Ladislav Jakl  zveřejnil za Institut Václava Klause komentář  k zero waste. Autorky blogu czechzerowaste.cz, které se konceptu zero waste věnují, chtějí otevřeným dopisem upozornit, že to, co v něm jako zero waste koncept pan Jakl popisuje, není to, co je v odborné, veřejné i blogerské bezodpadové komunitě za zero waste považováno.

Související článek:

Ladislav Jakl: Zero waste - podvod, nebo náboženství? (15.5.2017)

Otevřený dopis

Vážený pane Jakle,

ve Vašem analytickém komentáři „Zero waste - podvod, nebo náboženství?“ se vyhrazujete proti myšlence zero waste. Chtěly bychom Vás upozornit, že to, co v textu popisujete jako koncept zero waste, nemá s konceptem bezodpadovosti, jak je obecně definován, nic společného.

Prvně, zero waste se prvotně nezabývá individuálním tříděním odpadu ani recyklací (dodatečná úprava: nezabývá se ani individuálním zpracováním a likvidací odpadu). Naopak tento koncept řeší především předcházení vzniku odpadu. Pokud už odpad vznikne, tak koncept  řeší jeho maximální využití a efektivního zpracování na nové výrobky.

Za druhé, koncept zero waste je promyšlený přístup, který vychází z průmyslového prostředí. V něm je na mnoha místech zaváděn k maximálnímu využití materiálu, energie i pracovní síly. Samotný název pochází z názvu kalifornské firmy založené v 70. letech chemikem Paulem Palmerem.

Zmiňovaný koncept je zároveň navázán na tzv. odpadovou hierarchii. Princip minimalizace odpadu skrze prevenci a redukci jeho vzniku byl začleněn do směrnice Evropského ekonomického společenství o odpadu z roku 1975. Aktualizovaná směrnice Evropské unie z roku 2008 tento princip rozpracovává do odpadové hierarchie. Ta spočívá v pěti krocích: a) předcházení vzniku, b) příprava k opětovnému použití, c) recyklace, d) jiné využití, například energetické využití, a e) odstranění.

Koncept zero waste lifestyle – život bez odpadu tyto přístupy převádí do života jednotlivců, domácností a komunit a odpadovou pyramidu pro tyto účely upravuje následovně: a) odmítnutí nepotřebného, b) omezení a opětovné použití potřebného, c) recyklace, kompostování či energetické využití vzniklého odpadu.

Cílem tohoto konceptu aplikovaného na úrovni jednotlivce, komunit, průmyslových podniků i států je nejen snížit množství skládkovaného, spalovaného či do životního prostředí vypouštěného odpadu, ale také snížit tlak na nadměrnou extrakci a výrobu nových zdrojů a materiálů.

Za třetí, koncept zero waste není v rozporu s dělbou práce ani s principem komparativní výhody. Naopak preferuje taková řešení, ať už se týkají prevence vzniku odpadu či jeho likvidace, která jsou efektivní. V oblasti recyklace je to například přístup mixed recycling, kdy je na úrovni domácnosti separován pouze recyklovatelný a nerecyklovatelný nebiologický odpad. Třídění na jednotlivé typy recyklovatelného materiálů je pak ponecháno na třídící linky. I na individuální úrovni zero waste životního stylu je snaha o maximální využití a co nejmenší plýtvání času a finančních zdrojů člověka.

Závěrem bychom chtěly zopakovat, že zero waste koncept opravdu není o individuálním třídění a zpracování odpadu, jak ve svém textu píšete. Proto kritika, kterou jste ve svém textu popsal, není kritika zero waste.

S pozdravem

Jana Karasová, Michaela Ondráčková a Helena Škrdlíková

Zdroj: https://www.czechzerowaste.cz

Šest ze sedmi zemí skupiny nejvyspělejších ekonomik světa (G7) se v sobotu na summitu v Itálii zavázalo podporovat naplňování pařížské dohody o ochraně klimatu. Pouze USA se k tomuto závazku v závěrech summitu v italské Taormině nepřipojily. Informovala o tom s odvoláním na závěry summity agentura Reuters.

"Spojené státy americké jsou v procesu revidování své politiky o změnách klimatu a pařížské dohody, tudíž se nepřipojují ke konsensu v této problematice," uvádí se v závěrech summitu. Naopak ostatní země G7 (Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko a Británie) a EU potvrdily "silný závazek" hladce naplňovat pařížskou dohodu.

Kancléřka Angela Merkelová označila diskusi G7 o klimatu za "velmi neuspokojivou". "Celá diskuse o tématu ochrany klimatu byla obtížná, ne-li úplně neuspokojivá," řekla novinářům Merkelová. Dodala, že po jednání nemá žádný náznak, zda americký prezident Donald Trump dohodu podpoří, či ne. Prezident Trump v sobotu na svém Twitteru už dříve napsal, že definitivní rozhodnutí k pařížské dohodě učiní příští týden.

Pařížskou dohodu o ochraně klimatu loni v září odsouhlasila administrativa tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy, čímž byl ratifikační proces v USA formálně ukončen. Protože ale o dohodě nehlasoval Senát USA, tak není pro USA právně závazná, Trump ji tedy může vypovědět. Ve volební kampani ji Trump označil za nevýhodnou pro USA a slíbil ji zrušit.

Dohoda z Paříže, která nabyla účinnosti loni v listopadu, nestanovuje pevné a závazné termíny pro omezování emisí ani postihy za nedodržování. Vyzývá také, ale rovněž nekonkrétně, rozvinuté státy k finanční pomoci rozvojovým státům; pomáhat by měli ti, kdo "jsou v pozici tak učinit".

Pařížskou dohodu dosud ze 195 signatářů ratifikovalo 147, včetně Číny, Indie a USA, tedy zemí, které produkují nejvíce emisí skleníkových plynů. ČR ratifikaci dohody ještě neskončila; Senát schválil ratifikaci minulý měsíc, ve sněmovně se ale debata protahuje.

Do závěrů z jednání summitu by mělo být zakotveno, že Spojené státy mají ještě čas na rozhodnutí, zda pařížskou dohodu o globální ochraně klimatu z roku 2015 podpoří. Na rozdíl od ostatních šesti zemí z G7, které ji schvalují.

Trump konečné rozhodnutí opakovaně odkládá. Ještě během volební kampaně přitom dohodu označil za nevýhodnou pro USA a slíbil ji zrušit, pokud se stane prezidentem.

Čtěte také:

Klimatickou dohodu z Paříže zruším, řekl Trump svým důvěrníkům. Konečné rozhodnutí oznámí příští týden (iHNED.cz, 28.5.2017)

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zastavilo přezkumné řízení u posudku vlivu na životní prostředí pro rozšíření letiště Vodochody. Kladné stanovisko z roku 2013 je tak platné, sdělila minulý týden v pátek Dominika Pospíšilová z resortního tiskového oddělení. Nyní ministerstvo toto stanovisko ověří, jestli splňuje požadavky novely zákona z roku 2015. Ověřovací stanovisko by podle ní mělo být hotové do letošních prázdnin.

Ministerstvo životního prostředí minulý rok rozhodlo, že znovu projedná posudek vlivu na životní prostředí pro rozšíření letiště. Je hotový od roku 2013, ale v roce 2014 ho ministerstvo zrušilo pro údajné chyby.

Nejvyšší správní soud zamítl v březnu kasační stížnost resortu proti rozsudku, který rozšíření letiště umožňuje. Přípravy na jeho rozšíření tak pokračují, řekl tehdy Ivo Mravinac, mluvčí investiční skupiny Penta, která je investorem projektu. Podle mluvčí MŽP Petry Roubíčkové ale soud jenom vrátil rozhodnutí ministerstvu k přezkumu. "Nejvyšší správní soud potvrdil rozhodnutí Městského soudu v Praze a definitivně tak vrátil ministerstvu přezkum k dalšímu řízení. Ministerstvo tak nyní musí o přezkumu stanoviska EIA rozhodnout znovu," uvedla dříve Roubíčková.

Nyní stát rozhodl, že se přezkum zastavuje, soustředilo se hlavně na ochranu vod a ochranu obyvatel před hlukem. "Ministerstvo došlo k závěru, že v obou oblastech nebylo posouzení provedeno v souladu s právními předpisy s tím, že v případě oblasti ochrany vod tento nedostatek způsobil nezákonnost vydaného stanoviska EIA. Z informací vyžádaných od oznamovatele zároveň vyplynulo, že v rámci aktuální přípravy záměru byly zjištěné nedostatky již napraveny, například kapacitně posíleny retenční nádrže, proveden hydrogeologický průzkum, na základě kterého byla upřesněna lokalita vhodná pro zasakování. Respektováním právních soudních názorů tak ministerstvo dospělo k závěru, že jelikož již aktuálně nehrozí újma veřejnému zájmu na ochraně životního prostředí, bylo přezkumné řízení v souladu s požadavky správního řádu zastaveno," dodala dnes Pospíšilová.

Kladný posudek z roku 2013 obsahoval přes 120 podmínek, které investor musí splnit. Šlo například o dostavbu přivaděče na dálnici D8 nebo omezení pro noční lety. Kvůli stížnostem starostů okolních obcí, kteří podali 40 podnětů, ho ministerstvo v roce 2014 zrušilo. Obce se kromě nadměrného hluku obávaly například dopadu na podzemní vody.

Letiště, které patří pod skupinu Penta, má v budoucnu odbavovat ročně až 3,5 milionu cestujících hlavně nízkonákladových aerolinií, nepravidelných a soukromých letů. Investice mají dosáhnout asi tří miliard korun, s jeho provozem může vzniknout až 3000 pracovních míst.

Zdroj: ČTK

Dne 29. května v 10 hodin začíná elektronický příjem žádostí do celorepublikového programu určeného na hospodaření s dešťovou vodou – Dešťovka. Lidé si tak budou moci požádat o dotaci na nádrže pro zachytávání dešťové vody a její využití na zálivku nebo v domácnosti, např. na splachování toalety. Jedna domácnost může dostat až 105 tisíc korun!

Elektronický příjem žádostí začne v pondělí na stránkách www.dotacedestovka.cz. Žadatelé nejdříve odešlou žádost elektronicky a pak už stačí jen do 5 dnů doručit žádost a její přílohy osobně nebo poštou na kterékoli z třinácti krajských pracovišť SFŽP ČR.

V pondělí se na stránkách www.dotacedestovka.cz přesně v 10 hodin u každého ze tří nabízených podporovaných systémů zprovozní tlačítko „Podat žádost“. To zájemcům umožní vstup do systému, kde vyplní základní údaje. Ty budou zahrnovat zejména kontaktní údaje žadatele, údaje o domě z katastru nemovitostí a technické parametry systému hospodaření s dešťovou vodou. Technické parametry najdou lidé v odborném posudku, který jim zpracoval dodavatel nebo projektant. Jde o stejné údaje, které zadávají do on-line kalkulačky, která je rovněž dostupná na webových stránkách. Na dotační kalkulačce si mohou zájemci již nyní spočítat, jak velkou nádrž si budou muset pořídit a kolik mohou na vybraný systém získat peněz.

Čerpání alokovaných prostředků bude možné sledovat on-line na stránkách programu. Příjem žádostí bude automaticky zastaven vyčerpáním alokace programu (100 milionů korun). Žádosti do zásobníku zatím nebudou přijímány. Od podání elektronické žádosti mají žadatelé o dotaci 5 dní na doručení podkladů v papírové podobě.

Čtěte také:

• Startuje dotační program pro občany Dešťovka. Známe podrobnosti

• Program Dešťovka: Seznam obcí v suchých oblastech ke stažení!

• Květnová Priorita představuje program Dešťovka a nové dotace na zlepšení ovzduší

• Dnes ředitel SFŽP Petr Valdman bude hostem 20 Minut Radiožurnálu
   

Že je vyrobit pitnou vodu, vyčistit ji, odkanalizovat a šetrně vrátit zpět do přírody náročný proces, ukázala návštěvníkům mezinárodní výstava VODOVODY-KANALIZACE.  „Přesto patříme mezi tu šťastnou část populace na světě, kde lidé otočí kohoutkem a teče z něj pitná voda – ve zdánlivě neomezeném množství a většinou ve výborné kvalitě,“ uvedl při zahájení výstavy ministr zemědělství Marian Jurečka. Jak ale upozornil ministr životního prostředí Richard Brabec, jednou z největších ekologických výzev budoucnosti i úkolem politiků bude vypořádat se stále aktuálnější problematikou sucha. Právě sucho, ale také nová legislativa, dotace či inovační technologie byly hlavními tématy výstavy VODOVODY-KANALIZACE. Největší a nejvýznamnější akce v oboru, kterou pořádá Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR), skončila včera, podle organizátorů měla rekordní účast.

Sucho bylo a je důležitou součástí klimatu ve střední Evropě, poslední desetiletí se ale nesou ve znamení vyššího rizika výskytu. Problém má často, statisticky v devíti z 16 let, jižní Morava a severozápadní Čechy, nejméně jednou za deset let je ale suchem zasaženo téměř celé území ČR. „Z našich analýz je jasně patrné, že to, co doposud bylo 20leté sucho, bude v příštích dekádách suchem běžným, vyskytujícím se jednou za 5 let,“ upozornil Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globálních změn při Akademii věd ČR.

Jak dodává, musíme počítat s tím, že období sucha nejspíše budou trvat déle a také povodně mohou být extrémnější. „Naše infrastruktura i naše rezervy, které jsme vytvořili, abychom se vypořádali s mimořádnými jevy, jsou stavěny na klima minulého století. Takže je budeme muset neustále „vylepšovat“, aby obstály v nových podmínkách. To není jen o přehradách a vyšších ochranných hrázích, ale také o zodpovědnějším plánování v krajině, o tom, že rizika by měl v principu nést vlastník, který se musí ve vlastním zájmu na změnu připravit, dodatečně se pojistit nebo vytvořit rezervy a podobně,“ říká Miroslav Trnka.

Ani kapku nazmar
Nový program Dešťovka s mottem „…ani kapku nazmar!“, který spouští Ministerstvo životního prostředí ČR a Státní fond životní prostředí ČR, představil účastníkům Jakub Hrbek ze SFŽP ČR. „Příjem žádostí startuje 29. května, rozdělovat se bude 100 milionů korun. Dotace je určena pro vlastníky či stavebníky rodinných a bytových domů na využití srážkové a odpadní vody v domácnosti i na zahradě. Je nutné využít maximální možné kapacity pro akumulaci srážkové vody při velkých deštích tak, aby mohla být voda následně co nejdéle používána. Dotace tak má motivovat k udržitelnému a efektivnímu hospodaření s vodou a snížit tak množství odebírané pitné vody z povrchových a podzemních zdrojů,“ uvedl Hrbek.

Podporovány budou tři typy projektů: zachytávání srážkové vody na zalévání zahrady v obcích ohrožených suchem, akumulace srážkové vody pro splachování WC a zálivku a využití přečištěné odpadní vody jako vody užitkové.
 

Nové technologie a inovace
Na výstavě VODOVODY-KANALIZACE odborníci diskutovali ale také o dalších tématech – o nové legislativě, dotačních příležitostech či o udržitelném hospodaření s vodou. Tématem bylo také vzdělávání. Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR zde představilo nový studijní program Provozovatel vodovodů a kanalizací, který startuje v novém školním roce v Praze a Vysokém Mýtě a poskytne studentům odborné vzdělání na středoškolské úrovni.

Na výstavišti v Letňanech se představily také nejnovější technologie a inovace. Ty nejlepší ocenilo ve středu večer Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR cenou Zlatá VOD-KA 2017. Tu získaly hned tři firmy: DHI a.s. za aplikaci WaterNet Advisor, která umožňuje hydraulické posouzení, určení tlakových a průtokových poměrů a parametrů vody v podmínkách ustáleného proudění anebo časově proměnného proudění; firma Hach Lange s.r.o. za TURBIDIMETRY řady TU5, které přináší výraznou inovaci procesu měření; a firma Radeton s.r.o. se systémem automatického vyhledávání úniku vody Enigma 3m. Ocenění za nejlepší expozice si odnesly společnosti CS-BETON s.r.o., Gebr. Ostendorf – OSMA zpracování plastů s.r.o. a ENVI-PUR, s.r.o./ CULLIGAN.CZ s.r.o. Součástí doprovodného programu byla také soutěž zručnosti. Navrtávku potrubí pod tlakem a sestavení domovní přípojky zvládl nejlépe tým ČEVAK a.s.

Jubilejní, rekordní a s mezinárodní účastí

Letošní ročník výstavy byl jubilejní – dvacátý – a také rekordní. „Čísla teprve vyhodnocujeme, ale vzhledem k tomu, že byl nutný dotisk vstupenek, a také podle reakcí vystavovatelů i návštěvníků si troufám tvrdit, že účast byla rekordní. Určitě tak atakujeme hranici desíti tisíc návštěvníků,“ uvedl Aleš Pohl, ředitel společnosti Exponex s.r.o., která akci organizovala.

„Výrazně vzrostla také mezinárodní prestiž výstavy. Pro letošek se partnerskou zemí stalo Rakousko s oficiální účastí, výjezdní zasedání tady měly i další zahraniční delegace. Prezentovala se zde celá řada zahraničních vystavovatelů z 11 zemí světa,“ uvedl Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR.  
Třídenní výstava se uskutečnila 23. – 25. května na výstavišti v Letňanech. Na ploše přes 
6 tisíc metrů čtverečních se tu letos prezentovalo téměř 350 firem. Velký zájem byl také o doprovodný program – téměř tři desítky přednášek pod garancí ministerstev zemědělství, životního prostředí a průmyslu a obchodu.  Další ročník výstavy se uskuteční opět za dva roky.
 

IKEA investuje do nizozemské společnosti Morssinkhof Rymoplast, která se zabývá recyklací plastu. Švédská nábytkářská společnost se tak chce přiblížit svému závazku, že do roku 2020 bude na výrobu plastových produktů používat 100 procent recyklovaných a recyklovatelných materiálů. Akvizice by nábytkářskému gigantu měla zároveň pomoct rozšířit kontrolu nad svými dodavatelskými řetězci. Už v minulosti IKEA koupila například lesy v Rumunsku a Pobaltí. Snaží se tak dodržet svůj závazek, že do roku 2020 bude získávat 100 procent dřeva, papíru a lepenky z udržitelných zdrojů. Společnost také investovala do větrných farem v Polsku. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Technologické centrum AV ČR zveřejnilo interaktivní aplikaci, s jejímž využitím je možné získat informace o struktuře a řízení výzkumného systému , výzkumných organizacích, zapojení do mezinárodní výzkumné spolupráce a další údaje ve dvaceti zahraničních zemích. V databázi jsou uvedeny i základní indikátory a navrženy oblasti perspektivní pro bilaterální výzkumnou spolupráci. Internetová aplikace a databáze je dostupná na adrese https://rdsyst.tc.cas.cz/.

Zdroj: TC AV ČR

Za rok, 25. května 2018, vejde v účinnost Nařízení o ochraně osobních údajů (General Data Protection Regulation, GDPR). To znamená zavedení nových opatření ve všech společnostech, které jakýmkoliv způsobem nakládají s osobními údaji občanů Evropské unie. Pro některé firmy to bude znamenat i restrukturalizaci celé IT architektury, proto by se měly na účinnost Nařízení začít připravovat již nyní. Zároveň Nařízení významně posiluje práva lidí coby subjektů údajů.

Nařízení o ochraně osobních údajů upravuje nové principy práce s osobními údaji. Výrazně posiluje odpovědnost správce, tedy organizace, které jsou osobní data svěřena. Nařízení platí pro všechny subjekty, které nakládají s osobními údaji občanů Evropské unie, mezi ty patří firmy, neziskové organizace ale například i nemocnice atd. Správci osobních údajů budou zodpovědní za správné zacházení s osobními údaji nejen ve své společnosti, odpovědnost s nimi budou sdílet i ti, kteří pro ně osobní údaje zpracovávají. Musí osobní údaje zabezpečit tak, aby eliminovali riziko jejich úniku, znehodnocení či ztráty.

Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR, který realizoval na konci roku 2016, však téměř 60 % firem není o novém Nařízení informováno a není na jeho účinnost ani technicky připraveno. Přitom kolem 50 % firem udává, že při své práci s citlivými osobními daty pracuje. Svaz průmyslu a dopravy proto ve spolupráci s MPO a dalšími partnery připravuje pro společnosti a další subjekty, správce dat, sérii 11 školení, které jim metodicky pomohou lépe se na vstup Nařízení připravit.

Nakládání s osobními údaji by mělo být ve společnostech prioritním tématem

Osobní údaje budou nově požadovány a dále zpracovávány a uchovávány jen ke konkrétnímu účelu a po dobu nezbytně nutnou. To znamená, že například podnik bude uchovávat osobní údaje lidí pouze po dobu, po kterou jsou jeho zákazníky. Následně musí dojít k likvidaci dat. V případě, že zpracování údajů není nutné například z důvodu zákonné povinnosti, plnění uzavřené smlouvy, ochraně životně důležitých zájmů subjektů údajů nebo k němu subjekt nedal svolení, jedná se o zpracování nezákonné. Zakázáno je také poskytnutí osobních údajů třetí osobě bez souhlasu subjektu údajů. Za porušení povinností vyplývajících z nařízení hrozí vysoké pokuty až do výše 4 % celosvětového obratu firmy nebo 20 milionů Euro.

Z výše uvedených novinek vyplývá, že společnosti si musí provést kompletní revizi způsobu práce s osobními daty a jejich zpracováváním a nakládáním na všech firemních úrovních a ve všech systémech. Musí se zaměřit i na datovou architektu a zařadit téma ochrany osobních údajů mezi prioritní témata v chodu organizace. 

„Ochrana osobních údajů je v jednadvacátém století jedním z naprosto zásadních témat. Inovovat stará pravidla tak bylo určitě potřeba, protože právo na ochranu soukromí je nutné dodržovat i v online prostoru. A firmy všech velikostí musí mít o pravidlech jasno, aby mohly bez obav rozvíjet svůj business kdekoliv v Evropě,“ uvedl Ondřej Malý, koordinátor digitální agendy ČR.

Některé podniky navíc musí nově zavést pověřence pro ochranu osobních údajů. Musí být nezávislý a ve firemní hierarchii bezprostředně spadat pod vedení firmy. Pokud společnosti budou zavádět nový proces, službu nebo produkt, který by mohl ohrozit ochranu osobních údajů, musí provést zhodnocení dopadů na ně.

„Pojetí ochrany osobních údajů můžeme přirovnat k bezpečnosti o ochraně zdraví při práci. Zde jde o ochranu osobních údajů ve všech systémech a procesech firmy. Pokud by došlo k porušení ochrany osobních údajů, podnik bude muset dokázat, že postupoval v souladu s nařízením a pro ochranu dat udělal vše, co bylo v jeho silách,“ vysvětluje Milena Jabůrková, členka představenstva SP ČR.

Díky Nařízení o ochraně osobních údajů dojde i k posílení práv subjektů osobních údajů

Každý nositel osobních údajů má právo na poučení o svých základních právech a informaci o době a účelu, ke kterému jsou jeho data zpracována. Každý člověk bude mít možnost na svou žádost dozvědět se, jaké údaje jsou o něm zpracovávány. Kromě těch, jež poskytl písemně, totiž mohou být v průběhu času zpravována například jeho data o pohybu, chování na internetu a podobně. Pokud zjistí, že si společnosti o něm uchovávají špatná data nebo s nimi nesprávně nakládají, má právo požádat o nápravu nebo dokonce o výmaz.

V roce 2016 bylo uvolněno ze státního rozpočtu na Program EFEKT (Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů) celkem 30 mil. Kč. Tato částka byla navýšena o nároky z nespotřebovaných výdajů minulých let ve výši 8,207 mil. Kč a následně byl rozpočet programu dodatečně navýšen o 50 mil. Kč zapojením nároků z nespotřebovaných neprofilujících výdajů MPO z výnosů z prodeje emisních povolenek za rok 2014. Zapojení těchto nároků schválila vláda spolu s návrhem znění programu EFEKT na rok 2016. Celkový rozpočet programu na rok 2016 byl tedy ve výši 88,207 mil. Kč.

Celkem bylo přijato 538 žádostí o poskytnutí dotace, z toho 312 žádostí bylo podáno do investičních aktivit a 226 žádostí do neinvestičních aktivit. Výběr akcí vhodných k dotační podpoře provedla hodnotitelská komise jmenovaná náměstkyní ministra průmyslu a obchodu sekce energetiky. Podpořeno bylo celkem 188 projektů, z toho 53 investičních a 135 neinvestičních projektů, což je 34 % z přijatých žádostí. Realizace podpořených akcí vyvolala celkovou investici téměř 146,276 mil. Kč.

Díky navýšení rozpočtu programu o 50 mil. Kč bylo možno podpořit 53 investičních projektů částkou 57,899 mil. Kč. Jejich realizací došlo k úspoře energie ve výši 13,896 tis. GJ/rok.

Dokument ke stažení:

Materiál

Projekt Slunečního Města stál přibližně 140 milionů eur a financovala jej nizozemská vláda, provincie Severní Holandsko a Evropská komise. K uhlíkové neutralitě čtvrti přispívá na 25 tisíc fotovoltaických panelů, které mají dohromady výkon 3,75 MW, tři větrné turbíny o výkonu 2,3 MW (každá) a okolní lesy na 100 hektarech. O čtvrti s názvem Stad van de Zon (Sluneční Město), v níž bude po dokončení žít 13-15 tisíc obyvatel, mluví v rozhovoru s HN její architekt Ashok Bhalotra. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Dne 18. května se v maltské Vallettě uskutečnilo neformální setkání ministrů zodpovědných za energetiku. Hlavním bodem jednání byla diskuse k návrhu směrnice k energetické účinnosti.

Neformální Rada pro energetiku ve Vallettě - ilustrační obrázek Maltské předsednictví si pro ni připravilo dvě otázky, které se týkaly článku 7 a stanovení cíle v něm zakotveného, a dále problematiky poskytovaných energetických služeb se zárukou. V diskusi vystoupily všechny členské státy a kromě uvedených otázek se ve svých vystoupení zaměřily také na otázku celkového cíle pro energetickou účinnost. Pro závazný cíl ve výši 30% se v diskusi vyjádřila asi polovina členských států. Druhá polovina se naopak přiklání k indikativnímu cíli ve výši 27%.

Během jednání o článku 7 směrnice k energetické účinnosti se prakticky všechny členské státy vyslovily pro větší flexibilitu pro plnění cíle, který je v tomto článku zakotven. Často také zaznívala potřeba větší provázanosti na ostatní cíle (v oblasti obnovitelných zdrojů a emisí skleníkových plynů) či možnost započítávání včasné snahy plnit cíle do roku 2020. Po větší flexibilitě členské státy volaly také v souvislosti s problematikou poskytovaných energetických služeb se zárukou a jako jednu z hlavních překážek označily pravidla započítávání.

V druhé části neformální Rady byly prezentovány hlavní výzvy a příležitosti evropských ostrovů v oblasti dekarbonizace. Zástupce Evropské komise informoval, že první oficiální jednání na toto téma proběhne v září letošního roku v Řecku. Následně byla podepsána politická deklarace k čisté energii pro ostrovy EU.

Zdroj: MPO

V pátek budou vyhlášeni vítězové 22. ročníku mezinárodní soutěže obalového designu Young Package. Než na vyhlášení vyrazíte, přečtěte si dubnový rozhovor Odpadového Fóra s Radkou Machalickou, manažerkou soutěže ve kterém například říká, že  Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí poslalo do připomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 641/2004 Sb., o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence.  Důvodem novelizace vyhlášky je nutnost provést novelu zákona o obalech č. 149/2017 Sb., jejíž příslušné body vstoupí v účinnost k 1. lednu 2018. Novela zákona o obalech zavedla ohlašování údajů z evidencí vedených autorizovanou obalovou společností prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) nebo datové schránky ministerstva. Tím došlo k sjednocení způsobu ohlašování evidence obalů a obalových odpadů pro samostatně plnící povinné osoby a autorizované obalové společnosti. Termín připomínek je stanoven na 14.6.2017. Více ZDE

Do oboru energetických služeb se zaručenými úsporami vstoupila skupina ČEZ. Trh se však zatím nerozhýbal, protočí se na něm čtvrt miliardy ročně. Brzdou trhu je i neochota státu tento typ služeb využívat.

Trh s energetickými službami se zárukou úspor (EPC) postupně mírně roste, ale stále zaostává za očekáváním. Firmy působící v oboru, ve kterém se  počáteční investice splácí z dosažených úspor, předaly v loňském roce devět projektů s celkovými investicemi 259 milionů korun. O rok dříve se uskutečnily projekty v  hodnotě 201 milionů korun, zatímco v roce 2014 se souhrnná suma vyšplhala na 298 milionů korun.

„Letos by objem měl být srovnatelný s loňskem, příští rok by mohl být ještě lepší. Brzdou je zatím nezájem státních organizací o modernizace touto  metodou,“ říká Ivo Slavotínek, šéf společnosti Enesa, která patří pod ČEZ Esco, a ředitel Asociace poskytovatelů energetických služeb. Nejvíce se o modernizace objektů metodou EPC zajímají obce a kraje. Soukromé firmy se na uskutečněných projektech podílejí zhruba pětinou. Průmyslové firmy projekty EPC nepoužívají často, protože jejich návratnost se pohybuje v rozmezí pěti až deseti let, což je pro podniky příliš dlouhá doba. „Stejný problém vidíme u administrativních budov. Jejich majitelé si také dávají příliš krátké cíle. ČEZ ale chce tento segment více rozhýbat,“ dodává Slavotínek.

Právě od vstupu ČEZ na trh energetických služeb si mnozí hodně slibovali. Zatím ale marketingová síla skupiny velký efekt nepřinesla. Projevit by se mohla pozitivně příští rok. Celkem se na trhu EPC usadilo zhruba osm firem. Dravě se dere dopředu Amper Savings, sesterská společnost obchodníka s energiemi
Amper Market. „Máme více než deset dlouhodobých EPC projektů. Polovina je z veřejného sektoru a druhá od soukromých firem,“ uvádí ředitel Amper  oldingu Jan Palaščák.

Firma spatřuje budoucnost také v kombinaci energetických služeb s dodávkami energií. Tento model použila u zakázky pro město Chrudim.

Metoda projektů Energetických služeb se zárukou (EPC) spočívá v tom, že její poskytovatel navrhuje, financuje a provádí energeticky úsporná opatření. Zařízení pak spravuje a ručí za to, že dosáhne předem vyčíslených úspor. Z těch zákazník investici do modernizace splácí. Pokud jsou úspory nižší, než EPC  firma vyčíslila, musí rozdíl doplatit. Pokud se podaří ušetřit více, zákazník se s dodavatelem o tento rozdíl rozdělí. Například modernizace pražského Kongresového centra stála 126 milionů korun a má uspořit třicet procent energetických výdajů. V prvním období byla úspora o pět milionů korun vyšší než zaručených šestnáct milionů.

Zdroj: E15

Evropská unie zvažuje úplný zákaz využívání čistírenských kalů na hnojení zemědělské půdy. Možný termín potenciálního zákazu ale není zatím známý, řekl dnes na výstavě Vodovody - Kanalizace ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart. Cílem by podle něj mělo být sušení a spalování kalů. V Česku se podle oficiálních údajů na hnojení půdy využívá čtvrtina až třetina kalů z čistíren odpadních vod.

Argumentem, který používají podle Manharta některé státy EU, je, že čistírenské kaly mohou mimo jiné obsahovat zbytky léčiv a chemické látky.

Předloni činila produkce kalů z čistíren odpadních vod v Česku 156.193 tun, z toho se jich pro zemědělskou půdu využilo 34,14 procenta, sdělila mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. "Převážně se kaly využívají pro kompostování a předání na zemědělskou půdu," dodala. O rok dříve jich bylo vyprodukováno 161.278 tun, přes 25 procent jich bylo využito na zemědělské půdě.

Ministerstvo legislativu na používání kalů zpřísnilo již loni. "V ČR se totiž dostávají do zemědělské půdy dlouhodobě i kaly, které půdu kontaminují a ohrožují tak zdraví lidí i životní prostředí," upozornila Roubíčková. Ve vyhlášce proto resort zavedl, že provozovatelé čistíren budou muset prokázat, že technologie úpravy kalů je schopna účinně kaly upravit tak, aby nezpůsobovaly škody na životním prostředí. Vyhláška ale pro ně neplatí, bylo stanovené přechodné období do konce dekády. "Ze strany provozovatelů čistíren odpadních vod nebo provozovatelů technologií na úpravu kalů to bude znamenat budoucí investice do nových hygienizačních technologií," dodala mluvčí.

Energetický regulační úřad (ERÚ) zveřejnil roční zprávu o provozu plynárenské soustavy ČR za rok 2016, roční zprávu o provozu elektrizační soustavy ČR za rok 2016 a zprávu o dosažené úrovni nepřetržitosti přenosu nebo distribuce elektřiny za rok 2016. Níže uvádíme vybrané výstupy, dokumenty si můžete stáhnout na konci článku.

Vybrané výstupy elektrizační soustava:

• Celková výroba elektřiny brutto v roce 2016 klesala již čtvrtým rokem a dosáhla 83,3 TWh, což představuje pokles o 586,4 GWh (- 0,7 %) proti roku 2015.

• Tuzemská brutto spotřeba elektřiny druhým rokem rostla na 72,4 TWh (+ 2 %) a byla nejvyšší za posledních deset let.

• Největší meziroční změna výroby elektřiny brutto byla zaznamenána u paroplynových elektráren o 1 300 GWh (+ 47 %), jejich instalovaný výkon zůstal beze změn 1 363 MW.

• Naopak pokračoval meziroční propad výroby jaderných elektráren o 2 737 GWh (- 10,2 %), jejichž instalovaný výkon byl čtvrtým rokem 4 290 MW.

• U velkých vodních elektráren s instalovaným výkonem nad 10 MW výroba vzrostla meziročně o 154 GWh (+ 20 %), zatímco v předchozích dvou letech klesala. Instalovaný výkon byl beze změny 753 MW. U malých vodních elektráren vzrostla výroba elektřiny brutto o 51 MWh (+ 5 %), instalovaný výkon byl téměř beze změny 337 MW. Celkově výroba vodních elektráren vzrostla oproti roku 2015 o 206 GWh (+ 11,5 %). Zatímco instalovaný výkon malých vodních elektráren byl 31 % celkového instalovaného výkonu všech vodních elektráren, vyrobily 53 % elektřiny z celkové výroby vodních elektráren. Výroba elektřiny přečerpávacích elektráren klesla meziročně o 74 GWh (- 6 %), zatímco předchozích sedm let stále stoupala.

• Větrné elektrárny vyrobily meziročně o 76 GWh elektřiny méně (- 13 %), instalovaný výkon byl třetím rokem téměř stejný 282 MW.

• Výroba elektřiny ze slunečních zdrojů meziročně klesla o 132 GWh (- 6 %), instalovaný výkon od roku 2011 mírně roste v řádu jednotek procent na 2047 MW na konci roku 2016.

• Zatímco výroba BRKO meziročně stoupla o 12 GWh (+ 14 %), výroba z biomasy i bioplynu mírně klesla. I přes nárůst tuzemské brutto spotřeby elektřiny o 1 404 GWh (+ 2 %) zůstala hodnota výroby elektřiny brutto z obnovitelných zdrojů téměř stejná 9 395 GWh (- 0,3 %). Trend stoupající výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů se v posledních třech letech ustálil a podíl výroby elektřiny brutto z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě dosáhl hodnoty 13 %.

• Zatímco výroba elektřiny z hnědého uhlí zůstala na téměř stejné úrovni, výroba z černého uhlí meziročně stoupla o 554 GWh (+ 11 %).

• Výroba elektřiny ze zemního plynu stoupla oproti roku 2015 o 1 444 GWh (+ 73 %).

• Spotřeba elektřiny nejvíce vzrostla u domácností, meziročně o více než 437 GWh (+ 3 %). Oproti ostatním krajům byl významně vyšší nárůst spotřeby domácností ve Středočeském kraji, a to téměř o 102 GWh (+ 4,1 %). Celkově byl meziročně nejvyšší nárůst spotřeby v Moravskoslezském kraji především vyššími dodávkami do sektoru energetiky (o 347 GWh). Nejvyšší nárůst dodávek do stavebnictví byl v Praze (o 8,4 GWh), kde byl oproti jiným krajům řádově vyšší nárůst do sektoru obchod, služby, školství, zdravotnictví (o 517 GWh).

• Stejně jako v předchozích letech bylo i v roce 2016 trvale záporné saldo, které za celý rok činilo téměř 11 TWh. To představuje meziroční pokles o 590 GWh (- 12,3 %), způsobený nižším přeshraničním tokem elektřiny z ČR, i když se zvýšily přeshraniční toky z ČR. Za posledních deset let byla hodnota salda nejnižší.

Vybrané výstupy plyn:

• Celková roční spotřeba zemního plynu v ČR dosáhla hodnoty 8 255,1 mil. m3 tj. 88 243,2 GWh (průměrná hodnota spalného tepla dosahovala v ČR 10,69 kWh/m3, tj. 38,48 MJ/m3). Proti roku 2015 došlo ke zvýšení skutečné spotřeby o 8,5 %.

• Z pohledu spotřeby plynu podle kategorií zákazníků v roce 2016 dosáhla největšího podílu na celkové spotřebě plynu jako vždy kategorie velkoodběru 46,5 %, následovaná kategorií domácnosti 28,7 %, maloodběru 14 % a středního odběru 9,7 %.

• V ČR bylo k 31. 12. 2016 celkem 2 840 473 zákazníků. Téměř 93 % z celkového počtu tvoří domácnosti. Vůbec nejvíce domácností je v Praze, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Za posledních deset let klesl počet všech zákazníků o 4 956, přičemž meziroční nárůst se zastavil v roce 2010, kdy došlo prvně k meziročnímu úbytku zákazníků. Největšího dosaženého počtu připojených zákazníků za posledních deset let, a to 2 871 547 bylo dosaženo v roce 2009.

Dokument ke stažení:

Rocni_zprava_provoz_ES_2016.pdf (6 MB)

Zprava_o_provozu_PS_2016.pdf (10 MB)

Zprava_o_kvalite_2016.pdf (454 KB)