První číslo 18. ročníku velmi populárního odborného časopisu WASTE FORUM navazuje na konferenci Potravinářství na cestě k udržitelnosti, která se spolu se symposiem ODPADOVÉ FORUM 2024 konala loni v listopadu. Část článků jsou rozšířené texty přednášek ze zmíněné konference, další přišly do redakce v reakci na úspěch konference. Mezi publikovanými články naleznete například výzkum zaměřený na využití zbytků po odstraňování masa z kuřat, kde autoři zkoumají extrakci želatiny a její aplikaci pro výrobu želé a fólií. Další studie se zabývá vlivem přídavku hroznových výlisků na minerální profil trvanlivých pekárenských výrobků, což otevírá nové možnosti pro obohacení potravin o funkční složky. Dále v novém čísle najdete  analyzu motivace a bariéry spotřebitelů k třídění potravinového odpadu. Nové WASTE FORUM ke stažení ZDE

Evropa volá po snížení emisí oxidu uhličitého a vláda nyní kývla na plán, který umožní českému průmyslu uskutečňovat tento záměr jeho zachytáváním a ukládáním pod zem. Vybudování technologií na zachytávání a ukládání oxidu uhličitého je také podle většiny odborných studií velmi drahé. Odhadované náklady k zachycení jedné tuny CO2 se pohybují ve výši 10 až 170 euro (250 až 4264 Kč), ale liší se podle průmyslových procesů. Další náklady se pojí s přepravou a ukládáním emisí. Současný poplatek za vypuštění tuny oxidu uhličitého do ovzduší ve formě emisní povolenky nyní činí 70 eur (1750 Kč) za tunu. Na řadu tedy přicházejí výpočty, jak se taková investice vyplatí. Více ZDE

V brazilském městě Belém se letos v listopadu odehraje klimatická konference COP30. Aby se na místo pohodlně dostalo všech 50 tisíc očekávaných návštěvníků, buduje stát Pará do svého hlavního města čtyřproudou dálnici – skrz amazonský deštný prales. Více ZDE
 

Mikroplasty mohou bránit fotosyntéze rostlin, a tak ohrožovat budoucí produkci potravin, varují vědci. V nové studii tvrdí, že v příštích dvou dekádách může hrozit hladomor dalším až 400 milionům lidí. Hovoří přitom o negativních dopadech na úrodu pšenice, rýže a kukuřice, ale i vymírání ryb v oceánech. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Vědci si na rybičkách vyzkoušeli, jak zobrazit mikroplasty v tkáních
 

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh prováděcího nařízení týkající se přepravy odpadů – interoperabilita systémů pro elektronické předkládání a výměnu informací a dokumentů. Cílem této iniciativy je stanovit podrobné požadavky na elektronické předkládání a výměnu informací a dokumentů týkajících se přepravy odpadů. Tyto požadavky se týkají zejména interoperability mezi centrálním systémem a jinými systémy nebo softwarem.

Dokument ke stažení:

• EU 51_25 EK Návrh prováděcího nařízení – Ares(2025)1757921

• EU 51_25 EK Příloha – Ares(2025)1757921

Cílem předkládaného návrhu vyhlášky je uvedení vyhlášky č. 415/2012 Sb. do souladu s novou právní úpravou zakotvenou uvedenou novelou zákona o ochraně ovzduší. Předkládaná vyhláška proto v návaznosti na zákonná zmocnění navrhuje upravit tyto okruhy témat:

• Seznam stacionárních zdrojů, pro které bude vyžadováno stanovení průběžného sledování a zaznamenávání provozního parametru v povolení provozu zdroje, a dále úprava rozsahu, způsobu a podmínek stanovení tohoto provozního parametru.

• Postup prokazování spalování odpadu ve spalovacím stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně a rozsah kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje.

• Minimální vzdálenosti mezi stacionárním zdrojem uvedeným v příloze č. 2a zákona a stanovenými plochami vymezenými v územním plánu včetně způsobu jejich použití.

• Zásady pro ukládání specifických emisních limitů v povolení provozu zdroje nad rámec emisních limitů stanovených vyhláškou nebo pro jejich zpřísňování.

• Změny v příloze č. 2 – úprava emisních limitů a dalších podmínek provozu pro spalovací stacionární zdroje na základě požadavků ekoauditu a odstranění obsoletních částí (specifické emisní limity, jejichž aplikace byla omezena pouze do určitého data).

• Změny v příloze č. 8 v reakci na podněty z praxe – úprava nových a zpřesnění některých stávajících technických podmínek provozu a specifických emisních limitů pro ostatní stacionární zdroje.

• Úprava nových formulářů.

• Revize hodnot obecných emisních limitů.

• 51_25_Materiál

• 51_25_Důvodová-zpráva

• 51_25_Platné-znění

Metodický dokument je zaměřen na postupy zjišťování a monitorování rozptýlených emisí VOC v zařízeních chemického průmyslu kategorie 4, které spadají pod působnost prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2022/2427 ze dne 6. prosince 2022, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (IED) pro společné systémy nakládání s odpadními plyny a jejich čištění v chemickém průmyslu (závěry o BAT WGC). 

V těchto závěrech je vyžadován monitoring rozptýlených emisí u všech komponent, kde by mohlo docházet k únikům organických látek. Účelem metodického dokumentu je pomoci provozovatelům a povolujícím úřadům vyjasnit postupy pro plnění závěrů o BAT 19 včetně navazujících a objasnit terminologii použitou v těchto závěrech, za účelem nastavení závazných podmínek k provozu pro plnění relevantních BAT do 6. prosince 2026.

Dokument ke stažení:

Metodika WGC s novou přílohou.pdf

Předkládaná statistická zpráva představuje souhrnná data o zásobách a těžbě uhlí v České republice za jednotlivé roky 2013–2023 a dále obsahuje zjednodušené energetické bilance s informacemi o zahraničním obchodě a o využití jednotlivých uhelných paliv, údaje o výrobě elektřiny a tepla a mezinárodní srovnání, pro které byly vybrány sousední země: Německo a Polsko. Zdrojem dat byly statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu, Energetického regulačního úřadu, Českého statistického úřadu, České geologické služby a Eurostatu.

Dokument ke stažení:

Uhlí v České republice, 2013–2023

Moderní technologie umožňují zachytit oxid uhličitý z průmyslových provozů a následně ho buď využít jako surovinu například v chemickém průmyslu nebo bezpečně a dlouhodobě uložit do geologických struktur. Pro budoucí využití této technologie Ministerstvo životního prostředí připravilo Akční plán pro rozvoj technologií zachytávání, využití a ukládání oxidu uhličitého. Dokument ve středu projednala vláda.

„Schválení Akčního plánu je prvním krokem na dlouhé cestě k využívání technologií CCUS. Tyto mohou být důležitým nástrojem pro snižování průmyslových emisí v sektorech, kde je obtížné dosáhnout nízkých emisí jinými prostředky. Jedná se nicméně o technologie, které jsou v současnosti ve světe převážně v pilotních fázích. Proto plán především analyzuje současný stav poznání a definuje další kroky, pro možné využití technologií v budoucnu. Jde nám o racionální posouzení všech možností, které český průmysl má,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Akční plán se zabývá jak možnostmi geologického ukládání CO₂ v České republice, tak i přepravou zachyceného CO₂ pomocí produktovodů do vhodných struktur mimo území ČR. Materiál rovněž popisuje možnosti využití zachyceného CO₂ v rámci principů cirkulární ekonomiky, například při výrobě plastů, stavebních materiálů či syntetických paliv. Dokument dále zmiňuje potřebu podporovat i využívání materiálů s nižší emisní stopou, například zvýšením podílu dřeva ve stavebnictví nebo širším uplatněním recyklovaných stavebních materiálů. Takový přístup může významně snížit potřebu emisně a energeticky náročných primárních surovin.

Plán je strukturován do několika hlavních částí: nejprve analyzuje potřebu zachytávání CO₂ v jednotlivých průmyslových odvětvích v ČR a popisuje možnou poptávku po využití nebo ukládání tohoto plynu. Dokument následně detailně představuje dostupné technologie CCUS, jejich technické aspekty, ekonomické podmínky i environmentální a společenské souvislosti. Samostatně se věnuje také otázkám přepravy CO₂, včetně přeshraničních produktovodů.

Opatření Akčního plánu zahrnují například začlenění technologií CCUS do strategických dokumentů ČR a zajištění koordinace s dalšími státními politikami. Důležitým opatřením je rovněž posilování mezinárodní spolupráce, a to zejména formou jednání s evropskými státy, které disponují vhodnými geologickými strukturami pro bezpečné uložení CO₂, především v oblastech Severního moře. Navržená opatření mají za cíl připravit potřebný legislativní rámec, zejména vytvoření vládního nařízení pro finanční zabezpečení provozu úložišť CO₂ a řešení povinností po jejich uzavření. V oblasti vědy a výzkumu se opatření zaměřují na potřebu detailního mapování potenciálních lokalit pro ukládání oxidu uhličitého, potřebu zachytávání pro jednotlivé druhy průmyslu či potřebu analýzy možností přepravní infrastruktury.

Implementaci opatření Akčního plánu zajistí Národní platforma CCUS, kterou bude koordinovat MŽP. Platforma spojí odborníky ze státní správy, průmyslových svazů a vědeckých institucí. Platforma bude nejen koordinovat realizaci opatření, ale také sloužit jako důležité fórum pro sdílení zkušeností, výměnu znalostí a odbornou diskuzi o dalším směřování a potenciálu technologií CCUS v ČR.

Související:

Připomínky: Akční plán pro rozvoj technologií zachytávání, využití a ukládání CO2 v ČR


 

Jednotné environmentální stanovisko se jako závazné stanovisko podle § 149 správního řádu nevydává ve správním řízení. Ekologickému spolku však z § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny plyne právo být v případě své žádosti předem informován o vydávání JES namísto úkonů podle ZOPK. Další procesní práva v „řízení“ o vydání JES může spolek mít jako tzv. dotčená osoba podle správního řádu. Více ZDE

Evropská komise zahájila konzultaci, která zve všechny zainteresované strany k vyjádření svých připomínek k návrhu rámce státní podpory (CISAF) souvisejícího s čistou průmyslouvou dohodou (Clean Industrial Deal). Tento krok navazuje na komunikaci Komise z 26. února 2025, která představila čistý průmyslový plán zaměřený na konkurenceschopnost a dekarbonizaci. Očekává se, že konečné přijetí rámce proběhne v červnu 2025.

CISAF má za cíl usnadnit implementaci státní podpory pro investice do čistých technologií a urychlit přechod na udržitelný průmysl. Tento rámec, který nahradí dočasný krizový a přechodový rámec (TCTF), poskytne členským státům dlouhodobější plánovací horizont do roku 2030 a zároveň zajišťuje větší jistotu pro podniky. Díky zjednodušení procesů, jako je například povinnost soutěžit o státní podporu, bude možné rychleji implementovat podporované projekty.

Konzultace bude probíhat do 25. dubna 2025 a je otevřená pro všechny zainteresované subjekty. Návrh rámce a podrobnosti o konzultaci jsou k dispozici na webových stránkách Komise. Cílem tohoto kroku je zjednodušit pravidla státní podpory a podpořit investice, které přispějí k dosažení cílů čistého průmyslového plánu, včetně urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie, dekarbonizace průmyslu a zajištění výroby čistých technologií v Evropě.

Tento návrh vychází z dosavadní zkušenosti členských států s TCTF a z dat o využívání státní podpory v rámci přechodových opatření, která Komise zveřejnila v únoru 2025. Podle těchto údajů bylo do června 2024 schváleno 47 miliard eur v rámci TCTF, přičemž členské státy již začaly implementovat většinu přechodových opatření.

 

Evropská komise společně s národními orgány ochrany spotřebitelů z 25 členských států EU, Islandu a Norska zveřejnila výsledky rozsáhlé kontroly online prodejců second-hand zboží, jako jsou oblečení, elektronika nebo hračky. Cílem této koordinované akce bylo ověřit, zda prodejci dodržují pravidla EU týkající se ochrany spotřebitelů. Zkontrolováno bylo 356 online prodejců, z nichž 185 (52 %) bylo označeno za potenciální porušovatele právních předpisů EU.

Mezi zjištěnými porušeními bylo 40 % prodejců, kteří neinformovali spotřebitele o právu na odstoupení od smlouvy jasným způsobem, 45 % neinformovalo správně o právu na vrácení vadného zboží a 57 % neplnilo povinnost poskytnout právní záruku na second-hand zboží po dobu minimálně jednoho roku. Navíc u 34 % prodejců, kteří uváděli ekologická tvrzení, bylo 20 % těchto tvrzení neprokázaných a 28 % bylo zjevně klamavých nebo potenciálně nefér obchodními praktikami. Dalších 5 % prodejců správně neuvádělo svou identitu a 8 % nezveřejnilo celkovou cenu včetně daní.

Nyní národní orgány ochrany spotřebitelů rozhodnou o dalším postupu vůči těmto 185 prodejcům a požádají je o zajištění souladu s právními předpisy podle národních postupů. Kontrola byla součástí širší spolupráce v rámci sítě Ochrany spotřebitelů, která se zaměřuje na vymáhání práv spotřebitelů na jednotném trhu EU. Tato opatření jsou v souladu s novými směrnicemi, které posílí ochranu spotřebitelů proti green washingu.

 

Evropská federace farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA), jejímž členem je i Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), oznámila, že podává žalobu k Tribunálu Evropské unie. Obrací se na něj s žádostí o přezkum Směrnice o čištění městských odpadních vod (UWWTD), která přenáší odpovědnost za odstranění mikropolutantů výhradně na farmaceutický a kosmetický průmysl. Farmaceutický sektor podporuje cíle směrnice a dlouhodobě se podílí na ochraně životního prostředí. Přenesení povinnosti na pouhé dva průmyslové sektory je však v rozporu s principy spravedlnosti, proporcionality a nediskriminace, které jsou základními pilíři unijního práva. Více ZDE

Biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a veřejné zeleně je smysluplné co nejvíce využívat, ať už při domácím kompostování, v řízených kompostárnách nebo v bioplynových stanicích prostřednictvím obecního sběru biologického odpadu. Obce mají povinnost zajistit celoroční místo sběru zeleného odpadu od dubna 2019.

V prvé řadě uvádíme, že se v tomto směru nejedná o novou legislativu. Ze zákona o odpadech vždy vyplývalo, že se má s listím, větvemi nebo posečenou trávou, pokud je osoba sama nekompostuje, nakládat jako s biologicky rozložitelným odpadem, to znamená odkládat do hnědé popelnice nebo odvézt do sběrného dvora na místo k tomu určené. Zákon o odpadech vždy zakazoval jakékoliv odstraňování odpadů mimo zařízení k tomu určená, tedy vylučoval takovýto odpad spalovat například na zahradách.

Nicméně v zákoně o ochraně ovzduší doposud existovala možnost, aby obce vydávaly obecně závazné vyhlášky a spalování tohoto odpadu regulovaly. Z toho vyplývalo, že zákon o ochraně ovzduší počítá s tím, že spalování těchto odpadů na zahradách je legální. Na rozpor mezi oběma zákony upozornilo Ministerstvo vnitra. Zároveň byl takový výklad zákona o ochraně ovzduší v rozporu s evropskou směrnicí o odpadech. Z toho důvodu poslanci přidali do novely zákona o ovzduší (platné od 1. 3. 2025) poslanecký návrh, který uvedl oba zákony do souladu. Odstraňování bioodpadu, jako je shrabané listí, posečená tráva či větve, se tedy již řídí výhradně zákonem o odpadech, nikoliv obecními vyhláškami.

Je ale potřeba odlišit dvě situace – nakládání s odpady a situaci, kdy se suché rostlinné materiály, zejména dřevo, spalují na otevřeném ohni účelně. Zjednodušeně řečeno – pokud se to týká likvidace například shrabaného listí, čerstvých větví nebo posečené trávy, je potřeba s nimi nakládat jako s bioodpadem a odvézt na kompost, odložit do hnědé popelnice, sběrného střediska odpadu a podobně.

Zdůrazňujeme, že rekreační rozdělávání ohňů za účelem opékání špekáčků či jiných pokrmů nebo zkrátka posezení doma u ohně zakázáno samozřejmě není.

V některých případech pak zvláštní předpisy (např. lesní zákon) umožňují spalovat rostlinné odpady na místě, aby se zabránilo šíření škodlivých organismů.

Novelou zákona o ochraně ovzduší pouze dochází ke sjednocení výkladu obou zákonů – tedy výkladu toho, za jakých podmínek lze či nelze rostlinný materiál na zahradách spalovat – protože byl stav doposud nejasný. Výklad se upravil také s ohledem na evropskou směrnicí.

Podle této evropské směrnice o odpadech musí státy (nejpozději ke konci prosince 2023) zajistit, aby byl biologický odpad buď tříděn a recyklován u zdroje (to znamená domácí kompostování), nebo podléhal tříděnému sběru a nebyl smícháván s ostatními druhy odpadů. Navíc díky tomu, že budou obce takový odpad více třídit a odkládat například do hnědých popelnic nebo sběrných dvorů, tak i lépe dosáhnou cílů, které jsou na tento rok stanoveny. Právě bioodpad je komoditou, díky které mohou obce třídicí cíle snadněji splnit.
 

Stížností spolku Klimatická žaloba se bude zabývat plénum Ústavního soudu, tedy sbor všech 15 soudců a soudkyň, namísto tříčlenného senátu, který ji původně dostal podle rozvrhu práce. Výsledkem tak bude nález vyšší váhy. Spolek Klimatická žaloba požaduje aby stát přijal konkrétní kroky ke snížení emisí skleníkových plynů. Více ZDE
 

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo II. výzvu aktivity Poradenství z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Podpora je určena pro nákup poradenských služeb pro malé a střední podniky zaměřených na získání certifikátů nezbytných pro podnikání a průmysl a zejména pro zpracování Digitálního a Cirkulárního auditu. Na výzvu je alokováno 150 milionů korun. Jedná se o průběžný program s jednokolovým modelem hodnocení. Žádosti o podporu bude možné podávat od 2. dubna 2025 do 1. prosince 2025 prostřednictvím portálu ISKP2021+.

Uvedené metodiky budou důležitým podpůrným nástrojem pro budoucí požadavky na ekodesign výrobků, efektivnější využívání druhotných surovin a podávání zpráv o udržitelnosti. Zároveň přispějí k finančním úsporám při implementaci opatření pro cirkulární ekonomiku v podnicích. Míra podpory je maximálně 50 % z celkových způsobilých výdajů, které musí být minimálně 100 tisíc korun a mohou dosáhnou až 3 milionů korun. Minimální výše dotace je 50 tisíc a maximální 1,5 milionu korun.

Zájemci o dotaci se mohou obracet na Agenturu pro podnikání a inovace, která je zprostředkujícím subjektem OP TAK a pomáhá s přípravou žádostí o dotaci a administrací projektu. Agentura je zastoupena ve všech regionech republiky a zároveň provozuje bezplatnou Zelenou linku 800 800 777.