Česká inspekce životního prostředí ukládala pokuty v Brně a Hradci Královém. V případě Brna uložili pokutu 100 tisíc korun společnosti MBBL, s.r.o., která ve svém zařízení ke sběru odpadů v Karlově ulici v Brně neoprávněně vykupovala dosluhující elektrozařízení pocházející z domácností a další elektroodpady.

„Při prověřování této sběrny v rámci celostátní kontrolní akce BLUE 24 v roce 2015 jsme zjistili, že přijímala například mikrovlnné trouby, skelety lednic, pračky, videorekordéry, pevné disky a počítačové zdroje. Porušila tím zákon o odpadech, protože nebyla provozovatelem místa zpětného odběru těchto odpadů.“ uvedl Jindřich Mikeš, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Inspektoři také zjistili, že v rozporu s provozním řádem zařízení sběrna vykoupila tři kusy kanálových mříží s rámem a sedm kusů poklopů od kanálů od fyzické osoby. Vykupovat tyto věci od fyzických osob je přitom zakázáno. Provozovatel sběrny se proti pokutě uložené Českou inspekcí životního prostředí odvolal. Ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a rozhodnutí ČIŽP potvrdilo.

V Hradci Králové bylo zjištěno pochybení v případě společnosti HYDROGEOLOGIE CHRUDIM spol. s r.o. Firma ve svém Dekontaminačním a recyklačním středisku DEKOS v Hradci Králové po dlouhá léta skladovala přijímané nebezpečné odpady v rozporu s provozním řádem zařízení.

„Prokázali jsme, že společnost skladovala 205 tun nebezpečných ropných kalů minimálně 15 let. Dalších několik desítek tun ropných látek vylila na vrchol zemin procházejících dekontaminačním procesem. Na tomto vrcholu ve výšce přibližně čtyři metry tak vznikla improvizovaná „jímka“, v níž byly nebezpečné odpady po léta skladovány a částečně do zemin vsakovaly,“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Inspektoři také zjistili, že v dekontaminačním středisku docházelo k mísení přijímaných odpadů v rozporu s provozním řádem. Kromě pokuty 300 tisíc korun za porušení zákona o integrované prevenci uložili inspektoři ČIŽP společnosti HYDROGEOLOGIE CHRUDIM také opatření k nápravě spočívající v odstranění těchto nebezpečných odpadů. Opatření k nápravě firma již splnila.

Zdroj: ČIŽP

Brno má unikátní sběrné středisko RETRO-USE, kam mohou obyvatelé města odnést předměty vyrobené před rokem 1989. Jeho specialitou je zaměření se na retro věci. Ve středisku lze odložit bezcenné věci s morální hodnotou, které je škoda vyhodit a které dokumentují minulou éru. Naopak jiné si budou moci lidé zase odnést. Brno tak dle slov Martina Andera, náměstka primátora pro životní prostředí, bude mít vůbec první sběrné středisko v Česku, které předchází vzniku odpadu. Skladové prostory disponují kapacitou téměř 2500 m2. Provoz je omezen na středu a o víkendy. Město Brno provozuje unikátní sběrné středisko prostřednictvím nadšenců v rámci projektu „RE-USE, Druhý život“. Nastartování projektu podpořil vloni také Jihomoravský kraj.

Zdroj: brno.cz

V Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) je aktuálně spuštěno 28 výzev s alokací přes 47 miliard korun. Přehled všech 28 aktuálních výzev včetně potřebných informací je zveřejněn na internetových stránkách IROP v sekci "Výzvy v IROP". Žadatelé zde mimo jiné získají informace k otázkám kdo je oprávněný žadatel, zda je projektový záměr v souladu s podporovanými aktivitami a zda splňuje veškerá kritéria.

Aktuálně má Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) připraveno v IROP dalších téměř 3,9 miliardy korun na modernizaci vybraných úseků silnic. To vyhlásilo první výzvu k předkládání projektů, které spadají pod integrované územní investice (ITI). Výzva se týká rekonstrukcí, modernizací a výstavby vybraných úseků silnic II. a III. třídy. Podrobné informace k výzvě naleznete ZDE.

Ve všech dosud vyhlášených 41 výzvách v IROP bylo předloženo téměř 1800 žádostí o podporu s objemem celkových způsobilých výdajů dosahující téměř 40 miliard korun.

Zdroj: IROP

Elektrárna Opatovice modernizuje stávající zařízení na odlučování tuhých znečišťujících látek (TZL). Konkrétně plánuje výměnu dosluhujících elektroodlučovačů za moderní filtry tvořené odlučovací sestavou. Elektrárna tak požádala o stavební povolení na stavbu "Ekologický program Elektrárny Opatovice, a.s., - 2. etapa: Výměna EO (elektroodlučovačů) kotlů K1 a K4".

Nově budou výstupní spaliny z kotlů na hnědé uhlí hnány pomocí nových spalinových ventilátorů přes filtr tvořící odlučovací soustavu. V sekcích filtru budou TZL zachyceny a odfiltrovaná vzdušina bude dále proudit přes spalinové ventilátory do odsiřovacích absorbérů. Ty v rámci ekologizace procházejí intenzifikací a následně budou odvedeny do komína. Součástí realizace jsou i potřebné stavební úpravy.

Ke stažení:

• Veřejná vyhláška - oznámení zahájení stavebního řízení

• Žádost o stavební povolení

Zdroj: MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR zveřejnilo souhrnné údaje o výrobě elektřiny za rok 2015, včetně podílu jednotlivých paliv na hrubé výrobě a podílu obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny. Údaje vychází vychází z dat Energetického regulačního úřadu a z resortních statistických výkazů Ministerstva průmyslu a obchodu. Zahrnují měsíční údaje o výrobě elektřiny podle paliv, včetně dovozů, vývozů a spotřeby.

Ke stažení:

Výroba elektřiny v roce 2015

Zdroj: MPO

MŽP předkládá návrh nařízení vlády o stanovení prioritních dopravních záměrů na základě nového § 23a zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

Podle § 23a odst. 1 a 5 zákona č. 100/2001 Sb. vláda nařízením stanoví okruh prioritních dopravních záměrů a prioritních dopravních záměrů, u nichž oznamovatel v podkladu obsahujícím popis aktuálního technického řešení záměru a jeho vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví uvede i nástin studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro jeho volbu vzhledem k vlivu na životní prostředí. Prioritní dopravní záměry musí splňovat kritéria stanovená v § 23a odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb., podle kterého se musí jednat o záměry, které se nacházejí na transevropské dopravní síti, bylo pro ně vydáno územní rozhodnutí nejpozději 31. března 2015 a mají souhlasné stanovisko o hodnocení vlivů vydané podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Prioritní dopravní záměry:

• D3 Obchvat Českých Budějovic (D3 0310/I Úsilné - Hodějovice a D3 0310/II Hodějovice - Třebonín)

• D6 obchvaty obcí Řevničov, Lubenec, Krušovice (D6 Lubenec, obchvat; D6 Řevničov, obchvat; D6 Nové Strašecí - Řevničov)

• D48 Frýdek Místek, obchvat

• D35 Opatovice – Ostrov (D35 Opatovice nad Labem - Časy a D35 Časy - Ostrov)

• D49 Hulín – Fryšták

• D55 Otrokovice, obchvat JV část

• D11 1106 Hradec Králové – Smiřice

• D1 0136 Říkovice – Přerov

• Modernizace trati Sudoměřice – Votice

Prioritní dopravní záměry, u nichž oznamovatel v podkladu obsahujícím popis aktuálního technického řešení záměru a jeho vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví uvede i nástin studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro jeho volbu vzhledem k vlivu na životní prostředí:

• D3 Obchvat Českých Budějovic (D3 0310/I Úsilné - Hodějovice a D3 0310/II Hodějovice - Třebonín)

• D48 Frýdek Místek, obchvat

S návrhem nařízení vlády, který byl spolu s § 23a zákona č. 100/2001 Sb. zpracován ve spolupráci s Ministerstvem dopravy, vyslovila souhlas Evropská komise, a to s podmínkou, že okruh prioritních dopravních záměrů bude konečný a nebude rozšiřován. Seznam prioritních dopravních záměrů je stanoven na základě dopisu ministra dopravy č. j. 215/2016-520-DOP/2 ze dne 15. července 2016. Oproti původnímu pracovnímu návrhu nařízení vlády Ministerstvo dopravy do seznamu nezařadilo záměr „I/11 Ostrava, prodloužená Rudná“, jelikož v případě tohoto záměru je již postupováno podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., tj. bylo podáno oznámení záměru a v současné době probíhá zjišťovací řízení.

Dopisem ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a předsedy Legislativní rady vlády č. j. 13835/2016-OVL, 14208/2016-OVL ze dne 1. srpna 2016 bylo stanoveno, že mezirezortní připomínkové řízení a hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace u návrhu nařízení vlády nebudou provedeny.

Pro jednotlivce o stovky, pro rodiny ročně i o tisíce korun dražší vodné a stočné. Obyvatelé lokalit, kde teče z kohoutků jen voda z podzemích zásob, podle Svazu měst a obcí do roku 2022 v peněženkách výrazně pocítí dopady nového vodního zákona. Ten má kromě čerpání spodních vod zdražit i vypouštění těch odpadních úměrně jejich znečištění.

Novela, kterou chystá ministerstvo životního prostředí (MŽP), má zdražit čerpání podzemní vody trojnásobně. Pokud by prošla nynější podoba návrhu tak, jak je připravena k projednání a schválení vládou, platily by vodárenské společnosti a větší odběratelé za kubík šest korun místo nynějších dvou. Původní plán bylo zdražení na osm korun.

Celý článek: ZDE

 Zdroj: iDNES 

Získat dotaci z unie je běh na podstatně delší trať než v uplynulých letech. Posoudit žádost o unijní peníze trvá státu sedm až osm měsíců, tedy dvakrát tak dlouho než dříve. Během této doby se ale podmínky na trhu často změní natolik, že zájemce odejde s nepořízenou. „Výsledkem je, že hodnotitelé řeknou, že máte žádost špatně, anebo dotace výrazně krátí. Tak to v praxi funguje,“ říká šéf poradenské společnosti Erste Grantika Advisory Lukáš Němec. Celý rozhovor:  ZDE.

Zdroj: E15

CEVíce na: https://nazory.e15.cz/rozhovory/lukas-nemec-dotacni-byznys-ma-nejlepsi-eru-za-sebou-1313374#utm_medium=selfpromo&utm_source=newsletter&utm_campaign=e15news#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Energetický regulační úřad předkládá do veřejného konzultačního procesu návrh novely vyhlášky o Pravidlech trhu s plynem (vyhláška č. 349/2015 Sb.). Návrh reflektuje připomínky vznesené účastníky trhu s plynem v rámci předchozích možností vyjádřit se k návrhům. Úřad v rámci vypořádání posoudil všechny doručené připomínky s ohledem na dopad na účastníky trhu s plynem a rozvoj tohoto trhu. Vyjádření jsou k dispozici ZDE. V případě akceptace, byl návrh zapracován do návrhu úplného znění vyhlášky. V opačném případě je ve vypořádací tabulce se souhrnem připomínek uvedeno odůvodnění neakceptace.

Předkládaný návrh obsahuje Část IV vyhlášky týkající se uskladňování ve variantním řešení. První varianta představuje komplexní změnu pravidel pro přístup k zásobníkům plynu, kdy na základě připomínek z veřejného konzultačního procesu, který byl ukončen dne 19. července 2016, došlo k úpravě dílčích ustanovení. Úřad je přesvědčen, že navržené postupy představují vyvážený kompromis mezi požadavky provozovatelů zásobníků plynu a účastníků trhu s plynem, na něž má nabídka skladovací kapacity přímý dopad. Odůvodnění jednotlivých změn je uvedeno v samostatném dokumentu. Úřad zároveň konstatuje, že se k této navrhované komplexní změně negativně vyjádřili pouze provozovatelé zásobníků plynu. Úřad z daného dedukuje, že ostatním účastníkům trhu s plynem tato navržená změna nevadí. Druhou variantu představuje úprava stávajících postupů v rozsahu indikovaném dne 31. března 2016. Rozhodnutí o tom, která varianta bude použita v dalším kole legislativního procesu, bude učiněno na základě obdržených reakcí účastníků trhu s plynem (při respektování pravidel veřejného konzultačního procesu). Úřad je zároveň připraven vyhodnotit dílčí úpravy obou variant.

Na základě obdrženého podnětu na revizi postupu při přerušení, omezení a obnovení dodávky plynu při neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněné přepravě (§ 119 a 120 PTP), byl dne 14. července 2016 zahájen veřejný konzultační proces. Vyjádření je k dispozici ZDE. Změny na základě připomínek jsou zapracovány do úplného znění vyhlášky. Cílem Úřadu je úpravou ustanovení zamezit nekonečnému přerušování dodávky plynu při neoprávněném odběru.

Úřad si tímto zároveň dovoluje informovat účastníky trhu s plynem, že po ukončení tohoto kola veřejného konzultačního procesu bude návrh novely vyhlášky předložen k projednání v mezirezortním připomínkovacím řízení. Řádně odůvodněné připomínky k návrhu vyhlášky o Pravidlech trhu s plynem je možné zasílat při respektování přiložených pravidel konzultačního procesu do 22. srpna 2016 na adresu plyn@eru.cz.

Ke stažení:

• 01_Popis uprav navrhu PTP.pdf (97 KB)
• 02_Oduvodneni_navrhu_zmen_PZP.pdf (322 KB)
• 03_Vyporadani_pripominek PTP VKP II.pdf (646 KB)
• 04_Vyporadani pripominek §119 §120 PTP.pdf (329 KB)
• 05_Navrh novely PTP_349_2015_uplne zneni.pdf (2 MB)
• 06_Pravidla podani pripominek k PTP.pdf (211 KB)
• 05_Navrh novely PTP_349_2015_uplne zneni.rar (411 KB)

Zdroj: ERÚ

Komise představila strategii pro nízkouhlíkovou ekonomiku pro vybraná odvětví. Komise žaluje ČR kvůli nezajištění přepravy toxického odpadu. EP odsouhlasil změnu systému energetických štítků.

Komise představila strategii pro nízkouhlíkovou ekonomiku pro vybraná odvětví

Komise 20. 7. 2016 představila strategii, která stanovuje roční závazné roční cíle pro produkci emisí skleníkových plynů v letech 2021-2030 v odvětvích, která nespadají do systému EU ETS. Současně představila strategii pro oblast dopravy, tj. nízkoemisních vozidel a alternativních paliv.

EU přijala v rámci klimaticko-energetického balíku závazek snížení emisí skleníkových plynů o 40 % do roku 2030 ve srovnání s hodnotami v roce 1990. Pro průmyslový a energetický sektor, který je součástí režimu EU ETS, by to mělo znamenat snížení emisí o 43 % oproti roku 2005, v případě dalších odvětví včetně sektoru stavebnictví, zemědělství a využívání půdy a lesnictví a nakládání s odpady o 30 %.

Pro tato odvětví mimo EU ETS byly stanoveny národní limity již pro předcházející období v letech 2013-2020 (tzv. Effort Sharing Decision, neboli rozhodnutí č. 406/2009).

EU současně přijala závazky Pařížské dohody o změně klimatu. Nízkouhlíková energetika je i jednou z dimenzí chystané energetické unie.

Komise představila návrh nařízení (tzv. Effort Sharing Regulation), který stanovuje závazné roční cíle pro emise skleníkových plynů pro léta 2021-2030, které jsou produkovány v sektorech mimo režim EU ETS, tj. odvětví dopravy (která se podílela 60 % na celkových emisích EU v roce 2014), stavebnictví, zemědělství a nakládání s odpady. 

Stanovení cílů je dle Komise založeno na „zásadách spravedlnosti, solidarity, nákladové efektivity a ekologické vyváženosti“. To v důsledku znamená, že stanovení výše pro jednotlivé členské státy se výrazně liší ve prospěch států s nižším HDP/obyvatele tak, aby v součtu limitů znamenala dosažení globálního cíle 30 % pro vybraná odvětví. Národní cíle objemu emisí do roku 2030 se pohybují v rozmezí od 0 % (Bulharsko) až do 40 % (Lucembursko a Švédsko). Pro ČR je stanoven celkový cíl 14 % redukce emisí do roku 2030 ve srovnání s rokem 2005.

Jednotlivé roční limity (Annual emission alocations, AEAs) jsou u členských států každoročně stanovovány na úrovni EU a postupně se snižují. Způsob dosažení národních cílů je v kompetenci jednotlivých členských států.

Součástí návrhu jsou i nové nástroje flexibility, které umožňují změny ve stanovených limitech. Nově bude možné aplikovat volné emisní povolenky ze sektorů v režimu EU ETS. To bude regulováno jak maximálním objemem emisních povolenek, které bude možné transformovat (maximálně 100 mil. tun CO₂ v letech 2021-2030), tak povinností informovat o tom dopředu Komisi tak, aby nedošlo k narušení trhu s obchodováním s emisními povolenkami. Stejně tak bude možné přesunout „úsporu“ emisí i ze sektoru využívání vybraných druhů půdy.

Stávající režimy flexibility umožňují členským státům „obchodovat“ s nevyužitými jednotkami přidělených limitů (alokací) mezi sebou, uchovat si je pro využití v následujících letech nebo naopak využít dopředu.

Nově Komise navrhuje zahrnout do regulačního rámce i oblast využívání půdy a lesnictví, kde chce aplikovat pravidlo tzv. nulového dluhu.

To znamená, že výsledná bilance emisí členského státu produkovaných v daném sektoru využívání půdy (např. v sektoru biomasy) a současně absorbovaných pomocí lesů a půdy, by musela být nulová. To by po členských státech vyžadovalo, aby opatření, která povedou ke zvýšení produkce emisí (např. odlesňování) byla ve stejném rozsahu kompenzována, ať už například novou výsadbou lesů či zlepšením obhospodařování stávajících lesů či zemědělské půdy ve prospěch udržitelného rozvoje. Součástí návrhu je i soubor pravidel, který má nastavit systém sbírání informací a měření. I v tomto případě bude možná flexibilita ve smyslu uchování úspor emisí pro další roky a využití úspor emisí z jiných odvětví (viz výše) pro dosažení nulové bilance. Výjimku by mělo být možné získat v případě živelných katastrof, jako jsou lesní požáry.

Strategie pro nízkoemisní mobilitu se skládá z těchto klíčových oblastí: (1) zvýšení efektivnosti dopravy za využití digitálních technologií, (2) urychlení procesu zavedení nízkoemisních technologií v dopravě (3) přesun k bezemisním vozidlům včetně důrazu na snížení emisí u těžkých nákladních vozidel a autobusů a (4) globální spolupráce v oblasti snižování emisí z letecké a námořní dopravy.

K vybraným tématům byly otevřeny veřejné konzultace.

Předpokládaný další vývoj

Komise chystá akční plán pro nízkoemisní mobilitu a další iniciativy v této oblasti, např. co se týče obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti.

Komise žaluje ČR kvůli nezajištění přepravy toxického odpadu

Komise 22. 7. 2016 podala žalobu na ČR k Soudnímu dvoru EU, protože ČR nezajistila zpětné vzetí 20 tis. tun nebezpečného odpadu, který jeden z českých podniků koncem roku 2010 a počátkem roku 2011 přepravil do polských Katovic.

Nařízení o přepravě odpadů č. 1013/2006 stanoví pravidla, jež zajišťují, aby přeprava odpadů probíhala způsobem šetrným k životnímu prostředí a byly při ní dodržovány evropské a mezinárodní předpisy. Pokud se příslušné orgány v členském státě určení a v členském státě původu nemohou dohodnout na tom, zda určitá zásilka představuje odpad či nikoli, musí se s danou zásilkou zacházet jako s odpadem, a země původu ji tudíž musí vzít zpět. Ukládání odpadů na skládky nebo nestandardní nakládání s odpady má závažné dopady na životní prostředí a nese s sebou dlouhodobá zdravotní rizika pro občany i zaměstnance dotčených podniků.

SFEU dává Komisi pravomoc přijmout právní kroky proti členskému státu, který neplní své povinnosti, jež pro něj vyplývají z práva EU. Řízení o nesplnění povinnosti začíná zasláním žádosti o informace dotčenému členskému státu. Pokud Komise není s poskytnutými informacemi spokojena a dojde k závěru, že dotčený členský stát neplní své povinnosti, může zaslat formální výzvu ke splnění práva EU (tzv. odůvodněné stanovisko), v níž je členský stát vyzván, aby Komisi ve stanovené lhůtě informoval o přijatých opatřeních k dosažení souladu. Pokud členský stát soulad s právem EU nezajistí, může Komise rozhodnout o postoupení jeho případu Soudnímu dvoru EU. Rozhodne-li SDEU v neprospěch členského státu, musí dotčený stát přijmout nezbytná opatření (včetně případných sankcí), aby jednal v souladu s tímto rozsudkem.

Případ je součástí sporu mezi Polskem a ČR ohledně klasifikace přepraveného odpadu. Polské orgány odmítly předmětné zásilky přijmout z důvodu, že byly realizovány v rozporu s nařízením o přepravě odpadů. Před přemístěním odpadu mělo dojít k písemnému oznámení a operace měla být odsouhlasena. Zásilky však oznámeny nebyly, a považují se tak za „nedovolenou přepravu“. České orgány by tudíž měly podniknout nezbytné kroky, aby byl odpad navrácen do země původu. Pokud by ČR požadovaná opatření nepřijala, znamenalo by to porušení právních předpisů EU.

České orgány nicméně zpětné vzetí zásilek odmítly s odůvodněním, že dotčený materiál (kyselé dehty ze zpracování ropy, uhelný prach a oxid vápenatý) není odpad, nýbrž produkt registrovaný v souladu s nařízením REACH č. 1907/2006. V návaznosti na stížnost zasáhla do záležitosti Komise, aby spor mezi oběma státy rozřešila. V listopadu 2015 bylo ČR zasláno odůvodněné stanovisko, ve kterém byly její argumenty, že by měly být zásilky klasifikovány jako produkt v gesci režimu REACH, zamítnuty a země byla vyzvána, aby zajistila odvoz odpadu zpět na své území.

Předpokládaný další vývoj

Vzhledem k tomu, že české orgány toto zpětné vzetí stále odmítají, postupuje Komise věc Soudnímu dvoru EU.

EP odsouhlasil změnu systému energetických štítků

Plénum EP 6. 7. 2016 schválilo návrh Komise na zpřísnění škály energetických štítků, která se používá u energetické náročnosti výrobků.

Komise 25. 2. 2015 zveřejnila balík k energetické unii, kterým chce podpořit spolupráci členských států v energetické oblasti. Základním dokumentem je tzv. Strategie pro evropskou energetickou unii, nebo-li sdělení s názvem Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu, která se zaměřuje na zajištění bezpečnosti dodávek energií a dokončení jednotného energetického trhu. 

V návaznosti na to v červenci 2015 představila balík opatření, které mají konkrétními kroky přispět k budování energetické unie. Naplnění strategie vyžaduje přijetí několika legislativních aktů, které budou po předložení Komisí schvalovány řádným legislativním postupem, tj. v součinnosti Rady a EP. Součástí implementačního balíku, který má mj. přispět k cíli snížení emisí sklenikových plynů o 40 % do roku 2030, jsou tři body: (1) návrh na revizi systému EU ETS, (2) nová koncepce energetického trhu a (3) označování energetické účinnosti. V praxi se jedná o revizi stávající směrnice č. 30/2010.

EP odsouhlasil iniciativu Komise, podle které by měla být zavedena přísnější stupnice A až G, která by lépe reflektovala technologický pokrok.

Komise chce upravit systém označování tak, aby se opět používala jednotně jedna stupnice A až D, která by nahradila stávající stupnici A+++ až D. Smyslem je to, že v současné době se většina výrobků pohybuje ve škále A+++ až A+, což může být pro spotřebitele matoucí vzhledem k tomu, že nejméně účinné výrobky na trhu jsou označeny třídou A+. Změna se má týkat podle Komise pouze nově uvedených výrobků. Zároveň chce podpořit dodržování souladu výrobků s předpisy vytvořením databáze energeticky účinných výrobků nabízených na trhu pro účely dohledu orgánů členských států EU.

EP však podpořil, aby se nová pravidla směrnice vztahovala i na již existující skupiny produktů. Poslanci současně navrhují termín pro přeštítkování v rozmezí 21 měsíců až 6 let.

Náročnější požadavky by podle poslanců měly navíc vytvářet pobídky k dalšímu zlepšování energetické účinnosti.

Podle poslanců by měl být rovněž nastaven zautomatizovaný systém, který zaručí platnost stávajícího systému po dobu 10 let a jeho změna bude automaticky iniciována v okamžiku, kdy 25 % výrobků na trhu bude dosahovat nejvyšší třídy ve škále energetických štítků nebo pokud 50 % výrobků dosáhne na první nebo druhou nejvyšší třídu (tj. A a B).

V okamžiku zavádění nového systému by měla být úroveň nejvyšší třídy nastavena tak, aby jí žádný ze stávajících výrobků nedosahoval. Pokud u některých skupin produktů není povolené dosahovat nejnižších tříd energetických štítků (F a G), měly by být označeny šedou barvou. Komise má podle poslanců rovněž zajistit metody pro zajištění takových způsobů měření a testování energetické účinnosti jednotlivých výrobků, které budou co nejvíce odpovídat reálnému provozu výrobků.

Předpokládaný další vývoj

Zástupci EP zahájí jednání se zástupci Rady v rámci prvního čtení.

Zdroj: Euroskop

Důvodem prodloužení doby uvádění glyfosátu na trh v zemích Evropské unie je možnost  provést do druhé poloviny roku 2017 další hodnocení rizik pro zdraví lidí prostřednictvím Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) v Helsinkách. Toto hodnocení by mělo potvrdit nebo vyvrátit dřívější závěr Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), že existující vědecké studie nesvědčí o karcinogenních vlastnostech glyfosátu. Stejný názor jako EFSA vyjádřil i Společný panel pro rezidua pesticidů FVO/WHO (Potravinový a veterinární úřad/Světová zdravotnická organizace).

Dočasné prodloužení je doplněno i řadou dalších podmínek, mezi které patří to, že glyfosát nesmí být kombinován v přípravcích s látkou POE-tallowamine, musí být minimalizováno použití glyfosátu ve veřejných parcích, dětských hřištích a zahradách i agrochemické použití před sklizní.

Již v současné době je ale podle poznatků SOVAK ČR možné využívat při hubení plevelů (což je hlavní důvod používání glyfosátu), jiných, nechemických metod. Jednou z nich je horkovodní hubení plevelů aplikací tlakové vody o teplotě 98 stupňů Celsia. Tato metoda jednak zabraňuje dalšímu růstu kořenových balů, umožňuje ale také odstraňovat i další znečištění z ošetřovaných veřejných ploch, které by jinak technicky nebylo možné likvidovat (například žvýkačky). Pilotní projekt probíhá v současné době v městské části Praha 12 ve spolupráci s Pražskými službami, a.s.

SOVAK ČR proto doufá, že i další uživatelé látek s obsahem glyfosátu přejdou na tuto efektivnější a pro vodu výrazně příznivější variantu řešení problémů s hubením plevelů.

Do mezirezortního připomínkového řízení byl předložen návrh novely nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. Důvodem je zajištění implementace novely směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. Konkrétně se jedná o směrnici Komise v přenesené pravomoci 2015/863/EU, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o seznam omezených látek.

Stávající nařízení vlády upravuje podmínky uvádění elektrických a elektronických zařízení na trh z hlediska omezení používání některých nebezpečných látek (olova, rtuti, kadmia, šestimocného chromu, polybromovaných bifenylů (PBB) a polybromovaných difenyletherů (PBDE). Směrnicí 2015/863/EU se výčet omezovaných nebezpečných látek rozšiřuje o  4 nové látky:

• Bis(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP)
• Benzyl butyl ftalát (BBP)
• Dibutyl ftalát (DBP)
• Diisobutyl-ftalát (DIBP).

Účinnost rozšíření výčtu a tím omezení používání výše uvedených látek je stanovena až ke dni 22. 7. 2019. Současně je stanoveno přechodné období pro dvě skupiny elektrozařízení (zdravotnické prostředky a monitorovací řídící přístroje včetně průmyslových monitorovacích a řídících přístrojů), přičemž omezení používání 4 nových látek se na ně vztahuje až od 22. 7. 2021. Dále je předmětem směrnice 2015/863/EU výjimka z používání 4 nových látek pro kabely a náhradní díly pro opravy elektrozařízení uvedených na trh 22. 7. 2019 a elektrozařízení ze dvou výše jmenovaných skupin, která byla uvedena na trh před 22. 7. 2021. Termín připomínek je do 29.8.2016.

Ke stažení:

• Návrh usnesení
• Důvodová zpráva
• Materiál
• Rozdílová tabulka

Technologická agentura České republiky vyhlásila výsledky vyhodnocení projektů podaných do 3. veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích Programu podpory aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje DELTA. Výzva k podávání návrhů projektů byla vyhlášena 27. dubna 2016 a soutěžní lhůta byla ukončena 20. července 2016. Předsednictvo Technologické agentury České republiky následně schválilo výsledky vyhodnocení předložené Komisí, přičemž podmínky splnilo a do dalšího hodnocení postupuje 11 návrhů projektů ze 13.

Výsledky vyhodnocení splnění podmínek 3. veřejné soutěže programu DELTA:

• návrhy projektů přijaté do veřejné soutěže,
• návrhy projektů nepřijaté do veřejné soutěže.

Tématem nového čísla odborného časopisu Vodohospodářské technicko-ekonomické informace (VTEI) jsou Přírodně blízká protipovodňová opatření. Výroční číslo přináší, mimo rozhovor s ministrem Ing. Marianem Jurečkou, řadu odborných článků:

• Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozivními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice
• Analýza změn odtokových poměrů pro ČR
• Komplexní systém návrhů přírodně blízkých opatření na ochranu před dopady eroze a povodní z přívalových srážek
• Postup a vyhodnocení odtokových poměrů a stanovení návrhových průtoků v projektu Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozivními jevy přírodě blízkými opatřeními v ČR
• Kvalita a hodnocení povrchových vod
• Kvalita pitné vody v ČR je jedna z nejvyšších v Evropě
• ČR čekají nemalé investice do obnovy páteřní vodohospodářské infrastruktury

Vodohospodářské technicko-ekonomické informace (VTEI) jsou odborným recenzovaným časopisem vydávaným Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, v.v.i. Časopis se především zaměřuje na původní sdělení o výsledcích výzkumu v oblastech voda a odpady.

Články jsou dostupné v elektronické formě ZDE.

České ekologické manažerské centrum, z.s. (CEMC) a Ministerstvo průmyslu aobchodu (MPO) zvou na seminář „Komercializace výsledků aplikovaného výzkumu a inovací, připravované výzvy na podporu VaVaI“. Na semináři budou diskutovány otázky podpory aplikovaného výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti, využitelnosti nezávislého ověřování dle evropské metodiky ETV k urychlení komercializace v grantových schématech a v této souvislosti předán v ČR vůbec první certifikát ETV inovativní technologii Fermentor EWA 2014.

Účastníci se dozvědí o relevantních novinkách a mohou diskutovat s představiteli významných organizací zajišťujících podporu aplikovaného výzkumu a inovací v ČR. Někteří z nich byli jen nedávno ustaveni do funkce a tak se dají očekávat nové přístupy v diskutované oblasti.

Seminář je určen producenty, vývozce, inovativní firmy, výzkumná pracoviště, rizikové investory, prostě všechny koho zajímá podpora výzkumu a inovací.

Další podrobnosti o semináře ZDE

Chcete se dozvědět, jakým způsobem bude možné profinancovat projekty předcházení vzniku a opětovného využití odpadů? Nejen toto vysvětlí pracovníci odboru odpadů Ministerstva životního prostředí na konferenci Předcházení vzniku odpadů. Jaké typy investic v rámci projektů předcházení vzniku a opětovného využití odpadů bude možné podpořit z Operačního programu Životní prostředí v rámci právě vyhlášené 40. výzvy, pak podrobně vysvětlí zástupce SFŽP ČR. V rámci této výzvy je k dispozici 100 milionů korun!

Termín pro podávání žádostí v rámci 40. výzvy je 30. 11. 2016, takže bude ještě čas využít poznatků získaných na konferenci při přípravě žádostí o podporu.