Obnova vodovodů a kanalizací ve velkých aglomeracích probíhá většinou bez problémů, potíže ovšem mají menší obce a města, které na investice nemají finance. „Cena vodného a stočného musí být nastavena tak, aby dokázala generovat dostatečné prostředky do obnovy,“ říká František Barák, předseda představenstva Sdružení vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR).

Menší obce nevytváří dostatek zdrojů na to, aby mohly investovat. Jak velký je to problém?

Problém to skutečně je. Ve velkých aglomeracích a městech, kde jsou velcí provozovatelé nebo velcí vlastníci, je situace prakticky bezproblémová. Cena vodného a stočného je nastavena tak, aby dokázala generovat dostatečné prostředky do obnovy. Pokud jde o menší celky, jednotlivé nebo seskupené obce s malou vodárnou, je situace obvykle diametrálně jiná. Venkov je téměř bez kanalizace, vodovody jsou přestárlé a s velkými ztrátami.

Kde získat dostatek zdrojů?

Je zapotřebí zvýšit ceny vodného a stočného a z toho zajistit zdroje na opravy. Projekty je samozřejmě možné kofinancovat také z dotací, ale to jednes problematické. Na obnovu infrastruktury je vyčleněno velmi málo dotačních zdrojů, většina z nich míří do nových technologií a do budování nových sítí. Obce musí zkrátka hledat jiné zdroje, které jim umožní prostředky pro obnovu. Některé využívají zdroje z místního rozpočtu, to může být ale v řadě případů hodnoceno jako zakázaná podpora.

Narážíme tím na zásadní problém českého vodárenství – z pohledu počtu provozovatelů na počet obyvatel máme evropský primát.

Dnes máme v České republice přes 6 tisíc vlastníků a 2,5 tisíce provozovatelů. Atomizace vodárenství, ke kterému došlo po privatizaci, kdy byly krajské vodárenské společnosti rozděleny na několik malých celků, dnes samozřejmě neprospívá ničemu. Ani efektivnosti, ani kvalitě vodárenských či zákaznických služeb. Nejvyšší kvalitu pitné vody i odkanalizování dnes najdeme u těch největších společností.

Vodárenství se v průběhu 90. let rozdělilo ještě na vlastnickou a provozovatelskou část, což dnes vytváří strukturu, která se stala nedávno terčem kritiky vládní analýzy. Ta upozorňuje na nepřiměřený odchod zisků do zahraničí a nerovnováhu mezi reinvesticemi a ziskem.

Ta analýza je neodborná. Pochybuji, že se někdo smlouvami mezi vlastníky a provozovateli vůbec zabýval. Obce a města dnes vlastní 85 procent vodárenského majetku a je jasné, že model oddílného provozování ušetřil České republice spousty peněz a energie. Hovoříme-li o odlivu zisku do zahraničí, je potřeba vidět náročnost investic, které byly na počátku vstupu zahraničních investorů. Vodárenství tehdy nemělo peníze, stát o něj nejevil zájem a předal ho městům a obcím. To, že má každý investor spočítáno, jaká je návratnost investic, je zcela logické. Myslím, že naprostá většina těchto partnerských vztahů je výhodná pro obě strany.

Jsou to také města a obce, které stanovují cenu vodného a stočného. Dá se předpokládat, že budou ceny – i kvůli obnově infrastruktury – růst?

Ceny, stejně jako v jakýchkoliv jiných oborech a odvětvích, stagnovat nebudou. Zvyšovat se budou a musí zejména tam, kde se infrastruktura dostatečně neobnovuje, protože cena vodného a stočného je hlavním generátorem zdrojů pro tyto účely. Vše ale bude odpovídat prostředí, ve kterém se pohybujeme. Odmítám proto tvrzení, že česká voda je dražší než na západ od našich hranic, není to pravda.

Jaké jsou odvody státu z vodného a stočného?

Cena vodného a stočného je významně, podstatně více než v ostatních zemích Evropy, zatěžována odvody, poplatky a daněmi, které vodárenské státy odvádějí státu. Bylo by jistě vhodné prosadit snížení tohoto zatížení, především u daně z přidané hodnoty. To ovšem záleží na politické vůli, nikoliv na vodárenských společnostech.

V poslední době se v souvislosti s hrozbou stále častěji skloňuje sucho.

Ano, to je dnes častý strašák. Přitom jde jen o to, abychom dešťovou vodu nezodpovědně po několika hodinách až dnech nenechávali odtékat řekami z území České republiky. Dnes ji pouštíme ze střech a silnic, vše asfaltujeme a betonujeme, místo toho bychom ale měli dešťovou vodu zadržet v krajině. Musíme vybudovat retenční nádrže, budovat vhodná vsakovací místa, obnovit rybníky, rychle postavit přehradní nádrže a k nim příslušné vodovodní přivaděče. K tomu musíme zajistit provozuschopnost regionálních vodovodů umožňujících propojení vodárenských soustav. Pak nebudeme o suchu vůbec mluvit.

Sucho bude určitě jedním z témat na blížící se výstavě VODOVODY-KANALIZACE, jaká další budou podle vás na akci rezonovat?

Pokud jde o témata v doprovodném programu, určitě to budou ta spojená se suchem a kvalitou pitné vody a zejména bezporuchové zásobování obyvatel. Na výstavě chceme ukázat, že otočit kohoutkem je jednoduché, ale že výroba a distribuce pitné vody je složitý proces. Chceme poukázat na to, co výroba pitné vody, její dodávka a následné odkanalizování a vyčištění vlastně obnáší. Chceme také ukázat, že se přitom umíme chovat řádně vůči životnímu prostředí.

O těchto a dalších aktuálních tématech se bude hovořit na blížící se nejvýznamnější oborové akci, mezinárodní výstavě VODOVODY-KANALIZACE, kterou Sdružení pořádá v Hradci Králové 23. – 25. května.

Mezinárodní výstava VODOVODY-KANALIZACE

20. ročník největší a nejvýznamnější oborové akce v ČR

Kdy: út 23.5. – čt 25.5. 2017
Pořadatel: Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z. s. (SOVAK ČR)
Kde: PVA EXPO PRAHA, Letňany

Více na www.vystava-vod-ka.cz

Technologická agentura ČR (TA ČR) dnes zveřejnila informaci, že 5. veřejná soutěž Programu podpory aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje DELTA bude vyhlášena dne 30. 5. 2017. Veřejná soutěž bude pravděpodobně zaměřena na spolupráci s partnery z Korejské republiky, čínských lokalit Zhejiang, Jiangsu, Taiwanu a z Vietnamské socialistické republiky. Tzn., že na každém projektu se musí podílet alespoň jeden zahraniční partner se sídlem v jedné z uvedených zemí. Uchazeči na české straně nesmí být ve vztahu k zahraničním partnerům, kteří se budou podílet na realizaci projektu.  Povinnou přílohou návrhu projektu bude “Common proposal”, který slouží jako potvrzení závazku zahraničního partnera účastnit se řešení projektu. Případné dotazy je možné směřovat Helpdesk.

Ministerstvo pro místní rozvoj se nadále snaží zjednodušit a urychlit administraci projektů na energetické úspory v bytových domech v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP). Počínaje dubnem 2017 má být vše ještě mnohem snazší a jednodušší než dosud.

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo revizi Specifických pravidel pro žadatele a příjemce v 37. výzvě IROP „Energetické úspory v bytových domech II“.

Předmětem revize jsou tato administrativní zjednodušení:

• snížení počtu povinných příloh

• snížení množství vyžadovaných údajů

• úleva v oblasti veřejných zakázek – navýšení limitu pro zadání stavebních zakázek v uzavřené výzvě na 20 mil. Kč

Za účelem zjednodušení administrace projektů a zvýšení kvality servisu pro žadatele a příjemce připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Centrem pro regionální rozvoj České republiky (CRR) další opatření, a to v podobě vzorového zadání veřejné zakázky, semináře ve spolupráci s Akademií pro bytové domy, zrychlení procesu hodnocení na CRR a mnohá další zjednodušení.

Díky těmto změnám dojde k dalšímu urychlení administrace žádostí, méně častému vyzývání žadatelů k doplnění projektové žádosti a také k rychlejší realizaci všech opatření. Tedy i k rychlejšímu vyplácení podpory žadatelům. V dlouhodobějším horizontu MMR připravuje další opatření, která dále žadatelům usnadní čerpání.

Více informací naleznete ZDE.

MPO provedlo komplexní aktualizaci Manuálu k nařízení vlády o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. Manuál je určen k využití všem hospodářským subjektům (výrobcům, zplnomocněným zástupcům, dovozcům a distributorům) jako úvod do problematiky RoHS. Revize obsahu Manuálu se týkala prakticky všech kapitol. Manuál již zohledňuje poslední novelu nařízení vlády č. 391/2016 Sb.

Dokument ke stažení:

Manuál k nařízení vlády o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrozařízeních [pdf, 1463 kB]

Upozorňujeme ohlašovatele, kteří mají povinnost hlásit údaje pro vybrané ohlašovací povinnosti agendy odpadů (roční zprávy), ovzduší a IRZ, na zákonný termín 31. března  2017. Hlášení se realizuje prostřednictví Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP). Přehled ohlašovacích povinností k výše uvedenému termínu  najdete níže.  Pro podání hlášení je nutná registrace subjektu provozovatele v systému ISPOP a u vybraných agend ovzduší a IRZ registrace provozovny v ISPOP. Více informací naleznete v Manuálech a návodech na webu ISPOP.

Přehled ohlašovacích povinností:

Ovzduší:

• Ohlášení souhrnné provozní evidence

• Podání poplatkového přiznání

• Zpráva o halonech, systémech požární ochrany a hasicích přístrojích s halony

• Zpráva o množství fluorovaných skleníkových plynů (získání nebo předání z nebo do jiného členského státu EU, zneškodnění) a regulovaných látek (znovuzískání, recyklace, regenerace a zneškodnění)

IRZ:

• Hlášení do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) (podle zákona č. 25/2008 Sb.)

Odpady:

• Roční zpráva výrobce a akreditovaného zástupce vybraných vozidel o dosažení cílů stanovených v § 37 odst. 7 písm. b) zákona o odpadech

• Roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu

• Roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru a odděleného sběru baterií a akumulátorů

• Roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru pneumatik

Nové číslo časopisu Priorita přibližuje hned několik významných novinek a změn v Operačním programu Životní prostředí. Soustředí se na 2. výzvu kotlíkových dotací určenou krajům a navýšení podpory pro žadatele čerpající dotace na energetické úspory u veřejných budov. Součástí vydání je i indikativní harmonogram výzev v Národním programu Životní prostředí. Priorita přináší informace i o dalším dotačním programu s úzkou vazbou na Operační program Životní prostředí. Národní program Životní prostředí nyní nabízí dotace na likvidaci akutních ekologických zátěží.

Dokument ke stažení:

Priorita č. 3/2017

Užitečnésemináře.cz si vás dovolují pozvat na seminář "OBALY V PRAXI 2017", který se uskuteční 11. dubna 2017 v Praze. Seminář se věnuje problematice zákona o obalech, zejména povinnostem, které jsou stanoveny pro výrobce baleného zboží, dovozce ale i některé jeho distributory.

Zmíněny budou i povinnosti týkající se výrobců a distributorů (prázdných) obalových materiálů. Prezentace je zaměřena samozřejmě i na zákonné možnosti plnění jednotlivých povinností, včetně informací týkajících se vyplňování výkazů o obalech.

PODTITUL: POVINNOSTI SE TÝKAJÍ ZEJMÉNA VÝROBCŮ A DOVOZCŮ POTRAVINÁŘSKÉHO  ALE I JINÉHO ZBOŽÍ URČENÉHO SPOTŘEBITELŮM NEBO JINÝM UŽIVATELŮM (NAPŘ. VÝROBCI DOVÁŽEJÍCÍ SUROVINY, DÍLY PRO VÝROBU) A DALŠÍCH SUBJEKTŮ, KTERÉ S TÍMTO ZBOŽÍM DÁLE OBCHODUJÍ.

Část semináře je zaměřena na některá evropská témata ve vztahu k problematice nakládání s obaly, zejména jde o aktuální směrnici, která má omezit spotřebu plastových tašek v Evropě a způsob její implementace v ČR a dále návrhy změn evropské odpadové legislativy.

Dále budou prezentována nejčastější porušení zjišťovaná při kontrolách ČIŽP a doporučení jakým způsobem by měl být nastaven systém nakládání s obaly a odpady z obalů aby tento byl v souladu s platnou legislativou.

Další informace:

Termín: úterý 11. dubna 2017, přednášky 9:00 - 15:30 hodin

Místo konání: Praha, Konferenční centrum CITY - Pankrác

Cena: 1650,- Kč bez DPH

Více informací - ZDE

Od prvního září budou mít ústřední orgány státní správy a jeho podřízené organizace a podniky s majetkovou účastí státu povinnost nakupovat každé čtvrté vozidlo kategorie N1 a M1 s alternativním pohonem. Počítá s tím novela nařízení vlády ministerstva pro místní rozvoj, které je právě v připomínkovém řízení.

Ministerstvo pro místní rozvoj poslalo do připomínkového řízení návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 173/2016 Sb., o stanovení závazných zadávacích podmínek pro veřejné zakázky na pořízení silničních vozidel. Cílem návrhu je stanovení minimálního podílu vozidel s alternativním pohonem na celkovém počtu vozidel pořizovaných veřejnými zadavateli v rámci každé veřejné zakázky na pořízení vozidel.

Za vozidla s alternativním pohonem budou považována vozidla na zkapalněný ropný plyn, zemní plyn (stlačený i zkapalněný), hybridní vozidla (klasická hybridní vozidla a plug-in hybridní vozidla), elektrická vozidla, vozidla na směsné motorové palivo E85 či čisté biopalivo a vozidla na vodík.

Výše povinného minimálního podílu vozidel s alternativním pohonem bude vyjádřena určením způsobu, jakým se tento minimální podíl vypočítá: počet vozidel kategorie N1 a M1 pořizovaných v zadávacím řízení se vydělí čtyřmi a výsledek se zaokrouhlí na celá čísla směrem dolů. Tedy například v případě, že veřejný zadavatel vyhlásí zadávací řízení na pořízení 10 vozidel, bude veřejný zadavatel povinen pořídit z tohoto počtu vozidel minimálně 2 vozidla s alternativním pohonem. V případě pořízení 4 vozidel by byl povinen pořídit jedno vozidlo s alternativním pohonem a v případě pořízení nižšího počtu vozidel (0 až 3 vozidla) by nemusel pořizovat žádné vozidlo s alternativním pohonem.

Opatření má být realizováno každým ústředním orgánem státní správy a jeho podřízenými organizacemi a podniky s majetkovou účastí státu. Opatření se nevztahuje na terénní a speciální vozidla, pokud jsou nezbytná pro výkon činnosti.

Termín pro připomínky je stanoven na 10. dubna 2017. Novela by měla být platná od 1. září 2017. Další informace a dokumenty ke stažení ZDE.

Teď v březnu jsou to přitom dva roky, co začala platit novela vyhlášky, která zakazuje výkup šrotu za hotové. Pochvalují si ji především starostové a shodují se, že peněženkám zlodějů uštědřila velkou ránu. Nejnovější celostátní policejní statistiky ukazují, že krádeže kovů loni proti roku 2014 klesly o 72 procent, způsobené škody pak za stejné období o 74 procent. Ještě v roce 2014 evidovala Policie ČR po celé republice téměř 12 tisíc trestných činů spojených s krádežemi kovů s celkovou způsobenou škodou za 565 miliónů korun. V roce 2015 trestné činy začaly klesat, o více než 50 procent na 5595 případů, a loni jich bylo 3284. Více ZDE

Zdroj: Novinky.cz

Státní fond životního prostředí ČR aktualizoval dokumenty s informacemi pro žadatele potřebnými pro k vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace. U obou textů byl upřesněn postup, jak v záložkách v IS KP14+ vykázat změny v termínech souvisejících se skutečnou realizací projektu.

Dokument ke stažení:

• Informace pro žadatele před RoPD (VK do 14.6.2016)

• Informace pro žadatele před RA-RoPD (VK od 6.9.2016)

Zdroj: SFŽP

Hodina Země se zapsala do historie jako nejrozsáhlejší dobrovolná akce, která připomíná nutnost snížení příspěvku lidstva ke změnám klimatu. Postupně se do happeningu zapojili lidé z více než 170 zemí světa, zhasíná více než 12 000 památek světového významu a během Hodiny Země se na celé planetě uskuteční více než 600 000 doprovodných akcí. Hodina Země se uskuteční již tuto sobotu 25. března od 20:30. K Hodině Země se hlásí skoro stovka obcí, mnohé menší zhasnou své veřejné osvětlení, ve větších sídlech potemní slavnostní osvětlení památek. Vedle obcí se k hodině po tmě přidávají soukromé firmy jako jsou hotely, restaurace a kavárny. Všichni účastníci se registrují webu na www.hodinazeme.cz.
 

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) ukončily jednání týkající se financování programu Expanze a dnes podepsaly Dohodu o vytvoření a správě úvěrového fondu E 2017. Prostřednictvím programu EXPANZE bude na podporu malých a středních podnikatelů v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) vyčleněno 8,8 miliard korun. Bezúročnými investičními úvěry bude podpořeno přibližně 900 podnikatelských projektů.

Cílem programu Expanze je usnadnit malým a středním podnikatelům přístup k bankovním úvěrům na realizaci jejich podnikatelských projektů pro zahájení a další rozvoj jejich podnikání a zvyšování podnikatelské aktivity ve státem podporovaných regionech. Budou též přispívat k rozvoji sociálního podnikání.

O bezúročné investiční úvěry, které poslouží hlavně k nákupu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a navíc umožňují odklad splátek jistiny až na 3,5 roku, budou moci malí a střední podnikatelé žádat u ČMZRB po uveřejnění výzvy. K tomu dojde v horizontu několika následujících týdnů. Prostředky budou moci získat až do jejich vyčerpání, nejpozději však do konce tohoto programovací období, tedy do roku 2020, respektive roku 2023.

Program Expanze připravilo MPO v rámci OP PIK.  Jedná se tak o vůbec první program podpory v aktuálním programovacím období, který nebude realizován dotacemi, ale pouze formou finančních nástrojů. Konkrétně se bude jednat o bezúročné investiční úvěry, které budou malým a středním podnikatelům poskytnuty na jejich projekty až do výše 45 % způsobilých výdajů, to znamená úvěry v rozmezí 2 – 45 milionů korun.

„Tyto úvěry až se sedmiletou splatností bude podnikatelům poskytovat naše banka. Nezbytnou podmínkou však je, že financování projektu bude doplněno bankovním úvěrem od některé s námi spolupracujících komerčních bank nebo leasingových společností,“ uvedl Jiří Jirásek, generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky.

„Na úvěry máme v první fázi připravenou čtvrtinu z celkových 8,8 miliardy korun. To znamená, že v konečném důsledku bychom mohli podpořit bezmála 900 projektů.“ dodal Jiří Jirásek.

Zprávu o vyhlášení deseti nejvlivnějších europoslancův oblasti životního prostředí za polovinu mandátu vydala organizace VoteWatch Europe. Organizace měřila vliv všech 751 poslanců v oblasti životního prostředí.

Široká studie se zaměřila nejen na politická prohlášení, ale na skutečné kroky a iniciativy, které v této oblasti poslanci dosáhli. Kromě hlasování a aktivity europoslanců se měřil jejich vliv na základě práce ve Výboru pro životní prostředí, zdraví a bezpečnost potravin /ENVI/.  WWE analyzovala zprávy zabývající se otázkami životního prostředí, s výjimkou zdraví a politik souvisejících s potravinami. Do studie byly rovněž zahrnuty soubory na ochranu biologické rozmanitosti a vzácných druhů. Důležitou roli hrála i práce poslanců v pracovních skupinách EP, jako jsou biologická rozmanitost, rozvoj venkova, myslivost a rekreační rybolov, změny klimatu, udržitelný rozvoj, sociální péče a péče o zvířata.

V neposlední řadě se přihlíželo na aktivní účast na klíčové konferenci o klimatu v Paříži v roce 2015. Na základě objektivní a mnohostranné metody, /algoritmus k analýze vyvinulo více než 200 expertů EP/, bylo využito obrovského množství dat, které má organizace k dispozici.

Státní fond životního prostředí (SFŽP) zveřejnili předpokládané termíny zasedání výběrových komisí a rozhodnutí řídicího orgánu. Tabulka bude průběžně aktualizovaná a uvedené termíny se mohou výjimečně měnit. O udělení či neudělení dotace rozhoduje řídicí orgán na základě doporučení výběrové komise. Jednotlivé žádosti jsou schvalovány zpravidla dávkově dle příslušnosti k vyhlášené výzvě.

Dokument ke stažení:

Termíny konání výběrové komise a vydání rozhodnutí

Zdroj: SFŽP

Návrh revize obecně vítáme. Souhlasíme s důležitostí využívání obnovitelných zdrojů energie a jejich přínosem k ochraně klimatu a snižování emisí skleníkových plynů. Souhlasíme s principem návrhu směrnice, že podpora obnovitelných zdrojů energie by měla být navržena a poskytována transparentně, konkurenčně, nediskriminačně a nákladově efektivním způsobem tak, aby docházelo k co nejmenšímu pokřivování trhu s elektrickou energií. Za podstatné také považujeme, aby jednou schválená podpora byla investorům vyplácena předvídatelně a transparentně, což jsou nezbytné předpoklady zajištění kontinuity rozvoje OZE. Taktéž jsme názoru, že by upravená směrnice měla za předem jasně stanovených podmínek (např. jen podpora na variabilní složce pokrývající rozdíl v provozních nákladech bez odpisů) umožnit pokračování podpory i po ukončení dosavadního subvenčního režimu pro již existující OZE, aby tak nedocházelo k ukončování provozu těchto zdrojů a jejich nahrazování zdroji novými, které by mohly být nakonec na podporu náročnější. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí dnes vyhlásilo výzvu k předkládání žádostí o spolufinancování tzv. tradičních projektů podpořených v rámci řádné výzvy programu LIFE vyhlašované Evropskou komisí. Součástí výzvy je také podpora přípravy a zpracování projektové dokumentace. Počet předkládaných projektů a jejich úspěšnost z jednotlivých států EU je značně rozdílná. Česká republika patří zatím spíše k průměru. Důvodem je například složitá příprava projektové dokumentace a s ní spojené vysoké finanční náklady. MŽP se proto rozhodlo pro systémovou podporu, tak aby se ČR zařadila mezi úspěšnější žadatele.

Potenciální předkladatele projektových návrhů se snaží maximálně motivovat a nabízí možnost částečného spolufinancování podpořených žádostí LIFE a finanční dotaci na úhradu vzniklých výdajů spojených s přípravou projektových žádostí. Pro tyto účely MŽP vyčlenilo na rok 2017 ze svého rozpočtu celkem 53 milionů korun. Z této částky je alokováno 50 milionů korun na spolufinancování tradičních projektů a 3 miliony korun na přípravu projektové dokumentace. „Na MŽP se snažíme český žadatelům nabídnout každý rok něco navíc. Proto jsme finanční podporu přípravy projektů v letošním roce upravili,“ uvedl ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP Tomáš Kažmierski. „Vyšli jsme žadatelům vstříc a tuto částku navýšili o 50 000 korun na jeden projekt. Tedy z loňských 150 tisíc na letošních maximálně 200 tisíc korun na jeden projekt, “ dodal Kažmierski.

Pokud jde o spolufinancování projektů, žadatele, kteří uspějí v národní a následně i evropské výzvě, podpoří Ministerstvo životního prostředí za stejných podmínek jako při vyhlášení loňské výzvy. „To znamená, že nejvyšší míra spolufinancování i nadále činí maximálně 15 % z celkových způsobilých nákladů projektu, a zároveň ne více než 10 milionů korun na jeden projekt,“ dodává Tomáš Kažmierski.

Program LIFE nabízí podporu projektům zlepšujícím stav životního prostředí a klimatu v celé EU. Podporuje nejen ekoinovační projekty, které vyžadují spolupráci vědy, průmyslu a veřejné správy, ale také informační kampaně, dobrou správu nebo ochranu přírody a biodiverzity. Přidanou hodnotou programu LIFE jsou pro žadatele nejen nové příležitosti a kontakty, ale i pozitivní dopad na celkový rozvoj a prestiž realizující instituce. LIFE je vhodným zdrojem financování nápadů českých podnikatelů, představitelů malých, středních i velkých firem, zajímavý je i pro široké spektrum inovačních oblastí a komerční aplikace výsledků vývoje do praxe. Je nástrojem pro podnikatele, kteří pro realizaci svých nápadů potřebují finanční prostředky, pro vědecko-výzkumné instituce, jejichž snahou je aplikovat výsledky své práce ve výrobě, pro neziskové organizace, kraje, města nebo vysoké školy aj.

Přihlášku do národní výzvy lze podat do 6. dubna 2017. Následný rozpracovaný koncept lze předložit do 5. května 2017, zatímco rozpracovaný projektový návrh musí žadatel předložit do 22. června 2017. Předložení přihlášky, konceptu i rozpracovaného projektového návrhu je dobrovolné, přičemž s předložením všech tří dokumentů má žadatel nárok na nejvyšší finanční podporu přípravy projektu. Výsledky vyhodnocení národní výzvy budou uchazečům sděleny písemně nejpozději do 10. srpna 2017. Dotazy k vyhlášené výzvě je možné zasílat v průběhu celé výzvy na e-mailovou adresu life@mzp.cz

Další informace o programu jsou dostupné - ZDE