Česká republika aktuálně předsedá tzv. Visegrádské skupině, jejíž zástupci za rezorty životního prostředí se ve dnech 12. a 13. května setkali v Lednici na společném oficiálním jednání. ČR na 23. setkání ministrů ŽP států V4, Bulharska a Rumunska reprezentoval ministr životního prostředí Richard Brabec. Na programu jednání zástupců 6 států a přizvaných zástupců Evropské komise byla mj. politika využívání odpadů jako zdrojů či téma ochrany biologické rozmanitosti v celé Evropě. Ministři diskutovali např. o zkušenostech s rozšiřováním národních seznamů evropsky významných lokalit a ptačích oblastí chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000. Posledním klíčovým tématem společného jednání bylo sucho, které v posledních letech sužuje nejen Evropu a stává se tak novým světovým strašákem pro národní ekonomiky i bezpečnost občanů.

V roce 2015 byla Česká republika postižena suchem. V důsledku vysokých teplot, nízkého úhrnu srážek a mírné zimy 2015/2016 je aktuální stav zásob povrchových a podzemních vod k počátku května výrazně podprůměrný a startovací pozice tak před letním obdobím není příznivá. To, zda hrozí sucho i v roce 2016, bude dáno vývojem srážek a teplotami vzduchu v následujícím období, nicméně první predikce vývoje nejsou nijak optimistické. Sucho postihuje nejenom přímo obyvatele v podobě úbytku vody ve studních nebo případnými omezeními využití vody v domácnosti, ale je i velkým strašákem pro ekonomiku, zejména pro sektor zemědělství. Česká republika tak už v loňském roce díky iniciativě ministra životního prostředí Richarda Brabce začala přijímat první opatření, která pomohou udržet vodu v krajině, zajistí zásoby pitné vody pro suchá období a připraví Českou republiku na případné krizové situace vzniklé úbytkem vody.

MŽP například vyhlásilo dotační program na šetrné hospodaření s vodou v obcích. Výzva je otevřena do 30. června 2016. Obce, které navrhnou nejdůmyslnější systémy vedoucí k šetrnému hospodaření s vodou, mohou získat dotaci až 5 milionů korun. Podporovaná opatření jsou např. systémy k opětovnému využívání dešťových a šedých vod, projekty na čištění odpadních vod včetně udržitelných koncovek (např. dočištění odtoku ČOV, další využití kalu), realizace vegetačních střech a vegetačních krytů fasád.

„Pro občany pak připravujeme program pro domácnosti zaměřený na hospodaření s dešťovou vodou. Řádově stamiliony korun by už v letošním roce mohly zamířit přímo k občanům na pořízení retenčních nádrží na dešťovou vodu využitelnou na zalévání a běžné práce v domácnostech. Co se týče dnešního setkání, bylo velmi přínosné vyměnit si zkušenosti s opatřeními proti suchu s ostatními zeměmi střední a východní Evropy, která mají mnoho společných prvků,“ komentuje diskuzi nad tématem ministr Brabec.

Ministři všech států společně probrali i budoucnost odpadového hospodářství v Evropě v podobě tzv. oběhového hospodářství, jinými slovy zvyšující se nároky na využívání odpadů jako zdrojů, snižování míry skládkování a zvyšování recyklace odpadů. Díky znovuvyužití odpadů vzniká nespočet pracovních míst, v ČR by po zavedení tzv. oběhového hospodářství vzniklo 40 tisíc nových pracovních míst. Zároveň se díky recyklaci a materiálovému využití odpadů snižuje materiálová náročnost ekonomiky a šetří se primární zdroje. Součástí naplnění tzv. oběhového hospodářství je využití konkrétních nástrojů např. ke zvýšení recyklace a snížení skládkování. Mezi takové nástroje patří jak zvýšení poplatku za skládkování odpadů na skládkách, tak zavedení platby za odpady u občanů formou „Zaplať tolik, kolik vyhodíš“ (tzv. PAYT). „Tento systém lidem umožní platit obci za komunální odpad podle váhy či objemu nebo frekvence svozu popelnic, eventuálně podle počtu a objemu pytlů na odpad. Je to velká motivace jak předcházet odpadům a důsledně recyklovat odpad,“ říká ministr Brabec.

MŽP aktuálně vypořádává v rámci legislativního procesu připomínky k novému zákonu o odpadech, který zavedení tohoto systému obcím ve velké míře umožní a uzákoní ho. Např. v Rumunsku pro tzv. PAYT aktuálně rovněž připravují novou legislativu. V oblasti Jihomoravského kraje je dobrý příkladem benefitů systému PAYT jak pro obec, tak pro občany systém nakládání s odpady v Mikulově. „S ministry jsme se také bavili o dalších nástrojích jako např. o zavedení sníženého DPH na recyklované výrobky, o potřebě nových technologií a jejich financování a samozřejmě o recyklačních cílech všech EU států, které jsou horkým tématem v souvislosti s přípravou nové evropské legislativy,“ pokračuje ministr.

Na programu dvoudenního jednání byla i diskuze o zkušenostech s rozšiřováním národních seznamů evropsky významných lokalit a ptačích oblastí chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000. „Zkušenosti s ochranou přírody prostřednictvím soustavy Natura 2000 jsou velmi podobné ve všech zúčastněných zemích. Zájmy na ochraně přírody se často střetávají s veřejnými zájmy ekonomiky a rozvoje a jsou tak obecně výzvou pro všechny ministry životního prostředí,“ řekl ministr Brabec. Přesto se většině zemí podařilo naplnit požadavky Evropy, respektive směrnice o stanovištích již před několika lety. Např. v Bulharsku je do soustavy Natura 2000 zařazeno přes 34% území. V České republice byl naposledy seznam rozšířen v letošním roce poté, kdy bylo na seznam zařazeno přes 50 nových lokalit po celé republice a soustava Natura 2000 tak nyní pokrývá 10,1% území.

Visegrádská skupina představuje dlouhodobě významnou platformu pro formulaci společných názorů a právě zmiňovanou výměnu znalostí a zkušeností. Společného jednání se mimo ministra životního prostředí Richarda Brabce zúčastnili za Maďarsko státní tajemník ministerstva zemědělství V. Németh Zsolt, polský ministr životního prostředí Jan Szyszko, slovenský ministr životního prostředí László Solymos, bulharská ministryně životního prostředí a vod Ivelina Vassileva a za Rumunsko státní tajemnice ministerstva životního prostředí, vody a lesů Olimpia Negru. Od 1. července 2016 převezme předsednictví Visegrádské skupiny Polsko.

Pozvánka na debatu Dne 23.5.2016 pořádá EurActiv.cz ve spolupráci s EU Office České spořitelny debatu od 17.00 do 19.00 na téma "Evropská pravidla: Pomáhají investicím do zelené energie a energetických úspor?".

Záměrem setkání je zlepšit povědomí soukromých podnikatelů a potenciálních investorů o aktuálních globálních, makroekonomických a politicko-legislativních trendech, které mohou ovlivnit jejich investiční rozhodování. Akce cílí na zvýšení povědomí o těchto trendech zejména u zástupců malých a středních podniků.  Bližší informace o programu naleznete ZDE.

V případě zájmu o účast je nutné se registrovat do 20. května 2016 emailem na janska@euractiv.cz. Partnerem akce je Zastoupení Evropské komise a akce se koná pod záštitou Hospodářské komory ČR.

Vláda včera schválila ministerstvu životního prostředí postup při implementaci nové evropské legislativy v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Ačkoliv současná vláda novelizovala zákon o EIA v roce 2015, mezitím v roce 2014 Evropa znovu směrnici o EIA novelizovala. ČR tak musí do května 2017 opětovně český zákon o EIA upravit dle požadavků novelizované evropské směrnice.

„Rychlá implementace části nové legislativy může umožnit ČR získání výjimky ze zopakování procesu EIA u 11 klíčových staveb, u kterých by případné zdržení ohrozilo konkurenceschopnost ČR v Evropě a také pohyb pro transevropské dopravní síti TEN-T, která je stejně důležitá i pro okolní státy Evropy. Nová právní úprava musí být schválena vládou do konce května a následně předložena k projednání v poslanecké sněmovně ve zrychleném čtení na mimořádné schůzi,“ uvedl ministr Brabec.

Vláda bude nadále o možnosti udělení výjimky na výjimečné případy jednat v Evropské komisi, popřípadě i o dalších řešeních, které by umožnily zahájit stavbu u dotčených projektů bez nutnosti opakování procesu EIA.

Mezi výjimečné případy, na které je možné aplikovat výjimku podle poslední novely směrnice EIA, patří živelní pohromy, ale např. i ohrožení politické, administrativní nebo ekonomické stability či bezpečnosti státu atp. „Nicméně právě, jakým způsobem a za jakých podmínek bude možné aplikovat příslušnou výjimku, je předmětem aktuálních jednání vlády s Bruselem a použití výjimky bude předmětem dohody s Evropskou komisí,“ pokračuje ministr Brabec.

„Současně musí být zahájena příprava plné transpozice nové směrnice EIA do českého práva, což je jednou z podmínek Evropské komise pro další jednání o výjimce,“ doplnil ministr.

Nová evropská směrnice EIA, která musí být uvedena do českého právního řádu do května roku 2017, se týká zejména zajištění objektivity příslušného povolovacího úřadu a předejití střetům zájmů, zajištění aktuálnosti stanoviska EIA v povolovacích řízeních, zavedení monitoringu významných negativních vlivů, zavedení posuzování vlivů klimatické změny a přírodních katastrof, zavedení sankcí za nedodržování požadavků zákona, ale i zjednodušení a aktualizaci rozsahu posuzovaných záměrů. Cílem směrnice má být zefektivnění a zrychlení procesu EIA.

Závěrem uvádíme, že plánovaná novela stavebního zákona se má také dotknout zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Související článek:

• Do konce května předloží MŽP vládě novelu EIA (11.5.)

• Mýty a fakta o problému zákona EIA v České republice z pohledu MŽP (5.5.)

• Poslanci se přeli o zpožďování dopravních staveb. Na ničem se neshodli (5.5.2016, ČRo)

• Vláda připraví novelu EIA, aby 11 nejdůležitějších staveb nemuselo čekat na nový posudek (4.5.2016)

• Brabec: Ohrožena je jedna stavba (5.5.2016, E15)

• Ředitelství silnic a dálnic hledá dodavatele na nové zpracování posudků EIA za 217 milionů korun (2.5.2016)

• Komentář ministra životního prostředí Richarda Brabce k problematice EIA (2.5.2016)

• TOP 09 chce mimořádnou schůzi Sněmovny k EIA a dopravním stavbám (DENÍK, 28.4.2016

Inspektoři z České inspekce životního prostředí uložili pokutu 100 tisíc korun společnosti, která ve svých dvou sběrnách kovů zákon o odpadech. Protože se jednalo o opakované pochybení v obou provozovnách, podali inspektoři zároveň podnět Krajskému úřadu k odejmutí souhlasu k provozování těchto sběren.

Porušení zákona bylo zjištěno při celostátní kontrolní akci BLUE 24 v roce 2015. „Ve sběrně jsme přišli na to, že provozovatel odpady netřídil. Navíc měl část odpadů na volném nezabezpečeném terénu. Šlo například o komunální odpad, plechovky od barev, obaly od montážních pěn, pneumatiky či demoliční odpady. Ve druhé sběrně jsme zase zjistili, že provozovatel vykoupil od fyzické osoby odpad, který od ní nesmí vykupovat. Jednalo se o víko od kanálu a kanalizační vpust. V obou provozovnách navíc chyběly některé údaje v evidenci vykupovaných odpadů,“ popsal Jindřich Mikeš, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Firma se proti pokutě uložené ČIŽP odvolala, Ministerstvo životního prostředí ji však potvrdilo. Protože se jedná se už o druhé porušení zákona o odpadech v obou provozovnách, tak ČIŽP podala na krajský úřad podnět k odejmutí souhlasu k provozování uvedených sběren.

Nový úřad by mohl podle představ vlády vzniknout za pět až šest let. Už si najala firmy, které ve věci "národního regulačního úřadu pro síťová odvětví" vypracují studii. Výběrové řízení na studii toto pondělí vyhrálo konsorcium poradenských firem KPMG a Grant Thornton. Vznik nové instituce by vedl ke zrušení či začlenění současných regulátorů - Energetického regulačního úřadu a Českého telekomunikačního úřadu. Dá se očekávat neochota některých ministerstev či úřadů vzdát se svých kompetencí. Největší boje se podle HN povedou o regulaci vodárenství. Česká vláda se při plánu na vznik centrálního regulačního úřadu inspirovalo mimo jiné v Německu. Další informace čtěte v dnešních Hospodářských novinách (nebo na iHNED.cz ZDE).

Nejvyšší správní soud v Brně odmítl kasační stížnost obcí, jež se staví proti rozšíření Letiště Vodochody. Projedná ještě stížnost ministerstva životního prostředí, jež také nesouhlasí s nedávným rozsudkem umožňujícím rozšíření letiště. Kasační stížnost nemá odkladný účinek, vedení letiště tak pokračuje v přípravách projektu, který měl být podle původních plánů hotov už letos.

Obce mají strach například z nadměrného hluku a dopadu na podzemní vody. I ministerstvo životního prostředí podalo stížnost, v níž jako důvody uvádí nesprávné posouzení právních otázek týkajících se hydrologie a hluku. Rozsudek, který napadlo kasační stížností, považuje za nepřezkoumatelný pro jeho nesrozumitelnost. Obce i ministerstvo také po soudu požadovaly, aby kasační stížnost měla odkladný účinek. Ani tomuto požadavku soud v usnesení z 5. května nevyhověl.

Ke kasační stížnosti ministerstva životního prostředí Letiště Vodochody připravuje vyjádření. Pokračuje také proces aktualizace rozhodnutí úřadů, které budou potřeba pro žádost o stavební povolení. Dál se pracuje i na přípravách přivaděče na dálnici D8. S námitkami ohledně dopadů na podzemní vody a hluku se už letiště podle ředitele vypořádalo v aktuální dokumentaci projektu.

Ministerstvo zemědělství chce dát na opatření proti suchu v příštím roce 2,4 miliardy korun. Podle materiálu, který je nyní v meziresortním připomínkovém řízení, by pak ještě měly přibýt 0,7 miliardy od soukromých investorů. S touto částkou se pak počítá každoročně až do roku 2021. "Dvě miliardy budeme chtít na opatření proti suchu, detaily upřesníme pravděpodobně až po 1. červenci tohoto roku," řekla dnes ČTK bez dalších podrobností mluvčí ministerstva Markéta Ježková.

Podle materiálu, který má ČTK k dispozici, uvažuje ministerstvo o třech etapách podpory. První skončí v roce 2021, druhá v roce 2027 a třetí v roce 2033. "Finanční nároky činí v první etapě programů ročně celkem přibližně 2,4 miliardy Kč ze státního rozpočtu a přibližně 0,7 miliardy Kč z vlastních zdrojů investorů. Dalšími uvažovanými prostředky financování v budoucnu jsou i evropské zdroje," informovalo ministerstvo.

Peníze by měly jít na výstavbu rybníků, ale třeba i na závlahy a podporu výstavby vodovodů a kanalizací. Počítá se také například s výstavbou nádrže Skalička, s výsadbou zpevňujících dřevin a odstraňováním nánosů z přehradních nádrží.

"Na operaci pozemkových úprav v letech 2016-2021 je vyčleněno ve státním rozpočtu přibližně 2,7 miliardy korun, přičemž po plánovaném navýšení kofinancování se počítá s navýšením výdajů na přibližně 3,5 miliardy korun," píše se v materiálu.

Resortu se nepodařilo vypořádat připomínky ministerstva životního prostředí (MŽP). Tomu se například nelíbilo, že materiál nezohledňuje dotační programy v gesci MŽP. "Upozorňujeme, že výsledkem může být snížení čerpání finančních prostředků z Operačního programu životního prostředí a neplnění stanovených cílů," stojí v jedné z připomínek. Zemědělský resort si ale myslí, že materiál nijak čerpání peněz z tohoto programu neohrozí. MŽP se také ohradilo, že by mělo podle vládního usnesení koordinovat přístup státu ke změnám klimatu, nicméně ministerstvo zemědělství s ním tento materiál před předložením do připomínkového řízení neřešilo.

Vláda na konci února rozhodla, že by měl stát nechat prověřit možnost vybudování čtyř nových přehrad pro případ dlouhých období sucha. Jde o lokalitu Pěčína v Královéhradeckém kraji, Vlachovice ve Zlínském kraji a v Senomaty a Šanov ve středních Čechách. Ministerstvo také navrhuje, aby se rozšířil počet hájených lokalit pro stavbu vodních děl.

Loni v červenci schválila vláda koncepci, která by měla vést k lepšímu hospodaření s vodou. Podle dokumentu by receptem na boj proti suchu mělo být lepší zavlažování, využití dešťové vody, šetření s vodou a její zadržování. Dokument obsahuje přes 50 úkolů pro ministerstva a úřady a počítá i se zvýšením poplatků za odběr podzemní vody.

PŘIPOMÍNKOVÉ ŘÍZENÍ Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poslalo do připomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik. Důvodem je transpozice směrnice 2014/80/EU, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu. Je tak nutné upravit text § 8 Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik, podle změn ve směrnici 2014/80/EU a obdobným způsobem upravit Přílohu 1 Základní obsah národního plánu povodí a Přílohu 3 Základní obsah plánu dílčího povodí. Členské státy jsou povinny promítnout požadavky této směrnice v národních právních řádech do dne 10. července 2016. Termín připomínek je stanoven na 1. června 2016. Dokumenty ZDE

Vláda dnes schválila další postup v řešení problematiky dopravních staveb a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Do konce května bude hotový návrh zákona, který nahradí u jedenácti dopravních staveb posudek o vlivu na životní prostředí EIA a to na úrovni vlády. Novelu chce vláda projednat ve Sněmovně ve zrychleném režimu. Stavby by tak měly být připravovány ve zrychleném řízení a nebude u nich nutné celý proces EIA opakovat. Součástí plánu mají být i pravidelné zprávy Ministerstva dopravy o přípravě staveb. Záznam z tiskové konference ZDE.

NZÚ

Ministr životního prostředí Richard Brabec dnes předloží na vládu bilanční zprávu programu NZU za rok 2015. „Loni podalo žádost o dotaci celkem 6 693 žadatelů s požadovanou výší dotace přes jeden a půl miliardy korun, přičemž celkové náklady na realizaci opatření přesáhly 5 miliard korun. Na konci roku přitom byla proplacena dotace u více než 1200 projektů. Další projekty byly proplaceny na začátku letošního roku a peníze na účtu příjemců podpory odcházejí každý týden,“ informuje ministr Richard Brabec.

6693 žádostí pak míří na 13 520 různých opatření zaměřených na energetické úspory. Ministerstvo začalo v loňském roce z programu podporovat i malé fotovoltaické systémy do 10 kWp pro domácnosti či nákup ostrovních baterií pro ukládání energie. Obdobné rozšíření podpory o fotovoltaické systémy do 30 kWp bylo letos spuštěno i pro segment bytových domů.

Program je financován z výnosů z emisních povolenek, které ČR uskuteční na evropském trhu. 50% výnosů z prodeje je příjmem programu Nová zelená úsporám, 50% putuje za MPO. Příjem NZU z prodeje emisních povolenek v roce 2015 přesáhl tři miliardy korun, předloni činil 1,5 miliardy korun. Aktuální odhad celkových výnosů z povolenek pro program NZÚ od roku 2013 do roku 2020 je 20 miliard korun. Cena povolenek na trhu totiž v posledním roce poklesla.

Podle MŽP je program Nová zelená úsporám je nejefektivnějším programem v České republice zaměřeným na úspory energie v budovách pro bydlení. Úspory v konečné spotřebě energie u rodinných domů vykazují 861 TJ na poskytnutou 1 mld. Kč z programu Nová zelená úsporám.

Postupu v investorské přípravě dopravních staveb opírajících se o stará stanoviska EIA:

Plán na urychlení přípravy staveb, kterým neuznává Evropská unie staré hodnocení dopadu na životní prostředí (proces EIA), představí na středečním jednání vlády ministerstvo dopravy. Úřad v materiálu navrhuje zahájit souběžně s opakováním procesu EIA další kroky, jako jsou výkup pozemků či práce na podkladech pro územní rozhodnutí. Kromě ministerstva dopravy pracuje na materiálu pro jednání vlády ministerstvo životního prostředí.

Problémy s posudky na životní prostředí má v Česku přes sto dopravních staveb v ČR za zhruba 130 miliard korun. Materiál ministerstva životního prostředí má obsahovat podmínky, za nichž bude možné z tohoto balíku vyjmout 11 staveb, které budou připravovány ve zvláštním zrychleném řízení a u nichž nebude nutné celý proces EIA opakovat.

Přehled programu vlády (11.5.):

• Informace o stavu programu Nová zelená úsporám za rok 2015 - pro informaci

• Návrh výdajů státního rozpočtu České republiky na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2017 se střednědobým výhledem na léta 2018 a 2019 a dlouhodobým výhledem do roku 2021 - přerušeno

• Návrh dalšího postupu v investorské přípravě dopravních staveb opírajících se o stanoviska EIA vydaná podle zákona č. 244/1992 Sb. - schváleno se změnou

• Návrhy možných legislativních řešení pro zajištění realizace 11 klíčových dopravních projektů se stanoviskem EIA dle zákona č. 244/1992 Sb. - schváleno

Třídění odpadů je už běžnou součástí života pro tři čtvrtiny obyvatel ČR. Průměrně každý z nás vytřídí 42 kg papíru, skla, plastů a nápojových kartonů. Přitom v roce 2000 to bylo pouhých 12 kg na osobu a rok. Za uplynulých 15 let tak obyvatelé České republiky zečtyřnásobili své úsilí a celkem vytřídili 8,3 milionů tun odpadu.

„Díky neustále se zlepšujícím podmínkám pro třídění, aktivní spolupráci s 6 085 obcemi v České republice a vzdělávacím aktivitám, které EKO-KOM realizuje, třídí Češi čtyřikrát více, než před 15ti lety. Za uplynulých 15 let obyvatelé vytřídili přes osm milionů tun odpadu. Uložený na jednu hromadu by měl stejný objem jako má hora Říp.  Za tuto praktickou každodenní snahu chránit naši přírodu a krajinu je nutné ocenit každou třídící rodinu,“ hodnotí příznivé výsledky třídění odpadů Zbyněk Kozel, generální ředitel společnosti EKO-KOM a.s.

Pozitivní trend v třídění odpadů staví Českou republiku do dobrého světla i v evropském srovnání, které pravidelně zveřejňuje Evropský statistický úřad Eurostat. V celkové míře recyklace a využití obalových odpadů jsme šestou nejlepší zemí EU. Nadprůměrní jsme pak v třídění a recyklaci plastových obalů – v této oblasti patří ČR dokonce stříbrná příčka. Český systém je při dosahování vysoké míry recyklace výrazně efektivnější a levnější, než je tomu například u našich sousedů v Rakousku nebo Německu, což potvrzuje studie Evropské komise. Je tomu tak mimo jiné proto, že Češi třídí kvalitně a poctivě.

Na vytřídění a recyklaci obalů ČR v přepočtu na jednoho obyvatele vynaloží zhruba 5 eur za rok. V Německu jsou tyto náklady více než dvojnásobné a Rakousko vykazuje dokonce čtyřnásobné náklady než v ČR při dosažení podobné míry recyklace. Naopak srovnatelný systém třídění, jen o málo dražší než u nás, mají v Belgii.

Výsledy systému třídění a recyklace za rok 2015:

V roce 2015 bylo recyklováno 76 % všech obalů dodaných na trh klienty systému EKO-KOM. Dosažená míra recyklace obalů jednotlivých materiálů je následující: z vyrobených obalů bylo recyklováno 90 % papíru, 75 % skla, 69 % plastů, 55 % kovů a 22 % nápojových kartonů.

RECYKLACE ODPADŮ Z OBALŮ V SYSTÉMU EKO-KOM V ROCE 2015

Češi považují třídění za minimum toho, co mohou udělat pro ochranu životního prostředí -  mají k tomu optimální podmínky

97 % obyvatel ČR, kteří třídí odpad, to považuje za minimum, které mohou udělat pro ochranu životního prostředí. Mají proto optimální podmínky díky dostatečnému množství barevných kontejnerů umístěných v ulicích měst po celé ČR. 

Česká republika se totiž může pochlubit jednou z nejkvalitnějších sběrných sítí v Evropě. Na jejím vytvoření a provozu se podílí průmysl a obce sdružené v systému EKO-KOM. Češi mají k dispozici už přes 272 000 barevných kontejnerů na třídění. Ze svých domovů to k nim každý má v průměru jen 97 metrů, tzn. zhruba dvě minuty chůze. V roce 2000 byla tato vzdálenost přes čtvrt kilometru. Za posledních 15 let se tak barevné kontejnery „přiblížily“ k domácnostem o celých 150 metrů.

„Na jedno sběrné místo připadá v průměru pouhých 131 obyvatel, což je v evropském měřítku výborné – v jiných zemích jsou to stovky, někde dokonce tisíce lidí.  Kvalitní síť a zodpovědnost motivuje ke třídění už 72 % Čechů, kterým se třídění odpadu stalo standartní součástí života. Díky nim se ročně vytřídí přes 700 tisíc tun odpadu a recyklací se každoročně zachrání zhruba 25 km2 přírody,“ uvádí Lukáš Grolmus, ředitel komunikace EKO-KOM.

POČET KONTEJNERŮ NA TŘÍDĚNÝ ODPAD

Množství barevných kontejnerů umístěných v ulicích měst a obcí ČR každoročně stoupá.

Systém EKO-KOM

Klíčovým prvkem pro zajištění fungování systému třídění a recyklace obalových odpadů je tzv. Autorizovaná obalová společnost (AOS) -  nezisková společnost určená pro organizaci třídění a recyklace obalů, která vznikla na základě Zákona o obalech č. 477/2001 Sb. AOS EKO-KOM byla podle tohoto zákona autorizována roku 2002 a je zákonem striktně regulována. Přehled nákladů na její činnosti vymezené zákonem je uveden v grafu.

Na prvním místě je zajištění dostupnosti kontejnerů a jejich obsluhy, dále dotřídění sebraného odpadu a konečně i jeho recyklace. Na financování sběru, svozu a recyklace obalových odpadů jde 85 % z celkových nákladů společnosti. Platby obcím a částečně svozovým firmám tvoří 69 % nákladů. Dalších 8 % tvoří náklady na třídičky, které odpady dále roztřídí a upraví na druhotné suroviny. Podporována musí být také samotná recyklace v případě některých obtížně využitelných odpadů, na kterou bylo vynaloženo 6 % ročních nákladů. Zhruba 2 % celkových nákladů jdou pak tvorbu finanční rezervy. Ta roste spolu s růstem množství vytříděného odpadu a dorovnává se z ní případné kolísání cen na trhu druhotných surovin.

Důležitou úlohou autorizované společnosti je i zajištění evidence všech obalových a odpadových toků, včetně její kontroly a pravidelných auditů, to je 7 % celkových nákladů společnosti.

AOS má také povinnost zajistit v určeném rozsahu osvětu, výchovu žáků, oslovení spotřebitelů a další činnosti vedoucí k dobrému třídění. Jde o celou škálu aktivit od povinného rozsahu reklamy v médiích, přes detailní informování spotřebitelů o třídění, až po povinnost zajistit každým rokem přímou výuku třídění a recyklace pro zhruba 200 000 školních dětí. Pro udržení vysoké efektivity třídění v obcích, vynakládá společnost EKO-KOM na tyto komunikační aktivity okolo 4 % celkových nákladů.

Povinné odvody státu vymezené zákonem tvoří 2% nákladů. Vlastní náklady na administrativu společnosti jsou jen 2% celkových nákladů.

Zdroj: TZ EKO-KOM

V pondělí 9.5. proběhla v rámci plenárního zasedání Evropského parlamentu rozprava mezi europoslanci a eurokomisařem pro energetiku a ochranu klimatu Miguelem Arias Cañete ohledně návrhu projektu Nord Stream 2. Podle europoslanců jde projekt proti cílům stanoveným ve strategii pro vytvoření energetické unie, poškozuje princip solidarity mezi státy EU a měl by být řádně zhodnocen jak z hlediska geopolitického, tak ekonomického. Podle některým europoslanců by projekt nepřispěl k diverzifikaci zdrojů, ale naopak by přispěl ke zvýšení závislosti na jednom dodavateli plynu do EU. Většina europoslanců žádá, aby Komise projekt co nejdříve ukončila. Záznam z plenárního zasedání naleznete ZDE.

Zdroj: CEBRE

Do 1. září 2016 musí firmy požádat o schválení účinných látek ve svých biocidních přípravcích. To se týká účinných látek přicházejících do styku s potravinami a účinných látek vyráběných na místě (In situ). V prvém případě se může jednat například o antimikrobiální povrchy používané na plastových prkýnkách. V případě účinných látek vyráběných na místě se povinnost vztahuje na prekurzory. Více ZDE

Další novinky:

Strategie podpory registrantů, kteří budou používat při registraci chemických látek kritéria uvedená v příloze III nařízení REACH

Hutní podnik ArcelorMittal Ostrava (AMO) vybudoval za dvě miliardy korun 13 zařízení, která ročně zachytí o 520 tun prachu více než dosud. Huť tak pokračuje ve snižování emisí ze svých provozů, které dosahují historických minim.

Nové investice by měly podle předpokladů snížit množství emisí z komínů o zhruba 94 tun na asi 490 tun ročně. Loni huť vypustila do ovzduší 560 tun emisí. Ještě v 70. letech minulého století to přitom bylo ročně téměř 40.000 tun prachu. Podnik uvádí, že plní veškeré ekologické limity, přesto patří k největším znečišťovatelům životního prostředí v Moravskoslezském kraji.

"Komínové emise huť díky čtyřiadevadesátitunovému úbytku sníží na historické minimum - čtvrtinovou hodnotu oproti roku 2003, kdy skupina ArcelorMittal do hutě vstoupila. Filtry zachytí také emise dioxinů a benzo(a)pyrenu," řekla mluvčí podniku Barbora Černá Dvořáková.

Ze 13 zařízení se 12 týká fugitivních emisí, tedy emisí, které nevycházejí z komínů, ale tvoří se například při nakládání materiálu. Ty se sníží ročně o asi 430 tun. Podnik na zachycování emisí využívá nejlepší dostupnou techniku. Na nadstandardní investice poprvé v historii získal až devadesátiprocentní dotace od Evropské unie, dohromady 1,6 miliardy korun.

Nový generální ředitel AMO Vidžaj Mahadevan řekl, že evropské ekologické limity splnila huť už v roce 2012, ale do ekologizace svých provozů investovala dál, i díky dotacím z EU. "Na konci letošního roku se dostaneme na čtvrtinu hodnoty emisí prachu oproti stavu před vstupem skupiny ArcelorMittal do hutě a snížíme tak vliv výroby na životní prostředí minimum," řekl Mahadevan.

Ředitel AMO pro životní prostředí Petr Baranek řekl, že emise z komínů zhruba 500 tun prachu za rok je asi na 50 procentech toho, co firmě ukládá legislativa, jak integrovaná povolení vydávaná krajským úřadem, tak evropská legislativa. "Dostali jsme se na technické minimum. Další odprašování neplánujeme, ani nepřipravujeme," řekl Baranek.

Nová ekologická zařízení včera slavnostně pokřtili ministři životního prostředí Richard Brabec a průmyslu Jan Mládek. Ministr Mládek řekl, že investice přispěje ke zlepšení životního prostředí a zároveň přináší daleko větší šanci na udržení výrobny oceli v Ostravě. "Když se investuje, tak nemá smysl takovou výrobu rušit. Problém je, že celosvětově je obrovská nadkapacita v ocelářském průmyslu v tuto chvíli, Čínská lidová republika má nadkapacitu větší, než je výroba Evropy, a je tlak na zavírání ocelářských provozů. Tak já bych to bral jako signál, že to se nebude týkat ArcelorMittalu," řekl ministr.

ArcelorMittal Ostrava má i s dceřinými společnostmi 7250 zaměstnanců. Ročně vyrábí dva miliony tun oceli, která se uplatňuje zejména ve stavebnictví a strojírenství. Je největším výrobcem silničních svodidel a jediným výrobcem transformátorových plechů v Česku. Kromě tuzemského trhu dodává své výrobky do více než 40 zemí. Firma patří do největší světové ocelářské skupiny ArcelorMittal.

Osm subjektů ze sektoru odpadového hospodářství zaslalo začátkem května ministru životního prostředí Richardovi Brabcovi dopis k návrhu nového zákona o výrobcích s ukončenou životností. Memorandum obsahu celkem šest bodů, které se týkají požadavků na neuzavřené sběrné sítě, zachování možnosti pro zpracovatele přebírat ke zpracování OEEZ, možnosti rozhodnout o zpracování OEEZ, baterií nebo akumulátorů, které sám zpracovatel sebral, odstranění tzv. Koordinačního centra, zákaz vertikální integrace mezi kolektivním systémem a zpracovatelem a zachování tržních principů. K návrhu zákona o výrobcích s ukončenou životností se aktuálně na ministerstvu životního prostředí vypořádávají připomínky. Další informace a text memoranda najdete na webu České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) ZDE.

Zdroj: ČAOH