Od podzimu loňského roku probíhala veřejná konzultace k návrhu ECHA na zařazení nových patnácti látek do přílohy XIV, tedy do přílohy která obsahuje seznam látek podléhajících procesu povolení. S přihlédnutím k obdrženým připomínkám vydal výbor členských států doporučení na zařazení látek do citované přílohy. Finální rozhodnutí je na Evropské komisi, která mj. rozhodne o konkrétních termínech do kdy musí výrobci používající danou látku požádat ECHA o povolení. Více ZDE

Německo si po vleklém sporu uvnitř vládní koalice konečně ujasnilo, jak naloží s hnědouhelnými elektrárnami, které představují hlavní překážku v dosahování nižších emisí oxidu uhličitého. Politické špičky po úporném více než pětihodinovém jednání v noci na čtvrtek rozhodly, že do roku 2020 budou odstaveny staré elektrárny spalující nekvalitní lignit s úhrnným instalovaným výkonem 2700 megawattů. To představuje zhruba sedminu kapacit hnědouhelné energetiky. O které elektrárny konkrétně půjde, by mělo být známo na podzim. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) zveřejnila údaje ze zprávy Emisní inventura Evropské unie 1990-2013, které si lze prohlédnout pomocí webového rozhraní. Data ukazují emisní trendy, grafy pro hlavní odvětví a dále umožňují srovnání emisí z různých zemí a aktivit. Ze zprávy vyplývá, že emise většiny znečišťujících látek v ovzduší se v roce 2013 snížily, což potvrzuje dlouhodobý klesající trend v Evropě už od roku 1990.

V rámci EU28 nejvíce od roku 1990 klesly emise oxidu síry (SOx) o 87%, oxidu uhelnatého (CO) o 66%, methan těkavé organické sloučeniny (NMVOC) o 59% a oxidu dusíku (NOx) o 54%. Emise pevných částic PM10 a PM2,5 poklesly o přibližně o 20% mezi roky 2000 a 2013. Emise olova (Pb), kadmia (Cd) a rtuťi (Hg), dioxiny a furany, hexachlorbenzen (HCB), a polychlorovaných bifenylů (PCB) rovněž výrazně od roku 1990 poklesly a to v řádu 70% a více.

Air pollutant emissions data viewer - ZDE

Ministr Richard Brabec včera podepsal Memorandum o porozumění o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí mezi MŽP ČR a MŽP Peru. Podepsané memorandum přináší nový rámec pro plánované budoucí aktivity. Ty by dle textu dohody měly probíhat formou výměny zkušeností, know-how a informací, organizací společných seminářů a workshopů, nebo podpory výzkumné a technologické spolupráce v oblasti ochrany životního prostředí.

Mezi oblasti spolupráce stanovené v Memorandu o porozumění patří např. změna klimatu, včetně adaptačních opatření, odpadové hospodářství a vodohospodářství, ochrana biodiverzity, environmentální výzkum a technologie nebo udržitelný management národních parků a chráněných území. Memorandum má také za cíl podpořit spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem.

Čeští experti v Peru v minulosti pracovali např. na geomorfologických či vodohospodářských projektech (spadajících mezi tzv. adaptační opatření na změnu klimatu). Konkrétně např. při vyhodnocování rizik v povodí řek Chiry a Piury na severozápadě Peru, rozvoji využití a ochrany podzemních, zvláště termálních a minerálních vod apod.

Peru v současné době také představuje perspektivního obchodního partnera pro české exportéry v oblasti environmentálních technologií, což potvrzuje i Ministerstvo průmyslu a obchodu jeho zařazením mezi tzv. zájmové země v rámci Exportní strategie ČR.

Databáze českých environmentálních technologií a služeb

Pro usnadnění transferu českých environmentálních technologií je možné čerpat z databáze českých environmentálních technologií a služeb (ENVIBASE - database of Czech companies providing services in the field of environmental technologies), které provozu MŽP (odkaz ZDE) Jde o seznam organizací a firem poskytujících environmentální technologie a služby, které mají kapacity poskytovat své služby a produkty na trzích třetích zemí, zejména rozvojových.

Látky používané v kosmetických přípravcích musí být registrovány podle nařízení REACH, ale za určitých okolností se nemusí provádět nové zkoušky na zvířatech.

Podle nového nařízení (ES) č 1223/2009 o kosmetických přípravcích nesmějí být na trh EU uváděny přípravky, jejichž konečné složení, přísady nebo kombinace přísad v konečném produktu byly podrobeny zkouškám na zvířatech. Tytéž chemické látky však musí být registrovány podle nařízení REACH. To vytvořilo určitou pochybnost o tom, zda zkoušky na zvířatech musí probíhat v souladu s nařízením REACH nebo zda by zkoušky neměly být provedeny, aby byly splněny požadavky nařízení o kosmetických přípravcích.

Evropská komise ve spolupráci s agenturou ECHA objasnila vztah mezi zákazem uvádění na trh a splněním požadavků na informace podle nařízení REACH takto:

• registranti chemických látek, které se výhradně používají v kosmetice, nesmí provádět zkoušky na zvířatech ke splnění požadavků podle nařízení REACH týkajících se sledovaných vlastností pro lidské zdraví s výjimkou testů, které se provádějí pro hodnocení rizik u zaměstnanců exponovaných chemickou látkou. V tomto kontextu se zaměstnanci rozumí ti, kteří pracují přímo ve výrobě nebo manipulují s chemickou látkou, tj. přímo v průmyslu. Netýká se to podnikatelské činnosti profesionálních uživatelů kosmetických přípravků (např. kadeřníků);

• registrantům látek, které se používají pro různé účely a ne pouze v kosmetice, je povoleno provádět zkoušky na zvířatech pro všechny vlastnosti sledované z hlediska zdraví člověka, ale jako poslední možnost;

• registranti mohou provádět testování na zvířatech jako poslední možnost pro všechny sledované vlastnosti pro životní prostředí.

Zkoušení a zákaz uvádění na trh podle nařízení o kosmetických přípravcích se proto netýká sledovaných vlastností z hlediska životního prostředí, expozice pracovníků a použití látek pro nekosmetické účely podle nařízení REACH.

Registranti látek, registrovaných výhradně pro kosmetické účely, budou muset poskytovat požadované informace podle nařízení REACH, kde je to možné, pomocí alternativních metod (například počítačové modelování, analogický přístup, průkaznost důkazů).

Další infromace:

• Text zprávy v anglickém jazyce

• Otázky & odpovědi

• Informační list (en verze)

• Informační list (cs verze) [docx, 613 kB]

Zdroj: MPO

Energetický regulační úřad (ERÚ) zveřejnil Roční zprávu o provozu elektrizační soustavy České republiky pro rok 2014 a Roční zprávu o provozu plynárenské soustavy České republiky za rok 2014. Roční zpráva o provozu ES ČR 2014 obsahuje podrobné statistiky významných údajů týkajících se provozu soustavy, tedy výroby a spotřeby, včetně statistik týkajících se dosažené kvality. K dispozici jsou i přehledy zdrojů a počty zákazníků, grafy apod. Roční zpráva o provozu plynárenské soustavy CČR 2014 je koncipována v podobném rozsahu, včetně užitečných mapek, např. přepravní soustavy a zásobníků.

Dokumenty ke stažení:

Roční zpráva o provozu ES ČR pro rok 2014 (5 840 kB)

Roční zpráva o provozu plynárenské soustavy ČR za rok 2014 (8 151 kB)

TERMÍN: 2. srpna! Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo výzvu k předkládání žádostí o národní kofinancování tradičních projektů na ochranu přírody i ekoinovace. Ty budou ještě letos předloženy do evropské výzvy, kterou Evropská komise zveřejnila 1. června.

Komunitárním programem LIFE se Evropská komise zaměřuje na širokou škálu aktivit v oblasti ochrany životního prostředí. „Je nejen nástrojem podporujícím ochranu přírody, ale lze z něj financovat i aktivity související s průmyslovou výrobou, energetikou, klimatem nebo zemědělstvím. Soustředí se na inovace v oblasti životního prostředí a klimatu a jeho přidanou hodnotou pro žadatele jsou příležitosti, kontakty a dopad na celkový rozvoj a prestiž realizující instituce,“ vysvětluje ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů Tomáš Kažmierski, do jehož působnosti spadá i národní kontaktní místo pro program LIFE v ČR.

Program LIFE poskytuje až 75% kofinancování na ochranu prioritních druhů a stanovišť v rámci sítě NATURA 2000 a 60% spolufinancování na pilotní testování ekoinovativních technologií a postupů v ochraně životního prostředí a na osvětové informační kampaně.

České žadatele navíc v realizaci projektů podpoří i Ministerstvo životního prostředí. Nejvyšší míra podpory činí maximálně 15 % z celkových způsobilých nákladů projektu, částka však nesmí překročit 10 mil. Kč na jeden projekt. Konečný termín pro podání žádostí je 2. srpna 2015 do 17 hodin na podatelnu Ministerstva životního prostředí.

Další informace a dokumenty jsou dostupné na webu MŽP - ZDE

Představitelé sdružení Česká fotovoltaická průmyslová asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost vyzvali premiéra Bohuslava Sobotku, vicepremiéra Andreje Babiše a ministra průmyslu a obchodu, aby se opět zabývali energetickým zákonem, který byl nedávno novelizován. Schválená a prezidentem podepsaná novela zákona sice zbavila budoucí zájemce o instalace malých obnovitelných zdrojů administrativní zátěže v podobě nutnosti zažádat o licenci u ERÚ, zároveň ale uvalila povinnost pro současné i nové provozovatele obnovitelných zdrojů platit daň z elektřiny. Tato podmínka nejenže představuje zbytečnou zátěž pro zájemce o výrobu elektřiny, ale ani nemá ekonomické opodstatnění. Ročně částka nepřesáhne 300 korun za jednu střešní instalaci o výkonu do 10 kilowatt.

Původním záměrem novely bylo umožnit nový rozvoj malých zdrojů do 10 kilowattů výkonu, které podle zákona nebudou potřebovat licenci od ERÚ a to i za předpokladu, že budou připojeny do distribuční soustavy. Na druhou stranu novela učinila z majitelů malých solárních elektráren plátce daně. „Provozovatelům nejen malých střešních systémů tak vznikne registrační povinnost k dani z vyrobené elektřiny. Povinnost měsíčně podávat daňové přiznání a platit daň ze spotřebované elektřiny bude znamenat novou administrativní bariéru dalšího rozvoje šetrné energetiky v Česku. U malých instalací půjde o desítky korun měsíčně, takže toto opatření nepřinese nic státu, jen zatíží úředníky,“ upozorňuje na možné důsledky výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák.

Zavedení nové administrativní bariéry ohrožuje oživení zájmu o solární energetiku. „Vláda ve svém programovém prohlášení přislíbila podporu malých solárních zdrojů. Přesto je rozvoj solárního průmyslu již více než rok na bodu mrazu a první vstřícný krok v podobě zrušení licenční povinnosti byl anulován novou bariérou. Nestabilní legislativní prostředí ohrožuje především malé instalační společnosti, které bojují o udržení se na trhu a čekají na nová legislativní pravidla,“ dodává Veronika Knoblochová z České fotovoltaické průmyslové asociace. Na tento nesystémový krok upozorňovaly obě asociace i část senátorů již během schvalování novely energetického zákona v květnu 2015.

Další překážkou pro růst malých zdrojů energie může být nová tarifní struktura, kterou aktuálně připravuje Energetický regulační úřad. Hrozí, že se zvýší pevné platby na odběrné místo (jistič) a zájemci o obnovitelné zdroje přijdou o možnost finanční úspory vlastní výrobou elektřiny. AliES i CZEPHO proto chtějí otevřít v rámci dalšího legislativního procesu diskuzi o dalším odstraňování bariér nebo zavedení nefinančního mechanismu podpory, například formou tzv. net-meteringu.

Jeho podstatou je právo na výrobu energie pro krytí vlastní spotřeby a právo využívat rozvodné sítě podle dohodnutých pravidel. Pokud solární elektrárna vyrobí více, než v dané době rodinný dům spotřebuje, elektřina přeteče do sítě a spotřebuje se v sousedství s minimálními přenosovými ztrátami a zatížením rozvodné sítě. V případě, že vyrobí méně, rodinný dům může čerpat elektřinu ze sítě jako dosud. Ve stanoveném zúčtovacím období má majitel elektrárny právo odebrat ze sítě přesně tolik, kolik do ní dodal případně o něco méně a rozdíl distribuční společnosti pokryje související náklady. Systém má samoregulační efekt. Rodině se vyplatí mít jenom tak velkou elektrárnu, která vyrobí tolik, kolik rodinný dům spotřebuje. Za nadvýrobu totiž majitel nedostane nic, elektřina propadne distribuční společnosti. Veškerá elektřina, která je dodaná v režimu net-metering je využívaná distribuční společností ke krytí ztrát v síti a není předmětem obchodu s elektřinou.

DokumEnt ke stažení:

Dan_z_elektriny_pro_OZE_MPO.pdf (110554)

Karlovy Vary jako první v České republice zavádí novou technologii sběru komunálního odpadu. Revoluční kompresní odpadové nádoby, které dokážou snížit objem odpadu a upozorní na stav svého naplnění, budou rozmístěny na osmi stanovištích v centru a lázeňské zóně Karlových Varů. Lis je poháněn prostřednictvím solární energie.

Odpadovou nádobu vyvinula americká společnost Bigbelly Solar. Díky zakomponované kompresní jednotce je odpad vhozený do nádoby pro směsný odpad v pravidelných intervalech stlačován, čímž se až čtyřikrát zvýší její objem. Lis je poháněn prostřednictvím solární energie. Nádoba komunikuje se softwarem a v pravidelných intervalech hlásí stav svého naplnění. 

Nádoby Bigbelly by měly snížit náklady na svoz komunálního odpadu, odpadovým firmám poskytnout přesné informace o stavu a naplněnosti a umožňit efektivní logistiku svozů. Díky přenosu signálu bude stav nádob monitorovat také městská policie.

Trojstánky s nádobami, které budou sloužit k separaci papírového a plastového odpadu od směsného, budou nainstalovány v centru města a lázeňské zóně.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) se společně s vodáky zaměří na kontrolu minimálních zůstatkových průtoků na vodních tocích sloužících mimo jiné pro provoz malých vodních elektráren. Domluvili se na tom zástupci inspekce, Českého svazu kanoistů a vodáckého serveru raft.cz. Vodáci inspektorům pomohou monitorovat stav vody prostřednictvím webu.

„V posledních letech dostáváme řadu podnětů na řešení problematiky jezů na vodních tocích, přes které neprotéká žádná voda, případně je její množství zcela nedostatečné,“ upozornil Erik Geuss, ředitel České inspekce životního prostředí. Z praxe inspektorů vyplývá, že nízký stav vody v tocích je často způsoben provozem malých vodních elektráren (MVE). Jejich provozovatelé nedodržují stanovený minimální zůstatkový průtok, což má negativní dopad na životní prostředí.

„Často se na řekách setkáváme s tím, že přijedete k jezu, kde je vybudována sportovní propust pro vodáky. Jenže ta je buď zcela zahrazena, nebo v ní není žádná voda. Všechna je totiž nasměrována do elektrárny,“ popsal obvyklou situaci na řekách Petr Ptáček, majitel Vodácké školy záchrany a vodáckého webu raft.cz. Kvůli jedné elektrárně tak musí vodáci přenášet lodě i stovky metrů, přitom by se mohl úsek při dodržení průtoku bezpečně splouvat.

Podle Pavla Šálka z Českého svazu kanoistů (ČSK VT) není vodní turistika už dávno jen zábavou několika lidí, ale živí spoustu podnikatelů, např. půjčovny, cestovní kanceláře, kempy, restaurace, výrobce vodáckých potřeb. „Jedno podnikání na řece nesmí likvidovat druhé.“

V důsledku vyschnutí části koryta dochází k úhynu vodních živočichů a rostlin. Ohrožuje to reprodukci i samotnou existenci ryb a nepříznivě ovlivňuje i další organismy. Negativní účinky snížení průtoků se zvlášť výrazně projevují v regulovaných a znečištěných úsecích toků. Nadměrný odběr vody z koryta znamená rovněž zmenšení samočistících schopností řeky.

Od roku 2010 až do roku 2014 provedli inspektoři z oddělení ochrany vod 435 kontrol MVE, při kterých bylo v 71 případech zahájeno správní řízení, většinou pro zjištěné nedodržování stanoveného minimálního zůstatkového průtoku či nedovolený odběr povrchových vod. Za zjištěná porušení vodního zákona byly uloženy pokuty v celkové výši 1 421 509 korun.

Vodáci se rozhodli mapovat problémová místa a publikovat je na webu www.suchejezy.cz.

Průmyslová produkce se v roce 2014 vrátila k růstu po dvou letech recese. Ve zpracovatelském průmyslu byly hlavními nositeli růstu výroba motorových vozidel a výroba počítačů. Vyplývá to z dokumentu Ministerstva průmyslu a obchodu Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2014, která byla předložena vládě.

Česká ekonomika po dvouletém poklesu vzrostla v roce 2014 reálně o 2 %. Za tímto zvýšením stála rostoucí domácí poptávka, která odrážela jak optimističtější očekávání spotřebitelů a části podnikatelského sektoru v další ekonomický vývoj, tak i příznivý vývoj zaměstnanosti a růst disponibilního důchodu při nízké inflaci.

K dynamickému růstu investic přispělo také intenzivní čerpání prostředků ze strukturálních fondů. Naproti tomu vnější sektor zůstal své tradiční prorůstové roli dlužen, protože v mnoha členských zemích Evropské unie zůstala růstová dynamika slabá a vyhlídky na její rychlejší oživení zatíženy strukturálními problémy a geopolitickými riziky.

Hlavním zdrojem růstu a rozhodujícím faktorem výkonu celé domácí ekonomiky tak byly výsledky průmyslu, které dokumentuje růst hrubé přidané hodnoty. Ta se zvýšila výrazněji (o 2,6 %) než celkový výkon měřený HDP, zvláště potom ve zpracovatelském průmyslu (o 6,0 %). Podíl průmyslu na tvorbě HPH vzrostl na 32,6 % a z toho podíl zpracovatelského průmyslu na 26,7 %.

Průmyslová produkce se v roce 2014 vrátila k růstu po dvou letech recese. Podržela si ho převážně i ve druhé polovině roku, kdy byla tempa růstu již ovlivňována vysokou základnou z druhé poloviny roku 2013 a český průmysl již zřetelněji ožíval. „Za celý rok 2014 se produkce českého průmyslu meziročně zvýšila o 4,9 % a v jeho rámci výroba ve zpracovatelském průmyslu stoupla o 6,4 %. Průmysl, a především pak zpracovatelský průmysl, tak lze označit za hlavního tahouna ekonomického růstu v roce 2014,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Ve zpracovatelském průmyslu byly hlavními nositeli růstu výroba motorových vozidel a výroba počítačů, které dosahovaly nadprůměrného tempa, a jejich podíl na celkových tržbách průmyslu se meziročně zvyšoval. Zatímco hlavním znakem ve většině odvětví zpracovatelského průmyslu byla stabilizace, v sektorech těžby a dobývání a výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla produkce nadále klesala (v roce 2014 o 2,8 %, resp. o 2 %).

Rostoucí průmyslová produkce a zvýšení celkových tržeb (o 10 %) při nižším růstu zaměstnanosti (průměrný evidenční počet zaměstnanců se zvýšil o 1,8 %) se promítly do růstu produktivity práce (o 8 %), která výrazně předstihla růst reálných mezd (3,4 % přepočtených indexem cen průmyslových výrobců, resp. 2,1 % přepočtených indexem spotřebitelských cen). Zvýšení produktivity práce se projevilo poklesem jednotkových mzdových nákladů nominálních (o 5,1 %) a reálných (o 4,3 %). Průměrná hrubá měsíční nominální mzda zaměstnanců v průmyslu v roce 2014 meziročně vzrostla o 2,5 % a činila 27 608 Kč. 
Hospodářský růst v roce 2014 byl vyvážený a postavený na zdravých základech. V letošním roce MPO očekává další zrychlení jeho dynamiky, které by mělo být zajištěno opět domácí poptávkou a na straně zdrojů pokračujícím růstem průmyslové výroby.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) vydala pravidelné "Signály 2015", které se zaměřují na změnu klimatu. V sérii krátkých článků a rozhovorů, Signaly 2015 přinášejí přehled o tom, co způsobuje změny klimatu, a to, co změna klimatu znamená pro lidské zdraví, životní prostředí a ekonomiku. Signály obsahují devět článků a dva rozhovory. Dokument si můžete stáhnout níže.

Vědci dokazují, že pro odvrácení těch nejvíce nepříznivých dopadů změny klimatu je nutností omezit globální emise skleníkových plynů. Zároveň je jasné, že změně klimatu se musíme přizpůsobit. I přes podstatné snížení těchto emisí je předpokládána určitá míra změny klimatu, a její dopady budou citelné po celém světě včetně Evropy. Povodně a sucha budou postupně častější a intenzivnější.

Nedávné výzkumy odhadují, že bez příslušných adaptačních opatření bude na následky horka v r. 2100 umírat 200 000 lidí. Škoda způsobená rozvodněnými řekami může dosáhnout více než 10 miliard EUR ročně. Tváří v tvář současným i budoucím dopadům potřebují Evropané zmírňovat změnu klimatu, ale zároveň se i přizpůsobovat jejím dopadům.

Opatření na zmírnění a přizpůsobení se změně klimatu jsou často považována za neúměrně drahá a působí jako zbytečná ekonomická zátěž. Evropské země však v současnosti vynakládají veřejné i soukromé finanční prostředky na výzkum, infrastrukturu, zemědělství, energetiku, dopravu, rozvoj měst, ochranu obyvatel, zdraví a ochranu přírody. Přesměrování těchto existujících výdajů směrem k udržitelným opatřením ohleduplným ke klimatu nám vedle zmírnění a přizpůsobení se změně klimatu pomůže i k vytváření nových pracovních míst.

V Signálech 2015 najdete devět článků a dva rozhovory, které přibližují aktuální i očekávané budoucí dopady měnícího se klimatu na Evropu. Dále jsou zde uvedeny informace o odvětvích nejvíce přispívajících ke změně klimatu a přehled adaptačních a zmírňujících opatření EU; také se blíže seznámíte s investicemi, půdou, oceány a potravinovou produkcí v souvislosti se změnou klimatu.

Dokument ke stažení:

Signals 2015 - Living in a changing climate.pdf [5.7 MB]

Zdroj: EEA, CENIA

Upozorňujeme čtenáře, že ke dni 25. 6. 2015 byly zaktualizovány Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2007 -2013, které nabyly účinnosti 1. 7. 2015. Upraveny byly zejména kapitoly 4, 8 a 10.

Kapitola 4.7 byla přejmenována na Zástava na předmětu podpory - postup pro udělení výjimky a příp. garance za dotaci OPŽP a byl v ní upraven a doplněn text týkající se postupů v případě, kdy je předmět podpory zastaven.

V kapitole 8.1 v odstavci o) byl upraven text o vypořádání DPH s finančním úřadem. V odstavci s) byl dále upraven text týkající se proplacení podpor na základě předložení zálohované faktury, kde lze akceptovat i vystavení dalších ZF v průběhu financování za určitých podmínek. Byla také vložena výjimka ohledně ZF pro projekty, kde do června 2015 nebylo zahájeno, příp. dokončeno výběrové řízení na zhotovitele. Do kapitoly 8.9 byla vložena informace ohledně započtení pohledávek.

V kapitole 10.3 byla vložena informace týkající se sledování čistých příjmů prostřednictvím Monitorovacího nástroje u projektů generujících příjem.

Byla vložena nová kapitola 10.5 Projekty 61. výzvy - ukončení realizace, ZVA. Tato kapitola definuje u projektů z 61. výzvy termín ukončení realizace a dále uvádí informace o podkladech k závěrečnému vyhodnocení akce u těchto projektů.

Zdroj: OPŽP 2007- 2013

Novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí vstoupila v účinnost 1. dubna letošního roku a první zkušenosti ukazují, že vyřízení povolení na stavbu je ještě složitější. Nová právní úprava způsobila podnikatelům nárůst administrativy a delší povolovací procesy. Novinkou je povinnost investora zajišťovat si průběžně takzvané verifikační stanovisko - tedy razítko i v případě drobných změn projektu, jako je přesunutí sprinklerů v budově. Soukromému sektoru se nelíbí především to, že novela výrazně posiluje práva veřejnosti v povolovacích řízeních. Více ZDE.

Čtěte také:

Novela EIA účinná od dubna letošního roku – další zhoršení již tak neudržitelného stavu v oblasti povolování staveb (18.6.2015)

Novela zákona EIA – první zkušenosti (30.4.2015)

Zdroj: iHNED.cz