Materiál vychází zejména z usnesení vlády z prosince minulého roku, ve kterém je uloženo 1. místopředsedovi vlády pro ekonomiku a ministru financí ve spolupráci s ministrem životního prostředí a ministrem průmyslu a obchodu zpracovat a následně vládě do 31. prosince 2016 předložit analýzu variant řešení a jejich dopadů pro přípravu návrhu novely zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, která vytvoří podmínky pro snížení podílu pevných fosilních paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích nespadajících pod systém European Union Emission Trading Scheme (EU ETS). Více ZDE

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Ostravě uložili pokutu 400 tisíc korun společnosti za několikerá porušení lesního zákona. Firma jako vlastník lesních pozemků v CHKO Beskydy v zákonné dvouleté lhůtě nezalesnila tři holiny o celkové velikosti cca 1,85 hektaru. Navíc neprováděla včasná a dostatečná opatření proti šíření kalamitního škůdce kůrovce.

„Vlastník lesa sice začal s kácením napadených stromů, ale všechny napadené stromy neskácel a neodvezl včas. Ochrana lesa před šířením škůdce byla nedostatečná. Lýkožrout smrkový dokončil svůj vývoj na dalších stromech. Následkem toho došlo k faktickému rozpadu lesních porostů na těchto pozemcích. Firma prokazatelně nehospodařila v součinnosti s odborným lesním hospodářem, což byla další její povinnost vyplývající z lesního zákona. Za všechna vyjmenovaná pochybení uložila ČIŽP firmě pokutu 400 tisíc korun,“ uvedl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě.

Inspektoři firmě také nařídili provést opatření k nápravě – tedy zalesnit tři uvedené holiny o celkové velikosti cca 1,85 hektaru, a to do konce května roku 2017.

Poté, co pokuta nabyla právní moci, změnila sankcionovaná společnost svůj název. Na povinnosti zaplatit pokutu a provést opatření k nápravě změna názvu nic nemění.

ČIŽP v této souvislosti vlastníky lesů vyzývá, aby po celý rok důsledně a hlavně včas vyhledávali, vyznačovali, evidovali a zpracovávali kůrovcové stromy. „Pokud dříví není chemicky ošetřeno, je nezbytné ho včas z lesů vyvézt do dostatečné vzdálenosti od lesa. Doporučujeme také, aby se vlastníci při hospodaření v lesích včas obraceli na svého odborného lesního hospodáře. Kdo je pro jejich lesní majetek odborným lesním hospodářem, mohou zjistit u příslušného magistrátu nebo městského úřadu obce s rozšířenou působností,“ uvedl Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Vláda selhává v plnění svých závazků vůči Evropské unii na poli úspor energie. Do roku 2020 je má zvýšit na 20 procent, ale v průběžném hodnocení Česko nestíhá a splnilo jen 55 procent ze svých plánů. Ve skluzu jsou všechna zodpovědná ministerstva. Pod úřadem životního prostředí vázne rozdělování dotací pro program Nová zelená úsporám. A ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spolu s ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) zatím reálně nedokázaly přispět k naplnění cílů jediným petajoulem (1015 joulů) ušetřené energie. Více na iHNED.cz ZDE.

Související dokument:

Informace o stavu dosahování národních cílů v oblasti energetické účinnosti

Zdroj: iHNED.cz

Plzeňská teplárenská bude spalovat spolu s uhlím, dřevní štěpkou, pivovarským mlátem a komunálním odpadem ve spalovně také kaly z městské čistírny odpadních vod. Městská firma Vodárna nejprve za 250 až 300 milionů korun vybuduje u městské teplárny sušičku kalů. Připravuje se zadání dokumentace pro územní rozhodnutí, řekl náměstek primátora Pavel Šindelář.

"V souvislosti s novým zákonem o odpadech je jasné, že kaly nepůjdou likvidovat jako doposud. A jediný způsob, který dává smysl z hlediska ekologie i energetického využití, které ale není hlavní, je spalování granulátu z kalu," uvedl. Kaly je nutné nejprve vysušit, potom je lze spálit v teplárně či cementárnách.

Vodárna Plzeň vybuduje sušičku kalů před areálem Plzeňské teplárenské. Takové řešení vyšlo ze studie, která také ukázala, že nejlepší technologií je takzvané fluidní spalování, které v teplárně léta funguje. Radnice i firmy už si obdobnou sušičku prohlédly ve Švýcarsku, kde funguje velmi dobře. "Mají ji tam spolu s čističkou odpadních vod, naproti bydlí lidi a nikdo si nestěžuje," uvedl Šindelář. Podle generálního ředitele teplárny Tomáše Drápely je ve Švýcarsku povinnost kaly energeticky využít, spalují se i v Německu. Plzeň chce na stavbu dotaci od ministerstva životního prostředí.

Studii už schválilo představenstvo obou městských firem. "Pokud Parlament schválí zákon o odpadech s těmi čísly, které tam zatím jsou, tak to celkem vychází, ale není to vůbec výdělečné a návratnost je v desítkách let," řekl Šindelář. Už dnes ale platí Vodárna Plzeň za likvidaci kalů dost peněz. Ročně vyprodukuje až 24.000 tun kalů, z čehož vznikne zhruba 8000 tun granulátu, který by bylo možné spálit v teplárně.

Kaly, pokud se dobře vysuší, mají vysokou výhřevnost, srovnatelnou s hnědým uhlím. Současná legislativa zatím nepodporuje spalování kalů, ale spíše jejich recyklaci a využití na rekultivaci půdy.

Teplárna podle Drápely spaluje také pivovarské mláto, ale zatím v malém množství, tedy několik tisíc tun. "Prazdroj s tím má zatím jiné obchodní plány. Zase jsme připraveni na to, že až začne platit zákon o odpadech, tak možná ta surovina bude klasifikovaná jinak a my jim nabídneme řešení. Je to podobný případ jako kaly," uvedl.

Plzeňská teplárenská dnes vyrábí zhruba 37 procent elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů, hlavně z biomasy. Tohoto odpadu z mýtní těžby z lesů zpracuje ročně 250.000 tun a k tomu spálí 500.000 tun uhlí.

Zdroj: ČTK

Spalování uhlí za účelem získání elektrické energie by po roce 2030 mělo být ve Finsku nelegální aktivitou. Počítá s tím vládní návrh nové energetické strategie, který včera představila středová vláda Juhy Sipiläho. V průběhu března by návrh měl projednat tamní parlament. Finsko se tak zařadilo po bok států, které v posledních dnech oznámily své „protiuhelné“ ekologické plány.

Například Kanada toto pondělí potvrdila, že vytěsní standardní uhlí ze své energetiky do roku 2030, minulý týden pak francouzský premiér Manuel Valls představil záměr země ukončit provoz uhelných elektráren v zemi do roku 2023. Obdobně radikální přístup jako Finsko zvolil už v březnu letošního roku americký stát Oregon, který do své legislativy zařadil opatření, které po roce 2035 zakáže na území státu vyrábět elektřinu spalováním uhlí. Souběžně s tím tam má být zakázán i dovoz a využívání takto vyrobené energie.

Finsko podle dat Mezinárodní energetické agentury v roce 2014 spálilo k výrobě elektřiny jen 3,4 milionu tun uhlí, které z drtivé většiny dovezlo z Ruska, část spotřeby pak krylo dovozem z Velké Británie. Uhlí se ve Finsku netěží. Finská vláda již dříve přijala ekologický závazek, v rámci kterého by země měla do roku 2020 snížit dovoz ropy pro domácí spotřebu na polovinu.

Proti záměru vlády se však vyslovila řada tamních firem. Více ZDE

Zdroj: E15

Ambiciózní plán na zavedení národních stropů týkající se emisí a látek znečišťujících ovzduší do roku 2030, včetně oxidů dusíku (NOx), pevných polétavých částic a oxidu siřičitého, získal při středečním hlasování podporu poslanců Evropského parlamentu. Nové limity byly již neformálně dohodnuty během nizozemského předsednictví v Radě EU. Rada ministrů už tak pouze formálně schválí text přijatý Parlamentem a směrnice začne platit podle data uvedeného ve směrnici tj. 31.12.2016. Členské státy pak mají ještě určité období na uvedení v účinnost právní a správní předpisy pro dosažení souladu se směrnicí. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí by mělo do konce března příštího roku vypsat druhou výzvu na výměnu starých kotlů za ekologičtější. Pro celou republiku v ní stejně jako v první vlně budou tři miliardy korun. Rozdělení dotovaných kotlů bude zřejmě podobné jako v první vlně, i když zřejmě nastane určitá změna parametrů. Na tiskové konferenci v Ostravě to dnes řekl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Výzva bude určena krajům, ty pak dotace rozdělí lidem. V první vlně šlo o kotle na pevná paliva včetně uhlí a biomasy, na plyn, tepelná čerpadla a další mikroenergetická opatření, například zateplení střechy nebo půdních prostor.

Ministr řekl, že je možné, že na základě seriózních dat a nového vyhodnocení kvality životního bude objem dotací rozdělen do regionů jinak než při první vlně. "Stávající objem v první výzvě pro Moravskoslezský kraj byl 470 milionů korun a troufnu si říct, do té další výzvy že určitě nebude nižší," řekl ministr.

Velmi pravděpodobně podle něj nastanou změny parametrizace dotovaných kotlů, i když se ministerstvo bude snažit, aby struktura zůstala podobná jako v první vlně, protože je po ní poptávka. I v první vlně měly regiony možnost některé kotle nepodporovat. "Ale je možné, že u některých kotlů, respektive paliv, bude například ta dotace menší. Předpokládám, že bude Evropská komise ještě tlačit na větší podporu obnovitelných zdrojů. Ale to, jak to konkrétně bude vypadat, to se rodí teď při vyhodnocení prvního kola a diskusi s Evropskou komisí o nastavení druhého kola," řekl Brabec.

Důležité podle něj je, jak rychle se kotle podaří vyměnit. Ministerstvo původně program, který bude mít tři vlny po třech miliardách dotací z Evropské unie, chtělo ukončit do roku 2020. "Byli bychom rádi, kdybychom ty poslední tři miliardy korun zkompletovali do roku 2018, takže bychom o dva roky zkrátili původní projekt," řekl Brabec.

Nejvyšší částka, kterou je možné jako dotaci získat, je 127.000 korun. Dotace činí až 85 procent ceny kotle. V první vlně přišlo podle ministra až 30.000 žádostí. "Prvotní cíl, který bychom stále rádi drželi, je až 100.000 kotlů. Možná, že to třeba bude 90.000, ale uvidíme. Důležité je, aby to bylo co nejrychleji," řekl ministr.

V Moravskoslezském kraji přispívala žadatelům navíc ještě řada obcí a měst. Ostravský primátor Tomáš Macura (ANO) připomněl, že také Ostrava program podpořila desetiprocentní dotací ze svého rozpočtu. V kraji se s projektem obměny neekologických kotlů začalo. Do společného programu Moravskoslezského kraje a ministerstva životního prostředí bylo investováno 280 milionů korun, za něž bylo v regionu obměněno více než 3000 kotlů.

"Domníváme se, že v dosavadních vlnách podpory výměny kotlů většina z těch, kteří na to měli peníze a jsou ti osvícenější, si už ten kotel vyměnila. Zbývá nám ještě samozřejmě spousta majitelů, kteří mohou být dneska limitování i svou sociální situací," řekl Macura. Pro tyto lidi je podle něj nevýhodné, že nejdříve musejí kotel zaplatit, a teprve pak dostanou proplacenou dotaci. "Chtěli bychom nalézt režim umožňující jakési předfinancování pořízení toho kotle," řekl Macura.

Česko-norská konference Zachytávání a ukládání CO2 v podmínkách ČR - spolupráce České republiky se uskutečnila ve dnech 7. - 8. 11. 2016 v prostorách pražské Masarykovy koleje. Konferenci pořádaly ÚJV Řež, a. s., ČVUT v Praze a Česká geologická služba a hlavním tématem bylo představení hlavních výsledků a závěrů výzkumných projektů realizovaných v rámci programu CZ08 Norských fondů, tj. Studie pilotních technologií CCS pro uhelné zdroje v ČR a Příprava výzkumného pilotního projektu geologického ukládání CO2 v České republice (REPP-CO2). Prezentace ze sekce věnované výsledkům projektu REPP CO2 naleznete - ZDE.

Společnost ÚJV Řež, a.s. (divize Energoprojekt) ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR uspořádala dne 15. 11. 2016 seminář s názvem „Provoz energetických zařízení v podmínkách připravované legislativy“. První blok byl věnován připravovaným emisním limitům (tzv. Sevillská skupina) pro NOx, SO2 a Hg. Připravované limity pro „spalovací zařízení“ jsou poměrně přísné, jejich zavedení se předpokládá v letech 2017 – 2021 a očekávané investiční náklady na požadované snížení emisí jsou v řádu 10 – 20 miliard Kč. Druhý tematický blok byl věnován problematice CO2 a účinnosti energetických zařízení, především tepelných elektráren. V rámci tohoto bloku přednesl V. Kolejka společně s V. Havlovou (ÚJV) příspěvek s názvem „Možnosti ukládání CO2 v ČR“, ve kterém byly prezentovány výsledky projektu REPP-CO2. V rámci diskuse se účastníci semináře mj. dozvěděli, že v Sevillské skupině byla navržena i varianta pevných limitů CO2 místo současného systému ETS; tento návrh nebyl akceptován a emise CO2 zůstávají v režimu ETS. Prezentace ke stažení - ZDE.

Zdroj: Česká geologická služba

Technologická agentura ČR tímto informuje uchazeče o plánovaném harmonogramu veřejných soutěží v roce 2017. V následujícím roce bude vyhlášeno celkem šest veřejných soutěží (VS). Na první pololetí roku 2017 je naplánováno vyhlášení VS v programech DELTA, ZÉTA, EPSILON a ÉTA. Ve druhém pololetí budou vyhlášeny VS v programech DELTA a THÉTA. U programů ZÉTA, ÉTA a THÉTA se jedná o první veřejné soutěže v těchto programech.

Koncem února 2017 bude vyhlášena 4. veřejná soutěž programu DELTA na podporu spolupráce v aplikovaném výzkumu a experimentálním vývoji prostřednictvím společných projektů technologických a inovačních agentur, která bude zaměřena na spolupráci s německými partnery.

Koncem března 2017 bude vyhlášena 1. veřejná soutěž programu ZÉTA na podporu aplikovaného výzkum, který je zaměřen na spolupráci akademické sféry a podniků prostřednictvím zapojení posluchaček a posluchačů magisterských a doktorských studijních programů vysokých škol a mladých výzkumných pracovnic a pracovníků ve věku do 35 let.

V dubnu 2017 bude vyhlášena 4. veřejná soutěž programu EPSILON na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje. Program je zaměřen zejména na zlepšení pozice českého a v globálním kontextu i evropského průmyslu pomocí podpory projektů aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, jejichž výsledky mají vysoký potenciál pro rychlé uplatnění v nových produktech, výrobních postupech a službách.

Koncem května 2017 bude vyhlášena 1. veřejná soutěž programu ÉTA, který navazuje na program OMEGA a je zaměřen na podporu zapojení společenských a humanitních věd do projektů VaVaI, které jsou přínosné pro udržení a zvyšování kvality života člověka a v reakci na dynamické společenské, ekonomické, globalizační, kulturní nebo technologické proměny.

Ve druhém pololetí roku 2017 budou vyhlášeny ještě dvě další veřejné soutěže, a to v programech DELTA a THÉTA. V rámci programu DELTA se bude jednat již o pátou VS, tentokrát zaměřenou na spolupráci s japonskými partnery. Program THÉTA je jedním z nových programů TA ČR, který podporuje VaV v oblasti energetiky se zaměřením na zajištění státního dozoru v oblasti jaderné bezpečnosti, nových technologií a dlouhodobé technické perspektivy energetiky.

Začátkem září redakce Odpadového fóra navštívila finské břehy. O tom, jakým ekologickým problémům Finsko čelí a jak je řeší, se dočtete v následující reportáži. O Finsku poslední dobou moc neslýcháme, a pokud ano, tak většinou v dobrém. Více ZDE

Zatímco na čtvrtině území jsou podzemní vody silně pod normální úrovní, zbytek mimořádná sucha neovlivnila. Objem podzemních vod se sice špatně odhaduje, podle vedoucího oddělení hydrologie z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Zbyňka Hrkala se však stav největších nádrží proti konci 80. let zlepšuje. Podle něj tak letošní sucho hladinu podzemních vod příliš neovlivnilo. Odborníci se však shodují, že je přesto nutné podzemní vody více chránit. Více ZDE

Zdroj: Aktuálně.cz

V rámci Evropského týdne pro snižování množství odpadů uspořádalo Ministerstvo životního prostředí informační seminář určený obcím pod názvem „Předcházení vzniku odpadů v obcích a možnosti financování z Operačního programu Životní prostředí 2014 – 2020“. Cílem semináře bylo seznámit zástupce obcí nejenom s dotačními možnostmi, které nabízí v oblasti předcházení vzniku odpadů OPŽP 2014-2020, ale seznámit je především s různými úspěšnými projekty a nástroji pro předcházení vzniku odpadů, které by obce mohly realizovat i pro své občany. Zásadním informačním zdrojem je portál www.Tretiruka.cz a odborný časopis Odpadové fórum.

Účastníkům semináře byl například představen systém “Door to Door“ (sběru odpadů v pytlích od dveří – kdy jsou občané svědomitější, když mají pytel odevzdat před vlastním domem) a princip „Pay As You Throw“ (zaplať kolik vyhodíš – např. podle velikosti popelnice), které hrají důležitou roli v novele zákona o odpadech, kterou ministerstvo životního prostředí aktuálně představilo na Legislativní radě vlády. Soňa Jonášová z Institutu Cirkulární Ekonomiky představila výhody těchto systémů a příklady dobré praxe v obcích Jiřetín pod Bukovou a Trojanovice (v Beskydech).

Jiří Sedlák z „Bez obalu“ představil pilotní obchod (na Bělehradské ulici v Praze), kde jsou prodávány potraviny do vlastních přinesených obalů a jejich konferenci s paní Bea Johnson, která propaguje téměř nulovou produkci odpadu (tzv. Zero waste). Další informace www.bezobalu.org a také na tomto odkazu.

V oblasti předcházení vzniku odpadů je velmi aktivní například Magistrát města Brna. Jeho zástupkyně Veronika Singrová představila aktuální akce ve městě Brně, které vznikaly ve spolupráci se studenty tamních vysokých škol. Konkrétně se jedná o čtyři sběrná střediska RE-USE „Druhý život“, kam občan přinese nepotřebnou věc, daruje ji do sbírky a zájemci si tuto věc za symbolickou cenu zakoupí. Všechny získané finanční prostředky jsou využity na financování projektu „Květiny v Brně“, který tyto prostředky použije na výsadbu okrasných květin ve městě. Dále je to tzv. „Nábytková banka“, kam občané odevzdají nepotřebný nábytek a klienti sociálního odboru magistrátu, kteří potřebují dovybavit domácnost, se mohou o tento nábytek přihlásit. Díky „Meníčkům pro bezdomovce“ se předešlo odpadu z jídel ze sedmi brněnských provozoven veřejného stravování a v Centru sociálních služeb bylo vydáno celkem 31 828 porcí v roce 2015. V projektu „Retro-USE“ se využívá sloganu „Starý věci jsou sexy“ a díky němu bylo vybaveno několik kulturních institucí předměty vyrobenými před rokem 1989. Další projekty jsou připravovány a brněnský magistrát plánuje žádat o dotaci z Operačního programu Životní prostředí, Prioritní osy 3, Specifického cíle 3.1 Prevence vzniku odpadů.

Na semináři zazněly i informace o novém kolektivním systému zaměřeném na zpětný odběr pneumatik ELTMA. Například i to, že pokud je pneuservis nebo autoservis označen logem Kolektivního systému ELTMA (https://www.eltma.cz/) je zde garantováno, že bude s ojetými pneumatiky naloženo ekologicky.

Předcházení vzniku odpadů pomáhá i portál Nevyhazujto.cz – Věci s příběhem (zde), kde je možné uveřejnit fotku nepotřebné věci. Nejčastěji během jednoho dne se pro ni najde zájemce, který si danou věc po domluvě odveze a dále využívá.

Odpolední blok byl zaměřen na tzv. oběhové hospodářství. Milan Chromík (ČAOBH) a Katarína Dobrociaková (VIZE 2024) informovali o příkladech dobré praxe omezování vzniku odpadů ve světě i u nás.

Ondřej Procházka (CEMC) seznámil posluchače se zásadními výstupy z již třetí národní konference Předcházení vzniku odpadů a vybranými příklady úspěšných projektů. Veškeré výstupy z uskutečněných ročníků jsou dostupné ke stažení na portálu www.tretiruka.cz, kde bude v krátkém čase doplněn videozáznam. Další ročník konference proběhne v termínu 5. až 6. října 2017. Zásadní informace nejen k problematice předcházení vzniku odpadů vychází v odborném časopise Odpadové fórum.

Ministerstvo životního prostředí seznámilo zástupce obcí i s pokroky v přípravě nové odpadové legislativy a s přínosy Programu předcházení vzniku odpadů v ČR jako hlavního strategického dokumentu zabývajícího se prevencí vzniku odpadů.

Na závěr představili zástupci SFŽP možnosti podpory z Operačního programu Životní prostředí (www.opzp.cz) a národních dotačních programů. V současné době, do 30. listopadu 2016, probíhají 40. a 41. výzva OPŽP zaměřené na projekty předcházení vzniku biologicky rozložitelných odpadů prostřednictvím domácích kompostérů pro občany, předcházení vzniku textilního a oděvního odpadu prostřednictvím rozšíření/vybudování sběrné sítě kontejnerů, podpora rozvoje či modernizace softwaru pro neinvestiční projekty v rámci předcházení vzniku komunálních odpadů a centra opětovného použití nebo systémy opětovného použití včetně jejich kombinace či propojení, které budou napojeny na konkrétní obce. Na projekty výstavby a modernizace zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů a výstavby a modernizace zařízení pro materiálové využití odpadů je možno čerpat i zvýhodněné půjčky.

Ke snižování odpadů pomáhá důsledná komunikace s občany, shodli se letošní výherci tzv. Odpadového Oskara. Ten je udělován každoročně obcím s nejnižší produkcí komunálního odpadu (Odpadový Oskar). V jednotlivých kategoriích byly letos oceněny a cenu si na semináři převzaly obce Modrava (do 500 obyvatel), obec Staré hradiště (1 800 obyvatel, u Pardubic), obec Mokré a jejich Informační zpravodaj (141 obyvatel, Královehradecký kraj, pod Orlickými horami).

Akce se uskutečnila v rámci Evropského týdne pro snižování množství odpadů (The European Week for Waste Reduction). Ministerstvo životního prostředí se pro letošní rok stalo koordinátorem pro Českou republiku.

Dokument ke stažení:

Prezentace z konference (ZIP, 65 MB)

Zdroj: MŽP (doplněno)

VÝSLEDKY Vláda dnes schválila aktualizace státní politiky životního prostředí. Hlavní změnou aktualizace SPŽP je nové pojetí tématu „Bezpečného prostředí“, které je zařazeno jako 4. tematická oblast SPŽP. Bezpečné prostředí zahrnuje předcházení a snižování následků přírodních nebezpečí (povodně, dlouhodobé sucho, extrémní meteorologické jevy, svahové nestability, eroze, apod.), omezování negativních dopadů změny klimatu na území ČR a předcházení vzniku nebezpečí antropogenního původu. Zohledňuje potřebu vnímání změny klimatu i starých ekologických zátěží jako možných zdrojů nebezpečí (sucho, povodně, extrémní výkyvy počasí, kontaminace). Konkrétní kroky pro adaptaci ČR budou dále rozpracovány v rámci Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, který MŽP bude předkládat vládě v nejbližších měsících. Závěrečné vyhodnocení plnění Státní politiky životního prostředí předloží MŽP vládě v červnu 2020.

Malé vodní elektrárny - přijato neutrální stanovisko

Vláda bude řešit i podporu pro malé vodní elektrárny. Cílem návrhu novely energetického zákona (senátní návrh zákona - sněmovní tisk č. 944) je umožnit výrobnám elektřiny z obnovitelných zdrojů využívajícím energii vody o instalovaném výkonu do 10 MW, u nichž byla v období od 2. října 2013 do 31. prosince 2015 ukončena rekonstrukce nebo modernizace technologické části, jež zvýšila technickou a ekologickou úroveň stávajících výroben elektřiny, získat podporu výroby elektřiny. Má tak být odstraněn nežádoucí stav, kdy od ledna do září 2016 nebyla těmto malým vodním elektrárnám poskytována podpora výroby elektřiny, ačkoli jim být poskytována měla.

Program obnovy Krušných hor - schváleno

Vláda již schválila program obnovy Krušných hor, který by měl do roku 2030 stát až 4,1 miliardy korun. Na twitteru o tom informoval premiér Bohuslav Sobotka. Přibližně polovina peněz určených na obnovu lesů a vypořádání se s přemnoženou zvěří bude z evropských programů na rozvoj venkova a z operačního programu Životní prostředí. Plán na revitalizaci, který připravilo ministerstvo zemědělství. Více ZDE

Národní program reforem ČR 2016

Na dnešním jednání Výboru pro Evropskou unii přijala vláda Zprávu o realizaci Národního programu reforem České republiky 2016 včetně provádění doporučení Rady EU z roku 2016. Ta podává přehled o stavu provádění opatření vytyčených za účelem podpory dlouhodobého hospodářského růstu a stabilní zaměstnanosti. Zpráva uvádí, v jakém stavu se aktuálně nachází realizace jednotlivých opatření z různých oblastí hospodářské politiky, které si vláda ČR stanovila v letošním Národním programu reforem. Kapitolu věnovanou životnímu prostředí, účinnému využívání zdrojů a zemědělské politice najdete na straně 21.

Aktualizace Státní politiky životního prostředí ČR 2012 – 2020

1. Ochrana a udržitelné využívání zdrojů (zahrnuje témata voda, odpady a půda a horninové prostředí);
2. Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší (zahrnuje témata emise skleníkových plynů a dopady změny klimatu, znečištění ovzduší, obnovitelné zdroje energie);
3. Ochrana přírody a krajiny (zahrnuje témata ekologické funkce krajiny, zachování přírodních a krajinných hodnot, prostředí v sídlech);
4. Bezpečné prostředí (zahrnuje témata předcházení rizikům a snižování následků krizových situací);

V implementační části SPŽP jsou pro každou prioritu a cíle stanovena opatření a nástroje, a dále jsou samostatnou kapitolou nástroje průřezové. Pro každé opatření či nástroj je stanoven gestor, popř. i spolugestoři a termín plnění, popř. kontrolní termín.

Horizont SPŽP je stanoven rokem 2020, avšak vlastní SPŽP obsahuje střednědobé hodnocení jakožto monitorovací nástroj. Za tímto účelem tak významná část opatření a nástrojů obsahovala kontrolní termín, který byl stanoven k roku 2015.

S ohledem na zastřešující charakter SPŽP jsou definované priority a cíle pak v převážné většině detailněji rozpracovány dalšími národními či regionálními strategickými dokumenty, ať už v gesci MŽP nebo jiných resortů.

Hodnocení naplňování SPŽP probíhá ve dvou směrech:

1. Pravidelné hodnocení stavu a vývoje v jednotlivých prioritních oblastech SPŽP s využitím navržených indikátorů SPŽP – informaci o vývoji a trendech hlavních oblastí je předkládáno vládě každoročně v rámci Zprávy o životním prostředí ČR
2. Plnění jednotlivých opatření a nástrojů – bylo předloženo vládě v únoru 2016 jako Střednědobé vyhodnocení Státní politiky životního prostředí ČR 2012–2020.

V průběhu procesu přípravy hodnocení a na základě informací z finální verze Střednědobého vyhodnocení SPŽP byla shledána ze strany MŽP potřeba SPŽP revidovat a dále zvýšit kvalitu a aktuálnost tohoto strategického dokumentu v souladu s vývojem mezi lety 2012–2015. Tato revize SPŽP má podobu „malé“, lze říci implementační aktualizace, která je tedy v souladu s účelem nástroje střednědobého hodnocení SPŽP i obsahem vlastní SPŽP, schválené v roce 2013.

Na základě iniciace potřeby aktualizace SPŽP byli jednotliví gestoři, orgány ústřední státní správy, kontaktování a informování o plánu a podobě aktualizace a vyzváni k předložení případných dalších návrhů na změny. Tyto podněty byly dále zohledněny do předkládané podoby aktualizované SPŽP.

V rámci předkládané aktualizace SPŽP bylo přistoupeno k několika typům úprav SPŽP:

1. změna struktury cílů SPŽP:

• Cíl 1.1.1 Zajištění realizace Programů monitoringu povrchových a podzemních vod pro vyhodnocení všech opatření prováděných podle Rámcové směrnice, jako základního nástroje pro vyhodnocení jejich efektivity byl v aktualizované SPŽP přesunut z úrovně cíle do úrovně nástroje;

• Cíl 1.3.4 Sanovat kontaminovaná místa, včetně starých ekologických zátěží, napravovat ekologickou újmu byl nově přeřazen do tematické oblasti 4 – Bezpečné prostředí;

• Cíl. 2.1.1 Zvýšení schopnosti přizpůsobení se změnám klimatu – byl nově reformulován a přesunut do tematické oblasti 4 – Bezpečné prostředí;

• Tematická oblast 4 byla kompletně restrukturována. Byly do ní přeřazeny původní cíle 1.3.4 a 2.1.1 a je nově dělena následovně:
  • priorita 4.1 Předcházení rizik
    • cíl 4.1.1 Předcházení vzniku zdrojů antropogenních rizik
  • priorita 4.2 Zmírňování dopadů nebezpečí, včetně mimořádných událostí a krizových situací
    • cíl 4.2.1 Zmírňování dopadů antropogenních rizik
    • cíl 4.2.2 Zmírňování dopadů přírodních nebezpečí
    • cíl 4.2.3 Zmírňování dopadů změny klimatu a adaptace
    • cíl 4.2.4 Sanace kontaminovaných míst, včetně starých ekologických zátěží, a náprava ekologické újmy

V souvislosti s výše uvedenými změnami došlo k přečíslování cílů dle nové struktury.

2. Znění cílů 1.2.2., 3.2.3 a 3.3.2 bylo z formálních důvodů v rámci vypořádání MPŘ upraveno.
3. Formální či věcná reformulace znění relevantních opatření a nástrojů, jak vyplynulo z podnětů gestorů. Podněty byly sbírány v rámci přípravy Střednědobého vyhodnocení SPŽP, návrh formulací byl s gestory konzultován v rámci přípravy této aktualizace a v rámci meziresortního připomínkového řízení došlo k jejich finalizaci. U některých opatření a nástrojů byla navržena též změna gesce či s ohledem na dosavadní stav plnění a výhled realizace změněn termín plnění.
4. Odstranění duplicit, dále již splněných opatření a nástrojů a taktéž odstranění nyní již nepříliš relevantních opatření a nástrojů, které byly kupříkladu navázány na dříve předpokládaný vývoj legislativy EU k roku 2012. Ukotvení úkolů k nemotorové dopravě a vyváženou strukturu společenstev, tedy úkolů, které vychází z platných strategií MD a MZe v návaznosti na jejich dřívější absenci v SPŽP.
5. Úprava sady indikátorů SPŽP. Byly vypuštěny indikátory, pro které nejsou, a v době platnosti SPŽP nebudou, dostupná podkladová data. Naopak u všech indikátorů byl doplněn zdroj podkladových dat, vč. případné možnosti využití nově dostupného dálkového průzkumu Země. Byly doplněny indikátory sledující jevy, které indikátorová sada SPŽP dříve specificky neobsahovala.
6. Faktické údaje v obecné části dokumentu byly aktualizovány dle nejnovějších dostupných informací. Byl také zohledněn posun v legislativním vývoji a ve strategických dokumentech ČR. SPŽP byla revidována i za účelem souladu s mezinárodními závazky ČR.
7. Analytický text a popis priorit a cílů SPŽP je nově doplněn o bezprostřední přehled opatření a nástrojů, příslušející indikátory pro danou oblast a vazbu na relevantní existující zdroje a financování.
8. Dokument je nově doplněn o přehledy

• vazeb indikátorů a cílů SPŽP;
• vazeb cílů SPŽP na další strategické dokumenty ČR;
• souhrnný strukturovaný přehled všech opatření a nástrojů SPŽP;

Všechny úpravy předkládané v rámci aktualizace jsou navrhovány s důrazem na zachování věcného smyslu, cílů a priorit SPŽP schválené v r. 2013, s platností do roku 2020, a v souladu se stanoviskem SEA ze dne 10. 8. 2012. MŽP předložilo Aktualizaci do zjišťovacího řízení SEA dne 16. června 2016. To bylo ukončeno vydáním závěru zjišťovacího řízení 18. října 2016, který stanovuje, že předložená aktualizace nebude mít významný vliv na životní prostředí a nebude proto posuzována podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Tento závěr zjišťovacího řízení je přílohou předkládaného materiálu.

Realizace opatření a nástrojů SPŽP bude prováděna gestory a spolugestory v rámci disponibilních finančních prostředků.

K materiálu proběhlo vnější připomínkové řízení v termínu 3. 6. 2016 do 24. 6. 2016. V rámci tohoto připomínkového řízení obdrželo MŽP od připomínkových míst 240 připomínek, z čehož 141 bylo zásadních. Všechny připomínky byly v průběhu měsíců července - října průběžně vypořádány se souhlasným stanoviskem připomínkových míst. Materiál je tedy předkládán bez rozporu.

Dnes vydává ČSÚ Statistickou ročenku České republiky 2016. Ročenka má 823 stran a je rozdělena do 29 kapitol. Obsahuje souhrnné statistické informace o životě české společnosti v uplynulém roce. Pochopitelně nechybí oblast životního prostředí, území a podnebí. Statistická ročenka ČR 2016 vychází v tištěné i elektronické podobě. Naleznete ji na webových stránkách ČSÚ - ZDE.

Evropská komise vydá povolení týkající se podpory většiny obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku 28. listopadu. Provozovatelé OZE by na základě toho měli během příštího roku získat přes 40 miliard korun. Dnes to sdělilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Schválením EK podmiňoval výplatu peněz Energetický regulační úřad. Kvůli chybějícímu schválení EK, takzvané notifikaci, odmítal ERÚ podporu řadu měsíců vypsat již loni. Podporu vypsal až na základě nařízení vlády těsně před koncem roku.

Notifikační rozhodnutí Generálního ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž (DG COMP) bude už jen formálně potvrzeno Evropskou komisí a mělo by být vydáno do 28. listopadu letošního roku, uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu v tiskové zprávě.

V případě, když by z titulu snížených výrobních nákladů a/nebo kombinace investiční a další provozní podpory spolu s podporou poskytovanou v rámci notifikovaného režimu měl příjemce obdržet celkové příjmy, které by měly za následek návratnost nad větší než přijatelný rozsah výnosů považovaných českými orgány a Komisí za přiměřené, přijmou české úřady vhodná opatření k zajištění toho, aby nedošlo k překompenzaci podpory a tam, kde to bude vhodné, ji upravily.

Přezkoumání podpory bude provedeno 10 let po uvedení do provozu zařízení využívajících podporu v rámci režimu. Pro zdroje uvedené do provozu v období 2006-2008 by to mělo být provedeno do konce února 2019.

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) upozorňuje, že vlhčené ubrousky způsobují řadu provozních problémů při sběru, čerpání a čištění odpadních vod, významným způsobem zvyšují náklady na servis a údržbu těchto zařízení a v neposlední době mají výrazný negativní vliv na řádné plnění požadavků vyplívajících z příslušných vodoprávních povoleních. Provozovatelé se rovněž setkávají i s používáním domácích drtičů odpadů u zákazníků, ovšem kuchyňský odpad není běžnou součástí komunálních odpadních vod a způsobuje vážné problémy nejen s odváděním odpadních vod kanalizační sítí, ale také při jejich čištění a následném vypouštění do toků.

Provozovatelé vodohospodářské infrastruktury čelí vzrůstajícím provozním problémům a dodatečným nákladům na čištění odpadních vod z důvodů zvýšeného výskytu výrobků pro osobní péči ve veřejných kanalizacích. Je pravdou, že výskyt těchto produktů (vatové tyčinky, hygienické vložky, dětské či odličovací ubrousky atd.) není nová záležitost a provozovatelé se s nimi v různé míře setkávají a vyrovnávají na jednotlivých stupních kanalizací a čistíren odpadních vod již řadu let. V poslední době však někteří výrobci produktů osobní peče uvádějí na trh vlhčené ubrousky jakožto částečnou náhradu toaletního papíru, které lze dle jejich deklarace stejně jako toaletní papír spláchnout do kanalizace. Taktéž někteří výrobci toaletního papíru vyrábějí tento produkt s nosičem (ruličkou), který označují za rozpustitelný a taktéž spláchnutelný. SOVAK ČR upozorňuje, že vlhčené ubrousky způsobují řadu provozních problémů při sběru, čerpání a čištění odpadních vod, významným způsobem zvyšují náklady na servis a údržbu těchto zařízení a v neposlední době mají výrazný negativní vliv na řádné plnění požadavků vyplívajících z příslušných vodoprávních povoleních. Vlhčené ubrousky jsou obvykle vyrobeny z dlouhých vláken netkané celulózy anebo z plastů. Z tohoto důvodu nedochází k jejich úplné dezintegraci, nebo k ní dochází až po delším čase. Vlhčené ubrousky a jiné přípravky pro osobní péči mají tendenci ulpívat v stokové síti v jakýchkoliv záhybech, kříženích či překážkách a vytvářet vysoce odolnou kompaktní masu. Důsledkem je výrazné snížení průtočného profilu kanalizačních sítí, zanášení česlí, ucpávání čerpadel a vyřazení nejrůznějších čidel měřící techniky z činnosti.

Provozovatelé se rovněž setkávají i s používáním domácích drtičů odpadů u zákazníků, ovšem kuchyňský odpad není běžnou součástí komunálních odpadních vod a způsobuje vážné problémy nejen s odváděním odpadních vod kanalizační sítí, ale také při jejich čištění a následném vypouštění do toků. Kanalizace slouží výhradně pro odvádění a zneškodňování odpadních vod a nelze připustit, aby do tohoto systému byly odváděny odpady, např. rozmělněný kuchyňský odpad, který není odpadní vodou ve smyslu § 38 zákona č. 254/2001 Sb. Kuchyňský odpad je podle vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, zařazen pod kat. č. 20 01 08 jako organický kompostovatelný biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven a je povinnost s ním nakládat v souladu se zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb., v platném znění. Případné vypouštění do kanalizace pro veřejnou potřebu je porušením povinností vyplývajících z obou výše citovaných zákonů a také porušením podmínek a limitů kanalizačního řádu příslušného provozovatele a povinností ze zákona č.274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a změně některých zákonů. Případné sankce mohou dosáhnout pokuty až ve výši několik mil. Kč v závislosti na uplatněném zákoně a osobě pachatele.

Podle SOVAK ČR kanalizace pro veřejnou potřebu slouží výhradně pro odvádění a zneškodňování odpadních vod, ostatní výrobky mají být recyklovány či odstraňovány jako komunální odpad, i když jejich výrobci uvedou na obalu informaci o možnosti jejich spláchnutí do kanalizace. SOVAK ČR vítá další diskuzi nad novými materiály, které by umožnily do budoucna tyto výrobky splachovat společně s odpadní vodou do kanalizace, ovšem výhradně pokud tyto výrobky budou splňovat technické normy, které zajistí jejich neškodnost. Jedním ze základních předpokladů takovýchto výrobků je složení z materiálů, schopných rozpuštění a degradace ve vodním prostředí a neschopných agregace na vodní hladině, bez příměsi plastů či recyklované celulózy. Důsledné dodržování výše uvedených pravidel přispěje ke snížení počtu havarijních situací na stokové síti či jednotlivých stupních čistíren odpadních vod a snížení nákladů spojených s řešením těchto událostí. Rovněž dojde ke zvýšení účinnosti čištění odpadních vod a prodloužení životnosti jednotlivých prvků vodohospodářské infrastruktury.

Ing. Oldřich Vlasák

ředitel SOVAK ČR