Čeští vědci sestavili seznamy významných nepůvodních invazních druhů rostlin a živočichů, tedy těch, které na území České republiky agresivně vytlačují původní druhy a nekontrolovaně se šíří. Druhy invazních rostlin a živočichů rozdělili do tří seznamů - černého, šedého a varovného. Černý seznam obsahuje druhy s výrazným vlivem na životní prostředí. Šedý seznam zahrnuje druhy, jejichž vliv je menší, ale nikoliv zanedbatelný a jejichž omezování má v určitých podmínkách smysl. Varovný zas seznam druhů, o kterých je známo, že mohou působit velké škody, ale ještě na území ČR nejsou, nebo jsou zatím jen v kultuře.

Invazní druhy, zavlékané lidmi mimo oblast svého původního výskytu, jsou příčinou mnoha environmentálních a socioekonomických problémů. Snižují biodiverzitu, produkují alergenní pyl, nebo přenášejí choroby člověkem chovaných zvířat a pěstovaných rostlin. Protože ne všechny zavlečené druhy mají negativní vliv a vnímání „škodlivosti“ se liší podle toho, koho se problém týká (např. ochranáři, lesníci, rybáři, zemědělci), je nutné rozdělit nepůvodní druhy na ty, které neškodí, škodí občas či jen lokálně, a ty, jejichž přítomnost je nežádoucí vždy a všude.

Na žádost MŽP ČR a primárně pro účely ochrany přírody začala již v roce 2013 skupina vědců pracovat na robustním systému klasifikace zavlečených druhů rostlin a živočichů a na jeho základě v loňském roce sestavila seznamy druhů určených pro management. Zadání vycházelo ze Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR pro roky 2005–2015 a s předstihem reagovalo na aktivitu Evropské komise, která vedla k vytvoření nového legislativního předpisu (Nařízení EP a Rady č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů).

„Pravidla prioritizace jednotlivých druhů musí být dostatečně obecná, aby bylo možno klasifikovat zároveň rostliny i živočichy, zároveň však musí brát v potaz jejich odlišné invazní chování, aktuální rozšíření, charakter invadovaných stanovišť, možnosti likvidace a managementu, ale musí také brát ohled na jednotlivé zájmové skupiny,“ uvedl Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR, který tuto skupinu vedl.

Navržené schéma je založeno na čtyřech základních kritériích: charakteru výskytu těchto druhů v krajině (druhy úmyslně vysazované vs. druhy se spontánním rozšířením), jejich vlivu na přírodu, vlivu na lidské aktivity (zdraví, ekonomiku) a na managementových možnostech. Právě poslední kritérium je velmi důležité – management, tedy přístup k jednotlivým druhům a způsob případných zásahů vůči nim, se totiž může pohybovat od kompletní eradikace (doporučované třeba pro výjimečně problematické druhy, jako je ambrozie, bolševník, norek americký, mýval nebo kleštík zhoubný, způsobující varroázu) přes stratifikovaný přístup (kdy je z hlediska efektivity vynaložených prostředků vhodné zasahovat jen někde ve vybraných cenných biotopech nebo určitých oblastech) až po úplnou toleranci.

Stratifikovaný přístup je důležitý zejména u ekonomicky využívaných druhů, či druhů, které jsou v ČR již velmi rozšířeny. Tolerance je u některých druhů nejrozumnějším přístupem. Petr Pyšek z téhož ústavu, který celou studii zaštiťoval, dodává: „Nemá smysl vynakládat obrovské finanční částky na omezování druhů, které nemají významný škodlivý vliv, jen kvůli tomu, že jsou v ČR nepůvodní.“

Na seznamu se podíleli odborníci z řady vědeckých institucí, což umožnilo zahrnout širokou škálu organismů. Ve výsledku jsou hodnocené druhy bez ohledu na to, zda se jedná o rostlinu nebo živočicha, rozděleny do tzv. černého, šedého a varovného seznamu. Černý seznam obsahuje druhy s výrazným vlivem na životní prostředí. Šedý seznam zahrnuje druhy, jejichž vliv je menší, ale nikoliv zanedbatelný a jejichž omezování má v určitých podmínkách smysl. V černém seznamu je nyní 78 rostlin a 39 živočichů, v šedém seznamu 47 rostlin a 16 živočichů. Dále byl sestaven tzv. varovný seznam druhů, o kterých je známo, že mohou působit velké škody, ale ještě na území ČR nejsou, nebo jsou zatím jen v kultuře.

„Předložené seznamy nejsou a nemohou být ze své podstaty konečné, protože invaze jsou velmi dynamickým procesem. Seznamy proto odrážejí současný stav a bude třeba je dle potřeby v budoucnosti doplňovat a upravovat,“ zdůrazňuje Jan Pergl. Jan Šíma z MŽP ČR dodává: „Vytvořený seznam je důležitým podkladem pro orgány ochrany přírody, jelikož na jeho základě budou stanovovány priority v dalším managementu invazních druhů. Zároveň však bude nutné seznam udržovat aktuální a v rámci priorit zohledňovat i nové legislativní požadavky atp.“
 

Brněnská rodinná firma Watersavers přišla na konstrukci perlátoru, pomocí které se dá ušetřit až polovina spotřebované vody. Perlátory jsou provzdušňovací zařízení, která se montují na vodovodní baterie. Některé fungují na systému kovových sítěk, zjemňujících proud vody, jiné přímo omezují průtok a díky vzduchovým bublinkám vytváří dojem plného proudu. Rozdíl mezi klasickým perlátorem a tím z Watersavers je v tom, že z baterie nevytéká voda v plném válci, ale jen po jeho obvodu. S běžným perlátorem je průtok z kohoutku 14 litrů vody za minutu a s nový perlátorem se dá spotřeba snížit i na čtyři litry za minutu. Kromě úspory vody také tyto speciální perlátory šetří pochopitelně i energii.

Zdroj: iHNED.cz

Pátý roční konference Průmyslová ekologie, kterou pořádá Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha ve spolupráci s Českým ekologickým manažerským centrem (CEMC) se uskuteční v hotelu Centro Hustopečích 15. až 16. března 2016. Konference tak rozšíří témata odpadů, vod, ovzduší, průmyslových rizik a havárií v rámci Týdne výzkumu a inovací pro praxi (TVIP 2016).

Letošní ročník konference je zaměřen na dvě hlavní témata, a sice na problematiku odpovědného veřejného zadávání a na problematiku udržitelného hospodaření s fosforem. Oběma tématům budou věnovány samostatné přednáškové bloky a také diskusní kulaté stoly.

Vedle příspěvků na tato témata jsou zváni rovněž přednášející s referáty zaměřenými na problematiku souvislostí průmyslových aktivit a životního prostředí, na problematiku oběhového hospodářství, posuzování životního cyklu či dobrovolných nástrojů environmentální politiky.

Odpovědné veřejné zakázky

Blok zaměřený na odpovědné zadávání veřejných zakázek bude mít za úkol informovat veřejnost o možnostech zavedení environmentálních kritérií při vyhlašování veřejných zakázek. Během přednášek bude ukázáno několik „success stories“ a předvedeno jak efektivní může být environmentálně šetrné veřejné zadávání.

V rámci diskusního kulatého stolu se bude se zástupci samospráv, nevládních organizací i výrobců diskutovat, proč je realizace zelených veřejných zakázek v České republice stále opomíjena. Chtěli bychom proto toto téma probrat se zástupci organizací zaměřených na otázky životního prostředí a hledat možné cesty, jak veřejnou správu a místní samosprávu, která ročně ve veřejných zakázkách utratí více než 500 mld. Kč, motivovat k většímu zájmu o šetrnější produkty a technologie.

Veřejné zakázky tak mají potenciál stát se hnací silou zavádění ekoinovací a environmentálních technologií.

Udržitelné hospodaření s fosforem

Druhým neméně významným tématem diskutovaným v rámci konference Průmyslová ekologie je udržitelné hospodaření s fosforem.

Fosfor je strategická surovina, která je v současném způsobu hospodaření nezbytná pro zajištění požadované rostlinné a následně i živočišné produkce. V kontextu environmentálních technologií, vodohospodářství či ochrany krajinných území jsou emise fosforu do prostředí vnímané jako nežádoucí, vedoucí k nadměrné antropogenní eutrofizaci.

Téměř po desetiletí jsme se na vysokých školách učili, že fosfor ve vodách je strašák, kterého je třeba se zbavit. Nyní nazrál čas toto vnímání problematiky fosforu poněkud upravit a zaměřit se na fosfor jako na cennou surovinu, bez které nebude snadné zajistit výživu obyvatelstva.

V rámci kulatého stolu, který je plánován po bloku přednášek se sejdou zájemci o činnost v nově zakládané fosforové platformě České republiky.

Další informace, kontakty a přihlášky najdete na www.TVIP.cz

Čtěte také:

Konference TVIP nově pokryje celou oblast životního prostředí (11.1.2016)

VÝSLEDKY Ministři na dnešním jednání nerozhodli, zda Česko zvýší cíl spotřeby zelené energie v roce 2020 na 15,3 procenta. S navýšením počítá Národní akční plán ČR pro energii z obnovitelných zdrojů (OZE), který má na programu. Současný plán schválený vládou v roce 2012 počítal s podílem 14 procent. Jednání o tomto bodu bylo odloženo. Stejně tak vláda odložila bod týkající se řešení situace kolem ERÚ. Naopak vláda schválila koncepci informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací na období 2016 až 2020.

"Navržený Národní akční plán je sestaven v souladu se Státní energetickou koncepcí tak, aby naplnil a překročil požadované cíle směrnice pro Českou republiku v oblasti využívání energie z obnovitelných zdrojů v roce 2020," stojí v materiálu. MPO v předkládací zprávě připomíná, že Evropská komise stanovila pro ČR pro rok 2020 podíl energie z OZE na hrubé konečné spotřebě energie ve výši 13 procent. České plány tak tento závazek překonávají o více než dvě procenta.

Ministerstvo v předkládací zprávě dále uvádí, že plán i nadále počítá s provozní podporou malých vodních elektráren a výroben tepla využívající obnovitelné zdroje. Umožní také zavést novou podporu pro teplo z výroben s instalovaným elektrickým výkonem do 500 kW, které využívají bioplyn vznikající například z hnojiv.

Materiál naopak počítá se snížením plánovaného podílu energie z OZE na hrubé konečné spotřebě v dopravě. Ten má na konci desetiletí činit deset procent. V současnosti platný plán počítal s podílem o 0,8 procenta vyšším. Důvodem jsou podle MPO legislativní nejistoty ohledně daňového zvýhodnění biopaliv.

Do připomínkového řízení ministerstvo původně vložilo dokument, podle kterého měl podíl energie OZE na hrubé spotřebě energie v ČR v roce 2020 činit dokonce 15,9 procenta a podíl energie z OZE na hrubé konečné spotřebě v dopravě měl zůstat ve výši 10,8 procenta. Na základě připomínek byl ale dokument upraven.

Podle dat Energetického regulačního úřadu činila v roce 2014 v Česku hrubá spotřeba elektřiny, která počítá i s elektřinou spotřebovanou při výrobě a se ztrátami v sítích a přečerpávacích vodních elektrárnách, asi 70 terawatthodin. Podíl OZE činil 13,17 procenta.

Koncepce: Informační systém VaVaI:

Vybrané body programu jednání vlády dne 13.1.2016:

• Aktualizace Národního akčního plánu ČR pro energii z obnovitelných zdrojů: ODLOŽENO

• 1. dílčí zpráva o implementaci Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR: ODLOŽENO

• Koncepce Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací na období 2016 až 2020: SCHVÁLENO

• Návrh usnesení vlády, kterým v souladu s § 10 odst. 1 písm. b) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, vláda pověřuje předsedu vlády prováděním úkonů vlády jako služebního orgánu vůči předsedkyni Energetického regulačního úřadu: ODLOŽENO

Ministerstvo průmyslu a obchodu publikovalo komplexní národní statistiku obnovitelných zdrojů energie. Hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se v roce 2014 podílela na celkové hrubé výrobě elektřiny 10,7 %. Podíl energie z obnovitelných zdrojů na primárních energetických zdrojích činil 9 %. Podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě byl podle mezinárodní metodiky výpočtu 13,4 % a jejich podíl na výrobě tepelné energie činil zhruba 10-11 %. Zpráva také obsahuje informace o energetickém využívání komunálního odpadu a to pouze výrobu a využití energie, která odpovídá podílu biologicky rozložitelné složky ve spalovaném komunálním odpadu, která se v Česku pohybuje v rozmezí zhruba 50 – 65 %. Souhrnnou zprávu je možné si stáhnout níže.

Dokument ke stažení:

Obnovitelné zdroje energie v roce 2014 [pdf, 1346 kB]

Dne 21. ledna 2016 v Kongresovém centru Praha se uskuteční odborná konference na téma: „Co přinese nová tarifní struktura v elektroenergetice?“ s podtitulkem „První oficiální informace o úpravě tarifů v elektroenergetickém sektoru po téměř 15 letech a spuštění veřejného konzultačního procesu.“

Konference je určena širšímu publiku, především obchodníkům s elektřinou, provozovatelům distribučních a lokálních distribučních soustav, výrobcům elektřiny, dalším odborníkům z oblasti energetiky, včetně maloodběratelů a velkoodběratelů a jedinečnou možností, jak se seznámit s navrhovanou novou tarifní strukturou a názory účastníků.

V dopolední části budou informace prezentovány zástupci Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Představeny budou informační webové stránky k nové tarifní struktuře včetně avizovaného konzultačního procesu. Následovat budou informace o vzniku nové tarifní struktury, hlavní důvody pro její zavedení, podmínky její tvorby, základní podmínky výpočtu a srovnání se zahraničím. Odpolední část konference přinese informace o nové tarifní struktuře z pohledu jednotlivých účastníků trhu s elektřinou.

Konferenci připracuje společnost Comenius ve spolupráci s ERÚ a MPO. Informace, program a možnost registrace na konferenci naleznete na adrese https://novetarify.comenius.cz.

V nedělní dopolední premiéře se pořad České televize Nedej se plus věnoval problematice energetické využívání odpadů v České republice a to konkrétně spalovně Chotíkov. V další části pořadu vystoupil i ředitel odpadů Ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart, který vysvětlil, jakou metodu Česko zvolilo pro výpočet recyklačních cílů v Plánu odpadového hospodářství ČR a dále otevřeně uvedl jaké množství finančních prostředků je alokováno v novém operačním programu Životní prostředí na podporu spaloven.

Dle vyjádření ředitele odpadů MŽP půjde z nového OPŽP na prevenci vzniku odpadů 1,7 mld. Kč, na využívání odpadů 6,9 mld. Kč a z této částky půjde 1,5 mld. Kč na podporu výstavby spaloven. Závěrem pořadu tak ekolog z Hnutí duha Ivo Kropáček uznává, že žádná masivní podpora spaloven z nového OPŽP neplyne. Další podrobnosti a argumenty aktérů se dozvíte v záznamu pořadu, který je k dispozici na webu ČT ZDE.

Mohlo by Vás zajímat:

V Mělníku by měla do roku 2024 vyrůst největší spalovna v České republice (rozhovor ČRo Plus, 11.1.2016)

Státní fond životního prostředí ČR uzavřel příjem žádostí o podporu ve čtyřech výzvách z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, jež byly vyhlášeny v říjnu loňského roku. Téměř pět miliard korun půjde na vodohospodářské projekty a stamiliony korun získají projekty na rekultivace starých skládek. Dotaci obdrží i projekty na výstavbu a modernizaci bioplynových stanic.

Na začátku ledna skončil příjem žádostí ve čtyřech výzvách (21., 22., 23. a 24. výzva) Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, které byly vyhlášeny loni 15. října. Za necelé tři měsíce trvání výzev obdržel Státní fond životního prostředí ČR celkem 521 žádostí s požadavkem na dotace EU za necelých 6,5 miliardy korun. Největšímu zájmu se těšila výzva s celkovou alokací 3,3 miliardy korun, v níž žadatelé předkládali žádosti o podporu pro projekty na výstavby a modernizace kanalizací a čistíren odpadních vod. Požadovány byly i projekty nabízející co možná nejefektivnější řešení odvádění a čištění odpadních vod a to ve všech aglomeracích bez ohledu na jejich velikost.

„Právě ukončená (21.) výzva na výstavbu a opravy ČOV a kanalizací jasně ukázala, že přísně nastavené podmínky výzvy, které zajistí ekonomicky efektivní nakládání s vodami a jejich čištění, včetně požadavku na oddílné kanalizace pro separaci dešťové vody, nijak žadatele neodradily. Na projekty MŽP zároveň poskytuje půjčky až do výše 37% ze způsobilých výdajů projektu. Z dotací nově hradíme i výdaje na připojení jednotlivých nemovitostí. Tato změna významně usnadňuje život žadatelům, kteří díky ní snadněji naplní stanovené cíle svých projektů,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

„Zájem ze strany žadatelů byl opět rekordní. V rámci této výzvy jsme obdrželi celkem 195 řádně zaregistrovaných žádostí s celkovým objemem způsobilých výdajů ve výši takřka šest a půl miliardy korun,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. „Projekty vyhodnotíme do konce dubna, příjemci už nyní mohou zahajovat kroky k zadávacímu řízení tak, aby mohla být co nejdříve po schválení projektu zahájena realizace a faktické čerpání prostředků EU“, doplnil Valdman.

Na projekty v oblasti zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní byla zaměřena i 22. výzva s celkovou alokací ve výši 1,6 miliardy korun. O podporu z Operačního programu Životní prostředí se v ní ucházely projekty na výstavbu a modernizaci úpraven vody a zvyšování kvality zdrojů pitné vody, včetně výstavby a modernizace systémů pro ochranu zdrojů pitné vody, a také projekty na výstavbu a dostavbu přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody.

„Naším cílem je nejen zvyšovat počet obyvatel zásobovaných kvalitní pitnou vodou, ale i zabezpečit stabilitu dodávek pitné vody, a to zejména v oblastech, kde není vybudován veřejný vodovod, nejsou kvalitní vodní zdroje, anebo v nich dochází k problémům s dodávkou v době sucha,“ vysvětlil přesné nastavení výzvy ministr životního prostředí Richard Brabec.

Podle Petra Valdmana Státní fond životního prostředí ČR v této výzvě přijal 43 řádně zaregistrovaných žádostí s celkovou výši způsobilých výdajů přesahující 900 milionů korun.

Další aktuálně uzavřená 23. výzva Operačního programu Životní prostředí byla zaměřena na projekty výstaveb a modernizace bioplynových stanic. Její celková alokace činila 300 milionů korun. V této výzvě byly přijaty čtyři řádně zaregistrované žádosti o podporu s celkovými způsobilými výdaji ve výši necelých 92 milionů korun. Pro srovnání v ukončeném programovém období OPŽP bylo za celé období 2007 – 2015 podpořeno 9 projektů bioplynových stanic. Podporu získají jen takové projekty bioplynových stanic, které budou nakládat na vstupu minimálně z 25 procent s takovými druhy odpadů, které již není možné materiálově využívat, nebo nejsou k materiálovému využití vhodné.

Odpadů se týkala i ukončená 24. výzva Operačního programu Životní prostředí, která byla zaměřena na podporu projektů na rekultivace starých skládek. Její alokace činila 359 milionů korun, přičemž fond registroval dvanáct žádostí o podporu s celkovou výší způsobilých výdajů 215 milionů korun.

„Operační program Životní prostředí patří k jednoznačným premiantům mezi ostatními programy, aktuálně máme přijato a registrováno celkem 1405 žádostí s objemem způsobilých výdajů téměř 30 mld. Kč v uzavřených výzvách. Aktuálně hodnotíme projekty, vydáváme rozhodnutí o poskytnutí dotace, na konci loňského roku jsme posílali první milióny na účty příjemců“, rekapituluje mimořádně pozitivní bilanci dosavadního fungování programu ministr Brabec. 

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) chystá nový dotační program, který zatím pracovně nazývá Modrá úsporám. Zaměří se na projekty proti suchu a plýtvání s pitnou vodou. Program má být obdobou Zelené úsporám, známého dotačního programu na energetické úspory. V jeho "modré sestře" budou zatím "jen stamilionové" částky, výzvy by mohly být vypsány již ve druhé polovině letošního roku, řekl v rozhovoru s ČTK ministr životního prostředí Richard Brabec.

MŽP již plánuje v únoru vypsat pilotní projekt Chytrá obec, podle zkušeností s ním pak připraví Modrou úsporám. Projekt Chytrá obec má přispět k udržení vody v krajině, například v kombinaci s menšími čistírnami odpadních vod. Z národních peněz na něj půjde pro obce a města, která přijdou s inovativním systémem na udržení vody, kolem 50 milionů korun.

"V Zelené úsporám se bavíme o 20 miliardách korun, tady (v Modré) zatím jen o stovkách milionů. Ty jsme schopni zafinancovat ze Státního fondu životní prostředí," uvedl ministr. Aby měla Modrá úsporám větší efekt, musela by se podle něj dostat k miliardovým částkám. Budoucnost financování programu prý ukáže zájem veřejnosti a obcí.

Éra "vodního blahobytu" podle Brabce v České republice skončila, pokračující sucho může mít velké dopady na lesnictví, zemědělství i na průmysl. Meteorologové již uvedli, že loňský rok se v pražském Klementinu zapsal jako nejteplejší v historii této stanice. Počasí se zde nepřetržitě sleduje od roku 1775.

"Dopady socioekonomického sucha, které teoreticky může letos nastat, budou dramatičtější. Podívejte se, v jakém stavu jsou mělké zvodně - ve stádiu kritického sucha. Pokud je nepodpoří tající sněhová pokrývka, tak se můžeme reálně dostat do situace, že stovky obcí budou mít vyschlé studně a ty jsou tam jediným zdrojem vody," upozornil Brabec.

Sucho budou řešit i evropské fondy. U Operačního programu Životní prostředí půjde na zadržení vody v krajině do roku 2020 osm miliard korun, další peníze přidá resort zemědělství. Výhodou v této situaci podle Brabce je, že celá řada projektů je využitelná pro povodně i sucho - jednou zadrží vodu, podruhé pomůže proti suchu. MŽP přitom preferuje přírodě blízká opatření, jako poldry, nivy, obnovy mokřadů nebo rybníků.

Ministr také vidí příležitost v projektech, které se zaměří na retenci vody v krajině, podzemní i nadzemní nádrže, aby srážková voda neodtekla. Také dotace z Modré úsporám zacílí na obce i města, aby omezily plýtvání s pitnou vodou a efektivně zadržovaly vodu splaškovou.

"Víme, že dnes existují firmy, jsou to někteří developeři, kteří začínají přicházet s inovativními projekty na využití šedé vody. To je také velké téma," uvedl Brabec s tím, že některé developerské projekty u novostaveb s rozvody šedé vody čili splaškové odpadní vody počítají. "Je to velmi zajímavá oblast, nicméně je stavebně komplikované, aby se to rozšiřovalo ve stávajících stavbách. Znamenalo by to poměrně velké úpravy," poznamenal Brabec.

Česko se musí na sucho připravit také legislativně. MŽP s resortem zemědělství chystají pravidla s určením kompetencí, jak by se obce, města a zejména kraje měly chovat, pokud by akutní nedostatek vody nastal.

Související článek:

MŽP chystá projekt Chytrá obec s dotací 50 mil. na zadržení vody (10.1.2016)

Modrá úsporám má podpořit šetrné hospodaření s vodou (3.11.2015)

Zdravotní ústav v Ostravě ukončil unikátní projekt. Zveřejnil mapu kraje s desítkami míst, ve kterých podle druhu prachu určil, jak se na znečištění ovzduší podílí průmysl, doprava, Polsko nebo domácí kotle.

„Dosud se podíly zdrojů znečištění odhadovaly poměrem třicet procent doprava, třicet průmysl, třicet lokální topeniště a zbytek další zdroje. Projekt toto tvrzení změnil a zároveň upřesnil,“ sdělila Lucie Hellebrandová, vedoucí oddělení ovzduší ze Zdravotního ústavu v Ostravě.

Podle ní existují velké rozdíly mezi letní a zimní topnou sezonou. Průmyslové zdroje se po celý rok chovají téměř stejně, ale v topné sezoně narůstá vliv lokálních topenišť. V kraji jsou místa, kde je vliv topenišť až 75 procent. Jinde zase převládá vliv dopravy. Potvrdil se i významný příděl z Polska, v případě jemného prachu může jít až o 37 procent. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Česká pošta se zapojila do projektu Elektromobilita Skupiny ČEZ. Dva elektromobily bude státní podnik testovat po dobu šesti měsíců. Určeny budou zejména pro doručování balíků a listovních zásilek.

Zajímavé posily pro jarní a letní sezónu hlásí flotila vozů České pošty. Při doručování zásilek by měly terénním pracovníkům sloužit nové dodávkové typy elektromobilů - Nissan eNV200 a Peugeot Partner Electric. Projekt Elektromobilita Skupiny ČEZ je poštovní společnosti zapůjčí na šestiměsíční testování.

Česká pošta má jeden z největších firemních vozových parků v České republice. Jejich provoz tak představuje značnou nákladovou položku v rozpočtu podniku. "Proto hledáme alternativy, které by byly z hlediska provozu levnější. Elektromobily jsou jednou z možností, jak snížit náklady na doručování našim zákazníkům. I proto jsme se zapojili do testování dvou automobilů v rámci programu společnosti ČEZ,“řekl při předávání vozů Aleš Pospíšil, ředitel divize správy majetku České pošty.

Nissan eNV200 je spolehlivý vůz se synchronním elektromotorem o výkonu 80 kW a spotřebou 16,5 kWh/100 km, který se může pochlubit objemem zavazadlového prostoru 260 litrů, dojezdem 170 km a zrychlením z 0 na 100 km/h za 14 vteřin. Peugeot Partner Electric disponuje při pohotovostní hmotnosti 1715 kg dojezdem zhruba 140 km, průměrnou spotřebou 16,2 kWh/100 km a rychlostí do 115 km/h. Samozřejmostí u obou typů je jízda v tzv. ECO módu vhodném zejména pro provoz v městské aglomeraci.

V celé České republice v současnosti jezdí zhruba 900 elektromobilů, poslední tři čtvrtletí však podle ČEZu signalizují rozvoj celého odvětví. Do konce letošního roku odhady počítají s prolomením hranice 1 500 elektromobilů na českých silnicích.

UŽITEČNÉSEMINÁŘE.cz si Vás dovolují pozvat na seminář "VODNÍ DÍLA - PRAXE A VÝHLED 2016", který se uskuteční 23. února 2016 v Praze.  Účelem semináře je provést účastníky komplexně problematikou vodních děl. Přednáší JUDr. Zdeněk Horáček, Ph.D. advokát, Ambruz & Dark Deloitte Legal, dříve odbor vodohospodářské politiky a protipovodňových opatření na  Ministerstvu zemědělství (MZe) a člen výkladových komisí pro vodní zákon a zákon o vodovodech a kanalizacích MZe.

Seminář zohledňuje nové praktické poznatky, zejména dvouletou praxi s novým občanským zákoníkem. Budeme Vás rovněž informovat o aktuálním stavu novelizace stavebního zákona a jejím dopadu na vodní díla.

Na semináři se soustředíme na vymezení vodních děl ve vodním zákoně a požadavky na jejich povolování, realizaci a provozování, včetně údržby. Pozornost bude věnována i povinnostem vlastníků vodních děl.

Jak uvedeno výše, cílem semináře je komplexní výklad problematiky vodních děl, tedy v aspektech nejen veřejnoprávních, ale rovněž soukromoprávních. Na semináři bude podrobně rozebrána problematika (aplikace) nároků na náhrady za stará vodní díla na cizích pozemcích (§ 59a vodního zákona).
Pozornost bude věnována všem vodním dílům se zvláštním zaměřením na vodovody a kanalizace, čistírny odpadních vod a rybníky. V rámci výkladu bude poukázáno na problematická místa, která se mohou objevit při realizaci a užívání vodních děl v praxi.

Témata přednášek:

• ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ VODNÍCH DĚL (VODNÍM ZÁKONEM A OBČANSKÝM ZÁKONÍKEM)

• SOUKROMOPRÁVNÍ PŘEDPOKLADY POVOLOVÁNÍ VODNÍCH DĚL (MAJETKOPRÁVNÍ VYPOŘÁDÁNÍ PRÁV K POZEMKŮM)

• ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ K VODNÍM DÍLŮM

• REALIZACE VODNÍCH DĚL

• UŽÍVÁNÍ VODNÍCH DĚL, PRÁVA A POVINNOSTI VLASTNÍKŮ VODNÍCH DĚL

• NÁHRADY ZA STARÁ VODNÍ DÍLA NA CIZÍCH POZEMCÍCH (§ 59a VODNÍHO ZÁKONA)

Termín:  úterý 23. února 2016, přednášky 9:00 - 15:00 hodin
Místo konání: Praha, Konferenční centrum CITY - Pankrác
Cena: 1525,- Kč bez DPH

Do světového finále soutěže ekologických projektů Energy Globe Award byl poprvé v historii nominován český projekt. Jeho realizátor, Jiří Marian, dokázal díky unikátnímu energeticky úspornému řešení snížit provozní náklady Hotelu a vinařství. Finále soutěže proběhne 19. ledna 2016 v íránském Teheránu.

Projekt Jiřího Mariana v roce 2013 zvítězil v českém kole soutěže, které pod názvem E.ON Energy Globe Award ČR pořádá společnost E.ON. „Odbornou porotu tento projekt zaujal zajímavým využitím moderních technologií v běžném firemním provozu. Přestože je Hotel a vinařství Galant rozsáhlým objektem, chytře využívá nejen přebytky tepla a odpadní vody, ale také skleníkové plyny. A to nejen k výrobě vína, ale také k provozu wellness,“ vysvětluje Vladimíra Gláserová ze společnosti E.ON Energie, a.s.

„Rozhodně je to pro nás zajímavá událost. Rád bych si na světovém finále potvrdil, že naše rozhodnutí a investice má smysl. Zkrátka, zda jsme se před těmi pěti, šesti lety vydali správnou cestou,“ uvedl Jiří Marian, majitel Hotelu a vinařství Galant, a dodává: V případě vítězství ve své kategorii získá český projekt odměnu 10 000 Euro.

Účastníci světového finále budou 19. ledna v íránském Teheránu soutěžit v pěti základních kategoriích Země, Oheň, Voda, Vzduch a Mládež. Projekt Hotel a vinařství Galant byl nominován v kategorii Vzduch

Na zlepšení životního prostředí by mohly být letos z evropských fondů vypsány výzvy za dalších 20 miliard korun. Ministerstvo životního prostředí již z loňska eviduje na 1400 projektů za 30 miliard, které by mělo do konce dubna vyhodnotit, řekl ČTK ministr životního prostředí Richard Brabec. Evropské dotace by měly pomoci například zlepšit zadržování vody v krajině nebo napojit tisíce domácností na čističky odpadních vod.

"Pro rok 2016 máme ambici vypsat výzvy za dalších 20 miliard korun. Určitě priorita budou kanalizace, vodovody a rozvody pitné vody v souvislosti s propojením vodohospodářské soustavy do budoucna. To je také jedno z opatření proti suchu," uvedl Brabec. Dotace půjdou ale i například na odpadové hospodářství, ekologické zátěže, kotlíkové dotace a zlepšení kvality ovzduší.

Do roku 2020 bude moct Česko v rámci Operačního programu Životní prostředí využít více než 72 miliard korun (2,6 mld. eur). Oproti předchozímu by měl být nový program při čerpání dotací méně administrativně náročný pro žadatele i příjemce. Změnila se i názvosloví kvůli sjednocení terminologie všech operačních programů. Třeba na boj proti suchu a na zadržování vody v krajině by mělo v příštích pěti letech zamířit až více než osm miliard korun.

"Pojedeme všech pět prioritních os, hodně se ale bude pozornost zaměřovat na vodu. Tam jsme dokonce připraveni urychlit čerpání a vypsat další výzvy. Výzvu na retenci vody jsme vypisovali v listopadu a další budeme v březnu," poznamenal ministr.

V minulosti měl OP Životní prostředí s čerpáním dotací problémy, ztráty se odhadovaly pro roky 2013 až 2015 na více než 25 miliard korun. Postupně se snižovaly až pod pět miliard. Za roky 2014 a 2015 jsou ztráty podle odhadů na úrovni maximálně jedné miliardy, ministr je ale chce snížit až na nulu, v horším případě na stovky milionů korun, uvedl.

Ke zlepšení čerpání napomohlo podle Brabce i to, že se zlepšila práce Státního fondu životního prostředí. Zaměstnanci fondu řeší projekty často na individuální bázi, pravidelně telefonují starostům a dalším žadatelům a pracují i o víkendu, dodal Brabec.

Zdroj: ČTK

Hotová spalovna u Plzně, která stála 2,1 miliardy korun a jejíž zprovoznění zpozdily žaloby ekologických aktivistů, by mohla začít spalovat komunální odpad z Plzeňského kraje v létě. Zařízení mělo být ve zkušebním provozu už tento měsíc. Soud v Plzni ale loni v říjnu zrušil stavební povolení vydané úřadem Středočeského kraje a věc mu vrátil k projednání. Středočeši rozhodují o plzeňské spalovně kvůli úspěšné žalobě ekologů na podjatost plzeňského krajského úřadu.

Veškeré zařízení spalovny bylo nainstalováno do konce loňského roku. Programátoři ho nyní oživují, řekl dnes ČTK Tomáš Drápela, předseda představenstva stoprocentně městské firmy, která je investorem a uhradila už 80 procent ceny díla.

Teplárna podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu a dál se snaží vyhovět všem závěrům soudu. "Ale je to vše na Středočeském kraji. Očekáváme, že nám ten Coherence Stamp, vypracuje v horizontu několika měsíců. Pokud půjde vše dobře, tak uvedeme spalovnu technicky do provozu počátkem léta," uvedl Drápela. Teplárna očekává další žaloby ekologů, ale věří, že letos spalovnu úspěšně zprovozní.

Drápela dodal, že neví, jak přesně bude úřad posouzení Coherence Stamp jako novinku v české legislativě provádět; jde o první velký případ v ČR. "Jsme zvědavi, jak si s tím Středočeši poradí," uvedl. V dubnu 2015 začal platit novelizovaný zákon o EIA a krajský soud míní, že je projekt plzeňské spalovny potřeba podle něj posoudit. Nevíme, zda vůbec metodika posuzování v Česku je, ale to není naše starost. My jsme investorem a čekáme, až stavební povolení opět nabude právní moci," řekl Drápela.

Vyčíslení škod za zpoždění bude podle něj obtížné a záleží na termínu, kdy se podaří spalovnu zprovoznit. "Teď hledáváme významného odborného konzultanta, který nám s výpočtem nákladů pomůže, protože se určitě stane předmětem soudních pří, které povede Plzeňská teplárenská se státem," uvedl. Pokud bude zařízení uvedeno do provozu letos, vešly by se škody do 100 až 150 milionů korun.

"Do konce ledna provedeme profuky zařízení, aby se z něj dostaly všechny nečistoty a potom ho napustíme chemikáliemi. Pokud nebudeme mít dokumenty, které potřebujeme k provozu, tak dojde k fyzické konzervaci a na stavbě zůstane jen vrátný. A budeme čekat, až ta razítka dostaneme," řekl Drápela. Odhadl, že hotové zařízení by mohl investor převzít od dodavatele, pražské ČKD Group, na přelomu března a dubna.

Krajský soud reagoval na žaloby odpůrců spalovny. Ti se obávají, že její provoz zhorší životní prostředí. Domnívají se, že spalovna není nutná, pokud se bude víc třídit a jinak zpracovávat odpad.

Zdroj: ČTK

V novém Věstníku Ministerstva životního prostředí najdete jednak certifikovanou metodiku "Pasivní vzorkování volného ovzduší", interaktivní mapy pro vizualizaci trendů znečištění životního prostředí chemickými látkami, a časové a prostorové hodnocení koncentrací perzistentních organických polutantů ve volném ovzduší. Sdělení se tentokrát týkají dodržování správné laboratorní praxe, Programu předcházení vzniku odpadů a dále obsahují seznam autorizovaných osob ve smyslu zákona EIA k 31. prosinci 2015. Směrnice a dodatky obsahují výzvy v rámci Národního programu Životní prostředí, Zelená úsporám a dodatky ke Směrnici MŽP. Věstník si můžete opět stáhnout v rubrice Právo ZDE.