Získat dotaci z unie je běh na podstatně delší trať než v uplynulých letech. Posoudit žádost o unijní peníze trvá státu sedm až osm měsíců, tedy dvakrát tak dlouho než dříve. Během této doby se ale podmínky na trhu často změní natolik, že zájemce odejde s nepořízenou. „Výsledkem je, že hodnotitelé řeknou, že máte žádost špatně, anebo dotace výrazně krátí. Tak to v praxi funguje,“ říká šéf poradenské společnosti Erste Grantika Advisory Lukáš Němec. Celý rozhovor:  ZDE.

Zdroj: E15

CEVíce na: https://nazory.e15.cz/rozhovory/lukas-nemec-dotacni-byznys-ma-nejlepsi-eru-za-sebou-1313374#utm_medium=selfpromo&utm_source=newsletter&utm_campaign=e15news#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Energetický regulační úřad předkládá do veřejného konzultačního procesu návrh novely vyhlášky o Pravidlech trhu s plynem (vyhláška č. 349/2015 Sb.). Návrh reflektuje připomínky vznesené účastníky trhu s plynem v rámci předchozích možností vyjádřit se k návrhům. Úřad v rámci vypořádání posoudil všechny doručené připomínky s ohledem na dopad na účastníky trhu s plynem a rozvoj tohoto trhu. Vyjádření jsou k dispozici ZDE. V případě akceptace, byl návrh zapracován do návrhu úplného znění vyhlášky. V opačném případě je ve vypořádací tabulce se souhrnem připomínek uvedeno odůvodnění neakceptace.

Předkládaný návrh obsahuje Část IV vyhlášky týkající se uskladňování ve variantním řešení. První varianta představuje komplexní změnu pravidel pro přístup k zásobníkům plynu, kdy na základě připomínek z veřejného konzultačního procesu, který byl ukončen dne 19. července 2016, došlo k úpravě dílčích ustanovení. Úřad je přesvědčen, že navržené postupy představují vyvážený kompromis mezi požadavky provozovatelů zásobníků plynu a účastníků trhu s plynem, na něž má nabídka skladovací kapacity přímý dopad. Odůvodnění jednotlivých změn je uvedeno v samostatném dokumentu. Úřad zároveň konstatuje, že se k této navrhované komplexní změně negativně vyjádřili pouze provozovatelé zásobníků plynu. Úřad z daného dedukuje, že ostatním účastníkům trhu s plynem tato navržená změna nevadí. Druhou variantu představuje úprava stávajících postupů v rozsahu indikovaném dne 31. března 2016. Rozhodnutí o tom, která varianta bude použita v dalším kole legislativního procesu, bude učiněno na základě obdržených reakcí účastníků trhu s plynem (při respektování pravidel veřejného konzultačního procesu). Úřad je zároveň připraven vyhodnotit dílčí úpravy obou variant.

Na základě obdrženého podnětu na revizi postupu při přerušení, omezení a obnovení dodávky plynu při neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněné přepravě (§ 119 a 120 PTP), byl dne 14. července 2016 zahájen veřejný konzultační proces. Vyjádření je k dispozici ZDE. Změny na základě připomínek jsou zapracovány do úplného znění vyhlášky. Cílem Úřadu je úpravou ustanovení zamezit nekonečnému přerušování dodávky plynu při neoprávněném odběru.

Úřad si tímto zároveň dovoluje informovat účastníky trhu s plynem, že po ukončení tohoto kola veřejného konzultačního procesu bude návrh novely vyhlášky předložen k projednání v mezirezortním připomínkovacím řízení. Řádně odůvodněné připomínky k návrhu vyhlášky o Pravidlech trhu s plynem je možné zasílat při respektování přiložených pravidel konzultačního procesu do 22. srpna 2016 na adresu plyn@eru.cz.

Ke stažení:

• 01_Popis uprav navrhu PTP.pdf (97 KB)
• 02_Oduvodneni_navrhu_zmen_PZP.pdf (322 KB)
• 03_Vyporadani_pripominek PTP VKP II.pdf (646 KB)
• 04_Vyporadani pripominek §119 §120 PTP.pdf (329 KB)
• 05_Navrh novely PTP_349_2015_uplne zneni.pdf (2 MB)
• 06_Pravidla podani pripominek k PTP.pdf (211 KB)
• 05_Navrh novely PTP_349_2015_uplne zneni.rar (411 KB)

Zdroj: ERÚ

Komise představila strategii pro nízkouhlíkovou ekonomiku pro vybraná odvětví. Komise žaluje ČR kvůli nezajištění přepravy toxického odpadu. EP odsouhlasil změnu systému energetických štítků.

Komise představila strategii pro nízkouhlíkovou ekonomiku pro vybraná odvětví

Komise 20. 7. 2016 představila strategii, která stanovuje roční závazné roční cíle pro produkci emisí skleníkových plynů v letech 2021-2030 v odvětvích, která nespadají do systému EU ETS. Současně představila strategii pro oblast dopravy, tj. nízkoemisních vozidel a alternativních paliv.

EU přijala v rámci klimaticko-energetického balíku závazek snížení emisí skleníkových plynů o 40 % do roku 2030 ve srovnání s hodnotami v roce 1990. Pro průmyslový a energetický sektor, který je součástí režimu EU ETS, by to mělo znamenat snížení emisí o 43 % oproti roku 2005, v případě dalších odvětví včetně sektoru stavebnictví, zemědělství a využívání půdy a lesnictví a nakládání s odpady o 30 %.

Pro tato odvětví mimo EU ETS byly stanoveny národní limity již pro předcházející období v letech 2013-2020 (tzv. Effort Sharing Decision, neboli rozhodnutí č. 406/2009).

EU současně přijala závazky Pařížské dohody o změně klimatu. Nízkouhlíková energetika je i jednou z dimenzí chystané energetické unie.

Komise představila návrh nařízení (tzv. Effort Sharing Regulation), který stanovuje závazné roční cíle pro emise skleníkových plynů pro léta 2021-2030, které jsou produkovány v sektorech mimo režim EU ETS, tj. odvětví dopravy (která se podílela 60 % na celkových emisích EU v roce 2014), stavebnictví, zemědělství a nakládání s odpady. 

Stanovení cílů je dle Komise založeno na „zásadách spravedlnosti, solidarity, nákladové efektivity a ekologické vyváženosti“. To v důsledku znamená, že stanovení výše pro jednotlivé členské státy se výrazně liší ve prospěch států s nižším HDP/obyvatele tak, aby v součtu limitů znamenala dosažení globálního cíle 30 % pro vybraná odvětví. Národní cíle objemu emisí do roku 2030 se pohybují v rozmezí od 0 % (Bulharsko) až do 40 % (Lucembursko a Švédsko). Pro ČR je stanoven celkový cíl 14 % redukce emisí do roku 2030 ve srovnání s rokem 2005.

Jednotlivé roční limity (Annual emission alocations, AEAs) jsou u členských států každoročně stanovovány na úrovni EU a postupně se snižují. Způsob dosažení národních cílů je v kompetenci jednotlivých členských států.

Součástí návrhu jsou i nové nástroje flexibility, které umožňují změny ve stanovených limitech. Nově bude možné aplikovat volné emisní povolenky ze sektorů v režimu EU ETS. To bude regulováno jak maximálním objemem emisních povolenek, které bude možné transformovat (maximálně 100 mil. tun CO₂ v letech 2021-2030), tak povinností informovat o tom dopředu Komisi tak, aby nedošlo k narušení trhu s obchodováním s emisními povolenkami. Stejně tak bude možné přesunout „úsporu“ emisí i ze sektoru využívání vybraných druhů půdy.

Stávající režimy flexibility umožňují členským státům „obchodovat“ s nevyužitými jednotkami přidělených limitů (alokací) mezi sebou, uchovat si je pro využití v následujících letech nebo naopak využít dopředu.

Nově Komise navrhuje zahrnout do regulačního rámce i oblast využívání půdy a lesnictví, kde chce aplikovat pravidlo tzv. nulového dluhu.

To znamená, že výsledná bilance emisí členského státu produkovaných v daném sektoru využívání půdy (např. v sektoru biomasy) a současně absorbovaných pomocí lesů a půdy, by musela být nulová. To by po členských státech vyžadovalo, aby opatření, která povedou ke zvýšení produkce emisí (např. odlesňování) byla ve stejném rozsahu kompenzována, ať už například novou výsadbou lesů či zlepšením obhospodařování stávajících lesů či zemědělské půdy ve prospěch udržitelného rozvoje. Součástí návrhu je i soubor pravidel, který má nastavit systém sbírání informací a měření. I v tomto případě bude možná flexibilita ve smyslu uchování úspor emisí pro další roky a využití úspor emisí z jiných odvětví (viz výše) pro dosažení nulové bilance. Výjimku by mělo být možné získat v případě živelných katastrof, jako jsou lesní požáry.

Strategie pro nízkoemisní mobilitu se skládá z těchto klíčových oblastí: (1) zvýšení efektivnosti dopravy za využití digitálních technologií, (2) urychlení procesu zavedení nízkoemisních technologií v dopravě (3) přesun k bezemisním vozidlům včetně důrazu na snížení emisí u těžkých nákladních vozidel a autobusů a (4) globální spolupráce v oblasti snižování emisí z letecké a námořní dopravy.

K vybraným tématům byly otevřeny veřejné konzultace.

Předpokládaný další vývoj

Komise chystá akční plán pro nízkoemisní mobilitu a další iniciativy v této oblasti, např. co se týče obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti.

Komise žaluje ČR kvůli nezajištění přepravy toxického odpadu

Komise 22. 7. 2016 podala žalobu na ČR k Soudnímu dvoru EU, protože ČR nezajistila zpětné vzetí 20 tis. tun nebezpečného odpadu, který jeden z českých podniků koncem roku 2010 a počátkem roku 2011 přepravil do polských Katovic.

Nařízení o přepravě odpadů č. 1013/2006 stanoví pravidla, jež zajišťují, aby přeprava odpadů probíhala způsobem šetrným k životnímu prostředí a byly při ní dodržovány evropské a mezinárodní předpisy. Pokud se příslušné orgány v členském státě určení a v členském státě původu nemohou dohodnout na tom, zda určitá zásilka představuje odpad či nikoli, musí se s danou zásilkou zacházet jako s odpadem, a země původu ji tudíž musí vzít zpět. Ukládání odpadů na skládky nebo nestandardní nakládání s odpady má závažné dopady na životní prostředí a nese s sebou dlouhodobá zdravotní rizika pro občany i zaměstnance dotčených podniků.

SFEU dává Komisi pravomoc přijmout právní kroky proti členskému státu, který neplní své povinnosti, jež pro něj vyplývají z práva EU. Řízení o nesplnění povinnosti začíná zasláním žádosti o informace dotčenému členskému státu. Pokud Komise není s poskytnutými informacemi spokojena a dojde k závěru, že dotčený členský stát neplní své povinnosti, může zaslat formální výzvu ke splnění práva EU (tzv. odůvodněné stanovisko), v níž je členský stát vyzván, aby Komisi ve stanovené lhůtě informoval o přijatých opatřeních k dosažení souladu. Pokud členský stát soulad s právem EU nezajistí, může Komise rozhodnout o postoupení jeho případu Soudnímu dvoru EU. Rozhodne-li SDEU v neprospěch členského státu, musí dotčený stát přijmout nezbytná opatření (včetně případných sankcí), aby jednal v souladu s tímto rozsudkem.

Případ je součástí sporu mezi Polskem a ČR ohledně klasifikace přepraveného odpadu. Polské orgány odmítly předmětné zásilky přijmout z důvodu, že byly realizovány v rozporu s nařízením o přepravě odpadů. Před přemístěním odpadu mělo dojít k písemnému oznámení a operace měla být odsouhlasena. Zásilky však oznámeny nebyly, a považují se tak za „nedovolenou přepravu“. České orgány by tudíž měly podniknout nezbytné kroky, aby byl odpad navrácen do země původu. Pokud by ČR požadovaná opatření nepřijala, znamenalo by to porušení právních předpisů EU.

České orgány nicméně zpětné vzetí zásilek odmítly s odůvodněním, že dotčený materiál (kyselé dehty ze zpracování ropy, uhelný prach a oxid vápenatý) není odpad, nýbrž produkt registrovaný v souladu s nařízením REACH č. 1907/2006. V návaznosti na stížnost zasáhla do záležitosti Komise, aby spor mezi oběma státy rozřešila. V listopadu 2015 bylo ČR zasláno odůvodněné stanovisko, ve kterém byly její argumenty, že by měly být zásilky klasifikovány jako produkt v gesci režimu REACH, zamítnuty a země byla vyzvána, aby zajistila odvoz odpadu zpět na své území.

Předpokládaný další vývoj

Vzhledem k tomu, že české orgány toto zpětné vzetí stále odmítají, postupuje Komise věc Soudnímu dvoru EU.

EP odsouhlasil změnu systému energetických štítků

Plénum EP 6. 7. 2016 schválilo návrh Komise na zpřísnění škály energetických štítků, která se používá u energetické náročnosti výrobků.

Komise 25. 2. 2015 zveřejnila balík k energetické unii, kterým chce podpořit spolupráci členských států v energetické oblasti. Základním dokumentem je tzv. Strategie pro evropskou energetickou unii, nebo-li sdělení s názvem Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu, která se zaměřuje na zajištění bezpečnosti dodávek energií a dokončení jednotného energetického trhu. 

V návaznosti na to v červenci 2015 představila balík opatření, které mají konkrétními kroky přispět k budování energetické unie. Naplnění strategie vyžaduje přijetí několika legislativních aktů, které budou po předložení Komisí schvalovány řádným legislativním postupem, tj. v součinnosti Rady a EP. Součástí implementačního balíku, který má mj. přispět k cíli snížení emisí sklenikových plynů o 40 % do roku 2030, jsou tři body: (1) návrh na revizi systému EU ETS, (2) nová koncepce energetického trhu a (3) označování energetické účinnosti. V praxi se jedná o revizi stávající směrnice č. 30/2010.

EP odsouhlasil iniciativu Komise, podle které by měla být zavedena přísnější stupnice A až G, která by lépe reflektovala technologický pokrok.

Komise chce upravit systém označování tak, aby se opět používala jednotně jedna stupnice A až D, která by nahradila stávající stupnici A+++ až D. Smyslem je to, že v současné době se většina výrobků pohybuje ve škále A+++ až A+, což může být pro spotřebitele matoucí vzhledem k tomu, že nejméně účinné výrobky na trhu jsou označeny třídou A+. Změna se má týkat podle Komise pouze nově uvedených výrobků. Zároveň chce podpořit dodržování souladu výrobků s předpisy vytvořením databáze energeticky účinných výrobků nabízených na trhu pro účely dohledu orgánů členských států EU.

EP však podpořil, aby se nová pravidla směrnice vztahovala i na již existující skupiny produktů. Poslanci současně navrhují termín pro přeštítkování v rozmezí 21 měsíců až 6 let.

Náročnější požadavky by podle poslanců měly navíc vytvářet pobídky k dalšímu zlepšování energetické účinnosti.

Podle poslanců by měl být rovněž nastaven zautomatizovaný systém, který zaručí platnost stávajícího systému po dobu 10 let a jeho změna bude automaticky iniciována v okamžiku, kdy 25 % výrobků na trhu bude dosahovat nejvyšší třídy ve škále energetických štítků nebo pokud 50 % výrobků dosáhne na první nebo druhou nejvyšší třídu (tj. A a B).

V okamžiku zavádění nového systému by měla být úroveň nejvyšší třídy nastavena tak, aby jí žádný ze stávajících výrobků nedosahoval. Pokud u některých skupin produktů není povolené dosahovat nejnižších tříd energetických štítků (F a G), měly by být označeny šedou barvou. Komise má podle poslanců rovněž zajistit metody pro zajištění takových způsobů měření a testování energetické účinnosti jednotlivých výrobků, které budou co nejvíce odpovídat reálnému provozu výrobků.

Předpokládaný další vývoj

Zástupci EP zahájí jednání se zástupci Rady v rámci prvního čtení.

Zdroj: Euroskop

Důvodem prodloužení doby uvádění glyfosátu na trh v zemích Evropské unie je možnost  provést do druhé poloviny roku 2017 další hodnocení rizik pro zdraví lidí prostřednictvím Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) v Helsinkách. Toto hodnocení by mělo potvrdit nebo vyvrátit dřívější závěr Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), že existující vědecké studie nesvědčí o karcinogenních vlastnostech glyfosátu. Stejný názor jako EFSA vyjádřil i Společný panel pro rezidua pesticidů FVO/WHO (Potravinový a veterinární úřad/Světová zdravotnická organizace).

Dočasné prodloužení je doplněno i řadou dalších podmínek, mezi které patří to, že glyfosát nesmí být kombinován v přípravcích s látkou POE-tallowamine, musí být minimalizováno použití glyfosátu ve veřejných parcích, dětských hřištích a zahradách i agrochemické použití před sklizní.

Již v současné době je ale podle poznatků SOVAK ČR možné využívat při hubení plevelů (což je hlavní důvod používání glyfosátu), jiných, nechemických metod. Jednou z nich je horkovodní hubení plevelů aplikací tlakové vody o teplotě 98 stupňů Celsia. Tato metoda jednak zabraňuje dalšímu růstu kořenových balů, umožňuje ale také odstraňovat i další znečištění z ošetřovaných veřejných ploch, které by jinak technicky nebylo možné likvidovat (například žvýkačky). Pilotní projekt probíhá v současné době v městské části Praha 12 ve spolupráci s Pražskými službami, a.s.

SOVAK ČR proto doufá, že i další uživatelé látek s obsahem glyfosátu přejdou na tuto efektivnější a pro vodu výrazně příznivější variantu řešení problémů s hubením plevelů.

Do mezirezortního připomínkového řízení byl předložen návrh novely nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. Důvodem je zajištění implementace novely směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. Konkrétně se jedná o směrnici Komise v přenesené pravomoci 2015/863/EU, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o seznam omezených látek.

Stávající nařízení vlády upravuje podmínky uvádění elektrických a elektronických zařízení na trh z hlediska omezení používání některých nebezpečných látek (olova, rtuti, kadmia, šestimocného chromu, polybromovaných bifenylů (PBB) a polybromovaných difenyletherů (PBDE). Směrnicí 2015/863/EU se výčet omezovaných nebezpečných látek rozšiřuje o  4 nové látky:

• Bis(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP)
• Benzyl butyl ftalát (BBP)
• Dibutyl ftalát (DBP)
• Diisobutyl-ftalát (DIBP).

Účinnost rozšíření výčtu a tím omezení používání výše uvedených látek je stanovena až ke dni 22. 7. 2019. Současně je stanoveno přechodné období pro dvě skupiny elektrozařízení (zdravotnické prostředky a monitorovací řídící přístroje včetně průmyslových monitorovacích a řídících přístrojů), přičemž omezení používání 4 nových látek se na ně vztahuje až od 22. 7. 2021. Dále je předmětem směrnice 2015/863/EU výjimka z používání 4 nových látek pro kabely a náhradní díly pro opravy elektrozařízení uvedených na trh 22. 7. 2019 a elektrozařízení ze dvou výše jmenovaných skupin, která byla uvedena na trh před 22. 7. 2021. Termín připomínek je do 29.8.2016.

Ke stažení:

• Návrh usnesení
• Důvodová zpráva
• Materiál
• Rozdílová tabulka

Technologická agentura České republiky vyhlásila výsledky vyhodnocení projektů podaných do 3. veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích Programu podpory aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje DELTA. Výzva k podávání návrhů projektů byla vyhlášena 27. dubna 2016 a soutěžní lhůta byla ukončena 20. července 2016. Předsednictvo Technologické agentury České republiky následně schválilo výsledky vyhodnocení předložené Komisí, přičemž podmínky splnilo a do dalšího hodnocení postupuje 11 návrhů projektů ze 13.

Výsledky vyhodnocení splnění podmínek 3. veřejné soutěže programu DELTA:

• návrhy projektů přijaté do veřejné soutěže,
• návrhy projektů nepřijaté do veřejné soutěže.

Tématem nového čísla odborného časopisu Vodohospodářské technicko-ekonomické informace (VTEI) jsou Přírodně blízká protipovodňová opatření. Výroční číslo přináší, mimo rozhovor s ministrem Ing. Marianem Jurečkou, řadu odborných článků:

• Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozivními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice
• Analýza změn odtokových poměrů pro ČR
• Komplexní systém návrhů přírodně blízkých opatření na ochranu před dopady eroze a povodní z přívalových srážek
• Postup a vyhodnocení odtokových poměrů a stanovení návrhových průtoků v projektu Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozivními jevy přírodě blízkými opatřeními v ČR
• Kvalita a hodnocení povrchových vod
• Kvalita pitné vody v ČR je jedna z nejvyšších v Evropě
• ČR čekají nemalé investice do obnovy páteřní vodohospodářské infrastruktury

Vodohospodářské technicko-ekonomické informace (VTEI) jsou odborným recenzovaným časopisem vydávaným Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, v.v.i. Časopis se především zaměřuje na původní sdělení o výsledcích výzkumu v oblastech voda a odpady.

Články jsou dostupné v elektronické formě ZDE.

České ekologické manažerské centrum, z.s. (CEMC) a Ministerstvo průmyslu aobchodu (MPO) zvou na seminář „Komercializace výsledků aplikovaného výzkumu a inovací, připravované výzvy na podporu VaVaI“. Na semináři budou diskutovány otázky podpory aplikovaného výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti, využitelnosti nezávislého ověřování dle evropské metodiky ETV k urychlení komercializace v grantových schématech a v této souvislosti předán v ČR vůbec první certifikát ETV inovativní technologii Fermentor EWA 2014.

Účastníci se dozvědí o relevantních novinkách a mohou diskutovat s představiteli významných organizací zajišťujících podporu aplikovaného výzkumu a inovací v ČR. Někteří z nich byli jen nedávno ustaveni do funkce a tak se dají očekávat nové přístupy v diskutované oblasti.

Seminář je určen producenty, vývozce, inovativní firmy, výzkumná pracoviště, rizikové investory, prostě všechny koho zajímá podpora výzkumu a inovací.

Další podrobnosti o semináře ZDE

Chcete se dozvědět, jakým způsobem bude možné profinancovat projekty předcházení vzniku a opětovného využití odpadů? Nejen toto vysvětlí pracovníci odboru odpadů Ministerstva životního prostředí na konferenci Předcházení vzniku odpadů. Jaké typy investic v rámci projektů předcházení vzniku a opětovného využití odpadů bude možné podpořit z Operačního programu Životní prostředí v rámci právě vyhlášené 40. výzvy, pak podrobně vysvětlí zástupce SFŽP ČR. V rámci této výzvy je k dispozici 100 milionů korun!

Termín pro podávání žádostí v rámci 40. výzvy je 30. 11. 2016, takže bude ještě čas využít poznatků získaných na konferenci při přípravě žádostí o podporu.

Na přelomu července a srpna se uskutečnila série tří půldenních seminářů zaměřených na problematiku sanací ekologických zátěží a boje se suchem. Semináře připravilo Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR a jejich hlavním cílem bylo nabídnout zájemcům o dotace užitečné informace jak správně postupovat u projektů zaměřených na hospodaření s vodou, na odstraňování nelegálních skladů odpadů nebo odstranění nebezpečných ekologických zátěží. Představeny byly i aktuální možnosti dotací, které je možné na tyto projekty čerpat. Na seminářích vystoupili odborníci ze Státního fondu životního prostředí ČR, Ministerstva životního prostředí, České inspekce životního prostředí i zástupci měst a obcí. Ti, kteří se nemohli seminářů zúčastnit si mohou prezentace ze seminářů stáhnout ZDE.

V pořadu Českého rozhlasu Plus Den v 60 minutách diskutovali dne 3. srpna 2016 ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) Oldřich Vlasák a vedoucí oddělení ochrany vod a zástupce ředitele odboru ochrany vod z Ministerstva životního prostředí (MŽP) Evžen Zavadil na téma plánovaného zvyšování poplatků za odběr podzemních vod v rámci novely zákona o vodách. Přepis rozhovoru uvádíme níže.

Vladimír KROC, moderátor

Teploty na zeměkouli celosvětově rostou. Vůbec nejteplejší rok má za sebou řada států včetně Ruska a Číny, upozornila výroční zpráva Amerického národního úřadu pro oceány a ovzduší o stavu globálního klimatu. Podle ní musejí také oceány vstřebávat rekordní objem tepla a zásoby podzemní vody se dostaly na historicky nejnižší úroveň. Americký úřad vydal zprávu, na které se podílelo přes 400 vědců z celého světa. V době, kdy se i v Česku diskutuje o posledně jmenovaném fenoménu, tedy stavu podzemních vod, a v době, kdy ministerstvo životního prostředí navrhuje zvýšení poplatku za odběr vod z tohoto zdroje. Proti podnětu, kterým by se mohla příští týden zabývat vláda, se ovšem ohrazuje oborové sdružení vodovodů a kanalizací a varuje, že by zdražení odběru podzemních vod mohlo neúměrně zvýšit koncovou cenu vody. Našimi hosty jsou ředitel zmíněného sdružení Oldřich Vlasák, dobrý večer.

Oldřich VLASÁK, ředitel, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR

Dobrý večer přeji.

Vladimír KROC, moderátor

A Evžen Zavadil, zástupce ředitele ministerského odboru ochrany vod, dobrý večer.

Evžen ZAVADIL, vedoucí oddělení ochrany vod a zástupce ředitele odboru ochrany vod, MŽP

Dobrý večer všem.

Vladimír KROC, moderátor

Pane Zavadile, jaké jsou důvody toho zvažovaného zvýšení poplatků za odběr podzemní vody a od čeho se odvíjí úroveň, na jakou by se mělo zdražovat?

Evžen ZAVADIL, vedoucí oddělení ochrany vod a zástupce ředitele odboru ochrany vod, MŽP

Tak ten nápad navýšit poplatky není vůbec nový. Vznikl už v roce 2008, kdy byl vypracován do obdobné podoby, jako je předkládána dnes. Bohužel přišla jistá krize v roce 2009, návrh byl stažen a návrh je tedy předkládán až dnes. Ta navržená cena, na kterou se mají poplatky zvýšit, se odvíjí od ceny povrchové vody, která je zastupitelným zdrojem pro tu vodu podzemní, co se týče výroby vody pitné. V České republice se zhruba 50 procent vody pitné dělá z povrchových zdrojů, to znamená z přehrady, a 50 procent se bere z vod podzemních. Ministerstvo životního prostředí nevidí nejmenší důvod, proč by vzácnější podzemní voda měla být pro zpracovatele, to znamená především vodohospodářské firmy, levnější, dostupnější než voda povrchová, obzvláště z toho důvodu, že se to potom na celkové ceně pro spotřebitele nijak neprojevuje. A ten rozdíl, který zde ještě stoupl od roku 2008 a který už dneska činní až 4,50 v Jihomoravském kraji, tak je velikým lákadlem pro tyto společnosti, aby přednostně braly tu vodu podzemní.

Vladimír KROC, moderátor

Pane Vlasáku, to by podle vás mohlo být opravdu jako nepříjemné to zdražení, o kterém se uvažuje, to znamená, že ten nárůst by mohl být až trojnásobný během šesti let. Pro koho a proč, protože jak jsme teď slyšeli, tak by se to v koncových cenách vody nemělo projevit.

Oldřich VLASÁK, ředitel, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR

Tak já musím publikovat názory našich studií a našich členů, kde jsme propočítali, že to zvýšení poplatku za odběr podzemní vody, v současné době jsou to dvě koruny za kubík, v příštím roce by to měly být tři koruny a v roce 2020 šest korun, by se promítlo zdražením zhruba o šest korun na ten kubík u společností, které jsou odkázány na tyto podzemní zdroje. A z našeho pohledu je to trošku selektivní opatření, které bohužel těm firmám neumožňuje vybrat si moc ten zdroj, protože ta technologie a všechno je zařízeno na tu podzemní vodu v těchto oblastech, a pakliže bychom chtěli přivést odněkud vodu povrchovou, tak to znamená nějaký přivaděč a samozřejmě i změnu technologie, čili je to velmi náročné a i zkušenost z loňského roku, kde probíhalo sucho, ukazuje, že větší nárůst spotřeby byl u povrchových vod než u vod podzemních.

Vladimír KROC, moderátor

Pane Zavadile, je faktem, že skutečně jsou oblasti, kde zřejmě odběratelé nemají na výběr. Zvažovali jste i toto?

Evžen ZAVADIL, vedoucí oddělení ochrany vod a zástupce ředitele odboru ochrany vod, MŽP

Ano, zvažovali. A jak tady pan ředitel Vlasák povídal, tak dneska poplatek za podzemní vodu je dvě koruny a běžný poplatek za povrchovou vodu za celou republiku je zhruba čtyři koruny. Čili již dnes ty obyvatelé, kteří berou podzemní vodu, v podstatě vydělávají na tom, že berou podzemní vodu na úkor těch obyvatel, co berou povrchovou vodu. Čili je to jenom srovnání těch podmínek pro obyvatele celého státu. My to nepovažujeme rozhodně za žádnou diskriminaci a je potřeba také říct, že pokud bychom chtěli tímto opatřením jaksi snížit to množství povrchové vody, které se dneska využívá, musely by být ty poplatky nastaveny podstatně progresivněji, někde na deseti korunách na metr krychlový, aby se těm vodárenským společnostem vyplatilo napojit se na tu vodu povrchovou, kde v případech, kde by to bylo možné. Ta hodnota těch šesti korun toto samozřejmě nezaručuje, ale zaručí to, že již vodárenské společnosti nebudou spekulovat s tím, že se jim vyplatí se napojit na vodu podzemní v případech, kde je to potřeba a zatím používají vodu povrchovou.

Vladimír KROC, moderátor

Stále ale trváte na tom, co jste řekl v úvodu, že se nijak do koncových cen toto neprojeví, nepromítne?

Evžen ZAVADIL, vedoucí oddělení ochrany vod a zástupce ředitele odboru ochrany vod, MŽP

Samozřejmě každé, každé zvýšení ceny, respektive každé zvýšení nákladové položky, ze které se cena tvoří, se musí promítnout do koncové ceny. My jenom říkáme, že ta koncová cena se bez toho, aby byly poplatky navyšovány, a to už je období od roku 2002, zvedla do dneška v podstatě na dvojnásobek a že ten nárůst té koncové ceny bude tak jako tak trvalý bez ohledu na poplatky.

Vladimír KROC, moderátor

Ano.

Evžen ZAVADIL, vedoucí oddělení ochrany vod a zástupce ředitele odboru ochrany vod, MŽP

Víte 2012, když se zvýšilo DPH z 5 procent na 15, tak to znamenalo nárůst během jednoho roku o více než tři koruny na kubický metr, to je podstatně více, než co se předpokládá jako roční nárůst zpoplatnění, že se předpokládá nárůst asi o padesát haléřů.

Vladimír KROC, moderátor

Dobře, rozumím. Pane Vlasáku, čeho tedy se v praxi obáváte především?

Oldřich VLASÁK, ředitel, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR

Tak obávám se jedné věci. V prvé řadě by nám mělo jít o hospodaření s vodou tak, aby se ta voda udržela v krajině a omezovat v podstatě veškeré její nějaké zhoršování kvality. V současné době totiž, když si porovnáme Českou republiku s ostatními státy v Evropě, tak při tomto zvýšení budeme patřit mezi státy, kde zpoplatnění jak povrchových, tak podzemních vod bude jedno z nejvyšších. Já bych chtěl říci, že například Slovensko, Maďarsko a další státy mají výrazně nižší tuto cenu. Ze zákona je voda podzemní určená právě hlavně pro výrobu pitné vody. Nám snad ani nejde o to, aby, aby nedošlo k nějakým změnám v těch poplatcích jako takových. Nám jde potom o to, abychom dodrželi to, co jsme chtěli víceméně třeba před rokem. Chceme, aby ta kvalita vodárenské infrastruktury se zlepšila, chceme, aby jednotlivé společnosti si vypracovaly plány obnovy a vracely ty peníze zpátky do vodního hospodářství, a na to by měl být tlak.

Vladimír KROC, moderátor

Pane Zavadile, ano.

Oldřich VLASÁK, ředitel, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR

A jenom poslední věta. V době, kdy toto budeme chtít, čili budou to větší investice do té vody od těch společností, tak po nich budeme chtít ještě větší poplatky. My neříkáme nic jiného, než jaký to bude mít dopad.

Vladimír KROC, moderátor

Dobře. Pane Zavadile, jenom stručně. Když jsem v úvodu se zmínil o té americké výroční zprávě o stavu klimatu a údaji, podle něhož jsou zásoby podzemní vody celosvětově na historicky nejnižší úrovni, jak je na tom Česká republika?

Evžen ZAVADIL, vedoucí oddělení ochrany vod a zástupce ředitele odboru ochrany vod, MŽP

No, Česká republika obecně je na tom špatně, co se týče zásob sladkých vod, to znamená jak povrchových, tak podzemních. Jsme vnitrozemský stát, ale na tom je špatně tím, že má takovou geografickou polohu. V zásadě žádný úplně nepříznivý vývoj tady nezaznamenáváme. Co se týče podzemních vod, tak jsou tady zásoby podzemních vod zhruba ty disponibilní, co se dají čerpat, 1,3 miliardy kubických metrů, spotřeba těch podzemních vod za rok je asi 300 milionů, jo. Čili jsme, čili jsme hluboce pod tím, co bysme mohli čerpat. U povrchových vod jsme někde na pěti miliardách disponibilních zásob a čerpá se zhruba tak ta necelá miliarda.

Vladimír KROC, moderátor

Dodává Evžen Zavadil, vedoucí...

Evžen ZAVADIL, vedoucí oddělení ochrany vod a zástupce ředitele odboru ochrany vod, MŽP

Takže ne že bysme na tom byli dobře, ale není ta situace tragická.

Vladimír KROC, moderátor

Ano, udělali jsme si obrázek. Vedoucí oddělení ochrany vod na ministerstvu životního prostředí, děkuju, na shledanou.

Evžen ZAVADIL, vedoucí oddělení ochrany vod a zástupce ředitele odboru ochrany vod, MŽP

Hezký večer.

Vladimír KROC, moderátor

A děkuji taky Oldřichu Vlasákovi, řediteli Sdružení oboru vodovodů a kanalizací. Na shledanou.

Oldřich VLASÁK, ředitel, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR

Na shledanou, pěkný večer.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo další výzvu v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie (EFEKT) s termínem podání žádostí do 31. 8. 2016. Předmětem podpory je jednak zpracování příručky na zavedení systému hospodaření s energií v podobě energetického managementu pro města, obce, kraje a další subjekty ve veřejném sektoru. A dále metodická podpora energetických manažerů měst, obcí, krajů a ostatních subjektů veřejné správy; rozvoj odborné platformy podporující téma koncepčního energetického managementu, informační podpora, propagace daného tématu a příklad přistoupení nového člena do vzniklého sdružení — informační podpora pro Sdružení energetických manažerů měst a obcí. Bližší informace k výzvě a potřebné formuláře jsou k dispozici níže.

Dokument ke stažení:

• Výzva 3/2016 - podrobné informace

• Žádost o podporu z programu EFEKT

• Příloha č. 2 - čestné prohlášení o veřejné zakázce

• Příloha č. 3 - čestné prohlášení o bezdlužnosti

• Příloha č. 20 - čestné prohlášení o podpoře de-minimis

• Příloha č. 22 -čestné prohlášeni o dph

Mohlo by Vás zajímat:

MPO vyhlásilo novou výzvu v programu EFEKT (31.7.2016)

Společnost Kovohutě Příbram nástupnická od počátku srpna 2016 postupně spouští novou filtraci plynů ze šachtové pece, která je hlavním výrobním zařízením divize Recyklace i celé firmy a ekologicky zpracovává olověné odpady (zejména autobaterie) a vyrábí z nich surové olovo. Nový filtr nahrazuje staré filtrační zařízení Intenziv z roku 1997, které již bylo dlouhým provozem amortizováno. Součástí rekonstrukce je i nová dohořívací komora plynů a zařízení na suché odsíření plynů, které v předstihu zajistí další snížení emisí oxidů síry na nově připravované tvrdší emisní limity. Kvalitnější filtrační tkanina by rovněž měla zajistit plnění nových limitů pro emise olova zpřísněných až o 80 %. Podnik do nového filtru ŠP investuje 35 milionů Kč.

V Hospodářských novinách dnes vyšla série několika článků na téma třídění odpadů. V článcích nejdete například rozhovor s šéfem neziskové organizace Ekokom Zbyňkem Kozlem, téma odpad a cenná suroviny, recyklace plastu, život bez obalu, bioodpady a podobně. Odkazy na jednotlivé články uvádíme níže.

Odpovědné třídění odpadů

• Z PET lahví je nový svetr: Češi excelují v třídění plastů

• Díky recyklaci vznikl stavební hit

• Život bez obalů šetří přírodu i peníze

• Z odpadu je cenná surovina

• Za 15 let se v Česku zrecyklovaly obaly o objemu hory Říp

• Motivace pro firmy: darují jídlo, ušetří na odpadu

• Kam vyhodit žárovky či bioodpad? Druhů popelnic přibývá

• "Žrout" mění neprodané ovoce a zeleninu na hnojivo

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložili pokutu 350 tisíc korun stavební společnosti za neoprávněné navezení více jak dvou tisíce tun stavebních a demoličních odpadů na lesní pozemek. Společnost se proti pokutě neúspěšně odvolala.

Firma byla samotným původcem odpadu a místo, kam ho v roce 2014 navezla, nebylo ze zákona pro nakládání s odpady určeno. „Jednalo se o lesní pozemek, u nichž platí obecná zásada, že si každý musí počínat tak, aby nebyly ohrožovány nebo poškozovány,“ uvedl Radek, Pallós, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Olomouci. Inspektoři prokázali, že navezený odpad pocházel převážně z rekonstrukce, kterou firma prováděla. U této stavby také nevedla průběžnou evidenci o odpadech a nakládání s nimi. Nepodala ani hlášení o druzích a množství odpadů.

„Při stanovení výše pokuty jsme zohlednili, že se nejednalo o první porušení zákona o odpadech, kterého se tato firma dopustila. Už v roce 2012 jsme jí uložili pokutu 90 tisíc korun za nakládání se 180 tunami odpadu na místě, které k tomu nebylo určené. Proto nyní následovala sankce vyšší,“ uvedl Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Společnost se proti pokutě 350 tisíc odvolala, ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a rozhodnutí ČIŽP potvrdilo.

Plánované zvýšení poplatků za odběr podzemních vod nebude mít zásadní vliv na ochranu podzemních zdrojů pitné vody. Na základě aktuálních možností zásobování obyvatel České republiky pitnou vodou je o tom přesvědčeno Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z.s. (SOVAK ČR).

Postupné navyšování poplatků navrhuje Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v novele zákona č.  254/2001 Sb., o vodách. Zvýšením poplatků ale dojde pouze ke zvýšení plateb za vodné pro tu část obyvatel České republiky, kteří jsou odkázáni na podzemní zdroje vod. Ze „Zpráv o kvalitě pitné vody“, které každoročně vydává Státní zdravotní ústav (SZÚ) vyplývá, že počet obyvatel zásobovaných výhradně vodou z podzemního zdroje přesahuje čtyři miliony občanů. Pro drtivou většinu těchto obyvatel nelze zajistit zásobování pitnou vodou jiným způsobem, bez výrazné investice do infrastruktury. V těchto oblastech přinese schválení této novely vodního zákona v nejbližších letech nárůst plateb za vodné jen z důvodu zvýšeného poplatku za odběr podzemních vod až o více než 6,5 Kč za m³ (dopad pro zákazníka je o cca 60 procent vyšší než pouhý nárůst poplatků). Konkrétně návrh MŽP předpokládá, že v roce 2017 vzroste stávající poplatek za odběr m³ podzemních vod ve výši 2 Kč na 3 Kč a dále se bude postupně navyšovat na 6 Kč za m³ v roce 2022.

Zvýšení poplatků za odběr podzemních vod však není jediným impulsem k růstu cen vody. Ještě více se do cen promítne růst poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Z analýzy SOVAK ČR vyplývá, že zejména u některých menších lokalit může jít o navýšení plateb za stočné až o 15 Kč za m³ a to díky výraznému zpřísnění požadavků na odstranění dusíku a fosforu.

Proti administrativnímu zvyšování cen vody nevystupuje pouze SOVAK ČR, ale také například Svaz měst a obcí ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR i odborové organizace. Přestože přitom zpracovaly tyto a další organizace k návrhu novely zákona více než 350 stran připomínek, předložilo MŽP novelu s rozpory do Legislativní rady vlády.

Kumulací nových legislativních požadavků, které jdou nad rámec povinností stanovených Evropskou unií, hrozí v některých regionech České republiky překročení takzvané sociálně únosné ceny vody, která nemá překročit podíl dvou procent z příjmů obyvatelstva. V současné době sice Česká republika plošně sociálně únosnou cenu vody splňuje (podíl výdajů za vodu se většinou pohybuje mezi 1 až 1,5 procenta), do cen však zatím nejsou započítány nové administrativní a investiční náklady.

SOVAK ČR přitom ochranu podzemních zdrojů pitné vody považuje také za jednu ze strategických priorit. „Zlepšení kvality podzemních vod či zvýšení jejích zásob, ale nedosáhneme tím, že zvýšíme její cenu, ale lepším hospodařením v krajině, zvýšením schopnosti půdy zadržovat vodu a snížením chemického a průmyslového zatížení půdy a krajiny jako celku,“ podotýká ředitel SOVAK ČR Oldřich Vlasák.

Zdroj: SOVAK ČR