ZÁZNAM ROZHOVORU Před 5 lety došlo v důsledku tsunami k druhé nejhorší jaderné katastrofě v dějinách – explozím v jaderné elektrárně Fukušima v Japonsku. Jak tato událost pozměnila pohled na využívání energie z jádra? Hostem pátečních Dvaceti minut radiožurnálu byla Dana Drábová, která připouští, že jaderná energetika je rizikovým odvětvím, stále ale není v oblasti výroby elektřiny tím nejrizikovějším z hlediska následků pro člověka. „Kolik každý rok umírá horníků v uhelných dolech? To jaderná energetika nedokázala ani za 60 let své existence,“ vyzdvihuje. Celý rozhovor si můžete poslechnout níže.

Zdroj: ČRo

První zasedání Stálého výboru pro jadernou energetiku se uskuteční 18. března. Výbor má za úkol schválit kritéria a následné vyhlášení výběrového řízení na pozici Vládního zmocněnce pro jadernou energetiku, jehož úkolem bude příprava podkladu pro výběr modelu výstavy nového jaderného zdroje.   

Zasedání výboru povede ministr průmyslu a obchodu a zúčastní se ho všichni členové nebo jejich pověření zástupci.

Na programu jednání bude hned několik důležitých bodů. Stálý výbor by měl na tomto zasedání přijmout kritéria a konkrétní náležitosti pro zvolení Vládního zmocněnce. Na schválení tohoto bodu jednání pak bude bezprostředně navazovat vyhlášení výběrového řízení na pozici Vládního zmocněnce.

Jedním prvních úkolů zmocněnce bude koordinovat v úzké součinnosti se Stálým výborem, přípravy materiálu pro vládu, který bude podkladem pro rozhodnutí o zvolení investičního a obchodního modelu výstavy nového jaderného zdroje. Do doby než bude Vládní zmocněnec na základě výběrového řízení do funkce ustaven, vybere Stálý výbor jeho zástupce/zástupkyni.

Dalším bodem pak bude schválení znění dokumentu s názvem „request for information“ a přijetí rozhodnutí o jeho neprodleném rozeslání. Primárním cílem tohoto dokumentu je získání relevantních předběžných informací o zájmu na rozvoji jaderné energetiky v ČR ze strany jednotlivých potenciálních dodavatelů, které jsou nezbytně nutné pro další plnění úkolů stanovených Národním akčním plánem pro rozvoj jaderné energetiky v ČR. Na základě obdržených odpovědí pak mohou začít probíhat konkrétní bilaterální rozhovory s potenciálními dodavateli.

Při příležitosti Mezinárodního dne vody zveme všechny zájemce o toto téma na další ročník konference voda 2016, tentokrát s podtitulem: VODA A PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI. Právě problematika sucha, nedostatek vody, stále extrémnější projevy změny klimatu a s ní související pracovní příležitosti, budou nosnými tématy konference. Součástí akce bude workshop Byznysu pro společnost pro zástupce firem a výrobních podniků, jejichž názory přetlumočíme i zástupcům státu. Připravte si proto otázky a témata, která Vás zajímají. Diskusi na téma "Jaké jsou hlavní výzvy pro firemní sektor týkající se vody" moderuje Byznys pro společnost. Počet míst je omezený, proto je potřeba účast potvrdit do 14. 3. 2016 na akce@mzp.cz. Více o konferenci ZDE

Evropská komise začátkem března zahájila veřejnou konzultaci o účelnosti právních předpisů o chemických látkách (kromě REACH) a dále konzultaci o vytvoření komplexní a integrované strategie pro výzkum, inovace a konkurenceschopnost energetické unie. Termín pro konzultace je 25. května respektive 31. května. Odkaz na podklady najdete ZDE.

Svaz průmyslu a dopravy ČR vítá návrhy zákona o odpadech (ZOO) i zákona o výrobcích sa ukončenou životností (VUŽ), protože se po dlouhé diskusi podařilo legislativně oddělit problematiku nakládání s odpady od nakládání s vybranými výrobky. Nicméně nesouhlasí se zpoplatněním skládkování neodpadových materiálů či odmítá skokové zvýšení již zavedených poplatků. Samotný návrh zákona VUŽ považuje svaz za vnitřně rozporný.

Oba zákony jsou předkládány v době, kdy začaly v rámci EU legislativní práce na tzv. balíčku oběhového hospodářství. S jeho některými principy by se mohla některá ustanovení navrhovaných zákonů dostat do sporu. sVAZ JE proto toho názoru, že MŽP by mělo v rámci připomínkového řízení zpracovat jednoduchou analýzu, která bude obsahovat porovnání shodných i rozporných částí zákonů s principy oběhového hospodářství.

K návrhu zákona o odpadech Svaz uplatnil 13 zásadních obecných připomínek a 70 zásadních připomínek ke konkrétním ustanovením návrhu zákona. U novely zákona o odpadech oceňujeme návrh MŽP k problematice skládkování komunálního odpadu a podporujeme jeho zákaz od roku 2024. Návrh by měl jednoznačně reflektovat a prosazovat hierarchii nakládání s odpady tak, jak je uvedena ve Směrnici o odpadech, a to včetně energetického využití odpadů. Svaz například nesouhlasí se zpoplatněním skládkování neodpadových materiálů či odmítá skokové zvýšení již zavedených poplatků. V novele jsou uvedeny i podmínky pro recyklaci odpadů typu papíru, kovů, skel a plastů. Složitá problematika odpad versus „neodpad“ i další by měly být součástí diskusí při vypořádání připomínek. V oblasti odpadů se budou v rámci EU mimo jiné upřesňovat také definice jednotlivých pojmů. Pro zajímavost lze uvést, že v rámci oběhového hospodářství je často používán pojem druhotná surovina, který však není v legislativě definován, což požadujeme, aby bylo v novelizovaném
zákoně napraveno.

Obecně lze konstatovat, že nový zákon o VUŽ trpí prvotními potížemi zcela nové legislativy, které je nutno v rámci připomínkového řízení a vypořádání připomínek diskutovat. Samotný zákon považujeme za vnitřně rozporný. Některá ustanovení rozvolňují stávající pravidla (např. při obchodování s těmito komoditami), jiné pasáže zase naopak oproti dnešku představují značné zpřísnění. Nejviditelnějšími případy jsou regulace u kolektivních systémů nebo striktně předepsaná pravidla pro obchodování s výrobky s ukončenou životností pouze přes komoditní burzu nebo formou veřejné soutěže, kdy jsou tímto zcela opomíjeny a vyloučeny ostatní dnes běžně používané způsoby obchodování, např. přímý prodej mezi právnickými osobami. Navržené dva jedině možné způsoby obchodování přímo znemožňují výrobcům a jimi vytvořenými kolektivními systémy plnit požadavky na zajištění stanovených procent sběru výrobků s ukončenou životností, ale přesto se výrobcům plnění této povinnosti ukládá. Svaz průmyslu a dopravy s takovouto úpravou zásadně nesouhlasí a žádá tato ustanovení z návrhu zákona vypustit. Dále jsou v návrhu uvedeny instituty, které nebyly schváleny v rámci věcného záměru zákona předloženého v květnu 2015, a proto je také považujeme za účelné vypustit. Nejen z těchto důvodů bylo k zákonu uplatněno 13 zásadních obecných a 171 konkrétních zásadních připomínek.

Dokument ke stažení:

• Stanovisko svazu k návrhu ZOO - ZDE

• Stanovisko svazu k návrhu VUŽ - ZDE

Dle názoru Svazu měst a obcí ČR vykazuje návrh zákona o odpadech řadu nedostatků a případně i rozporů s vládou schváleným věcným záměrem zákona v květnu 2015. V řadě oblastí nereflektuje dlouhodobé požadavky na úpravu oblasti nakládání s odpady hlavních stakeholderů v odpadovém hospodářství, zejména pak obcí a krajů ČR.

V řadě oblastí je podle svazu navržená úprava zmatečná, v některých částech si zákon protiřečí, používá nedefinované pojmy a zvyšuje administrativu původcům i úřadům veřejné správy. Návrh zákona také podle něj nenaplňuje představy územně samosprávných celků postupy zjednodušovat a urychlovat, je bagatelizována záležitost finančního zatížení obcí i občanů, postrádáme zejména kvalitní analýzu finančních dopadů na ÚSC.

Předložený návrh zcela opomíjí většinu připomínek, které Svaz předložil k věcnému záměru zákona o odpadech.

Svaz nesouhlasí s předloženým návrhem, který je nutné výrazně přepracovat. Se všemi předloženými připomínkami se můžete seznámit i vy, a to v dokumentu níže. 

Vynález revolučního typu baterie Čecha Jana Procházky dostane šanci se proslavit. Ke 160 kusům velikosti toustovače, které ve své dílně v Letňanech dosud vyrobil, by měly přibýt další desetitisíce díky čínské investici v celkové výši 100 milionů eur (přibližně 2,7 miliardy korun). První továrna, která bude nové baterie vyrábět, má vyrůst ještě letos na severní Moravě, v obci Horní Suchá. Patent na novou baterii vlastní firma HE3DA, jejímiž hlavními majiteli jsou vědec a vynálezce Jan Procházka a severomoravští podnikatelé Radomír Prus a Vladimír Jirka. Úspěch Procházkova článku spočívá zejména v odlišném způsobu výroby. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Vedle novely odpadového zákona vzniká nový předpis pro vybrané výrobky s ukončenou životností. Za jejich sběr mají zodpovídat výrobci prostřednictvím takzvaných kolektivních systémů. Vyžaduje to přesnější vymezení jejich role, což například v oblasti elektrozařízení vyvolává debaty. Kritika se také snáší na návrh ministerstva průmyslu, aby se výrobky s ukončenou životností obchodovaly na komoditní burze. Více ZDE

Zdroj: EurActiv.cz

Stát bude dostávat stamiliony korun ročně navíc díky zvýšení podílu z poplatků za těžbu hnědého uhlí. Zmenší se tím podíl obcí, které ale mají mít vyšší příjmy ze zvýšení úhrady za vytěžené nerosty. Počítá s tím novela horního zákona, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Poplatek za vytěžené nerosty nebude nadále stanoven zákonem, ale vládním nařízením, které má na programu vláda již příští týden.

Hlavním cílem novely je zvýšení podílu státu plynoucího z poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí na úkor obcí. Podíl státu novela zvyšuje na 67 procent, zatímco podíl obcí snižuje z nynějších 75 procent na 33 procent. Obce by ale měly mít větší příjem kvůli zvýšení úhrady z dobývacích prostor s povolenou těžbou na 1000 korun za jeden hektar za rok.

Změna v poplatcích má přinést do státní pokladny o 427 milionů korun více než v roce 2013. Na příjmy rozpočtů obcí má mít podle vlády díky zvýšení plateb neutrální dopad. Obce by tak mohly získat ročně místo 14 milionů korun až 100 milionů korun.

Poplatek za vytěžené nerosty nebude nadále stanoven zákonem, ale vládním nařízením (na programu jednání vlády dne 16. 3. 2016 - Návrh nařízení vlády o stanovení sazeb úhrad z vydobytých nerostů). Poplatek se vypočítá jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů. Podle ministerstva průmyslu je důvodem změny mimo jiné možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci.

Prezident republiky Miloš Zeman podepsal ve čtvrtek dne 10. března 2016 těchto pět zákonů:

• Zákon ze dne 2. března 2016, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,

• zákon ze dne 2. března 2016, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony,

• zákon ze dne 3. března 2016, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů,

• zákon ze dne 3. března 2016 o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, a

• zákon ze dne 3. března 2016, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Třetím čtením prošla ve Sněmovně novela zákona o podpoře malého a středního podnikání. Novelou zákona dojde k vytvoření nové příspěvkové organizace s názvem "Agentura pro podnikání a inovace" (API). Zhruba 130 zaměstnanců agentury na podporu podnikání CzechInvest přejde do nové organizace, která bude mít na starosti čerpání peněz z fondů Evropské unie.

K rozdělení agentury CzechInvest dojde proto, aby ta část, která obsluhuje operační programy, přešla pod služební zákon. Vznik nové organizace byl podmínkou Evropské komise pro bezproblémové čerpání dotací z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK).

Nová agentura bude mít na starosti nejen administraci EU fondů spadajících pod MPO, ale rozsáhlé know—how zaměstnanců pomůže i zájemcům o dotace, kteří si s evropskými fondy neví rady. Flexibilní struktura nové agentury přiblíží problematiku strukturálních fondů více žadatelům.

Podporu při čerpání peněz z evropských fondů měla dosud na starosti agentura CzechInvest. Ta byla založena zákonem o podpoře malého a středního podnikání v roce 2002 na pomoc rozvoji podnikatelského sektoru v České republice. Zhruba 130 zaměstnanců zařazených nyní v Divizi strukturálních fondů přejde do nové Agentury pro podnikání a inovace. Zbytek agentury CzechInvest bude dále fungovat v oblasti zprostředkovávání investičních projektů do ČR.

Financování vzniku a provozu nové agentury, včetně platů, zdravotního a sociálního pojištění zaměstnanců, technického vybavení, budou hrazeny z evropských prostředků a z rozpočtu agentury CzechInvest. K navýšení výdajů ze státního rozpočtu nedojde.

Za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro stavbu rodinných domů budou individuální stavebníci platit zřejmě méně peněz, než platili dosud. Rozhodla o tom sněmovna, když schválila novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Poslanci odhlasovali novelu v podobě, v jaké ji doporučil zemědělský výbor, tedy že se poplatky sníží. Poslanci z klubu TOP 09 a Starostů, kteří ji předkládali, naproti tomu chtěli poplatky za vynětí u stavby rodinných domů zrušit zcela. Novela nyní zamíří do Senátu.

Předkladatelé poukazovali na to, že poplatek za vynětí může někdy převýšit cenu za pozemek samotný. Chtěli proto, aby se za vynětí pozemků, kde výstavbu umožňuje územní plán, neplatilo vůbec. "Přijatá novela sice nesplnila naše očekávání, nicméně je to kompromis, který stavebníkům rodinných domů může ušetřit až 200 tisíc korun," řekla spolupředkladatelka Věra Kovářová (TOP 09 a Starostové). Mrzí ji však, že obce budou muset platit vysoké částky za vynětí půdy pro veřejně prospěšné stavby, což obsahoval původní poslanecký návrh.

Zemědělský výbor však doporučil schválit poslaneckou novelu ve znění svého komplexního pozměňovacího návrhu. Stavebníci podle něj budou platit poplatek určený jen podle bonity půdy a neměla by se zohledňovat ekologická váha prostředí, ve kterém se má stavět. Podle dřívějších informací z ministerstva životního prostředí by lidé na poplatku měli zaplatit za dům o ploše 200 metrů čtverečných maximálně 36 tisíc korun. Maximální odvod za metr čtvereční by měl být 180 korun. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) řekl, že tento pozměňovací návrh má plnou podporu jeho ministerstva.

Poslanci neschválili návrh bývalého ministra zemědělství Petra Bendla (ODS), který chtěl, aby se v zastavěném území pro výstavbu rodinných domů a veřejně prospěšných staveb nevyžadoval souhlas s vynětím půdy, a tudíž by se za to ani nestanovovaly odvody. V zastavitelném území by se u těchto staveb sice vyžadoval souhlas úřadu, ale nepoužila by se ekologická váha vlivu.

Sněmovna odmítla změnit poměr, v jakém se rozdělují výnosy z poplatků za vynětí půdy. Navrhl to místopředseda Sněmovny Petr Gazdík (TOP 09 a Starostové). Podíl státu měl klesnout ve prospěch obcí a Státního fondu životního prostředí. Stát měl místo 55 procent dostávat jen 40 procent, obce si měly polepšit z 30 na 40 procent a fond z 15 na 20 procent.

VÝSLEDKY Ministerstvo životního prostředí má připravit antifosilní zákon, schválila včera večer vláda. Do budoucna by měl zákon snížit závislost ČR na fosilních palivech, mezi něž patří ropa, zemní plyn a uhlí. O analýze, zda přijmout zcela nový zákon, nebo pouze koncepci, se na vládě debatovalo již několikrát.

Kabinet ve vládním prohlášení vyjádřil vůli připravit zákon s podmínkou, že neutrpí konkurenceschopnost státu. Tripartita ale přípravu zákona odmítala. Odbory a zaměstnavatelé žádali, aby se nejdříve zhodnotil dopad zákona na konkurenceschopnost ekonomiky.

Zákon by měl podpořit postupné snižování fosilních paliv v energetickém mixu a následně dlouhodobé snižování emisí skleníkových plynů. Stát by tak měl splnit cíle Evropské unie až do roku 2050. Pokud by byl schválen, šlo by podle ekologů o zásadní krok pro modernizaci ekonomiky, nastartování čistých technologií, vznik tisíců nových pracovních míst a zlepšení ovzduší.

Ministerstvo životního prostředí by nyní mělo začít pracovat na návrhu paragrafového znění včetně hodnocení dopadů regulace (RIA), pak by o něm měla jednat meziresortní pracovní skupina pro otázky změny klimatu a nakonec by měl zamířit do připomínkového řízení. V platnost by zákon mohl vstoupit začátkem příštího roku.

Ministerstvo v materiálu uvedlo, že Česko je závislé na fosilních palivech zhruba z 80 procent. Tento ukazatel má klesat. Například podle nově schválené Statní energetické koncepce by měla tato závislost do roku 2030 postupně klesnout na 66 procent a do roku 2040 na 56 procent.

Závaznou legislativu jako cestu ke snížení závislosti na ropě, plynu a uhlí už v minulosti zvolily Británie, Dánsko, Finsko, Francie, Švédsko, Rakousko, Irsko a nejprůmyslovější německý region Severní Porýní-Vestfálsko. Začala se připravovat v Nizozemsku.

Technologickou agenturu bude řídit Petr Očko

Technologickou agenturu ČR (TAČR) bude v následujících čtyřech letech řídit Petr Očko. Na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace jej ve středu 9. března 2016 jmenovala vláda.

Kabinet zároveň potvrdil Pavla Komárka ve funkci člena předsednictva TAČR. Komárek bude v této funkci pokračovat ve druhém volebním období. Očkovo jmenování nabyde účinnosti 22. března 2016. Ve funkci vystřídá dosavadní předsedkyni Rut Bízkovou, které končí mandát.

Očka a Komárka vybrala Rada pro výzkum, vývoj a inovace v tajné volbě. Na základě veřejné výzvy se celkem do předsednictva TAČR hlásilo 12 uchazečů.

Technologická agentura ČR se zaměřuje na podporu spolupráce výzkumných organizací a firem a přenos znalostí do praxe. Ze státního rozpočtu dostává 2,9 miliardy korun. Předsednictvo TAČR má pět členů včetně předsedy, které jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Funkční období je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě po sobě následující období. Předsednictvo schvaluje vyhlašování veřejných soutěží ve výzkumu, rozhoduje o poskytnutí podpory a koordinuje činnost oborových komisí.

Látkách poškozují ozonovou vrstvu

Vláda také schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech. Návrh upravuje podmínky provozu a uvádění na trh těch zařízení, která obsahují mimo jiné fluorované skleníkové plyny.

Jde o zařízení, jako jsou například klimatizace v domácnostech i některá větší chladicí zařízení nebo tepelná čerpadla, vyplývá z návrhu zákona. Lednice nebo mrazáky do této skupiny nepatří, protože mají uzavřený chladicí okruh a nekompletují se, pouze zapojují do zásuvky.

Zákon se přizpůsobuje nařízení Evropského parlamentu. Prodejci by podle něj měli povinnost zajistit, že instalaci provedou certifikované osoby. Zároveň musejí vést evidenci, kolik zařízení prodají i kdo je namontoval. Kontrolovat je bude Česká obchodní inspekce. Certifikáty podle Dominiky Pospíšilové z MŽP vydává ministerstvo, pokud žadatel doloží osvědčení o certifikační zkoušce.

Zákon také navrhuje nové sankce za úmyslné vypouštění fluorovaných plynů do ovzduší. Fyzické osoby mohou dostat pokutu od 100 tisíc do jednoho milionu, právnické osoby od půl do 1,5 milionu korun.

Norma má zabránit tomu, aby nekontrolovaně unikaly do ovzduší.

Přehled bodujednání vlády:

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech - Vláda návrh schválila.

• Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky pro období 2016 - 2025 - schváleno

• Analýza proveditelnosti legislativy v rámci snižování závislosti na fosilních palivech v podmínkách České republiky - schváleno

Poslaneciká sněmovna Parlamentu ČR dnes ve druhém čtení projednala novelu energetického zákona. Ta má za cíl zavést upřesnit právní postavení vedení Energetického regulačního úřadu s ohledem na dosavadní nesoulad mezi novelou energetického zákona platnou od 1. ledna 2016 a služebním zákonem.

Do závěrečného projednávání byl doporučen pozměňovací návrh poslance Milana Urbana (ČSSD), který navrhuje, že předsedkyně a místopředsedové Energetického regulačního úřadu nebudou podřazeni pod služební zákon a budou i nadále působit tak, jak uvádí energetický zákon. Mandát Aleny Vitáskové v čele ERÚ by tak měl skončit v červenci příštího roku. K 1. srpnu 2017 by vedení Energetického regulačního úřadu měla převzít pětičlenná rada.

"Zároveň je tento pozměňovací návrh v souladu s posledním usnesením vlády o postavení předsedkyně a místopředsedů ERÚ. Doufám, že se podaří celý legislativní proces úspěšně dokončit co nejdříve," uvedl ministr Jan Mládek.

Po přerušení projednávání návrhu zákona o zadávání veřejných zakázkách v pátek minulého týdne poslanci na dnešním pokračujícím jednání schválili zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon, který podle MMR usnadní zadávání veřejných zakázek a zajistí další průběh čerpání evropských dotací, prošel Sněmovnou a bude postoupen Senátu.

K projednanému zákonu MMR uvedlo, že jeho smyslem je zejména kultivace a zjednodušení zadávání zakázek zvláště s ohledem na starosty obcí. Zákon výrazně sníží administrativní zátěž, protože již nebude třeba ke každé nabídce vyhotovovat protokol. Také zadavatel dostane k dispozici celou řadu kritérií, podle kterých se bude moci rozhodovat o kvalitě nabídek. Nebude tak muset pokaždé soutěžit výhradně na nejnižší nabídnutou cenu, jako tomu je nyní. Zákon také umožní vyloučit nespolehlivého dodavatele, který předchozí zakázku zkazil nebo nedokončil a přitom se opět hlásí do dalšího výběrového řízení.

Zákon má dát zadavateli více prostoru, ale také odpovědnosti. Cílem není sepsat podrobný návod, ale jasně stanovit pravidla. Ministerstvo pro místní rozvoj již nyní pracuje na sadě návodných metodik pro zadavatele, které doplní schválený zákon. Zákon je stručnější a dochází ke změně systematiky tak, aby byl přehlednější.