AVÍZO Ve dnech 12. a 13. května 2016 se na zámku v Lednici uskuteční 23. setkání ministrů životního prostředí států Visegrádské čtyřky, Bulharska a Rumunska. Na programu jednání bude mj. politika využívání odpadů jako zdrojů a téma biologické rozmanitosti se zaměřením na vyhodnocení účinnosti příslušné evropské legislativy.

Dále budou ministři jednat například i o aktuálně připravovaném evropském seznamu invazních druhů rostlin a živočichů. Ty v přírodě ohrožují původní druhy a způsobují i hospodářské škody, případně ohrožují zdraví obyvatel. Ročně jde v EU o náklady a ztráty ve výši 12 miliard eur.

Ministři budou také diskutovat o svých zkušenostech s aplikací kompenzačních opatření v lokalitách zařazených do soustavy Natura 2000. V Česku je prvním takovým případem aplikace kompenzačních opatření v souvislosti s přípravou obchvatu Břeclavi, který zasahuje do Evropsky významné lokality Soutok-Podluží.
Posledním klíčovým tématem společného jednání pak bude sucho, které sužuje nejen Evropu a stává se tak novým světovým strašákem pro národní ekonomiky i bezpečnost občanů.

Českou republiku bude na jednání reprezentovat ministr životního prostředí Richard Brabec.

V prvním čtvrtletí 2016 dosáhla Skupina ČEZ čistého zisku 10 mld. Kč, což je meziročně o 32 % více. Provozní zisk před odpisy (EBITDA)meziročně vzrostl o 5 %. Růstu se podařilo dosáhnout navzdory dalšímu poklesu velkoobchodních cen elektřiny. Významný podíl na tom měla podle firmy úspěšná obchodní strategie firmy. Více ZDE

Celkem 286 projektů přihlásili doposud jejich autoři do letošního 8. ročníku soutěže Ekologický oskar. Přihlášky jsou uzavřeny pro kategorie Obec, Kutil, Firma, Mládež a Stavba. Do kategorie Nápad, otevřené široké veřejnosti, mohou lidé své projekty přihlašovat až do 15. srpna.

Více než dvě stě projektů se letos utká v pěti základních kategoriích o prestižní ocenění Ekologický oskar. Projekty zaměřené na úsporu energií a ochranu přírody mohli lidé do soutěže přihlašovat do 15. dubna. „Letošní nová soutěžní kategorie Stavba zamíchala oproti minulým ročníkům s rozložením projektů. Ve prospěch samostatné kategorie pro stavby a rekonstrukce se přesunuly projekty dříve přihlašované jako Kutil nebo Firma,“ vysvětluje Vladimíra Glaserová z organizačního týmu soutěže Ekologický oskar. Kategorie Obec a Mládež si drží přibližně stejné množství projektů jako v předchozích letech.

O vítězi rozhodne veřejnost

Jednotlivé projekty bude nyní posuzovat komise složená z odborníků na danou tématiku. „Z přihlášených projektů vybere odborná komise pod záštitou Akademie věd vždy dva nejlepší, a to pro každou kategorii. Tyto projekty představíme na tiskové konferenci v polovině června. O vítězi jednotlivých kategorií pak rozhodne veřejné hlasování, které poběží od června do září,“ dodává Glaserová. Na hlasující čekají také letos zajímavé odměny, tou hlavní je roční zápůjčka vozu ŠKODA Citigo G-TEC na stlačený zemní plyn.

Odměna 300 000 Kč a pomoc s realizací

Přihlašování projektů je stále otevřené do kategorie Nápad. Vůbec poprvé tak může o Ekologického oskara soutěžit kdokoliv s myšlenkou či námětem třeba na novou mobilní či webovou aplikaci, ekologický výrobek nebo cokoliv dalšího, co pomůže chránit přírodu či šetřit energie. V minulosti byla kategorie směřována spíše na firemní projekty.

Lidé mohou svůj nápad zdarma přihlásit až do 15. srpna na webových stránkách soutěže. Vítěz získá 300 000 korun a navíc odbornou pomoc s realizací svého projektu.

„Zrecyklováno by mělo být co největší množství odpadu a teprve materiál, pro který se nenajde další využití nebo nebude technicky zpracovatelný, by měl být využit jako zdroj energie,“ říká v rozhovoru Milan Chromík ze společnosti Veolia Vedlejší produkty ČR, který jako nový člen představenstva Svazu průmyslu zodpovídá za téma oběhového hospodářství. Více na EurActiv.cz ZDE

Čtěte také:

Chromík bude mít v představenstvu SP ČR na starosti agendu odpadů (29.4.2016)

Zdroj: EurActiv.cz

Ministerstvo zemědělství zveřejnilo výzvu Evropské komise k účasti na EU platformě pro potravinový odpad a potravinové ztráty. Výzva se týká organizací soukromého sektoru do které je možné se přihlásit do 27. května 2016. Platforma má za cíl podporovat všechny aktéry, aby definovaly opatření vedoucí k zabránění potravinového odpadu, předávaly si praktické zkušenosti a vyhodnocovaly dosažený pokrok.

Jedním z cílů udržitelného rozvoje (SDG- Sustainable Development Goals), které byly přijaty na summitu OSN v září roku 2015, je snížit do roku 2030 na polovinu množství potravinového odpadu (FW) na obyvatele na úrovni maloobchodu a spotřebitele a zredukovat potravinové ztráty v oblasti výroby potravin a dodavatelských řetězců. Nedávné odhady evropské hladiny potravinového odpadu (Fusions, 2015) ukázaly, že 70% potravinového odpadu vzniká v domácnostech, oblast stravování a obchodní sektor spolu se sektorem výroby a zpracování přispívají zbývajícími 30%.

Aby se podpořilo dosažení tohoto cíle a maximalizovalo se přispění všech aktérů, přistoupila Komise ke zřízení Platformy zabývající se prevencí potravinového odpadu a ztrát. EU Platforma – Potravinový odpad a potravinové ztráty má za cíl podporovat všechny aktéry, aby definovaly opatření vedoucí k zabránění potravinového odpadu, předávaly si praktické zkušenosti a vyhodnocovaly dosažený pokrok.

Platforma bude spojovat veřejné subjekty (členské státy/země Evropského sdružení volného obchodu, EU orgány a mezinárodní organizace) a aktéry potravinového řetězce zahrnující spotřebitele a ostatní nevládní organizace.

Veřejné subjekty budou přizvány k účasti na Platformě Evropskou komisí. Organizace soukromého sektoru budou vybrány na základě kritérií v otevřené výzvě, do které se mohou přihlásit v termínu do 27. května 2016.

Všechny další informace o výzvě naleznete na webu Komise - ZDE

Ve Sbírce zákonů byl dne 29.6.2016 publikován zákon č. 134/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení ve Sbírce. To tedy znamená, že zákon nabývá účinnosti 1. 10. 2016.

Postup zadavatele je tak i nadále, tj. po přijetí nového zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, regulován zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů. Tento stav potrvá až do nabytí účinnosti nového zákona (č. 134/2016 Sb.) dne 1.  října 2016.

Zadavatelé tedy do 1. 10. 2016 budou zahajovat zadávací řízení podle zákona č. 137/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů a podle této právní úpravy také zahájená zadávací řízení dokončí. Účinnost nového zákona je stanovena až od 1. 10. 2016 z toho důvodu, aby zadavatelé a dodavatelé měli dostatečný prostor na seznámení se s novou úpravou.

Povinnost postupovat v zadávacích řízení do 1. 10. 2016 podle dnes účinného zákona č. 137/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů se vztahuje také na veřejné zakázky, které jsou spolufinancované z evropských fondů.
 

Stanovisko MMR k platnosti a účinnosti nového zákona o zadávání veřejných zakázek:

1. Do nabytí účinnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (tedy do 1. 10. 2016) je účinný zákon současný (č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů).

2. Pokud se prokáže, že konkrétní pravidlo nebo postup zadavatele je v rozporu s evropskými směrnicemi, lze se domáhat přímé účinnosti směrnic, to ale v žádném případě neznamená, že celý zákon je se směrnicemi v rozporu. Ani z případného rozporu u jednotlivého pravidla nelze dovozovat neúčinnost zákona jako celku.

Právo veřejných zakázek je i nadále, tj. po přijetí nového zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, regulováno zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon je harmonizační, tj. přebírá předchozí zadávací směrnice (2004/17/ES a 2004/18/ES). Tento zákon byl vždy přísnější v míře ukládání povinností a omezování dispozic zadavatele než jmenované  zadávací směrnice. O skutečnosti, že národní úprava je přísnější než evropská, jsme Evropskou komisi v minulosti informovali a Komise nikdy přísnější úpravu nerozporovala.

Nově přijatá  – nikoli však účinná - úprava je také přísnější než nové evropské směrnice. Do nabytí účinnosti tohoto nového zákona bude národní úprava „více přísná“ než nová úprava, ale také nový zákon, jak už bylo řečeno, bude opět přísnější než nové zadávací směrnice. V období do nabytí účinnosti nového zákona se tedy budou veřejné zakázky zahajovat a zadávat v režimu zákona č. 137/2006 Sb. Nicméně pokud se prokáže, že konkrétní pravidlo nebo postup zadavatele je v rozporu s evropskými směrnicemi, lze se domáhat přímé účinnosti směrnic, to ale v žádném případě neznamená, že celý zákon je se směrnicemi v rozporu. Ani z případného rozporu u jednotlivého pravidla nelze dovozovat neúčinnost zákona jako celku.

Mohlo by vás zajímat:

Portál o veřejných zakázkách a koncesích (MMR)

Dánsko uvažuje, že zdaní červené maso, aby země šetřila životní prostředí. Vládě to doporučila Dánská etická komise, která upozornila, že Dánsko je pod přímou hrozbou změn klimatu. Začít by chtěli s hovězím a postupně by se měla daň rozšířit na všechna červená masa. V dlouhodobějším horizontu by komise dokonce chtěla danit veškeré potraviny v závislosti na jejich dopadu na životní prostředí. Vláda se tím bude teprve zabývat.

Dánové dlouhodobě vedou veřejnou debatu o globálním oteplování a vlastním dopadu na životní prostředí. Michelinská restaurace Norma například zavedla systém nulového odpadu, kdy veškeré jídlo jde na kompost. Supermarket WeFood zase prodává jídlo s prošlou minimální trvanlivostí či potraviny, které nevyhovují estetickým normám. Supermarket tak chce zachránit 700 tisíc tun jídla, které by se jinak ročně vyhodilo.

Jen dobytek sám produkuje až 15 procent skleníkových plynů ve světě. Jde o metan v tělech zvířat, který vylučují říháním a větry. Zpracování masa pak tvoří dalších 19 až 29 procent. Na chov dobytka i zpracování masa je pak spotřebováno velké množství vody. Podle dánského listu The Local je třeba k vyprodukování jednoho kila hovězího až 43 tisíc litrů vody.

Dánové jsou podle komise „eticky povinni“ změnit své stravovací návyky, není prý přece těžké vyřadit ze svého jídelníčku hovězí maso a i přesto si užít zdravou a vyváženou stravu. Protože se však nemohou a nechtějí spolehnout na obyvatele země, komise navrhuje restriktivní opatření formou daně.

Dánská komise pro zemědělství a potravinářství však protestuje. Vláda by musela vyvinout velké úsilí, aby začala taková daň platit a výsledky by přitom byly minimální. „Možná by se snížila spotřeba hovězího v Dánsku, ale nic by to neudělalo s celosvětovými emisemi skleníkových plynů,“ řekl mluvčí komise.

V minulosti Dánové zavedli daň na sladké limonády a pivo a podobnou daň na potraviny s vysokou koncentrací nasycených tuků. Vláda tím chtěla bojovat proti obezitě, které Dánsko hodně trápí. Z ekonomického hlediska se to však zemi nevyplatilo a daně zrušila.

Zdroj: ECHO24.cz

Dne 22. 4. 2016 podepsala EU a její členské státy v New Yorku celosvětovou Pařížskou dohodu o klimatu. Dohody bylo dosaženo na konferenci OSN o změně klimatu (tzv. COP 21), která se konala v prosinci 2015 v Paříži.

Pařížská dohoda si klade za cíl udržet nárůst globální teploty výrazně pod úrovní 2 °C a usilovat o to, aby nepřesáhl 1,5 °C (ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí). Za tímto účelem mají země povinnost realizovat opatření vedoucí ke snížení svých emisí. Každých 5 let proběhne proces přezkumu za účelem vyhodnocení výsledků a zvyšování ambic v tomto směru v průběhu času. K zajištění transparentnosti a stanovení odpovědnosti bude pokrok zemí, pokud jde o jejich závazky, sledován.

Dohoda rovněž konstatuje, že se všechny země musí změně klimatu přizpůsobit tím, že se na ni připraví a posílí svou odolnost vůči ní. EU a další vyspělé země se také zavázaly, že budou rozvojovým zemím i nadále poskytovat prostředky na financování opatření v oblasti klimatu. Dokument je nyní možné podepsat po dobu 1 roku. Pařížská dohoda vstoupí v platnost poté, co ji ratifikuje alespoň 55 zemí, které společně nesou odpovědnost za nejméně 55 % celosvětového objemu emisí skleníkových plynů. Následně se pro země, které ji ratifikovaly, stane právně závaznou.

Energie v dubnu 2016

Komise představila nový jaderný ukázkový program

Komise představila nový jaderný ukázkový program, Výbor ITRE chce posilnit práva spotřebitelů na trzích s elektrickou energií

Jaderný ukázkový program je zpráva Komise o vývoji v oblasti jaderné energetiky a jaderných technologií obecně. Povinnost pro Komisi zveřejňovat tuto zprávu vyplývá z čl. 40 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). Cílem této zprávy je shromáždit údaje od členských států a dalších veřejných zdrojů o současném vývoji politik v oblasti využití jaderné energie a o nových investicích v tomto oboru, týkajících se například zvyšování bezpečnosti či zpracování vyhořelého paliva. Jedná se o první takovou zprávu zveřejněnou Komisí od havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě v roce 2011.

Klíčové a sporné body

Zpráva má 4 části. První se zabývá vývojem politik v oblasti jaderné energie. Zmíněn je pokrok v oblasti bezpečnosti prostřednictvím zavedení zátěžových testů jaderných elektráren a zpřísnění bezpečnostních standardů ve směrnici o jaderné bezpečnosti.

Druhá část se zabývá investicemi v tomto sektoru. Komise obdržela od roku 2008 (kdy byl zveřejněn poslední Jaderný ukázkový program) notifikaci k celkem 48 projektům, z toho se 9 týkalo investic do výroby a zpracování jaderného paliva, 20 investic do již existujících zařízení zaměřených na prodloužení životnosti či na zavedení nových bezpečnostních prvků, 7 investic do výstavby nových reaktorů a 12 do zařízení pro zpracování vyhořelého paliva. Zpráva se dále podrobně zabývá vývojem v těchto oblastech.

Třetí část se zabývá použitím jaderné energie pro jiné účely, než je výroba jaderné energie. Zmíněn je rozvoj trhu s rentgenovými zařízeními či naopak ohrožení produkce radioizotopů pro medicínskou diagnostiku vlivem stárnutí výrobních reaktorů technecia 99-m.

Čtvrtá část je nazvána “Udržení vedoucí role EU v oblasti jaderných technologií pomocí výzkumných a vývojových aktivit”. Komise zde zmiňuje především důležitost pokračování projektu ITER, tedy (v současnosti budovaného) největšího termonukleárního reaktoru na světě, zkoumajícího možnosti pro využití jaderné fúze v energetice. Další výzkum, především v oblasti vývoje malých modulárních jaderných reaktorů a reaktorů 4. generace pak má podpořit nedávno zveřejněný strategický plán pro energetické technologie.

Pozice ČR

Stanovisko Vlády ČR k programu je pozitivní, vzhledem k tomu, že s využitím jaderné energie počítá i do budoucna. ČR dlouhodobě prosazuje technologicky neutrální přístup k dekarbonizaci energetiky a jaderná energie má být jedním z pilířů českého energetického mixu (Státní energetická koncepece ČR počítá až s 50% podílem v roce 2050). Vláda by rovněž přivítala větší investice do výzkumu v této oblasti.

Předpokládaný další vývoj

V závěru Komise konstatuje, že jaderná energie zůstane důležitou součástí energetického mixu EU i po roce 2050. Státy, které se rozhodnou využívat jadernou energii i nadále musí především dodržovat standardy bezpečnosti zavedené v době po fukušimské havárii. Signifikantním problémem bude stárnutí jaderných zařízení v Evropě a také náklady na zpracování vyhořelého paliva, jejichž výši Komise odhaduje v rozmezí 650-760 mld. €. Podle Komise by měla EU také reagovat na rychlý vývoj jaderné energetiky v ostatních částech světa (Čína, Indie) tak, aby si udržela svůj současný technologický náskok.

Výbor ITRE chce posilnit práva spotřebitelů na trzích s elektrickou energií

Výbor ITRE 21. 4. 2016 přijal usnesení zabývající se postavením spotřebitelů na energetických trzích. Toto usnesení bylo připraveno v souvislosti s přípravou nové podoby trhů s elektrickou energií, jejíž návrh by měla Komise zveřejnit v druhé polovině tohoto roku. Podle poslanců by měla být posílena aktivní role zákazníků na trhu a zpřehledněn mechanismus určování cen. V prvním případě jde především o umožnění využití nových obchodních modelů, jako je hromadný nákup energie, a o snížení administrativní zátěže pro spotřebitele provozující vlastní malé výrobny elektrické energie. V druhém případě pak poslanci navrhují opatření, jako účtování plateb za energii po kratších časových úsecích, dynamické ceny energie podle aktuální zátěže sítě a opatření na zvýšení transparentnosti cenových tarifů. Důležitým bodem je také úsilí v boji proti energetické chudobě (tedy stavu, kdy si spotřebitelé nemohou dovolit vytápění a provoz elektrických spotřebičů za akceptovatelných cen).

Zdroj: Odbor informování o evropských záležitostech Úřadu vlády České republiky

Podvody s měřením emisí zasáhly v posledních měsících řadu velkých světových výrobců aut. Ti se teď potýkají se špatným renomé. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce to je příležitost domluvit se s nimi například na tom, že by podobně jako v Německu přispívali lidem na nákup elektromobilů. Aféra dieselgate navíc podle něj zpochybnila systém emisních norem Euro 0 až 6, takže se rozhodl upustit od plánu, který mu ještě nedávno schválila vláda - a to zpoplatnit registrace aut vyrobených v letech 2000 až 2005. Více ZDE

Zdroj: Aktuálně.cz

Z německého ministerstva životního prostředí unikl dokument, který zmiňuje možnost stanovení minimální ceny za emisní povolenku. Uniklý návrh by mohl trh s emisními povolenkami výrazně změnit. Na růst cen povolenek tlačí hlavně Francie, která hovoří o ceně až 30 eur za tunu emisních povolenek. Podle Stolbova z Virtuse Energy jdou podobné návrhy proti politice Evropské komise. Proti je i komisař pro energetiku Miguel Cañete, protože se porušuje hlavní myšlenka systému, že cenu určuje trh. Tvrdě by takový návrh musel narazit u Polska, jehož energetika je z 90 procent závislá na uhelných elektrárnách. ČEZ se vyšším cenám nebrání, naopak největší česká huť ArcelorMittal z podobných plánu nadšená není. Cena povolenky se nyní pohybuje kolem šesti eur za jednu tunu emisí. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) navrhuje navýšit v příštím roce rozpočet Technologické agentury ČR (TAČR) o čtvrt miliardy korun. V příštím roce by tak rozpočet TAČR činil 3,5 miliardy korun, což by znamenalo meziroční navýšení o více než 500 milionů. Důvodem je posílení programu EPSILON zaměřeného na projekty s rychlým uplatněním v nových produktech, výrobních postupech a službách.

Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) navrhuje navýšit v příštím roce rozpočet Technologické agentury ČR (TAČR) o čtvrt miliardy korun. V příštím roce by tak rozpočet TAČR činil 3,5 miliardy korun, což by znamenalo meziroční navýšení o více než 500 milionů. Důvodem je posílení programu EPSILON zaměřeného na projekty s rychlým uplatněním v nových produktech, výrobních postupech a službách. Úpravu rozpočtu schválila Rada na dnešním zasedání v rámci vypořádání připomínek k návrhu celkového rozpočtu na vědu.

Pro příští rok RVVI navrhuje historicky nejvyšší rozpočet na vědu - 32,7 miliardy korun. Oproti roku 2016 by se tak rozpočet navýšil o 3,6 miliardy: na spolufinancování programů EU Rada navrhuje částku 1,1 miliardy korun, na institucionální financování by mělo jít 768 milionů. Aplikovaný výzkum chce RVVI posílit o 700 milionů korun, tyto peníze jsou určeny na programy Ministerstva průmyslu a obchodu (program TRIO) a Technologické agentury ČR. Větší podpora aplikovaného výzkumu je v souladu s Národní politikou VVI pro léta 2016-2020 a vychází z RIS3 strategie. Cílem je zvýšit konkurenceschopnost ČR.
Na podporu základního výzkumu je v návrhu vyčleněno 500 milionů korun, které si rozdělí Grantová agentura ČR a Akademie věd ČR.

Na zajištění výzkumu pro potřeby státní správy je v návrhu rozpočtu počítáno s navýšením o 330 milionů korun. Současně má být posílen rezortní výzkum na jednotlivých ministerstvech. Na zlepšení mezinárodní spolupráce je navrhováno navýšení o 297 milionů.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyhlásilo výběrové řízení na obsazení místa v oddělení IPPC a IRZ do odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence. Jedná se o plný pracovní úvazek a to od 1. června 2016. Nabídky se strukturovaným životopisem je potřeba doručit elektronicky nebo písemně na poštovní adresu ministerstva. Požadavky, náplň práce a další podrobnosti najdete ZDE

Garanční Výbor pro životní prostředí projednal návrh novely zákona o ochraně ovzduší (sněmovní tisk 678) a vydal dne 5. 5. 2016 usnesení pozměňovací návrhy. Ty se týkají například pachů, kde výbor navrhuje, aby ministerstvo životního prostředí stanovilo specifické emisní limity pro látky obtěžující zápachem. Dále se pozměňovací návrhy týkají například záložních zdrojů z pohledu zjišťování a vyhodnocení úrovně znečišťování (úprava počtu hodin), vyhlašování smogových situacích, vydávání závazných stanovisek ČIŽP, povinného připojování na soustavy pro zásobování teplem (nově energetický posudek k prokázání ekonomické přijatelnosti). Výbor také připravil variantní pozměňovací návrh vztahující se biopalivům. K biopalivům připravil pozměňovací návrh také poslanec Ladislav Okleštěk. Termín druhé čtení ve Sněmovně zatím není známo.

Dokument:

Usnesení VZP - ovzduší

Okleštěk - PDF

ECHA zahájila 45 denní veřejnou konzultaci k návrhu harmonizované klasifikace pro chlorid methylrtuti (EC 204—064—2, CAS 115—09—3). Látka již má harmonizovanou klasifikaci v příloze VI nařízení CLP jako součást skupiny organických sloučenin rtuti. Používá se jako laboratorní chemikálie. Francie navrhuje dodatečně klasifikovat látku jako mutagenní, karcinogenní a toxickou pro reprodukci.

Jsou očekávány komentáře ke třídám nebezpečnosti: akutní toxicita, mutagenita v zárodečných buňkách, karcinogenita, toxicita pro reprodukci, toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové expozici a toxicita pro specifické cílové orgány po opakované expozici.

Komentáře mohou zainteresované subjekty předkládat v anglickém jazyce do 13. června 2016 formou elektronického formuláře v tabulce na internetových stránkách ECHA, kde jsou k oběma látkám uvedeny další podrobné informace.

Zdroj: MPO

Státní fond životního prostředí zveřejnil prezentace z odborných seminářů „Chytré hospodaření s vodou – možnosti finanční podpory“, které pro obce a města připravilo Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR. Cílem seminářů bylo ukázat obcím, jak přistupovat k inovativním projektům v oblasti zadržování dešťové vody v krajině i v domácnostech, jak pracovat s odpadními vodami a jak na tyto projekty získat dotaci v aktuálně otevřených výzvách Národního programu Životní prostředí a Operačního programu Životní prostředí.

Dokument ke stažení:

Prezentace ze seminářů (48MB)

V tomto týdnu proběhlo na MŽP konferenční vypořádání zásadních připomínek povinných míst k paragrafovému znění nového zákona o odpadech. Správné pochopení cílů a smyslu nového zákona ovšem zkreslují mnohdy zavádějící výroky skládkařských firem či ekologických sdružení. Cílem a smyslem nového zákona z dílny MŽP je na rozdíl od jejich nesprávných tvrzení naopak zvýšit míru recyklace k roku 2020 na 50 % a připravit ČR na zákaz skládkování od roku 2024. Ten je zakotven už ve stávajícím odpadovém zákoně a Plánu odpadového hospodářství ČR 2015–2024. Zároveň MŽP odmítá, že by se odpad dle navrhovaného znění nové normy přesunul ze skládek do spaloven.

„Skládkování je v 21. století nemorální a navíc jsou skládky časovanou ekologickou bombou. Skládky negativně přispívají i ke klimatickým změnám a za třicet čtyřicet let mohou způsobovat úniky závadných látek do půdy i podzemních vod. Odmítáme obavy některých odpadových firem a ekologů, že vyšší poplatky za ukládání odpadu na skládky jen nasměrují odpad do spaloven. Pokud všichni původci budou počítat, že nebudou moci skládkovat, tak se přeorientují na chytřejší způsoby nakládání s odpady. Jedním z nich je odpad využívat jako materiálový zdroj, nebo jej třídit a dále zpracovávat. Pak je zde ekonomický stimul – skládkovací poplatek. Musíme do skládek dávat jen to, co už reálně nemůžeme využít. To je hlavní cíl zákona o odpadech. A to chce po ČR i ostatních členských zemích i  Evropská komise,“ vysvětluje záměr nového zákona ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart.

Odpad je třeba chápat jako cennou surovinu, díky níž lze šetřit primární zdroje. Cestou k jejich úspoře je recyklace, materiálové využití. Nový zákon o odpadech toto reflektuje. Obsahuje ustanovení a nástroje, mimochodem používané i ve vyspělých evropských státech, které právě zvýšení recyklace podnítí a pomůžou ČR odklonit se od skládkování.

„Mezi tyto nástroje patří zvýšení poplatků za ukládání odpadů na skládkách. Toto nám doporučuje i Evropská komise od roku 2012 jako jeden z nástrojů na posílení recyklace a hierarchie nakládání s odpady. Upozorňujeme, že zvýšení poplatku za skládkování, jež platí obce a firmy, není totéž a nerovná se poplatku za svoz odpadu, který platí občané. Dalším nástrojem pro podporu recyklace je zavedení platby za odpady u občanů formou zaplať tolik, kolik vyhodíš. Tento systém lidem umožní platit obci za komunální odpad podle váhy nebo objemu nebo frekvence svozu popelnic, eventuálně pytlů na odpad. Pokud tedy budou občané více třídit, jejich platba za netříděný komunální odpad se nemusí ve výsledku vůbec zvýšit. V naší analýze jsme spočítali, že pokud obec nezmění své chování a nezlepší recyklaci, měl by se roční poplatek pro občana za svoz odpadu zvýšit maximálně o 43 Kč,“ zdůrazňuje Jaromír Manhart.

Podobný systém plateb za odpad už v řadě obcí úspěšně funguje, některé z obcí v ČR mají odpadové hospodářství nastaveno tak, že díky recyklaci a dalším nástrojům šetří finanční náklady. Za příkladné snižování produkce komunálního odpadu získaly za rok 2015 tzv. Ekologického Oskara obce Dalešice, Moravany, Kdyně, Modrava, Stehlovice, Chvalšiny ad. Jako příklady dobré praxe získaly tuto cenu i město Písek či firma STKO Mikulov. Tyto příklady dobré praxe by měl nový zákon mimo jiné i díky systému PAYT pomoci rozšířit.

Dalším nástrojem pro zvýšení recyklace v návrhu zákona je také zákonné ustanovení, že obce (jako původci odpadu) musí do roku 2020 povinně vytřídit a materiálově využít 50 % komunálního odpadu. Obce tak budou muset zajistit dostatečné množství kapacit na třídění a materiálové využití odpadu. Taková zařízení lze oproti spalovnám (zařízením pro energetické využití odpadů) poměrně rychle postavit. Obce a města se tedy nemusí obávat, že by nebylo možné naplnit evropský cíl na recyklaci do roku 2020. K tomu jim pomohou dotace z EU fondů, konkrétně z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, kde je připraveno na oblast zlepšení systému nakládání s odpady připraveno 13 miliard korun.

„Zmíněný zákaz skládkování recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2024, zakotvený už ve stávajícím zákoně, má v mnoha evropských státech prokazatelně pozitivní vliv na recyklaci. Německo má nejvyšší úroveň, následuje Rakousko, Belgie, Švédsko ad. Navíc je zákaz skládkování využitelných odpadů impulsem pro podnikatelský sektor a investory, aby zde kapacity na třídění začaly stavět. V ČR může vzniknout až  40 000 pracovních míst poté, co se přestanou odpady skládkovat a suroviny z nich se začnou využívat jako zdroj,“ uzavírá ředitel Manhart.

Na konferenčním vypořádání zásadních připomínek k návrhu zákona o odpadech v uplynulých třech dnech na MŽP, které považuje resort za úspěšné, se český průmysl jednoznačně postavil proti skládkování a podpořil princip navýšení poplatku za skládkování využitelných odpadů.  Konkrétní úprava bude ještě předmětem dalšího upřesnění v navazujících jednáních především s dotčenými resorty, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Hospodářskou komorou ČR, Svazem měst a obcí ČR a Svazem průmyslu a dopravy ČR. Poté posoudí návrh zákona Legislativní rada vlády. Na podzim letošního roku by jej pak měla začít projednávat Poslanecká sněmovna, přičemž účinnost nového zákona o odpadech se předpokládá od 1. ledna 2018.

Dokument ke stažení: