ČT24: Pokud vejde v platnost novela stavebního zákona v takové podobě, v jaké je dnes, zkomplikuje to čerpání peněz, jak ze státního rozpočtu, tak z evropských fondů, shodli se dnes na jednání tripartity zaměstnavatelé s odbory. Firmy se dokonce obávají toho, že se s pracemi na některých stavbách, jako jsou silnice ani nezačne. Ministerstvo pro místní rozvoj má ale jasno – zákon naopak vydávání stavebních povolení urychlí.

Některé úřady v důsledku novely přijdou o rozhodovací pravomoc, ale do povolovacího procesu bude moci na druhou stranu vstoupit až 40 různých organizací. A zde je kámen úrazu – není jasné, kdo bude součástí jednotného povolení a kdo bude vydávat stanovisko samostatně.

"Já jsem dokonce posunula i termín účinnosti stavebního zákona na léto příštího roku, zhruba od července," řekla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová v reportáži pro ČT24. Novela vedle toho ale počítá ještě s dalšími změnami. Zkrátit by se měly třeba lhůty pro soudní přezkoumání žalob proti navrženému stavebnímu řešení.

Novelizace stavebního zákona je jedním z mála dosud nenaplněných závazků programového prohlášení. Vláda již na své schůzi na konci března projednala základní teze a časový harmonogram novelizace. Úprava má přinést zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení a dojde také ke spojení územního a stavebního řízení. Zároveň ale zůstane zachována možnost samostatných řízení a investor si bude moci postup zvolit. Novela podle vlády výrazně pomůže sektoru stavebnictví, který je důležitý pro celou ekonomiku.

Více na ČT24 - ZDE

Zdroj: Vláda ČR, ČT24

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací České republiky (SOVAK ČR) porovnalo poplatky za vypouštěné odpadní vody ze kterého vyplývá, že se ČR nachází na špici mezi novými členskými státy EU. Navíc ve státech jako jsou Francie nebo Velká Británie vůbec institut zpoplatnění vypouštění neexistuje. Stát tak výrazně zatěžuje podnikatelské subjekty i občany. Podle sdružení je zřetelné, že jakékoliv návrhy pro zvýšení poplatku jsou pouze další snahou o navýšení rozpočtu Státního fondu životního prostředí.

V přípravě je změna poplatkové politiky za vypouštěné odpadní vody (zákon č. 254/2001 Sb. a prováděcí předpisy - nařízení vlády č. 143/2012 Sb. a vyhláška č. 123/2012 Sb.). Připomeňme, že právě nastavení vhodné meze zpoplatnění a sazby za vypouštěné množství znečištění bylo a je motivačním faktorem pro zajištění kvality čištění odpadních vod a není možné ho zařazovat mezi mandatorní příjmovou kapitolu rozpočtu.

I proto je důležité srovnat současnou úroveň poplatků s okolními státy EU. Sdružení SOVAK ČR zpracovalo níže uvedené porovnání. Je tak zřejmé, že se již nyní v regionu nacházíme na samé špici ve zpoplatnění a stát tak výrazně zatěžuje podnikatelské subjekty i občany. Navíc do srovnání nejsou uvedeny státy jako Francie či Velká Británie, kde vůbec institut zpoplatnění vypouštění neexistuje.

Zpoplatnění objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových

Zpoplatnění kvality vypouštěných odpadních vod do vod povrchových

Při podrobném pohledu na zdroje dusíkatého znečištění je zřejmé, že v řadě lokalit je již minimální podíl bodových zdrojů (ČOV) na celkovém znečištění oproti plošným zdrojům (zejména zemědělství). Například u vodárenské nádrže Švihov tak představují plošné zdroje více jak 80 % z celkového zatížení ukazatelem dusík. Vzhledem k nedosažitelnosti limitů tak nyní dojde k pouhému zvýšení poplatků bez stimulu k zlepšení současného stavu.

Nutné je vnímat i to, že celkový objem vyčištěných odpadních vod výrazně ročně kolísá v závislosti na množství a intenzitě srážek, kdy jsou dešťové vody z větší části odkanalizovány a čištěny s vodami odpadními. I proto je velmi těžko akceptovatelné navýšení takto variabilního zpoplatnění, které při vlastním procesu čištění již samo navyšuje provozní náklady, které opět ponese konečný zákazník. Pokud budeme pracovat s 10násobným navýšením poplatku za objem vypouštěných odpadních vod a zvýšením sazeb za vybrané indikátory, tak opět pracujeme s plošným navýšením stočného o 7-15 %. A to není do cen zatím promítnut další deklarovaný záměr Ministerstva životního prostředí zpoplatnit i odlehčované dešťové vody, které nejsou dle aktuální podoby zákona č. 254/2001 Sb. řazeny mezi vody odpadní a nejsou tedy zatím zpoplatněny.

Z výše uvedeného srovnání je zřetelné, že jakékoliv návrhy pro zvýšení poplatku objemového či koncentračního jsou pouze další snahou o navýšení rozpočtu Státního fondu životního prostředí namísto snahy o dosažení maximální kvality vypouštěných vyčištěných odpadních vod. Zde je více než dostatečnou současná regulace, která je prováděna vodoprávními úřady nastavením přípustných limitů kvality vypouštěných odpadních vod. V rámci EU jsou tyto limity zpřísněné díky zařazení do tzv. „citlivého území“ a dále vnitřní legislativou (níže uváděné nařízení vlády č. 61/2003 Sb.) jsou dále sníženy oproti základní hladině, stanovené Směrnicí 271/91/EHS.

Posílení zdrojů Státního fondu životního prostředí jako nevyhnutelnost?

Při analýze výše uvedených argumentů nacházíme jeden jmenovatel – tím je posílení příjmu Státního fondu životního prostředí. Je ale opravdu nezbytné? Existuje celá řada reálných argumentů, které toto jednoznačně vyvrací. V první řadě zcela zásadní 75 % snížení dostupných prostředků OPŽP v programovém období 2014-2020 v oblasti vodního hospodářství (osa 1.1 a 1.2 – 12 mld. Kč) a tím pádem i menší počet jak žádostí, tak i poskytované spolufinancování.

Dalším argumentem je deklarovaný odklon Státního fondu životního prostředí od přímé (dotační) pomoci k poskytování finančních nástrojů – tedy zprostředkování vratných půjček na konkrétní projekty. Ovšem v době, kdy je komerční financování pro města a obce na historických minimech, je minimální reálnost toho, že budou města a obce žádat Státní fond životního prostředí o teoreticky i bezúročné půjčky do výstavby a rekonstrukcí vodohospodářské infrastruktury. Zvláště pokud uvážíme související pavučinu požadavků, pravidel a podmínek pro žadatele, na jejímž konci vždy hrozí to, že žadatel musí dotaci/půjčku při jakémkoliv pochybení vracet.

Stanoviska SOVAK ČR a Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) k novým nařízením vlády o vypouštění odpadních vod do vod podzemních a povrchových.

Budeme mít nejpřísnější požadavky v EU na čištění odpadních vod z malých čistíren odpadních vod (ČOV)?

Nové nařízení vlády o vypouštění odpadních vod do vod podzemních č. 416/2010 Sb. v řadě navržených změn může zjednodušit život vlastníkům ČOV v místech, kde není možné odváděné odpadní vody vypouštět do recipientu. Na druhou stranu norma přinesla zcela zásadní navýšení požadavku na odstraňování celkového dusíku z čištěných odpadních vod a to na úroveň 12 mg/l pro ČOV s kapacitou nad 50 ekvivalentních obyvatel (EO) a 20 mg/l pro 10-50 EO. I zástupci výrobců domovních ČOV uvádí, že dosažení takových hodnot je nereálné a požadované účinnosti nedosahují ani nejlepší německé domovní ČOV v kategorii D. Navržené hodnoty jsou také pod současnou požadovanou úroveň takzvaných nejlepších dostupných technologií (BAT) pro velké ČOV nad 10 000 EO.

Bude zrušena poslední jistota vlastníků čistíren odpadních vod?

Druhým novým nařízením vlády je nařízení vlády č. 59/2015 Sb., které nahrazuje nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Přestože limity řada studií vč. studie Ministerstva zemědělství z roku 2009 potvrzuje, že podmínky aktuálně platného nařízení jsou přísnější, než požadavky Směrnice 271/91/EHS, je předkládáno další zpřísnění a to zejména odstraněním číselných hodnot limitů dosažitelných nejlepšími dostupnými technologiemi (dále jen BAT) v příloze č. 7 stávajícího nařízení. Tyto limity jsou v současné době nepodkročitelné, tedy bez souhlasu znečišťovatele není vodoprávní úřad oprávněn stanovit limity pod tuto mez. Města a obce, jako majoritní vlastníci vodohospodářské infrastruktury v ČR se tak dostávají do prostředí právní nejistoty pro stávající i nové projekty výstavby a rekonstrukce ČOV, kdy limity, pro které budou připravovány projekty, mohou být zásadně odlišné od současných. To však zcela zásadně ovlivňuje investiční i návaznou provozní nákladovost.

Současná aplikace číselných limitů BAT tak není ochranou provozovatelů před nutností kvalitního čištění odpadních vod, ale ochranou obyvatel před navyšováním nákladů na stočné nad sociálně únosnou mez a také ochranou také před nerovnými podmínkami, kdy bez těchto limitů bude docházet ke stanovení různých požadavků na úroveň čištění v různých ORP a bude tak docházet k diskriminaci části obyvatel nutností dalších rekonstrukcí ČOV, příp. výrazným zvýšením provozních nákladů. Vlastní limity BAT jsou běžné i v ostatních oblastech průmyslové činnosti a ochrany životního prostředí a musí být nastaveny pro podmínky nejméně vhodné pro biologické procesy čištění odpadních vod. Přitom takové limity musí zohledňovat i ekonomickou přijatelnost použitých technologií. Aplikace navrženého přístupu v horizontu několika let zjevně povede zejména v malých aglomeracích k zvyšování cen stočného a to přitom, kdy se v mnoha regionech cena vodného a stočného blíží ceně sociálně únosné.

Komunikace na prvním místě

K návrhům je samozřejmě ještě dlouhá řada dalších připomínek, ovšem jako zásadní problém se jeví to, že ministerstvo životního prostředí naprosto přestalo komunikovat v oblasti ochrany vod v průběhu zpracování novelizací právních předpisů a vše podstatné se odehrává nyní až v meziresortním připomínkovém řízení. Tento stav lze stěží pokládat za uspokojivý.

Čtěte také:

Navrhovaná legislativa v oblasti vod zkomplikuje život (21.4.2015)

Zdroj: SOVAK ČR

I když v novém programovém období pro čerpání evropských dotací bude na zlepšování kvality pitné vody méně peněz, pravidla pro poskytování finančních prostředků by se měla zpřísnit. Aniž by to požadovala Evropská unie. To by však vedlo k tomu, že by o podporu mohlo žádat mnohem méně měst a obcí než dosud, a hrozilo by tak i zdražení vody pro běžné občany. Svaz měst a obcí ČR proto volá po změně připravované legislativy a po zahájení konstruktivního dialogu mezi předkladateli právních předpisů, odbornou veřejností a samosprávou.

„Legislativu týkající se ochrany vody, která se v současné době připravuje, sledujeme s obavami,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a dodává: „Mají z ní následně vycházet podmínky pro čerpání dotací na snížení znečištění vod poskytované z Operačního programu životní prostředí 2014 – 2020 (OPŽP). Zůstanou-li ale pravidla tak, jak se dnes navrhuje, půjde na zlepšení kvality vody méně veřejných peněz. Mnoho měst a obcí totiž nebude schopných splnit stanovené podmínky, a tedy realizovat potřebné projekty.“

Připravované právní předpisy mimo jiné počítají s tím, že by se mohly realizovat pouze projekty tzv. oddílné kanalizace, tj. splašková a dešťová voda v samostatném vedení. V České republice je však nejvíc tzv. jednotné kanalizace z důvodu úspory nákladů a terénních podmínek, náklady s její výstavbou by však neměly být v budoucnu „uznatelné“ k získání dotace z OPŽP. Přitom právě prostřednictvím jednotné kanalizace se v České republice odvádí většina odpadní vody a města a obce ji budovaly v současném programovém období a předpokládají její budování i v dalších letech.

„Pokud by se jednotná kanalizace vyloučila z uznatelných dotačních nákladů, znamenalo by to zmařené investice související s přípravou a schvalováním projektů v oblasti čistoty vod v končícím programovém období v řádu stovek milionů korun,“ říká člen předsednictva Svazu měst a obcí ČR a starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal a dodává: “A protože příprava projektu, územní a stavební řízení a vlastní výstavba vždy trvá několik let, hrozí, že se peníze v novém programovém období ani nebudou čerpat.“      

SMOČR k připravované legislativě:

Svaz měst a obcí ČR také nesouhlasí se zamýšleným zpřísněním limitů pro vypouštění odpadních vod. Vedlo by totiž k opětovnému zvýšení nákladů vlastníků i provozovatelů čistíren odpadních vod na nové technologie, ačkoliv do nich v minulých letech již investovaly mnoho peněz. Toto by v konečném důsledku skokově zdražilo stočné pro koncové uživatele – tedy širokou veřejnost. „Je to paradoxní, protože česká města a obce se snaží plnit limity dané EU a státem a odezvou za jejich snahu a dobrou práci je, že se jim opět uloží nové a téměř nedosažitelné limity, které zatíží jejich rozpočty a zdraží nakládání s vodou pro občany,“ doplňuje Pavel Drahovzal.

REAKCE MŽP: Pro zvyšování cen vodného a stočného není důvod, oddílná kanalizace je ekologičtější i ekonomičtější

Čtěte také:

Navrhovaná legislativa v oblasti vod zkomplikuje život (21.4.2015)

Stanoviska SOVAK ČR a Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) k novým nařízením vlády o vypouštění odpadních vod do vod podzemních a povrchových

V pondělí se vláda vrátila také k otázce auditu Ministerstva financí na Ministerstvu pro místní rozvoj, který se týkal systému pro monitorování evropských fondů v období 2014–2020. Vláda přijala usnesení podle kterého bude další financování hrazeno ze státního rozpočtu. Ministryně zdůraznila, že čerpání z fondů není ohroženo a systém je plně funkční. První výzvy by tak měly být vypsány podle plánu v průběhu května.

Není ohroženo čerpání evropských dotací na nové programové období v souvislosti s novým monitorovacím systém (MS2014+), uvedla na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.  Vláda totiž přijala usnesení, že náklady na systém se budou hradit ze státního rozpočtu. Monitorovací systém bude tak podle ministryně Šlechtové pokračovat dále ve svém vývoji a  v současnosti je již připraven na vkládání prvních výzev.

Premiér Sobotka dále uvedl, že vláda nechce ohrozit čerpání z EU fondů, tedy funkčnost monitorovacího systému tak, aby mohly být vkládány nové výzvy po schválení operačních programů Evropskou komisí. První čtyři nové operační programy by měla Komise schvalovat už příští týden.

K problémům okolo auditu monitorovacího systému evropských fondů ministryně Šlechtová minulý týden po jednání vlády uvedla, že spolu s ministrem financí Andrejem Babišem přinesli na vládu návrhy řešení, kterými se bude kabinet zabývat v pondělí, tedy dnes. "Jedná se o čtyři různá variantní řešení, kde v podstatě k dispozici máme pouze jedno,“ uvedla minulý týden ministryně s tím, že blíže se k jednotlivým možnostem vyjadřovat nebude.

Monitorovací systém evropských strukturálních a investičních fondů pro období 2014 až 2020, který nahrazuje nynější tři rozdílné systémy řízené třemi ministerstvy a centrální zastřešující systém, je pro čerpání peněz z fondů EU klíčový. Právě prostřednictvím něj budou řídicí orgány jednotlivých operačních programů vyhlašovat výzvy k předkládání žádostí a přijímat konkrétní projekty.

Bod jednání vlády:

Návrh dalšího postupu řešení pro zajištění provozu a rozvoje monitorovacího systému ESI fondů MS2014+
Předkládá: ministryně pro místní rozvoj
Výsledek jednání vlády: Schváleno.

První avízo výzev z NOVÉHO OPŽP vyhlášeno!

Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR uveřejnily avíza prvních letošních výzev v Operačním programu Životní prostředí 2014-2020. Žadatelům jsou ode dneška k dispozici veškeré podklady a klíčové dokumenty, včetně hodnoticích kritérií, nutné pro zahájení přípravy projektů. Více ZDE

Každý Čech ročně vyhodí v průměru 307 kilogramů odpadků. Toto číslo je rok od roku vyšší.  Většina obyvatel poctivě třídí plasty, papír a sklo. Jeden jediný odpadkový koš nahradilo v posledních letech ve většině domácností několik nádob na třídění odpadu. Necelá polovina (40 procent) toho, co ročně skončí v popelnici, je takzvaným bioodpadem. Více ZDE

Podzemní kontejnery – mimořádně šetrný a účinný sběr separovaného i směsného odpadu

Dne 10. dubna 2015 přijala Evropská komise rozhodnutí o oznámení předloženém Českou republikou týkajícím se přechodného národního plánu podle článku 32 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích. Tato informace byla zveřejněna v Uředním věstníku EU dne 11. dubna 2015. Postup povolujících úřadů a provozovatelů ve věci přechodného národního plánu je podrobně řešen v příslušném metodickém pokynu (viz níže).

Dokumenty ke stažení:

• 2015_04_06 Přechodné mechanismy a IPPC _final_ PUB.pdf (114.91 kb)

• 2015_04_11 Uredni vestnik EU (PNP).pdf (668.70 kb)

• Czech Republic TNP - Commission Decision 10-04-2015 (CS version).pdf (248.32 kb)

Zdroj: MŽP

Ve druhé části nedělního pořadu Otázek Václava Moravce (OVM) se také diskutovalo na téma čerpání dotací EU v novém programovém období. Česku hrozí, že mu Evropská komise nebude proplácet dotace z nového programového období, dokud se nevyjasní problémy kolem monitorovacího systému. V OVM to řekla česká eurokomisařka a bývalá ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO). Odhaduje, že by to mohlo trvat několik měsíců. Více ZDE

Náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku Pavel Šolc a náměstek polského ministerstva hospodářství Tomasz Tomczykiewicz podepsali dne 20. dubna 2014 Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem hospodářství Polska ohledně spolupráce v oblasti zemního plynu s cílem implementace polsko-českého projektu propojení plynárenských sítí.

Podpisem Memoranda o porozumění v rámci mezivládních konzultací České a Polské republiky dochází na politické úrovni k deklarování podpory realizaci projektu STORK II, tedy výstavby druhého obousměrného česko—polského propojení, které po roce 2019 umožní bezpečnou a spolehlivou přepravu plynu mezi oběma zeměmi. Nové propojení bude součástí české a polské přepravní soustavy a umožní navýšení přepravní kapacity mezi oběma zeměmi. Evropská komise dne 14. října 2013 zařadila projekt na seznam projektů společného zájmu (PCI).

Iniciativa vedoucí k podpisu vzešla ze společného jednání pana ministra J. Mládka s J. Piechocinskim    5. března 2014 ve Varšavě. Cílem projektu, který je nedílnou součástí severojižního plynárenského koridoru, je posílení přeshraniční kapacity mezi Polskem a ČR vybudováním velkého přepravního koridoru, který umožní flexibilní přepravu plynu ve střední Evropě v ose sever — jih. Dojde tak k významnému posílení bezpečnosti dodávek plynu v zemích středoevropského regionu a zároveň projekt přispěje významnou měrou k vytvoření jednotného trhu s plynem v tomto regionu a posílení konkurence na tomto trhu.

Plynovod STORK II bude možné využít jak pro přepravu plynu do Polska tak i opačně. Projekt také zajistí, po realizaci severojižního propojení na polském území, možnost dodávat na tuzemský trh zemní plyn z LNG terminálu Świnoujście a v případě rozvoje těžby břidlicového plynu v Polsku i tento plyn a v neposlední řadě přispěje ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti Moravsko—slezského regionu. Zajištění bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynu je vzhledem k situaci na Ukrajině důležitým tématem.

Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) na svém zasedání dne 24. dubna 2015 schválila návrh dalšího navýšení rozpočtu na vědu. Nadpožadavky byly navýšeny o dalších 500 milionů korun, a ty by se měly rozdělit mezi MŠMT (300 mil.), Grantovou agenturu ČR (100 mil.) a Technologickou agenturu (100. mil.). Celkový návrh rozpočtu na rok 2016 tak činí 29,1 miliardy Kč, což znamená meziroční nárůst o 2,6 miliardy oproti střednědobému výhledu.

RVVI už na konci března schválila první návrh rozpočtu pro příští tři roky. Původně navrhoval pro rok 2016 zhruba 28,7 miliardy Kč. Na rok 2017 by mělo podle návrhu jít 29,3 miliardy a na rok 2018 až 29,9 miliardy korun. Letošní rozpočet činí 26,9 miliardy Kč.

Ministerstvo financí k tomu na dotaz ČTK pouze uvedlo, že o státním rozpočtu na rok 2016 se teprve bude jednat.

RVVI jednala také o návrhu věcného záměru zákona o výzkumu a schválila způsob hodnocení výzkumných organizací pro letošní rok. To se uskuteční podle upravené metodiky z roku 2013 a začne ještě letos. Podobně se bude postupovat v roce 2016. Zároveň se začne připravovat nová metodika, podle jejíchž principů by se mělo hodnotit od roku 2017.

Zdroj: RVVI, ČTK

VODA, OVZDUŠÍ, ODPADY, KRAJINA Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR uveřejnily avíza prvních letošních výzev v Operačním programu Životní prostředí 2014-2020. Žadatelům jsou ode dneška k dispozici veškeré podklady a klíčové dokumenty, včetně hodnoticích kritérií, nutné pro zahájení přípravy projektů.

Šanci začít připravovat projekty a žádosti tak ode dneška mají obce, města, kraje, neziskové organizace a občanská sdružení či podnikatelské subjekty. MŽP avizuje první výzvy téměř za 8 miliard korun pro oblasti budování čistíren a kanalizací, protipovodňovou ochranu, ochranu biodiverzity, odpadové hospodářství i ochranu ovzduší. Oficiální výzvy budou vyhlášeny v druhé polovině června.

Žádosti budou přijímány prostřednictvím informačního systému MS2014+ (IS KP14+) po schválení Programového dokumentu OPŽP Evropskou komisí a schválení hodnoticích kritérií Monitorovacím výborem OPŽP.

„Ostré výzvy vyhlásíme ihned po prvním jednání monitorovacího výboru, který musí schválit hodnoticí kritéria výzev a jehož první zasedání je v současnosti naplánováno na polovinu června. S ohledem na dostatečnou dobu pro přípravu projektů ke zveřejněným výzvám zahájíme příjem žádostí letos 14. srpna,“ uvedl ministr životního prostředí R. Brabec.

Maximální celková dotace z prostředků EU na schválené projekty v rámci nyní avizovaných výzev bude činit bezmála 8 miliard korun. Alokace finančních prostředků pro projekty v oblasti zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní je stanovena na 1,3 miliardy korun, pro projekty zaměřené na zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech na 2,5 miliardy korun, pro oblast odpadů a materiálových toků, ekologických zátěží a rizik na 1,2 miliardy korun a konečně pro projekty z oblasti ochrany a péče o přírodu a krajinu byla alokace finančních prostředků na podporu vybraných projektů stanovena na 2,9 miliardy korun. Avizované výzvy jsou určeny na individuální projekty, u nichž celkové náklady projektu nesmějí přesáhnout 50 milionů eur, včetně daně z přidané hodnoty.

Žadatelům jsou ode dneška k dispozici veškeré podklady a klíčové dokumenty, včetně hodnoticích kritérií, nutné pro zahájení přípravy projektů (dokumenty jsou uvedené pod článkem).

„Žadatelé mohou počítat s efektivní administrací projektových žádostí v ambiciózních termínech ze strany Státního fondu životního prostředí, kterou jsme nastavili v loňském roce a pokračujeme v ní i letos,“ řekl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman a zároveň upozorňuje: „Žádosti o podporu musí být v souladu s Programovým dokumentem OPŽP, Pravidly pro žadatele a příjemce OPŽP a výzvou pro podávání žádostí a projekty musí reflektovat zveřejněná hodnoticí kritéria garantující efektivní vynakládání prostředků EU.“

Prioritní osa 1 - Zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní

Specifi cký cíl 1.1 a 1.2.

Výzva pro specifi cký cíl 1.1 (Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových a podzemních vod z komunálních zdrojů a vnos znečišťujících látek do povrchových a podzemních vod) a 1.2 (Zajistiti dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství) se bude vztahovat na individuální fázované projekty, které byly podány do LXI. výzvy Operačního programu Životní prostředí 2007–2013 a které byly schváleny k fi nancování. Výzva bude nesoutěžní. V rámci předmětné výzvy budou přijímány projekty, jejichž předmětem je realizace druhé fáze projektu, kdy první fáze byla či je realizovaná a podporovaná z Operačního programu Životní prostředí 2007–2013. Typ výzvy: 2. fáze fázovací výzvy, nehodnocená výzva s příjmem žádostí do 13. 11. 2015.

Specifi cký cíl 1.3 - Zajistit povodňovou ochranu intravilánu

Typy podporovaných aktivit

Aktivita 1.3.2 – Hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu a jejich další využití namísto jejich urychleného odvádění kanalizací do toků

Aktivita 1.3.3 – Obnovení, výstavba a rekonstrukce, případně modernizace vodních děl sloužící povodňové ochraně – pouze projekty zaměřené na vybudování nebo rekonstrukce bezpečnostních přelivů vodních nádrží

Aktivita 1.3.4 – Stabilizování a sanace svahových nestabilit ohrožujících zdraví, majetek a bezpečnost vyplývajících z „Registru svahových nestabilit“

Typ výzvy: Kolová s příjmem žádostí do 13. 11. 2015.

Prioritní osa 2 -  Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech

Specifi cký cíl 2.2 - Snížit emise stacionárních zdrojů podílejících se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek

Typy podporovaných projektů a aktivit

a) Náhrada nebo rekonstrukce spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování za účelem snížení emisí TZL, NOX, SO2, NH3 a VOC.

b) Náhrada nebo rekonstrukce ostatních stacionárních zdrojů znečišťování za účelem snížení emisí TZL, NOX, SO2, NH3 a VOC.

c) Náhrada nebo rekonstrukce stacionárních zdrojů emitujících těkavé organické látky za účelem snížení emisí TZL, NOX, SO2, NH3 a VOC.

d) Pořízení dodatečných technologií a změny technologických postupů vedoucí ke snížení emisí a úrovně znečištění TZL, NOX, SO2, NH3 a VOC u spalovacích stacionárních zdrojů.

e) Pořízení dodatečných technologií a změny technologických postupů vedoucí ke snížení emisí a úrovně znečištění TZL, NOX, SO2, NH3 a VOC u ostatních stacionárních zdrojů.

f) Pořízení dodatečných technologií a změny technologických postupů vedoucí ke snížení emisí a úrovně znečištění TZL, NOX, SO2, NH3 a VOC u stacionárních zdrojů emitujících těkavé organické látky.

g) Pořízení technologií ke snižování emisí NH3 z chovů hospodářských zvířat.

h) Omezování prašnosti z plošných zdrojů (dle povahy procesu např. vodní clony, skrápění, odprašovací nebo mlžící zařízení).

i) Rozšiřování a rekonstrukce soustav centralizovaného zásobování tepelnou energií, včetně realizace nových soustav.

Typ výzvy: Kolová s příjmem žádostí do 13. 11. 2015.

Pravidla pro žadatele: Stacionární zdroje, na které se vztahuje směrnice o průmyslových emisích, nebudou podporovány za účelem dosažení prostého souladu s intervalem hodnot dle nejlepších dostupných technik (BAT). V uvedeném případě je oprávněná pouze podpora dosažení nižší (a tedy nejvíce ambiciózní) poloviny intervalu hodnot dle BAT, a to v souladu s podmínkami veřejné podpory. Pokud hodnocení nákladové efektivity (v rámci studie proveditelnosti) ukáže, že zaměření na dolní polovinu intervalu hodnot dle BAT není proveditelné, bude možné podpořit i horní polovinu intervalu hodnot dle BAT.

Prioritní osa 3 - Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika

Specifi cký cíl 3.2 - Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů

Typy podporovaných projektů a aktivit

Aktivita 3.2.1 – výstavba a modernizace zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů (systémy pro sběr, svoz a separaci odpadů a bioodpadů, sběrné dvory a sklady komunálního odpadu, systémy pro separaci komunálních odpadů, nadzemní a podzemní kontejnery včetně související infrastruktury)

a) Systémy pro separaci (bez svozových prostředků) biologicky rozložitelných odpadů (BRO) z nezemědělské činnosti. Jedná se především o pořízení nádob a kontejnerů, případně o stavební úpravy sběrných míst. Výzva se nebude vztahovat na podporu domácích kompostérů,

b) systémy pro separaci (bez svozových prostředků) plastů, papíru, skla, kovů, textilů a nápojových kartonů. Nádoby na separaci kovů musí být uzavřené a zabezpečené. Jedná se především o pořízení nádob a kontejnerů, případně o stavební úpravy sběrných míst,

c) výstavba/vybavení/modernizace sběrných dvorů.

Omezení žadatelů: veřejný žadatel

Aktivita 3.2.2 – výstavba a modernizace zařízení pro materiálové využití odpadů

• výstavba/vybavení/modernizace (s navýšením kapacity) kompostáren. V rámci této výzvy nebudou podporována zařízení typu komunitní kompostárny ani malá zařízení provozovaná dle § 33 b odst. (1), písm. b) zákona o odpadech, ale pouze zařízení provozovaná v souladu s § 14 odst. 1 zákona o odpadech

Omezení žadatelů: veřejný žadatel

Typ výzvy: Kolová s příjmem žádostí do 13. 11. 2015.

Specifický cíl 3.4 - Dokončit inventarizaci a odstranit staré ekologické zátěže

Typy podporovaných projektů a aktivit

Aktivita 3.4.2 – realizace průzkumných prací, analýz rizik
a) Realizace průzkumných prací, analýz rizik konkrétních lokalit,

b) realizace průzkumných prací, analýz rizik pro problémová území obsahující více než jedno kontaminované místo.

Aktivita 3.4.3 – sanace vážně kontaminovaných lokalit (pouze v případech, kdy žadatel o podporu není původcem kontaminace nebo původce již neexistuje, nebo v případě, že tato povinnost je vázána na organizační složku státu nebo právnickou osobu státem pro tyto účely zřízenou)
a) Jednotlivé etapy komplexní sanace kontaminovaných staveb (včetně zbytků technologií), půdy (horninového prostředí) a podzemních vod,

b) sanace deponií nebezpečných nebo rizikových odpadů (starých skládek)

c) odstraňování kontaminace půd, stavebních konstrukcí a podzemní vody pomocí inovativních sanačních technologií, apod.,

d) monitorovaná přirozená atenuace kontaminovaných míst,

e) sanace SEZ vzniklých v důsledku hornické činnosti.

Typ výzvy: Kolová s příjmem žádostí do 13. 11. 2015.

Prioritní osa 4 - Ochrana a péče o přírodu a krajinu

Specifi cký cíl 4.1 - Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území

Specifi cký cíl 4.2 - Posílit biodiverzitu

Specifi cký cíl 4.3 - Posílit přirozené funkce krajiny

Specifi cký cíl 4.4 - Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech

podrobnosti viz - Avízo výzev OPŽP 2014 - 2020 str. (7 až 11)

Dokumenty ke stažení:

• Pravidla pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP 2014 - 2020

• Avízo výzev OPŽP 2014 - 2020

• Hodnoticí kritéria pro SC 4.1, 4.2, 4.3 a 4.4

• Hodnoticí kritéria pro SC 3.4

• Hodnoticí kritéria pro 3.2

• Hodnoticí kritéria pro SC 2.2

• Hodnoticí kritéria pro SC 1.4

• Hodnoticí kritéria pro SC 1.3

• Základní požadavky na projekt z SC 1.4

• Náklady obvyklých opatření OPŽP 2015 - 2020

PRVNÍ AVÍZO VÝZEV Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zítra v devět hodin ráno vyhlásí první avízo výzev z nového Operačního programu životní prostředí (OPŽP) pro období 2014 až 2020.

Výzvy se budou týkat čtyř prioritních os: vodohospodářství (1,3 mld. Kč), kvality ovzduší (2,5 mld. Kč) ovzduší, odpadového hospodářství (1,2 mld. Kč) a ochrany přírody (2,9 mld. Kč).

Na projekty bude možné získat dotaci ve výši 85%, přičemž na protipovodňové opatření nebo varovné systémy se bude dotace pohybovat okolo 70%. Na nové projekty bude alokováno 8 mld. korun, přičemž na jeden projekt bude možné žádat maximálně 50 mil. EUR vč. DPH.

Oficiální výzvy budou následně vyhlášeny po schválení nového OPŽP Evropskou komisí a Monitorovacím výborem OPŽP, což by mělo proběhnout nejpozději v polovině června. Příjem žádostí by měl pak probíhat od poloviny srpna (14.8.2015). Výzvy budou otevřeny do poloviny listopadu, tedy přibližně tři měsíce.

Projekty bude hodnotit hodnotící komise na jejich členy by mělo být vypsáno transparentní výběrové řízení. Pro každou prioritní osu bude samostatná komise, která bude mít osm až deset členů odborníků z akademické sféry, asociací a neziskových organizací.

Další podrobnosti, tedy konkrétní podmínky pro žadatele najdete - ZDE

Dnes ve čtvrtek 23. dubna 2015 se na Úřadu vlády se konalo zasedání Legislativní rady vlády (LRV) ČR. K projednání měla rada pět bodů – věcný záměr zákona o výrobcích s ukončenou životností a věcný záměr zákona o odpadech, návrh zákona o soukromé bezpečnostní činnosti, návrh zákona o právu shromažďovacím, návrh zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Oba nové odpadové zákony doporučila LRV schválit ve znění jejího stanoviska. Paragrafová znění zákonů by měla jít do legislativního procesu odhadem září nebo na podzim 2015, s tím, že účinnost by měla být v roce 2017.

Schváleno:

• věcný záměr zákona o výrobcích s ukončenou životností

• věcný záměr zákona o odpadech 

• návrh zákona o soukromé bezpečnostní činnosti

• návrh zákona o právu shromažďovacím

Přerušeno:

• návrh zákona o podnikání na kapitálovém trhu

POSLANECKÁ SNĚMOVNA A SENÁT:

Již příští týden V ÚTERÝ (28.4.) bude zahájena další schůze Poslanecké sněmovny. Dle návrhu programu by měli poslanci pokračovat v diskuzi na téma podpory biopaliv a dále ve druhém a třetím čtení projednat novelu zákona o ochraně veřejného zdraví. Na programu zatím není druhé čtení infringementové novely zákona o odpadech ani zákona o prevenci závažných havárií. Oba předpisy již projednal Výbor pro životní prostředí. Zbylé přidělené výbory projednají zákon o PZH tento týden. O čtrnáct dní později bude zahájena i další schůze senátu, kde senátoři budou projednávat novelu energetického zákona. Anotace předpisů - ZDE (26. schůze PSP ČR).

Věcný záměr zákona o výrobcích s ukončenou životností:
Věcný záměr návrhu zákona upravuje práva a povinnosti osob při nakládání s vybranými výrobky v celém jejich životním cyklu. Týká se to elektrických a elektronických zařízení včetně solárních panelů, baterií a akumulátorů, pneumatik a vozidel. Stanovuje práva a povinnosti všech, kteří nakládají s elektrozařízeními, bateriemi a akumulátory, pneumatikami a vozidly od jejich uvedení na trh až po jejich zpracovaní poté, kdy se staly odpadem. Věcný záměr návrhu zákona vychází z principu rozšířené odpovědnosti výrobců, proto stanoví jejich povinnosti tak, aby bylo zajištěno environmentálně přijatelné nakládání s těmito výrobky na konci jejich životnosti. Povinnosti ukládá výrobcům jednotlivých komodit, kteří výrobek vyrobí nebo uvedou na trh v ČR, i těm, jejichž značka se objeví na výrobku. Předkladatelem zákona je Ministerstvo životního prostředí (MŽP).
 

Věcný záměr zákona o odpadech:
Nový zákon zavede povinnost pojištění zařízení pro nakládání s odpady, které bude krýt poškození životního prostředí a také velmi časté situace, kdy po osobě nakládající s odpady po jejím zániku zůstane velké množství odpadů, jejichž odstranění musí v současnosti zajistit stát. Obec bude nově ze zákona účastníkem všech řízení o povolení provozu zařízení pro nakládání s odpady provozovanými na jejím území. Doposud tomu tak bylo pouze u zařízení ke sběru a výkupu odpadů. Zároveň dojde k navýšení kontrolních a sankčních pravomocí obecních a krajských úřadů, protože mají přehled o fungování odpadových zařízení na svém území a také zájem na jejich bezproblémovém provozu. Věcný záměr zákona o odpadech navrhuje řadu odchylek od stávající právní úpravy, a to zejména pokud jde o komunální odpady, evidence odpadů, tzv. černé skládky, nebezpečné odpady, skládkování, výkup kovů, limit pro ohlašování produkce odpadů a udělování pokut. Předkladatelem zákona je Ministerstvo životního prostředí (MŽP).

Návrh zákona o soukromé bezpečnostní činnosti a o změně souvisejících zákonů:
Návrh zákona definuje soukromou bezpečnostní činnost, upravuje podmínky výkonu soukromé bezpečnostní činnosti, podmínky výkonu bezpečnostní činnosti pro vlastní potřebu a působnost Ministerstva vnitra a dalších orgánů vykonávajících státní správu na úseku bezpečnostní činnosti. Zároveň stanoví, na které činnosti se návrh zákona nevztahuje (např. advokátů, notářů, patentových zástupců a soudních exekutorů, ČNB, činnosti pojišťoven, Policie České republiky, ozbrojených sil České republiky, Vojenské policie a Vojenského zpravodajství, nebo zpravodajských služeb, při výkonu jejich činnosti podle jiného právního předpisu). Podle návrhu zákona bude soukromou bezpečnostní činnost moci vykonávat pouze ten, kdo je držitelem licence vydané Ministerstvem vnitra. Předkladatelem zákona je Ministerstvo vnitra (MV).

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů:
Cílem novelizace je posílit pravomoci obcí v okamžiku oznámení shromáždění. V současné době totiž obce mohou jen velmi těžko regulovat např. konkrétní místo konání shromáždění, případnou kolizi dvou shromáždění nebo shromáždění s kulturní, sportovní či jinou akcí (koncert, vánoční trhy). Navíc bude obecní úřad dále moci rozhodnutím upravit podmínky konání shromáždění, pokud bude dáno riziko narušení veřejného pořádku či zásahu do práv jiných osob (půjde-li např. o pogromistické pochody). Doposud bylo možno shromáždění jen zakázat, z nemnoha důvodů uvedených v zákoně, a obecní úřad nemohl svolavatelům ukládat závazně povinnosti, mohl se maximálně snažit o dohodu. Stanovení podmínek je zároveň menším zásahem do shromažďovacího práva než úplný zákaz demonstrace. Zástupcům obecních úřadů se též výslovně přiznává oprávnění udílet pokyny k zajištění pokojného průběhu shromáždění, včetně situací, kdy dochází ke střetu s jinými právy či zájmy (rušení shromáždění jinou akcí, výkonem jiného práva, např. petičního, ohrožení zdraví či majetku). Předkladatelem zákona je Ministerstvo vnitra (MV).

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů:
Návrh zákona obsahuje převážně změny, jimiž se sleduje implementace evropských právních předpisů, konkrétně revidované transparenční směrnice, směrnice Omnibus II, nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů a směrnice UCITS V. V souvislosti s výkladovými nejasnostmi ohledně některých stávajících transpozičních ustanovení je rovněž žádoucí normativně precizovat předmětnou úpravu tak, aby bylo vyhověno požadavku na řádné zapracování evropské legislativy do vnitrostátního práva. Další úpravy dotčených zákonů jsou vyvolány potřebou reagovat na vývoj trhu a reflektují poznatky z praxe. Navrhované změny sledují zatraktivnění fondového podnikání a zjednodušení procesních otázek v oblasti kapitálového trhu, jakož i harmonizaci správních poplatků na úseku finančního trhu. Předkladatelem zákona je Ministerstvo financí (MF).

Od pondělí 27. dubna 2015 budou webové stránky Operačního programu Životní prostředí 2007 - 2013 fungovat pod novou doménou - www.opzp2007-2013.cz.

OPŽP vstoupil do dalšího rozpočtového období, název Operační program Životní prostředí zůstal zachován. Vzhledem k tomu, že podmínky OPŽP 2014 - 2020 se liší od podmínek OPŽP 2007 - 2013, SFŽP vytvořil nové webové stránky, které po svém spuštění poběží pod doménou www.opzp.cz a na nichž naleznete veškeré údaje k Operačnímu programu Životní prostředí 2014 - 2020.

OPŽP 2014 - 2020 navazuje na OPŽP 2007 - 2013, přesto se odlišuje. Je zaměřen na méně oblastí, je tedy rozdělen do méně prioritních os, které jsou dále členěny na specifické cíle. Došlo ke změně terminologie, nové jsou závazné dokumenty pro žadatele a příjemce podpory. V novém rozpočtovém období se již také nesetkáte s původním logem programu OPŽP. 

Webové stránky pro OPŽP 2007 - 2013 se přesunou v nezměněné podobě pod doménu novou www.opzp2007-2013.cz.

Zdroj: SFŽP

AUDIO: ředitel ČIŽP Geuss České inspekce životního prostředí (ČIŽP) provedla vloni 14 634 kontrol, o téměř tisíc více než v roce 2013 (13 732) a uložila 2948 pokut (o 210 více než v roce 2013) v celkové výši 148 022 282 korun. Nejvíce pokut padlo za odpady (1020), téměř dvojnásobně než v ostatních složkách (voda, vzduch, příroda a les).

Celková výše pokut klesla oproti roku 2013 o zhruba 20 milionů, což bylo způsobeno ukládáním nižších pokut za drobnější delikty. „Za poslední tři roky mají počty pokut ve všech složkách vzrůstající tendenci, nejvíce je jich ukládáno za odpady,“ řekl Erik Geuss, ředitel ČIŽP. Nejvyšší pokutu 4 608 000 korun uložila inspekce firmě, která několikrát za rok způsobila havarijní znečištění Zličínského potoka.

Pokud se firmy po udělení pokuty nepoučí, mohou podle ředitele Geusse s podnikáním i úplně skončit. Jen loni prý inspekce vydala 21 pravomocných rozhodnutí o zastavení nebo omezení činnosti provozu nebo jeho části.

Inspekce se do budoucna nechce soustředit na zvyšování absolutních počtů kontrol a pokut, ale především na dotahování jednotlivých případů a zajišťování nápravy. "Snažíme se, aby se problémy skutečně řešily. Nepovažujeme za společensky odpovědné, abychom hned po udělení pokuty pokračovali někde jinde," uvedl ředitel. Za první čtvrtletí 2015 se uskutečnilo přes 3200 kontrol.

Inspektoři provedli také 592 kontrol podle zákona o obchodování s ohroženými druhy rostlin a živočichů (CITES), vedli 150 pokutových řízení a uložili pokuty ve výši 376 200 korun. Zabaveno bylo 4474 exemplářů a 92 kg sahlepu (prášek z hlíz orchidejí). U vývozu a dovozu exemplářů zjistili, že každá pátá zásilka nebyla v pořádku. Nejvíce zásilek s živočichy, rostlinami a produkty z nich pochází z Asie. „V roce 2014 jsme zaznamenali narůstající trend zásilek se sušenými motýly a zvýšený počet zásilek slonoviny nelegálně posílané do Vietnamu v zavazadlech vietnamských cestujících. I nadále spolupracujeme s policií a celní správou na závažných případech nelegálního obchodu s nosorožčími rohy, slonovinou a tygřími kostmi,“ uvedl Geuss.

Zdroj: ČIŽP, ČTK