Senát vrátil poslancům znovu k projednání novelu stavebního zákona

V rámci pokračování sedmé schůze Senátu ČR senátoři dnes projednali novelu zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ke kterému schválili několik pozměňovacích návrhů. Senátoři v ní chtějí některé body upravit jinak, týká se to například přezkumu nezákonného jednání v moci úřední nebo pořizování územních plánů. Senátoři neschválili pozměňovací návrhy, které měly zachovat dosavadní míru účasti ochranářských spolků na povolovacích řízeních. Novela stavebního zákona se tak vrátí zpět k projednání do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Sněmovna by měla o předloze rozhodovat na své další schůzi na přelomu června a července.
V případě přezkumného jednání uspěl senátor Radko Martínek (ČSSD) s návrhem, který podpořilo i ministerstvo vnitra. Podle něj bude možné se odvolat přímo proti závaznému stanovisku a zabránit tomu, aby mohly být realizovány stavby, které budou povoleny na základě nesprávného závazného stanoviska.
Na návrh Jitky Seitlové (za Zelené) navrhl Senát vypustit ze zákona o urychlení výstavby infrastruktury ustanovení, které stanovovalo, že v zastavěném území se povedou elektroenergetická vedení o napětí 400 kV a vyšším nad zemí. Další její podpořený návrh umožní u výstavby energetické infrastruktury stanovit kupní cenu za získávané pozemky ve výši minimálně osminásobku odhadní ceny, stejně jako u dopravních staveb. Uspěl senátor Ivo Bárek (ČSSD) se svým návrhem, který umožní ve zkráceném řízení zahájit projednávání územního plánu.
Dnešní rozhodnutí Senátu vzala s politováním na vědomí Hospodářská komora ČR. "Věříme, že dlouhá legislativní cesta zákona, na který přes dílčí výhrady již dlouho čeká široká podnikatelská veřejnost, bude nakonec přece jen úspěšně završena," uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.
Novela vyvolala silný nesouhlas spolků na ochranu životního prostředí, kterým vadí to, že omezuje právo veřejnosti zúčastnit se povolovacích procesů. Ze stavebního zákona v důsledku poslaneckých pozměňovacích návrhů zmizelo ustanovení dávající šanci účastnit se územního a stavebního řízení osobám, o nichž tak stanoví zvláštní zákon, tedy právě spolkům. V zákoně o ochraně přírody a krajiny jim předloha umožňuje účastnit se řízení jen pouze podle tohoto zákona. Někteří poslanci i senátoři naopak spolky kritizovali za to, že se kvůli nim povolování staveb neúměrně prodlužuje a komplikuje. Ochranářské spolky uvádějí, že jde o největší omezení občanských práv po roce 1989, které je v rozporu s Ústavou. Dobu schvalování podle nich navíc nezkrátí.
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) dnes před senátory řekla, že na vstupu tzv. dotčené veřejnosti do řízení podle stavebního zákona se nic nemění. U řízení, kde se koná proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), je účast dotčené veřejnosti zaručena, uvedla. Jak řekla, smyslem spolků má být ochrana přírody a krajiny, a ne snaha zabránit nějaké stavbě v daném území. Šlechtová důrazně odmítla, že by kdokoli z jejího ministerstva ani ona sama označil spolky za problém. Jak řekla, toto obvinění padalo na výborech, kde se senátoři hádali mezi sebou.
Rozsáhlá novela stavebního zákona a čtyř desítek souvisejících zákonů má za cíl zjednodušit a zrychlit povolovací řízení. Umožní mimo jiné sloučit územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Umožní také na pouhé stavební ohlášení postavit rodinné domy nebo rekreační chaty bez omezení stavební plochy, dosud se smí jen do 150 metrů čtverečních zastavěné plochy. Ohlášení nebude potřeba ani pro skleníky nebo bazény na zastavěném pozemku u rodinného domu nebo chaty.
Ekologické organizace: Vrátit práva lidem budou muset poslanci
Novela stavebního zákona a související změna čtyř desítek zákonů i ve verzi, kterou dnes přijal Senát, škrtá práva občanů připomínkovat svými spolky výstavbu a průmyslové činnosti v okolí svých domovů. V reakci na dnešní hlasování Senátu o předloze to v tiskovém prohlášení uvedli zástupci organizací na ochranu životního prostředí. Senát novelu vrátil Sněmovně s pozměňovacími návrhy, proti sněmovní verzi však nepřijal návrhy zachovávající rozsah práv veřejnosti. Poslanci tak mají podle ekologů poslední šanci odvrátit největší omezení občanských práv po roce 1989.
"Poslanci nyní mají opravný termín. V dubnu lidem práva vzali, nyní je jim mohou vrátit. Špatnou novelu stavebního zákona je nutné finálně odmítnout. Stavby by stejně neurychlila," uvedl programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh. Omezení občanů podle ekologických aktivistů nezkrátí povolovací řízení ani o jediný den.
Ze stavebního zákona zmizelo v důsledku poslaneckého pozměňovacího návrhu ustanovení dávající šanci účastnit se územního a stavebního řízení osobám, o nichž tak stanoví zvláštní zákon, tedy právě spolkům. V zákoně o ochraně přírody a krajiny jim předloha umožňuje účastnit se řízení jen pouze podle tohoto zákona. Někteří poslanci i senátoři naopak spolky kritizovali za to, že se kvůli nim povolování staveb neúměrně prodlužuje a komplikuje.
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) dnes před senátory řekla, že na vstupu tzv. dotčené veřejnosti do řízení podle stavebního zákona se nic nemění. U řízení, kde se koná proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), je účast dotčené veřejnosti zaručena, uvedla.
O omezení účasti spolků na povolovacích řízeních se přeli senátoři během mnohahodinové rozpravy nad návrhem zákona. Například Šárka Jelínková (KDU-ČSL) poukázala na to, že novela nemění lhůty pro rozhodování úřadů, a proto podle jejího názoru nemůže vyloučení občanských spolků z územních a stavebních řízení práci úřadů zkvalitnit nebo zrychlit.
Obdobně se vyjádřil i bývalý ministr Jiří Dienstbier (ČSSD). Snaha za každou cenu zkrátit řízení omezením veřejnosti podle něj může mít opačné dopady, protože lze očekávat, že se k tomu budou vyjadřovat různé soudy a může se to ocitnout až u Ústavního soudu. "Lituji spolky, které to myslí dobře, protože existují spolky, které to dobře nemyslí a tu pověst jim kazí," řekl předseda klubu senátorů ČSSD Petr Vícha.
Jiří Vosecký (STAN) připomněl několik příkladů, kdy se stavby kvůli sporům protahovaly. "Nějaká úprava je určitě nutná," soudí. Senátor Ivo Valenta (za Soukromníky) novelu podpořil a řekl, že vykročila správným směrem a snaží se o ukončení vyděračské praxe ochranářských spolků. Navrhovaný zákon podle něj nezakazuje žádným způsobem veřejnosti, a tedy i spolkům, se vyjadřovat ke stavbám, které mají vliv na životní prostředí.
"Snaha byrokratického aparátu nekomplikovat si život názorem veřejnosti je stálá," konstatoval naopak Zdeněk Papoušek (KDU-ČSL). Nebezpečí oklešťování lidských práv a svobod je podle něj trvalé. Nezařazený senátor Ladislav Kos prohlásil, že spolky jsou házeny do jednoho pytle. "Princip kolektivní viny není správný," poznamenal.
Související:
Senát projedná novelu stavebního zákona (30.5.2017)




















Usnesením vlády ČSSR byl v roce 1971 jako generální dodavatel pro spalovny bez využití tepla ustanoven ČSUP Zadní Chodov. Výroba a montáž spalovacích pecí byla zahájena v roce 1969 jako doplňující program podniku Uranové Doly Západní Čechy – Závod výstavby a dopravy (SMP) Horní Žďár u Ostrova nad Ohří. Výroba spaloven byla zahájena v licenci firmy Austria Plibrico.




Odpadkové vozy Praga-Kuka zavážely odpad do čtyř zásobníků k přechodnému uskladnění. Odtud byly odpady dopravovány do třídírny a následně do budovy spalovacích baterií. Zde byly instalovány dva kotle o kapacitě 200 tun za den každý. Kotle umožňovaly také spalování práškového uhlí jako podpůrného paliva a umožňovaly pružnou výrobu páry od 6 do 25 tun za hodinu. Pára byla dodávána prostřednictvím dálkového parovodu okolním podnikům i vlastní elektrárně, která byla vybavena dvěma turbogenerátory po 5 MW.
Tématem květnového čísla je energetické využívání odpadů. V čísle najdete například příspěvek, který se věnuje roli energetického využití odpadů po roce 2024, nebo na téma spalovny nemocničního odpadu a dále rozhovor s ředitelem ČIŽP Erikem Geussem. Další tématem je textil a odpad. Další podrobnosti -
Na obdobném principu byla v České socialistické republice jako první uvedena do provozu spalovna v Brně (dnes SAKO Brno, a.s.), vybudovaná v letech 1984–1989. Také zde byly osazeny tři kotle ČKD Dukla třetí generace, každý se šesti válci sestupně uspořádanými pod úhlem 30°. Celková kapacita staré spalovny činila 240 tis. tun odpadu ročně, nebyla však nikdy zcela využita. Od roku 1998 byla ve spalovně vyráběna také elektřina v zařízení o výkonu 400 kW. Na počátku 21. století prošla spalovna rozsáhlou rekonstrukcí. Byly vybudovány dvě zcela nové linky na spalování odpadů, tím byla kapacita spalovny SAKO zvýšena na 248 tis. tun odpadů ročně. V rámci projektu byla postavena nová odběrová parní kondenzační turbína o výkonu 22,7 MW, která umožňuje provozování spalovny na optimální výkon i v obdobích s minimálním odběrem tepla. Spalovna po rekonstrukci je v trvalém provozu od podzimu 2011.
První projekční práce na výstavbě nové spalovny na likvidaci tuhého komunálního odpadu v Praze byly zahájeny koncem 70. let. V roce 1987 byl dokončen projekt a v září 1988 byla zahájena výstavba. Po mnoha peripetiích bylo „Zařízení na energetické využití odpadu“ ZEVO Malešice uvedeno do provozu na podzim roku 1998. Ve spalovně byly opět osazeny čtyři parní kotle ČKD DUKLA. Taktéž ve spalovně ZEVO Malešice proběhla na počátku 21. století rozsáhlá modernizace týkající se čištění spalin a výstavby kogenerační jednotky. Turbína o výkonu 17,6 MW byla uvedeno do provozu v roce 2010. Spalovna je provozována společností Pražské služby, a.s. a její celková kapacita činí 330 tisíc tun odpadu ročně.





Předcházej, neplýtvej a sdílej - To je motto letošní národní konference Předcházení vzniku odpadů, která se uskuteční 12. až 13. října 2017 v Prze. Program konference je připravován s jasnou myšlenou: ukázat, že to jde! Cílem bude prezentovat příklady správné praxe především z průmyslové praxe. Opomenuta ale nebude ani tradiční komunální sféra, nejmodernější trendy a technologie. Druhý den konference se výhradně zaměří na problematiku potravinových odpadů. Další informace a kontakty najdete na 










