Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek dodá tripartitě nová doporučení ohledně prolomení těžebních limitů do konce června. Do 25 let podle Mládka dojde k útlumu těžby hnědého uhlí. Otázkou je, zdali k němu má dojít pozvolna, nebo prudce. Naznačil, že česká energetika by se na tento fakt měla připravovat pozvolna a to i za cenu prolomení všech těžebních limitů. V rozhovoru pro DVTV také zdůraznil nutnost dostavby nových bloků v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Více ZDE

Čtěte také:

Mládek má shodu na prolomení limitů, neřekl ale, jak velkém (ČT24, 29.6.2015)

Zdroj: iHNED.cz

Ty v roce 2014 dosáhly téměř 1,5 miliardy korun, na pokrytí jeho výdajů to přesto nestačilo. K největším položkám patřily poplatky a pokuty z oblastí: odpadní a podzemní voda (dohromady více než půl miliardy korun), dále pak ovzduší (320 milionů) a v neposlední řadě autovraky (270 milionů). Ze státního rozpočtu čerpal v roce 2014 Fond dotaci ve výši 312 milionů korun. K příjmům SFŽP náleží také poplatky za dočasné nebo trvalé vynětí zemědělské či lesnické půdy, které v roce 2014 dosáhly přibližně 190 milionů korun. Nejvýznamnějšími výdaji Fondu jsou výdaje do ochrany vod a ovzduší. Dohromady tyto dva druhy výdajů činily v roce 2014 více jak 1,7 miliardy korun, což představuje 60 % z celkových výdajů roku 2014. Další téměř půlmiliarda směřovala do ochrany přírody a odpadového hospodářství. Více ZDE

Zdroj: Kurzy.cz

NOVÉ DOTACE PRO OBCE Ministerstvo zemědělství vyhlasilo výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci programu 129 250 „Výstavba a technické zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací“. Žádosti o podporu jsou přijímány od 1. července 2015 do 14. srpna 2015 do 15:00. Celková alokace II. Výzvy je 1,5 mld. Kč. Oproti I. Výzvě se rozšiřuje podpora i na místní (městské) části s velikostí do 1 000 obyvatel.

Omezení v rámci výzvy:

• do programu budou zařazeny projekty, které doloží pravomocná stavební povolení

• realizace akce musí být dokončena nejpozději do 31.12.2017

• maximální uznatelné náklady u vodovodů činí 70tis. Kč na trvale přihlášeného obyvatele a u kanalizací 80 tis. Kč

• maximální výše dotace na projekt činí 50 mil. Kč

• například dotace u obce do 300 obyvatel je stanovena na 70% uznatelných nákladů, u obce nad 1000 obyvatel dosahuje dotace výše 50%

Dokumenty ke stažení:

• Text výzvy

• Pravidla programu 129 250

• Přílohy pravidel 129 252 - Pro vodovody 

• Přílohy pravidel 129 253 - Pro ČOV a kanalizace

ECHA vybrala na 200 látek, které podrobí bližší kontrole z pohledu potřeby dalších regulačních opatření (kontrola dodržování předpisů, hodnocení látek, harmonizované klasifikace a označování, povolení nebo omezení). Primárně byly vybrány látky představující největší potencionální riziko pro zdraví a životní prostředí, tedy látky CMR (karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci), PBT (perzistentní bioakumulativní toxické) nebo endokrinní disruptory. Výběr se dotýká 1 300 registrací, resp. 800 podniků.

Přehodnocení bude ECHA realizovat ručně a dotčení registranti budou ECHA průběžně informováni a případně vyzívání k doplnění požadovaných dat. Aktivita je v souladu s SVHC plánem 2020 s cílem zajistit bezpečné používání látek a minimalizovat jejich negativní dopady.

Celá zpráva: ZDE

Zdá se, že nic podstatného, o jejím přispění k dosažení udržitelného hospodářství lze oprávněně pochybovat. Směrnice je kandidátem zařadit se mezi mnoho dalších evropských směrnic, které přežívají jen proto, že bruselští úředníci nad nimi drží ochrannou ruku. Zdá se však, že radost a uspokojení z ní mohou mít zase jen ti, kteří z ní budou profitovat.

Bližší informace jsme se dověděli na Konferenci CSR Vize 2015 – státy a firmy s podtitulem Nefinanční reporting: Nástroj pro posílení udržitelného a odpovědného podnikání. Konferenci pořádaly minulý týden Economia a Rady vlády pro udržitelný rozvoj a ​Byznys​u​ pro společnost pod záštitou Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu.

Při této příležitosti zástupci MF a MPO informovali o způsobu rozpracování směrnice EP a Rady 2014/95/EU ze dne 22.10.2014 o uvádění nefinančních informací některými velkými podniky a skupinami. Cílem opatření je, podle k této příležitosti vydané publikace a některých přednášejících, měřit, sledovat a řídit výkonnost podniků a jejich dopad na společnost a dosáhnout tak změny vedoucí k udržitelnému hospodářství a to cestou dlouhodobé ziskovosti, sociální spravedlnosti a ochrany životního prostředí.

Tato novinka se týká společností důležitých z hlediska veřejného zájmu, tj. vzhledem k povaze své činnosti, své velikosti a nebo svým statutem. Konkrétně do této kategorie spadají veřejně obchodovatelné společnosti nad 500 zaměstnanců, s bilanční sumou vyšší než 20 mil. eur a jejichž čistý zisk přesáhne 40 mil. eur.

Podle vydané publikace se směrnice v EU týká 6 000 organizací, přičemž zástupkyně Svazu průmyslu a dopravy předpokládá, že v ČR to bude cca 30 organizací. Je důležité rovněž podotknout, že směrnice musí být transponována do 6.12.2016, přičemž EK nejpozději do téhož termínu musí připravit nezávazné pokyny.

Zajímavé je, že se směrnice nemá týkat státem ovládaných podniků, u kterých bych předpokládal, že by měly jít příkladem! Za zásadní považuji, že jde o snahu prosadit dobrovolný nástroj v podobě nefinančního reportingu jako nástroj vynucený - povinný.

Vzhledem k rozsahu organizací, které jsou směrnicí postiženy, se dá říci, že nejde o významný počin, dokonce lze pochybovat o záměru, co lze tímto krokem změnit! Pokud se pozorně podíváme, kterých organizací se směrnice v podmínkách ČR týká, zjistíme, že se jedná především o banky, pojišťovny, vč. zdravotních, a zřejmě jen několika skutečně průmyslových organizací. Průzkum Svazu průmyslu a dopravy by měl tuto domněnku teprve potvrdit.

Pravdou je, že velké společnosti mohou strhnout malé a střední podniky k větší otevřenosti a ochotě sdílet nefinanční informace a díky tomu řídit své organizace k udržitelnému hospodářství, ale stane se tak? V praxi přežívá jen vše co má racionální základ, tím může být např. konkurenční výhoda. Budeme si tedy muset počkat na další ekonomickou krizi, zda se nefinanční reporting rozšíří na dobrovolné bázi.

Konference je pro mne důkazem, že přesun Rady vlády pro udržitelný rozvoj pod křídla Úřadu vlády, jak tomu kdysi v minulosti bylo, přináší své plody. My, kteří jsme postiženi praxí (což je dnes nežádoucí kvalifikace) budeme doufat v plody pro společnost přínosné.

Na konec bych rád všechny, co se zajímají o problematiku dobrovolných nástrojů, pozval do Brna, kde při příležitosti Strojírenského veletrhu a veletrhu ENVITECH 2015 se koná ve dnech 17. a 18. září 2015 mezinárodní konference „Účetnictví a reporting udržitelného rozvoje“ - více ZDE. 

Ing. Jiří Študent, st. CEMC

Státní fond životního prostředí dnes odešle prvním úspěšným žadatelům o podporu z programu NZÚ peníze na jejich bankovní účty. Fond jim vyplatí 550 tisíc korun, dalších 35 žádostí za 2 miliony Kč příští týden.

Šest týdnů od spuštění příjmu žádostí do programu Nová zelená úsporám Fond přijal celkem 1557 žádostí za víc než 359 milionů korun. Dalších 2369 žádostí téměř za 264 milionů je ve fázi rozpracování.

U rodinných domů Fond aktuálně eviduje 1503 odeslaných žádostí za více než 316 milionů Kč a dalších 2232 žádostí je rozpracovaných. Největší zájem mají žadatelé o příspěvek na snižování energetické náročnosti rodinných domů. Vůbec nejvíce žádostí přišlo na letos nově poskytované dílčí zateplení. Ze zdrojů jsou nejžádanější solární termické systémy a tepelná čerpadla. U bytových domů Fond přijal 54 žádostí za 43 milionů Kč. Žádosti nejčastěji přicházejí z Moravskoslezského a Středočeského kraje.

„Letos jsme otevřeli program Nová zelená úsporám většímu počtu žadatelů. Žádat o dotaci lidé můžou i na menší, dílčí investice pro rodinné domy. Nejvíc v kurzu jsou jednoznačně menší energetické úpravy a dílčí zateplení pro rodinné domy s minimální energetickou úsporou o 20 %. U rodinných domů už je také polovina celkového množství vymezených prostředků vyčerpána v přijatých žádostech. Žadatelé by tedy neměli s podáním žádosti dlouho otálet,“ uvádí ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Pro letošní rok je na energeticky úsporná opatření v programu připraveno 1,1 miliardy korun, z toho 600 milionů pro majitele rodinných domů na celém území České republiky a 500 milionů na pražské bytovky.
 

Loni si nového obchodníka s elektřinou vybralo přes 250 tisíc domácností. Změna dodavatele je ze zákona zdarma. O tom, jak často mohou domácnosti poskytovatele energie změnit, rozhoduje typ smlouvy. Nespokojenému zákazníkovi může s urychleným odchodem pomoct zvýšení ceny nebo změna obchodních podmínek. Jak ale vyplývá z nejnovějšího výzkumu, o této možnosti ví méně než polovina českých odběratelů.

Když se domácnost rozhodne pro změnu dodavatele, měla by kromě ceny u nové společnosti zkontrolovat i typ smlouvy u stávajícího obchodníka. Ustanovení v obchodních podmínkách totiž rozhoduje o tom, zda může výpověď podat okamžitě nebo výhradně k určitému datu. Kromě klasické výpovědi mohou odběratelé využít také odstoupení od smlouvy v případě, kdy dodavatel navýší ceny nebo změní obchodní podmínky. Poslední možností, jak optimalizovat účet za elektřinu nebo plyn, je takzvaná retence – tedy změna produktu. Tento krok je administrativně méně náročný a může přinést zajímavou úsporu.

Standardní výpovědní lhůta je 3 měsíce
Dodavatelé běžně poskytují dva typy smluv: smlouvy na dobu neurčitou a smlouvy na dobu určitou. Základní rozdíl je v tom, že smlouvu na dobu neurčitou lze vypovědět kdykoli v průběhu roku a po uplynutí tříměsíční výpovědní lhůty začíná domácnost odebírat energii od nového dodavatele. Smlouva na dobu určitou je sjednávána na konkrétní období – většinou na dva nebo tři roky, případně je její konec stanoven ke konkrétnímu datu. „Smlouvu na dobu určitou je proto nutné vypovědět k datu, které je stanovené v obchodních podmínkách. Tento typ smlouvy většinou nekončí uplynutím doby určité, ale automaticky se prodlužuje,“ uvedla Jana Poncarová z projektu EnergetickaPoradna.cz.

V případě, že domácnost dodavatele neměnila, ani nepodepisovala žádný dodatek na slevu u stávající společnosti, je pravděpodobné, že má uzavřenou smlouvu na dobu neurčitou. Právě těmto zákazníkům se vyplatí na jaře uvažovat o změně dodavatele. „Vzhledem k tříměsíční výpovědní lhůtě u smluv na dobu neurčitou je dostatek času na snížení nákladů pro zimní měsíce,“ sdělil Michal Eisner, nezávislý konzultant a odborník na energetiku.

Pokud dodavatel zdraží, můžete obratem odejít

Jinou možnost přináší situace, kdy dodavatel zdražuje energie nebo mění obchodní podmínky. V takovém případě může zákazník od smlouvy odstoupit ve zkrácené lhůtě. O podobné eventualitě nicméně stále nejsou informováni všichni odběratelé. „Naše statistiky ukazují, že o této možnosti ví jen 48 % zákazníků. Celých 21 % odběratelů se domnívá, že na tento krok právo nemá,“ uvedl Vladimír Vácha, tiskový mluvčí společnosti E.ON Energie, a.s.

Novela energetického zákona z roku 2011 ale hovoří jasně. Pokud dodavatel energie zdraží nebo změní obchodní podmínky, zákazník může během krátké doby bezplatně odejít. Lhůta, do kdy je třeba odstoupení podat, se liší podle toho, zda a jak dodavatel změnu zákazníkovi oznámí. „Obchodník by měl o chystané změně zákazníka poučit nejpozději 30 dní před zvýšením cen nebo úpravou obchodních podmínek. Během této doby, respektive ještě 10 dnů před tím, než změny nabydou účinnosti, může odběratel od smlouvy odstoupit,“ dodala Jana Poncarová.

V případě, že dodavatel změnu obchodních podmínek neoznámí zákazníkovi adresně, například dopisem, e-mailem nebo SMS zprávou, se lhůta pro odstoupení prodlužuje a od smlouvy lze odstoupit ještě 3 měsíce poté, co změny nabyly účinnosti.

Přibývají akční nabídky pro stávající zákazníky
Zajímavou alternativou změny dodavatele je sjednání nového produktu (tarifu) u stávající energetické společnosti. V posledních letech se nabídka tuzemských dodavatelů rozšiřuje a objevují se takzvané retenční nabídky, které jsou určené výhradně stávajícím zákazníkům. „Těmito nabídkami se dodavatelé snaží své zákazníky udržet. Ti mohou získat nižší cenu elektřiny nebo plynu, aniž by museli absolvovat náročný proces změny dodavatele. V tomto případě totiž stačí kontaktovat svého dodavatele na zákaznické lince a o nový tarif jednoduše požádat,“ vysvětlil Michal Eisner.

Právě takovou nabídku letos v květnu uvedla na trh i společnost E.ON Energie, a.s. Odběratelé by s nabídkou E.ON Variant měli oproti běžnému tarifu ušetřit 10 % z ceny megawatthodiny. „Například domácnost využívající k vytápění elektrické přímotopy utratí ročně za elektřinu dle standardního ceníku 40 414 korun. S nabídkou E.ON Variant zaplatí za rok zhruba o 3 000 korun méně,“ vyčíslil Vladimír Vácha.

Ekologické hnutí Greenpeace zvažuje v ČR žalobu, která bude požadovat po vládě snížení emisí. Impulsem pro ekology je středeční rozhodnutí nizozemského soudu, který nařídil vládě, aby do roku 2020 snížila emise skleníkových plynů přinejmenším o čtvrtinu. Podle žaloby nizozemských aktivistů je znečišťování ovzduší v rozporu s Listinou základních práv a svobod, ke které se hlásí i Česká republika.

Rozsudek podle aktivistů může mít zásadní dopad na vyjednávání o mezinárodní dohodě o ochraně klimatu a snižování emisí. "Pokud se další země ocitnou v důsledku podobných soudních usnesení ve stejné situaci jako nyní Nizozemsko, donutí je to, aby přestaly o ochraně klimatu jen naplano mluvit a přijaly rázná opatření. Greenpeace nyní zváží podání podobné žaloby v České republice," dodal Rovenský.

Zdroj: ČTK

Nedávnou kontaminaci vody v Praze 6 nezpůsobily splašky ze slepého kanalizačního ramene, ale průsak z kanalizace, která vede z Ústřední vojenské nemocnice, na dnešním jednání zastupitelstva Prahy 6 to řekl ředitel Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) Petr Mrkos. Slepé rameno bylo odpojené, nemohlo tak být příčinou kontaminace, uvedl ředitel PVK.

PVK udělala řadu sedmimetrových sond a následným georadarovým průzkumem našla nestandardní křížení vodovodního a kanalizačního řadu. "V místě křížení byl průsak odpadní vody do vodovodního potrubí," tvrdí Mrkos. Podle zákona přitom musí být kanalizační potrubí uložena pod vodovodním. "Takové porušení norem jsme v Praze ještě nezaznamenali," uvedl.

Kanalizace napojená mimo jiné na střešovickou nemocnici pochází z roku 1925, vodovod byl pod ni uložen v roce 1960. Podle mluvčího PVK Tomáše Mrázka má nemocnice vlastní čistírnu odpadních vod, kontaminace infekční odpadní vodou nehrozila. Vodovod i kanalizace byly prý zřejmě poškozeny nedalekými stavebními prácemi.

Že by kontaminaci způsobila odpadní voda ze střešoviské nemocnice, odmítá náměstek pro léčebnou a preventivní péči ÚVN Ivan Jeřábek.  

„Nemocnice má oblast splaškových vod velmi pečlivě spravovanou. Máme tady čističku, která je stará sedm osm let, podléhá pravidelným revizím a poslední revize byla v březnu tohoto roku. Její stav by shledán jako velmi dobrý,“ řekl Radiožurnálu. 

Mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman sdělil, že město už situaci prošetřuje. „V tuto chvíli se situací zabývá vyšetřovací komise Magistrátu hlavního města Prahy. Výsledky šetření by měly být známé již příští týden.“

Zdroj: ČeskéNoviny.cz (ČTK), Radiožurnál

PŘIPOMÍNKY Ministerstvo životního prostředí předložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. MŽP navrhuje účinnost novely na 1. května 2016 s výjimkou ustanovení upravujícího imisní limit pro částice PM_2,5, jehož účinnost je navržena až na 1. leden 2020. Mezi nejzásadnější body a cíle novely patří:

• Zakotvení pravidel pro uznávání zahraničních plaket pro vjezd do nízkoemisních zón, a to v návaznosti na bilaterální jednání se SRN a na přípravu česko-německého memoranda o vzájemném uznávání emisních plaket.

• Přijetí úpravy umožňující přímou kontrolu provozu spalovacích stacionárních zdrojů v domácnostech za účelem ověření plnění povinností vyplývajících ze zákona o ochraně ovzduší a naplnění usnesení vlády České republiky č. 547 ze dne 24. července 2013.

• Zakotvení imisního limitu pro částice PM2,5 od roku 2020 a naplnění usnesení vlády č. 1077 z 15. 12. 2014, které ukládá ministru životního prostředí, v návaznosti na řízení EU Pilot, předložit vládě návrh novely zákona o ochraně ovzduší, která stanoví imisní limit ve výši 20 μg·m-3 nejpozději do 31. prosince 2017. Zpřesnění podmínek aplikace imisních limitů pro troposférický ozon.

• Úprava pravidel pro vyhlašování a ukončování smogových situací a regulací podle přílohy č. 6 zákona o ochraně ovzduší

• Blok legislativně technických úprav zákona prováděný v návaznosti na více než dvouletou účinnost zákona o ochraně ovzduší a zkušenosti s jeho uplatňováním v praxi správních úřadů a provozovatelů zdrojů.

Další informace a podklady - ZDE

Ochránkyně Anna Šabatová loni poukázala na absurdní stav, kdy provozovatelé malých fotovoltaických elektráren kvůli pár solárním panelům na střeše domku nedosáhli při ztrátě zaměstnání na podporu v nezaměstnanosti. Podle zákona totiž byli považováni za osoby samostatně výdělečně činné, které nemohou být vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání úřadu práce. Při ztrátě zaměstnání se tak výroba elektřiny ze solárních panelů stala dle zákona jejich hlavním příjmem, byť si výrobou vydělali maximálně pár tisíc korun ročně. S přispěním ochránkyně nyní došlo ke změně zákona, která malým provozovatelům uděluje výjimku.

Nově nebudou muset provozovatelé fotovoltaických elektráren s panely o výkonu do 10 kW žádat o licenci Energetický regulační úřad, tudíž ani nebudou považováni za osoby samostatně výdělečně činné. Typicky se jedná o případy, kdy si lidé na střechu domu namontují solární panely s výkonem cca 4 kW a naprostou většinu elektřiny spotřebují sami na provoz domu. Jejich zisk z přebytků pouštěných do sítě je v letních měsících maximálně 2-3 tisíce korun, v zimě jen pár stovek. Provozovatelé obvykle mají jiné zaměstnání, ze kterého žijí. Pokud však o zaměstnání přišli, z pohledu zákona se na ně až doposud nahlíželo jako na osoby samostatně výdělečně činné s fiktivním výdělkem cca 12.500,- Kč měsíčně, přestože této částky jejich výdělek z panelů nedosahoval. Neměli tak nárok na podporu v nezaměstnanosti ani na dávky pomoci v hmotné nouzi a sami si museli platit zdravotní i sociální pojištění.

Energetický zákon se nyní mění, zohledňuje velikost elektrárny a výši provozovatelova příjmu z ní. Od 1. ledna 2016 už provozovatelé malých fotovoltaických elektráren do 10 kW nebudou považováni za osoby samostatně výdělečně činné. Budou mít tedy nárok na podporu v nezaměstnanosti a dosáhnou i na dávky pomoci v hmotné nouzi, které předtím nezohledňovaly jejich skutečné příjmy.

Evropská komise schválila na konci dubna pro ČR operační program Životní prostředí (OPŽP) pro roky 2014 až 2020. Program má rozpočet 72,5 miliard korun. Mezi podporovanými aktivitami jsou i energetické úspory a zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech. Modernizaci zastaralých systémů má mimo jiné nahradit i lokální kombinovaná výroba elektřiny a tepla, tzv. kogenerace (a trigenerace při zapojení i chlazení), které jsou součástí schváleného dotačního programu. Šanci na dotace mají obce, města, kraje, neziskové organizace a občanská sdružení nebo podnikatelské subjekty. Na stránkách OPŽP budou brzy k dispozici pro žadatele veškeré podklady a klíčové dokumenty, včetně hodnoticích kritérií, nutné pro zahájení přípravy projektů.

Pro Prioritní osu 5 OPŽP je alokováno téměř 20 procent z celkového rozpočtu programu, asi 15 (přesně 14,6) miliard korun. Výměna zdroje tepla za zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla využívající zemní plyn a kondenzační kotle na zemní plyn jsou zahrnuty v této ose 5 v kapitole A - celkové nebo dílčí energeticky úsporné renovace veřejných budov.

Vytápění a chlazení se podílí dnes celou polovinou na konečné spotřebě energie v Evropské unii. Investice do lokální kombinované výroby elektřiny a tepla pomáhají mimo jiné modernizovat i u nás tolik zastaralé české systémy. Za účelem energetických úspor je dnes často kromě zateplování vhodné stávající teplárenské zdroje právě doplnit o vysoce efektivní kogenerace. „Lokální kogenerační zdroje nevyžadují posílení přenosové a rozvodné sítě a při mimořádných událostech umožňují provozovat síť jen na určitém území,“ říká Jan Valenta, předseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS).

„Využití zemního plynu právě pro malé, střední teplárenské systémy a decentralizované zdroje tepla menšího výkonu je ideálním řešením pro zvyšování energetické účinnosti dodávky tepla i řešením pro lepší životní prostředí. Podle mého názoru bude narůstat. Malé lokální zdroje nabízí efektivnější distribuci tepla a také dlouhodobě stabilnější ceny. Myslím, že řada měst to začíná chápat,“ říká Miloslav Zaur, bývalý předseda Rady ČPS.

Technologie pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla jsou značně různorodé: „Může se jednat o kombinaci klasických kotlů s parními turbínami, paroplynové cykly s plynovými spalovacími turbínami, kogenerační jednotky s pístovými motory, Stirlingovy motory s vnějším spalováním, nebo palivové články. Kogenerace ale může sloužit všem, jimž se zvyšují náklady na vytápění, a s ohledem na stáří stávající technologie uvažují o modernizaci vytápěcího systému. Využít ji mohou i ti, kdo usilují o optimální technické a ekonomické řešení, ale nemají technické a finanční zázemí pro nutné opravy a investice,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS. „Je zřejmé, že nejčastěji dotace a výběr tohoto řešení využijí provozovatelé teplárenských soustav patřících městům a obcím. Ale jsou to také podniky s vlastní výrobou tepla, vlastníci bytových domů, velkých administrativních budov, obchodních center apod. Mohou to být i školy, sportovní nebo ubytovací zařízení. Stručně řečeno, kogenerační jednotky je dnes možné využít ve všech objektech s celoročními nároky na odběr tepla případně chladu. Takovými jsou především nemocnice, domovy důchodců, plovárny, lázně, zimní stadiony, hotely a penziony, obchodní domy a průmyslové závody, v případě využití bioplynu pak i třeba čistírny odpadních vod, zemědělské podniky a skládky komunálního odpadu. Zkrátka každý, kdo má zájem o moderní, ekologicky výhodné a úsporné systémy vytápění,“ vyjmenovává příklady Jan Ruml z ČPS.

Kogenerační způsob výroby elektřiny je podporován ve většině zemí Evropské unie. Marie Donnelly, ředitelka obnovitelných zdrojů energie, výzkumu, inovací a energetické účinnosti GŘ pro energetiku Evropské komise (Renewables, Research and Innovation and Energy Efficiency at the European Commission's DG Energy), zdůrazňuje rostoucí informovanost Evropské komise jako nutnost při řešení klíčového sektoru vytápění v rámci širší energetické politiky EU. Pomocným nástrojem jsou v členských zemích i Národní akční plány pro energetickou účinnost, které se pravidelně hodnotí a aktualizují. V České republice mají provozovatelé vysoce účinných kogeneračních jednotek nárok také na tzv. zelený bonus, jehož výši každoročně stanovuje Energetický regulační úřad podle velikosti a způsobu provozu kogenerační jednotky. Definice vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) je zavedena ve směrnici Evropského parlamentu a rady 2012/27/EU a je rozpracována i v Národním akčním plánu energetické efektivnosti (NAPEE), schváleném v prosinci 2014 českou vládou

Dominantním palivem pro pohon kogeneračních jednotek na bázi spalovacího motoru je zemní plyn. V posledních letech však prudce roste počet zařízení využívajících pro svůj provoz i bioplyn, skládkový plyn, čistírenský plyn nebo jiná alternativní paliva, jako např. důlní plyn.

Vybrané plynárenské společnosti dnes zřizují, modernizují, financují a provozují soustavy centrálního a lokálního zásobování teplem doprovázeného výrobou elektřiny. Snahou je realizovat efektivní a komplexní projekty. Za tímto účelem se při modernizacích soustav dálkového a lokálního vytápění orientují na smysluplné využití kogeneračních jednotek. Tato zařízení jsou konstruována za účelem úspory primárních paliv. Velikost zařízení je volena s ohledem na minimální potřebu tepla v letních měsících pro danou soustavu. Elektrická energie takto vyrobená je následně prodávána do veřejných i lokálních distribučních sítí.
S vysokou účinností využití paliva a velmi nízkými výrobními ztrátami je úzce spjato i snížení emisí CO2, které se pohybuje řádově v tunách na každou vyrobenou MWh elektřiny oproti běžné oddělené výrobě elektřiny z fosilních paliv. „Kogenerace je dnes moderním, vysoce účinným a zároveň ekologickým způsobem výroby tepla a elektřiny. Při procesu kogenerace je smysluplně využito odpadní teplo, jež při výrobě elektřiny vzniká a je použito pro ohřev teplé užitkové vody a pro rozvod tepla. Vysoká účinnost využití energie v palivu, která často přesahuje 90 procent, snižuje jak palivovou náročnost energetiky, tak i globální množství emisí CO2,“ říká Jan Valenta, předseda Rady ČPS. Podpora kogenerace včetně výkupu elektrické energie je u nás navíc zajištěna zákonem.

Elektřina vyrobená v kogenerační jednotce se používá pro vlastní spotřebu objektu, v němž je jednotka umístěna, nebo je možno ji dodávat do sítě. Teplo z kogenerační jednotky se využívá k vytápění budov, přípravě teplé užitkové vody nebo technologického tepla. „Kogenerační jednotky slouží také jako nouzové zdroje elektrické energie v místech její nepřetržité potřeby. Plynárenské společnosti jsou dnes schopny vyhledat vhodné lokality pro výstavbu kogeneračních jednotek, zpracovat studii proveditelnosti, zajistit projektovou dokumentaci a prodávat teplo za výhodné ceny ve srovnání s ostatními zdroji energie,“ dodává Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS.

Evropský parlament včera schválil konečné znění pravidel fungování Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), který je základním pilířem v listopadu předloženého investičního plánu Komise v hodnotě 315 miliard eur. Poslancům se v průběhu jednání s členskými státy podařilo upravit strukturu financování fondu, posílit demokratickou kontrolu jeho působení a zajistit si účast na rozhodování o jeho vedení. Cílem investičního plánu je podpořit financování životaschopných investic v EU.

Parlament schválil legislativní pravidla EFSI poměrem hlasů 464 (pro): 131 (proti): 19 (zdrželo se hlasování). Parlamentní podporu investičního plánu odráží i fakt, že poslanci schválili pravidla fondu ve zrychleném legislativním řízení.

Rozpočty pro výzkum a sítě ochráněny

Parlament se během jednání s členskými státy zasazoval o zlepšení struktury financování a pravidel fungování garančního fondu, o který se investiční plán opírá, jakož i o zvýšení jeho demokratické kontroly. Mezi klíčové úspěchy parlamentních vyjednavačů patří:

• Omezení rozsahu škrtů, které se dotýkají programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 a nástroje na propojení Evropy (CEF – propojení energetických, dopravních a digitálních sítí v EU) o jednu miliardu eur. Příspěvek dvou ze tří zdrojů financování garancí EU v rámci investičního plánu tak bude představovat částku 2,2 miliard eur, respektive 2,8 miliard eur. Každý z těchto dvou programů si tak v porovnání s původním návrhem bude moci ponechat ve vlastním rozpočtu o 500 milionů eur více,

• Garance, že chybějící jedna miliarda eur, kterou poslanci zachránili pro Horizont 2020 a CEF, bude nahrazena z nevyužitých finančních prostředků EU z let 2014 a 2015,

• Právo Parlamentu schvalovat jmenování generálního ředitele a zástupce generálního ředitele investičního fondu,

• Zveřejňování seznamu schválených projektů,

• Definice kritérií pro výběr projektů a seznamu projektových cílů, které by měly zajistit, že vybrané projekty budou v souladu s obecnými prioritami EU.

Reakce zpravodajů

Zpravodaj výboru pro rozpočet José Manuel Fernandes (ELS, PT) uvedl: “Junckerův plán je inovativní nástroj, který významně podpoří investice v Evropě. Na investice se v rámci plánu vynaloží 240 miliard eur a dalších 75 miliard půjde na podporu páteře naší ekonomiky: malé a střední podniky, které zajišťují dvě třetiny pracovních míst v soukromé sféře a představují 99 % podniků v Evropě. Politici pracovní místa nevytváří, ale můžeme pomoci těm, kteří tak činí.”

Zpravodaj výboru pro hospodářské a měnové záležitosti Udo Bullmann (S&D, DE) uvedl: “Evropský parlament připravil půdu pro investice, které Evropa naléhavě potřebuje. Zajistili jsme, že místo ohlížení se do minulosti bude EU investovat do modernizace svého hospodářství. Vůbec poprvé budou tyto investice explicitně uznané v kontextu Paktu stability a růstu, a nebudou jím sankcionovány. Ukončili jsme navíc politiku utajování – povinnosti jsou nyní jasně rozděleny a Evropský parlament je demokraticky zapojen do jmenování generálního ředitele.”

Další postup

Po schválení legislativních pravidel Evropským parlamentem musí návrh schválit i Rada ministrů. Rada vyjádřila předběžné dohodě s Parlamentem podporu již 9. června a brzy by měla prostřednictvím tzv. písemného postupu schválit nová pravidla definitivně. Nařízení kodifikující Junckerův plán by mělo vstoupit v platnost začátkem července. EFSI by měl začít fungovat do září.

Cílem tzv. Junckerova investičního plánu, který byl představen v listopadu 2014, je vytvoření Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) s využitím kapitálu ve výši 5 miliard eur z prostředků Evropské investiční banky (EIB) a zřízením garančního fondu o síle 16 miliard eur. Zdroje na garanční fond ve výši 8 miliard eur budou poskytnuty z rozpočtu EU ve formě vázaných rozpočtových prostředků (právně závazný příslib vynaložit tyto finanční prostředky na dopředu stanovený účel) – z těchto zdrojů budou například v případě potřeby vyplaceny pohledávky EIB. Vyjednavačům Parlamentu a Rady se podařilo dosáhnout kompromisu na konečném textu Komisí předloženého legislativního návrhu po osmi trojstranných jednáních mezi 20. dubnem a 4. červnem.

Česká republika se už příští týden na rok ujme předsednictví ve Visegrádské skupině. Česko tak od 1. července 2015 převezme pomyslnou štafetu po Slovensku. Ta byla oficiálně přebrána minulý týden u příležitosti setkání ministrů životního prostředí zemí V4 a zástupců vlády USA. Česká republika chce klást důraz i nadále na problematiku oběhového hospodářství. Právě oběhové hospodářství se stalo i předmětem společného prohlášení V4 a USA.

Ministři životního prostředí zemí Visegrádské skupiny a zástupci vlády USA a amerických firem na dvoudenním setkání v Tatranské Lomnici diskutovali především o otázkách tzv. oběhového hospodářství, technologiích a inovacích v odpadovém hospodářství, mezi nimi třeba o účinnějším využívání zdrojů, posílení konkurenceschopnosti a surovinové nezávislosti Evropské unie, také o sjednocení a zjednodušení evropské odpadové legislativy v oblasti obalů a výrobků s ukončenou životností a neposledně i o omezování skládkování odpadů. Dalšími tématy byly tzv. zelená ekonomika a zelený růst.

Na závěr 22. zasedání ministrů životního prostředí zemí V4 a USA, delegáti podepsali společné prohlášení, v němž se zavázali podporovat oběhové hospodářství s důrazem na účinnější využívání zdrojů.

„Diskutovali jsme zejména o tom, jak uvádět výrobky na trh tak, aby splňovaly všechna kritéria vedoucí k ochraně životního prostředí. Způsob ochrany životního prostředí v USA a Evropské unii je sice odlišný, existuje však řada společností, které působí na českém nebo slovenském trhu. Na tomto setkání jsme se tedy snažili najít společné body a vysvětlit americkým zástupcům, proč má Evropa v oblasti odpadového hospodářství nebo zelených technologií tak ambiciózní cíle,“ vysvětluje náměstek Vladimír F. Mana.

Setkání ministrů životního prostředí zemí V4 v Tatranské Lomnici bylo také příležitostí k předání předsednictví České republice, která bude Visegrádské skupině předsedat do 30. června 2016.

Prioritami pro Českou republiku bude nejen pokračovat v rozběhnutých projektech a tématech, které nastolilo slovenské předsednictví. Česká republika bude klást důraz i nadále na problematiku oběhového hospodářství a změny evropské odpadové legislativy, na rámec klimatické a energetické politiky EU do r. 2030, revizi systému EU ETS a na mezinárodní vyjednávání o ochraně klimatu, jemuž se na konci roku bude věnovat mezinárodní konference v Paříži. Dalšími prioritami pak bude problematika ochrany ovzduší, naplňování Strategie EU pro biodiverzitu či podpora implementace Rámcové úmluvy o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat.