Výdaje na výzkum a vývoj znovu vzrostly. Vloni dosáhly 88,7 miliardy korun. To je ve srovnání s předchozím rokem nárůst o 4,2 %. Výrazně stoupl také počet výzkumných pracovníků. Informace včera zveřejnil Český statistiký úřad (ČSÚ).

Meziročně se výdaje na výzkum a vývoj zvýšily o 3,6 miliardy korun. Více než polovinu z celkových výdajů zaplatily podniky ze svých vlastních zdrojů, necelá třetina šla ze státního rozpočtu a zbývající část z peněz EU. „Za posledních pět let se finanční prostředky utracené za tuzemský výzkum a vývoj zvýšily o dvě třetiny. V letech 2011 a 2012 rostly především díky čerpání dotací z EU. Nyní k nim přibyly i zdroje soukromé, především firem pod zahraniční kontrolou,“ uvádí Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Celkové výdaje na výzkum a vývoj se nejčastěji poměřují k hrubému domácímu produktu. Česko v posledních dvou letech v poměru k velikosti své ekonomiky vynakládá na financování vědy více peněz než většina nových členských států EU, s výjimkou Slovinska. V žebříčku unijních zemí se proto v roce 2014 umístilo na 10. místě, těsně za Nizozemskem, před Irskem a Velkou Británií.

Čím dál významnější pozici zaujímá v českém veřejném výzkumu vysokoškolský sektor. „V posledních třech letech vydaly veřejné vysoké školy na tuto oblast každoročně 20 miliard, tj. o 10 miliard korun více než v roce 2010. Od roku 2011 tak jejich výdaje dosahují vyšších hodnot, než kolik vynakládají na výzkum a vývoj veřejné výzkumné instituce. Dlouhodobě ale platí, že více než polovina všech ročních investic do výzkumu a vývoje připadá na podnikatelský sektor,“ vysvětluje předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. Podnikovému výzkumu a vývoji dominuje automobilový průmysl, a to jak z hlediska investic, tak počtu výzkumných pracovníků. V posledních letech ale rostou i výdaje na výzkum a vývoj v podnicích zabývajících se poskytováním ICT služeb a programováním.

Vloni v Česku fungovalo 2 870 výzkumných pracovišť. Ke konci roku se v nich na výzkumu a vývoji podílel rekordně vysoký počet zaměstnanců – celkem 100 tisíc. Polovina z těchto pracovníků působila v podnicích, téměř třetina na veřejných vysokých školách a desetina na pracovištích Akademie věd ČR. Jen vloni u nás bylo nově zaměstnáno 6 tisíc výzkumných pracovníků, z toho polovina v Praze a Brně,“ doplňuje Marek Štampach z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ. Třetinu výzkumných pracovníků představují mladí lidé do 34 let. 92 % zaměstnanců provádějících výzkum a vývoj jsou Češi a 4 % Slováci.

Více informací naleznete zde: https://www.czso.cz/csu/czso/statistika_vyzkumu_a_vyvoje.

Vodné a stočné v Česku by v příštím roce mělo zdražit nejvýše o jedno až dvě procenta. Případné větší zdražení by se mohlo týkat společností, které investovaly za pomoci evropských dotací a nastavený finanční model investice vyžaduje generování peněz z vodného a stočného. Průměrná cena vodného a stočného v ČR nyní činí 83 korun s DPH za metr krychlový vody.

ČTK to na včerejší vodárenské konferenci v Hradci Králové řekl předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) František Barák.

Do vyšší ceny vodného a stočného vodárenské společnosti podle něj promítnou například zdražení chemikálií a jiných vodárenských technologií. Barák připomněl, že současná úroveň inflace činí 0,3 procenta. V ceně se podle něj u některých společností odrazí i vyšší odpisy z majetku a vyšší nájemné, které platí provozovatel majiteli infrastruktury.

Jiné zásadnější cenové vlivy by vodárenské společnosti zasáhnout neměly. "Nedošlo ke změně poplatků, nedošlo ke změně daní, sazba DPH na vodné a stočné 15 procent zůstává beze změny," řekl Barák. Například v Hradci Králové, kde Barák vede společnost Vodovody a kanalizace Hradec Králové, podle něj růst vodného a stočného "rozhodně nepřekročí jedno procento".

Nynější ceny vodného a stočného podle SOVAK neumožňují majitelům vodárenských sítí vytvářet takové zdroje, které by jim v dlouhodobém horizontu zajistily úplnou samofinancovatelnost obnovy infrastruktury. Celková hodnota vodohospodářského majetku v Česku je přes jeden bilion korun a podle některých odborníků by roční investice do oprav a obnovy tohoto majetku měly činit přes 20 miliard korun.

Představitelé SOVAK uvedli, že 50 největších členů sdružení za posledních pět let investovalo přes 40 miliard korun. "Ztráty vody v trubní síti klesly z 28 procent na průměrných 15 až 16 procent. To je velmi slušný evropský průměr," řekl ředitel SOVAK Oldřich Vlasák. Dodal, že kvalita vodárenské infrastruktury se velmi liší místo od místa, přičemž největší problémy jsou u malých společností.

Česko se čím dál víc zalesňuje. V současnosti lesy zabírají 34 procent plochy republiky. Proti období první republiky vzrostla hmota stromů na dvojnásobek. Od roku 1990 kromě let 2006 a 2007 po likvidaci škod po orkánu Kyril byl vždy vyšší přírůstek lesa než těžba. Loni bylo v lesích 693 milionů metrů krychlových dřeva.  Dnes to na tiskové konferenci uvedl ředitel Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem Jaromír Vašíček. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Na stránkách Evropského úřadu pro IPPC byla uveřejněna konečná verze revidovaného dokumentu BREF “Běžné čistění odpadních vod a odpadních plynů/Systémy managementu v chemickém průmyslu” (z angl. Common Waste Water and Waste Gas Treatment/Management Systems in the Chemical Sector - CWW). Dokument v angl. jazyce si můžete stáhnout níže.

Dokument ke stažení:

Common Waste Water and Waste Gas Treatment/Management Systems in the Chemical Sector (20MB)

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v rámci Evropského týdne pro snižování množství odpadů pořádá dne 22. listopadu 2016 konferenci zaměřenou na téma předcházení vzniku odpadů a možnosti financování z Operačního programu Životní prostředí 2014 – 2020 v Praze. Konference je určena pro zástupce obcí, které chtějí změnit nakládání s odpady na vyšší stupeň odpadové hierarchie. Zároveň budou na konferenci předány ocenění celkem šesti obcím v rámci soutěže Odpadový Oskar. Konference je zdarma. Další informace najdete na webu ministerstva ZDE.

Evropská komise dnes představila svůj pracovní program na příští rok, ve kterém se zaměří na plnění deseti priorit stanovených na začátku svého mandátu. Program na rok 2017 obsahuje 21 klíčových iniciativ a 18 nových návrhů v rámci program REFIT (Program pro účelnost a účinnost právních předpisů EU). Mezi klíčové iniciativy patří například iniciativa na podporu mladých, implementace akčního plánu pro oběhové hospodářství, implementace strategie pro jednotný digitální trh, implementace plánu energetické unie zaměřená na nízkouhlíkovou dopravu a mobilitu, implementace strategie jednotného vnitřního trhu, plán na spravedlivější zdanění společností nebo implementace balíčku pro ochranu dat, který by měl být zveřejněn v prvním čtvrtletí 2017. Celý pracovní program Komise naleznete ZDE

Zdroj: CEBRE

Ve Sbírce předpisů ČR vychází tři nové předpisy v oblasti vodního hospodářství. Jedná se konkrétně o Vyhlášku č. 350/2016 Sb. , kterou se mění vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění pozdějších předpisů. Novela č. 350/2016 Sb. upravuje oproti platné právní úpravě přehled informací, které mají členské státy poskytnout ohledně útvarů podzemních vod se zaměřením na znečišťující látky a jejich ukazatele, pro něž byly stanoveny normy jakosti podzemních vod a související formální úpravy.

Dále o Vyhlášku č. 349/2016 Sb. , kterou se mění vyhláška č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod, ve znění vyhlášky č. 264/2015 Sb. Novela č. 349/2016 Sb. oproti platné právní úpravě a v souladu se směrnicí přidává fosforečnany do minimálního seznamu zněčišťujících látek a jejich ukazatelů a částečně mění požadavky na způsob stanovení prahových hodnot podzemních vod.

A v neposlední řadě o Nařízení vlády č. 351/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu.

NOVÉ DOTACE Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo dne 24. října 2016 výzvy v následujících programech podpory: Partnerství znalostního transferu - Výzva II, Spolupráce - Klastry - Výzva III, Marketing - Výzva II, Nemovitosti - Výzva II, Školicí střediska - Výzva II, ICT a sdílené služby - Výzva II a ICT a sdílené služby - Výzva III. Texty výzev včetně jejich příloh jsou k dispozici na webu Agentury pro podnikání a inovace. Do konce roku 2016 by mělo být vyhlášeno celkem čtrnáct výzev.

Související článek:

Do konce roku 2016 vyhlásí OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost dalších 14 výzev (20.10.2016)

Světová banka výrazně zlepšila hodnocení podnikatelského prostředí v České republice. V dnes oznámených výsledcích svého celosvětově respektovaného žebříčku Doing Business 2017 přiřadila v celkovém hodnocení podnikatelského prostředí Česku 27. příčku, což oproti loňskému hodnocení představuje meziroční zlepšení o 9 pozic. Zároveň jde o historicky nejlepší umístění, jakého kdy Česká republika dosáhla – oproti roku 2010 jde o zlepšení o 47 míst.

Obnovitelné zdroje energie dosáhly loni významného milníku. Z hlediska instalovaného výkonu obnovitelné zdroje loni překonaly uhlí a staly se největším zdrojem energie na světě, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Nově instalovaná kapacita obnovitelných zdrojů pak loni poprvé překonala nově instalovanou kapacitu elektráren na fosilní paliva. Ve skutečné výrobě elektřiny však zatím obnovitelné zdroje stále zaostávají.

Mezi zdroje obnovitelné energie patří vodní, větrné a solární elektrárny, výroba elektřiny ze surovin biologického původu, tedy tzv. biomasy, či z vln a přílivu. List Financial Times upozornil, že údaje jsou o instalované kapacitě a ne o skutečné výrobě elektřiny. Kapacita elektráren je maximální výše elektřiny, kterou může případně elektrárna vyrobit. Kolik skutečně elektrárna vyrobí je však rozdíl. Větrné a solární elektrárny nemohou produkovat elektřinu neustále jako uhelné elektrárny, ale v závislosti na počasí. Vyrobí tak ročně méně elektřiny, i když jejich kapacita je stejná nebo vyšší. Uhelné elektrárny tak měly na loňské výrobě elektřiny podíl téměř 39 procenta, zatímco obnovitelné zdroje 23 procent.

Růst obnovitelných zdrojů energie podporují změny politik v zemích jako USA, Čína, Mexiko a Indie a prudký pokles nákladů. Ten má pomoci rozvoji obnovitelných zdrojů i nadále.

"Jsme svědky transformace globálních energetických trhů vedené obnovitelnými zdroji," uvedl generální ředitel IEA Fatih Birol.

Nově instalovaný výkon projektů z oblasti obnovitelných zdrojů energie loni činil rekordních 153 gigawattů (GW), což je mnohem více než činí celková instalovaná kapacita v Kanadě. Většinu tvořily větrné a solární projekty. Na celkovém nově instalovaném výkonu měla obnovitelná energie podíl 55 procent.

IEA očekává, že podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny dále poroste a v roce 2021 by měl činit 28 procent. V té době by měly být dodávky elektřiny z obnovitelných zdrojů na stejné úrovni, jako činí současná výroba elektřiny v USA a EU dohromady. Celková kapacita obnovitelných zdrojů má do roku 2021 stoupnout o 42 procent, tedy o 825 GW, což je o 13 procent více, než odhadovala IEA v loňském roce.

Lídrem v expanzi obnovitelných zdrojů energie je podle IEA Čína, která má na celkovém růstu podíl téměř 40 procent. V roce 2021 bude téměř třetina instalované kapacity solárních elektráren a vodních elektráren na pobřeží v Číně.

Zdroj: ČTK

Cínovec v Krušných horách se po letech opět stane místem těžby vzácných kovů. Nově to bude lithium, jehož spotřeba i cena na světových trzích v posledních letech významně stoupla. Společnost Cínovecká deponie nyní získala povolení báňského úřadu v Mostě k hornické činnosti. Tím učinila poslední krok nutný k tomu, aby mohla začít s těžbou na odkališti bývalého rudného dolu. Těžba na místě bývalého odkaliště by neměla být technicky zvláště náročná, navíc by při nynějších cenách byla určitě výnosná. Z několika rozborů odpadu po těžbě wolframových rud vyplývá, že na odkališti na Cínovci se nachází asi 2 100 tun kovového lithia. Více ZDE

Zdroj: iHEND.cz

Do roku 2020 by se její objem měl ve srovnání se stavem z roku 2000 snížit o 72 %. V letech 2000–2015 ušetřil Ford již 377 miliard litrů vody, což představuje pokles spotřeby o 61 %, dalších 30 % plánuje firma ušetřit v období let 2015–2020.

V letech 2000–2015 ušetřil Ford již 377 miliard litrů vody, což představuje pokles spotřeby o 61 %. Takové množství by stačilo k naplnění více než patnácti tisíc plaveckých bazénů. Dosažením této mety již v roce 2013 předběhl Ford svůj vlastní cíl o dva roky.

Ford dosáhl tohoto snížení zavedením nových výrobních technologií například v lakovnách nebo při obrábění. Neustále také hledá nové možnosti šetření vodou a jeho konečným cílem je zmenšit objem vody ve výrobě až na nulu.

Společnost začala systematicky pracovat na snižování spotřeby vody v roce 2000, kdy přijala novou globální strategii hospodaření s vodou. Současná strategie Fordu vychází z iniciativy CEO Water Mandate, již představil generální tajemník OSN v roce 2007 a Ford se k ní přidal v roce 2014.

Ford je jednou z pouhých osmi společností, jejichž úsilí v šetření vodou ohodnotila globální ekologická agentura CDP známkou „A“.

Čtěte také:

Ford zkouší nový bioplast, vstupní surovinou je vláknina z agáve (21.7.2016)

Ford nevyváží z evropských továren vůbec žádný odpad (14.7.2016)

Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi Kanadou na jedné straně a EU a jejími členskými státy na straně druhé (CETA) na plánovaném summitu EU-Kanada 27. října podle všeho podepsána nebude. Důvodem je pozice Belgie, jíž se nepodařilo získat potřebný mandát k podpisu od regionální vlády Valonska. Všechny ostatní členské státy byly připraveny dohodu podepsat. Kanadská strana, Evropská komise a federální vláda Belgie v posledních dnech intenzivně vyjednávaly s valonským premiérem Paulem Magnettem, ale valonské požadavky se do pondělního večera nepodařilo uspokojit. Čtvrteční summit, na němž Kanada a EU měly dohodu CETA slavnostně podepsat, se proto tento týden neuskuteční.

Zdroj: MPO

Aktuální vydání měsíčníku Priorita představuje nové výzvy v Operačním programu Životní prostředí a Národním programu Životní prostředí. V nabídce operačního programu jsou dotace na protipovodňové projekty a projekty podporující biodiverzitu. V Národním programu Životní prostředí lze aktuálně žádat o dotace na likvidaci starých a nepoužívaných hydrogeologických vrtů, domovní čistírny odpadních vod nebo na obnovu a zakládání nové zeleně v obcích a městech.

Ministerstvo životního prostředí upozorňuje ve svém speciálním příspěvku majitele kotlů na tuhá paliva na to, že musejí do konce roku zajistit jejich revizi. Ta je nově ze zákona povinná u každého spalovacího zdroje na tuhá paliva o příkonu 10–300 kW napojeného na radiátory. Od příštího roku má úřad města nebo obce právo žádat potvrzení o provedení revize. Kdo ji nebude mít, může se dočkat pokuty až do výše 20 tisíc korun.

Priorita nabízí i procházku Vodním domem nedaleko středočeské Vlašimi, který ukazuje, jak je voda vzácná. Nápaditá expozice vysvětluje dospělým i dětem význam vody. Vodní dům stojící v blízkosti přehradní nádrže Švihov – Želivka byl vybudován za přispění Operačního programu Životní prostředí.

Nechybí ani přehled všech otevřených výzev jak v Operačním programu Životní prostředí, tak v Národním programu životním prostředí. V říjnovém čísle naleznete pravidelné servisní rubriky, jako jsou třeba otázky a odpovědi, anebo články o tom, jak pečují o životní prostředí v zahraničí.

Dokument ke stažení:

Priorita č. 10/2016

Zdroj: SFŽP

V dobách Sovětského svazu byly v Moldavsku ve velkém rozsahu používány v zemědělství pesticidy - prostředky k hubení rostlinných a živočišných škůdců. V 90. letech minulého století pak bylo plošné používání těchto látek ukončeno a zbývající nepoužité a zakázané pesticidy byly bez bližší evidence shromážděny ve vybraných skladech a také uloženy do speciálně konstruované skládky na jihu země v blízkosti obce Cişmichioi. Pesticidy mají nepříznivý vliv na zdraví člověka - způsobují rakovinu, poškozují genetický materiál, nervový a hormonální systém a mají i neblahý vliv na životní prostředí. Většinou se jedná o těžko odbouratelné látky.

Dne 26. října 2016 v 10:00 bude na Ministerstvu životního prostředí Moldavska v Kišiněvě slavnostně podepsáno Memorandum o spolupráci na realizaci projektu "Ověření stavu a návrh řešení skládky nebezpečných odpadů v Cişmichioi". Podpisovat budou: Zdeněk Krejčí - Velvyslanec ČR v Moldavsku, Valeriu Munteanu - Ministr životní prostředí Moldavska a Gheorghe Gaberi - ředitel Agentury ANSA Moldavsko.

Rozvojovým záměrem projektu je přispět ke snížení ohrožení životního prostředí a populace v okolí skládky. V rámci tohoto projektu Česká republika prostřednictvím České rozvojové agentury ověří stav skládky nebezpečných odpadů, zpracuje analýzu rizik a studii proveditelnosti nápravných opatření. Projekt byl zahájen v srpnu 2016 a je naplánován do konce listopadu 2017.

Skládka nebezpečných odpadů v Cişmichioi byla vybudována mezi lety 1977 až 1987 a je na ní uloženo v betonových sarkofázích a zemních úložištích částečně zaizolovaných foliemi cca 4-16 tisíc tun pesticidů a další chemické látky o odhadovaném celkovém objemu až 27tis m3. Přesný obsah úložišť, stav zabezpečení ani úroveň potenciálních úniků látek do okolí nejsou známy.

Na základě výsledků průzkumných prací, analýzy rizik a studie proveditelnosti budou nadefinovány další aktivity, vedoucí k omezení rizik souvisejících se skládkou. V závislosti na zjištěném stavu lokality a dostupných prostředcích se předpokládá částečná realizace neodkladných návazných opatření z prostředků zahraniční rozvojové spolupráce České republiky. Realizace první fáze projektu především poskytne moldavské státní správě informace o reálné situaci na skládce a v jejím okolí a umožní následně v souladu s doporučeními studie proveditelnosti žádat další donory o finanční prostředky pro trvalá nápravná opatření.

Moldavským partnerem projektu, který zabezpečuje přímou podporu v rámci realizace projektu, je Ministerstvo životního prostředí Moldavské republiky, resp. Centrum persistentních organických polutantů (POPs). Projekt je dále monitorován a rovněž podporován ze strany zastupitelského úřadu ČR v Moldavské republice.

Realizátorem projektu je česká firma DEKONTA, a.s., která má s řešením dané problematiky rozsáhlé zkušenosti a v Moldavské republice již delší dobu rozvíjí své aktivity.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) uspěl ve třech soudních sporech o náhradu škody za provozování solárních elektráren. Protistrany ve sporu požadovaly po státu zaplacení zhruba 3,49 miliardy korun jako náhradu škody za zavedení finančního odvodu. Již loni v říjnu úřad uspěl v devíti soudních sporech o 3,2 miliardy korun a letos v dubnu v dalších šesti sporech o 266,5 milionu korun. Více ZDE

Zdroj: E15