CENIA, česká informační agentura životního prostředí hledá vhodného kandidáta na pozici specialista odpadového hospodářství. Požadavkem je vysokoškolské vzdělání přírodovědného nebo technického směru se zaměřením na odpadové hospodářství, přehled v problematice technické ochrany životního prostředí s důrazem na odpadové hospodářství a legislativu životního prostředí. Více ZDE
 

Strategický rámec Česká republika 2030 navazuje na Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky z roku 2010. Není ale jeho pouhou aktualizací. Mezinárodní situace, konkrétně přijetí Agendy 2030 (OSN) vyvolala potřebu promítnout Cíle udržitelného rozvoje do relevantních materiálů ve všech signatářských zemích. V České republice je výsledkem tohoto procesu nový Strategický rámec Česká republika 2030 s celkem 6 klíčovými oblastmi, 27 strategickými a 96 specifickými cíli a 192 indikátory.

Pro potřeby navrhování a konzultace indikátorů byl vytvořen Výbor pro indikátory Rady vlády pro udržitelný rozvoj, kterému předsedá Český statistický úřad. Jedním z prioritních úkolů Českého statistického úřadu je příprava indikátorů vhodných k měření specifických cílů vytyčených v ČR 2030. Vzhledem k inovativnímu pojetí strategického dokumentu některé indikátory navržené v materiálu neodpovídají statistickému pohledu na indikátory. Navržená indikátorová sada se liší také úrovní vyspělosti jednotlivých indikátorů. Tomu odpovídá rozdělení indikátorů do dvou skupin – odsouhlasené a šedé. Šedé indikátory budou nadále metodicky vylepšovány, popř. nahrazovány vhodnějšími ukazateli. U takto navržené indikátorové sady se předpokládá, že podle potřeb bude docházet k postupným úpravám indikátorů v průběhu celé existence strategického dokumentu.

Tato přednáška odezní na XIII. ročníku mezinárodní konference „Účetnictví a reporting udržitelného rozvoje“ se koná ve dnech 26. a 27. dubna 2017, jako doprovodný program Stavebních veletrhů Brno. Konference je zaměřena na aktuální otázky udržitelného rozvoje, dobrovolné přístupy k dosahování cílů udržitelného rozvoje na úrovni podniků, výsledky projektů, případové studie a diskusi nad praktickými zkušenostmi.

Další podrobnosti ke konferenci, program a přihlášky - ZDE

Zákaz ohňostrojů v národních parcích a naopak zrušení starých zákazů typu rozdělávání ohňů na zastavěném území obcí nebo vjezdu vozidel mimo silnice v obcích. To budou podle ministra životního prostředí Richarda Brabce první projevy zákona o národních parcích, až začne od června platit. V pořadu ČT Týden v politice zároveň řekl, že počítá s podáním ústavní stížnosti na tento zákon ze strany obcí. Brabec se připravuje i na další ústavní bitvu, tentokrát kolem zákona o ochraně ovzduší. MŽP již na vyžádání Ústavního soudu předložilo vládě argumenty a důvody, které vedly k novele tohoto zákona. Kabinet je pak odeslal soudu. V pořadu Týden v politice hovořil také o boji proti suchu a o kritériích nově spouštěného programu Dešťovka, který motivuje k šetření vodou. V pořadu se táké hovořilo o Energetickém balíčku a o změnách ve stavebním zákoně. Záznam pořadu ZDE

Zdroj: ČT24

Premianty ve sběru jsou Královéhradecký kraj a Praha, naopak nejhorší bilanci mají Jihomoravský kraj a Vysočina. K recyklaci Češi odevzdali světelné zdroje obsahující zhruba 25 kilogramů toxické rtuti. Ta by teoreticky mohla ve volné přírodě znečistit vodu v objemu dvou slapských přehrad.

Tuzemské domácnosti a firmy v loňském roce sebraly a předaly k recyklaci 726 tun vysloužilých světelných zdrojů, tedy kompaktních a lineárních zářivek, výbojek a LED žárovek. Mezi premianty ve sběru jsou kraje Královéhradecký a Praha.

V přepočtu na jednoho obyvatele v těchto krajích s výrazným náskokem sesbírali nejvíce ‚úsporek‘ v celé republice: v průměru 118 gramů na jednoho obyvatele. Úsporné zářivky na rozdíl od těch wolframových nepatří do směsného odpadu. Kvůli malému obsahu rtuti a hodnotným surovinám se musí odborně recyklovat, a proto je třeba je umístit do speciální sběrné nádoby.

„Královéhradecký kraj a Praha jsou výrazně ekologicky zaměřené: lidé zde odevzdali zhruba dvojnásobek úsporek než v jiných krajích. Naopak nejhorší bilanci mají kraje Jihomoravský a Vysočina s 52 gramy na obyvatele,“ shrnuje výsledky sběru Zuzana Adamcová, zástupkyně kolektivního systému EKOLAMP, který zajišťuje zpětný odběr a zpracování osvětlovacích zařízení.

V 726 tunách světelných zdrojů, které v loňském roce odevzdali Češi k recyklaci, je obsaženo zhruba 25 kilogramů toxické rtuti. Ta je uvnitř světelného zdroje neškodná a pro svícení nutná, ale právě rtuť je třeba ekologicky zpracovat. Recyklací je navíc možné využít více než 95 % materiálu obsaženého ve světelných zdrojích a tím šetřit přírodní zdroje. „Tak velké množství rtuti by teoreticky mohlo ve volné přírodě znečistit vodu v objemu téměř dvou slapských přehrad či 79 Máchových jezer,“ dodává Zuzana Adamcová.

Češi třídí, ale nechtějí chodit daleko: ujdou maximálně 617 metrů

O umístění sběrného místa mají povědomí dvě třetiny Čechů. Ideálně by Češi sběrné místo chtěli mít do 617 metrů od domova. „Pokud je sběrné místo vzdálenější, obvykle zářivky skončí v popelnici,“ dodává Zuzana Adamcová. Z jednotlivých míst zpětného odběru je nejčastěji využíván sběrný dvůr.

V Česku je nyní k dispozici přes 4400 sběrných míst. „Vysloužilé zářivky lze odevzdat ve sběrných dvorech, v obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. Malé sběrné nádoby jsou také velmi často rozmístěny v supermarketech či nákupních centrech, na obecních a městských úřadech,“ shrnuje Zuzana Adamcová. Nejbližší sběrné místo je možné dohledat na www.ekolamp.cz.

Spotřebitelé mohou nově zjistit nejbližší sběrné místo také pomocí aplikace „Kam s ní?“, kterou si mohou zdarma stáhnout do mobilního telefonu nebo tabletu. Kromě mapy sběrných míst aplikace obsahuje popis jednotlivých druhů světelných zdrojů a kvíz na procvičení znalostí. Aplikace je dostupná pro zařízení s operačním systémem Android a iOS. „Až do poloviny května mohou navíc uživatelé této mobilní aplikace soutěžit o ceny dle vlastního výběru v hodnotě 5000 korun,“ říká Zuzana Adamcová.

Tuzemské domácnosti mají doma 66 milionů světelných zdrojů

V českých domácnostech je instalováno celkem 66,5 milionu světelných zdrojů. Neúsporných zdrojů světla sice dlouhodobě ubývá, přesto zatím tvoří v domácnostech většinu (54 %). Zejména jde o wolframové žárovky.

„Podíl úsporných zdrojů (46 %) stabilně roste, oproti předchozímu roku o 2 procentní body. V segmentu úsporných zdrojů převládají kompaktní zářivky (31 %) a následují LED žárovky,“ dodává Zuzana Adamcová.

Češi se světlem více experimentují a přemýšlejí o vytvoření lepší světelné pohody. Nejčastěji si lidé přidali světla v obývacím pokoji, kuchyni a ložnici. „Dokupují nejen nové žárovky, ale pořizují si i více svítidel, zejména různé lampy a přenosná svítidla. Největší zájem je o svítidla s vestavěnými LED žárovkami,“ uzavírá Zuzana Adamcová ze společnosti EKOLAMP.

Na historické minimum klesly ceny tříděného plastu v roce 2009, následně se sice zvedly, od roku 2013 však znovu setrvale klesají. Vedle nízkých cen ropy je důvodem vlažného zájmu výrobců o druhotný plast, ať už vytříděnou směs, barevné fólie či granulát z PET lahví, nasycení trhu. Za uplynulých osm let v Evropské unii narostl objem obchodovaných druhotných plastů o více než 200 tisíc tun na skoro 750 tisíc tun za měsíc. Odborníci na druhotné suroviny upozorňují, že v případě dalšího poklesu cen bude nutné svoz a zpracování vyhozených plastů dotovat. Svaz měst a obcí to odmítá. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Šéf německého energetického svazu Stefan Kapferer tvrdí, že v německé energetické diskuzi začíná převažovat realismus. Z něj může těžit i česká společnost EPH, která loni koupila v Německu uhelné doly a elektrárny. "Zájmem každé německé vlády je koordinovat svou energetickou politiku se sousedy," uvádí v rozhovoru pro iHNED.cz. Více ZDE

Čtěte také:

Jak dál s Energiewende - pohled německého svazu energetiky (13.4.2017)

Zdroj: iHEND.cz

Obava majitelů starších aut, že kvůli povinnosti snižovat emise skleníkových plynů zmizí z trhu během dvou let klasický benzin (E5) a k dostání bude jen ten s vysokým podílem biosložky (E10), je lichá, říká v rozhovoru pro iDNES.cz Jan Duspěva, ředitel státního podniku Čepro. Dále v rozhovoru uvedl, že se momentálně v Česku nevyrábí biopalivo druhé generace s odpadu, které by splňovalo českou normu. Problém je, že tuhnou už při vyšších teplotách a mají například jiný obsah síry, než připouští norma. Více ZDE

Poslanecká sněmovna v současné době projednává novelu zákona o ovzduší transponující evropské směrnice z pohledu jakosti benzinu a motorové nafty. Návrh dává například možnost dodavatelům motorového benzínu a motorové nafty do minimálního povinného podílu biopaliv zohlednit dvojnásobně množství biopaliva z použitého kuchyňského oleje, kafilerních tuků a pokročilá biopaliva. Více ZDE

Nové zančení PHM

V Česku se připravuje nové značení pohonných hmot. Evropská komise chce, aby se řidiči v celé Evropě lépe orientovali u čerpacích stanic bez ohledu na to, v jaké zemi momentálně jsou, a aby přesně věděli, co do svého vozu tankují. Více na ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Vodu v České republice máme dražší než například obyvatelé v Izraeli. Čím to je způsobené? Souvisí to s tím, že provozovately vodárenské infrastruktury jsou často zahraniční koncerny, které každým rokem odvádějí miliardové zisky z naší vody do zahraničí? Neměly by se tyto vybrané peníze spíš investovat do obnovy potrubí, vodáren, čističek… „Nevybydluje“ se tak dlouhodobě naše vodárenská infrastruktura? U tak strategické suroviny jakou je voda – nemělo by být obchodování s ní výhradně v domácích rukách? Záznam včerejší diskuze v pořadu Máte slovo s M. Jílkovou najdete ZDE.

V různých plastových hračkách z celého světa se vyskytují vysoké koncentrace toxických látek - zpomalovačů hoření (BFR), které mohou u dětí způsobovat poruchy chování a učení nebo známý syndrom ADHD. Zpomalovače hoření se do hraček dostávají z recyklovaných plastových částí staré elektroniky. Problém, na který upozornila Arnika, je podle ní způsobem přístupem některých politiků, kteří chtějí recyklovat i toxické látky v odpadech a paradoxně tak způsobit otrávení cirkulární ekonomiky a ztrátu důvěry v recyklaci plastů.

Na tyto nebezpečné látky se zaměřil celosvětový monitoring, který Arnika koordinovala ve 26 zemích světa. Výsledky studie mají posloužit jako podklad pro nadcházející jednání vlád v Ženevě, kde se bude rozhodovat o zpřísnění limitů pro obsah BFR v odpadech a o zákazu recyklace těchto látek v plastech.

„V sedmi z jedenadvaceti analyzovaných předmětů zakoupených v ČR se našly koncentrace, které lze považovat za vysoké, tedy více jak 50 ppm. Kromě dvou bromovaných zpomalovačů hoření, které jsou již zakázány mezinárodní Stockholmskou úmluvou, tedy oktaBDE a HBCD, se v hračkách hojně vyskytoval i dekaBDE, který snad bude zakázán na nadcházející schůzce úmluvy. I tak ale hrozí, že se všechny tyto látky budou vracet na trh. Mohou za to příliš benevolentní pravidla pro nakládání s elektroodpadem a s plasty obsahujícími tyto látky,“ uvedla Jitka Straková z Arniky, koordinátorka mezinárodního monitoringu.

Velkou část vzorků tvořily známé „Rubikovy kostky“. Mezi zbožím z ČR se ale nejvyšší koncentrace toxických látek našly v hračce „prstový skateboard“ (mezi hračkami) a v černé čelence do vlasů (mezi zbožím pro dívky a ženy). Ve dvou Rubikových kostkách z černého plastu se našly jak PBDE, tak HBCD. Výsledky průzkumu ukazují, že ani český trh není výjimkou a dostávají se sem výrobky z recyklátů vyrobených z plastů získaných většinou z elektrošrotu vyvezeného do Číny či jiných rozvojových zemí. V rámci celého mezinárodního monitoringu byly nejvyšší hodnoty zjištěny v předmětech zakoupených v Nigérii a Argentině.

Evropská unie teď prosazuje koncept cirkulární ekonomiky, tedy, že by se maximum odpadů mělo recyklovat. „S tím nelze, než souhlasit, recyklace je lepší než skládkování a spalování odpadů. Problémem ale je přístup některých politiků, kteří chtějí recyklovat i toxické látky v odpadech a podřizují tomu i nastavení limitů pro jejich obsah v odpadech. Paradoxně tak umožňují otrávení cirkulární ekonomiky a lidé tak ztratí důvěru v recyklaci plastů. Toxické látky i v plastech lze rozložit chemickou cestou. Podstatné je tam ty látky nepřidávat. A o tom všem se bude jednat v Ženevě. U toho nemůžeme chybět,“ dodává odbornice na evropskou chemickou politiku Karolína Brabcová z Arniky.

Arnika se také s dalšími evropskými organizacemi obrátila na Evropskou komisi, aby na nadcházejícím jednání stran Stockholmské úmluvy důsledně podpořila nastavení přísnějších limitů pro obsah těchto látek v odpadech a také zákaz dosud tolerovaných rizikových látek.

V rámci mapování českého trhu bylo nakoupeno 50 předmětů, ty se poté testovaly na přítomnost bromu, který je jedním z hlavním prvků, který může signalizovat přítomnost bromových zpomalovačů hoření. Velká část testovaných vzorků byla zakoupena v Holešovické tržnici v Praze, některé ale pocházejí z obchodních domů. K základní analýze se používal ruční analyzátor XRF.

Britská společnost Skipping Rocks Lab vymyslela jedlé obaly na vodu, které by v budoucnu mohly nahradit plastové lahve. Průhledné kulaté kapsle nazvané Ooho! vyrábí tak, že nejprve zmrazí vodu ve formách do tvaru koule. Ledovou hmotu následně pokryjí směsí tvořenou mořskými řasami a chloridem vápenatým. Ta po ztuhnutí vytváří dvojitou průhlednou membránu, která drží tvar i po rozmrznutí vody. Výroba jedné kapsle vyjde na dva centy, což je levnější než produkce plastových lahví. Obal je přitom odolný, hygienický, rozložitelný a jedlý. V současnosti na svůj projekt shání finanční prostředky. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Inspektoři z České inspekce životního prostředí v Havlíčkově Brodě uložili pokutu 215 tisíc korun společnosti, která jako vlastník lesních pozemků neprovedla zalesnění holin o výměře 3,25 hektaru. Dopustila se tak ohrožení životního prostředí v lesích.

Lhůta pro zalesnění vytěžených ploch přitom byla nejpozději do konce května 2016. Před ukončením této lhůty lesní pozemky od předchozího vlastníka koupila pokutovaná společnost. Na nového vlastníka ze zákona přechází povinnost holiny zalesnit. „Při kontrole v prosinci 2016 inspektoři zjistili, že nové stromy vysázeny nebyly. Firma nepodnikla ani žádné přípravné práce k zajištění obnovy lesa,“  řekl Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě.

Povinností každého, i nového majitele lesního pozemku, je seznámit se s jeho stavem a obnovovat lesní porosty vhodnými dřevinami. „Čím delší dobu trvá odlesnění, tím větší je negativní dopad na lesní ekosystém. Vytváří se podmínky pro působení různých škodlivých činitelů. Kvůli holinám mohou být okolní stromy například více ohroženy větrem, zvyšuje se riziko vodní eroze lesní půdy. Holé plochy jsou také podstatně více vysoušeny a dochází ke snižování půdní vlhkosti,“ dodal Panský.

Ve Věstníku Evropské unie vyšlo jednak prováděcí rozhodnutí Komise, kterým se členské státy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES o pozemní přepravě nebezpečných věcí opravňují k přijetí některých odchylek a dále tři nařízení týkající se nesilničních mobilních strojů. Přehled legislativních novinek uvádíme níže.

Přehled:

• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 ze dne 19. prosince 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628, pokud jde o technické a obecné požadavky na mezní hodnoty emisí a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích

• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/655 ze dne 19. prosince 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628, pokud jde o monitorování emisí plynných znečišťujících látek ze spalovacích motorů v provozu instalovaných v nesilničních mobilních strojích (Text s významem pro EHP.)

• Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/656 ze dne 19. prosince 2016, kterým se stanoví správní požadavky týkající se mezních hodnot emisí a schvalování typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628 (Text s významem pro EHP.)

V létě minulého roku dokázaly obnovitelné zdroje v Německu krátkodobě pokrýt 100 % poptávky po elektřině. Jak je to ale v zimě? A co rozvoj přenosové soustavy? Pět doporučení pro německou Energiewende zaznělo na konferenci v Praze od šéfa Spolkového svazu energetiky a vodního hospodářství Stefana Kapferera. Více ZDE

Zdroj: EurActiv.cz

Celostátní soutěž Hledáme nejlepšího Mladého chemika ČR zaznamenala rekordní účast. V rámci regionálních kol se letošního klání zúčastnilo na čtrnáct tisíc žáků základních škol. Čtyřicet nejlepších postoupilo do celostátního finále.

Soutěž je určena žákům osmých a devátých tříd a jejím cílem je představit chemii jako perspektivní studijní obor, který nabízí široké možnosti pracovního uplatnění. Oblastní kola probíhala od října loňského roku v deseti pořadatelských centrech a skládala se z testování teoretických znalostí a vypracování praktické úlohy v laboratoři. Míra účasti v druhém kole, jež pořádaly střední odborné školy v jednotlivých regionech, rozhodla o počtu postupujících do celostátního finále. Nejvíce finalistů získala SPŠCH Pardubice, kterou bude reprezentovat šest soutěžících. MSŠCH Praha vyšle pět žáků, po čtyřech pak SPŠCH Brno, SOŠTZ Lovosice, SPŠ Hranice, SPŠCH Ostrava, ISŠ-COP Valašské Meziříčí a SŠLCH Olomouc. Tři postupující připadli SUPŠ Karlovy Vary, dva finalisté budou zastupovat SPŠ Otrokovice. „Největší nárůst účasti jsme zaznamenali v Praze, kde se počet soutěžících oproti loňsku zdvojnásobil. Dařilo se také v Brně, Ostravě a v Olomouci. Tahounem soutěže zůstávají Pardubice, kde se klání zúčastnilo více než pět tisíc žáků. Celkem se do projektu zapojilo 545 základních škol,“ přibližuje Gabriela Čebišová z agentury Czech marketing, která soutěž organizačně zajišťuje.

Pátý ročník celostátního finále se uskuteční 13. června 2017 v prostorách Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Čtyřicítku finalistů čeká testování teoretických znalostí a zkouška praktických dovedností v laboratoři. „Tvorba soutěžních úloh je týmovou prací pedagogů naší fakulty a respektuje Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Náročnější otázky se samozřejmě v zadání objeví, nepřesáhnou ale obtížnost běžně probírané látky. Učitelům finalistů jsme s předstihem rozeslali tematické okruhy požadovaných znalostí, aby své žáky stihli na finále připravit,“ vysvětluje Petr Kalenda, děkan pořádající fakulty. Celostátní finále ale neproběhne jen v soutěžním duchu, nabídne i řadu jiných zážitků. „Dopřejeme finalistům krátký výlet v čase, takže přeskočí čtyři roky střední školy a na jeden den se stanou našimi studenty. Vyzkoušejí si, jaké to je být vysokoškolákem a mít k dispozici veškerý servis, který k tomu patří. Seznámíme je s fungováním nejmodernějších laboratoří, absolvují konzultace s vynikajícími odborníky, poobědvají v menze nebo přenocují na kolejích. Těm nejlepším nadělíme i příslib prospěchového stipendia v případě pozdějšího studia na naší fakultě. Rádi bychom za pár let prohlásili, že dobří finalisté se vracejí,“ doplňuje profesor Kalenda.

Slavnostní vyhlášení výsledků se uskuteční v den finále v prostorách fakulty. Předcházet mu bude zábavný program v podobě projekce oceněných snímků festivalu Ekotopfilm. „Kromě promítání působivých filmů z oblasti udržitelnosti rozvoje dojde i na moderovanou diskusi, která nabídne velkou porci poučení i zábavy. Všem finalistům budou poté předány velmi hodnotné ceny. Ti nejlepší získají iPad, chytrý telefon, externí záložní disk nebo elektronickou čtečku. Za to je třeba poděkovat Svazu chemického průmyslu ČR, který je generálním partnerem celostátního finále, a pořádající Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice,“ podotýká Gabriela Čebišová za organizátory.

Soutěž Hledáme nejlepšího Mladého chemika ČR je největším oborovým projektem svého druhu, jehož popularita rok od roku stoupá. „Letošní ročník přinesl zvýšený zájem škol i partnerských společností. Na regionální úrovni se nám podařilo zahájit spolupráci s jedenácti novými partnery, kteří Mladého chemika podpořili v domovských regionech. Na celostátní rovině se spoluvyhlašovatelem soutěže stalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, což je příslibem intenzivnější spolupráce škol a průmyslového sektoru. Téměř čtrnáct tisíc soutěžících žáků jasně dokládá, že o chemii je u mladé generace zájem. Včasné podchycení tohoto zájmu by do budoucna mělo přinést dostatečný počet studentů středních odborných škol i technických univerzit, jejichž absolventi zajistí plynulejší generační obměnu pracovníků v našem oboru,“ uzavřel ředitel SCHP ČR Ivan Souček. 

Více informací na: www.mladychemikcr.cz

Poděkování partnerům

Pořadatel celostátního finále:

Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice

Vyhlašovatel a generální partner:

Svaz chemického průmyslu České republiky

Spoluvyhlašovatel:

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky

Marketingový partner:

Czech marketing, s.r.o.

Mediální partner:

Ekotopfilm s.r.o.

Mediální partneři regionálních kol:

CHEMAGAZÍN, s.r.o., 5+2 dny, Deník, Český rozhlas Pardubice, Učitelské noviny, Česká chemie, Radio Blaník, Radio Haná, Televize Přerov s.r.o., Týdeník Pernštejn

Pořadatelé regionálních kol:

Střední průmyslová škola chemická v Pardubicích, Masarykova střední škola chemická Praha, Střední odborná škola technická a zahradnická Lovosice, Střední průmyslová škola v Hranicích, Střední škola logistiky a chemie Olomouc, Střední průmyslová škola chemická Brno, Střední průmyslová škola chemická akademika Heyrovského Ostrava, Integrovaná střední škola - Centrum odborné přípravy Valašské Meziříčí, Střední uměleckoprůmyslová škola Karlovy Vary a Střední průmyslová škola Otrokovice

Partneři regionálních kol:

Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice, Pardubický kraj, Synthesia, a.s., Lučební závody Draslovka a.s. Kolín, PRECHEZA a.s., Lovochemie, a.s., PREOL, a.s., Spolchemie, a.s., Unipetrol, a.s., Teva Czech Industries s.r.o., Farmak, a.s., Dow Europe GmbH, Glanzstoff – Bohemia s.r.o., Flexfill s.r.o., Gumotex, a.s., Oncomed Manufacturing a.s., Synthon, s.r.o., Zentiva Praha, BorsodChem MCHZ, s.r.o., DEZA, a.s., Fatra, a.s., CS CABOT, spol. s r. o., Synthomer, Sokolovská uhelná, a.s., Continental Barum, s.r.o. Otrokovice, Mitas, a.s., Gumárny Zubří, a.s., Biocel Paskov, a.s., Ústecký kraj, Zlínský kraj, Moravskoslezský kraj, Odborový svaz ECHO, Cerea, a.s., EXPLOSIA, a.s., Severochema, družstvo pro chemickou výrobu Liberec, Komerční banka, Synthos Kralupy, a.s., Aerosol - service a.s., Alfredo catering, Radka spol. s.r.o. Pardubice, LONZA BIOTEC s.r.o., SHIMADZU – organizační složka Praha, Vodní sklo, a.s., VWR, s.r.o., Glenmark Pharmaceuticals, s.r.o., Lach-Ner, s.r.o., ABL&E – JASCO, AGROFERT, a.s., MERKAT, spol. s r.o., Výzkumný ústav organických syntéz a.s., GeoEko, ZO OS Echo Synthesia, Svět techniky Ostrava, KAVALIERGLASS, a.s., Východočeské divadlo Pardubice, Statutární město Pardubice

Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT v Praze pořádá kurz nástavbového vysokoškolského studia celoživotního vzdělávání s názvem Oběhové hospodářství. Kurz, který nabídne komplexní znalosti v oblasti současného stavu rozvoje oběhového hospodářství, startuje v září a celkem bude obsahovat 13 celodenních výukových bloků.

„Oběhové hospodářství je přirozená koncepce, kterou se snažíme nyní v naší ekonomice znovu aplikovat. Ačkoli je z pohledu udržitelnosti tato koncepce nutností, a ačkoli ji značná část veřejnosti vítá jako příležitost k rozvoji podnikání, má oběhové hospodářství i své kritiky.

Připravili jsme kurz celoživotního vzdělávání, kde akademičtí pracovníci společně s odborníky z praxe poskytnou znalosti z různých oblastí, se kterými oběhové hospodářství souvisí. Budeme se věnovat odpadovému hospodářství, vodnímu hospodářství, ochraně ovzduší, alternativním zdrojům energie, předcházení vzniku odpadů, recyklačním technologiím, elektroodpadu, potravinovým odpadům, posuzování životního cyklu, CSR, certifikaci, reportingu a dalším tématům.

Zazní výhody i nedostatky, perspektivy i limity současných nástrojů zavádění oběhového hospodářství do praxe.

Náš kurz je platformou pro výměnu názorů a zkušeností v oběhovém hospodářství. Náš kurz je vstupenkou do komunity odborníků vnímajících podnikání v souvislostech,“ říká Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí.

Oběhové hospodářství je trendem, který je jednou z prioritních oblastí udržitelného rozvoje Evropské unie. Adaptace průmyslu a obchodu na globální výzvy, které přináší např. změna klimatu je výzvou pro malé a střední podnikatele stejně tak jako pro nadnárodní společnosti. Mnohé firmy již principy oběhového hospodářství uvádí jako prioritní pilíře rozvoje. Ale co skutečně oběhové hospodářství znamená a jaké příležitosti přináší těm, kteří jeho potenciál začnou vnímat mezi prvními? Jak nastavit nové business modely tak, aby byly udržitelné, v souladu s legislativou a zároveň inovativní? Kurz přináší účastníkům nejnovější informace z oblasti, která vytváří nové příležitosti pro rozvoj firem i společnosti jako takové. 

„Za poslední dva roky se rapidně zvýšil zájem o téma oběhového hospodářství a to zejména ze strany firem. Naším cílem je proto vytvořit obsahově hodnotný kurz, který účastníky provede celým spektrem témat, ale vždy s důrazem na využití v praxi. Věříme, že každý účastník bude po absolvování kurzu o krok napřed a zhodnotí svoje znalosti v reálných podmínkách“, říká Soňa Jonášová, ředitelka INCIEN.

Přechod od lineárního na oběhové hospodářství změní zaběhlé přístupy k využití zdrojů a bude mít zásadní vliv na vývoj nových postupů a technologií a celkovou zaměstnanost v EU. Podle nejnovějších odhadů by v EU přechod na oběhové hospodářství mohl k roku 2030 vytvořit až 2 miliony pracovních míst a ušetřit  600 miliard EUR. Avšak pro úspěšnou realizaci tohoto ambiciózního plánu je potřeba vytvořit novou generaci manažerů, leadrů a občanů, kteří se budou schopni efektivně orientovat a využít nových možností, které koncept oběhového hospodářství nabízí.

Rozsah kurzu:

Září 2017 - červen 2018, 13 celodenních výukových bloků, vždy v pátek cca každé 3 týdny.

Profil absolventa:

Absolvent kurzu bude umět vnímat souvislosti stejně tak dobře jako příležitosti pro rozvoj konkrétní oblasti, které se věnuje ve svém pracovním prostředí, bude mít komplexní znalosti v oblasti současného stavu rozvoje oběhového hospodářství. Kurz je vhodný pro pracovníky v odpadovém hospodářství, manažery rozvoje, životního prostředí, CSR či podnikové ekology. Stejně tak je vhodný pro klíčové pozice, které rozhodují o strategiích volených pro zajištění resilience podniku a vyhledávání nových příležitostí.

Organizační zajištění kurzu:

Mgr. Markéta Švančarová

marketa.svancarova@vscht.cz.

Další informace spolu s přihláškou do kurzu najdete na ZDE.

Jako partneři se na přípravě a realizaci kurzu podílejí:

Institut cirkulární ekonomiky, z.ú.

SUEZ Využití zdrojů, a.s.

Asociace oběhového hospodářství

V Evropské unii se ročně vyhodí 88 milionů tun jídla, což představuje asi 173 kilo na osobu. Plýtvání potravinami není jen etickým problémem, ale má velké ekonomické a ekologické dopady. V úterý 11. dubna schválil výbor pro životní prostředí zprávu poslankyně Biljany Borzan, v níž poslanci žádají EU a její členské státy, aby proti plýtvání jídlem zakročili. Se zpravodajkou jsme pořídili rozhovor o souvislostech a důvodech jejích návrhů.

Zatímco v mnoha částech světa lidé trpí hladem a podvýživou, jinde se spousta jídla každý den vyhazuje. Jak velký je to problém?

Asi třetina jídla vyráběného pro naši spotřebu se promrhá někde na cestě mezi farmou a naším talířem. Takové plýtvání má velké ekonomické, sociální a environmentální dopady. Mrhání jídlem a jeho vyhazování se celosvětově vyčísluje na 940 miliard dolarů ročně. Na výrobu jídla potřebujeme zdroje, a když ho nakonec vyhodíme, pohrdáme vlastně i jimi: Asi čtvrtina vody, která se využívá v zemědělství, tak de facto končí v koši a vyhozené jídlo odpovídá osmi procentům světových emisí skleníkových plynů.

Kde a kdy se vyhazuje nejvíce jídla? A jaké to má důvody?

Mezi zeměmi na celém světě existují rozdíly v tom, kdy a kde se plýtvá jídlem. V industrializovaných zemích se nejvíce jídla vyhodí v jeho posledních fázích, vyhazuje se v supermarketech a domácnostech. V rozvojových zemích se jím plýtvá v prvotních fázích jeho výroby, zejména kvůli nevhodným zemědělským postupům, neefektivní dopravě a infrastruktuře a nedostatku skladovacích kapacit.

Mluvila jste o dopadech na hospodářství a životní prostředí; můžete je vyčíslit?

Když plýtváme potravinami, plýtváme tak vodou, půdou, prací, energií a ostatními cennými a častokrát vzácnými zdroji. Z odborných odhadů vyplývá, že pokud by se v rozvinutých zemích snížilo plýtvání na straně spotřebitelů o 30 %, do roku 2030 bychom tak ušetřili přibližně 400 000 kilometrů čtverečních orné půdy.

Jak jsme na tom v Evropě?

Vyhazováním potravin plýtváme v EU ročně 143 miliard eur. A dvě třetiny z toho mají na svědomí domácnosti. Evropská unie jako jedna z nejbohatších a nejvíce prosperujících společností na světě má morální a politickou povinnost omezit obrovské množství promrhaného jídla. Odhaduje se, že v EU se ročně vyhodí až 88 milionů tun jídla, což je asi 173 kilo na osobu. Zatímco 20% jídla se ztratí nebo vyhodí, až 55 milionů lidí si každý druhý den nemůže dovolit kvalitní stravu. Taková situace je nemorální a neudržitelná.

Co mohou EU a evropské státy udělat pro zlepšení?

Potravinami se plýtvá na každém stupni jejich dodavatelského řetězce. Neexistuje žádné zázračné nařízení, jehož prostřednictvím by mohla EU vyřešit tento problém. V současnosti máme 52 aktů, které jistým způsobem, ať už je to pozitivní nebo negativní, ovlivňují, kolik potravin se u nás vyhazuje. Potřebujeme proto koordinovanou politiku na úrovni EU a jejích členských států. Měla by se týkat odpadu, bezpečnosti potravin a informovanosti a zohlednit ekonomické aspekty, výzkum a inovace, životní prostředí, zemědělství, vzdělávání a sociální politiku.

A co můžeme dělat jako jednotlivci v našem každodenním životě?

Pokud chceme plýtvání jídlem omezit, potřebujeme správně informovat spotřebitele, protože asi 53% veškerého jídla vyhazujeme v Evropě v domácnostech.

Plánujte své nákupy, nekupujte toho příliš mnoho. Nové jídlo ukládejte v lednici dozadu a zbytky můžete zmrazit. Další věc je, že méně než polovina Evropanů zná rozdíl mezi datem spotřeby a datem minimální trvanlivosti. Nevyhazujte jídlo hned po datu minimální trvanlivosti, někdy vydrží ještě několik týdnů po něm.

Zpráva o plýtvání potravinami tvoří součást legislativního balíčku o odpadech a balíčku o oběhovém hospodářství.

Čtěte také:

Jak snížit potravinové odpady? Osvobození od DPH a srozumitelné informace (11.4.2017)