ROZHOVOR To, co bylo doposud 20leté sucho, bude podle prognóz nejspíš v příštích dekádách suchem běžným, vyskytujícím se jednou za pět let. „Musíme počítat s tím, že období sucha budou trvat déle a také povodně mohou být extrémnější,“ upozornil Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globálních změn při Akademii věd ČR na mezinárodní výstavě VODOVODY-KANALIZACE, která se konala 23. – 25. 5. v Praze. Změna klimatu tak podle něj přinese nejen změnu výskytu sucha, ale i extrémně vysokých teplot, dopadne na vegetaci, škůdce, ryby či hospodářská zvířata a ovlivní nejspíše i charakter krajiny.

Často se mluví o tom, že vlivem klimatických změn je počasí čím dál extrémnější. Je tomu skutečně tak, jaký byl například uplynulý rok?

O změně extremity počasí sice nelze hovořit na základě jednoho výjimečného roku, ale pár faktů na úvod. Roky 2014, 2015 a 2016 byly globálně nejteplejší v dějinách měření teploty. V ČR bylo sice léto roku 2016 o něco chladnější než rok 2015, ale přesto patřilo k 10 nejteplejším. V krajině se postupně snižuje zásoba vody v povrchové vrstvě půdy v období klíčovém pro rozvoj zemědělských plodin i lesních dřevin, tj. v dubnu až červnu, a přibylo výrazně suchých epizod například ve srovnání s první polovinou 20. století. Současně nemáme žádné důkazy o tom, že by nám ubylo dnů s vysokými srážkovými úhrny. Jsme svědky toho, že stejné množství srážek je rozděleno mezi méně dnů a tedy deště mají tendenci být intenzivnější.

Obr. 1. Změna počtu dní s nedostatkem vláhy v povrchové vrstvě v období duben-červen v období 1991-2014 vs. 1961-1990.Ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem, připravil Ústav výzkumu globální změny AV ČR v.v.i.

Jsou klimatické změny pouze důsledky působení člověka, nebo hrají roli i další faktory?

Klima je ovlivňováno řadou faktorů, které působí buď nahodile a prakticky okamžitě, sem patří např. sopečné výbuchy či dopady velkých kosmických těles. Periodické nebo kvazi-periodické faktory zahrnují relativně krátkodobé změny sluneční aktivity (např. 11letý cyklus) ale i změny v parametrech oběžné dráhy naší planety okolo Slunce, které se vyznačují periodami v řádech desítek až stovek tisíc let. Tyto faktory různými mechanismy ovlivňující množství dopadajícího slunečního záření jsou zesilovány či zeslabovány řadou pozitivních a negativních zpětných vazeb a ty jsou vázány na geochemické cykly i činnost živých organismů. Existují data, která potvrzují, že naše Země prošla podstatně chladnějšími i podstatně teplejšími obdobími, než zažíváme dnes. Jenže člověk kombinací obdělávání půdy a využíváním fosilních paliv dosti zásadně změnil koloběh uhlíku a výrazně zvýšil jeho koncentraci v atmosféře. Ta následně vedla k výraznému nárůstu teploty a dalších klimatických parametrů daleko mimo jejich obvyklé hodnoty a z pohledu přirozených procesů velmi rychle. O tom, že člověk zásadně narušil uhlíkový cyklus, vědci nepochybují a shodují se i na člověku jako klíčovém hybateli aktuální klimatické změny. Diskuse se vedou o tom, jak výrazně jsou či budou jednotlivé procesy v atmosféře ovlivněny, a jak klimatický systém zareaguje, nikoliv ale o tom, kdo zodpovídá za „prvotní“ impuls.

Může tedy člověk alespoň některými opatřeními zmírnit tyto hydrologické extrémy, nebo alespoň jejich důsledky?

Ano samozřejmě. Člověk se minimálně od neolitické revoluce snaží přetvářet prostředí, tak aby mu více vyhovovalo. Často je ale v samotném přetváření obsažen zárodek budoucího problému. To, že se potýkáme se změnou klimatu, je daní za dramatické zvýšení dostupnosti energie z fosilních zdrojů, což umožnilo obrovský technologický pokrok a části světa nebývalou úroveň blahobytu. Teď stojíme před výzvou část zdrojů věnovat na to, abychom si životní úroveň udrželi. Ale pokud tak učiníme promyšleně a s citem, nemusí vůbec utrpět kvalita našeho života a můžeme získat lepší a kvalitnější životní prostředí nejen pro nás, ale věřím, že i většinu světové populace. To ale vyžaduje dlouhodobý a strategický plán, který bude řešit, za jakých podmínek je přijatelné produkovat energii, kde a jak budeme produkovat potraviny či jak budeme sdílet technologie, které mohou omezit emise či zvýšit schopnost regionů vypořádat se s důsledky klimatické změny. Zní to jednoduše, ale ruku na srdce, máme pocit, že jsme zvládli uřídit rozvoj solárních parků nebo biopaliv nejlépe, jak jsme mohli? A přesto se o to musíme pokoušet.  Zdá se to naivní, ale jak jinak chceme zajistit, aby se lidé kvůli zhoršujícím se klimatickým podmínkám nevydali na pochod do obyvatelnějších oblastí?

Jaká opatření jsou zapotřebí?

My sami se musíme připravit na riziko déletrvajících epizod sucha, které nemusí zasáhnout jen nás, ale např. významné produkční oblasti, musíme počítat s tím, že sucha mohou, a nejspíš budou, trvat déle a povodně mohou být extrémnější. Naše infrastruktura i naše rezervy, které jsme vytvořili, abychom se vypořádali s mimořádnými jevy, jsou stavěny na klima minulého století. Takže  je budeme muset neustále „vylepšovat“, aby obstály v nových podmínkách. To není jen o přehradách, vyšších ochranných hrázích ale i o zodpovědnějším plánování v krajině, o tom, že rizika by měl v principu nést vlastník, který se musí ve vlastním zájmu  na změnu připravit, dodatečněse pojistit nebo vytvořit rezervy atp.

Měli bychom si tedy na sucho „zvykat“?

Sucho bylo, je a bude důležitou součástí našeho klimatu ve střední Evropě. Je ale pravdou, že poslední desetiletí se nesou ve znamení vyššího rizika výskytu sucha. Pokud se podíváme na data (viz obr. 2), kdy a kde se objevilo zemědělské sucho v období 2000-2015, je evidentní, že problém má často (v 9 letech ze 16)  jižní Morava, a severozápadní Čechy, ale nejméně jednou za deset let je suchem zasaženo téměř celé území (2003 a 2015) ČR. Z našich analýz prezentovaných na www.klimatickazmena.cz je jasně patrné, že to co doposud bylo 20leté sucho, bude v příštích dekádách suchem běžným, vyskytujícím se cca jednou za pět let.

Obr. 2. Přehled výskytu zemědělského sucha mezi léty 2000-2015. Ve spolupráci s SPÚ a PGRLF připravil Ústav výzkumu globální změny AV ČR v.v.i.

Sucho tedy nejspíš bude běžnou součástí našich životů. Jaké změny přinese a nakolik dnes vlastně dokážeme očekávané dopady změny klimatu odhadnout? 

Abychom co nejvíce přiblížili dopady změny klimatu všem, kdo o to mají zájem, a to způsobem srozumitelným a prakticky využitelným, připravili jsme na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR v.v.i. mapový portál www.klimatickazmena.cz. Tam zájemce najde, co změna klimatu znamená pro jeho obec, jeho region v podobě intuitivních google map a dalších materiálů. Byli jsme vedeni snahou ukázat, že změna klimatu přinese nejen změnu výskytu sucha, ale i extrémně vysokých teplot, dopadne na vegetaci, škůdce, ryby či hospodářská zvířata a ovlivní nejspíše i charakter krajiny. Protože prezentujeme výsledky pro celé spektrum možných scénářů, lze dovodit, kterých důsledků se dočkáme téměř jistě (např. vyšší frekvence sucha či extrémních veder), a u kterých je dopad méně jistý (např. změna produktivity zemědělské půdy). Pro řadu odvětví jsou zprávy smíšené. Například z pohledu pěstování vinné révy ukazujeme na větší potenciál, pokud jde o délku sezóny a slunečního záření, což hraje ve prospěch vyšší kvality vína. Nicméně se nám současně dramaticky zvyšuje riziko ohrožení mrazem na počátku vegetační sezóny. Ostatně počátek roku 2016 a 2017 to názorně ukázal. A to je něco, co náš portál jasně kvantifikuje.

Které oblasti v ČR jsou aktuálně nejsušší?

Je evidentní, že naše území je ve východní třetině neobvykle suché, zatímco v Čechách i Slezsku panuje de fakto normální situace. Je dost pravděpodobné, že tyto rozdíly přetrvají do počátku léta a na Moravě teď zemědělci doslova a do písmene závisí na každém deštivém dni. Zatímco v ornici je vody relativně dost, ta by vystačila maximálně na 2 týdny a pak by bylo zle. V hlubší půdní vrstvě je totiž vody velmi velmi málo. Stejně tak nepříznivá je podle zpráv kolegů z ČHMÚ i situace v povrchových tocích a mělkých vrtech.

Obr. 3. Aktuální stav odchylky zásoby vody v půdě od dlouhodobého normálu 1961-2010 v neděli 21.5. 2017. (www.intersucho.cz)

ROZHOVOR Před dvěma lety se na VŠCHT začal vyučovat předmět Oběhové hospodářství, zároveň v letošním roce Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT v Praze otvírá na toto téma nový kurz. O podrobnostech jsme si popovídali s doc. Ing. Vladimírem Kočím, PhD., MBA.

Proč se VŠCHT rozhodla takový kurz otevřít?

VŠCHT v Praze, zejména pak Fakulta technologie ochrany prostředí, se již dlouhodobě věnuje tématům oběhového hospodářství. Již několik let se na fakultě zabýváme tématy nakládání s odpady, metodami jejich efektivního využívání, čištění odpadních vod, věnujeme se dekontaminačním technologiím, energetice, ochranou ovzduší, technologiemi recyklací, snižování environmentálních dopadů výrobků a technologií, atd. Přičemž všechna výše zmíněná témata souvisí s oběhovým hospodářstvím.

Na škole se těmto tématům věnujeme jednak z akademického hlediska, ale jsme také zapojeni do celé řady projektů a zakázek s průmyslovými partnery.

Problematice oběhového hospodářství se věnujeme v širším kontextu. Před dvěma lety jsme pro studenty otevřeli předmět Oběhové hospodářství, zároveň jsme se v tomto roce členy v České asociaci oběhového hospodářství společně s našimi dlouhodobými partnery Veolia, a.s. a SUEZ Využití zdrojů a.s.

Na webu uvádíte, že jde o kurz nástavbového vysokoškolského studia celoživotního vzdělávání, co si mám pod tím představit?

Kurz oběhové hospodářství je kurzem celoživotního vzdělávání, který má za cíl obohatit účastníky o nové vědomosti a dovednosti v oblasti nově vznikající disciplíny. Kurzy CŽV jsou otevřeny zájemcům různého věku a různého profesního zaměření, kteří mají zájem dozvědět se nové informace, vyzkoušet si na vlastních příkladech aplikaci nově získaných poznatků do praxe a seznámit se odborníky. Po úspěšném dokončení kurzu obdrží účastníci certifikát.

Jak je kurz koncipován, co je jeho cílem a jaké tematické bloky budou přednášeny?

Kurz se bude konat celý příští akademický rok od září 2017 do června 2018, vždy v pátek, v intervalu co 2-3 týdny v  konferenčním středisku VŠCHT Praha v areálu kolejí Sázava na Jižním městě. Výuka bude začínat v 9 hod ráno a končit okolo 16 - 17 hod.

V rámci kurzu probereme celou řadu témat, které oběhové hospodářství obnáší.

Účastníky kurzu uvedeme do problematiky, seznámíme je s legislativním rámcem, environmentální problémy, podíváme se na recyklační technologie, na situaci u nás a v Evropské Unii a zaměříme se na celou řadu témat jako je např. stavebnictví a obnovitelné zdroje energie v praxi. Velký důraz bude vždy kladen na propojení teorie s praxí.

Uvedli jste, že studenti absolvují 60 přednášek. Budou přednášet i lidé z praxe? Můžete uvést nějaké příklady.

Ano, přednášejícími budou jednak zkušení renomovaní akademici, jako je např. prof. Holoubek a prof. Ducháček. Přibližně polovina přednášejících budou odborníci z praxe, kteří představí cenné zkušenosti a příklady z vlastní praxe, např. Ing. Karel Fronk ze SKANSKA, Ing. Stanislav Kužel ze Smart reporting či Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost. O své zkušenosti se s námi podělí také zástupci z MZe, konkrétně MVDr. Ing. Dana Třísková a RNDr. Pavel PUNČOCHÁŘ, CSc.

Součástí kurzu jsou i exkurze, můžete už prozradit podrobnosti?

Součástí kurzu je dvoudenní exkurze na Jižní Moravu, kde kromě dobrého vína, jídla a networkingu podnikneme s účastníky dvě exkurze. První na recyklační linku plastů v Němčicích nad Hanou společnosti SUEZ, Využití zdrojů a.s., která je unikátní v tom, že zpracovává jak čiré, tak i barevné odpadní plasty, stejně jako plasty zašpiněné. Další exkurze bude do Zařízení energetického využití odpadů a na další zajímavá místa.

Pro koho je kurz určen, je potřeba mít nějaké vzdělání?

Kurz je vhodný zejména pro pracovníky v odpadovém hospodářství, manažery rozvoje, životního prostředí, CSR či podnikové ekology. Stejně tak je vhodný pro zástupce státní správy, kteří mohou získat ucelené znalosti v oblasti nově se rozvíjející disciplíny a aplikovat nově získané poznatky i v rámci státní samosprávy.

Jelikož účastník v rámci celého kurzu projde teoretickými základy a osvojí si specifické znalosti v celém šíři, které oběhové hospodářství obnáší, není pro potenciální zájemce o kurz nijak zásadně omezující, pokud není vzdělán v tomto oboru.

Předpokládám, že součástí kurzu bude i samostatná práce pro účastníky. Na co se účastníci budou zaměřovat?

Ano, velký důraz bude v rámci kurzu kladen na implementace nově získaných poznatků v rámci vlastního projektu každého účastníka. Účastníci tak budou mít možnost naučit se implementovat principy oběhového hospodářství konkrétně do aktivit vlastního podniku pod vedením zkušených lektorů.

Kde by měli úspěšní absolventi najít uplatnění? Zaznamenáváte od firem či státní správy a samosprávy poptávku?

Zaznamenáváme zájem jednak od firem, avšak také od úředníků ze státní správy. Předpokládáme, že účastníci kurzu jsou již zaměstnaní a nově získané znalosti uplatní rovnou v praxi.

Absolvent kurzu bude umět vnímat souvislosti v oblasti současného stavu a rozvoje oběhového hospodářství a může pak případně najít uplatnění na pozicích ve státní správě či v soukromém sektoru spojených s touto problematikou. Předpokládá se, že vlivem transformace na oběhové hospodářství vznikne až okolo 2 miliónů pracovních míst.

Evropská agentura pro chemické látky připravila a zveřejnila nové pokyny pokrývající oblast nanomateriálů. Zveřejněné dokumenty mají napomoci při registraci látek obsahující nanoformy v posledním registračním termínu, tedy do konce května 2018. Změny a aktualizace:

• Dodatek k kapitole R.6 Pokynů ohledně požadavků na informace a pro posouzení chemické bezpečnosti (QSAR a seskupování chemických látek) - doporučuje žadatelům o registraci jak odůvodňovat použití údajů o nebezpečnosti mezi nanoformami a skupinami nanoforem stejných látek.

• Dokument "Jak připravit registrační dokumentaci pro nanomateriály - osvědčené postupy" - původně pouze orientační a doporučující dokument se rozhodnutím odvolacího senátu stává oficiálním poradním dokumentem s příklady správné praxe.

• Aktualizace příloh R.7a, R.7b a R.7c Pokynů ohledně požadavků na informace a pro posouzení chemické bezpečnosti (IR&CSA) týkající se nanomateriálů - aktualizace poskytují specifické rady pro oblast nanometeriálů potřebné pro splnění požadavků stanovených v přílohách VI až XI nařízení REACH.

• Aktualizace pokrývá i tzv. konečné body (endpoints) týkající se dopadů na lidské zdraví a životní prostředí s ohledem na aktuální poznatky při posuzování rizik u nanomateriálů.

Odkazy:

• Přílohy pro nanomateriály - ZDE

• Jak připravit registrační dokumentaci pro nanomateriály - osvědčené postupy

Pokutu 140 tisíc korun dostala společnost, která provozuje termické čistící zařízení. Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Ostravě prokázali, že v období od srpna do listopadu 2016 opakovaně neplnila emisní limit pro tuhé znečišťující látky vypouštěné do ovzduší.

V provozovně firmy se termickým čištěním odstraňují nánosy barev ze závěsů používaných v lakovnách při povrchové úpravě plastových dílů nových automobilů. „Překročení limitu pro tuhé znečišťující látky jsme zjistili v období od srpna do listopadu 2016 v celkem v 95 případech. Několikrát došlo k překročení limitu pětinásobně, jednou byl dokonce limit překročen šestinásobně,“ uvedl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě.

Inspektoři ČIŽP už přitom firmu v minulosti pokutovali. „Při kontrole v polovině roku 2015 jsme zjistili, že toto čisticí termické zařízení společnost UPIA  tehdy provozovala bez povolení Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, za to jsme jí uložili pokutu 95 tisíc korun. Později, 21. prosince 2015, už firma povolení krajského úřadu získala,“ doplnil Kozubek.

Poslední květnovou sobotu se na slavnostním večeru v pražském Černínském paláci udělily historicky první Ceny SDGs, prestižní ocenění za společenskou odpovědnost a udržitelnost. Česká republika se tak stala jednou z prvních zemí na světě, kde se ceny za naplňování Cílů udržitelného rozvoje OSN udílí.

V kategorii soukromý sektor veřejnost nejvíce zaujal Český ostrovní dům. Jedná se o projekt týmu talentovaných studentů architektury a stavitelství, kteří na cestě k soběstačnosti staveb spojují pokročilé technologie a šetrnost. V kategorii veřejná sféra zvítězila kampaň Jsem připraven od iniciativy Zachraň jídlo. Ta učí Čechy nevybírat ovoce a zeleninu podle pravítka, ale kupovat a zpracovávat i „křivé“ potraviny a předcházet tak jejich zbytečnému plýtvání.

Cenu odborné poroty získal za projekt Spolu až do konce Nadační fond Avast. „Odborná porota ocenila, že projekt ve společnosti otevírá téma, které je v Česku stále spíše tabuizované. Nebojí se nahlas mluvit o umírání, a navíc se podílí na systémových změnách“, dodává Lucie Mádlová, výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti. Česká rozvojová agentura se rozhodla ocenit projekt CLIDATA, jehož realizátorem je Český hydrometeorologický ústav. Aplikace CLIDATA je určena pro zpracování a kontrolu klimatologických dat a je s podporou Světové meteorologické organizace aktuálně využívána ve třiceti zemích světa.

Cenu za nejlepší reporting získala IKEA Česká republika. Mimo jiné za edukativní přínos reportovaných aktivit pro veřejnost, který byl navíc proveden velmi kreativní formou v podobě karetní hry či ilustrovaných antistresových omalovánek pro dospělé.

Na slavnostním večeru v Černínském paláci na Ministerstvu zahraničních věcí exkluzivně vystoupil a jednu z cen předal také profesor Jeffrey Sachs, jeden z nejznámějších ekonomů světa, expert na udržitelný rozvoj a odborný poradce OSN. „České Ceny SDGs jsou skvělou inovací, která nejenže přitáhne pozornost k udržitelnému rozvoji, ale slouží také jako inspirace pro byznys, jednotlivce i veřejnou správu, aby zvýšili své aktivity k dosažení Cílů udržitelného rozvoje. Ceny SDGs jsou iniciativou, která by se rozhodně měla rozšířit do dalších zemí,” dodává k prvnímu ročníku Jeffrey Sachs. Ten v sobotu odpoledne zároveň vystoupil na téma Cíle udržitelného rozvoje: Výzva pro střední Evropu na veřejné přednášce v posluchárně Právnické fakulty Univerzity Karlovy, které se zúčastnilo více než 500 posluchačů.

Do prvního ročníku cen za naplňování Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals – SDGs), které společně vyhlásily Úřad vlády, Asociace společenské odpovědnosti, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Česká rozvojová agentura a OSN Česká republika, se přihlásilo neuvěřitelných 215 projektů. Do výběru se kromě odborné poroty a České rozvojové agentury zapojila také veřejnost, která v elektronickém hlasování podle systému Demokracie 21 mezi vybrané finalisty rozdělila 8 293 hlasů.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové uložili pokutu 100 tisíc korun podnikateli, který provozuje zařízení ke sběru a výkupu odpadů. Podnikatel vyvezl z České republiky celkem 290 tun zejména plastových odpadů, aniž by měl se zahraničními příjemci odpadů uzavřené smlouvy, že tyto odpady budou zpracovány v souladu s předpisy Evropské unie. Porušil tak unijní nařízení o přepravě odpadů.

Převážené odpady putovaly jak do Evropské unie, tak například do Číny, Pákistánu, Vietnamu či Hongkongu. Množství odpadů pro představu odpovídá až několika desítkám plných nákladních aut.  „Podnikatele jsme kontrolovali letos v lednu. Zjistili jsme, že neměl se zahraničními příjemci odpadů uzavřené písemné smlouvy o tom, že vyvážené odpady budou řádně zpracovány a využity v k tomu určených zařízeních. Právě to je však k přeshraniční přepravě odpadů bezpodmínečně potřeba,“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové. Z kontroly vyplynulo, že podnikatel odpady takto nelegálně vyvezl v průběhu roku 2015.

Asijské země jsou často finální destinací pro zpracování odpadních plastů. Ne všechna zařízení v těchto zemích jsou však provozována na odpovídající environmentální úrovni či s potřebnými licencemi.

Ladislav Jakl  zveřejnil za Institut Václava Klause komentář  k zero waste. Autorky blogu czechzerowaste.cz, které se konceptu zero waste věnují, chtějí otevřeným dopisem upozornit, že to, co v něm jako zero waste koncept pan Jakl popisuje, není to, co je v odborné, veřejné i blogerské bezodpadové komunitě za zero waste považováno.

Související článek:

Ladislav Jakl: Zero waste - podvod, nebo náboženství? (15.5.2017)

Otevřený dopis

Vážený pane Jakle,

ve Vašem analytickém komentáři „Zero waste - podvod, nebo náboženství?“ se vyhrazujete proti myšlence zero waste. Chtěly bychom Vás upozornit, že to, co v textu popisujete jako koncept zero waste, nemá s konceptem bezodpadovosti, jak je obecně definován, nic společného.

Prvně, zero waste se prvotně nezabývá individuálním tříděním odpadu ani recyklací (dodatečná úprava: nezabývá se ani individuálním zpracováním a likvidací odpadu). Naopak tento koncept řeší především předcházení vzniku odpadu. Pokud už odpad vznikne, tak koncept  řeší jeho maximální využití a efektivního zpracování na nové výrobky.

Za druhé, koncept zero waste je promyšlený přístup, který vychází z průmyslového prostředí. V něm je na mnoha místech zaváděn k maximálnímu využití materiálu, energie i pracovní síly. Samotný název pochází z názvu kalifornské firmy založené v 70. letech chemikem Paulem Palmerem.

Zmiňovaný koncept je zároveň navázán na tzv. odpadovou hierarchii. Princip minimalizace odpadu skrze prevenci a redukci jeho vzniku byl začleněn do směrnice Evropského ekonomického společenství o odpadu z roku 1975. Aktualizovaná směrnice Evropské unie z roku 2008 tento princip rozpracovává do odpadové hierarchie. Ta spočívá v pěti krocích: a) předcházení vzniku, b) příprava k opětovnému použití, c) recyklace, d) jiné využití, například energetické využití, a e) odstranění.

Koncept zero waste lifestyle – život bez odpadu tyto přístupy převádí do života jednotlivců, domácností a komunit a odpadovou pyramidu pro tyto účely upravuje následovně: a) odmítnutí nepotřebného, b) omezení a opětovné použití potřebného, c) recyklace, kompostování či energetické využití vzniklého odpadu.

Cílem tohoto konceptu aplikovaného na úrovni jednotlivce, komunit, průmyslových podniků i států je nejen snížit množství skládkovaného, spalovaného či do životního prostředí vypouštěného odpadu, ale také snížit tlak na nadměrnou extrakci a výrobu nových zdrojů a materiálů.

Za třetí, koncept zero waste není v rozporu s dělbou práce ani s principem komparativní výhody. Naopak preferuje taková řešení, ať už se týkají prevence vzniku odpadu či jeho likvidace, která jsou efektivní. V oblasti recyklace je to například přístup mixed recycling, kdy je na úrovni domácnosti separován pouze recyklovatelný a nerecyklovatelný nebiologický odpad. Třídění na jednotlivé typy recyklovatelného materiálů je pak ponecháno na třídící linky. I na individuální úrovni zero waste životního stylu je snaha o maximální využití a co nejmenší plýtvání času a finančních zdrojů člověka.

Závěrem bychom chtěly zopakovat, že zero waste koncept opravdu není o individuálním třídění a zpracování odpadu, jak ve svém textu píšete. Proto kritika, kterou jste ve svém textu popsal, není kritika zero waste.

S pozdravem

Jana Karasová, Michaela Ondráčková a Helena Škrdlíková

Zdroj: https://www.czechzerowaste.cz

Šest ze sedmi zemí skupiny nejvyspělejších ekonomik světa (G7) se v sobotu na summitu v Itálii zavázalo podporovat naplňování pařížské dohody o ochraně klimatu. Pouze USA se k tomuto závazku v závěrech summitu v italské Taormině nepřipojily. Informovala o tom s odvoláním na závěry summity agentura Reuters.

"Spojené státy americké jsou v procesu revidování své politiky o změnách klimatu a pařížské dohody, tudíž se nepřipojují ke konsensu v této problematice," uvádí se v závěrech summitu. Naopak ostatní země G7 (Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko a Británie) a EU potvrdily "silný závazek" hladce naplňovat pařížskou dohodu.

Kancléřka Angela Merkelová označila diskusi G7 o klimatu za "velmi neuspokojivou". "Celá diskuse o tématu ochrany klimatu byla obtížná, ne-li úplně neuspokojivá," řekla novinářům Merkelová. Dodala, že po jednání nemá žádný náznak, zda americký prezident Donald Trump dohodu podpoří, či ne. Prezident Trump v sobotu na svém Twitteru už dříve napsal, že definitivní rozhodnutí k pařížské dohodě učiní příští týden.

Pařížskou dohodu o ochraně klimatu loni v září odsouhlasila administrativa tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy, čímž byl ratifikační proces v USA formálně ukončen. Protože ale o dohodě nehlasoval Senát USA, tak není pro USA právně závazná, Trump ji tedy může vypovědět. Ve volební kampani ji Trump označil za nevýhodnou pro USA a slíbil ji zrušit.

Dohoda z Paříže, která nabyla účinnosti loni v listopadu, nestanovuje pevné a závazné termíny pro omezování emisí ani postihy za nedodržování. Vyzývá také, ale rovněž nekonkrétně, rozvinuté státy k finanční pomoci rozvojovým státům; pomáhat by měli ti, kdo "jsou v pozici tak učinit".

Pařížskou dohodu dosud ze 195 signatářů ratifikovalo 147, včetně Číny, Indie a USA, tedy zemí, které produkují nejvíce emisí skleníkových plynů. ČR ratifikaci dohody ještě neskončila; Senát schválil ratifikaci minulý měsíc, ve sněmovně se ale debata protahuje.

Do závěrů z jednání summitu by mělo být zakotveno, že Spojené státy mají ještě čas na rozhodnutí, zda pařížskou dohodu o globální ochraně klimatu z roku 2015 podpoří. Na rozdíl od ostatních šesti zemí z G7, které ji schvalují.

Trump konečné rozhodnutí opakovaně odkládá. Ještě během volební kampaně přitom dohodu označil za nevýhodnou pro USA a slíbil ji zrušit, pokud se stane prezidentem.

Čtěte také:

Klimatickou dohodu z Paříže zruším, řekl Trump svým důvěrníkům. Konečné rozhodnutí oznámí příští týden (iHNED.cz, 28.5.2017)

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zastavilo přezkumné řízení u posudku vlivu na životní prostředí pro rozšíření letiště Vodochody. Kladné stanovisko z roku 2013 je tak platné, sdělila minulý týden v pátek Dominika Pospíšilová z resortního tiskového oddělení. Nyní ministerstvo toto stanovisko ověří, jestli splňuje požadavky novely zákona z roku 2015. Ověřovací stanovisko by podle ní mělo být hotové do letošních prázdnin.

Ministerstvo životního prostředí minulý rok rozhodlo, že znovu projedná posudek vlivu na životní prostředí pro rozšíření letiště. Je hotový od roku 2013, ale v roce 2014 ho ministerstvo zrušilo pro údajné chyby.

Nejvyšší správní soud zamítl v březnu kasační stížnost resortu proti rozsudku, který rozšíření letiště umožňuje. Přípravy na jeho rozšíření tak pokračují, řekl tehdy Ivo Mravinac, mluvčí investiční skupiny Penta, která je investorem projektu. Podle mluvčí MŽP Petry Roubíčkové ale soud jenom vrátil rozhodnutí ministerstvu k přezkumu. "Nejvyšší správní soud potvrdil rozhodnutí Městského soudu v Praze a definitivně tak vrátil ministerstvu přezkum k dalšímu řízení. Ministerstvo tak nyní musí o přezkumu stanoviska EIA rozhodnout znovu," uvedla dříve Roubíčková.

Nyní stát rozhodl, že se přezkum zastavuje, soustředilo se hlavně na ochranu vod a ochranu obyvatel před hlukem. "Ministerstvo došlo k závěru, že v obou oblastech nebylo posouzení provedeno v souladu s právními předpisy s tím, že v případě oblasti ochrany vod tento nedostatek způsobil nezákonnost vydaného stanoviska EIA. Z informací vyžádaných od oznamovatele zároveň vyplynulo, že v rámci aktuální přípravy záměru byly zjištěné nedostatky již napraveny, například kapacitně posíleny retenční nádrže, proveden hydrogeologický průzkum, na základě kterého byla upřesněna lokalita vhodná pro zasakování. Respektováním právních soudních názorů tak ministerstvo dospělo k závěru, že jelikož již aktuálně nehrozí újma veřejnému zájmu na ochraně životního prostředí, bylo přezkumné řízení v souladu s požadavky správního řádu zastaveno," dodala dnes Pospíšilová.

Kladný posudek z roku 2013 obsahoval přes 120 podmínek, které investor musí splnit. Šlo například o dostavbu přivaděče na dálnici D8 nebo omezení pro noční lety. Kvůli stížnostem starostů okolních obcí, kteří podali 40 podnětů, ho ministerstvo v roce 2014 zrušilo. Obce se kromě nadměrného hluku obávaly například dopadu na podzemní vody.

Letiště, které patří pod skupinu Penta, má v budoucnu odbavovat ročně až 3,5 milionu cestujících hlavně nízkonákladových aerolinií, nepravidelných a soukromých letů. Investice mají dosáhnout asi tří miliard korun, s jeho provozem může vzniknout až 3000 pracovních míst.

Zdroj: ČTK

Dne 29. května v 10 hodin začíná elektronický příjem žádostí do celorepublikového programu určeného na hospodaření s dešťovou vodou – Dešťovka. Lidé si tak budou moci požádat o dotaci na nádrže pro zachytávání dešťové vody a její využití na zálivku nebo v domácnosti, např. na splachování toalety. Jedna domácnost může dostat až 105 tisíc korun!

Elektronický příjem žádostí začne v pondělí na stránkách www.dotacedestovka.cz. Žadatelé nejdříve odešlou žádost elektronicky a pak už stačí jen do 5 dnů doručit žádost a její přílohy osobně nebo poštou na kterékoli z třinácti krajských pracovišť SFŽP ČR.

V pondělí se na stránkách www.dotacedestovka.cz přesně v 10 hodin u každého ze tří nabízených podporovaných systémů zprovozní tlačítko „Podat žádost“. To zájemcům umožní vstup do systému, kde vyplní základní údaje. Ty budou zahrnovat zejména kontaktní údaje žadatele, údaje o domě z katastru nemovitostí a technické parametry systému hospodaření s dešťovou vodou. Technické parametry najdou lidé v odborném posudku, který jim zpracoval dodavatel nebo projektant. Jde o stejné údaje, které zadávají do on-line kalkulačky, která je rovněž dostupná na webových stránkách. Na dotační kalkulačce si mohou zájemci již nyní spočítat, jak velkou nádrž si budou muset pořídit a kolik mohou na vybraný systém získat peněz.

Čerpání alokovaných prostředků bude možné sledovat on-line na stránkách programu. Příjem žádostí bude automaticky zastaven vyčerpáním alokace programu (100 milionů korun). Žádosti do zásobníku zatím nebudou přijímány. Od podání elektronické žádosti mají žadatelé o dotaci 5 dní na doručení podkladů v papírové podobě.

Čtěte také:

• Startuje dotační program pro občany Dešťovka. Známe podrobnosti

• Program Dešťovka: Seznam obcí v suchých oblastech ke stažení!

• Květnová Priorita představuje program Dešťovka a nové dotace na zlepšení ovzduší

• Dnes ředitel SFŽP Petr Valdman bude hostem 20 Minut Radiožurnálu
   

Že je vyrobit pitnou vodu, vyčistit ji, odkanalizovat a šetrně vrátit zpět do přírody náročný proces, ukázala návštěvníkům mezinárodní výstava VODOVODY-KANALIZACE.  „Přesto patříme mezi tu šťastnou část populace na světě, kde lidé otočí kohoutkem a teče z něj pitná voda – ve zdánlivě neomezeném množství a většinou ve výborné kvalitě,“ uvedl při zahájení výstavy ministr zemědělství Marian Jurečka. Jak ale upozornil ministr životního prostředí Richard Brabec, jednou z největších ekologických výzev budoucnosti i úkolem politiků bude vypořádat se stále aktuálnější problematikou sucha. Právě sucho, ale také nová legislativa, dotace či inovační technologie byly hlavními tématy výstavy VODOVODY-KANALIZACE. Největší a nejvýznamnější akce v oboru, kterou pořádá Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR), skončila včera, podle organizátorů měla rekordní účast.

Sucho bylo a je důležitou součástí klimatu ve střední Evropě, poslední desetiletí se ale nesou ve znamení vyššího rizika výskytu. Problém má často, statisticky v devíti z 16 let, jižní Morava a severozápadní Čechy, nejméně jednou za deset let je ale suchem zasaženo téměř celé území ČR. „Z našich analýz je jasně patrné, že to, co doposud bylo 20leté sucho, bude v příštích dekádách suchem běžným, vyskytujícím se jednou za 5 let,“ upozornil Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globálních změn při Akademii věd ČR.

Jak dodává, musíme počítat s tím, že období sucha nejspíše budou trvat déle a také povodně mohou být extrémnější. „Naše infrastruktura i naše rezervy, které jsme vytvořili, abychom se vypořádali s mimořádnými jevy, jsou stavěny na klima minulého století. Takže je budeme muset neustále „vylepšovat“, aby obstály v nových podmínkách. To není jen o přehradách a vyšších ochranných hrázích, ale také o zodpovědnějším plánování v krajině, o tom, že rizika by měl v principu nést vlastník, který se musí ve vlastním zájmu na změnu připravit, dodatečně se pojistit nebo vytvořit rezervy a podobně,“ říká Miroslav Trnka.

Ani kapku nazmar
Nový program Dešťovka s mottem „…ani kapku nazmar!“, který spouští Ministerstvo životního prostředí ČR a Státní fond životní prostředí ČR, představil účastníkům Jakub Hrbek ze SFŽP ČR. „Příjem žádostí startuje 29. května, rozdělovat se bude 100 milionů korun. Dotace je určena pro vlastníky či stavebníky rodinných a bytových domů na využití srážkové a odpadní vody v domácnosti i na zahradě. Je nutné využít maximální možné kapacity pro akumulaci srážkové vody při velkých deštích tak, aby mohla být voda následně co nejdéle používána. Dotace tak má motivovat k udržitelnému a efektivnímu hospodaření s vodou a snížit tak množství odebírané pitné vody z povrchových a podzemních zdrojů,“ uvedl Hrbek.

Podporovány budou tři typy projektů: zachytávání srážkové vody na zalévání zahrady v obcích ohrožených suchem, akumulace srážkové vody pro splachování WC a zálivku a využití přečištěné odpadní vody jako vody užitkové.
 

Nové technologie a inovace
Na výstavě VODOVODY-KANALIZACE odborníci diskutovali ale také o dalších tématech – o nové legislativě, dotačních příležitostech či o udržitelném hospodaření s vodou. Tématem bylo také vzdělávání. Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR zde představilo nový studijní program Provozovatel vodovodů a kanalizací, který startuje v novém školním roce v Praze a Vysokém Mýtě a poskytne studentům odborné vzdělání na středoškolské úrovni.

Na výstavišti v Letňanech se představily také nejnovější technologie a inovace. Ty nejlepší ocenilo ve středu večer Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR cenou Zlatá VOD-KA 2017. Tu získaly hned tři firmy: DHI a.s. za aplikaci WaterNet Advisor, která umožňuje hydraulické posouzení, určení tlakových a průtokových poměrů a parametrů vody v podmínkách ustáleného proudění anebo časově proměnného proudění; firma Hach Lange s.r.o. za TURBIDIMETRY řady TU5, které přináší výraznou inovaci procesu měření; a firma Radeton s.r.o. se systémem automatického vyhledávání úniku vody Enigma 3m. Ocenění za nejlepší expozice si odnesly společnosti CS-BETON s.r.o., Gebr. Ostendorf – OSMA zpracování plastů s.r.o. a ENVI-PUR, s.r.o./ CULLIGAN.CZ s.r.o. Součástí doprovodného programu byla také soutěž zručnosti. Navrtávku potrubí pod tlakem a sestavení domovní přípojky zvládl nejlépe tým ČEVAK a.s.

Jubilejní, rekordní a s mezinárodní účastí

Letošní ročník výstavy byl jubilejní – dvacátý – a také rekordní. „Čísla teprve vyhodnocujeme, ale vzhledem k tomu, že byl nutný dotisk vstupenek, a také podle reakcí vystavovatelů i návštěvníků si troufám tvrdit, že účast byla rekordní. Určitě tak atakujeme hranici desíti tisíc návštěvníků,“ uvedl Aleš Pohl, ředitel společnosti Exponex s.r.o., která akci organizovala.

„Výrazně vzrostla také mezinárodní prestiž výstavy. Pro letošek se partnerskou zemí stalo Rakousko s oficiální účastí, výjezdní zasedání tady měly i další zahraniční delegace. Prezentovala se zde celá řada zahraničních vystavovatelů z 11 zemí světa,“ uvedl Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR.  
Třídenní výstava se uskutečnila 23. – 25. května na výstavišti v Letňanech. Na ploše přes 
6 tisíc metrů čtverečních se tu letos prezentovalo téměř 350 firem. Velký zájem byl také o doprovodný program – téměř tři desítky přednášek pod garancí ministerstev zemědělství, životního prostředí a průmyslu a obchodu.  Další ročník výstavy se uskuteční opět za dva roky.
 

IKEA investuje do nizozemské společnosti Morssinkhof Rymoplast, která se zabývá recyklací plastu. Švédská nábytkářská společnost se tak chce přiblížit svému závazku, že do roku 2020 bude na výrobu plastových produktů používat 100 procent recyklovaných a recyklovatelných materiálů. Akvizice by nábytkářskému gigantu měla zároveň pomoct rozšířit kontrolu nad svými dodavatelskými řetězci. Už v minulosti IKEA koupila například lesy v Rumunsku a Pobaltí. Snaží se tak dodržet svůj závazek, že do roku 2020 bude získávat 100 procent dřeva, papíru a lepenky z udržitelných zdrojů. Společnost také investovala do větrných farem v Polsku. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Technologické centrum AV ČR zveřejnilo interaktivní aplikaci, s jejímž využitím je možné získat informace o struktuře a řízení výzkumného systému , výzkumných organizacích, zapojení do mezinárodní výzkumné spolupráce a další údaje ve dvaceti zahraničních zemích. V databázi jsou uvedeny i základní indikátory a navrženy oblasti perspektivní pro bilaterální výzkumnou spolupráci. Internetová aplikace a databáze je dostupná na adrese https://rdsyst.tc.cas.cz/.

Zdroj: TC AV ČR

Za rok, 25. května 2018, vejde v účinnost Nařízení o ochraně osobních údajů (General Data Protection Regulation, GDPR). To znamená zavedení nových opatření ve všech společnostech, které jakýmkoliv způsobem nakládají s osobními údaji občanů Evropské unie. Pro některé firmy to bude znamenat i restrukturalizaci celé IT architektury, proto by se měly na účinnost Nařízení začít připravovat již nyní. Zároveň Nařízení významně posiluje práva lidí coby subjektů údajů.

Nařízení o ochraně osobních údajů upravuje nové principy práce s osobními údaji. Výrazně posiluje odpovědnost správce, tedy organizace, které jsou osobní data svěřena. Nařízení platí pro všechny subjekty, které nakládají s osobními údaji občanů Evropské unie, mezi ty patří firmy, neziskové organizace ale například i nemocnice atd. Správci osobních údajů budou zodpovědní za správné zacházení s osobními údaji nejen ve své společnosti, odpovědnost s nimi budou sdílet i ti, kteří pro ně osobní údaje zpracovávají. Musí osobní údaje zabezpečit tak, aby eliminovali riziko jejich úniku, znehodnocení či ztráty.

Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR, který realizoval na konci roku 2016, však téměř 60 % firem není o novém Nařízení informováno a není na jeho účinnost ani technicky připraveno. Přitom kolem 50 % firem udává, že při své práci s citlivými osobními daty pracuje. Svaz průmyslu a dopravy proto ve spolupráci s MPO a dalšími partnery připravuje pro společnosti a další subjekty, správce dat, sérii 11 školení, které jim metodicky pomohou lépe se na vstup Nařízení připravit.

Nakládání s osobními údaji by mělo být ve společnostech prioritním tématem

Osobní údaje budou nově požadovány a dále zpracovávány a uchovávány jen ke konkrétnímu účelu a po dobu nezbytně nutnou. To znamená, že například podnik bude uchovávat osobní údaje lidí pouze po dobu, po kterou jsou jeho zákazníky. Následně musí dojít k likvidaci dat. V případě, že zpracování údajů není nutné například z důvodu zákonné povinnosti, plnění uzavřené smlouvy, ochraně životně důležitých zájmů subjektů údajů nebo k němu subjekt nedal svolení, jedná se o zpracování nezákonné. Zakázáno je také poskytnutí osobních údajů třetí osobě bez souhlasu subjektu údajů. Za porušení povinností vyplývajících z nařízení hrozí vysoké pokuty až do výše 4 % celosvětového obratu firmy nebo 20 milionů Euro.

Z výše uvedených novinek vyplývá, že společnosti si musí provést kompletní revizi způsobu práce s osobními daty a jejich zpracováváním a nakládáním na všech firemních úrovních a ve všech systémech. Musí se zaměřit i na datovou architektu a zařadit téma ochrany osobních údajů mezi prioritní témata v chodu organizace. 

„Ochrana osobních údajů je v jednadvacátém století jedním z naprosto zásadních témat. Inovovat stará pravidla tak bylo určitě potřeba, protože právo na ochranu soukromí je nutné dodržovat i v online prostoru. A firmy všech velikostí musí mít o pravidlech jasno, aby mohly bez obav rozvíjet svůj business kdekoliv v Evropě,“ uvedl Ondřej Malý, koordinátor digitální agendy ČR.

Některé podniky navíc musí nově zavést pověřence pro ochranu osobních údajů. Musí být nezávislý a ve firemní hierarchii bezprostředně spadat pod vedení firmy. Pokud společnosti budou zavádět nový proces, službu nebo produkt, který by mohl ohrozit ochranu osobních údajů, musí provést zhodnocení dopadů na ně.

„Pojetí ochrany osobních údajů můžeme přirovnat k bezpečnosti o ochraně zdraví při práci. Zde jde o ochranu osobních údajů ve všech systémech a procesech firmy. Pokud by došlo k porušení ochrany osobních údajů, podnik bude muset dokázat, že postupoval v souladu s nařízením a pro ochranu dat udělal vše, co bylo v jeho silách,“ vysvětluje Milena Jabůrková, členka představenstva SP ČR.

Díky Nařízení o ochraně osobních údajů dojde i k posílení práv subjektů osobních údajů

Každý nositel osobních údajů má právo na poučení o svých základních právech a informaci o době a účelu, ke kterému jsou jeho data zpracována. Každý člověk bude mít možnost na svou žádost dozvědět se, jaké údaje jsou o něm zpracovávány. Kromě těch, jež poskytl písemně, totiž mohou být v průběhu času zpravována například jeho data o pohybu, chování na internetu a podobně. Pokud zjistí, že si společnosti o něm uchovávají špatná data nebo s nimi nesprávně nakládají, má právo požádat o nápravu nebo dokonce o výmaz.

V roce 2016 bylo uvolněno ze státního rozpočtu na Program EFEKT (Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů) celkem 30 mil. Kč. Tato částka byla navýšena o nároky z nespotřebovaných výdajů minulých let ve výši 8,207 mil. Kč a následně byl rozpočet programu dodatečně navýšen o 50 mil. Kč zapojením nároků z nespotřebovaných neprofilujících výdajů MPO z výnosů z prodeje emisních povolenek za rok 2014. Zapojení těchto nároků schválila vláda spolu s návrhem znění programu EFEKT na rok 2016. Celkový rozpočet programu na rok 2016 byl tedy ve výši 88,207 mil. Kč.

Celkem bylo přijato 538 žádostí o poskytnutí dotace, z toho 312 žádostí bylo podáno do investičních aktivit a 226 žádostí do neinvestičních aktivit. Výběr akcí vhodných k dotační podpoře provedla hodnotitelská komise jmenovaná náměstkyní ministra průmyslu a obchodu sekce energetiky. Podpořeno bylo celkem 188 projektů, z toho 53 investičních a 135 neinvestičních projektů, což je 34 % z přijatých žádostí. Realizace podpořených akcí vyvolala celkovou investici téměř 146,276 mil. Kč.

Díky navýšení rozpočtu programu o 50 mil. Kč bylo možno podpořit 53 investičních projektů částkou 57,899 mil. Kč. Jejich realizací došlo k úspoře energie ve výši 13,896 tis. GJ/rok.

Dokument ke stažení:

Materiál

Projekt Slunečního Města stál přibližně 140 milionů eur a financovala jej nizozemská vláda, provincie Severní Holandsko a Evropská komise. K uhlíkové neutralitě čtvrti přispívá na 25 tisíc fotovoltaických panelů, které mají dohromady výkon 3,75 MW, tři větrné turbíny o výkonu 2,3 MW (každá) a okolní lesy na 100 hektarech. O čtvrti s názvem Stad van de Zon (Sluneční Město), v níž bude po dokončení žít 13-15 tisíc obyvatel, mluví v rozhovoru s HN její architekt Ashok Bhalotra. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz