UŽITEČNÉSEMINÁŘE.cz si Vás dovolují pozvat na seminář "VODNÍ DÍLA - PRAXE A VÝHLED 2016", který se uskuteční 23. února 2016 v Praze.  Účelem semináře je provést účastníky komplexně problematikou vodních děl. Přednáší JUDr. Zdeněk Horáček, Ph.D. advokát, Ambruz & Dark Deloitte Legal, dříve odbor vodohospodářské politiky a protipovodňových opatření na  Ministerstvu zemědělství (MZe) a člen výkladových komisí pro vodní zákon a zákon o vodovodech a kanalizacích MZe.

Seminář zohledňuje nové praktické poznatky, zejména dvouletou praxi s novým občanským zákoníkem. Budeme Vás rovněž informovat o aktuálním stavu novelizace stavebního zákona a jejím dopadu na vodní díla.

Na semináři se soustředíme na vymezení vodních děl ve vodním zákoně a požadavky na jejich povolování, realizaci a provozování, včetně údržby. Pozornost bude věnována i povinnostem vlastníků vodních děl.

Jak uvedeno výše, cílem semináře je komplexní výklad problematiky vodních děl, tedy v aspektech nejen veřejnoprávních, ale rovněž soukromoprávních. Na semináři bude podrobně rozebrána problematika (aplikace) nároků na náhrady za stará vodní díla na cizích pozemcích (§ 59a vodního zákona).
Pozornost bude věnována všem vodním dílům se zvláštním zaměřením na vodovody a kanalizace, čistírny odpadních vod a rybníky. V rámci výkladu bude poukázáno na problematická místa, která se mohou objevit při realizaci a užívání vodních děl v praxi.

Témata přednášek:

• ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ VODNÍCH DĚL (VODNÍM ZÁKONEM A OBČANSKÝM ZÁKONÍKEM)

• SOUKROMOPRÁVNÍ PŘEDPOKLADY POVOLOVÁNÍ VODNÍCH DĚL (MAJETKOPRÁVNÍ VYPOŘÁDÁNÍ PRÁV K POZEMKŮM)

• ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ K VODNÍM DÍLŮM

• REALIZACE VODNÍCH DĚL

• UŽÍVÁNÍ VODNÍCH DĚL, PRÁVA A POVINNOSTI VLASTNÍKŮ VODNÍCH DĚL

• NÁHRADY ZA STARÁ VODNÍ DÍLA NA CIZÍCH POZEMCÍCH (§ 59a VODNÍHO ZÁKONA)

Termín:  úterý 23. února 2016, přednášky 9:00 - 15:00 hodin
Místo konání: Praha, Konferenční centrum CITY - Pankrác
Cena: 1525,- Kč bez DPH

Do světového finále soutěže ekologických projektů Energy Globe Award byl poprvé v historii nominován český projekt. Jeho realizátor, Jiří Marian, dokázal díky unikátnímu energeticky úspornému řešení snížit provozní náklady Hotelu a vinařství. Finále soutěže proběhne 19. ledna 2016 v íránském Teheránu.

Projekt Jiřího Mariana v roce 2013 zvítězil v českém kole soutěže, které pod názvem E.ON Energy Globe Award ČR pořádá společnost E.ON. „Odbornou porotu tento projekt zaujal zajímavým využitím moderních technologií v běžném firemním provozu. Přestože je Hotel a vinařství Galant rozsáhlým objektem, chytře využívá nejen přebytky tepla a odpadní vody, ale také skleníkové plyny. A to nejen k výrobě vína, ale také k provozu wellness,“ vysvětluje Vladimíra Gláserová ze společnosti E.ON Energie, a.s.

„Rozhodně je to pro nás zajímavá událost. Rád bych si na světovém finále potvrdil, že naše rozhodnutí a investice má smysl. Zkrátka, zda jsme se před těmi pěti, šesti lety vydali správnou cestou,“ uvedl Jiří Marian, majitel Hotelu a vinařství Galant, a dodává: V případě vítězství ve své kategorii získá český projekt odměnu 10 000 Euro.

Účastníci světového finále budou 19. ledna v íránském Teheránu soutěžit v pěti základních kategoriích Země, Oheň, Voda, Vzduch a Mládež. Projekt Hotel a vinařství Galant byl nominován v kategorii Vzduch

Na zlepšení životního prostředí by mohly být letos z evropských fondů vypsány výzvy za dalších 20 miliard korun. Ministerstvo životního prostředí již z loňska eviduje na 1400 projektů za 30 miliard, které by mělo do konce dubna vyhodnotit, řekl ČTK ministr životního prostředí Richard Brabec. Evropské dotace by měly pomoci například zlepšit zadržování vody v krajině nebo napojit tisíce domácností na čističky odpadních vod.

"Pro rok 2016 máme ambici vypsat výzvy za dalších 20 miliard korun. Určitě priorita budou kanalizace, vodovody a rozvody pitné vody v souvislosti s propojením vodohospodářské soustavy do budoucna. To je také jedno z opatření proti suchu," uvedl Brabec. Dotace půjdou ale i například na odpadové hospodářství, ekologické zátěže, kotlíkové dotace a zlepšení kvality ovzduší.

Do roku 2020 bude moct Česko v rámci Operačního programu Životní prostředí využít více než 72 miliard korun (2,6 mld. eur). Oproti předchozímu by měl být nový program při čerpání dotací méně administrativně náročný pro žadatele i příjemce. Změnila se i názvosloví kvůli sjednocení terminologie všech operačních programů. Třeba na boj proti suchu a na zadržování vody v krajině by mělo v příštích pěti letech zamířit až více než osm miliard korun.

"Pojedeme všech pět prioritních os, hodně se ale bude pozornost zaměřovat na vodu. Tam jsme dokonce připraveni urychlit čerpání a vypsat další výzvy. Výzvu na retenci vody jsme vypisovali v listopadu a další budeme v březnu," poznamenal ministr.

V minulosti měl OP Životní prostředí s čerpáním dotací problémy, ztráty se odhadovaly pro roky 2013 až 2015 na více než 25 miliard korun. Postupně se snižovaly až pod pět miliard. Za roky 2014 a 2015 jsou ztráty podle odhadů na úrovni maximálně jedné miliardy, ministr je ale chce snížit až na nulu, v horším případě na stovky milionů korun, uvedl.

Ke zlepšení čerpání napomohlo podle Brabce i to, že se zlepšila práce Státního fondu životního prostředí. Zaměstnanci fondu řeší projekty často na individuální bázi, pravidelně telefonují starostům a dalším žadatelům a pracují i o víkendu, dodal Brabec.

Zdroj: ČTK

Hotová spalovna u Plzně, která stála 2,1 miliardy korun a jejíž zprovoznění zpozdily žaloby ekologických aktivistů, by mohla začít spalovat komunální odpad z Plzeňského kraje v létě. Zařízení mělo být ve zkušebním provozu už tento měsíc. Soud v Plzni ale loni v říjnu zrušil stavební povolení vydané úřadem Středočeského kraje a věc mu vrátil k projednání. Středočeši rozhodují o plzeňské spalovně kvůli úspěšné žalobě ekologů na podjatost plzeňského krajského úřadu.

Veškeré zařízení spalovny bylo nainstalováno do konce loňského roku. Programátoři ho nyní oživují, řekl dnes ČTK Tomáš Drápela, předseda představenstva stoprocentně městské firmy, která je investorem a uhradila už 80 procent ceny díla.

Teplárna podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu a dál se snaží vyhovět všem závěrům soudu. "Ale je to vše na Středočeském kraji. Očekáváme, že nám ten Coherence Stamp, vypracuje v horizontu několika měsíců. Pokud půjde vše dobře, tak uvedeme spalovnu technicky do provozu počátkem léta," uvedl Drápela. Teplárna očekává další žaloby ekologů, ale věří, že letos spalovnu úspěšně zprovozní.

Drápela dodal, že neví, jak přesně bude úřad posouzení Coherence Stamp jako novinku v české legislativě provádět; jde o první velký případ v ČR. "Jsme zvědavi, jak si s tím Středočeši poradí," uvedl. V dubnu 2015 začal platit novelizovaný zákon o EIA a krajský soud míní, že je projekt plzeňské spalovny potřeba podle něj posoudit. Nevíme, zda vůbec metodika posuzování v Česku je, ale to není naše starost. My jsme investorem a čekáme, až stavební povolení opět nabude právní moci," řekl Drápela.

Vyčíslení škod za zpoždění bude podle něj obtížné a záleží na termínu, kdy se podaří spalovnu zprovoznit. "Teď hledáváme významného odborného konzultanta, který nám s výpočtem nákladů pomůže, protože se určitě stane předmětem soudních pří, které povede Plzeňská teplárenská se státem," uvedl. Pokud bude zařízení uvedeno do provozu letos, vešly by se škody do 100 až 150 milionů korun.

"Do konce ledna provedeme profuky zařízení, aby se z něj dostaly všechny nečistoty a potom ho napustíme chemikáliemi. Pokud nebudeme mít dokumenty, které potřebujeme k provozu, tak dojde k fyzické konzervaci a na stavbě zůstane jen vrátný. A budeme čekat, až ta razítka dostaneme," řekl Drápela. Odhadl, že hotové zařízení by mohl investor převzít od dodavatele, pražské ČKD Group, na přelomu března a dubna.

Krajský soud reagoval na žaloby odpůrců spalovny. Ti se obávají, že její provoz zhorší životní prostředí. Domnívají se, že spalovna není nutná, pokud se bude víc třídit a jinak zpracovávat odpad.

Zdroj: ČTK

V novém Věstníku Ministerstva životního prostředí najdete jednak certifikovanou metodiku "Pasivní vzorkování volného ovzduší", interaktivní mapy pro vizualizaci trendů znečištění životního prostředí chemickými látkami, a časové a prostorové hodnocení koncentrací perzistentních organických polutantů ve volném ovzduší. Sdělení se tentokrát týkají dodržování správné laboratorní praxe, Programu předcházení vzniku odpadů a dále obsahují seznam autorizovaných osob ve smyslu zákona EIA k 31. prosinci 2015. Směrnice a dodatky obsahují výzvy v rámci Národního programu Životní prostředí, Zelená úsporám a dodatky ke Směrnici MŽP. Věstník si můžete opět stáhnout v rubrice Právo ZDE.

Pro účely regulace cen tepelné energie jsou v bodě (1.2) přílohy č. 1 cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu Č. 2/2013 ze dne 1. listopadu 2013 k cenám tepelné energie stanoveny podmínky, za kterých je možné náklad na nákup potřebného množství emisních povolenek považovat za ekonomicky oprávněný ve věcně usměrňované ceně tepelné energie. Pokud dodavatel tepelné energie v roce 2015 provedl prodej a nákup emisních povolenek, je nutné ocenit množství emisních povolenek, které je potřeba dokoupit nad rámec přidělených emisních povolenek na zařízení pro výrobu tepelné energie a  neupotřebených na daném tepelném zařízení, na které se vztahuje povolení k emisím skleníkových plynů.

Podle uvedených podmínek se potřebný nákup emisních povolenek, který je nutné dokoupit, ocení nejvýše průměrnou cenou za kalendářní rok 2015, která vychází z váženého průměru všech realizovaných obchodů na spotovém trhu na příslušné burze v rámci Evropské unie. Energetický regulační úřad pro stanovení průměrné ceny emisní povolenky pro rok 2015 vychází z váženého průměru všech realizovaných obchodů na spotovém trhu na burze European Energy Exchange (EEX) se sídlem ve Spolkové republice Německo, jelikož tato burza je vybrána v rámci Evropské unie pro obchodování s emisními  povolenkami ve 3. obchodovacím období.

Průměrná cena emisní povolenky pro rok 2015 je vypočtena z údajů realizovaných obchodů na spotovém trhu na burze European Energy Exchange (EEX), jako vážený průměr uzavíracích cen za každý obchodovací den, přepočtených na Kč podle platného kurzu vyhlášeného ČNB pro daný den, kde váhou je množství zobchodovaných emisních povolenek za každý obchodovaný den.

Takto vypočtena průměrná cena emisní povolenky je pro rok 2015 ve výši 217,88 Kč/t CO2

INSPIRACE Projekt „Zelená pro ČZU" vznikl za účelem pozvednutí areálu ČZU v oblasti odpadů a udržitelného rozvoje, a zároveň má zpříjemnit prostředí univerzitního kampusu. Zelená pro ČZU zahrnuje v současné době 8 projektů, které si kladou za cíl především zásadně snížit množství produkovaného odpadu, podpořit třídění odpadů a nebo používat ekologické úklidové prostředky.

„LUG-a-MUG-na-ČZU“

Hlavní myšlenkou iniciativy je předcházet vzniku odpadů z jednorázových kelímků používáním hrnků či kelímků na opakované použití. Tento odpad má sice malou hmotnost, ale za to velký objem a četnost a jsou dnes doslova všude, ve všech koších a mnohdy i v záhoncích.

Projekt “LUG-a-MUG” vznikl v roce 2007 v na univerzitě v Torontu, odkud se úspěšně šířil dále do USA a dnes je i na mnoha evropských univerzitách. ČZU může být tak 1. univerzitou v České republice, která se k iniciativě přidá.

Třídící centra na fakultách

Cílem tohoto projektu je poskytnout všem na univerzitě možnost třídit mimo obvyklý plast, papír, sklo a směs i bioodpad, kov, zářivky, tonery či baterie. Rozšíření řady košů na tříděný odpad již proběhlo na dvou fakultách a kolejích. Další fakulty mají následovat. Inspirací je jednak MŽP, firmy s environmentální vnitřní politikou a zahraniční univerzity. Kromě nových košů jsou důležitou součástí projektu informační tabule.

Info-tabule jsou brány jako výukové pomůcky, která poskytují informace o Hierarchii nakládání s odpady pro firmy a tzv. 6R‘s pro spotřebitele. Iniciatoři právě pracují na rozpracování jednotlivých témat a hledají partnera, který by finančně informační tabule podpořil.

Průzkum košů a samolepky na koše

Aktéři vylepili samolepky na koše, které jsou výstupem z průzkumu košů. Průzkum košů měl za cíl zmapovat chyby při třídění, využití lisů na PET lahve, ale také zjistit vhodné rozmístění nádob a jejich využití. Výstupy organizátoři teď zpracovávají a chtějí je předložit tajemníkům fakult, kde představí také své návrhy.

„MANUÁL TŘÍDIČE“

Papírová a PDF forma informačního plakátu obsahuje mapku s vyznačenými kontejnery a to včetně kontejnerů na textil, kompostéry, kontejnery na nápojové kartony, baterie, zářivky apod. v areálu kolejí ČZU. Informace o třídění odpadu jsou dostupné v českém a zvlášť v anglickém jazyce. Manuál třídiče bude rozdán studentům ubytovaných na kolejí, vždy 1 plakát na pokoj a bude všem studentům zaslán na email. Manuál bude propagován na sociálních sítích ČZU skupin a webu univerzitních novin. Heslem je: „Víme, proto třídíme.“

Seminář „O odpadech na ČZU III. Změny v legislativě“

Organizátoři chystají odborný seminář jak pro studenty tak odbornou veřejnost. Chtějí tak propojit odborníky z více univerzit s lidmi z praxe, kteří přiblíží posluchačům změny v odpadové legislativě a její praktické dopady na obce a firmy, chybět nemá ani diskuze.

Dalším plánovaným projektem je Ekologický úklid. Teď aktéři zjišťují, jak vlastně úklid na univerzitě probíhá a jaké čisticí prostředky jsou používány a proč. Organizátoři chtějí získat partnera, který nabízí ekologické čisticí prostředky a proškolí zaměstnance úklidu o jejich používání. Nebo další ročník akce Blešák na ČZU + REUSE IT! na kolejích, kde organizítoři chtějí dát šanci věcem, které se staly pro jednoho odpadem, ale mohou být pro druhého pokladem.

P&V - hm, co to asi je, o co se jedná? To se musíme nechat překvapit. Organizátoři si chtějí hrát, provokovat, poukazovat na palčivý problém, škádlit a  iniciovat malé velké změny.

Zprovoznění rekonstruovaných kotlů zakončilo práce na modernizaci a ekologizaci chomutovské teplárny, do nichž byla v posledním desetiletí investována více než miliarda korun. Projekt za 356 milionů korun také zvýšil samotnou účinnost zdroje.

Společnost ACTHERM dokončila rekonstrukci spalovacích kotlů v Teplárně na Moráni v Chomutově. Jejich odsíření tak výrazně sníží emise SO2 a NOX a tím zlepší stav ovzduší na Chomutovsku a v okolí.

„Unikátní rekonstrukce probíhala za plného provozu teplárny a trvala pouze 14 měsíců od předání staveniště,“ uvedl Ing. Jan Nechvátal, ředitel ACTHERM, spol. s r.o.

Teplárna dosud využívala nízkosirnaté uhlí, které se však stává nedostatkovým. Nyní může spalovat různé druhy hnědého uhlí včetně „sirnatého“ a přitom splňuje s předstihem nové emisní limity, které jsou od příštího roku v platnosti.

Kromě toho rekonstrukce zvýšila účinnost zdroje a regulačního rozsahu především v letních měsících, kdy je nižší potřeba dodávek tepla. Celkově došlo od r. 1989 ke snížení emisí oxidů síry o 97,89%, emisí oxidů dusíku o 91,74% a emisí pevných částic o 98,79 %.

Nový kotel byl slavnostně pokřtěn v pátek 8. ledna. Samotný projekt odsíření kotlů byl spolufinancován dotací ze Státního fondu životního prostředí a Evropského fondu soudržnosti, jeho celkový rozpočet činil 356 milionů Kč.

Úředníci jihlavského magistrátu začnou v novém týdnu kontrolovat, co lidé vyhazují do popelnic a kontejnerů na komunální odpad. Neobvyklou metodu zvolili, aby podpořili třídění odpadu. Na popelnice pak majitelům pověsí cedulky, že odpad třídí správně, nebo že mají co zlepšovat. Během roku 2016 hodlá magistrát zkontrolovat všechny nádoby na směsný komunální odpad.

Vtipným způsobem chce jihlavská radnice podpořit třídění odpadu. Někteří majitelé nemovitostí na své nádobě na směsný odpad možná už příští týden najdou barevnou papírovou cedulku s informací, zda odkládají do popelnice to, co do ní patří, či nikoliv.

„Počínání zhodnotí detektiv, který buď poděkuje za vzorný přístup k životnímu prostředí, nebo majitele informuje, že jeho popelnice obsahuje odpad, který ještě má další využití a patří do nádoby na tříděný odpad,“ popisuje vzhled dvou typů cedulek Katarína Ruschková, vedoucí odboru životního prostředí.

Cedulky z recyklovatelného materiálu na nádobu zavěsí pracovníci magistrátu, kteří zhruba v polovině ledna zahájí kontroly nádob na odpad. Kontroly jsou jedním z navržených opatření na podporu třídění.

„Věříme, že tuto formu kontroly veřejnost přijme. Neplyne z ní žádný postih, jde spíše o osvětu, o komunikaci. Ty, kteří vyhazují do směsného odpadu, co do něj nepatří, adresně, ale vtipným způsobem informujeme, že by to mohlo být lepší,“ doplňuje Katarína Ruschková.

Odbor životního prostředí bude postupovat po částech města, během roku 2016 hodlá zkontrolovat všechny nádoby na směsný komunální odpad.

Kauza nekvalitních a špatně zdokumentovaných svarů v jaderné elektrárně Dukovany finančně poškodila ČEZ. Lekcí je i pro Státní úřad pro jadernou bezpečnost. „Musíme být dostatečně ujištěni, že systém řízení ČEZ, systém řízení a kontroly jeho dodavatelů je adekvátní. Poměrně dlouho jsme upozorňovali na to, že podle našeho názoru není. Teď se to potvrdilo,“ říká Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Více ZDE

Mohlo by Vás zajímat:

Vývoz elektřiny se kvůli výpadkům loni propadl o více než čtvrtinu (11.1.2016)

Zdroj: E15

AVÍZO Ministerstvo životního prostředí plánuje v únoru vypsat pilotní projekt Chytrá obec. Má přispět k udržení vody v krajině, například v kombinaci s menšími čistírnami odpadních vod. Z národních peněz chce ministerstvo dát kolem 50 milionů korun městům a obcím, které přijdou s inovativním systémem udržení vody, řekl ČTK v rozhovoru ministr životního prostředí Richard Brabec.

Ministerstvo chce jako vzor vzít "chytré projekty" obcí, které již mají inovativní řešení na retenci vody. "Víme, že podobné případy existují a je jich celá řada," řekl ministr. Podle něj se některé obce již zajímavě chopily udržení vody v rámci zástavby v kombinaci s lokálními nebo domovními čistírnami odpadních vod. Nyní je chce ministerstvo 50 miliony podpořit z národního programu životní prostředí.

Úspěšný projekt chce následně kopírovat po celé republice. Ze státních peněz prostřednictvím Státního fondu životního prostředí by se na podobné věci podle Brabce mohlo najít až několik set milionů korun. Na projektu spolupracuje i Svaz měst a obcí ČR.

"Nyní program finalizujeme. Pokud by se ukázal úspěšným a my jsme přesvědčeni, že ano, tak bychom vítěze soutěže chtěli odměnit dotačně," poznamenal.

Stát rovněž hledá možnosti, jak více udržet vodu v krajině v celé republice. Ministerstvo životního prostředí například připravilo "malou" novelu zákona o vodách. V ní plánuje zdražit odběry podzemní vody na čtyřnásobek do roku 2022. Předpokládá, že vzroste i cena za odběr povrchové vody, kterou si určují jednotlivá Povodí. Změny podle něj nebudou mít plošný vliv na výši vodného a stočného. Opačného názoru jsou ale odbory a provozovatelé vodovodní soustavy.

Ministerstvo zemědělství pak například plánuje do roku 2021 dát celkem 1,25 miliardy korun do obnovy a stavby nových rybníků ze svého rozpočtu. Úřad plánuje, že investorům zaplatí 80 až 100 procent projektu podle nastavení jednotlivých dotačních podprogramů. Resort tak chce bojovat proti povodním i suchu.

"Především se zaměříme na výstavby a rekonstrukce rybníků a malých vodních nádrží," sdělilo ministerstvo, podle něhož by měly rybníky fungovat jako protipovodňová ochrana. Zároveň by ale měly regulovat průtoky v období sucha. Ministerstvo chce také dát peníze na rybníky, které byly poškozené při záplavách.

Kromě toho se na rybníkářství a produkci ryb vypisují i projekty za evropské peníze.

Zdroj: ČTK

Komise představila nový balík návrhů k odpadovému hospodářství. Téma oběhového hospodářství chce akcentovat nizozemská vláda během svého předsednictví v Radě EU v první polovině roku 2016. Dále Rada odsouhlasila stanovisko k národním limitům pro emise znečišťujících látek a zástupci 196 delegací v Paříži sjednali celosvětovou dohodu v oblasti klimatu.

V prosinci 2014 se rozhodla Komise stáhnout dosud neschválený legislativní návrh týkající se odpadů a zavázala se k přípravě nového balíku, který se bude týkat celého hospodářského cyklu, nejen cílů v oblasti omezování odpadů. Nově navržený komplexní bakáj opatření představuje soubor konkrétních a rozsáhlých opatření, která budou předložena během funkčního období této Komise. Balík tvoří revidované návrhy právních předpisů (o obalech a obalových odpadech, o skládkování odpadů, o odpadech, o vozidlech s ukončenou životností, o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o odpadních elektrických a elektronických zařízeních) a rovněž ucelený akční plán. Jako součást procesu vypracovávání tohoto balíku opatření uspořádala Komise 25. 6. 2015 v Bruselu konferenci o oběhovém hospodářství, které se zúčastnilo přibližně 700 zainteresovaných subjektů. Konference navázala na veřejnou konzultaci. K předložení návrhu Komisi vyzval i EP.

Principem oběhového hospodářství je to, že se hodnota produktů a materiálů zachovává co nejdéle. Minimalizuje se množství odpadu a využívání nových zdrojů. Když výrobek doslouží, suroviny se z hospodářství nevyřadí, ale znovu se použijí k vytváření nové hodnoty. Podle Komise je nutné se zdroji nakládat rozumnějším a udržitelnějším způsobem pro zajištění udržitelného růstu. Opatření by mohla dle Komise podnikům v EU přinést čisté úspory ve výši 600 mld. € ročně (8 % ročního obratu), a zároveň snížit celkové roční emise skleníkových plynů o 2–4 %.

Navržená opatření mají přispět k „uzavření“ životního cyklu výrobků prostřednictvím větší míry recyklace a opětovného využívání. Všechny suroviny, výrobky a odpady mají být podle předložených plánů v maximální míře zhodnoceny a využity, čímž by se měly podpořit úspory energie a snížit emise skleníkových plynů. Návrhy zahrnují celý životní cyklus od výroby a spotřeby až po nakládání s odpady a trh s druhotnými surovinami. Tento přechod má být v příštích 2 letech finančně podpořen z evropských strukturálních a investičních fondů částkou 650 mil. € z programu Horizont 2020 (programu EU pro financování výzkumu a inovací), částkou 5,5 mld. € ze strukturálních fondů pro nakládání s odpady, jakož i vnitrostátními investicemi do oběhového hospodářství.

Klíčové a sporné body

V důsledku zaváděných pobídek by mělo vzniknout více inovativních a efektivnějších způsobů výroby a spotřeby. Oběhové hospodářství má podle Komise potenciál vytvořit v Evropě mnoho pracovních míst a zároveň pomoci zachovat stále omezenější zdroje, snížit dopady využívání zdrojů na životní prostředí a dát odpadům novou hodnotu. Balík obsahuje také odvětvová opatření a normy kvality pro druhotné suroviny. Ke klíčovým opatřením, která již byla přijata nebo mají být během mandátu stávající Komise provedena, patří:

• Opatření pro omezení potravinového odpadu, mj. prostřednictvím společné metodiky měření, lepšího označování dat a nástrojů pro dosažení globálního cíle udržitelného rozvoje snížit plýtvání potravinami do roku 2030 o polovinu,

• Vytváření norem kvality druhotných surovin za účelem zvýšení důvěry hospodářských subjektů v jednotný trh,

• Opatření pracovního plánu pro ekodesign na období 2015–2017, která kromě energetické účinnosti prosazují i opravitelnost, trvanlivost a recyklovatelnost výrobků,

• Revidované nařízení o hnojivech, jež má za cíl usnadnit uznávání organických hnojiv a hnojiv na bázi odpadů na jednotném trhu a podpořit úlohu bioživin,

• Strategie pro plasty v oběhovém hospodářství, která se zabývá otázkami recyklovatelnosti, biologické rozložitelnosti, přítomnosti nebezpečných látek v plastech a globálním cílem udržitelného rozvoje výrazně omezit odpad znečišťující moře,

• Řada opatření pro opětovné využívání vody včetně legislativního návrhu týkajícího se minimálních požadavků na opětovné využití odpadních vod,

Sdělení obsahuje jasný harmonogram pro navrhovaná opatření a plán na vytvoření rámce pro jednoduché a účinné monitorování oběhového hospodářství. To bude zahrnovat ukazatele pro oblasti, jako je bezpečnost dodávek klíčových surovin, opravy a opětovné využití, produkce odpadů, nakládání s odpady, obchod s druhotnými surovinami v EU a se třetími zeměmi a používání recyklovaných materiálů ve výrobě. Komise také vypracuje společnou metodiku k měření objemu potravinového odpadu a stanovení příslušných ukazatelů. 

Revidovaný legislativní návrh týkající se odpadu stanoví cíle pro omezování odpadu a  dlouhodobý postup pro nakládání s odpady a jejich recyklaci. Cíle v oblasti omezování odpadů jsou doplněny konkrétními opatřeními pro řešení praktických překážek a zohlednění rozdílné situace v jednotlivých členských státech, tak aby bylo zajištěno účinné provádění. Ke klíčovým prvkům revidovaného návrhu týkajícího se odpadu patří:

• Společný unijní cíl recyklovat 65 % komunálního odpadu do roku 2030,

• Společný unijní cíl recyklovat 75 % obalových odpadů do roku 2030,

• Závazný cíl snížit skládkování na 10 % objemu veškerého odpadu do roku 2030,

• Zákaz skládkování odpadu, který pochází z odděleného sběru,

• Podpora ekonomických nástrojů odrazujících od ukládání na skládky,

• Zjednodušené a zlepšené definice a harmonizované metody výpočtu míry recyklace v celé EU,

• Konkrétní opatření na podporu opětovného použití a stimulace průmyslové symbiózy – vedlejší produkt jednoho odvětví se použije jako surovina jiného odvětví,

• Ekonomická motivace pro výrobce, aby uváděli na trh ekologičtější výrobky a aby podporovali jejich využití a recyklaci (např. u obalů, baterií, elektrických a elektronických zařízení a u vozidel).

Rada odsouhlasila stanovisko k národním limitům pro emise znečišťujících látek

Rada 16. 12. 2015 přijala stanovisko k návrhu směrnice o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, stanovující nové národní limity pro období 2020-2029 a po roce 2030. na rozdíl od současné směrnice, která stanovuje emisní limity pro čtyři znečišťující látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické sloučeniny a amoniak, přidává návrh Rady ještě jednu kategorii, a to jemné prachové částice. Rada nesouhlasila se stanoviskem Komise, která navrhovala mezi znečišťující látky zařadit rovněž metan. Ministři rovněž navrhli zvýšit flexibilitu pravidel, které by mohly například umožnit vynahrazení překročení limitů v jedné kategorii zmenšením emisí v jiné, či průměrováním emisí z po sobě následujících let, tak aby v případě příliš velkých emisí v jednom roce (způsobených například nepřízní počasí) mohlo dojít k vyrovnání v roce následujícím. Stanovisko rady bude sloužit jako podklad k jednání s Evropským parlamentem a očekává se, že by v brzké době mělo dojít k finální dohodě.

Zástupci 196 delegací v Paříži sjednali celosvětovou dohodu v oblasti klimatu

Zástupci delegací se v prosinci 2015 na dvoutýdenní konferenci dohodli, že chtějí do konce století udržet globální oteplování výrazně pod 2 °C. Přijetí pařížské dohody nahradí Kjótský protokol.

Ujednání je vyvrcholením dlouholetých snah mezinárodního společenství o to, aby se v souvislosti se změnou klimatu dosáhlo všeobecné mnohostranné dohody. Poté, co se jen malý počet států připojil ke Kjótskému protokolu, a co v roce 2009 selhala dohoda v Kodani, se začala budovat široká koalice rozvinutých a rozvojových zemí na podporu vysoce ambiciózních cílů v čele s EU. Pařížská dohoda vysílá signál, že celosvětový přechod na čistou energii bude pokračovat a že je nutno se přeorientovat na jiné zdroje, než jakými jsou znečišťující fosilní paliva. Před pařížskou konferencí a v jejím průběhu předkládaly země komplexní národní akční plány v oblasti klimatu zabývající se snižováním jejich emisí. Státy se mimo jiné dohodly na pravidelných schůzkách, dohledu nad dodržováním dohody, mechanismu pravidelného hodnocení plnění závazků, či solidaritě v boji proti změně klimatu s rozvojovými zeměmi.

Klíčové a sporné body

• Vlády se dohodly na dlouhodobém cíli, kterým bude udržet vzestup průměrné globální teploty výrazně pod úrovní 2 °C ve srovnání s hodnotami před průmyslovou revolucí a zasazovat se o omezení tohoto vzestupu na 1,5 °C, protože tímto způsobem by se výrazně snížila rizika a dopady změny klimatu. Dohoda vytyčuje cestu, jak lze tohoto cíle dosáhnout. Také požaduje, aby celosvětové emise co nejdříve dosáhly svého maxima (zároveň uznává, že v rozvojových zemích bude tento proces trvat déle) a posléze byly v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky prudce snižovány. Mělo by se tak ve 2. pol. století dosáhnout rovnováhy mezi vypouštěnými emisemi a emisemi přirozeně pohlcovanými v přírodě, aby byly výsledné emise nulové.

V zájmu naplnění společných ujednání se vlády dohody, že se budou každých 5 let scházet, aby podle potřeby vyplývající z vědeckých poznatků své cíle dále navyšovaly. Také souhlasily s tím, že se budou vzájemně informovat o pokroku v dosahování svých cílů a že budou tytéž informace poskytovat i veřejnosti, aby byla zajištěna transparentnost a dohled. Celkový stav plnění dohody se bude vyhodnocovat každých pět let. Země budou představovat své národní klimatické cíle snižování emisí skleníkových plynů. Tyto cíle mají být pravidelně monitorovány a státy je budou moci zpřísňovat. Současné závazky, které už předložilo okolo 180 států, totiž deklarovaný cíl zatím zajistit nedokážou.

Rozvinuté země budou nadále podporovat opatření v oblasti klimatu usilující o snižování emisí a o zvyšování odolnosti vůči dopadům změny klimatu v rozvojových zemích. Ostatní země se vybízejí, aby se k takové podpoře dobrovolně připojily nebo v ní dobrovolně pokračovaly. Rozvojovým zemím se bude dostávat mezinárodní podpory, aby se mohly změně klimatu přizpůsobovat. Rozvinuté země hodlají dále plnit svůj stávající cíl, kterým je mobilizovat každým rokem 100 mld. dolarů, a to až do roku 2025, kdy bude vytyčen nový cíl.

Dohoda také obsahuje samostatný článek, který se zabývá otázkou ztrát a škod spojených s dopady klimatických změn. Země uznávají, že je zapotřebí spolupracovat a zlepšovat pochopení problémů, přijímání opatření a zajišťování podpory v rozličných oblastech, jako jsou například systémy včasného varování, připravenost na mimořádné události nebo pojišťování rizik.

Podle předsedy české vlády Bohuslava Sobotky nová dohoda ne ve všech ohledech odpovídá původní představě ČR, ale i tak ji považuje za  historický moment, do kterého se zapojuje celé mezinárodní společenství. Oproti předchozí dohodě vyzdvihuje pokrok v tom, že bude existovat smlouva, která stanoví závazky pro všechny největší emitenty skleníkových plynů. Pařížská dohoda je podle expertů příležitostí pro rozvoj nových technologií, inovací a podnikání. Chybí ale konkrétní kroky, které povedou k potřebnému snížení globálních emisí skleníkových plynů do r. 2050. Aktuální závazky podle nich na splnění cíle 2 °C nestačí.

Zdroj: Odbor informování o evropských záležitostech Úřadu vlády České republiky

AVÍZO Krádeží kanálových mřížek, kolejí, kabelů či dopravních značek vloni ubylo o polovinu. Zásluhu si za to přisuzuje ministr Richard Brabec (ANO), který zakázal výkup kovů za hotové. Jenže tu je i jiný důvod: prudký pokles výkupních cen kvůli nadbytku železa v Evropě. Jaký dopad měl zákaz výkupu železa za hotové na bezdomovce? Proč recyklační firmy musely zavřít některé své sběrny? Jak na kritiku reaguje ministerstvo životního prostředí? ODPOVĚDI NA TYTO OTÁZKY A MNOHO DALŠÍHO SE DOČTETE V NOVÉM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 11. LEDNA.

Od 1. ledna 2016 vstoupila v účinnost novela vyhlášky č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s autovraky, která stanovuje bližší podmínky pro dodržování těchto povinností v oblasti evidence. Ministerstvo životního prostředí připravilo stručnou návodnou příručku pro zpracovatele.

Konkrétně jde o nové znění přílohy č. 3 - Potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků a  přílohy č. 4 - Hlášení o sběru a zpracování autovraků, jejich částí, o produkci a nakládání s odpady za rok.

V tomto kontextu Ministerstvo životního prostředí připravilo stručnou příručku pro novou evidenci odpadů vzniklých při zpracování autovraků, kde jsou jednotlivé změny podrobně popsány. Dále v příručce najdete modelovou situaci pro vedení evidence a v neposlední řadě i postup pro zpracování autovraku k dosažení cílů opětovného použití a využití.

Od 1. ledna 2015 platí pro provozovatele zařízení ke zpracování autovraků povinnost vybrané autovraky opětovně použít a využít nejméně v míře 95 % průměrné hmotnosti všech vybraných vozidel převzatých za kalendářní rok a opětovně použít a materiálově využít v míře nejméně 85 % průměrné hmotnosti všech vybraných vozidel převzatých za kalendářní rok.

Přehled právních předpisů, které nabývají účinnosti k 1. lednu 2016 a to jak nových právních norem tak i stávajících, tedy již platných, s odloženou účinností najdete ZDE.

Dokument ke stažení:

Prirucka k evidenci odpadu z autovraku.pdf (722.39 kB)

Zdroj: za využití ČAOH a Příručky MŽP - autovraky