Poplatky za znečištění životního prostředí a pokuty dosáhly v roce 2014 téměř 1,5 miliardy korun. Fondu se podařilo vybrat více než plánoval v oblastech vodního hospodářství i ovzduší, naopak v oblastech odpadů zůstal příjem Fond o 30% za očekáváním. Vyplývá to ze Zprávy o hospodaření SFŽP za rok 2014, kterou si můžete stáhnout na konci článku.
K největším položkám patřily poplatky a pokuty z oblastí: odpadní a podzemní voda (dohromady více než půl miliardy korun), dále pak ovzduší (320 milionů) a v neposlední řadě autovraky (270 milionů). Ze státního rozpočtu čerpal v roce 2014 Fond dotaci ve výši 312 milionů korun. K příjmům SFŽP náleží také poplatky za dočasné nebo trvalé vynětí zemědělské či lesnické půdy, které v roce 2014 dosáhly přibližně 190 milionů korun.
V oblastech vodního hospodářství i v ovzduší se Fondu dařilo nad rámec plnit rozpočet, naproti tomu v oblasti odpadů příjmová stránka byla naplněna pouze z 68%. Tento dlouhodobý propad příjmů Fond odůvodňuje trvající absencí legislativních opatření. Nedokonalost zákona podle Fondu provozovatelům skládek umožnila jak nadlimitní využívání nebezpečných odpadů pro technické zabezpečení skládek i využívání těchto odpadů jako konstrukčních prvků skládky. Nicméně v roce 2015 Fond očekává, že by příjmy v této oblasti mohly dosáhnout pozitivního posunu. Od ledna 2015 bude totiž možné používat na skládkách jako TZS pouze 20 % hmotností celkové ukládky odpadů.
Výběr poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových byl splněn na 123,4%. K tomuto Fond uvádí, že výše tohoto poplatku je v posledních letech konstantní. Uváděným důvodem jsou nemalé dotace na výstavbu a intenzifikace ČOV. Z tohoto důvodu téměř žádná městské ČOV neplatí poplatky za vypouštění znečištění, protože kvalita vypouštěných odpadních nepřekračuje stanovené limity a ČOV tak platí pouze za množství vypuštění odpadních vod. Ve zprávě dále Fond uvádí, že má k dispozici data z nichž vyplývá, že limity zpoplatnění dle vodního zákona nereflektují současné technické možnosti ČOV.
Výběr poplatku u podzemních vod byl také splněn na 124%. Fond ve zprávě uvádí, že z dostupných dat vyplývá, že v průběhu posledních 20 let se neustále snižuje odběr podzemní vody. Podzemní vody se převážně z 95 až 97% využívají pro výrobu pitné vody. Fond také uvádí, že za posledních 15 let se množství odebrané podzemí vody snížilo přibližně o 20% a jako důvod uvádí zvýšení vodného a to aniž by došlo k adekvátnímu zvýšení poplatků za odběr podzemní vody. Fond ve zprávě uvádí, že cena za odběr podzemní vody již dávno nevystihuje její skutečnou hodnotu a současné legislativní návrhy na zvýšení tohoto poplatku by právě ocenily tuto skutečnou hodnotu a napomohly by dlouhodobě stabilizovat příjmy Fondu v této oblasti. Podotýkáme, že v současné době probíhá proces legislativních změn v oblasti vodního hospodářství.
U poplatků v oblasti ovzduší Fond předpokládá, že nové zákonné přerozdělení příjmů od roku 2017 (nově 65% na místo současných 100%) a navrhované výjimky ze stávajícího zpoplatnění zdrojů znečištění včetně výrazného snížení poplatníků budou mít v budoucnu negativní dopad na příjmovou stránku Fondu. Fond také uvádí, že využitím BAT (nejlepších dostupných technik) dochází ke snížení vypouštěných škodlivých látek do ovzduší a tedy i ke snížení vyměřovacích poplatků.
Plánovaný příjem z poplatku na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků dosáhl 90,5 % rozpočtové hodnoty. Sestupný trend v oblasti vývoje příjmů z poplatku se dá podle Fondu očekávat i v roce 2015. Hlavním uváděným důvodem je omlazování vozového parku v České republice a také fakt, že vozidel s EURO 0, 1 , a 2 v nabídce prodejců ubývá. A také, že nedošlo k novelizaci zákona o odpadech, který by rozšířil poplatek za registraci na novější vozidla emisní normy EURO 3 a zároveň k navýšení poplatku za registraci vozidel s emisní normou EURO 0 až 2.
Příjmy z poplatků za dočasné a trvalé odnětí zemědělské a lesní půdy dosáhl loni 73 % plánovaných příjmů. Hlavním důvodem je podle Fondu stávající legislativa, která umožňuje díky řadě výjimek se platbám vyhýbat a dále Fond uvádí jako důvod vyčkávací taktiku developerů a investorů z pohledu předpokládané legislativy. Fond je přes přijetí novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu v roce 2014 očekává i následující rok pokles příjmů.
Nejvýznamnějšími výdaji Fondu jsou výdaje do ochrany vod a ovzduší. Dohromady tyto dva druhy výdajů činily v roce 2014 více jak 1,7 miliardy korun, což představuje 60 % z celkových výdajů roku 2014. Další téměř půlmiliarda směřovala do ochrany přírody a odpadového hospodářství. Z pohledu krajů šlo nejvíce finančních prostředků do krajů Moravskoslezského, Jihomoravského a Středočeského.
Státní fond životního prostředí České republiky je specificky zaměřenou institucí, která je významným finančním zdrojem při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí. Příjmy Fondu jsou tvořeny především z plateb za znečišťování nebo poškozování jednotlivých složek životního prostředí (poplatky za vypouštění odpadních vod, odvody za odnětí půdy, poplatky za znečištění ovzduší, poplatky za ukládání odpadů) a s tím spojených splátek poskytnutých půjček a jejich úroků. O použití finančních prostředků z Fondu rozhoduje ze zákona ministr životního prostředí na základě doporučení poradního orgánu - Rady Fondu. Tyto příjmy netvoří součást státního rozpočtu České republiky.
Dokument ke stažení:
Zpráva_o_hospodaření _SFŽP_ ČR_2014.pdf (4409073)
