nádrže, ideálně pod zem. Chceme, aby směřoval do oblastí, kde sucho reálně hrozí. Protože nebudeme mít asi dost peněz na celoplošné dotace.

Zdroj: Lidové noviny (14.6.2016)

Program Nová zelená úsporám (NZÚ), ve kterém mohou majitelé rodinných domů a pražských bytových domů získávat dotace zejména na zateplení, by se mohl otevřít i veřejným budovám. V materiálu o změně dokumentace, k němuž v pondělí skončilo připomínkové řízení, se navrhuje, aby na podporu státních budov mohlo do roku 2020 jít až 30 procent z očekávaných 27 miliard korun pro NZÚ. Kritici však upozorňují na to, že pokud se použijí peníze i na renovace státních budov, na opravy rodinných domů budou chybět. Stát by měl podle nich opravovat jen ze svého rozpočtu.

Výše dotace pro veřejné budovy má podle návrhu ministerstva životního prostředí (MŽP) činit až 85 procent, přitom pro rodinné domy se pohybuje pouze kolem 25 až 40 procent uznatelných nákladů. NZÚ je také závislá na vývoji výnosů z emisních povolenek. Podpora veřejných budov byla bez konkrétních podmínek v programu napsána už v minulosti, ale nevyužívala se. Až tento materiál ji podle odborníků reálně zavádí. Vyjádření ministerstva ČTK shání (viz níže).

"Podpora 85 procent způsobilých nákladů je zcela bezprecedentní, vždyť na rodinné či bytové domy není podpora často ani poloviční. Stát by měl své budovy opravovat ze státního rozpočtu, případně přestat bránit realizaci a financování úspor energie komerčně dostupnou metodou EPC (Energy Performance Contracting) a peníze z velmi populárního a úspěšného programu Nová zelená úsporám nechat lidem," odpověděl na dotaz ČTK ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub. Materiál bude schvalovat vláda.

V návrhu, který má ČTK k dispozici, se uvádí, že každá jedna miliarda korun investovaná z prostředků programu NZÚ do projektů na podporu energeticky úsporných opatření v poměru 49 procent pro rodinné domy, 21 procent pro bytové domy a 30 procent pro budovy veřejného sektoru přinese v průměru úsporu energie v konečné spotřebě 627 terajoulů za rok.

Kriticky se k návrhu vyjádřil rovněž Svaz průmyslu a dopravy ČR. Ve svém stanovisku uvedl, že s koncepcí nově zřizovaného podprogramu Budovy veřejného sektoru zásadně nesouhlasí. Pětaosmdesátiprocentní krytí považuje za velmi nadprůměrné.

"Obecně není ze strany státu vhodné ubírat prostředky z motivačního programu namířeného na sektor domácností a směrovat je pro vlastní potřebu. Státní správa musí mít jako řádný hospodář vypracovaný plán renovace svého rozsáhlého nemovitostního fondu, který je nutné obnovovat v přirozeném cyklu," napsal. Stát má povinnost modernizovat své budovy a dodatečné náklady vyplývající z energeticky efektivnějších řešení by měly být v porovnání s celkovými vynakládanými sumami marginální, uvedl svaz.

Současná Nová zelená úsporám umožňuje majitelům rodinných domů na území celé ČR a bytových domů v Praze žádat o dotaci v libovolném čase do konce roku 2021.O program je zájem. K začátku června dorazilo na Státní fond životního prostředí přes 5000 žádostí za více než miliardu korun.

Reakce MŽP na dnešní informace ČTK k programu NZÚ:

Prostředků v NZÚ je pro vlastníky rodinných i bytových domů dostatek
V reakci na dnešní článek ČTK MŽP upozorňuje, že prostředků v NZÚ je pro vlastníky rodinných i bytových domů na realizaci energetických úspor dostatek, a že Ministerstvo životního prostředí bude vždy upřednostňovat podporu energetických úspor v rodinných a bytových domech. Podle studií a odborných analýz absorpce trhu však máme spočítáno a odborně prokázáno, že v rámci NZU lze podpořit i zateplování budov veřejného sektoru současně s rodinnými i bytovými domy tak, aby se na všechny dostalo, respektive aby rozhodně zájemci o energetické úspory z řad vlastníků rodinných a bytových domů nepřišly nijak zkrátka. Ostatně rozdělení prostředků NZU mezi rodinné a bytové domy i veřejné budovy v poměru 70 ku 30 %již schválila vláda v programovém dokumentu NZU v roce 2013 a není to tak žádnou novinkou ani pro oborové organizace, které umožnění zateplování vládních budov dnes kritizují ve svých aktuálních vyjádřeních. Zároveň alokace prostředků v programovém dokumentu z roku 2013 neznamená, že prostředky budou takto v budoucnu přerozděleny, protože jak již bylo řečeno, platí preference MŽP zajistit energetické úspory v první řadě v rodinných a bytových domech.

Podpora energetických úspor ale zároveň povede ke snižování výdajů ve státním rozpočtu a tudíž povede k úsporám naprosto všech daňových poplatníků.

Z programu NZU tak budou podpořeny ústřední vládní budovy, kde je nutné naplnit podmínku zvyšování energetických úspor o 3% ročně do roku 2020, což je nezvratná povinnost podle platné evropské legislativy. Výše podpory bude až 85% uznatelných nákladů (v reálu je to však 50% celkových nákladů), a to i s ohledem na fakt, že na financování zateplování vládních budov nelze využít půjčky či úvěry. Využití nástrojů EPC nelze využít na financování zateplování vládních budou neboť to neumožňuje zákon o rozpočtových pravidlech, podle kterého organizační složky státu nemají povoleno získat jakýkoliv druh úvěru či půjčky (neplatí pro ostatní typy budov veřejného sektoru).

Zdroj: ČTK, MŽP

V Úřední věstníku Evropské unie (L156) dnes vyšlo Nařízení Komise 2016/918 ze dne 19. května 2016, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (REACH). Změny byly provedeny v návaznosti na čtvrté revidované vydání GHS, kdy byla nařízením Komise (EU) č. 487/2013 přijata odchylka od požadavků na označování, pokud jde o látky a směsi klasifikované jako korozívní pro kovy, avšak nikoliv jako žíravé pro kůži či vážně poškozující oči. Nařízení bude účinné od 1. února 2018.

Dokument ke stažení:

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/918 ze dne 19. května 2016

Aktuální nabídka seminářů:

Island, to je místo jako stvořené pro zázraky. Vědci a technici z místní elektrárny dokázali něco, co bylo považováno za nemožné. Napumpovali do země emise oxidu uhličitého a tam je nechali za pár měsíců zkamenět. Na první pohled to možná není až tak ohromující, ve skutečnosti je to ale mnohem rychleji, než by kdo čekal. A nejde jenom o rekord. Odborníci už dlouho chtějí skladovat CO2 pod zemí, zatím ale mají strach, že by jim odtamtud mohl uniknout nebo snad dokonce explodovat. Zkamenělý oxid je krotký. Islandský zázrak se stal trhákem nového čísla časopisu Science. Více ZDE

Zdroj: Osel.cz

Letošní novela energetického zákona zkomplikovala život firmám, které si vyrábějí elektřinu pro vlastní spotřebu. Ani po půlroce nevědí, jestli mají platit desítky milionů korun za systémové služby, které používá provozovatel přenosové soustavy ČEPS k úhradě nákladů za stabilizaci sítě. Firmy přitom faktury, na nichž poplatek za systémové služby figuruje, dostávají. Část jich jeho platbu akceptuje, část jej zaplatí, ale vzápětí fakturu reklamuje, a některé ho rovnou neplatí. Více ZDE