Předlohu, která by umožnila stavět jedenáct vybraných dopravních projektů bez opakovaného posuzování jejich vlivu na životní prostředí (EIA), by měla vláda projednat na nejbližší schůzi. V Otázkách Václava Moravce to řekl premiér Bohuslav Sobotka. Zároveň chce, aby ji zákonodárci následně projednali schválila zrychleně už v prvním čtení. Novela o EIA by jedenáct dopravních staveb převedla do zvláštního režimu. Místo nového posouzení, čímž by se příprava staveb prodloužila, by stačilo rozhodnutí vlády nebo ministerstva pro životní prostředí. „Předlohu by měl ministr životního prostředí Richard Brabec přinést na příští zasedání kabinetu,“ prohlásil Sobotka.

Související:

• MŽP připravilo novelu EIA, která má řešit realizaci dopravních staveb (19.5.2016)

• Ministerstvo životního prostředí připravuje 2 novely zákona o EIA (12.5.2016)

Zdroj: ČT24

SLEDUJEME Dne 24. května byla zahájena další schůze poslanecké sněmovny. Poslanci budou rozhodovat o novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou v druhé polovině vrátil poslancům senát s pozměňovacími návrhy. Ve hře je budoucí výše poplatků za vyjmutí půdy z půdního fondu pro rodinné domy a veřejně prospěšné stavby (více ZD E). Dále na pořadu schůze je druhé čtení novely zákona o ochraně ovzduší, IRZ a ISPOP, biocidy, ochran přírody a v neposlední řadě ratifikace několik úmluv.

Aktuality z jednání:

3.6.:

• Ozonová vrstva: Prodejci klimatizace zřejmě budou muset zajistit kupujícím její odbornou montáž, a to pod hrozbou stotisícové pokuty. Při neodborné instalaci totiž hrozí úniky nebezpečných látek do atmosféry. Povinnost doložit u každé prodané klimatizace potvrzení o odborné instalaci má zavést novela o látkách poškozujících ozonovou vrstvu, kterou dnes Sněmovna poslala do dalšího kola schvalování.

• Ochrana přírody (ST739): Stát už možná nebude platit státním organizacím mnohamilionová odškodnění za to, že je při hospodaření omezuje ochrana přírody. Novelu zákona o ochraně přírody, jež tyto platby ruší, podpořila v dnešním úvodním kole Sněmovna. Předloha přečkala návrh ODS na zamítnutí a míří k projednání do výboru pro životní prostředí a zemědělského výboru.

• GMO: Stát asi dostane od příštího roku možnost zakázat pěstování geneticky modifikovaných plodin (GMO), které jsou jinak povolené v Evropské unii. Tuto možnost členským státům dala evropská směrnice, Česká republika ji ale zatím nemohla využít. Změnit to má až novela, kterou dnes Sněmovna poslala do finálního schvalování.

31.5.:

• Účetnictví (ST 812): Poslanci projednali v prvním čtení novelu zákona o účetnictví. Podle vládního návrhu by měly velké firmy a skupiny poskytoval státu také informace nefinančního rázu jako například otázky týkající se životního prostředí. Jde o požadavek vyplývající ze směrnice EU. Firmy tak budou muset informovat o přijatých opatřeních ve vztahu k uvedeným otázkám. Budou muset také uvádět, jaké výsledky tato opatření přinesla. Auditor pak bude ověřovat, zda firma tyto informace uvedla. Firmy budou moci vycházet z vnitrostátních, unijních nebo mezinárodních metodik jako jsou například systém pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS), uvádí důvodová zpráva. Návrh zákona včetně důvodové zprávy stahujte ZDE.

27.5.

• IRZ a ISPOP: Poslanecká sněmovna dnes schválila novelu zákona ve třetím čtení. Novela se zejména zaměřuje na problematiku detailnějšího vymezení ohlašujících subjektů ve vztahu k IRZ a určitých zjednodušení se dočká i ISPOP. Schválený pozměňovací návrh se týká účinnosti novely zákona - zákon bude účinný první den kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

• Atomový zákon: Sněmovna schválila nový atomový zákon. Novela zpřesňuje technické požadavky a procesní pravidla pro provoz stávajících a spouštění nových bloků jaderných elektráren. Poslanci schválili návrh výboru pro životní prostředí, který zvyšuje jednorázový příspěvek obcím z jaderného účtu za to, že v jejich katastru bylo stanoveno chráněné území pro ukládání jaderného odpadu do podzemí. Vláda navrhla původně 30 milionů korun, výbor tuto částku zvýšil až na 50 milionů korun. Sněmovna dále schválila snížení sazby pravidelného poplatku pro původce jaderného odpadu, který provozuje jadernou elektrárnu a to 55 korun za megawatthodinu. Zákon také stanovuje, co jsou to citlivé činnosti podle zákona o ochraně utajovaných skutečností. Osoby, které budou tyto citlivé záležitosti související s jadernou energií vykonávat, budou potřebovat bezpečnostní prověrku.

25.5.

• Ovzduší:
  • ukončené druhé čtení
  • stanovisko VZP
  • pozměňovací návrhy poslanců - Ladislav Okleštěk (biopaliva), Jan Zahradník (vypuštění kontroly domácích topenišť), Václav Horáček (pachové látky), Jiří Junek (vypuštění kontroly domácích topenišť)

• Ochrana přírody (ST501): ukončené druhé čtení

• Biocidy: ukončené druhé čtení, podané pozměňovací návrhy - ZDE

24.5.:

• Ochrana půdního fondu (zákon vrácený senátem): Poslanci dnes rozhodovali o budoucí výši poplatků za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Poslanci se nakonec odmítli senátní pozměňovací návrhy a přiklonili ke své původní verzi. To znamená, že za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro stavbu rodinných domů budou individuální stavebníci platit méně peněz. Poplatek se bude platit jen podle bonity půdy a nebude se zohledňovat ekologická váha. Podle dřívějších informací z ministerstva životního prostředí by lidé na poplatku měli zaplatit za dům o ploše 200 metrů čtverečných maximálně 36 tisíc korun. Maximální odvod za metr čtvereční by měl být 180 korun. Pokud novelu zákona schválí prezident republiky, tak bude účinná patnáctým dnem po vyhlášení. Text návrhu zákona schváleného Poslaneckou sněmovnou.

Anotace předpisů:

Ochrana ovzduší

Novela zákona o ochraně ovzduší by měla být od platná 1. června 2016 s výjimkami. Výjimkou by měl být i ponížený imisní limit pro částice PM2,5 z 25 μg.m-3 na 20 μg.m-3 s účinností od 1. lednu 2020.

Novela o IRZ a ISPOP

Novela zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí se zejména zaměřuje na problematiku detailnějšího vymezení ohlašujících subjektů a určitých zjednodušení by se měl dočkat i ISPOP.

Díky novele se má především snížení počtu provozovatelů, kteří mají evidenční a případně též ohlašovací povinnosti ve vztahu k IRZ. Nově bude příloha zákona obsahovat taxativní výčet průmyslových činností včetně prahových hodnot. Výchozím podkladem pro stanovení činností byla klasifikace CZ-NACE. V seznamu nejsou uváděny činnosti, které jsou plně pokryty evropským nařízením. Redukce by se měla dotknout asi 1/3 současných ohlašovatelů, což představuje přibližně 1700 provozoven z celkových 5 tis. Jejich úspory ministerstvo odhaduje na částku 29 mil. Kč za rok.

Spolu s výše popsanou změnou je navrženo několik dalších změn zákona. Zejména se jedná o zrušení povinnosti autorizace hlášení podávaných prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP). Druhou změnou v oblasti ISPOP je zrušení možnosti zasílání plné moci k zastupování povinného subjektu prostřednictvím datové schránky ministerstva. Nově doplňovaným ustanovením se upřesňuje formulace povinnosti vést evidenci údajů pro ohlašování do IRZ a rovněž dochází k upřesnění kompetencí MŽP.

Výsledný návrh noverly zákona představuje podle MŽP kompromisní řešení, které vychází z výsledků jednání pracovní skupiny složené ze zástupců MŽP, MPO, Ministerstva zemědělství (MZe), průmyslových svazů a nevládních ekologických organizací. Pracovní skupina tak nalezla shodu, která na jedné straně znamená snížení administrativní zátěže ohlašovatelů do IRZ, zejména malých a středních podnikatelských subjektů, a na straně druhé nesnižuje pozitivní přínos IRZ z pohledu ochrany životního prostředí.

Přehled programu:

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 543/9/ - vrácený Senátem 

• Vládní návrh zákona o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o biocidech) /sněmovní tisk 589/ - druhé čtení 

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 501/ - druhé čtení 

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 678/ - druhé čtení 

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 574/ - třetí čtení 

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech /sněmovní tisk 754/ - prvé čtení

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 501/ - druhé čtení 

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 739/ - prvé čtení 

• Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu přijatá v Ženevě dne 15. května 2015 /sněmovní tisk 698/ - druhé čtení 

• Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh A a C Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech, přijaté v Ženevě dne 15. května 2015 /sněmovní tisk 711/ - druhé čtení 

• Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu návrh na ratifikaci Protokolu o udržitelné dopravě k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat /sněmovní tisk 731/ - prvé čtení

Britská centrální banka totiž představila svou první plastovou bankovku. Jde o platidlo v hodnotě pět liber (175 Kč) s podobiznou někdejšího britského premiéra Winstona Churchilla. Bank of England používala papírové oběživo od svého založení před více než 320 lety. Přechod na polymerová platidla, od kterých si banka slibuje větší odolnost i bezpečnost proti padělání, pro ni představuje zásadní změnu.

Vyrobit novou pětilibrovku je zhruba dvakrát dražší než papírovou bankovku, jedna vyjde na 7,4 pence (2,60 Kč). Centrální banka ale tvrdí, že nová bankovka vydrží v průměru pět let, což je dvaapůlkrát déle než současné oběživo. Polymerová bankovka, kterou prakticky nejde roztrhnout, je také ohleduplnější k životnímu prostředí, uvedla banka.

Plastová pětilibrovka se začne do oběhu uvádět od 13. září. Po ní přijde v létě 2017 na řadu plastová desetilibrovka. Do roku 2020 by pak centrální banka měla představit bankovku v hodnotě 20 liber vyrobenou rovněž z plastu.

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo výběrové řízení na obsazení místa v oddělení SEA do odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence s předpokládaným nástupem od 1. července 2016. Nabídky se strukturovaným životopisem v českém jazyce je zapotřebí doručit do 9. června 2016. Více ZDE

Cenu Josefa Vavrouška za celoživotní přínos v oblasti životního prostředí letos získal ekolog, publicista a někdejší ministr životního prostředí Bedřich Moldan. Za významný ekologický počin ocenila Nadace Partnerství severočeského podnikatele Daniela Pitka, který na vlastní náklady a na rozsáhlém území obnovuje krajinu kolem Milešovky.

Bedřich Moldan stál u zrodu české ekologické legislativy po roce 1989, v letech 1990 a 1991 byl prvním ministrem životního prostředí v české vládě. Počátkem 90. let působil například jako předseda Českého svazu ochránců přírody, na přelomu století vykonával funkci předsedy Komise OSN pro udržitelný rozvoj. Je profesorem Univerzity Karlovy, kde založil Centrum pro otázky životního prostředí, věnuje se pedagogické činnosti. V letech 2004 až 2010 byl senátorem.

Porota ocenila Daniela Pitka za to, že navrací historickou tvář krajiny v bývalých Sudetech. Podnikatel postupně koupil stovky hektarů zemědělské půdy a na ní začal vysazovat zaniklé ovocné sady, obnovovat vykácené remízky, zakládat mokřady, tůně a rybníky. Kromě obchodování se dřevem a sádrokartonem provozuje ekologické zemědělství, založil jelení farmu, chová ovce a koně. Pitek se podle poroty také veřejně angažuje v regionu i v celostátních kauzách spojených s ochranou přírody.

Cena Josefa Vavrouška je spjata se jménem prvního československého ministra životního prostředí, který v roce 1995 tragicky zahynul se svou dcerou při zimním přechodu Vysokých Tater.

VÝSLEDKY Obchodníci tak zřejmě budou mít od roku 2018 zákonem zakázáno bezplatně poskytovat zákazníkům lehké plastové tašky. Výjimka bude platit jen pro tenké sáčky určené převážně k balení potravin. Opatření, k němuž už ve velkých obchodech přistoupili, má v návaznosti na loňskou unijní směrnici přinést novela zákona o obalech, jejíž návrh dnes doporučila schválit Legislativní rada vlády. Novelu je třeba přijmout nejpozději během letošního listopadu. V opačném případě Česku hrozí se strany EU pokuta ve výši minimálně 54 milionů korun.

Návrh novely zákona o obalech měla dnes na programu Legislativní rada vlády (LRV). LRV nakonec doporučila návrh zákona schválit ve znění jejího stanoviska. Cílem návrhu je transpozice nové evropské směrnice, která se týká omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek. Zákon předkládá Ministerstvo životního prostředí (MŽP).

Za účelem provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/720 ze dne 29. dubna 2015 je navrhováno stanovit v zákoně o obalech zákaz bezplatného poskytování lehkých plastových odnosných tašek v místě prodeje výrobků spotřebiteli, s výjimkou velmi lehkých plastových odnosných tašek.

Dále se v rámci transpozice předmětné směrnice zavádí povinnost označovat biologicky rozložitelné a kompostovatelné plastové odnosné tašky způsobem, který bude blíže stanoven prováděcím právním předpisem až v návaznosti na vydání příslušeného prováděcího aktu Evropské komise.

Návrh zákona také stanoví nové cíle recyklace a celkového využití obalového odpadu, neboť platný zákon o obalech upravuje tyto cíle pouze do roku 2016.
Rovněž se navrhuje zúžení povinnosti osob, které uvádějí do oběhu nápoje v obalech, které nejsou vratnými zálohovanými obaly, nabízet stejné nápoje rovněž ve vratných zálohovaných obalech, pokud jsou v nich tyto nápoje uváděny na trh, s výjimkou osob uvádějících tyto nápoje do oběhu na prodejní ploše menší než 200 m2.  Navrhuje se, aby se nově daná povinnost vztahovala pouze na tři nejběžnější druhy piva. Důvodem je stále trvající poptávka po vratných zálohovaných obalech ve vztahu k pivu.

Čtěte také:

U novely obalového zákona zůstavá rozpor a větší prodejny budou muset nabízet pivo i ve skle (12.4.2016)

Ministerstvo zemědělství nezařadí do takzvaně hájených území pro stavbu vodních nádrží do konce mandátu současné vlády žádná nové území. Dnes o tom informovalo v tiskové zprávě. Dříve uvažovalo o 16 místech. V současnosti je mezi hájenými místy, kde se nesmí stavět například dopravní koridory, 65 lokalit. Měly by se ale postavit dvě nové nádrže ve středočeských Senomatech a v Šanově.

"Ministerstvo nebude této vládě do konce jejího působení navrhovat ani rozpracovávat žádné další lokality. Nebude ani aktualizovat tzv. Generel lokalit pro akumulaci povrchových vod, tedy míst dlouhodobě hájených pro případnou výstavbu vodních děl," uvedl resort.

Ministerstvo počítá s výstavbou menších nádrží v Senomatech a v Šanově. Stavby by mohly začít v následujících třech letech a hotové by měly být do konce roku 2022. Materiál, podle kterého by se mělo začít s projektovou přípravou projektů, chce předložit vládě v červnu.

"Jde o dvě malé vodní nádrže o celkovém objemu 1,2 milionu metrů krychlových s náklady zhruba 113,7 milionu korun na vlastní stavbu," vysvětlila mluvčí ministerstva Markéta Ježková. Měly by pomáhat ke zlepšování průtoků při suchu a posílit tamní podzemní vody. Voda by v nich také mohla pomoci zemědělcům se závlahou.

"V případě větších vodních nádrží ve Vlachovicích ve Zlínském kraji a v královéhradeckém Pěčíně o výstavbě rozhodnuto nebylo," dodala mluvčí. U nich by se mělo pokračovat v případných předprojektových přípravách, jak letos rozhodla vláda.

Návrh na stavbu pěčínské nádrže již dříve kritizovalo Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR. Podle materiálu, který na konci února schválila vláda, by měla nádrž posilovat zdroje horního a středního Labe pro zásobování Hradce Králové vodou. Podle předsedy představenstva sdružení Františka Baráka se voda směrem k Hradci Králové nedostane, protože nejbližší přivaděč je v Rychnově nad Kněžnou, vzdáleném více než deset kilometrů. "Vody z Pěčína budou směřovat na Svitavsko a Orlickoústecko. A na Svitavsku je dost vody z jiných zdrojů," řekl dříve předseda.

Ministerstvo také plánuje v příštím roce dokončit přípravu vodního díla Nové Heřminovy, dále plánuje přípravu nádrže Skalička v Pobečví. Dříve tam uvažovalo jenom u suchém poldru, následně se rozhodlo pro nádrž se zásobním prostorem. Letos tam stát začal jednat o výkupu nemovitostí.

Na svém posledním jednání vláda rozhodla, že by na opatření proti suchu mělo jít od příštího roku 2,4 miliardy korun ročně, až do roku 2021. Dalších 0,7 miliardy by mělo jít ze soukromých zdrojů na kofinancování projektů. Kabinet ale neuložil ministru financí Andreji Babišovi (ANO), aby peníze navíc pro ministerstvo zemědělství našel.

Loni v červenci schválila vláda koncepci, která by měla vést k lepšímu hospodaření s vodou. Podle dokumentu by receptem na boj proti suchu mělo být lepší zavlažování, využití dešťové vody, šetření s vodou a její zadržování. Dokument obsahuje přes 50 úkolů pro ministerstva a úřady a počítá i se zvýšením poplatků za odběr podzemní vody.

Zdroj: ČTK

Ve Sbírce zákonů byly dne 31. května 2016 publikovány tři prováděcí právní předpisy k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

Konkrétně se jedná o vyhlášku č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele, která vymezuje formuláře relevantní pro uveřejňování informací o veřejných zakázkách a způsoby jejich doručování provozovateli Věstníku veřejných zakázek.

Dále byla publikována vyhláška č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, jejímž prostřednictvím jsou vymezeny požadavky zadavatele na technické podmínky veřejných zakázek na stavební práce a stanoveny požadavky na obsah a rozsah dokumentace umožňující sestavení položkového soupisu stavebních prací, dodávek a služeb.

Jako poslední v pořadí pak nabývá platnosti vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, která určuje výši paušálních nákladů řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.

V průběhu příštího týdne by pak mělo dojít k publikaci nařízení vlády o stanovení závazných zadávacích podmínek pro veřejné zakázky na pořízení silničních vozidel a nařízení vlády o stanovení finančních limitů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, přičemž poslední relevantní prováděcí právní předpis, konkrétně návrh vyhlášky o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobností týkajících se certifikátu shody, je v současné chvíli projednáván Legislativní radou vlády ČR.

Veškeré prováděcí právní předpisy tak nabydou účinnosti společně se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek a dotčené subjekty tak budou mít kompletní novou právní úpravu k veřejnému investování včas k dispozici.

Ministzerstvo zemědělství zveřejnilo výzvu k podání registrace na externího odborného posuzovatele návrhů projektů ve veřejných soutěžích Programu aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství na období 2017 – 2025, ZEMĚ. Výzkumné směry v programu ZEMĚ se týkají půdy, vody i biodiverzity. Ministerstvo také informuje o změnách týkající se certifikovaných metodik.

Například cílem výzkumného směru pro vodu je dosažení dobrého ekologického a chemického stavu povrchových vod a dobrého chemického a kvantitativního stavu podzemních vod, zvýšení retence a akumulace povrchových a podzemních vod, snížení rizika jejich znečištění a ochrana a péče o kvalitu vodních zdrojů před znečištěním z bodových a nebodových zdrojů, omezení kontaminace mikropolutanty (pesticidy, farmaky a dalších včetně jejich metabolitů), uplatnění nových technologií v oblasti úpravy vod a recyklace vody v oběhu. Dále je výzkumný směr zaměřen na optimalizaci hospodaření s vodou s cílem eliminovat projevy hydrologických extrémů a navrhnout systém adaptačních opatření k jejich zmírnění včetně využití vhodných nástrojů k řešení majetkoprávních vztahů, zejména pozemkových úprav; s tím souvisí rovněž efektivní využití a nakládání se srážkovými vodami. Další podrobnosti najdete na webu MZe ZDE.

Mezi diskutované body návrhu nového zákona o odpadech je také otázka vhodného nastavení parametru výhřevnosti. Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) si tak vyžádala odborné posouzení možností spalování odpadu o velmi nízké výhřevnosti u ČUVT v Praze. "V aktuálním návrhu zákona, po vypořádání části připomínek, MŽP nově navrhuje hodnotu 6,5 MJ/kg, avšak pro jinou veličinu, a to pro „výhřevnost v sušině“. ČR by tak opět měla nejpřísnější nastavení v EU, neboť výhřevnost v sušině 6,5 MJ/kg odpovídá výhřevnosti 5,5 MJ/kg reálného vzorku s obsahem vody 15%. Co je však podstatné, odpad s takto nízkou výhřevností není reálné energeticky využívat." uvedl ředitel ČAOH Petr Havelka na webu asociace. Odborný posudek a dodatek, který byl i předán Ministerstvu životního prostředí si můžete stáhnout níže.

Dokument ke stažení:

Odborne-posouzeni-moznosti-spalovani-odpadu-o-velmi-nizke-.pdf

Odborny-posudek-cvut-doplneni.pdf

Zdroj: ČAOH (Odborný posudek Ústavu energetiky ČVUT k výhřevnosti odpadu)

K výrobě elektřiny ve vašem domě nebo bytě vám již brzy bude stačit jen dřevo, sláma nebo jiná biomasa. Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze dnes pokřtilo první prototyp mikroelektrárny WAVE, která domácnostem nabídne levnou výrobu elektřiny z biomasy. První mikroelektrárny by se k zákazníkům mohly dostat v polovině příštího roku.

Mikroelektrárna WAVE bude po uvedení na trh sloužit jako energetický zdroj do bytových domů a menších lokálních kotelen. Zařízení vychází z technologie vyvinuté v Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT a pracuje na principu takzvaného organického Rankinova cyklu (ORC). Jako palivo využívá biomasu, konkrétně dřevní štěpky. Aktuálně jsou připravovány první pilotní instalace.

Pro UCEEB ČVUT je mikroelektrárna WAVE dalším potvrzením, že svou činností přispívá k rozšiřování inovací a zvyšování transferu technologií a znalostí v České republice. Nápad na zařízení uspěl již v roce 2015 v soutěži Ekologický oskar, kde díky vítězství v kategorii Nápad získal finanční odměnu ve výši 300 000 Kč. Pořadatel soutěže, energetická společnost E.ON, dále zajistí rovněž prostor k otestování pilotní jednotky. K tomu dojde u jednoho ze zákazníků společnosti v Tepelném hospodářství města Trhové Sviny.

Prototyp, který je ve fázi testování a přípravy pro komercializaci, bude v průběhu tohoto roku vylepšován. Cílem je zefektivnit zařízení tak, aby bylo nejen cenově dostupné, ale i jednoduše ovladatelné. Kotelna bytového domu může vyrobenou elektřinu využít pro vlastní spotřebu, nebo ji prodat do veřejné distribuční sítě. Zařízení je možné technologicky vybavit i pro takzvaný ostrovní provoz, tedy pro nasazení v místech bez připojení k elektrizační soustavě. Tento typ zařízení se také může stát velmi dobrým technologickým základem pro rozšíření Smart grids, což je silová elektrická i komunikační síť umožňující regulovat spotřebu a výrobu energie v reálném čase.

"První mikroelektrárny by se k zákazníkům mohly dostat v polovině příštího roku," řekl na dnešním křtu elektrárny vedoucí vývojového týmu Jakub Maščuch.Tržní potenciál má zařízení podle vědců i místech, která nejsou zasíťovaná elektrickým vedením. "Máme signály ze světa, z Indonésie, z Jižní Ameriky, kde o tento typ zařízení je poměrně dost velký zájem," dodal Maščuch.

Audio:

Vědci z ČVÚT v Praze po sedmi letech vývoje představili nový typ mikroelektrárny na biomasu (ČRo Plus Leonardo)

Fotogalerie:

Na webových stránkách evropského registru úniků a přenosů znečišťujících látek (E-PRTR) byly zveřejněny údaje za ohlašovací rok 2014, a to včetně údajů za Českou republiku. Údaje jsou k dispozici ZDE. K dispozici k dalšímu využití jsou rovněž tato data ve formátu CSV a MDB ZDE.

Zdroj: MŽP

NOVÉ DOTACE Dnes bylo vyhlášeno nové letošní kolo programu, ve kterém je pro kraje, obce s rozšířenou působností a nově i pro obce, na jejichž území se vyskytují rizikové staré ekologické zátěže s neznámým původcem, 100 milionů korun. Prostředky z Národního programu Životní prostředí půjdou na odstranění a sanaci nebezpečných skladů odpadů a předcházení ekologickým haváriím. Projektové náměty mohou žadatelé o podporu podávat do vyčerpání alokace, nebo nejpozději do 16. prosince 2016. Nově bude Státní fond životního prostředí ČR nabízet na dofinancování celkových nákladů na sanace i bezúročné půjčky.

Náklady na nezbytná nápravná opatření se následně vymáhají po majiteli nebo původci. Podpořeny budou výhradně ta sanační opatření, která minimalizují rozsah nebo odvrátí akutně hrozící riziko vzniku ekologické havárie. Minimální výše dotace na jeden projekt činí sto tisíc korun, maximální výše 20 milionů korun. Konečnou výši podpory ovlivní, zda příjemce využije od Státního fondu životního prostředí ČR pro úhradu finanční spoluúčasti i bezúročné půjčky se splatností deseti let.

V této výzvě je upraven příjem projektových námětů tak, aby mohly být náměty podávány průběžně, průběžně budou také i vyhodnocovány. Žadatelé by se  měli rychleji dostat k podání vlastní žádosti a nebudou muset čekat, až skončí první kolo.

Aktuální výzva Národního programu Životní prostředí je dvoukolová. V prvním kole žadatelé předloží vyplněné projektové náměty včetně požadovaných příloh. To udělají do vyčerpání alokace, nebo nejpozději do 16. prosince letošního roku. Úspěšní předkladatelé projektových námětů následně budou písemně vyzváni Státním fondem životního prostředí ČR k předložení žádosti o podporu, a to nejpozději do tří měsíců od doručení písemného vyzvání.

V celkovém pořadí jde již o třetí výzvu Národního programu Životní prostředí cílící na tento typ opatření. Podpořeny byly například již projekty úspěšných žadatelů z Libereckého, Ústeckého, Jihočeského a Pardubického kraje za více než 56 milionů korun. Právě areál VITKA v Brněnci se stal pilotním projektem sanačních zásahů, které jsou hrazeny z dotací Národního programu Životní prostředí.

Dokumenty k výzvě najdete na - ZDE.

Celosvětové investice do obnovitelných zdrojů energie v loňském roce vystoupily na rekordních 285,9 miliardy dolarů (6,9 bilionu Kč) z předloňských 273 miliard USD. Uvedla to dnes výzkumná organizace REN21. Kapacity pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů se zvýšily o rekordních 147 gigawattů na 1849 gigawattů.

K růstu kapacit přispěl pokles nákladů na produkci sluneční a větrné energie, díky čemuž mohou obnovitelné zdroje lépe konkurovat fosilním palivům. Příznivé dopady ale měla rovněž vládní opatření na podporu čisté energie.

"Na těchto výsledcích je opravdu pozoruhodné, že jich bylo dosaženo v době, kdy se ceny fosilních paliv nacházejí na historických minimech, a že obnovitelné zdroje zůstaly výrazně znevýhodněny z hlediska vládních dotací. Na každý dolar vynaložený na podporu obnovitelných zdrojů připadly téměř čtyři dolary použité na udržení závislosti na fosilních palivech," uvedla výkonná tajemnice REN21 Christine Linsová.

REN21 ve své zprávě rovněž upozornila, že investice do obnovitelných zdrojů energie byly v loňském roce poprvé v historii vyšší v rozvíjejících se ekonomikách než ve vyspělých průmyslových zemích.

Zdroj: ČTK

ECHA připomíná, že do 17. června 2016 je nutné podat oznámení pěti látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC) obsažených v předmětech, které byly na Kandidátský seznam zařazeny 17. prosince 2015. Společnosti si musí ověřit, zda jejich výrobky splňují podmínky pro oznamovací povinnost podle článku 7 nařízení REACH. Oznámení látky v předmětu lze předložit buď prostřednictvím webového formuláře nebo prostřednictvím systému REACH—IT pomocí IUCLID. Více ZDE

Politici, média, automobilky… v elektrickém pohonu spatřuje budoucnost leckdo. Kromě těch, kteří „hlasují peněženkou“ – tedy samotných zákazníků. Auta na elektřinu zůstávají v České republice zcela okrajovou záležitostí. Podle téměř dva roky staré studie společnosti Roland Berger by mělo do roku 2030 jezdit po českých silnicích přibližně čtvrt milionu elektromobilů. Dosavadní vývoj tomu ale nenasvědčuje. Prodeje „aut do zásuvky“ se na našem trhu počítají v jednotkách kusů. Více ZDE

Zdroj: EURO