V loňském roce zasáhlo Českou republiku extrémní sucho, z jehož následků se Česká republika ještě nestihla vzpamatovat. V důsledku vysokých teplot, nízkého úhrnu srážek a mírné zimy 2015/2016 je aktuální stav průtoků na některých vodních tocích i na 20 % běžných červnových hodnot. Celkem 36 % sledovaných vrtů a 48 % pramenů stále vykazuje silně až mimořádně podnormální hodnoty. Startovací pozice tak před letním obdobím není příznivá. Sucho postihuje nejenom přímo obyvatele v podobě úbytku vody ve studních nebo případnými omezeními využití pitné vody v domácnosti, ale je hrozbou i pro ekonomiku, zejména pro sektor zemědělství. Česká republika už v roce 2014 začala díky iniciativě ministra životního prostředí Richarda Brabce přijímat první opatření, která pomohou udržet vodu v krajině, zajistí zásoby pitné vody pro suchá období a připraví Českou republiku na případné krizové situace vzniklé nedostatkem vody.

„Klimatická změna s sebou přináší 2 extrémní hydrologické jevy – povodně a sucho. Zásadním problémem je, že problematiku sucha na rozdíl od povodní v ČR nikdo v minulosti neřešil. Jsme tak neskutečně tlačeni časem. Navíc patří Česká republika mezi evropské státy, které mají velmi omezené množství disponibilních zdrojů vody na jednoho obyvatele. Na sucho se tak musíme připravit ve všech směrech a bohužel to může také hodně stát,“ uvádí ministr životního prostředí Richard Brabec.

Ministrova slova potvrzuje i zatím nepříliš optimistický výhled na letošní rok. V loňském roce spadlo výrazně méně srážek (o 150 mm), než je dlouhodobý průměr (cca 650 mm). Letošní rok se zatím jeví také jako srážkově podprůměrný, a to i navzdory tomu, že v minulém týdnu spadlo na území ČR v průměru 25 mm srážek. Převážně se však jednalo o bouřky s nerovnoměrným rozložením výskytu srážek. To se promítlo i do stavu vlhkosti půdy, která se zejména na jihozápadě Čech zvýšila, ale přesto nejsušší oblasti, tedy části Polabí a Poohří a jižní a jihovýchodní Morava vykazují hodnoty nižší než 30 % využitelné vodní kapacity. Podobně se zvedly průtoky na vodních tocích, zejména v povodí Vltavy, ale na zbytku území zůstávají na úrovni 20 až 70 % dlouhodobých červnových průtoků.

„Kvůli brzkému konci zimy nedošlo k potřebné dotaci podzemních vod. Hladiny sledovaných vrtů se od začátku roku nacházely s výjimkami v podnormálním stavu. Intenzivní srážky z minulého týdne zlepšily stav podzemních vod jen lokálně. Celkem 36 % sledovaných vrtů a 48 % pramenů tak stále vykazuje silně až mimořádně podnormální hodnoty. Stávající stav není příznivý a s rostoucí teplotou a zvýšením výparu se situace může začít rychle zhoršovat. Pokud se tedy meteorologická situace významně nezlepší, nelze vyloučit výskyt sucha ani v letošním roce,“ varuje ministr Brabec.

Už v roce 2014 vznikla z iniciativy ministra Brabce mezirezortní komise VODA-SUCHO, která se okamžitě začala zabývat projekty, jež nás na sucho lépe připraví. Je potřeba zvládnout mnoho legislativních úkolů, realizovat výzkumné projekty, ale také provádět okamžitá řešení, která pomohou udržet vodu v krajině. Právě taková opatření totiž řeší jak problémy s povodněmi, tak sucho. Ministerstvo životního prostředí má na projekty pro boj se suchem připraveno v Operačním programu Životní prostředí 2014–2020 téměř 7 miliard korun. Naprostou většinu z nich uvolní ve výzvách směrem k obcím, podnikům i drobným podnikatelům ještě v letošním roce. Taková opatření zahrnují zejména vytváření a obnovu tůní, mokřadů a malých vodních nádrží, krajinných prvků na polích, travní pásy či průlehy na zpomalení povrchového odtoku vody a řadu dalších opatření v krajině či zastavěných územích měst a obcí. Významnou aktivitou MŽP pro boj se suchem je i podpora zlepšování vodohospodářské infrastruktury, podporovány jsou projekty na rozšiřování vodovodních sítí, rekonstrukci zdrojů pitné vody, včetně zkapacitnění úpraven vod, propojování vodárenských soustav pro zajištění kvalitní pitné vody pro občany.

Snahou MŽP je ale také maximálně efektivně využít národní zdroje, a to tam, kde evropské fondy dotační podporu neumožňují, nebo na projekty pro menší obce i občany, kteří na podporu z EU fondů jen stěží dosáhnou. „V červenci vyhlásíme naprosto nový program určený obcím. Půjde na něj 300 milionů korun a bude zaměřený na zajištění pitné vody našim občanům. Dotace půjde na vyhledávání nových zdrojů pitné vody, včetně zdrojů záložních, podporovány budou i regenerace stávajících zdrojů a napojení na veřejný vodovod, zejména v lokalitách, kde je pitné vody nedostatek nebo není dostatečně kvalitní,“ oznámil dnes také ministr. Ministerstvo vyhlásilo také výzvy pro obce na efektivní hospodaření s dešťovou vodou nebo na recyklaci tzv. šedé vody a její využití. Více najdete na této adrese .

Na sucho se ale musíme připravit i legislativně. V České republice zatím neexistuje systém, který by řídil kroky státu, krajů a obcí v případě výskytu sucha. A to ani v případě krizové situace. Teprve letos se do analýzy potenciálních hrozeb pro ČR dostalo právě dlouhodobé sucho. V praxi to znamená, že MŽP aktuálně připravuje typový plán, jak takovou krizovou situaci řešit, včetně identifikace možných dopadů na životy a poškození zdraví osob, dopadů na ekonomiku a životní prostředí, sociálních i přeshraničních dopadů či fungování státu, ale i likvidace následků krizové situace a požadavků na mimořádné síly a prostředky. V rámci novely vodního zákona, kterou má v gesci Ministerstvo zemědělství a která musí vedle systému řízení povodní zahrnout nově právě i systém řízení sucha, vznikají na MŽP paralelně podklady pro tzv. Plán pro zvládání sucha. „To je dokument podrobných kroků, které bude třeba udělat, když nastane sucho v jakékoliv podobě. Bude zahrnovat podrobný popis vodních zdrojů na celém území ČR, jejich využívání a hodnocení, včetně nejrůznějších opatření, jak suchu čelit. Na základě vývoje indexů sucha vydá Český hydrometeorologický ústav varování, jako to dnes dělá v případě povodní. Následně budou kraje a obce reagovat na vyhlášený stupeň sucha předem definovanými aktivitami. V těch extrémních případech může jít i o omezení odběrů vody u občanů nebo v provozech, tedy i možné omezení výroby. Cílem opatření bude ale především právě předejít vzniku krizové situace. A právě proto musíme udělat teď vše pro to, abychom udrželi vodu v krajině a dokázali maximálně využít dešťovou nebo odpadní vodu. Odpovědnost nyní leží i na jednotlivých potenciálních žadatelích, aby mohl být boj se suchem efektivní a alokované částky z fondů Evropské unie a národních dotačních titulů byly smysluplně využity,“ uzavírá Brabec. Vláda si dala za úkol, aby všechny nové legislativní dokumenty vznikly do konce roku 2017.

Dokument ke stažení:

Prezentace MŽP sucho (PDF, 4 MB)

Zdroj: TZ MŽP

Ve Věstníku EU (L 152) vyšlo prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/902 ze dne 30. května 2016, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu. Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) slouží jako referenční dokumenty pro stanovení podmínek povolení pro zařízení, na něž se vztahuje kapitola II směrnice 2010/75/EU (IPPC). Příslušné orgány by měly stanovit mezní hodnoty emisí, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v závěrech o BAT.

Dokument ke stažení:

Závěry BAT - čištění odpadních vod a odpadních plynů

Na konci listopadu loňského roku dosáhl počet CNG stanic v České republice první stovky a za půl roku je otevřeno pro veřejnost už 20 dalších CNG stanic a další rychle přibývají. Pozvolný, již více než 3 měsíční růst ceny pohonných hmot, nahrává investorům a prodejcům stlačeného zemního plynu (CNG). CNG stanice každý pohodlně dohledá v nových aplikacích pro chytré telefony. Také nové modernější tankovací pistole naleznou řidiči v současnosti už na 2 plnících stanicích v ČR. Jednoduchý způsob manuálního tankování CNG si tak mezi prvními v Evropě vyzkoušeli již řidiči v Plzni a Českých Budějovicích.

„Mezi posledními CNG stanicemi zahájily například letos provoz stanice v Brně, dvě stanice ve Frýdlantu nad Ostravicí, v Jičíně, Chomutově (Otvicích), Chrudimi, Kotojedech u Kroměříže, Rožnově pod Radhoštěm, Trutnově, ve Vysočanech u Hrušovan aj. Šest společností, které postavily nebo provozují více než 75 procent CNG stanic (Bonett Gas Investment, E.ON Energie, Pražská plynárenská, RWE Energo, Vemex a Vítkovice Machinery Group) se letos chystají otevřít mnoho dalších. Během nejbližších dní nebo týdnů se otevřou další stanice těchto investorů v Havlíčkově Brodě, Hradci Králové, Hodoníně, Karviné, Klatovech, Liberci, Mělníku, Mirošovicích, Pardubicích – Dražkovicích, v Praze na Balabence, v Horních Počernicích a Malešicích, v Plzni, Třeboni, Turnově, Vrchlabí, Vsetíně, Železné Rudě a dalších. Nejvíce CNG stanic má dnes Středočeský kraj, Praha a kraj Jihomoravský. Praha spolu se Středočeským krajem dokonce dosáhne společně brzy počtu 35 CNG stanic. Všechny CNG stanice najdete jednoduše v mapách mobilních aplikacích RWE Energo, Pražské plynárenské, ŠKODA Auto aj., a také podrobně v mapě na webových stránkách plynárenského svazu CNG4YOU.

Cena benzinu u čerpacích stanic za poslední 3 měsíce stoupla již téměř na 30 Kč/litr, nafta na 28,50 Kč/litr. Naopak CNG lze u velké části plnicích stanic nyní u nás natankovat CNG už za cenu 17-18 korun za m3 (odpovídá 1 litru benzinu). „CNG jde nyní proti současnému trendu pozvolného zdražování ropných paliv. Stlačit náklady za palivo CNG se dá již výrazně pod hranici 1 Kč za kilometr,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS).

ČR se také chlubí dvěma největšími CNG stanicemi ve střední Evropě, v Brně a v Ostravě.

„V ČR v porovnání s ostatními zeměmi střední a východní Evropy probíhá nyní nejdynamičtější rozvoj využití CNG. A očekáváme ještě další nárůst. Do roku 2020 bude v ČR v provozu více než 200 veřejných CNG stanic. Jak roste počet CNG stanic, zvyšuje se i potenciál pro leasing CNG vozidel. Minimálně jeden typ netradičního pohonu dnes využívají sice jen 3 procenta českých firem, ale 8 procent ho plánuje zavést. Spotřeba CNG tak u nás každoročně narůstá, v loňském roce dosáhla 43,6 milionů m3 CNG. Průměrný meziroční nárůst spotřeby v uplynulých třech letech dosahoval více než 40 procent. Na trhu alternativních paliv, díky ekologickým, ekonomickým a také i bezpečnostním výhodám, nemá v současnosti CNG žádnou konkurenci,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS.

V ČR měsíčně přibývá 400-500 CNG vozidel a jezdí již více než 14 tisíc vozidel. Je to nejméně 30 krát více než před 10 ti lety. „Podíl CNG osobních a dodávkových vozidel na těchto nových registracích činí v ČR v letošním roce 2,35 procenta,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady ČPS. Pro srovnání stejný podíl elektromobilů činil ve stejném období jen 0,11 procenta.

V roce 2015 bylo v zemích EU zaregistrováno přes půl milionu nových vozů na alternativní pohon (elektromobily, hybridy, plyn). Meziročně šlo o dvacetiprocentní nárůst. I tak představovala nízkoemisní auta jen 4,2 procenta všech nových registrací.

Registrace nových CNG vozidel 2015 v ČR:

1,19 procent ze všech osobních automobilů

2,86 procent ze všech lehkých užitkových vozidel

26 procent ze všech autobusů

Zdroj: TZ ČPS

Prezident podepsal dne 7.6. novelu zákona ze dne 25. května 2016, kterým se mění zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Novela doplňuje do zákona definice některých pojmů a bude platná patnáctým dnem po dni vyhlášeníve Sbírce předpisů ČR.

Novela pouze upřesňuje některá ustanovení zákona tak, aby byla v souladu s evropskou směrnicí. Novela například doplňuje do zákona nové pojmy definice - vodní sloupec, geologická formace, oblak oxidu uhličitého, migrace, uzavřením úložiště, doba po uzavření. Novela nemění ustanovení zákona, které říká, že ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur na území České republiky nelze do 1. ledna 2020 povolit. Norma rovněž zmírňuje podmínky pro povolování provozu úložiště. Báňský úřad bude moci povolit výjimku u jednoho nebo více kritérií požadovaných zákonem o geologických pracích. Žadatel bude muset dokazovat, že pokud kritérium vynechá, tak to nepříznivě neovlivní rozhodování úřadu o tom, zda úložiště povolí. Novela bude platná patnáctým dnem po dni vyhlášeníve Sbírce předpisů ČR.

Dokument ke stažení:

Text novely zákona - ZDE

Evropská komise nařídila Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA) vyhodnotit, zda přítomnost určitých látek v recyklovaných pryžových granulátech používaných jako výplň umělých trávníků na sportovištích, nepředstavuje zdravotní rizika. Výsledky předběžného hodnocení se očekávají do konce ledna a jejich zveřejnění pak během února 2017. Závěry rozhodnou o dalším postupu Komise. Na hodnocení se podílí také výkonné orgány FIFA. Více ZDE

VÝSLEDKY Vláda dnes projednávala problematiku dopravních projektů v souvislosti se starými posudky podle původního zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Ministr životního prostředí Richard Brabec na tiskové konferenci pojednání vlády sdělil, že vládě předložil dvě varianty novely zákona EIA s tím, že by vláda měla definitivně rozhodnout již příští týden. Evropská komise chce totiž do konce tohoto týdne zaujmout definitivní postoj. Jako problematickou stavbu ministr označil silniční okruh kolem Prahy. Ten zřejmě nahradí jiný projekt, a to železniční.

Připomínáme, že premiér Bohuslav Sobotka chce, aby novelu EIA zákonodárci následně projednali co nejrychleji, už v prvním čtení. Novela o EIA by tyto dopravní stavby převedla do zvláštního režimu. Místo nového posouzení, čímž by se příprava staveb prodloužila, by stačilo rozhodnutí vlády nebo ministerstva pro životní prostředí.

Vláda také dnes projednala a schválila upravený seznam evropsky chráněných území. Před časem vláda už rozhodla, že na seznam zařadí kaňonovité labské údolí a Louky u Přelouče nikoli.

Přehled bodů jednání vlády:

• Aktualizace Strategie financování implementace směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátová směrnice) - schváleno

• Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 73/2016 Sb. - schváleno

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo výzvu k předkládání žádostí o spolufinancování tzv. tradičních projektů schválených v rámci řádné výzvy programu LIFE. Letos poprvé je součástí výzvy také podpora přípravy a zpracování projektové dokumentace. MŽP se jako garant programu LIFE v České republice snaží maximálně motivovat české žadatele k předkládání projektových návrhů do programu LIFE. Důvodem je dosud nízké procento žadatelů, které odrazovala především složitá příprava projektové dokumentace a s ní spojené vysoké náklady. Aby se zvýšil zájem o program na straně českých žadatelů, kterými mohou být všechny právnické osoby, např. subjekty z řad veřejné správy, podnikatelských subjektů a neziskových organizací, podpoří MŽP nově finanční dotací také zpracování projektové dokumentace a přípravu projektu.

„Předmětem podpory v rámci národní výzvy je proto kromě spolufinancování tradičních projektů také jedna novinka, a to finanční podpora přípravy a zpracování projektových návrhů podávaných do programu LIFE,“ říká ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP Tomáš Kažmierski. A pokračuje: „Pro tyto účely MŽP vyčlenilo na rok 2016 ze svého rozpočtu celkem 53 milionů korun. Z této částky je 50 milionů korun určeno na spolufinancování projektů a 3 miliony korun na přípravu projektů.“

Maximální výše podpory na přípravu a zpracování projektu je 150 000 korun. Alokace pro tuto výzvu není dopředu rozdělena do jednotlivých oblastí podpory programu, ale je plošná. Poskytnutí finančních prostředků je podmíněno zasláním rozpracovaného projektového návrhu odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP k posouzení, zda je předložený projekt v souladu s požadavky národní výzvy programu LIFE, a úspěšným předložením úplného projektového návrhu do evropské výzvy programu LIFE.

Žadatelé, kteří uspějí v národní a následně i evropské výzvě, podpoří Ministerstvo životního prostředí v realizaci projektů za stejných podmínek jako při vyhlášení loňské výzvy. To znamená, že nejvyšší míra spolufinancování i nadále činí maximálně 15 % z celkových způsobilých nákladů projektu, a zároveň ne více než 10 milionů korun na jeden projekt.

Žádost o kofinancování projektů nebo podporu na přípravu projektové dokumentace musí být podána žadatelem, případně zástupcem žadatele osobně kontaktním osobám Oddělení programů EU v zalepené obálce nejpozději do 7. července 2016, 17:00 hod. nebo poštou na adresu Odbor finančních a dobrovolných nástrojů, Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10, Praha 10, přičemž rozhodující je datum doručení. Výsledky výzvy se uchazeči dozví písemně nejpozději do 24. srpna 2016.

Dotazy k vyhlášené výzvě posílejte v průběhu celé výzvy na e-mailovou adresu life@mzp.cz.

Další informace o programu jsou dostupné na na internetové adrese MŽP.

Související:

Začal příjem žádostí do programu LIFE (20.5.)

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložili pokutu 200 tisíc korun společnosti, která nepovoleně zřídila čerpací stanici pohonných hmot k doplňování paliva do autobusů. Nedovoleně tak nakládala s velkým množstvím závadných látek a porušovala zákon o vodách.

Pochybení zjistili inspektoři při neohlášené kontrole. „Prostor pro stáčení a výdej pohonných hmot byl z pohledu vodohospodářského zabezpečení zcela nevyhovující. Manipulační plocha byla nezastřešená a zpevněna pouze dlažebními kostkami. Docházelo k ukapávání pohonných hmot na terén. Záchytné nádoby používány nebyly. V případě větší provozní závady mohlo dojít k nekontrolovanému úniku paliva a k ohrožení podzemních a povrchových vod,“ popsal případ Jaroslav Vacek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ústí nad Labem.

Společnost se proti pokutě odvolala. Ministerstvo životního prostředí však její odvolání zamítlo. Provoz nepovolené čerpací stanice firma ukončila.

Nezákonné předávání odpadní zeminy a kamení ze stavby

Novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která od roku 2018 zavádí novu povinnost pro prodejce potravin nad 400 metrů čtverečních neprodané jídlo před zničením nebo odvozem na skládku nabídnout charitě, vychází ve Sbírce předpisů ČR pod číslem 180/2016 Sb. Od loňského roku už markety nemusí v případě darování odvádět patnáctiprocentní daň z přidané hodnoty. Zboží "ocení" nulou, stejně tomu bude i nadále. Tomuto tématu se bude pochopitelně věnovat redakce odborného časopisu Odpadové fórum a říjnová konference Předcházení vzniku odpadů.

Obchody budou muset neprodané potraviny nabídnout charitě (20.4.2016)

Obchody budou muset předávat nevyužité potraviny pouze do potravinových bank (27.4.2016)

Už po jedenácté se u příležitosti Světového dne větru otevřou pro širokou veřejnost vybrané větrné elektrárny po celé zemi. Kromě komentované prohlídky elektrárny je připraven bohatý doprovodný program. Mezi nejzajímavější akce určitě patří: Zlatá Olešnice - vyhlídka z obřího jeřábu, který vás zdvihne až k vrcholku větrné elektrárny, Brno - exponát dvacetimetrové lopatky větrné elektrárny, model chytré domácnosti využívající elektřinu z obnovitelných zdrojů, koncept komunitního vlastnictví obnovitelných zdrojů, pokus o zápis rekordu v počtu dětmi namalovaných větrných elektráren, Věžnice - projížďky elektromobily a Chrudim - procházka interiérem větrné elektrárny prostřednictvím 3D simulace, odborná exkurze úspěšnou továrnou vyrábějící a vyvážející komponenty na větrné elektrárny. Akce se koná tuto sobotu 11. června. Další informace najdete ZDE.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová chce, aby připravovaná novela stavebního zákona nabyla účinnosti od začátku příštího roku. Jako reálnější však vidí až 1. červenec 2017. Šlechtová to řekla na včerejším Setkání lídrů českého developmentu. Původně měla přitom novela platit už v polovině roku 2016, poté se termín odsunul.

Šlechtová počítá s tím, že novela by měla zkrátit stavební řízení minimálně o osm až deset měsíců. Pokud nebude ministerstvo zemědělství souhlasit s tím, aby do jednotného koordinovaného řízení byla zahrnuta i vodní díla, nevylučuje možnost, že by novelu z jednání vlády stáhla.

"Novela jde 30. června na legislativní radu vlády. Jdeme tam už podruhé, protože jsme s jednotlivými resorty vypořádali veškeré náležitosti právního charakteru. Stále máme 20 rozporů a i s nimi následně předložíme materiál na jednání vlády. To by se mělo stihnout ještě v červenci," uvedla Šlechtová.

V tom případě by podle ní měla novela nabýt účinnosti nejpozději v polovině příštího roku. "Ale ambicí našeho ministerstva je, aby to bylo už od 1. ledna," doplnila dnes ministryně.

Hlavním cílem novely je sloučení posudku o vlivu stavby na životní prostředí (EIA), územního rozhodnutí a stavebního povolení do jednoho koordinovaného řízení. Podle Šlechtové by tento krok zkrátil stavební řízení minimálně o osm až deset měsíců. Dotčená veřejnost by do něj mohla vstoupit až na závěr. Nyní to může udělat v každé fázi stavebního povolení, dohromady tedy třikrát.

Za největší rozpor považuje požadavek ministerstva zemědělství, aby z jednotného řízení byla vyjmuta vodní díla. "Když si chce obyčejný člověk postavit dům, musí mít povolení ohledně podzemních vod. A já nechci, aby si pro něj chodil na nějaký speciální úřad. Pokud vodní díla nebudou zapojena do jednotného řízení, tak tu novelu na vládě možná i stáhnu. Protože pak nemělo smysl kolem toho rok a půl běhat," dodala Šlechtová.

AVÍZO Ve čtvrtek dopoledne den 9.6. proběhne tisková konferenci (TK) ministra Richarda Brabce k problematice sucha, jeho vzniku, dotačním programům MŽP na boj se suchem a k výhledu na druhou polovinu roku 2016. Hlavním tématem bude sucho - zejména příčiny jeho vzniku, jakým způsobem se projevuje, aktuální stav, jak udržet vodu v krajině, co vše Ministerstvo životního prostředí dělá v boji se suchem, jaké má nové dotační programy. Na TK budou rovněž představeny nové výzvy v Operačním programu Životní prostředí 2014 - 2020 či v Národním programu Životní prostředí. Vedle ministra Richarda Brabce se TK zúčastní ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM Mark Rieder, náměstek ředitele ČHMÚ Jan Daňhelka a náměstci odborných sekcí MŽP.

Aktuálně běží nebo se připravuje řada programů, které jsou komplementární s vládou schváleným Národním akčním plánem čistá mobilita a mají jediný cíl: podpořit nákup vozidel na alternativní paliva. Česku navíc hrozí, že nesplní ekologické závazky v dopravě. Na podzim bude například vypsána výzva, v níž bude 150 milionů korun z Národního programu Životní prostředí, a která bude určena pro nákup ekologických vozidel pro kraje, obce a jejich organizace. Ale při prvním centrálním nákupu až 1500 osobních vozidel pro 12 ministerstev státní správy odhadem za cca 500 milionů korun nebyla letos v technických standardech zapracována zcela žádná povinnost pro nákup vozů na alternativní paliva a vozy mají být výhradně jen na benzin a naftu.

„Od uzavření Dobrovolné dohody, celých 10 let, stát absolutně neplní svůj závazek nákupu ekologicky čistých vozidel. V roce 2008 státní správa dostala vládou nařízeno během 5 ti let obměnit čtvrtinu vozidel vozových parků za čistá vozidla, ale výsledek byl tristní. Sice obměnila necelých 12 procent za vozidla s vyšší normou Euro, ale přímo na alternativní paliva nakoupila všechna ministerstva a úřady za celých 5 let jen 4 elektromobily, což nečinilo ani půl procenta. Vláda nyní schválila Národní akční plán pro čistou mobilitu, kde přímo podporuje a to i finančně nákup ekologických vozidel a praxe je nakonec taková, že při prvním centrálním nákupu až 1500 osobních vozidel pro 12 ministerstev opět odsouvá nákup vozů na alternativní paliva za další dva roky. Zatímco v některých státech Evropy se již připravují na zákaz vozidel na tradiční paliva, náš stát připravil nové technické standardy pro současný nákup a není v něm zpracována zcela žádná povinnost pro alternativní paliva,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady Českého plynárenského svazu.

Vláda dala závazek, že do roku 2020 bude mít stát minimálně čtvrtinu vozidel na alternativní pohon. A tak například na podzim chce vypsat výzvu, v níž bude 150 milionů korun z Národního programu Životní prostředí a která bude určena pro kraje, obce a jejich organizace pro nákup vozidel na alternativní paliva. Na pořízení každého ekologického vozu budou moci získat dotaci pravděpodobně 80.000 až 150.000 korun. „Je neuvěřitelné, že v době, kdy celá Evropa veškerými možnými způsoby snižuje emise z dopravy a EU vydává Směrnice pro podporu budování infrastruktury alternativní paliva, při letošním výběrovém řízení našeho státu na centrální meganákup osobních aut pro referenty, náměstky a generální ředitele státních firem se bude jednat o výběrové řízení na stoprocentní nákup vozidel jen na benzinový i naftový pohon,“ dodává Jiří Šimek z ČPS.

Úřady se hájí tím, že s nákupy alternativních pohonů počítají, i když to nebude zjevně hned. „Předpokládáme, že v roce 2017 bychom zahájili přípravu nadresortní veřejné zakázky na vozidla s alternativním pohonem,“ říká mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ministerstvo životního prostředí navíc slibuje, že samo vypíše zakázku, kde bude alternativních pohonů více, než požaduje limit.

„Podíl vozů na alternativní pohon bude dosahovat 44 procent z celkového počtu nakupovaných vozů pro resort,“ dodala Dominika Pospíšilová z ministerstva životního prostředí.

Zdroj: TZ ČPS, iDNES.cz

Z šetření CVVM vyplývá, že za nejzávažnější problémy občané České republiky považují nedostatek pitné vody, hromadění odpadů, znečišťování pitné vody a úbytek deštných pralesů, které za velmi či dosti závažný problém označilo přibližně 9 z 10 dotázaných.

V rámci květnového šetření zaměřeného na problematiku životního prostředí se Centrum pro výzkum veřejného mínění soustředilo i na otázku hodnocení závažnosti některých celosvětových problémů. Předmětem výzkumu byly jednak jevy přímo spojené s lidskou činností, jako například hromadění odpadků, pěstování geneticky upravených potravin či provoz jaderných elektráren, a jednak jevy pojící se k limitům přírodních zdrojů ve smyslu úbytku deštných pralesů či nedostatku pitné vody.

Z šetření vyplývá, že za nejzávažnější problémy občané České republiky považují nedostatek pitné vody, hromadění odpadů, znečišťování pitné vody a úbytek deštných pralesů, které za velmi či dosti závažný problém označilo přibližně 9 z 10 dotázaných. Jako nejpalčivější se přitom jeví nedostatek pitné vody, u kterého respondenti nejčastěji volili krajní variantu odpovědi, tedy že jde o velmi závažný problém, konkrétně tuto variantu vybraly přibližně tři pětiny oslovených (62 %).

Přibližně čtyři pětiny české veřejnosti pak za velmi či dosti závažný problém považují znečišťování zemědělské půdy (81 %) úbytek druhů (80 %) a vyčerpání zdrojů surovin (79 %). Třem čtvrtinám respondentů se jako velmi či dosti závažný problém jevilo také přelidnění (76 %) a globální oteplování (74 %). Podle přibližně tří pětin respondentů (61 %) je problém také pěstování geneticky upravených potravin. Provoz jaderných elektráren za velmi nebo dosti závažný problém označila polovina české veřejnosti (50 %).

V pohledu na závažnost různých globálních problémů se mírně odlišují muži a ženy, když muži o něco častěji některé ze sledovaných problémů označovali za „málo závažné“. Výraznější rozdíly v názorech na závažnost různých globálních problémů naopak nenajdeme mezi lidmi různého věku. Postoje k závažnosti různých globálních problémů souvisejí se vzděláním respondenta, například dotázaní s vysokoškolským vzděláním častěji uváděli, že velmi závažnými problémy jsou úbytek pralesů, znečišťování pitné vody a vyčerpání zdrojů surovin. Obecně za závažnější pak označují všechny sledované problémy lidé, kteří se zajímají o stav životního prostředí v ČR.

Dokument ke stažení:

Česká veřejnost o globálních problémech – květen 2016

Dne 21. června 2016 agentura ECHA spustí novou verzi REACH-IT. Týden před aktualizací nebudou stránky, kvůli přechodu na nový systém, dostupné. Véce k tématu ZDE. V Úředním věstníku bylo publikováno nové nařízení Komise (EU) 2016/863 ze dne 31. května 2016, kterým se mění přílohy VII a VIII nařízení REACH. Změny se týkají alternativních metod pro získávání informací o vlastnostech látek - více ZDE. A v neposlední řadě ECHA zahájila veřejnou konzultaci k návrhu harmonizované klasifikace a označování (CLH) pro herbicid Glyfosát, více ZDE

Aktuální nabídka seminářů:

• Nařízení REACH a CLP 2016, 29. 9. 2016 - Praha - více ZDE

NOVÉ DOTACE Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo novou výzvu z Operačního programu Životní prostředí, která podpoří projekty varovných, hlásných, předpovědních a výstražných protipovodňových systémů a digitální povodňové plány. Žádosti o podporu mohou zájemci z řad příspěvkových organizací podávat od prvního července do konce letošního srpna. Připraveno je pro ně 150 milionů korun.

„Česká republika se v posledních dnech potýká s extrémními výkyvy počasí. Tropická vedra střídají přílivy srážek a vlny silných bouřek. V důsledku mnoha faktorů tak vznikají lokální povodně v místech, kde se voda nestačí zasakovat do půdy nebo odtékat. Na mnoha místech způsobují náhlé a intenzivní deště dopravní komplikace, ničí majetek občanů i obcí, voda zatopuje sklepy i domy. Vznikají nemalé finanční škody, ale ohroženy jsou i lidské životy,“ upozorňuje ministr Richard Brabec.

Příčin lokálních povodní je hned několik. Tou hlavní je ztráta schopnosti krajiny zadržet vodu. Zastavování a betonování krajiny, intenzivní zemědělské hospodaření a sucho způsobené klimatickou změnou. To jsou některé z hlavních důvodů, které vedou ke snížené schopnosti půdy zasakovat vodu.

„Když se k tomu přidá historické narovnávání toků, meliorace a intenzivní deště, které půda nedokáže po suchém období pojmout, vznikají lokální povodně. I proto MŽP bude celoročně vyhlašovat výzvy, které se týkají jak předcházení povodním, tak boje se suchem,“ dodává ministr Brabec.  

Aktuálně je na opatření na zadržení vody v krajině otevřená výzva na projekty, jako jsou např. malé vodní nádrže, tůně či mokřady, revitalizace a realizace přírodě blízkých koryt vodních toků nebo obnova korytotvorných procesů. Dále se podpora vztahuje i na tzv. vegetační pokryv, tedy na realizaci travních pásů, průlehů, zakládání a obnovu mezí a remízů, vytváření krajinné mozaiky, zlepšení stavu lesních porostů nebo zakládání a obnovu územních systémů ekologické stability, biocenter a biokoridorů [1]. Zároveň MŽP vyhlásilo výzvu na projekty varovných, hlásných, předpovědních a výstražných protipovodňových systémů, které umožní včas upozornit na hrozící povodně, tak aby bylo možné neprodleně zahájit rozhodující opatření na ochranu majetku a lidských životů.

„Zaměření výzvy na protipovodňové hlásné systémy jde v ruku v ruce s prioritou Ministerstva životního prostředí. Tou je boj se suchem na jedné straně a předcházení škodám způsobovaným lokálními povodněmi na straně druhé. Tyto dva extrémy jsou dvě strany téže mince, kterou je klimatická změna, s níž se potýkáme a do budoucna budeme potýkat stále více,“ doplňuje ministr Richard Brabec.

O dotaci na projekty týkající se rozšíření a zkvalitnění varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na celostátní úrovni, digitální povodňové plány mohou příspěvkové organizace žádat od 1. července do 31. srpna 2016, a to elektronicky prostřednictvím portálu IS KP14+, včetně všech požadovaných příloh definovaných v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020 [2]. Jestliže povinnou přílohou žádosti je projektová dokumentace v úrovni pro stavební povolení nebo vyšším stupni včetně položkového rozpočtu je žadatel povinen předložit tuto přílohu vždy v tištěné podobě.

„Ideální je tyto materiály podat na příslušném krajském pracovišti Státního fondu životního prostředí ČR. Žadatele dále upozorňujeme, že součásti žádosti musí být i souhlas vlastníků objektů, na které budou protipovodňové hlásné systémy instalovány,“ upřesnil ředitel SFŽP ČR Petr Valdman.

Aktuální výzva je koncipována jako výzva průběžná a nesoutěžní. Minimální výše způsobilých realizačních výdajů činí 200 000 Kč bez DPH. „Na obdobná opatření se soustředila již čtvrtá výzva Operačního programu Životní prostředí, v jejímž rámci bylo schváleno 78 projektů s dotací z evropských fondů ve výši více než 232 milionů korun,“ dodal ředitel Valdman.

Další informace:

(1) Výzva je pro příjem žádostí otevřena od 8. 4. do 30. 6. 2016. Více informací, včetně potřebných dokumentů - ZDE

(2) Dokumenty k 37. výzvě jsou k dispozici na této internetové adrese - ZDE