36. schůze - SLEDUJEME Dne úterý 24. listopadu byla ve 14 hodin zahájena další schůze poslanecké sněmovny. Poslanci mají na programu druhé čtení novely energetického a horního zákona. V pátek 27. listopadu měla přijít na řadu i novela zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí (IRZ) a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) v prvním čtení. Nicméně kvůli obstrukcím opozice novela zatím nebyla projednána. Ve čtvrtek jsou standardně na pořadu interpelace. Jednání sněmovny budeme sledovat a přinášet aktuální informace.

Aktuality:

16.12.:

• plán: III. čtení novely energetického zákona (ST 548)

11.12.:

• novela atomového zákona prošla prvním čtením

10.12.:

• ukončeno druhé čtení novely horního zákona

27.11.:

• jednání přerušeno do úterý 8. prosince do 14 hodin

• IRZ a ISPOP: první čtení neproběhlo

• Ochrana přírody a krajiny: první čtení neproběhlo

26.11.:

• Energetický zákon: ukončené druhé čtení, třetí čtení lze očekávat přibližně do týdne, uvedl ministr Jan Mládek na svém twitterovém účtu

• Veřejné zakázky: Poslanci dnes také schválili v prvním čtení nový zákon o zadávání veřejných zakázek

24.11.:

• IRZ a ISPOP: první čtení pátek 27.11. jako 3. bod

• Ochrana přírody a krajiny: první čtení pátek 27.11. jako 2. bod

• Veřejné zakázky: St 25. 11., 2. a 3. bod

• Horní zákon: druhé čtení - Út 24. 11., 10. bod - neprojednáno

• Energetický zákon: druhé čtení - Út 24. 11., 11. bod - neprojednáno

Anotace předpisů:

IRZ a ISPOP

Novela zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí se zejména zaměřuje na problematiku detailnějšího vymezení ohlašujících subjektů a určitých zjednodušení by se měl dočkat i ISPOP.

Cílem novely je především snížení počtu provozovatelů, kteří mají evidenční a případně též ohlašovací povinnosti ve vztahu k IRZ. Nově bude příloha zákona obsahovat taxativní výčet průmyslových činností včetně prahových hodnot. Výchozím podkladem pro stanovení činností byla klasifikace CZ-NACE. V seznamu nejsou uváděny činnosti, které jsou plně pokryty evropským nařízením. Redukce by se měla dotknout asi 1/3 současných ohlašovatelů, což představuje přibližně 1700 provozoven z celkových 5 tis. Jejich úspory ministerstvo odhaduje na částku 29 mil. Kč za rok.

Spolu s výše popsanou změnou je navrženo několik dalších změn zákona. Zejména se jedná o zrušení povinnosti autorizace hlášení podávaných prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP). Druhou změnou v oblasti ISPOP je zrušení možnosti zasílání plné moci k zastupování povinného subjektu prostřednictvím datové schránky ministerstva. Nově doplňovaným ustanovením se upřesňuje formulace povinnosti vést evidenci údajů pro ohlašování do IRZ a rovněž dochází k upřesnění kompetencí MŽP.

Předkládaný návrh zákona představuje podle ministerstva kompromisní řešení, které vychází z výsledků jednání pracovní skupiny složené ze zástupců MŽP, MPO, Ministerstva zemědělství (MZe), průmyslových svazů a nevládních ekologických organizací. Pracovní skupina tak nalezla shodu, která na jedné straně znamená snížení administrativní zátěže ohlašovatelů do IRZ, zejména malých a středních podnikatelských subjektů, a na straně druhé nesnižuje pozitivní přínos IRZ z pohledu ochrany životního prostředí.

Přehled bodů programu:

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 574/ - prvé čtení

Dodávky elektřiny či plynu lze reklamovat jako každé jiné zboží. Bránit se můžete vždy, když dodavatel neplní své povinnosti stanovené energetickým zákonem, vyhláškami či konkrétní smlouvou. Zřejmě nejčastějším předmětem reklamace je ale vyúčtování spotřebované elektřiny či plynu. Jak tedy reklamovat chybné vyúčtování za energie?

V prvé řadě je nutné mít na paměti, že reklamace zpravidla nemá odkladný účinek. To znamená, že fakturu za odebranou energii musíte zaplatit, i když s výší fakturované částky nesouhlasíte. "V opačném případě riskujete vymáhání dlužné pohledávky s případnými sankcemi,“ upozorňuje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.

Nejprve nahlédněte do smlouvy a obchodních podmínek svého dodavatele, kde zpravidla bývají uvedeny podrobnosti o postupu při vyřizování reklamací.  Měli byste se z nich dozvědět kde, jakou formou a v jaké lhůtě je třeba reklamaci uplatnit.

Obecně platí následující pravidla:

• Dodavatel musí vyřídit reklamaci vyúčtování nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne doručení reklamace.

• Dodavatel je povinen vyrovnat rozdíl v platbách způsobený nesprávným vyúčtováním nebo nesprávným měřením dodávek do 30 kalendářních dnů ode dne doručení reklamace, je-li uznána jako oprávněná. Nedodrží-li tuto lhůtu, náleží zákazníkovi náhrada ve výši 600 Kč za každý den prodlení, nejvýše však 24 000 Kč; u dodávek plynu jde o částky 750 Kč denně, nejvíce však 7500 Kč.

• Reklamaci můžete uplatnit jakýmkoliv způsobem (písemně, telefonicky, elektronicky atd.). Dodavatelé energií často zřizují zákaznické linky a nabádají zákazníky, aby jejich prostřednictvím reklamace řešili. Tyto linky poslouží dobře pro prvotní informaci, samotnou reklamaci je však vhodné podat písemnou formou – ta zajistí prokazatelnost vašich tvrzení, tedy kdy byla reklamace uplatněna, co bylo jejím obsahem atd.

• V dopise uveďte, že se jedná o reklamaci, dále své identifikační údaje (jméno a příjmení, adresu), údaje reklamované faktury (variabilní symbol, zákaznické číslo, číslo odběrného místa), popřípadě popište jiné reklamované vady. Pokud reklamujete vady měření, je vhodné uvést též číslo elektroměru či plynoměru a případně zjištěné stavy. Je vhodné uvést i přesný popis reklamované skutečnosti a případně navrhnout důkazy.

Pokud dodavatel vaši reklamaci nevyřídí nebo nedodrží uvedené lhůty, můžete se obrátit na Energetický regulační úřad, který dohlíží nad dodržováním předpisů v této oblasti. Nejste-li spokojeni s vyřízením reklamace, máte také možnost obrátit se na soud.

Evropská rada v listopadu odsouhlasila první závěry ke správě o Energetické unii. Rada také odsouhlasila regulaci středních spalovacích zařízení, která tak prošla celým schvalovacím procesem.

Rada 10. 11. 2015 odsouhlasila podobu nové směrnice o znečisťujících emisích ze středních spalovacích zařízení. Tato směrnice vyústila z dohod, uzavřené s Radou v červnu 2015 o zahrnutí středních spalovacích zařízení do mechanismu omezování emisí oxidu uhličitého a oxidů dusíku. Komise 18. 12. 2013 předložila návrh na regulaci emisí některých znečišťujících látek pro kategorii středních spalovacích zařízení, která na rozdíl od ostatních kategorií spalovacích zařízení ještě nejsou zahrnuty do unijní legislativy.

Podle Komise je v EU ve střední kategorii 143 tis. zařízení. Nová zařízení budou povinna splňovat limity po dvouletém přechodném období od vstupu směrnice v platnost, větší zařízení s příkonem 5-50 MW do roku 2025 a malá zařízení s příkonem 1-5 MW do roku 2030. Směrnice již byla v říjnu 2015 odsouhlasena Evropským parlamentem a vyšla dne 28. listopadu 2015 v Úředním věstníku Evropské unie.

Energetická unie

Evropská rada dne 26. 11. 2015 stanovila principy, podle kterých by se měl řídit systém správy Energetické unie. S politickým zadáním od Rady je nyní řada na Komisi, aby přišla s návrhem legislativy, která zajistí transparentnost a přinese jasná pravidla pro vytváření národních plánů a zpráv. Zásadní bude jednání s jednotlivými členskými státy, neboť představy o tom, co všechno má Energetická unie splňovat, se velmi liší.

Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič představil první zprávu o stavu energetické unie dne 18.11.2015. Právě rok 2016 se má stát podle Komise rokem, kdy se energetická unie skutečně zrodí. Soustředit se přitom chce na přechod k nízkouhlíkové ekonomice. Komise se v roce 2016 zaměří na předložení právních předpisů pro lepší fungování našeho trhu s elektřinou, další zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie, snížení spotřeby energie a zabezpečení dodávek zemního plynu.

Poplatkovou novelu vodního zákona zřejmě nečeká lehký legislativní proces. Už v připomínkovém řízení ji odmítá Svaz měst a obcí ČR, který požaduje její přepracování. Podle něj jde novou daň z odběru pitné vody. Svaz průmyslu a obchodu ČR považuje zákon za klíčový pro konkurenceschopnost průmyslu. Ten novelu zákona neodmítl, nicméně na ministerstvo zaslal dvanáct stran připomínek. K novele vodního zákona bylo možné se vyjádřit do 7. prosince.

Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) je toho názoru, že předložená novela se věnuje hlavně zvyšování poplatků, aniž by zajišťovala efektivní využití těchto prostředků pro systematické zlepšování vodního hospodářství v Česku či potřebné zajištění financování opatření pro zmírnění následků sucha a dále radikálním způsobem mění postupy prokazování splnění limitů vypouštění a výběru poplatků.

Všechny navrhované změny jsou natolik zásadního charakteru, že pravděpodobně dojde ke znejistění celého systému. Svaz novelu vodního zákona tak odmítá jako celek a požaduje její úpravu a nové předložení.

Podle Ministerstva životního prostředí, jako předkladatele novely, je cílem novely zvýšení poplatků za vypouštění odpadních vod a motivace znečišťovatelů ke zlepšení čištění odpadních vod. Zlepšení čištění na stávajících technologiích je možné jen instalací dosud nepoužívaných nových technologií s řádově vyššími investičními i provozními náklady, které není možné získat jinak než násobným zvýšením stočného, upozorňuje Svaz.

Motivační úloha nových poplatků podle Svazu nebude mít žádné účinky na zlepšení čištění odpadních vod, protože platit budou všichni, prakticky bez možnosti jejich významného snížení. Ve skutečnosti jde tedy o nové daně a to z odběru pitné vody z veřejných zdrojů. V Evropském kontextu jde o zavedení unikátních daní, které spolu s rovněž nevídanou výší DPH ze stočného staví Česko do čela zemí významně vydělávajících na hromadném odvádění a čištění komunálních odpadních vod. Svaz soudí, že výsledkem bude další snižování spotřeby pitné vody, která je v ČR již dnes velmi nízká a to pod hranicí doporučovaných hygienických minim.

Svaz dále soudí, že rozhodnutí o udělení exkluzivity laboratořím Povodí na rozbory vypouštěných odpadních vod z ČOV neznamená žádnou úsporu nákladů pro jejich provozovatele, jak uvádí předkladatel návrhu zákona. S tím souhlasí i Svaz průmyslu a obchodu ČR, který se k novele vodního zákona také vyjádřil.

Ten považuje předložený zákon za klíčový zákon, který významně ovlivňuje konkurenceschopnost průmyslu, proto byla věnována projednání zákona maximální pozornost a veškeré připomínky byly důkladně pro diskutovány napříč všemi odvětvími. Za naprosto zásadní právě označil připomínku týkající se zachování stávajícího systém u nastavení systému monitoringu, tzn. systém u akreditovaných laboratoří soutěžících na trhu v běžných komerčních podmínkách. Za další zásadní připomínku označil také změnu sazeb poplatků.

Jelikož Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) není oficiálním připomínkovým místem, byly připomínky k zákonu projednány se Svazem měst a obcí a výsledný materiál byl jménem SMO ČR zaslán na Ministerstvo životního prostředí. SOVAK ČR se zcela ztotožňuje s připomínkami Svazu měst a obcí.

Mezi klíčové body novely patří:

• Novelizace poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových - Dochází ke změně limitů a sazeb pro zpoplatnění vypouštění odpadních vod do vod povrchových.

• Novelizace poplatku za odebrané množství podzemní vody - Dochází ke změně limitů a sazeb pro zpoplatnění odběrů podzemních vod. Poplatek za odběr podzemních vod má být stejný nebo vyšší, než je platba za odběr povrchových vod a nedocházelo tak k přednostnímu využívání podzemních vod.

• Novelizace správy poplatků - Dochází k přenesení většiny kompetencí ve správě poplatků z ČIŽP na SFŽP, jakožto hlavního příjemce výnosu z poplatků. Mimo zjednodušení systému, které plyne z aplikace daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.) místo správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.) a z centralizace celého procesu, je pozitivem tohoto řešení také snížení administrativní zátěže ČIŽP, která je a měla by být primárně orgánem kontrolním. S touto změnou souvisí i změna získávání podkladů pro výpočet poplatků za vypouštění odpadních vod, kdy zjišťování koncentrace znečištění v odpadních vodách bude v režii SFŽP.

• Novelizace ustanovení vodního zákona týkající se odpadních vod - Dochází k upřesnění definice pojmu odpadní voda a způsobů likvidace odpadních vod podle  vodního zákona. Za odpadní vodu budu považována směs obsahující nejméně devadesát osm hmotnostních procent vody. U průmyslových odpadních vod, jež jsou zneškodňovány na průmyslové čistírně odpadních vod, nebude minimální obsah vody limitován. Odvádí - li se odpadní voda a srážková voda společně jednotnou kanalizací, stávají se srážkové vody vtokem do této kanalizace vodou odpadní. Dále novela nově stanovuje, že kdo akumuluje splaškové odpadní vody vznikající převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech a neobsahující nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování odvozem na čistírnu odpadních vod. Odvoz může provádět pouze osoba oprávněná.

• Novelizace ustanovení vodního zákona týkající se povinností při haváriích a úhrady nákladů na opatření k nápravě závadného stavu ze zvláštního účtu kraje - Dochází k rozšíření možností ČIŽP při šetření havárií na vodách a ke zjednodušení čerpání finančních prostředků ze zvláštního účtu krajského úřadu (§ 42 odst. 5).

• Novelizace ustanovení vodního zákona týkající se ochrany před povodněmi - Dochází k zezávaznění dnes nepovinného stanovení omezujících podmínek v záplavovém území podle míry povodňového nebezpečí nebo ohrožení vodoprávním úřadem.

• Novelizace a upřesnění sankčních ustanovení vodního zákona - Dochází k úpravě sankčních ustanovení v reakci na výše uvedené změny a k opravě některých legislativně technických nedostatků.

• Naplnění požadavků plynoucích z usnesení vlády č. 72 ze dne 30. ledna 2013 (tzv. ekoaudit) - Dochází k omezení administrativy v oblasti poplatků, kdy v návrhu novely je upuštěno od povinnosti podávat poplatková hlášení u obou typů poplatků (zrušení záloh). Zrušen byl institut odkladu a prominutí poplatku, neboť tyto postupy jsou upraveny daňovým řádem, podle kterého se nově poplatky spravují. Dále byla omezena povinnost ohlašování údajů podle § 38 přes systém ISPOP až na zdroje, které vypouštějí více než 6000 m3 odpadních vod za kalendářní rok.

Odkaz na podrobné připomínky:

Svaz měst a obcí ČR

Svaz průmyslu a dopravy ČR

Související článek:

Změna poplatků je tu! Novela vodního zákona jde do připomínkového řízení (7.11.2015)

Budeme pít německou vodu, plánují v Chebu. Vyjde levněji než ta česká (10.12.2015, iDNES.cz)

ZÁZNAM Dva dny před předpokládaným závěrem pařížské konference OSN o klimatických změnách vyjednavači představili nový návrh závěrečné dohody. Má jen 29 stran a některé klíčové spory stále neřeší. Třeba příspěvky méně rozvinutým zemím, nebo udržitelnou úroveň oteplování. Jaký bude závěr pařížské konference? Dohodnou se delegáti na nutných opatřeních? Hostem Událostí, komentáře bude dnes ministr životního prostředí Richarda Brabce. Záznam pořadu ZDE (od 28:30 minuta)

Dva dny před předpokládaným závěrem pařížské konference OSN o klimatických změnách dnes diplomaté představili nový návrh závěrečné dohody, který má jen 29 stran. Vyjednávači text tak výrazně zhustili, předcházející pracovní verze závěrečného dokumentu měla 48 stran. Některé klíčové spory ale stále nebyly vyřešeny.

Mnohé zásadní části nové verze dokumentu totiž stále obsahují vynechaná volná místa, různé varianty pojmů či hned několik zcela odlišných formulací, o jejichž přesném znění se dál vyjednává. Nyní je v dokumentu 47 částí ve variantách a stále 366 závorek s různými možnostmi pojmů.

Ve třech variantách je například stále znění hned druhého, klíčového článku textu, týkajícího se "smyslu dohody". Podle první verze je cílem udržet stoupání teplot pod dvěma stupni Celsia. Druhá zmiňuje udržení teplot "výrazně pod dvěma stupni" s upozorněním, že pro některé části světa znamená oteplování nad 1,5 stupně výrazné riziko. Třetí - nejpřísnější - možnost předpokládá cíl pod 1,5 stupně Celsia.

Jednou z nedořešených otázek dál zůstávají peníze, tedy způsob a míra příspěvků vyspělých zemí těm méně rozvinutým na pomoc se snižováním emisí a následky klimatických změn. Cílem je přitom mít 100 miliard dolarů (zhruba dva biliony korun) ročně do roku 2020 na pomoc nejméně rozvinutým zemím.

Mnohé země, včetně EU a Spojených států, ale daly před večerním jednáním najevo, že nynější kompromis je málo a trvá odhodlání prosadit co nejambicióznější podobu budoucí Pařížské dohody.

Mohlo by Vás zajímat:

Klimatická dohoda z Paříže nebude mít na Čechy přímý vliv, řekl ministr Brabec v rozhovoru pro iDNES.cz (9.12.2015, iDNES.cz)

Enterprise Europe Network, která poskytuje odborné služby zaměřené na podporu a zvyšování konkurenceschopnosti především malých a středních podniků, zveřejnila další přehled zajímavých technologií. Další informace je možné získat na info.een@tc.cz nebo na telefonu 234 006 173. Níže uvádíme zajímavé technologie z pohledu životního prostředí.

Biologicky rozložitelný polymerní kompozit

Ukrajinská univerzita vyvinula biologicky rozložitelný polymerní kompozit složený z polyolefinu, plastifikátorů a biologicky rozložitelného polymeru. Kompozit lze použít pro všechny obvyklé techniky v plastikářském průmyslu (vytlačování, vstřikování nebo tvarováním za tepla) i pro různé oblasti použití, jako je stavební a chemický průmysl, zemědělství (agrochemie) apod. Přidáním různých bio organických změkčovadel do kompozitu umožní urychlení procesu chemické destrukce i za anaerobních podmínek (například v půdě). Hledají se průmysloví partneři či výzkumné ústavy pro technickou /výzkumnou spolupráci a licenční smlouvu.

Technologie zpomalení hoření na vodní bázi akrylového polymer

Střední izraelská firma vyvinula na bázi vody akrylový polymer zabraňující hoření vhodný pro různou aplikovatelnost, zejména v textilním průmyslu a v průmyslu nátěrových hmot. Výhodou je šetrnost k životnímu prostředí, transparentnost, snadná začlenitelnost do různých materiálů, dobrá kompatibilita, Ph stabilita apod. Hledají se průmysloví partneři pro uzavření obchodní smlouvy s technickou pomocí a licenční smlouvy.

Odvolat, nebo neodvolat, zlodějka, nebo hrdinka, můžete si vybrat, ke kterému názorovému proudu se chcete přidat. Šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková je aktuálně nejkontroverznější personou české energetiky. Již několik měsíců se spekuluje o jejím odvolání. Spekulace zesílily poté, co odmítla vypsat miliardové podpory pro obnovitelné  zdroje spuštěné v letech 2006 až 2012. Kvůli tomu, že doposud nepřišla z Bruselu notifikace, zjednodušeně řečeno schválení výše podpory pro zmíněné období. Celý rozhovor čtěte ZDE

Diplomaté v Paříži zřejmě předloží výrazně zúžený návrh klimatické dohody. Zmizet by z ní měly některé sporné pasáže. Dokument měl být ale podle původních představ hostitelské Francie už téměř hotový. Blíží se páteční termín pro představení smlouvy, kvůli vleklým rozporům to ovšem vyjednavači nejspíš nestihnou. Klimatická dohoda podle vyjednavačů s velkou pravděpodobností vznikne, zatím se ale státy nedohodly ani na její závaznosti, ani na cílovém růstu globální teploty, ani na penězích. „Pokud se nestane malý zázrak, byť je pravděpodobné, že s blížícím se termínem se budou sbližovat i pozice, tak si myslíme, že to bude pokračovat minimálně přes noc do soboty,“ odhaduje ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO. 

Zdroj: ČRo

Skupina ČEZ si předsevzala zlepšit energetickou účinnost a snížit v České republice emise CO2 na vyrobenou MWh elektřiny o 46 % do roku 2020 ve srovnání s rokem 2001. ČEZ se tím připojil k ostatním energetikám, které v souvislosti s klimatickou konferencí v Paříži deklarovaly své konkrétní cíle. ČEZ v Paříži aktivně jedná o efektivním nastavení ceny uhlíku a propojení obchodování s CO2 a patří mezi přibližně 100 mezinárodních firem a dalších organizací, které již podpořily tzv. návrhy pro byznys.

„Pro Evropu je zcela zásadní, aby došlo k celosvětové shodě nad snižováním emisí skleníkových plynů, a starý kontinent tak nezůstal v tomto boji osamocen. Pravděpodobně by pak Evropa měla velké problémy obstát v globální hospodářské konkurenci, protože nákladná opatření na snížení emisí by prodražila její produkci ve srovnání se zbytkem světa,“ uvedl Daniel Beneš, generální ředitel společnosti ČEZ.

Jedním ze stěžejních prvků klimatické dohody je zapojení všech významných světových emitentů, a to nejen z oblasti energetiky, ale i celého průmyslu, který ponese velkou část nákladů boje proti změnám klimatu. Dohoda by měla vyslat jasný signál soukromému sektoru, aby směřoval své finanční prostředky do nízkouhlíkových investic.

„Ze společných setkání politiků a zástupců byznysu vyplynulo, že hlavním problémem pro dekarbonizaci světové ekonomiky není neochota firem snižovat emise skleníkových plynů, ale mnohdy špatná volba nebo neexistence vhodných technologií a nástrojů a rovněž dlouhodobá nestabilita regulatorního prostředí,“ vysvětlil Beneš.

Zcela zásadní je v tomto směru nastavení ceny uhlíku, které pak stimuluje nejen podnikatelské subjekty, ale i veřejný sektor a domácnosti ke snižování emisí. Jde o způsob, který zachová technologickou neutralitu a je založen na tržní bázi. Direktivní rozhodování naopak vede k prodražování plnění cíle a k negativním efektům na celou ekonomiku.

„Dlouhodobou strategií ČEZ je dosáhnout uhlíkově neutrální výroby elektřiny do roku 2050. K tomuto ambicióznímu cíli, který jde i nad rámec závazků EU a většiny států světa, jsme se přihlásili spolu s dalšími významnými energetikami v Evropě,“ doplnil cíl společnosti její generální ředitel Daniel Beneš. ČEZ za poslední dekádu investoval do nízkouhlíkových technologií přes 5 miliard eur, čímž se již podařilo snížit emisní intenzitu o 30 %.

Dokument ke stažení:

Brožura obsahující společné vyjádření Iniciativy Magritte

Poslaneckou iniciativou se do zákona o místních poplatcích (novela č. 266/2015 Sb.) dostala úprava § 10b řešící osvobození od poplatku za odpady. Pokud tedy stanovujete poplatek za odpady ve vaší obci podle zákona o místních poplatcích, nezapomeňte upravit vaši obecně závaznou vyhlášku, upozorňuje Svaz měst a obcí ČR.

A to ideálně do konce roku. Dle přechodných ustanovení novely je totiž nutné, aby spolu s účinností změny zákona od 1. ledna 2016 došlo k úpravě  - vydání nových předmětných obecně závazných vyhlášek.

Podle nového znění odst. 3 je od poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů osvobozena fyzická osoba, která je:

a) umístěna do dětského domova pro děti do 3 let věku, školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo školského zařízení pro preventivně výchovnou péči na základě rozhodnutí soudu nebo smlouvy,
b) umístěna do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě rozhodnutí soudu, na žádost obecního úřadu obce s rozšířenou působností, zákonného zástupce dítěte nebo nezletilého,
c) jako nezaopatřené dítě umístěna v domově pro osoby se zdravotním postižením na základě rozhodnutí soudu nebo smlouvy o poskytnutí sociální služby, nebo
d) umístěna v domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory, domově se zvláštním režimem nebo chráněném bydlení.

Text přechodného ustanovení novely č. 266/2015 Sb.:

Pro poplatkové povinnosti u místních poplatků, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 565/1990 Sb. a obecně závazné vyhlášky vydané na základě jeho zmocnění, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Zdroj: za využití informace ze SMO ČR

NOVÉ DOTACE Zejména města a obce mohou významně snížit výlohy za energie ve veřejných budovách. Ministerstvo životního prostředí totiž dnes vyhlásilo novou výzvu z Operačního programu Životní prostředí společně s výzvou z Národního programu Životní prostředí. Obě výzvy podpoří projekty na realizaci energetických úspor u veřejných budov. Žádosti o dotaci lze podávat od 1. prosince 2015 do 15. dubna 2016 a žádost o zvýhodněný úvěr pak od 14. prosince 2015 do 21. prosince 2016. Celková alokace činí tří miliard korun a na zvýhodněné úvěry ve výši půl miliardy korun.

Nová výzva č. 19 z Opetračního programu Životní prostředí (OPŽP) se zaměřuje na projekty energetických úspor u veřejných budov, a to realizací celkových nebo dílčích energeticky úsporných renovací a zvýšením využití obnovitelných zdrojů energie včetně projektů využívajících takzvané energetické služby se zárukou (EPC). Alokace výzvy činí tři miliardy korun. Dotaci mohou získat majitelé veřejných budov na území celé České republiky.

Souběžná výzva z Národního programu Životní prostředí (NPŽP) pak nabízí zvýhodněné úvěry na kofinancování projektů podpořených Výzvou (č. 19) z OPŽP. Příjemci dotací z OPŽP mohou díky ní pokrýt až sto procent celkových způsobilých výdajů na jimi realizovaný projekt. Roční úroková míra u úvěru je stanovena fixně na jedno procento bez dalších poplatků. Maximální délka splatnosti úvěru je 10 let, přičemž bude umožněn odklad splátek až do 12 měsíců po realizaci projektu. Na zvýhodněné úvěry bylo z prostředků státního fondu vyčleněno půl miliardy korun.

Nabídka možnosti čerpat zvýhodněný úvěr na projekty se v případě výzvy OPŽP vztahuje hlavně na města a obce, dobrovolné svazky obcí, městské části hlavního města Prahy, příspěvkové organizace, obchodní společnosti ovládané z více než 50 procent obcemi a městy nebo jinými veřejnoprávními subjekty.

Žádosti o dotační podporu v 19. výzvě Operačního programu Životní prostředí mohou žadatelé podávat od 1. prosince 2015 do 15. dubna 2016, žádost o zvýhodněný úvěr pak od 14. prosince 2015 do 21. prosince 2016.

Podporu lze získat na zateplení obvodového pláště budovy, výměnu a renovaci otvorových výplní, realizaci opatření majících prokazatelně vliv na energetickou náročnost budovy nebo zlepšení kvality vnitřního prostředí. Podporovány jsou projekty nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla, projekty na výměnu zdroje tepla pro vytápění nebo přípravu teplé užitkové vody s výkonem nižším než 5 MW a projekty na využívání obnovitelných zdrojů energie.

Při posuzování projektů budou pracovníci Státního fondu životního prostředí ČR posuzovat zejména konečné snížení spotřeby energie v budově, odhadované roční snížení emisí skleníkových plynů nebo i tuhých znečišťujících látek.

Typy podporovaných projektů a aktivit:

A) Celkové nebo dílčí energeticky úsporné renovace veřejných budov:

• Zateplení obvodového pláště budovy,

• Výměna a renovace (repase) otvorových výplní,

• Realizace stavebních opatření majících prokazatelně vliv na energetickou náročnost budovy nebo zlepšení kvality vnitřního prostředí,

• Realizace systémů nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla,

• Realizace systémů využívajících odpadní teplo,

• Výměna zdroje tepla pro vytápění nebo přípravu teplé užitkové vody s výkonem nižším než 5 MW využívajícího fosilní paliva nebo elektrickou energii za účinné zdroje využívající biomasu, tepelná čerpadla, kondenzační kotle na zemní plyn nebo zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla využívající obnovitelné zdroje nebo zemní plyn.

• Instalace solárně-termických kolektorů pro přitápění nebo pouze přípravu TV.

B) Samostatná opatření výměny zdroje tepla s výkonem nižším než 5 MW využívajícího fosilní paliva nebo elektrickou energii pro vytápění nebo přípravu teplé vody za účinné zdroje využívající biomasu, tepelná čerpadla, kondenzační kotle na zemní plyn nebo zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla využívající obnovitelné zdroje, instalace solárně-termických kolektorů a instalace systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla, kde veřejná budova splňuje určitou energetickou náročnost a v případě instalace systému nuceného větrání s rekuperací zároveň nesplňuje požadavky na zajištění dostatečné výměny vzduchu.

Příjemci podpory:

• Kraje
• Obce a města
• Svazky obcí
• Městské části hl. m. Prahy
• Organizační složky státu
• Státní organizace
• Příspěvkové organizace
• Veřejné výzkumné instituce
• Veřejnoprávní instituce
• Vysoké školy a školská zařízení
• Nestátní neziskové organizace
• Církve a náboženské společnosti a jejich svazy

Dokumenty ke stažení:

A) OPŽP 19. výzva:

• Text 19. výzvy

• Hodnoticí kritéria SC 5.1

• Bilance solární soustavy

• Zjednodušená měsíční bilance solární tepelné soustavy

• Metodický návod pro splnění požadavku na zavedení energetického managementu

• Příklady správné praxe energetického managementu

• Metodika výpočtu kritérií solárních fotovoltaických systémů pro veřejné budovy

• Vzor kumulativního rozpočtu

• Metodika EPC

• Vzor energetického posudku

• Příloha č. 1 k výzvě

B) NPŽP - 8. výzva (zvýhodněné úvěry):

• Příloha_Ekonomické podklady

• Text 8. výzvy

• Žádost o poskytnutí podpory

C) Obecné dokumenty:

• Pravidla pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP 2014-2020

• Příloha k Pravidlům

• Harmonogram výzev na rok 2016

• Střednědobý harmonogram výzev do roku 2018

První recyklační linka na papíry do kanceláře se jmenuje PaperLab a Epson ji prezentuje jako první takové zařízení, které nepotřebuje vodu. Výjimkou je pouze malé množství vody pro udržení správné úrovně vlhkosti uvnitř systému. Není tak třeba zařízení připojovat k přívodu vody a kanalizaci.

Přístroj funguje tak, že rozloží papír na základní vlákna, které následné spojí do nových listů. Byť se o tom firma nezmiňuje, v průběhu procesu by mělo dojít i k čištění.

Epson si už dříve nechal patentovat technologie, které mohou napovědět, jak celý proces funguje. V nich se popisuje způsob mechanického drcení a rozvlákňování papíru a následné využití systému vzduchového cyklonového odlučovače pro odstranění inkoustu.

Ke spojení vláken lze podle Epsonu využít různá pojiva. Díky tomu systém může vytvořit zářivě bílý, barevný, odolný proti plamenům nebo dokonce parfémovaný papír.

Podle firmy je celý systém efektivnější než klasický způsob recyklace, kdy se potištěný papír odveze na recyklační linku a následně jde vyrobený čistý papír znovu do prodeje.Na druhou stranu Epson nezmiňuje energetické a další náklady, které bude uživatel s provozem zařízení mít.

PaperLab je podle společnosti schopen „vyrobit“ 14 listů za minutu nebo 6 720 za den. Vložený papír projde celým procesem do tří minut po vložení. Systém může také produkovat papír formátu A3 a dokonce zvládne v určitém rozmezí nastavit tloušťku a hustotu papíru.

Zdroj: https://technet.idnes.cz

TEXT PROJEVU MINISTRA Ministr životního prostředí Richard Brabec včera vystoupil na konferenci COP21 v Paříži, kde se scházejí ministři členských států OSN, aby podpořili mezinárodní vyjednávání nové smlouvy o ochraně klimatu.

Ministr Brabec uvedl, že Česká republika je na dobré cestě ke splnění závazků. Úroveň emisí skleníkových plynů v Česku byla v roce 2013 o 34 % nižší než v roce 1990. A dále, že se Česko spolu s EU přijali ambiciózní závazek do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 % ve srovnání s rokem 1990.

Kromě toho Česká republika investuje významné finanční prostředky do energetické účinnosti a ekologického vytápění v různých oblastech, včetně domácností a průmyslu. Celkový rozpočet na tato opatření dosáhne do roku 2020 částky převyšující 2 miliardy eur.

Česku považuje podle Brabce Zelený klimatický fond za důležitý nástroj zprostředkovávající nezbytnou finanční podporu. Česká republika přislíbila do fondu přispět částkou 5,3 mil. dolarů a dalšími dvěma miliony dolarů podpořila německou iniciativu Climate Finance Readiness Programme.

Ministr R. Brabec v neposlední řadě uvedl, že Česká republika přijala jednak Politiku ochrany klimatu v ČR a také, že v kontextu s dlouhotrvajícím obdobím sucha Česko připravilo Národní adaptační strategii.

Globální emise oxidu uhličitého (CO2) letos v porovnání s loňskem nevzrostou či dokonce lehce klesnou. Je to poprvé, co tato situace nastane, i když světová ekonomika roste. Tvrdí to vědci ve studii zveřejněné v časopise Nature Climate Change, která byla představena na klimatické konferenci OSN v Paříži. Jev je prý dán menším využíváním uhlí v Číně a rostoucí oblibou obnovitelných zdrojů energi. Vědci ale očekávají, že tento stav bude jen dočasný a emise stoupnou zároveň s tím, jak porostou rozvíjející se ekonomiky, využívající především uhlí. Obavy panují v tomto směru zejména ohledně Indie.

Vyjednávací týmy aktuálně finalizují text nové smlouvy, která bude ve středu předána francouzskému předsednictví konference, které o ní zahájí finální politická jednání. Přijetí smlouvy na summitu se pak očekává v pátek. Mezitím se zástupkyně České republiky dostala do speciálního týmu, který bude kontrolovat správnost návrhu smlouvy z hlediska lingvistického a právního.    

Konference je 21. zasedáním smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a koná se v Paříži od 30. listopadu do 11. prosince 2015. Hlavním úkolem pařížské klimatické konference je dojednání nové mezinárodní smlouvy o ochraně klimatu, která by měla začít platit pro všechny smluvní strany této Rámcové úmluvy po roce 2020.

Ministr R. Brabec byl včera hostem pořadu Studia ČT24 (od 27 do 33 minuty )

Text projevu ministra R. Brabce na COP 21:

Pane prezidente, vaše excelence, dámy a pánové, vážení hosté,

nejprve mi dovolte vyjádřit nejhlubší díky vládě a lidu Francie a zejména Jeho Excelenci předsedovi konference smluvních stran panu Laurentu Fabiusovi za přípravu a uspořádání této důležité mezinárodní akce. Velmi oceňujeme skutečnost, že i přes nedávné brutální teroristické útoky Francie neztratila odvahu a tuto významnou konferenci uskutečnila. I z tohoto důvodu musíme všichni usilovat o úspěšný výsledek jednání o ochraně klimatu.  

Dovolte mi rovněž, abych se plně ztotožnil s prohlášeními Evropské unie a jejích členských států. Je nesporné, že změna klimatu je jednou z nejvážnějších globálních hrozeb, před nimiž svět stojí. V průběhu tohoto roku jsme byli svědky extrémních a různorodých klimatických jevů na celém světě. Není pochyb o tom, že změna klimatu má zásadní dopady nejen na životní prostředí, ale i na ekonomickou prosperitu a účinné potírání chudoby a je i bezpečnostní výzvou.

Abychom mohli změně klimatu účinně čelit, musíme jednat společně. Všechny smluvní strany se musejí na zajištění naší budoucnosti spravedlivě podílet a být součástí nového ujednání. Zde v Paříži musíme dosáhnout právně závazné mezinárodní smlouvy, která zajistí, aby nárůst průměrné globální teploty ve srovnání s předindustriálními hodnotami nepřekročil hranici 2 °C. Je také důležité, aby nám nová smlouva umožňovala v průběhu času navyšovat ambice. Nová smlouva musí být vyvážená, a proto je třeba věnovat potřebnou pozornost dalším zásadním otázkám budoucího klimatického režimu. Opatření pro snižování emisí skleníkových plynů musí být propojena s adaptačními opatřeními tak, aby vedla k omezování nepříznivých dopadů změny klimatu. Pro zajištění efektivní realizace nové smlouvy bude mít velký význam odpovídající finanční a technická podpora a rovněž budování kapacit.

Přijetím účinné, trvalé a spravedlivé smlouvy zde v Paříži vyjádříme naši odpovědnost vůči současným i budoucím generacím. Česká republika je na dobré cestě ke splnění redukčních závazků vyplývajících z Úmluvy a jejího Kjótského protokolu. Úroveň emisí skleníkových plynů v České republice byla v roce 2013 o 34 % nižší než v roce 1990. Spolu s EU a jejími členskými státy jsme předložili vnitrostátně stanovený příspěvek (Intended National Determined Contribution – INDC) a přijali ambiciózní závazek do roku 2030 dále snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 % ve srovnání s rokem 1990.

Ke splnění našich současných i budoucích závazků a příspěvků budeme i nadále realizovat a rozvíjet ambiciózní a efektivní klimatickou politiku na národní úrovni. V současné době dokončujeme novou Politiku ochrany klimatu v ČR, která vytvoří předpoklady k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku do roku 2050. Soustředí se především na opatření, která mají nejvyšší potenciál pro snižování emisí skleníkových plynů, a uhlíkovou náročnost v různých odvětvích (např. energetika, průmysl, doprava, odpady, zemědělství a lesnictví). Kromě toho Česká republika investuje významné finanční prostředky do energetické účinnosti a ekologického vytápění v různých oblastech, včetně domácností a průmyslu. Celkový rozpočet na tato opatření dosáhne do roku 2020 částky převyšující 2 miliardy eur.

Stejně jako ostatní státy zažila i Česká republika řadu povodní a dlouhotrvající období sucha, jež způsobily rozsáhlé a nevratné škody. V této souvislosti jsme připravili komplexní Národní adaptační strategii, která byla přijata před několika týdny. Tato strategie vychází z vědeckých poznatků, informuje o možných negativních dopadech a obsahuje návrhy na adaptační opatření v mnoha oblastech (například vodohospodářství, lesnictví, zemědělství, městské prostředí, zdraví, krizové řízení apod.).

Jsme si vědomi skutečnosti, že nejchudší a nejzranitelnější rozvojové země jsou při řešení svých klimatických otázek závislé na pomoci. V tomto ohledu považujeme Zelený klimatický fond za důležitý nástroj zprostředkovávající nezbytnou finanční podporu. Česká republika přislíbila do tohoto fondu přispět částkou 5,3 mil. dolarů a dalšími dvěma miliony dolarů podpořila německou iniciativu Climate Finance Readiness Programme. Rád bych využil této příležitosti, abych vás ujistil, že Česká republika bude i nadále poskytovat potřebnou podporu rozvojovým zemím a pomáhat jim řešit jejich potřeby související s adaptací na změnu klimatu a zmírňování jejích následků.  

Vaše excelence, dámy a pánové,

V posledních letech se všechny smluvní strany aktivně zapojily do projednávání nové smlouvy. Jsme si vědomi toho, že tato jednání jsou poměrně složitá a velmi obtížná. Neměli bychom však promarnit ohromné úsilí, které jsme doposud vynaložili. Změňme naše ambiciózní cíle a záměry v reálný a funkční právně závazný výsledek pařížských jednání, který přispěje k bezpečnějšímu životu na naší planetě.

Děkuji vám za pozornost.