Zákaz skládkování, vyšší třídění odpadků a vznik nových firem by měly zvýšit zaměstnanost ve všech regionech v Česku. Je o tom přesvědčen ředitel odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí Jaromír Manhart. Velké změny v odpadové legislativě, které by měly nastat, pokud začne platit nový zákon o odpadech, přinesou podle něj více pracovních míst, úspory v nákladech za druhotné suroviny i menší zátěž životnímu prostředí, řekl v rozhovoru s ČTK.

Ministerstvo poslalo do meziresortního připomínkového řízení paragrafové znění nového odpadového zákona a zcela nového zákona o výrobcích s ukončenou životností (více ZDE). Jedním z cílů zákona je připravit se do roku 2024 na zákaz skládkování. Záměr počítá s postupným zvyšováním poplatku za ukládání odpadu na skládku, který platí obce jako původce odpadu.

Poplatky za odpady se pro lidi, kteří třídí odpad, a v obcích, kde ho chytře využijí, podle Manharta nemusí zvýšit. Cílem zákona je vytvořit v ČR dobré podmínky pro předcházení vzniku odpadů a recyklaci odpadů, uvedl.

Obce, kraje i firmy mohou navíc získat i evropské dotace na nové zpracovatelské kapacity, jako jsou třídicí linky, sběrné dvory, kompostárny nebo třeba bioplynové stanice, kde se odpad díky využití pošle znovu do oběhu. Peníze by mohl poskytnout Operační program Životní prostředí.

"Skládkování je v 21. století nemorální. Za třicet čtyřicet let mohou skládky způsobovat úniky závadných látek a negativně přispívají i ke klimatickým změnám," řekl Manhart.

Šéf odboru odmítá obavy některých odpadových firem a ekologů, že vyšší poplatky za ukládání odpadu na skládky jen nasměrují odpad do spaloven. Tvrdí, že emise ze skládek významně ovlivňují zvyšování plynů oxidu uhličitého a metanu, byť řada skládek už musí být odplyněna. Pokud všichni původci podle něj budou vědět, že nebudou moci skládkovat, tak budou řešit jiné způsoby. "Těmi není nic jiného než odpad využívat u zdroje, nebo ho třídit u zdroje. Pak je tu i ekonomický stimul, což je skládkovací poplatek," poznamenal.

Rovněž tvrzení, že odpadové firmy ztratí živnosti, je podle něj liché. Ty samé společnosti, které v Česku skládkují, v západní Evropě běžně spalují odpad, reagoval. Jde prý jen o politiku. Spalování bude podle něj vždy dražší než samotná recyklace a třídění.

"Musíme do skládek dávat jen to, co nemůžeme využít. To je hlavní cíl zákona o odpadech. Souvisí to i s plněním cílů ČR," dodal. A ty se promítají do již stávajících plánů odpadového hospodářství. Podle kritiků však nereflektují nové evropské cíle a lákají kraje k úvahám, kde by se daly vybudovat nové spalovny.

Věcný záměr obou norem už loni na jaře schválila vláda. Připomínkové řízení potrvá do 26. února, vypořádání slibuje ministerstvo do konce března. Platit by měly začít od ledna 2018.

Zdroj: ČTK

PŘIPOMÍNKY Energetický regulační úřad (ERÚ) zveřejnil k připomínkám Plán rozvoje přenosové soustavy České republiky 2016-2025. Své připomínky je možné zasílat do 2. března 2016. Plán rozvoje je možné si stáhnout v rubrice Právo - ZDE.

Cena elektřiny na burze se pomalu, ale jistě propadá a blíží se hranici 20 eur za megawatthodinu, uvedl dnes server iHNED.cz. Na Pražské energetické burze se v úterý megawatthodina elektřiny na příští rok obchoduje za 22,5 eura, na německé burze EEX se ale již v pondělí propadla pod 22 eur a prodává se i za 21,85 eura. Takto levnou silovou elektřinu, která tvoří zhruba polovinu z koncových faktur zákazníků, by si přitom nikdo z oboru ještě před pár měsíci neuměl představit. Ještě v listopadu stála dodávka elektřiny na příští rok kolem 30 eur. Před pěti lety přes 50 eur. Za současný pokles cen může podle analytika hlavně rapidní propad ceny emisní povolenky a částečně i levné uhlí. Dopady levné elektřiny se promítají i do hodnoty akcií u energetických firem.

Zdroj: iHNED.cz

ZEVO Malešice loni zpracovalo rekordních 314 tisíc tun odpadu. Z toho více než 247 tisíc tun směsného komunálního odpadu bylo odevzdáno obyvateli Prahy. V Malešicích loni vyrobili teplo a světlo pro 20 tisíc pražských domácností.

„V metropoli je v současnosti rozmístěno přibližně 133 tisíc nádob na komunální odpad, přičemž 116 tisíc nádob slouží na směsný odpad a 17 tisíc na separovaný odpad,“ upřesnil konkrétní počty nádob tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

V hlavním městě se nachází více než 4400 kontejnerových stání na tříděný odpad. „Loni bylo sebráno necelých 12 tisíc tun plastů, 16 tisíc tun skla a přes 20 tisíc tun papíru,“ přiblížil statistiky Mana.

Od roku 2005 bylo podle údajů Pražských služeb sebráno 480 tisíc tun tříděného odpadu. Třídění má jednoznačně pozitivní ekologický efekt. „Naše dvě třídící linky v uplynulém roce zpracovaly téměř 35 tisíc  tun papíru. Podařilo se tak zachránit okolo 600 tisíc stromů. Z jednoho vzrostlého stromu lze vyrobit až 80 tisíc archů papíru velikosti A4,“ uvedl dále mluvčí.

Pražské služby denně vysílají do ulic hlavního města 97 – 103 vozidel určených ke sběru komunálního odpadu. „Jedno svozové vozidlo denně najede v průměru 75 kilometrů. Jednotlivé trasy jsou plánovány s ohledem na ekonomickou, časovou a dopravní situaci Každoročně rozšiřujeme flotilu ekologických vozů s pohonem na CNG. Nyní jich máme 114 a stejně jako v loňském roce plánujeme nákup dalších asi 15 – 20 kusů,“ uzavírá Radim Mana z Pražských služeb.

Množství svezeného komunálního a tříděného odpadu v Praze v letech 2005 - 2014 v tunách

Zdroj: Pražské služby

NOVÉ DOTACE Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR dnes vyhlašují dvě výzvy v Operačním programu Životní prostředí 2014-2020 se zaměřením na protipovodňové projekty. Pro žadatele je připravena celková dotace z EU prostředků ve výši 1,65 miliard korun a žádosti bude Státní fond životního prostředí přijímat od 1. března do 31. května letošního roku. Žádosti v obou výzvách mohou zájemci podávat od 1. března do 31. května 2016 prostřednictvím elektronického formuláře.

34. výzva OPŽP – vodohospodářské projekty, sanace nestabilních svahů

Tato výzva cílí na podporu vodohospodářských projektů. Maximální celková dotace z prostředků EU činí 1,3 miliardy korun, z nichž 100 milionů korun půjde na projekty stabilizování a sanace svahových nestabilit ohrožujících zdraví, majetek a bezpečnost.

„Hlavní zaměření výzvy jsme však nastavili s cílem co nejvíce pomoci vodnímu hospodářství České republiky a eliminovat riziko povodní, které jsou stejně jako druhý extrém – sucho – projevem probíhající klimatické změny a na něž se musíme stejně jako právě na sucho připravit a reagovat, a díky souboru preventivních opatření minimalizovat jejich případné dopady na Českou republiku. Více než miliardu korun proto získají projekty zaměřené na zprůtočnění nebo zvýšení retenčních možností koryt vodních toků a přilehlých niv,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

„K dalším podporovaným projektům v této výzvě patří akce na zlepšení přirozených rozlivů, hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu a jejich další využití namísto jejich urychleného odvádění kanalizací do toků. Toto rovněž patří mezi klíčová opatření v boji se suchem tak, jak ho schválila loni v červenci vláda a na němž v podobě mnoha konkrétních dílčích opatření a legislativních úprav pracují odborníci skupiny Voda – sucho napříč resorty. Ministerstvo životního prostředí má v tomto programovém období OPŽP na realizaci takových opatření celkem 8 miliard korun,“ dodává ministr Brabec. Dotace v této výzvě půjdou také na obnovení, výstavby a rekonstrukce, případně modernizace vodních děl sloužících k povodňové ochraně.

Žádost o dotaci mohou v této výzvě podávat hlavně správci toků, ale i podnikající fyzické osoby, jež předloží projekty na vybudování nebo rekonstrukce bezpečnostních přelivů vodních nádrží.

Podporované aktivity:

• Aktivita 1.3.1 – Zprůtočnění nebo zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení přirozených rozlivů

• Aktivita 1.3.2 – Hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu a jejich další využití namísto jejich urychleného odvádění kanalizací do toků

• Aktivita 1.3.3 – Obnovení, výstavba a rekonstrukce, případně modernizace vodních děl sloužící povodňové ochraně

• Aktivita 1.3.4 – Stabilizování a sanace svahových nestabilit ohrožující zdraví, majetek a bezpečnost obsažených v „Registru svahových nestabilit“

Dokumenty:

• Text 34. výzvy

• Náklady obvyklých opatření - 34. výzva

• Kumulativní rozpočet - 34. výzva

35. výzva OPŽP – varovné a hlásné systémy, digitální povodňové plány

Tato výzva se zaměřuje na projekty na tvorbu analýz odtokových poměrů, včetně návrhů možných protipovodňových opatření či zpracování podkladů pro vymezení území ohroženého zvláštní povodní. Šanci získat podporu mají ale i žadatelé s projekty na zpracování studií odtokových poměrů, včetně návrhů možných protipovodňových opatření v oblastech s potenciálním povodňovým rizikem.

„Dotaci zde dále získají projekty na budování a rozšíření varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na lokální úrovni a digitální povodňové plány. Maximální výše podpory přitom v tomto případě činí 70 procent z celkových způsobilých výdajů,“ upřesňuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Maximální celková dotace z prostředků EU na schválené projekty v této výzvě činí 350 milionů korun.

Podporované aktivity:

• Aktivita 1.4.1 - Analýza odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření

• Aktivita 1.4.3 – Budování a rozšíření varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na lokální úrovni, digitální povodňové plány.

Dokumenty:

• Text 35. výzvy - SC 1.4

• Náklady obvyklých opatření - 35. výzva

• Určení výše podpory u kombinovaných projektů - SC 1.4 - 35. výzva

• Základní požadavky na projekty - SC 1.4 - 35. výzva

• Kumulativní rozpočet - 35. výzva

Inspektoři z České inspekce životního prostředí v Plzni uložili pokutu 150 tisíc korun společnosti za to, že v rozporu s platným integrovaným povolením provozovala elektrické obloukové pece. Z haly elektroocelárny bylo totiž do volného ovzduší vypouštěno nadměrné množství rezavého kouře.  Za obdobný správní delikt už byla firma pokutována v roce 2014, kdy jí byla uložena sankce 80 tisíc korun. Obě uložené zmíněné pokuty společnost uhradila a od loňského roku firma připravuje instalaci nové digestoře. Toto opatření by mělo v budoucnu zlepšit odsávání spalin z pece a eliminovat úniky rezavého dýmu do volného ovzduší.

Lukavec u Litoměřic, Slavkov v okrese Opava a obec Ždánice z Hodonínska získají na své projekty dotaci v rámci soutěže Zelená stuha. Ministerstvo životního prostředí totiž schválilo příspěvek obcím, které uspěly v soutěži „Vesnice roku 2014“ a navíc v krajském kole získaly ocenění Zelená stuha. Další tři obce na schválení své žádosti čekají.

Šestnáctým rokem se Ministerstvo životního prostředí připojuje k soutěži Vesnice roku prostřednictvím soutěže Zelená stuha. Ty společně podporují celostátní kampaň zaměřenou na udržitelný rozvoj českého venkova, a to v oblasti hospodářské, sociální i environmentální. Do soutěže Vesnice roku se každoročně hlásí na 300 obcí.

„Obce, které získají titul Zelená stuha, mají automaticky právo zažádat o finanční podporu na environmentální projekt ve výši 400 tisíc korun. Výherce celostátního kola soutěže získává 700 tisíc korun. Vidíme velký přínos v tom, že dotací podpořené projekty vedly ke zlepšení životního prostředí v obcích a podpořily v nich udržitelný rozvoj,“ shrnuje základní podmínky programu ministr Richard Brabec.

Npaříklad finanční podpora směřuje do obce Lukavec u Litoměřic, která uspěla s projektem, v jehož rámci bude ošetřeno 20 stávajících stromů, vysazeno 526 kusů nových dřevin, založeny trvalkové záhony a instalovány oplocenky včetně jedenácti informačních tabulí.

Rada Státního fondu životního prostředí ČR doporučila na lednovém jednání ministrovi ke schválení dotace pro další tři obce, konkrétně pro Jakubov u Moravských Budějovic na nákup techniky pro údržbu zeleně, pro obec Hromnice nedaleko Plzně na obnovu návesního rybníka a pro chrudimskou obec Vysočina na výsadbu nové zeleně.

Obce, které byly Zelenou stuhou v krajském kole oceněny v loňském roce, mohou své žádosti podávat průběžně od 1. ledna do 31. prosince 2016. „Pro obce, které chtějí být aktivní ve zlepšování životního prostředí, je na letošní rok alokováno 5,5 milionů korun. Podporu získají ty projekty, které nejlépe plní pět kritérií, mezi něž patří dlouhodobé plánování v oblasti rozvoje zeleně a důraz na osvětu a vzdělávání v oblasti životního prostředí,“ vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

V soutěži MŽP oceňuje dlouhodobé záměry a plány obcí, přípravu a realizaci projektů k ochraně a obnově ekologických hodnot krajiny, zakládání a obnovu zelených ploch a jejich pravidelnou údržbu. Hodnotí ale i osvětu, výchovu a vzdělávání dětí i dospělých v oblasti péče o přírodu, životní prostředí a krajinu.

Odborníci z leteckého průmyslu se po šesti letech jednání dohodli na standardech pro emise oxidu uhličitého u letadel. Podle návrhu všechny zcela nové modely letadel od roku 2020 budou muset mít nižší emise o 36 procent. V případě současných výrobních programů letadel budou nové normy zaváděny od roku 2023. Letadla, která nebudou v souladu s normami, by se měla přestat úplně vyrábět v roce 2028. Standardy musí ještě schválit řídící orgán Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Poté se stanou povinné pro národní letecké úřady po celém světě. Nové normy se nebudou týkat letadel, která jsou již v provozu.

Zdroj: ČTK

Na globálním oteplování se podílí převaha výsadby jehličnatých lesů v Evropě. Uvádí to studie zveřejněná v novém čísle časopisu Science. Její výsledek odporuje dosavadnímu přesvědčení, podle něhož je vysazování stromů jednou z brzd zvyšování teplot. V případě jehličnanů, které mají temné koruny, to prý neplatí.

Skupina odborníků z francouzské laboratoře zabývající se klimatem a životním prostředím spočítala, že výsadba jehličnatých lesů od roku 1750 přispěla ke zvýšení letních teplot o 0,12 stupně Celsia. V mnoha zemích se vysazují nejčastěji borovice a smrky, jejichž temné koruny vstřebávají sluneční teplo, tvrdí vědci. Světlé listy dubů nebo bříz naopak světlo odrážejí zpět, avšak tyto listnaté stromy ustupují jehličnanům.

Přitom se v Evropě zalesněná plocha od roku 1750 rozšířila o deset procent. Pozitivní vliv, který by to mělo mít na ovzduší, ale kazí špatná volba druhů, stojí ve studii. Je známo, že stromy jsou schopné pohlcovat oxid uhličitý, tedy plyn podílející se na oteplování. "Věc se ale netýká jen uhlíku," řekla Kim Naudtsová, která studii vedla.

Podle profesora Milana Lstibůrka z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze se klima stále mění. Není tak podle něj možné určit teplotu, která by měla být optimální. "Není tedy možné hodnotit změnu teploty, s kladným či záporným znaménkem, jako pozitivní nebo negativní událost, byť druhá interpretace významně dominuje," dodal Lstibůrek.

Od průmyslové revoluce stoupla průměrná teplota o 0,9 stupně Celsia. Zalesněná plocha se v Evropě od roku 1750 rozšířila o téměř 200 tisíc kilometrů čtverečních, což je více než rozloha Řecka. V roce 2010 lesy zaujímaly plochu 2,13 milionu kilometrů čtverečních. Zvyšují se ale jen plochy jehličnatých lesů, listnatých porostů naopak ubývá. Studie je zaměřená pouze na Evropu, ale podle autorů je situace pravděpodobně podobná v dalších zemích, v Číně, USA nebo Rusku.

"V oblastech, kde se daří listnatým i jehličnatým stromům, dávají lesníci přednost jehličnanům, protože rostou rychleji. Jejich dřevo je lehčí, méně vláknité a často je také rovnější, což oceňují zpracovatelské firmy," řekla Naudtsová. Jehličnany prý také opatrněji nakládají s vodou, takže se méně odpařují. Dobré není ani odstraňování biomasy z vytěžených lesů, protože se odváží materiál, který by jinak zachycoval uhlík. "Dnešní les, v němž se třeba i dobře hospodaří, zachycuje méně uhlíku než přirozené lesy" v 18. století, řekla Naudtsová.

Na špatně volenou výsadbu lesů připadá jen šest procent podílu z celkového oteplování, největší podíl na něm mají fosilní paliva. Studie ale doporučuje, aby se k úvaze o funkci lesů kromě jejich užitkovosti, zachycování vody a bránění erozi půdy připojil také ohled na ochranu klimatu.

 
Zdroj: Týden.cz (ČTK)
 

VÝSLEDKY Za propagaci či popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací se začne udílet Cena předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Cena bude určená vědeckým pracovníkům, ale také novinářům, učitelům, podnikatelům, cestovatelům a dalším, kteří publikují na téma vědy a techniky, předávají poznatky o vědeckých výsledcích široké veřejnosti a celkově přispívají k popularizaci vědy a výzkumu.

„Uvědomujeme si, že popularizace je velmi důležitá součást vědy. Věda je krásná a zajímavá, jen málo lidí ale umí složitá témata podat tak, aby byla pochopitelná i pro laika. Proto chci ocenit ty, kteří dokáží přitáhnout k vědě větší pozornost veřejnosti, zvyšují povědomí o důležitosti vědeckého práce a motivují studenty, aby se vydali na vědeckou dráhu,“ uvedl místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a předseda RVVI Pavel Bělobrádek.

Cena předsedy RVVI se bude udělovat jedenkrát za rok a kandidáty na ocenění bude navrhovat odborná vědecká veřejnost. Ocenění bude spojené s odměnou ve výši až 500.000 korun.

Dosavadní nařízení vlády umožňovalo udělování cen za mimořádné vědecké výsledky a za propagaci a popularizaci výzkumu. Na úrovni vlády se ale dosud udělovalo jen ocenění za mimořádné vědecké výsledky v podobě Národních cen vlády. Nadále platí, že ocenění za mimořádné vědecké výsledky a propagaci a popularizaci výzkumu mohou udílet také poskytovatelé podpory na vědu (ministerstva, Akademie věd ČR, Grantová a Technologická agentura ČR).

Ocenění navazuje na Cenu předsedy RVVI za popularizaci výzkumu a vývoje v hromadných sdělovacích prostředcích, která byla udělována v letech 1995-1999, a Cenu předsedy RVVI udělovanou v letech 2008 a 2009.

Právní postavení předsedy Energetického regulačního úřadu

Otázku, zda předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková spadá pod služební nebo energetický zákon, projedná Legislativní rada vlády. Na svém twitterovém účtu to uvedl ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Dodal, že jeho návrh, podle kterého šéfka ERÚ patří pod energetický zákon, vláda dnes řešit nebude. Výsledek jednání vlády - odloženo

Více na: https://zpravy.e15.cz/domaci/politika/spada-vitaskova-pod-sluzebni-zakon-resit-to-bude-legislativni-rada-vlady-1269196#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Energetický regulační úřad (ERÚ) dnes oznámil, že z důvodů velkého množství dotazů k nové tarifní struktuře zřídil speciální telefonní linku 236 071 400. Na lince získáte informace o nové tarifní struktuře, případně Vám operátoři poradí s vyplněním údajů v kalkulátoru pro výpočet změn plateb v současné a nové tarifní struktuře.

Čtěte také:

Kolik zaplatím za elektřinu v příštím roce a jak se zapojit do konzultace k novým tarifům? (21.1.2016)

Ministerstvo životního prostředí oznámilo, že je již k dispozici aktualizovaná Příručka pro ohlašování do IRZ za rok 2015. MŽP podotýká, že legislativní proces novely zákona o IRZ stále probíhá, proto se povinnosti vůči IRZ neliší od předchozího ohlašovacího období. Aktuální Příručka se tedy, až na změnu ohlašovacího roku a další drobné opravy a úpravy, shoduje s Příručkou pro rok 2014.

Dokument ke stažení:

Prirucka IRZ 2015_08022016.pdf (8,3 MB)

Čtěte také:

Aktualizovaná příručka pro práci s formulářem IRZ ke stažen (4.2.2016)

Zdroj: MŽP (IRZ)

Koncepce vodní dopravy představuje rámcový dokument, který vymezuje směr vodní dopravy v Česku. Materiál se skládá z analýzy, návrhové a implementační části. Implementační část Koncepce vodní dopravy se zabývá nástroji a návaznými strategickými dokumenty zaměřenými na plnění jejich cílů. Předložený materiál reaguje na nutnost rozvoje vodního oboru a na přepravní potřeby České republiky a Evropské unie, jakož i na nezbytnost zlepšování infrastruktury vodních cest. V tomto dokumentu jsou popsány cíle v oblasti rozvoje a modernizace vodních cest a rozvoje vodní dopravy. Koncepce je vrcholový strategický dokument Vlády ČR pro sektor doprava a Ministerstvo dopravy je institucí odpovědnou za její implementaci. K materiálu je možné se vyjádřit do 12. února 2016. Dokumenty je možné si stáhnout ZDE

Ministerstvo zemědělství (MZe) poslalo do připomínkového řízení návrh nařízení vlády o zrušení nařízení vlády č. 262/2007 Sb. o vyhlášení závazné části Plánu hlavních povodí České republiky. Nařízení má nabýt účinnosti 1. června 2016.

Předkládaným návrhem nařízení vlády o zrušení nařízení vlády č. 262/2007 Sb. o vyhlášení závazné části Plánu hlavních povodí České republiky se navrhuje zrušit nařízení vlády č. 262/2007 Sb., kterým byla vydána závazná část Plánu hlavních povodí České republiky. Tento plán byl pořízen pro první plánovací období (2009-2015).

Podle § 25 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách se plány povodí přezkoumávají a aktualizují každých šest let ode dne jejich schválení. V rámci tohoto procesu se podle § 24 odst. 10 vodního zákona pořizují národní plány povodí (Národní plán povodí Labe, Národní plán povodí Dunaje, Národní plán povodí Odry). Národní plány povodí schvaluje vláda a Ministerstvo zemědělství je následně vydává jako opatření obecné povahy podle § 25 odst. 4 zákona. Národní plán povodí Labe, Národní plán povodí Dunaje, Národní plán povodí Odry byl schválen usnesením vlády č. 1083 dne 21. 12. 2015 v souladu s čl. II bod 5 zákona č. 150/2010 Sb.

Povinnost pořízení plánů povodí vychází kromě vodního zákona také z článku 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Aktuální národní plány povodí jsou zpracované pro druhé plánovací období, tj. pro roky 2015–2021, a nahradí Plán hlavních povodí České republiky, pořízený pro první plánovací období, schválený usnesením vlády č. 562/2007, jehož závazná část byla vydána nařízením vlády č. 262/2007 Sb.

Národní plány povodí podle § 24 odst. 4 vodního zákona stanovují cíle pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů, ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha, pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb, a pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny. Dále obsahují souhrny programů opatření k dosažení uvedených cílů a stanovují strategii jejich financování. Plány povodí jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní řízení.

Národní plány povodí vydává Ministerstvo zemědělství nově jako opatření obecné povahy podle § 25 odst. 4 vodního zákona. Tato změna byla do vodního zákona vložena novelou č. 150/2010 Sb. s účinností od 1. 8. 2010.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je tedy nutné ukončit platnost nařízení vlády č. 262/2007 Sb., neboť již neodpovídá platnému vodnímu zákonu a je jeho novelou č. 150/2010 Sb. překonané (čl. II bod 6 zákona č. 150/2010 Sb.).

Čtěte také:

Opatření obecné povahy o vydání národních plánů povodí (8.2.2016)