Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod v Brně uložili pokutu 300 tisíc korun společnosti, která ze své tiskárny bez povolení vypouštěla závadné látky do vod povrchových a ohrožovala vody podzemní. Dopustila se tak porušení zákona na ochranu vod.

Na nelegální vypouštění inspektoři ČIŽP přišli v roce 2016 při zjišťování příčin znečištění rybníka. „Při kontrole ve společnosti jsme zjistili, že odpadní vody z čištění tiskařských strojů jsou vypouštěny do šachet bez pevného dna a z nich poté do vod povrchových a podzemních. Bylo prokázáno, že takto unikly zbytky tiskařských barev, rozpouštědel a čisticích prostředků na ofsetové stroje,“ uvedl Jindřich Mikeš, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Firma se proti uložené pokutě neodvolala a ta nabyla právní moci.

Inspektoři zároveň dali podnět stavebnímu úřadu, který je kompetentní zajistit, aby likvidace odpadních vod z této společnosti byla řádně dořešena v souladu se zákonem.

Pro účely regulace cen tepelné energie jsou v bodě (1.2) přílohy č. 1 cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2013 ze dne 1. listopadu 2013, ve znění cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2015 ze dne 6. listopadu 2015, k cenám tepelné energie stanoveny podmínky, za kterých je možné náklad na nákup potřebného množství emisních povolenek považovat za ekonomicky oprávněný ve věcně usměrňované ceně tepelné energie. Pokud dodavatel tepelné energie v roce 2016 provedl prodej a nákup emisních povolenek, je nutné ocenit množství emisních povolenek, které je potřeba dokoupit nad rámec přidělených emisních povolenek na zařízení pro výrobu tepelné energie a neupotřebených na daném tepelném zařízení, na které se vztahuje povolení k emisím skleníkových plynů.

Podle uvedených podmínek se potřebný nákup emisních povolenek, který je nutné dokoupit, ocení nejvýše průměrnou cenou za kalendářní rok 2016, která vychází z váženého průměru všech realizovaných obchodů na spotovém trhu na příslušné burze v rámci Evropské unie. Energetický regulační úřad pro stanovení průměrné ceny emisní povolenky pro rok 2016 vychází z váženého průměru všech realizovaných obchodů na spotovém trhu na burze European Energy Exchange (EEX) se sídlem ve Spolkové republice Německo, jelikož tato burza je vybrána v rámci Evropské unie pro obchodování s emisními povolenkami ve 3. obchodovacím období.

Průměrná cena emisní povolenky pro rok 2016 je vypočtena z údajů realizovaných obchodů na spotovém trhu na burze European Energy Exchange (EEX), jako vážený průměr uzavíracích cen za každý obchodovací den, přepočtených na Kč podle platného kurzu vyhlášeného ČNB pro daný den, kde váhou je množství zobchodovaných emisních povolenek za každý obchodovaný den.

Takto vypočtena průměrná cena emisní povolenky je pro rok 2016 ve výši 142,14 Kč/t CO2.

V pražském Topičově salonu se bude pouhé čtyři dny konat výstava Design z odpadu, která představí koncepty produktů vyrobených z odpadu hotelů. Navrhli je v rámci projektu REED studenti z Litvy, Španělska, Velké Británie a České republiky. Od 17. do 21. ledna se můžete seznámit s jejich svítidly, dekoracemi i hračkami. Výstava je součástí mezinárodního projektu REED – REjuvenate European Design zaměřeného na oblast cirkulární ekonomiky a designu.

Zdroj: https://www.designmagazin.cz

Soustavu tří návrhů zákonů - o odpadech, o vybraných výrobcích s ukončenou životností a s touto dvojicí související změnový zákon - má na programu Legislativní rada vlády (LRV) na svém zasedání ve čtvrtek 12. ledna od 9:30 hodin. Dále má LRV na programu Návrh vyhlášky o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích.

Návrh zákona o odpadech a o změně některých zákonů (zákon o odpadech):

Zákon o odpadech upravuje oblast odpadového hospodářství počínaje předcházením vzniku odpadu přes různé způsoby nakládání s ním po pravidla jeho odstraňování, a to s ohledem na prosazení hierarchie nakládání s odpady a při zajištění co nejvyšší míry ochrany životního prostředí a zdraví lidí za současné sociální únosnosti a ekonomické udržitelnosti. Upravují se i práva a povinnosti osob při nakládání s odpady a působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství.
Oblast odpadového hospodářství je nově rozdělena do zákona o odpadech a zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností. Důvodem jsou zejména specifika problematiky výrobků s ukončenou životností, která se v mnoha ohledech vymyká systematice základního odpadového režimu. Nově také bude ze zákona o odpadech vyčleněn poplatek za komunální odpad, který bude pouze v zákoně o místních poplatcích.

Klíčové body a cíle novely:
- poplatek za ukládání odpadů na skládku
- poplatek za komunální odpad
- provoz zařízení pro nakládání s odpady
- povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady
- sběr odpadu
- řešení problematiky nelegálně soustředěného odpadu (tzv. černých skládek)
Zákon předkládá Ministerstvo životního prostředí (MŽP).


Návrh zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností a o změně souvisejících zákonů (zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností):

Tento zákon upravuje pravidla pro předcházení vzniku odpadů z vybraných výrobků, práva a povinnosti výrobců při uvádění vybraných výrobků na trh, práva a povinnosti osob při nakládání s výrobky s ukončenou životností a působnost správních úřadů na úseku předcházení vzniku odpadů z vybraných výrobků a nakládání s výrobky s ukončenou životností. Vybranými výrobky s ukončenou životností jsou elektrozařízení, baterie a akumulátory, pneumatiky a vozidla.
Oblast odpadového hospodářství je nově rozdělena do zákona o odpadech a zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností. Důvodem jsou zejména specifika problematiky výrobků s ukončenou životností, která se v mnoha ohledech vymyká systematice základního odpadového režimu.

Klíčové body a cíle zákona:
- zjednodušený odpadový režim
- model tzv. uzavřené sběrné sítě
- jednotná a jasná pravidla pro provozování kolektivních systémů
- oddělení kolektivních systému od zpracovatelů a zajištění zpracování výrobků s ukončenou životností
- koordinační centrum

Zákon předkládá Ministerstvo životního prostředí (MŽP).

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností:

Oblast odpadového hospodářství nebude napříště předmětem jediného zákona, ale bude rozdělena, a to na zákon o odpadech a zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností. Důvodem jsou zejména specifika problematiky výrobků s ukončenou životností, která se v mnoha ohledech vymyká systematice základního odpadového režimu (zejména rozšířená odpovědnost výrobce, zpětný odběr atd.).
Návrhy obou zákonů byly projednány v komisích Legislativní rady vlády a následně i v Legislativní radě vlády s tím, že budou předkladatelem dopracovány ve smyslu návrhů stanovisek Legislativní rady vlády, zpravodajských zpráv i připomínek z projednávání v Legislativní radě vlády.
Na základě připomínky Legislativní rady vlády byly navrhované zákony rozděleny tak, že doprovodné novely, které byly součástí předložených návrhů, jsou v zájmu přehlednosti a systematiky osamostatněny do zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností. Důvodem pro samostatný změnový zákon je i skutečnost, že změna zákona o rezervách se týká obou předkládaných zákonů.

Zákon předkládá Ministerstvo životního prostředí (MŽP).
 

Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 8/2016 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích:

Předkládaný návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 8/2016 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, se vydává na základě ustanovení § 98a odst. 2 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Pokud by vyhláška nebyla vydána a Energetický regulační úřad by neupravil prováděcím právním předpisem vymezený okruh vztahů v souladu se zákonným zmocněním, tato nečinnost by zřejmě mohla mít za následek omezení aplikovatelnosti energetického zákona a dalších souvisejících právních předpisů, např. zákona o podporovaných zdrojích energie, nebo dokonce jejich neaplikovatelnost. Současně by se v takovém případě jednalo o nesplnění zákonné povinnosti ze strany Energetického regulačního úřadu, a to i přes skutečnost, že právní řád s nesplněním takové povinnosti nespojuje žádnou právní sankci.

Na základě zkušeností s aplikací předchozí vyhlášky ve správních řízeních o udělení licence vyvstala potřeba změnit či zrušit některá ustanovení, respektive dokládání podmínek pro udělení licence, která se ukázala jako nadbytečná nebo neúčelná. Zjednodušení v oblasti dokládání finančních předpokladů spočívá v odstranění některých dokladů, které jsou dle stávajícího znění vyhlášky č. 8/2016 Sb. požadovány, jde o výpisy z bankovního účtu žadatele, vyjádření banky o schopnosti žadatele plnit své závazky a o pohybech na účtu za posledních 12 měsíců, smlouvy o úvěru a podnikatelský plán a finanční bilanci. Navrhovanou vyhláškou dochází v návaznosti na změnu požadavků k prokázání finanční způsobilosti žadatelů o udělení licence k ostranění vzoru pro dokládání finanční bilance žadatele o licenci. Dále v oblasti technických předpokladů jde o doplnění alternativní možnost doložení technických předpokladů u takových energetických zařízení, kde je bezpečnost osvědčena v řízení před příslušným stavebním úřadem. U dotčených energetických zařízení bylo v licenčním řízení toto osvědčení dokládáno, ačkoliv požadavek pro doložení tohoto typu dokumentu byl již duplicitně požadován v jiném správním řízení (stavebním).

Materiál předkládá Energetický regulační úřad (ERÚ.)
 

Vodné a stočné zdraží letos v Česku v průměru o jedno až tři procenta. V některých regionech se ale ceny sníží. V tiskové zprávě to dnes uvedlo Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK). Sdružení dále uvedlo, že významný vliv na ceny vodného a stočného má také národní legislativa a daňový systém.

Například v Praze se ceny oproti roku 2016 zvýší o 0,28 procenta, v severních Čechách o 0,31 procenta, v Brně o 0,8 procenta a na Ostravsku voda zdraží o víc než jedno procento. V řadě případů cena stoupla pouze o inflaci. Voda zlevní na Olomoucku či ve Starém Plzenci.

Ceny vodného podle sdružení neovlivní vyšší zpoplatnění odběru podzemních vod, které loni navrhovalo ministerstvo životního prostředí, stejně tak jako se do cen stočného nepromítnou zvýšené poplatky za objem a koncentrace jednotlivých ukazatelů znečištění ve vypouštěných odpadních vodách z dílny stejného ministerstva.

Pozitivní vliv má také mírné meziroční zvýšení spotřeby vody. "Vzhledem ke skutečnosti, že až 70 procenta nákladů na výrobu pitné vody a čištění odpadních vod má fixní charakter, nezávislý na celkové spotřebě vody, je zvýšení spotřeby vody dobrým impulzem k udržení či případnému snížení její ceny," uvedl ředitel sdružení Oldřich Vlasák.

Vývoj cen není primárně odvislá, zda provozovatelem vodohospodářské infrastruktury je městská či soukromá společnost. "Při podrobném porovnání jednotlivých cen lze nalézt řadu příkladů, kdy ceny vody jsou výrazně pod, ale i nad celorepublikovým průměrem jak u společností, které vlastní města a obce, tak i společnosti vlastněné českým či zahraničním soukromým kapitálem," dodal předseda představenstva SOVAK František Barák. Větší zdražení se týká především těch společností, které investovaly za pomoci evropských dotací a nastavený finanční model investice přímo vyžaduje generování peněz z vodného a stočného.

Podle SOVAK je potřeba ročně investovat do obnovy a rekonstrukcí vodohospodářské infrastruktury více než 20 miliard korun, ve skutečnosti je to ale jen něco přes deset miliard korun.

SOVAK dále uvedl, že významný vliv na ceny vodného a stočného má také národní legislativa a daňový systém. Nejvíce prostředků z vybraného vodného a stočného (více než 40 procent), získává v současné době na odvodech, daních a poplatcích stát a jeho instituce a Česká republika má tak největší daňové zatížení ceny vodného a stočného v Evropě.

Možnosti snížení cen vodného a stočného v ČR je proto třeba podle SOVAK hledat zejména ve snížení daní, především daně z přidané hodnoty, která je dnes na vodu ve výši 15 %, a ve snížení poplatků za surovou vodu placených státním institucím. Rozhodujícím zdrojem peněz na obnovu je přitom právě vodné a stočné. Výše vodného a stočného přitom patří mezi věcně usměrňované (státem regulované) ceny, na jejichž tvorbě se podílí především vlastníci vodohospodářského majetku, což jsou z více než 85 procent města a obce.

Vývoj cen najdete ZDE.

Zdroj: ČTK, SOVAK ČR

Legislativní rada vláda má znovu ve čtvrtek 12. ledna projednat nové odpadové zákony. Příprava nových zákonů je sice za posledních 8 let nejdále, ale je otázkou zda se je podaří do konce volebního období protáhnout celým legislativním procesem. Pokud ne, jaký to bude mít dopad na budoucnost českého odpadového hospodářství? Na tuto otázku redakci odborného měsíčníku Odpadového fóra odpověděli nejpovolanější osobnosti v oboru. Jejich odpovědi čtěte ZDE

Do nových parlamentních voleb zbývá přibližně devět měsíců a vládu i parlament čeká na poslední chvíli projednávání některých problematických zákonů.

Jednou z kapitol pro nového ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jana Chvojku a Legislativní radu vlády (LRV) bude i diskutovaná reforma odpadového hospodářství z dílny ministerstva životního prostředí, která by měla být především harmonizací českého práva s evropskými směrnicemi. Projednávání této legislativy, zahrnující návrh zákona o odpadech, návrh zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností, bylo již dvakrát Legislativní radou vlády přerušeno. Provází jej velké množství připomínek, jak od legislativních odborníků, tak ze strany jednotlivých dotčených stran.

K návrhům zákonů stále trvá až 85 zásadních rozporů z připomínkového řízení. Výhrady k nim vyjádřila i komise LRV RIA, která ve svém stanovisku zdůraznila neuspokojivě analyzované jednotlivé varianty navrhované právní úpravy, nedostatečnou analýzu dopadů na obce, města, podnikatelské subjekty a spotřebitele či absenci řádného výpočtu nákladů jednotlivých změn a nově zaváděných institutů.

Přitom kvantifikace nákladů a přínosů jednotlivých variant a výběr té nejvhodnější, právě na základě konkrétního vyčíslení, by měly být klíčovým výstupem RIA a podkladem pro tvorbu nového legislativního předpisu.

V průběhu přípravy a projednávání výše uvedených zákonů Evropská komise připravila zcela nový balíček směrnic. Soubor zákonů upravujících oblast odpadového hospodářství, který se dnes schvaluje u nás, tak může být po přijetí již zastaralý.

Předseda výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Robin Böhnisch již dříve uvedl, že se můžeme dostat do situace, kdy tyto přijaté nové zákony bude třeba opětovně velmi rychle novelizovat. Nová právní úprava by tak mohla být spojena s vyžádanými investičními výdaji, které by mohly být novými evropskými směrnicemi následně zmařeny.

Nadměrná frekvence změn nedokonalých předpisů je pro ekonomiku obecně škodlivá a přináší značné regulatorní riziko. Časté přizpůsobení se změnám předpisů jde na úkor přizpůsobování se tržním změnám a je mimořádně nákladné. Firmy de facto nastaví systém určitým způsobem a následuje šok, protože nastavený systém musí v brzké době znovu přenastavovat. I proto bych zde opět poukázal na potřebu správně zpracované RIA a vyčíslení konkrétních nákladů a přínosů plynoucích ze zvolených variant.

Ve čtvrtek bude Legislativní rada vlády novelu zákona o odpadech projednávat již potřetí. Zůstává na odbornících v legislativní radě, aby zvážili, zda předkladatel již zapracoval na mnoha kritizovaných nedostatcích. Rovněž je na místě zvážit, zda více nesledovat vývoj na evropské úrovni, abychom zbrklým rozhodnutím zbytečně nezatížili peněženky všech dotčených aktérů.

Zdroj: Právo

Autor: Michal Mejstřík (ekonom, bývalý člen NERV)

Téměř úplný zákaz skládkování, přesměrování komunálních odpadů k materiálovému a energetickému využití, ale také mírný nárůst plateb za odvoz odpadu pro domácnosti a živnostníky. To jsou hlavní změny, které přináší nový odpadový zákon. O jeho osudu se rozhodne ve čtvrtek 12. ledna.

Právě ve čtvrtek má návrhy zákonů o odpadech a o výrobcích s ukončenou životností posoudit Legislativní rada vlády. V loňském roce přitom vládní právníci dvakrát vrátili tyto zákony předkladateli – ministerstvu životního prostředí vedenému Richardem Brabcem - k přepracování. Pokud se tak stane potřetí, je prakticky jisté, že parlament nestihne do říjnových sněmovních voleb zákon schválit. Jedna z klíčových legislativních norem současné vlády by v tom případě spadla pod stůl.

Hlavním autorem nového zákona je ředitel odboru odpadů na MŽP Jaromír Manhart, který stále věří ve včasné schválení. Podle jeho slov Česko změnu poměrů v odpadovém hospodářství nutně potřebuje. „Stále je u nás 178 skládek, které jsou zdrojem škodlivých emisí a ohrožují spodní vody. Na skládkách končí 47 procent komunálního odpadu a v posledních letech toto procento téměř neklesá,“ vysvětluje Manhart.

Evropská unie přitom po členských zemích požaduje, aby v roce 2020 recyklovaly nebo jinak materiálově využily nejméně 50 procent komunálního odpadu. Česko se podle posledních známých čísel z roku 2015 dostalo na 36 procent. Pokud tento požadavek nesplníme, budeme muset zaplatit Bruselu pokutu dosahující zhruba 180 milionů korun ročně. Dosud platný zákon o odpadech z roku 2001 přitom k útlumu skládkování nikoho nemotivuje.

V loňském roce vyvolal návrh nového zákona bouřlivou reakci. Firmy sdružené v České asociaci odpadového hospodářství (ČAOH), zástupci Svazu měst a obcí i ekologové z Hnutí Duha se dokonce spojili v jakési tiché koalici proti záměrům Brabcova úřadu. Vadilo jim preferování spaloven odpadů, zvyšování poplatků za ukládání odpadu na skládky i původně navržený úplný zákaz skládkování od roku 2024.

Odpůrci si vymohli četné ústupky. Z návrhu loni v létě zmizel plošný zákaz skládkování. Aktualizovaný text hovoří pouze o zákazu ukládání materiálů, které lze spálit či materiálově využít. Města a vesnice, které zajistí požadované procento recyklace komunálního odpadu, se dočkají úlev z vyšších plateb za ukládání na skládky.

Nový zákon má naopak podporu energetických společností, které chtějí komunálním odpadem nahradit část spalovaného uhlí. ČEZ uvažuje o výstavbě velkokapacitního zařízení na spalování odpadů v areálu mělnické elektrárny, zájem o uvedené palivo mají také společnosti EPH, Sokolovská uhelná a Veolia Energie ČR.

Čtěte na EURO také:

Problém pro Křetínského: uhlí nebude moci jistit zelené zdroje

Je dřevo obnovitelný zdroj? Vědci se neshodnou, byznys mezitím roste

Zdroj: EURO

Více na: https://www.euro.cz/byznys/je-drevo-obnovitelny-zdroj-vedci-se-neshodnou-byznys-mezitim-roste-1323474?utm_source=euro_cz&utm_medium=newsletter&utm_campaign=clanek#utm_medium=selfpromo&utm_source=euro&utm_campaign=copylink

Ministerstvo životního prostředí peníze vyčleněné na dotace nových spaloven odpadu přesměruje na stavbu bioplynových stanic a přestavbu teplárenských kotlů. Zájem o dotace je ale nejistý.

Česko definitivně vzdalo  snahu použít evropské  peníze na stavbu nových spaloven odpadu. Ministerstvo životního prostředí poslalo Evropské komisi dopis, v němž potvrdilo, že 53 milionů eur původně vyčleněných v Operačním programu Životní prostředí na spalovny rozdá investorům do stavby odpadových bioplynových stanic, na přestavbu elektrárenských a teplárenských kotlů na pálení odpadů a na likvidaci odpadů pyrolýzou.

„První výzvy bychom mohli vypsat ve druhé  polovině roku,“ uvedl ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart. Zatím není jisté, že se teplárny a investoři do bioplynek na tyto peníze vrhnou.

„Problém je už v tom, že o investiční dotaci by se následně krátila provozní dotace na výrobu elektřiny a tepla. Navíc bez nového zákona o odpadech stejně do nových zařízení nikdo investovat nebude,“ míní ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Rezort už v létě vyhlásil první výzvu na odpadové bioplynky. „Žádost podalo šest projektů a čyři prošly do dalšího hodnocení. Reálné je, že se nakonec postaví dva. Větší zájem je o klasické zemědělské bioplynky,“ dodává Manhart.

O novele zákona o odpadech, která mimo jiné výrazně zvyšuje poplatky za skládkování směsného komunálního odpadu, bude zítra už poněkolikáté rozhodovat legislativní rada vlády. Pokud ji nepustí dál do jednání ve vládě, spadne několikaletá práce ministerstva pod stůl. Schválení zákona, který má zařídit zvýšení recyklace komunálních odpadů a vytvořit podmínky pro konec skládkování v roce 2024, se tím zdrží o několik let.

Energetické využití odpadu ve spalovnách podle MŽP v následujících letech poroste. Podíl energetického využití odpadu by se měl z nynějších jedenácti vyšplhat na 28 procent v roce 2024 a kapacita spaloven by měla vzrůst ze 600 tisíc tun na 1,4 milionu tun ročně.

V Česku je podle Manharta prostor pro tři až čtyři nové spalovny. Jedna by mohla stát v severočeských Komořanech. Na prosincovém zasedání  zastupitelstva Ústeckého kraje ovšem zaznělo, že bez evropských dotací se zařízení postavit nedá.

Čtěte také:

V Česku by mohly podle ministerstva životního prostředí v budoucnu vzniknout další dvě zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO), úřad se již proto setkal se zástupci soukromých investorů například z Japonska, Jižní Koreji a Německa. Na včerejší neformální diskusi pořádané časopisem Trade-off to řekl ředitel odboru odpadů ministerstva Jaromír Manhart. Dodal také, že se úřad dohodl loni v prosinci s Evropskou komisí, že se v Česku nebude financovat výstavba velkých spaloven nebo ZEVO z evropských dotací. Více ZDE

Zdroj: E15, oEnergetice.cz

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší uložili pokutu 200 tisíc korun společnosti, která ve svém závodě provozovala lakovnu v rozporu s povolením Krajského úřadu.

Inspektoři při kontrole lakovací linky zjistili, že filtry, které měly zachytávat těkavé organické látky, byly špatně namontovány. „Filtrace tak neplnila náležitě svou funkci. Docházelo ke zvýšeným emisím těkavých látek, například barev a ředidel, do ovzduší. Že filtrace nefunguje správně, bylo vidět i na výduchu z lakovny, který byl znečištěn nánosy barev,“ uvedla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP Plzeň.

Firmu už přitom inspektoři ČIŽP jednou pokutovali v roce 2015. „Tehdy jsme zjistili, že společnost neměla lakovací linku osazenou žádnými filtry. Dostala za to pokutu 100 tisíc korun,“ připomněl Erik Geuss, ředitel ČIŽP. „Nyní jsme přistoupili k dvojnásobné sankci, protože se jedná o opakované pochybení. Firma je povinna zajistit, aby už k únikům těkavých látek z lakovny nedocházelo. Budeme to dál kontrolovat,“ dodal Geuss.

Moderní dieselové motory v osobních autech jsou v ohrožení víc než dřív. Jejich vývoj totiž neúměrně zdražuje neustálé zpřísňování norem pro emise oxidu uhličitého (CO2), teď se navíc ukazuje, že produkují neúměrně mnoho oxidů dusíku (NOx). Organizace ICCT (International Council on Clean Transportation) nyní zveřejnila analýzu podle níž diesely v osobních autech vypouštějí mnohonásobně víc emisí oxidu dusíku než nákladní automobily či autobusy. Navíc od září začne platit povinnost měřit spotřebu a emise automobilů podle takzvaného jízdního cyklu. Při zkušebních měřeních překračovaly některé dieselové motory stanovenou hodnotu emisí až o 400 procent. Do roku 2020 tak zřejmě dieselové motory zmizí z malých vozů úplně. Podobný názor zmínil šéf automobilky Audi v interním technologickém magazínu. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Vodíková, nikoli bateriová autoplaneta. Diesel je mrtvý, míní manažeři (3.1.2017, iDNES.cz)

Zdroj: https://auto.idnes.cz

Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a předseda Legislativní rady vlády (LRV) schválil Plán přípravy vyhlášek ústředními orgány státní správy na rok 2017 s vyznačením povinnosti zpracování RIA.  Plán je členěn podle resortů, obsahuje časový výhled předložení návrhů vyhlášek k projednání do LRV, předpokládanou účinnost a povinnost zpracování RIA.

Přehled z pohledu životního prostředí:

• Návrh vyhlášky k zákonu o odpadech

• Návrh vyhlášky k zákonu o vybraných výrobcích s ukončenou životností

• Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb. o přípustné míře znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů

• Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 457/2001 Sb., o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivu na životní prostředí.

• Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

• Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území

• Návrh vyhlášky, kterou se vyhlašují resp. přehlašují národní přírodní památky a národní přírodní rezervace

• Návrh vyhlášky o stráži přírody

• Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 429/2009 Sb., o stanovení náležitostí plánu pro nakládání s těžebním odpadem včetně hodnocení jeho vlastností a některých dalších podrobností k provedení zákona o nakládání s těžebním odpadem

• Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů

• Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 118/2013 Sb., o energetických specialistech

• Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov

• Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku

• Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 337/2011 Sb., o energetickém štítkování a ekodesignu výrobků spojených se spotřebou energie

Dokument ke stažení:

Plán přípravy vyhlášek na rok 2017 s vyznačenou povinností zpracování RIA

Přes tři miliardy korun letos Třinecké železárny investují do modernizace a obnovy zařízení. Je to nejvíc za posledních deset let. V Třinci se mluví o super opravárenském roku, kdy zásadní proměnou projde srdce válcoven – blokovna. Dílčí změny čekají také provoz výroby železa a oceli, nově firma buduje zařízení, díky nimž zvýší přidanou hodnotu a kvalitu produktů během finalizačních procesů. Téměř třetina prostředků půjde na ekologické projekty.

K projektům patří například dostavba a zprovoznění nové čistírny sochorů za 600 milionů korun, obnova sochorové stolice za 225 milionů, pořízení nového pilovrtacího stroje pro válcovny za 57 milionů, stavba pecí pro žíhání tyčí za 175 milionů. 

Připraveno je několik ekologických projektů v předpokládané výši 940 milionů korun, k nimž patří také odsíření aglomerace č. 1. „Tato investice završí ekologizaci aglomeračního procesu. Jejím cílem je snížit emise oxidu siřičitého ze spalin spékacích pásů, a to dávkováním aditiva a vody do reaktoru tkaninových filtrů, kde následně dojde k odloučení oxidů síry,“ upřesňuje Radek Olszar, ředitel pro investice a strategii.

Aglomerace č. 2 již byla odsířena v roce 2016. V tomto roce bylo také zprovozněno dávkování aktivního uhlí do spalin ze spékacích pásů obou aglomerací, které zajišťuje záchyt například polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) a dalších látek.

Čtěte také:

Železárny: Smog bude vyhlašován častěji, i když je vzduch čistší než v minulosti (9.1.2017)

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo dne 5. ledna 2017 oficiální metodickou pomůcku k aplikaci zákona o posuzování vlivů na životní prostředí na proces SEA k plánům odpadového hospodářství obcí. Metodickou pomůcku stahujete ZDE. Začátkem listopadu 2016 jsme publikovali informaci Svazu měst a obcí Svaz měst a obcí ČR k této problematice. Odkaz na článek najdete níže.

Související článek:

Kdy podléhá plán odpadového hospodářství obce procesu SEA? (9.11.2016)