ROZHOVOR Ministr životního prostředí Richard Brabec v rozhovoru pro Blesk.cz v izraelském Jeruzalémě hovořil nejen o tom, co se můžeme naučit od Izraelců, kteří si vody váží více a umí ji lépe využít, zatímco my máme dle Brabce rezervy v její spotřebě i recyklaci.
Rozhovor vzniká v Izraeli, který je jedničkou recyklace odpadních vod. Co konkrétního se od něj můžeme naučit?
Můžeme se naučit především daleko lépe vodu primárně využívat a samozřejmě Izrael má specifické podmínky z hlediska recyklace v tom, že on dramaticky lépe, než to dokážeme my, využívá tu tzv. šedou vodu, kterou upravuje. V návaznosti na nedělní jednání bychom rádi tyto věci diskutovali v konkrétních projektech. Oni vlastně v zásadě 85 procent vody, dokonce v Tel Avivu až 100 procent, jsou schopni využít znovu především v zemědělství. Dělají to úžasným způsobem, třeba i ty odpadní kaly z čistíren cíleně vylévají na obrovské písečné plochy a přirozenou filtrací je nechávají zasakovat.
Samozřejmě taková možnost technicky dnes v ČR není, ale jsou tady i možnosti, které se určitě naučit můžeme – třeba v zemědělství oni takřka všude využívají kapkové závlahy, jsou schopni tímto způsobem ušetřit, dokonce jsem slyšel až 98 procent vody, kterou dřív by využívali, kdyby zalévali klasickým způsobem, tak jak to známe, jak ta fóra chrlí ve stovkách hektolitrů denně. Zalévá to nejenom tu rostlinu, ale i 80 procent plochy okolo. To jsme si mohli dovolit, dokud ta voda byla takřka v neomezeném množství, byla levná.
Z hlediska systému je to právě to, co jsem říkal – oni jsou schopni lépe hospodařit se srážkovou vodou, na čistírny je odváděna jenom ta, kterou už není možno jiným způsobem vyčistit. A někde do těch čistíren nejde nic.
Je něco, co bychom se od Izraele měli naučit především?
My tady máme velké plány právě s tou šedou vodou – ta, která jde z umýváren, z vany, klasická voda, kterou dnes vypouštíme do kanalizace, oni jsou schopni ji třeba UV zářením a dalšími způsoby hygienizovat a znovu používat. To je dnes věc, ve které máme největší rezervy, té šedé vody využíváme málo.
Já myslím, že tak, jako se dnes staví v pasivním standardu, a od roku 2020 to bude dokonce povinnost dle EU, aby se v nějakém horizontu uvažovalo pro nové komplexy i o lepším využití šedé vody. Dneska pokud by někdo chtěl využívat šedou vodu, tak si kvůli tomu málokdo rozkope koupelnu, stoupačky, celý byt a jenom velmi málo lidí to má. Některé zkušenosti nebudou přenosné, protože začínáme s velkou ztrátou a třeba i ty naše podmínky technické, ale i geologické a geografické jsou jiné. Ale mnohé se naučit můžeme a máme výhodu v tom, že to naše vodní hospodářství v ČR je vyspělé, máme celou řadu špičkových odborníků, jenom je nikdo moc neposlouchá poměrně dlouho.
Jde však i o peníze, Izrael v roce 2005–2014 vynaložil na toto odvětví pět miliard dolarů. Očekáváte, že se tedy i v Česku budou muset vynakládat větší výdaje na vodu než doposud?
Samozřejmě možnosti Izraele nejenom v oblasti této, ale i dalších jsou docela obtížně srovnatelné s tím, co má k dispozici ČR. Ale je naprosto jasné, že do oblasti vody, když si vezmeme celý ten komplex od zemědělství, průmyslu po domácnosti, tak i do něj u nás tečou desítky miliard korun ročně. A dál potečou. Půjdou tam evropské fondy, národní zdroje, privátní zdroje, celá řada průmyslových podniků ve světle toho, co zažila v minulých letech, začala sama i bez jakýchkoli dotací velmi intenzivně připravovat nové systémy např. chlazení, které by měly spotřebovat daleko méně vody. Je to vždy o tom, že ve chvíli, kdy je to vaše priorita, do toho ty peníze dáte, stejně jako oni dávají velké peníze do obrany, protože je to prostě jejich priorita. Z hlediska přežití země je absolutní prioritou voda. Když se ukáže, že ta priorita možná ne tak jako v Izraeli a jiných zemích, ale bude rozhodně daleko větší i v ČR, než byla před 20 lety, tak je naprosto jasné, že tam budou muset směřovat větší peníze.
Vidíte nějakou konkrétní oblast, do které bude třeba v Česku v souvislosti s vodou „napustit“ více peněz?
Třeba do propojování vodárenských soustav, které dřív byly propojené, dnes jsou oddělené. V momentě, kdy bude, lze zásobovat některé regiony, které mohou doslova vyschnout, bude to třeba oblast jižní Moravy, Žatecka, Lounska, ale ty oblasti se postupně rozšiřují. A bude třeba převádět vodu jak pitnou, tak užitkovou třeba do jiných oblastí, kde dnes ta voda v některých částech roku bude chybět. Již minulý rok docházelo k tomu, že v některých obcích vysychaly některé drobné toky a v desítkách obcí se stalo, že vyschly studny a lidé museli využívat třeba cisterny. Už dnes jednáme se Správou státních hmotných rezerv, jak je stát schopen pokrýt to, co se stalo při katastrofálním suchu v roce 1993, kdy byly vodou z cisteren zásobovány stovky obcí. To se může stát a stane se to pravděpodobně běžnou součástí našich životů. Stát na to musí reagovat a musí na to najít i peníze. Dnes zaplať pánbůh za evropské zdroje. Třeba jednou ty evropské zdroje nebudou a budeme je muset najít z národních zdrojů.
Co se může Izrael naučit pro změnu od nás?
Izraeli můžeme v této oblasti těžko konkurovat, i když máme celou řadu zkušeností třeba s umělou infiltrací a s dalšími technologiemi. V oblasti vodního hospodářství se máme co učit a budeme rádi, když budeme moci spolupracovat na projektech. Právě to, jak jsme se dívali, jak Izrael neuvěřitelným způsobem zalesňuje nebo ozeleňuje poušť – jako jediný stát v této oblasti. Ta poušť si bere v jiných státech možná s výjimkou Kataru a pohádkově bohatých zemí, jako je Saúdská Arábie, ta území – Izrael má velké zkušenosti i s tím, jak třeba při zasazování stromů, aby je nemuseli zalévat jednou týdně, tak mají zajímavé způsoby vymyšlené, mají špičkové technologie.
My naopak Izraeli můžeme nabídnout zkušenosti spíše z jiných oblastí, ve kterých si myslím, že jsme zase napřed. A to je např. oblast odpadového hospodářství. Kde v Izraeli je naprosto zásadní část odpadu skládkována. My máme naopak dobře rozeběhlou tu evropskou cestu postupného odklonu od skládek směrem k předcházení jejich vzniku, ke kompostování, recyklaci, třeba i spalování odpadu. Můžeme nabídnout něco i v oblasti ochrany ovzduší, protože oni mají problém z průmyslovým znečištěním ovzduší, především v oblasti Haify.
Celý rozhovor čtěte ZDE
Zdroj: Blesk.cz
