V pondělí 9.5. proběhla v rámci plenárního zasedání Evropského parlamentu rozprava mezi europoslanci a eurokomisařem pro energetiku a ochranu klimatu Miguelem Arias Cañete ohledně návrhu projektu Nord Stream 2. Podle europoslanců jde projekt proti cílům stanoveným ve strategii pro vytvoření energetické unie, poškozuje princip solidarity mezi státy EU a měl by být řádně zhodnocen jak z hlediska geopolitického, tak ekonomického. Podle některým europoslanců by projekt nepřispěl k diverzifikaci zdrojů, ale naopak by přispěl ke zvýšení závislosti na jednom dodavateli plynu do EU. Většina europoslanců žádá, aby Komise projekt co nejdříve ukončila. Záznam z plenárního zasedání naleznete ZDE.

Zdroj: CEBRE

Do 1. září 2016 musí firmy požádat o schválení účinných látek ve svých biocidních přípravcích. To se týká účinných látek přicházejících do styku s potravinami a účinných látek vyráběných na místě (In situ). V prvém případě se může jednat například o antimikrobiální povrchy používané na plastových prkýnkách. V případě účinných látek vyráběných na místě se povinnost vztahuje na prekurzory. Více ZDE

Další novinky:

Strategie podpory registrantů, kteří budou používat při registraci chemických látek kritéria uvedená v příloze III nařízení REACH

Hutní podnik ArcelorMittal Ostrava (AMO) vybudoval za dvě miliardy korun 13 zařízení, která ročně zachytí o 520 tun prachu více než dosud. Huť tak pokračuje ve snižování emisí ze svých provozů, které dosahují historických minim.

Nové investice by měly podle předpokladů snížit množství emisí z komínů o zhruba 94 tun na asi 490 tun ročně. Loni huť vypustila do ovzduší 560 tun emisí. Ještě v 70. letech minulého století to přitom bylo ročně téměř 40.000 tun prachu. Podnik uvádí, že plní veškeré ekologické limity, přesto patří k největším znečišťovatelům životního prostředí v Moravskoslezském kraji.

"Komínové emise huť díky čtyřiadevadesátitunovému úbytku sníží na historické minimum - čtvrtinovou hodnotu oproti roku 2003, kdy skupina ArcelorMittal do hutě vstoupila. Filtry zachytí také emise dioxinů a benzo(a)pyrenu," řekla mluvčí podniku Barbora Černá Dvořáková.

Ze 13 zařízení se 12 týká fugitivních emisí, tedy emisí, které nevycházejí z komínů, ale tvoří se například při nakládání materiálu. Ty se sníží ročně o asi 430 tun. Podnik na zachycování emisí využívá nejlepší dostupnou techniku. Na nadstandardní investice poprvé v historii získal až devadesátiprocentní dotace od Evropské unie, dohromady 1,6 miliardy korun.

Nový generální ředitel AMO Vidžaj Mahadevan řekl, že evropské ekologické limity splnila huť už v roce 2012, ale do ekologizace svých provozů investovala dál, i díky dotacím z EU. "Na konci letošního roku se dostaneme na čtvrtinu hodnoty emisí prachu oproti stavu před vstupem skupiny ArcelorMittal do hutě a snížíme tak vliv výroby na životní prostředí minimum," řekl Mahadevan.

Ředitel AMO pro životní prostředí Petr Baranek řekl, že emise z komínů zhruba 500 tun prachu za rok je asi na 50 procentech toho, co firmě ukládá legislativa, jak integrovaná povolení vydávaná krajským úřadem, tak evropská legislativa. "Dostali jsme se na technické minimum. Další odprašování neplánujeme, ani nepřipravujeme," řekl Baranek.

Nová ekologická zařízení včera slavnostně pokřtili ministři životního prostředí Richard Brabec a průmyslu Jan Mládek. Ministr Mládek řekl, že investice přispěje ke zlepšení životního prostředí a zároveň přináší daleko větší šanci na udržení výrobny oceli v Ostravě. "Když se investuje, tak nemá smysl takovou výrobu rušit. Problém je, že celosvětově je obrovská nadkapacita v ocelářském průmyslu v tuto chvíli, Čínská lidová republika má nadkapacitu větší, než je výroba Evropy, a je tlak na zavírání ocelářských provozů. Tak já bych to bral jako signál, že to se nebude týkat ArcelorMittalu," řekl ministr.

ArcelorMittal Ostrava má i s dceřinými společnostmi 7250 zaměstnanců. Ročně vyrábí dva miliony tun oceli, která se uplatňuje zejména ve stavebnictví a strojírenství. Je největším výrobcem silničních svodidel a jediným výrobcem transformátorových plechů v Česku. Kromě tuzemského trhu dodává své výrobky do více než 40 zemí. Firma patří do největší světové ocelářské skupiny ArcelorMittal.

Osm subjektů ze sektoru odpadového hospodářství zaslalo začátkem května ministru životního prostředí Richardovi Brabcovi dopis k návrhu nového zákona o výrobcích s ukončenou životností. Memorandum obsahu celkem šest bodů, které se týkají požadavků na neuzavřené sběrné sítě, zachování možnosti pro zpracovatele přebírat ke zpracování OEEZ, možnosti rozhodnout o zpracování OEEZ, baterií nebo akumulátorů, které sám zpracovatel sebral, odstranění tzv. Koordinačního centra, zákaz vertikální integrace mezi kolektivním systémem a zpracovatelem a zachování tržních principů. K návrhu zákona o výrobcích s ukončenou životností se aktuálně na ministerstvu životního prostředí vypořádávají připomínky. Další informace a text memoranda najdete na webu České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) ZDE.

Zdroj: ČAOH

Ministerstvo životního prostředí připravuje projekt, kterým hodlá podpořit nákupy elektromobilů a vozů na stlačený plyn (CNG). Na podzim chce vypsat výzvu, v níž bude 150 milionů korun z Národního programu Životní prostředí a která bude určena pro kraje, obce a jejich organizace. Na pořízení ekologických vozů budou moci získat dotaci pravděpodobně 80 tisíc až 150 tisíc korun. V Ostravě to v úterý řekl ministr životního prostředí Richard Brabec. Nákupy ekologických vozů by měly přispět ke zlepšení životního prostředí, neboť právě doprava je spolu s průmyslem a domácími topeništi jedním z největších zdrojů znečištění.

„Chtěli bychom s tímto produktem přijít na podzim letošního roku, tak aby města už na začátku roku 2017 mohla čerpat z této výzvy konkrétní dotace,“ řekl ministr. Největší dotace by podle něj měly být určeny na nákup elektromobilů. Výzva by měla být pilotní. Ministerstvo ji chce příští rok vyhodnotit a poté vypsat další, s větším finančním objemem.

Brabec řekl, že kraje, obce a jejich organizace ministerstvo vybralo do pilotní výzvy, protože chce, aby toho koupená vozidla najezdila co nejvíce, v ideálním případě byla v permanenci celý den v nejznečištěnějších lokalitách a reálně tak snížila emise. „Krásný případ je organizace, která řeší sociální služby, rozváží důchodcům jídlo v okruhu několika desítek kilometrů a jezdí pořád,“ řekl Brabec.

Program je podle něj provázaný s dalšími projekty. „Jede ruku v ruce s Operačním programem Doprava, kde z evropských peněz bude financována infrastruktura, tedy dobíjecí a plnicí stanice na páteřní síti v České republice,“ řekl ministr. Uvedl, že Integrovaný regionální operační program (IROP) by zase měl financovat nákup dalších stovek autobusů na CNG nebo elektrobusů. „Zatím je tam připraveno asi 1,3 miliardy korun,“ řekl Brabec.

AVÍZO Ve dnech 12. a 13. května 2016 se na zámku v Lednici uskuteční 23. setkání ministrů životního prostředí států Visegrádské čtyřky, Bulharska a Rumunska. Na programu jednání bude mj. politika využívání odpadů jako zdrojů a téma biologické rozmanitosti se zaměřením na vyhodnocení účinnosti příslušné evropské legislativy.

Dále budou ministři jednat například i o aktuálně připravovaném evropském seznamu invazních druhů rostlin a živočichů. Ty v přírodě ohrožují původní druhy a způsobují i hospodářské škody, případně ohrožují zdraví obyvatel. Ročně jde v EU o náklady a ztráty ve výši 12 miliard eur.

Ministři budou také diskutovat o svých zkušenostech s aplikací kompenzačních opatření v lokalitách zařazených do soustavy Natura 2000. V Česku je prvním takovým případem aplikace kompenzačních opatření v souvislosti s přípravou obchvatu Břeclavi, který zasahuje do Evropsky významné lokality Soutok-Podluží.
Posledním klíčovým tématem společného jednání pak bude sucho, které sužuje nejen Evropu a stává se tak novým světovým strašákem pro národní ekonomiky i bezpečnost občanů.

Českou republiku bude na jednání reprezentovat ministr životního prostředí Richard Brabec.

V prvním čtvrtletí 2016 dosáhla Skupina ČEZ čistého zisku 10 mld. Kč, což je meziročně o 32 % více. Provozní zisk před odpisy (EBITDA)meziročně vzrostl o 5 %. Růstu se podařilo dosáhnout navzdory dalšímu poklesu velkoobchodních cen elektřiny. Významný podíl na tom měla podle firmy úspěšná obchodní strategie firmy. Více ZDE

Celkem 286 projektů přihlásili doposud jejich autoři do letošního 8. ročníku soutěže Ekologický oskar. Přihlášky jsou uzavřeny pro kategorie Obec, Kutil, Firma, Mládež a Stavba. Do kategorie Nápad, otevřené široké veřejnosti, mohou lidé své projekty přihlašovat až do 15. srpna.

Více než dvě stě projektů se letos utká v pěti základních kategoriích o prestižní ocenění Ekologický oskar. Projekty zaměřené na úsporu energií a ochranu přírody mohli lidé do soutěže přihlašovat do 15. dubna. „Letošní nová soutěžní kategorie Stavba zamíchala oproti minulým ročníkům s rozložením projektů. Ve prospěch samostatné kategorie pro stavby a rekonstrukce se přesunuly projekty dříve přihlašované jako Kutil nebo Firma,“ vysvětluje Vladimíra Glaserová z organizačního týmu soutěže Ekologický oskar. Kategorie Obec a Mládež si drží přibližně stejné množství projektů jako v předchozích letech.

O vítězi rozhodne veřejnost

Jednotlivé projekty bude nyní posuzovat komise složená z odborníků na danou tématiku. „Z přihlášených projektů vybere odborná komise pod záštitou Akademie věd vždy dva nejlepší, a to pro každou kategorii. Tyto projekty představíme na tiskové konferenci v polovině června. O vítězi jednotlivých kategorií pak rozhodne veřejné hlasování, které poběží od června do září,“ dodává Glaserová. Na hlasující čekají také letos zajímavé odměny, tou hlavní je roční zápůjčka vozu ŠKODA Citigo G-TEC na stlačený zemní plyn.

Odměna 300 000 Kč a pomoc s realizací

Přihlašování projektů je stále otevřené do kategorie Nápad. Vůbec poprvé tak může o Ekologického oskara soutěžit kdokoliv s myšlenkou či námětem třeba na novou mobilní či webovou aplikaci, ekologický výrobek nebo cokoliv dalšího, co pomůže chránit přírodu či šetřit energie. V minulosti byla kategorie směřována spíše na firemní projekty.

Lidé mohou svůj nápad zdarma přihlásit až do 15. srpna na webových stránkách soutěže. Vítěz získá 300 000 korun a navíc odbornou pomoc s realizací svého projektu.

„Zrecyklováno by mělo být co největší množství odpadu a teprve materiál, pro který se nenajde další využití nebo nebude technicky zpracovatelný, by měl být využit jako zdroj energie,“ říká v rozhovoru Milan Chromík ze společnosti Veolia Vedlejší produkty ČR, který jako nový člen představenstva Svazu průmyslu zodpovídá za téma oběhového hospodářství. Více na EurActiv.cz ZDE

Čtěte také:

Chromík bude mít v představenstvu SP ČR na starosti agendu odpadů (29.4.2016)

Zdroj: EurActiv.cz

Ministerstvo zemědělství zveřejnilo výzvu Evropské komise k účasti na EU platformě pro potravinový odpad a potravinové ztráty. Výzva se týká organizací soukromého sektoru do které je možné se přihlásit do 27. května 2016. Platforma má za cíl podporovat všechny aktéry, aby definovaly opatření vedoucí k zabránění potravinového odpadu, předávaly si praktické zkušenosti a vyhodnocovaly dosažený pokrok.

Jedním z cílů udržitelného rozvoje (SDG- Sustainable Development Goals), které byly přijaty na summitu OSN v září roku 2015, je snížit do roku 2030 na polovinu množství potravinového odpadu (FW) na obyvatele na úrovni maloobchodu a spotřebitele a zredukovat potravinové ztráty v oblasti výroby potravin a dodavatelských řetězců. Nedávné odhady evropské hladiny potravinového odpadu (Fusions, 2015) ukázaly, že 70% potravinového odpadu vzniká v domácnostech, oblast stravování a obchodní sektor spolu se sektorem výroby a zpracování přispívají zbývajícími 30%.

Aby se podpořilo dosažení tohoto cíle a maximalizovalo se přispění všech aktérů, přistoupila Komise ke zřízení Platformy zabývající se prevencí potravinového odpadu a ztrát. EU Platforma – Potravinový odpad a potravinové ztráty má za cíl podporovat všechny aktéry, aby definovaly opatření vedoucí k zabránění potravinového odpadu, předávaly si praktické zkušenosti a vyhodnocovaly dosažený pokrok.

Platforma bude spojovat veřejné subjekty (členské státy/země Evropského sdružení volného obchodu, EU orgány a mezinárodní organizace) a aktéry potravinového řetězce zahrnující spotřebitele a ostatní nevládní organizace.

Veřejné subjekty budou přizvány k účasti na Platformě Evropskou komisí. Organizace soukromého sektoru budou vybrány na základě kritérií v otevřené výzvě, do které se mohou přihlásit v termínu do 27. května 2016.

Všechny další informace o výzvě naleznete na webu Komise - ZDE

Ve Sbírce zákonů byl dne 29.6.2016 publikován zákon č. 134/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení ve Sbírce. To tedy znamená, že zákon nabývá účinnosti 1. 10. 2016.

Postup zadavatele je tak i nadále, tj. po přijetí nového zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, regulován zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů. Tento stav potrvá až do nabytí účinnosti nového zákona (č. 134/2016 Sb.) dne 1.  října 2016.

Zadavatelé tedy do 1. 10. 2016 budou zahajovat zadávací řízení podle zákona č. 137/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů a podle této právní úpravy také zahájená zadávací řízení dokončí. Účinnost nového zákona je stanovena až od 1. 10. 2016 z toho důvodu, aby zadavatelé a dodavatelé měli dostatečný prostor na seznámení se s novou úpravou.

Povinnost postupovat v zadávacích řízení do 1. 10. 2016 podle dnes účinného zákona č. 137/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů se vztahuje také na veřejné zakázky, které jsou spolufinancované z evropských fondů.
 

Stanovisko MMR k platnosti a účinnosti nového zákona o zadávání veřejných zakázek:

1. Do nabytí účinnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (tedy do 1. 10. 2016) je účinný zákon současný (č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů).

2. Pokud se prokáže, že konkrétní pravidlo nebo postup zadavatele je v rozporu s evropskými směrnicemi, lze se domáhat přímé účinnosti směrnic, to ale v žádném případě neznamená, že celý zákon je se směrnicemi v rozporu. Ani z případného rozporu u jednotlivého pravidla nelze dovozovat neúčinnost zákona jako celku.

Právo veřejných zakázek je i nadále, tj. po přijetí nového zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, regulováno zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon je harmonizační, tj. přebírá předchozí zadávací směrnice (2004/17/ES a 2004/18/ES). Tento zákon byl vždy přísnější v míře ukládání povinností a omezování dispozic zadavatele než jmenované  zadávací směrnice. O skutečnosti, že národní úprava je přísnější než evropská, jsme Evropskou komisi v minulosti informovali a Komise nikdy přísnější úpravu nerozporovala.

Nově přijatá  – nikoli však účinná - úprava je také přísnější než nové evropské směrnice. Do nabytí účinnosti tohoto nového zákona bude národní úprava „více přísná“ než nová úprava, ale také nový zákon, jak už bylo řečeno, bude opět přísnější než nové zadávací směrnice. V období do nabytí účinnosti nového zákona se tedy budou veřejné zakázky zahajovat a zadávat v režimu zákona č. 137/2006 Sb. Nicméně pokud se prokáže, že konkrétní pravidlo nebo postup zadavatele je v rozporu s evropskými směrnicemi, lze se domáhat přímé účinnosti směrnic, to ale v žádném případě neznamená, že celý zákon je se směrnicemi v rozporu. Ani z případného rozporu u jednotlivého pravidla nelze dovozovat neúčinnost zákona jako celku.

Mohlo by vás zajímat:

Portál o veřejných zakázkách a koncesích (MMR)

Dánsko uvažuje, že zdaní červené maso, aby země šetřila životní prostředí. Vládě to doporučila Dánská etická komise, která upozornila, že Dánsko je pod přímou hrozbou změn klimatu. Začít by chtěli s hovězím a postupně by se měla daň rozšířit na všechna červená masa. V dlouhodobějším horizontu by komise dokonce chtěla danit veškeré potraviny v závislosti na jejich dopadu na životní prostředí. Vláda se tím bude teprve zabývat.

Dánové dlouhodobě vedou veřejnou debatu o globálním oteplování a vlastním dopadu na životní prostředí. Michelinská restaurace Norma například zavedla systém nulového odpadu, kdy veškeré jídlo jde na kompost. Supermarket WeFood zase prodává jídlo s prošlou minimální trvanlivostí či potraviny, které nevyhovují estetickým normám. Supermarket tak chce zachránit 700 tisíc tun jídla, které by se jinak ročně vyhodilo.

Jen dobytek sám produkuje až 15 procent skleníkových plynů ve světě. Jde o metan v tělech zvířat, který vylučují říháním a větry. Zpracování masa pak tvoří dalších 19 až 29 procent. Na chov dobytka i zpracování masa je pak spotřebováno velké množství vody. Podle dánského listu The Local je třeba k vyprodukování jednoho kila hovězího až 43 tisíc litrů vody.

Dánové jsou podle komise „eticky povinni“ změnit své stravovací návyky, není prý přece těžké vyřadit ze svého jídelníčku hovězí maso a i přesto si užít zdravou a vyváženou stravu. Protože se však nemohou a nechtějí spolehnout na obyvatele země, komise navrhuje restriktivní opatření formou daně.

Dánská komise pro zemědělství a potravinářství však protestuje. Vláda by musela vyvinout velké úsilí, aby začala taková daň platit a výsledky by přitom byly minimální. „Možná by se snížila spotřeba hovězího v Dánsku, ale nic by to neudělalo s celosvětovými emisemi skleníkových plynů,“ řekl mluvčí komise.

V minulosti Dánové zavedli daň na sladké limonády a pivo a podobnou daň na potraviny s vysokou koncentrací nasycených tuků. Vláda tím chtěla bojovat proti obezitě, které Dánsko hodně trápí. Z ekonomického hlediska se to však zemi nevyplatilo a daně zrušila.

Zdroj: ECHO24.cz

Dne 22. 4. 2016 podepsala EU a její členské státy v New Yorku celosvětovou Pařížskou dohodu o klimatu. Dohody bylo dosaženo na konferenci OSN o změně klimatu (tzv. COP 21), která se konala v prosinci 2015 v Paříži.

Pařížská dohoda si klade za cíl udržet nárůst globální teploty výrazně pod úrovní 2 °C a usilovat o to, aby nepřesáhl 1,5 °C (ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí). Za tímto účelem mají země povinnost realizovat opatření vedoucí ke snížení svých emisí. Každých 5 let proběhne proces přezkumu za účelem vyhodnocení výsledků a zvyšování ambic v tomto směru v průběhu času. K zajištění transparentnosti a stanovení odpovědnosti bude pokrok zemí, pokud jde o jejich závazky, sledován.

Dohoda rovněž konstatuje, že se všechny země musí změně klimatu přizpůsobit tím, že se na ni připraví a posílí svou odolnost vůči ní. EU a další vyspělé země se také zavázaly, že budou rozvojovým zemím i nadále poskytovat prostředky na financování opatření v oblasti klimatu. Dokument je nyní možné podepsat po dobu 1 roku. Pařížská dohoda vstoupí v platnost poté, co ji ratifikuje alespoň 55 zemí, které společně nesou odpovědnost za nejméně 55 % celosvětového objemu emisí skleníkových plynů. Následně se pro země, které ji ratifikovaly, stane právně závaznou.

Energie v dubnu 2016

Komise představila nový jaderný ukázkový program

Komise představila nový jaderný ukázkový program, Výbor ITRE chce posilnit práva spotřebitelů na trzích s elektrickou energií

Jaderný ukázkový program je zpráva Komise o vývoji v oblasti jaderné energetiky a jaderných technologií obecně. Povinnost pro Komisi zveřejňovat tuto zprávu vyplývá z čl. 40 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). Cílem této zprávy je shromáždit údaje od členských států a dalších veřejných zdrojů o současném vývoji politik v oblasti využití jaderné energie a o nových investicích v tomto oboru, týkajících se například zvyšování bezpečnosti či zpracování vyhořelého paliva. Jedná se o první takovou zprávu zveřejněnou Komisí od havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě v roce 2011.

Klíčové a sporné body

Zpráva má 4 části. První se zabývá vývojem politik v oblasti jaderné energie. Zmíněn je pokrok v oblasti bezpečnosti prostřednictvím zavedení zátěžových testů jaderných elektráren a zpřísnění bezpečnostních standardů ve směrnici o jaderné bezpečnosti.

Druhá část se zabývá investicemi v tomto sektoru. Komise obdržela od roku 2008 (kdy byl zveřejněn poslední Jaderný ukázkový program) notifikaci k celkem 48 projektům, z toho se 9 týkalo investic do výroby a zpracování jaderného paliva, 20 investic do již existujících zařízení zaměřených na prodloužení životnosti či na zavedení nových bezpečnostních prvků, 7 investic do výstavby nových reaktorů a 12 do zařízení pro zpracování vyhořelého paliva. Zpráva se dále podrobně zabývá vývojem v těchto oblastech.

Třetí část se zabývá použitím jaderné energie pro jiné účely, než je výroba jaderné energie. Zmíněn je rozvoj trhu s rentgenovými zařízeními či naopak ohrožení produkce radioizotopů pro medicínskou diagnostiku vlivem stárnutí výrobních reaktorů technecia 99-m.

Čtvrtá část je nazvána “Udržení vedoucí role EU v oblasti jaderných technologií pomocí výzkumných a vývojových aktivit”. Komise zde zmiňuje především důležitost pokračování projektu ITER, tedy (v současnosti budovaného) největšího termonukleárního reaktoru na světě, zkoumajícího možnosti pro využití jaderné fúze v energetice. Další výzkum, především v oblasti vývoje malých modulárních jaderných reaktorů a reaktorů 4. generace pak má podpořit nedávno zveřejněný strategický plán pro energetické technologie.

Pozice ČR

Stanovisko Vlády ČR k programu je pozitivní, vzhledem k tomu, že s využitím jaderné energie počítá i do budoucna. ČR dlouhodobě prosazuje technologicky neutrální přístup k dekarbonizaci energetiky a jaderná energie má být jedním z pilířů českého energetického mixu (Státní energetická koncepece ČR počítá až s 50% podílem v roce 2050). Vláda by rovněž přivítala větší investice do výzkumu v této oblasti.

Předpokládaný další vývoj

V závěru Komise konstatuje, že jaderná energie zůstane důležitou součástí energetického mixu EU i po roce 2050. Státy, které se rozhodnou využívat jadernou energii i nadále musí především dodržovat standardy bezpečnosti zavedené v době po fukušimské havárii. Signifikantním problémem bude stárnutí jaderných zařízení v Evropě a také náklady na zpracování vyhořelého paliva, jejichž výši Komise odhaduje v rozmezí 650-760 mld. €. Podle Komise by měla EU také reagovat na rychlý vývoj jaderné energetiky v ostatních částech světa (Čína, Indie) tak, aby si udržela svůj současný technologický náskok.

Výbor ITRE chce posilnit práva spotřebitelů na trzích s elektrickou energií

Výbor ITRE 21. 4. 2016 přijal usnesení zabývající se postavením spotřebitelů na energetických trzích. Toto usnesení bylo připraveno v souvislosti s přípravou nové podoby trhů s elektrickou energií, jejíž návrh by měla Komise zveřejnit v druhé polovině tohoto roku. Podle poslanců by měla být posílena aktivní role zákazníků na trhu a zpřehledněn mechanismus určování cen. V prvním případě jde především o umožnění využití nových obchodních modelů, jako je hromadný nákup energie, a o snížení administrativní zátěže pro spotřebitele provozující vlastní malé výrobny elektrické energie. V druhém případě pak poslanci navrhují opatření, jako účtování plateb za energii po kratších časových úsecích, dynamické ceny energie podle aktuální zátěže sítě a opatření na zvýšení transparentnosti cenových tarifů. Důležitým bodem je také úsilí v boji proti energetické chudobě (tedy stavu, kdy si spotřebitelé nemohou dovolit vytápění a provoz elektrických spotřebičů za akceptovatelných cen).

Zdroj: Odbor informování o evropských záležitostech Úřadu vlády České republiky

Podvody s měřením emisí zasáhly v posledních měsících řadu velkých světových výrobců aut. Ti se teď potýkají se špatným renomé. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce to je příležitost domluvit se s nimi například na tom, že by podobně jako v Německu přispívali lidem na nákup elektromobilů. Aféra dieselgate navíc podle něj zpochybnila systém emisních norem Euro 0 až 6, takže se rozhodl upustit od plánu, který mu ještě nedávno schválila vláda - a to zpoplatnit registrace aut vyrobených v letech 2000 až 2005. Více ZDE

Zdroj: Aktuálně.cz

Z německého ministerstva životního prostředí unikl dokument, který zmiňuje možnost stanovení minimální ceny za emisní povolenku. Uniklý návrh by mohl trh s emisními povolenkami výrazně změnit. Na růst cen povolenek tlačí hlavně Francie, která hovoří o ceně až 30 eur za tunu emisních povolenek. Podle Stolbova z Virtuse Energy jdou podobné návrhy proti politice Evropské komise. Proti je i komisař pro energetiku Miguel Cañete, protože se porušuje hlavní myšlenka systému, že cenu určuje trh. Tvrdě by takový návrh musel narazit u Polska, jehož energetika je z 90 procent závislá na uhelných elektrárnách. ČEZ se vyšším cenám nebrání, naopak největší česká huť ArcelorMittal z podobných plánu nadšená není. Cena povolenky se nyní pohybuje kolem šesti eur za jednu tunu emisí. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) navrhuje navýšit v příštím roce rozpočet Technologické agentury ČR (TAČR) o čtvrt miliardy korun. V příštím roce by tak rozpočet TAČR činil 3,5 miliardy korun, což by znamenalo meziroční navýšení o více než 500 milionů. Důvodem je posílení programu EPSILON zaměřeného na projekty s rychlým uplatněním v nových produktech, výrobních postupech a službách.

Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) navrhuje navýšit v příštím roce rozpočet Technologické agentury ČR (TAČR) o čtvrt miliardy korun. V příštím roce by tak rozpočet TAČR činil 3,5 miliardy korun, což by znamenalo meziroční navýšení o více než 500 milionů. Důvodem je posílení programu EPSILON zaměřeného na projekty s rychlým uplatněním v nových produktech, výrobních postupech a službách. Úpravu rozpočtu schválila Rada na dnešním zasedání v rámci vypořádání připomínek k návrhu celkového rozpočtu na vědu.

Pro příští rok RVVI navrhuje historicky nejvyšší rozpočet na vědu - 32,7 miliardy korun. Oproti roku 2016 by se tak rozpočet navýšil o 3,6 miliardy: na spolufinancování programů EU Rada navrhuje částku 1,1 miliardy korun, na institucionální financování by mělo jít 768 milionů. Aplikovaný výzkum chce RVVI posílit o 700 milionů korun, tyto peníze jsou určeny na programy Ministerstva průmyslu a obchodu (program TRIO) a Technologické agentury ČR. Větší podpora aplikovaného výzkumu je v souladu s Národní politikou VVI pro léta 2016-2020 a vychází z RIS3 strategie. Cílem je zvýšit konkurenceschopnost ČR.
Na podporu základního výzkumu je v návrhu vyčleněno 500 milionů korun, které si rozdělí Grantová agentura ČR a Akademie věd ČR.

Na zajištění výzkumu pro potřeby státní správy je v návrhu rozpočtu počítáno s navýšením o 330 milionů korun. Současně má být posílen rezortní výzkum na jednotlivých ministerstvech. Na zlepšení mezinárodní spolupráce je navrhováno navýšení o 297 milionů.