Vyhazovat jídlo je běžné pro polovinu Čechů, nejčastějším důvodem je pocit, že jsou potraviny zkažené. Celá třetina tuzemských domácností likviduje potraviny nejméně jedenkrát týdně. Mezigenerační srovnání ukazuje, že třetina lidí starších 45 let nevyhazuje jídlo nikdy, stejný přístup má však jen 13 % respondentů do 29 let. Dobrou zprávou je, že se naprostá většina lidí snaží plýtvání jídlem snížit, například kupují jen to, co skutečně potřebují nebo volí znovu uzavíratelné obaly, díky nimž potraviny zůstávají déle čerstvé. Zjistil to průzkum společnosti Tetra Pak, který realizovala agentura STEM/MARK.
V českých kontejnerech končí hlavně pečivo
„Ačkoliv Češi často hledají způsoby, jak ušetřit, velká část domácností stále vyhazuje jídlo ─ 49 % to dokonce činí pravidelně,“ říká Lenka Hálková, marketingová manažerka společnosti Tetra Pak. Mezi potravinami, jejichž osudem je skončit v koši, bezkonkurenčně vede pečivo ─ vyhazuje ho 55 % Čechů. Podobně jako se starými rohlíky však Češi zachází i s ovocem a zeleninou, které likviduje 39 % respondentů. Velká část lidí při vaření špatně odhadne množství nebo jejich kuchařský výkon nedopadne dobře: takřka každý druhý se totiž přiznal k vyhazování uvařených jídel. Nejvíce s ním plýtvají mladí lidé do 29 let věku, připravené pokrmy hází do koše více než polovina. Jen o něco lépe jsou na tom tekuté potraviny a mléčné výrobky. Podíl likvidátorů potravin je výrazně nižší ve věkové skupině 45─59 let.
„Starší lidé jsou zvyklí kupovat věci s větším rozmyslem, takže si z obchodu odnáší jen věci, které skutečně potřebují. Také už mají větší praxi a lepší odhad. Navíc umí ekonomičtěji zacházet se zbytky,“ konstatuje Hálková.
Náš TIP: 2. ročník národní konference PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU ODPADŮ se uskuteční od 6. a 7. října 2015 v Praze - více ZDE
Češi za nejlepší ochranu potravin považují sklo, láhve však nechrání před světlem
Ačkoliv Češi vyhazují jídlo hlavně kvůli tomu, že se zkazí, panuje zde nižší povědomí o tom, jakou roli v ochraně potraviny hraje obal. Více než polovina Čechů při nákupu tekutých potravin volí jako obal plast, ačkoliv si jen 15 % myslí, že ochrání kvalitu potravin. Lépe dopadly obaly, které lze po otevření znovu zavřít, takže obsah zůstane chráněný a čerstvý – v obchodě se však z důvodu ochrany jídla vybírá jen každý pátý respondent. Nápojové kartony považuje za vhodnou ochranu 19 % lidí. Výrazně vede sklo – ačkoliv neskýtá ochranu potravin proti světlu, za bezpečný obal ho považuje 62 % respondentů.
„Například v Maďarsku je poměr mezi vnímáním kartonů a skla daleko vyváženější. V Česku může být za preferencí skla především typická obliba piva, kterému skleněná láhev vyhovuje,“ spekuluje Lenka Hálková. Ve všech věkových kategoriích v hodnocení propadly plechovky. „Pokud chceme jídlo udržet kvalitní po delší dobu, nesmí se k němu dostat tři hlavní faktory - teplo, světlo a vzduch. Pro skladování jsou tedy ideální právě obaly, které lze znovu pečlivě zavřít víčkem, a zároveň nejsou průhledné. Jogurt byste po odtržení alobalu měli spotřebovat hned – ale džus nebo mléko balené v nápojovém kartonu, který znovu zavřete, vydrží v lednici několik dní,“ vysvětluje Hálková.
Prošlé jídlo Češi nevyhazují automaticky, zato ale nevyužívají přebytky
Zná to každý – jogurt se v ledničce schoval mezi tvarohem a balíčky se šunkou, a když ho v pondělí konečně najdeme, zjistíme, že datum spotřeby připadlo na sobotu. „Češi prošlé potraviny nelikvidují bez rozmyslu, podle data spotřeby se řídí jen každý desátý. Daleko více dají na to, zda se jim jídlo zdá zkažené. Takové pravidlo vyznává 66 % lidí,“ vysvětluje Hálková. Velké množství jídla končí v kontejnerech jednoduše proto, že zbylo a Češi pro něj nenašli další využití. Tento problém odpadá v malých obcích do 5 000 obyvatel, kde se místní snaží zbytky použít buď na krmení zvířat, nebo na kompostování. Češi se ale snaží množství vyhozeného jídla snižovat: s různými výsledky se pokouší nakupovat zboží, které zůstane déle čerstvé a jídlo, které opravdu potřebují.
