
Evropský parlament se zabýval tím, jak lépe využívat zdroje surovin v EU. Cíle pro recyklaci musí být podle EP zvýšeny na min. 70 % tuhého komunálního odpadu a 80 % obalového odpadu do roku 2030. Spalování by mělo být do roku 2020 přísně omezeno na nerecyklovatelný a nebiologicky rozložitelný odpad. Postupně by také mělo docházet ke snižování počtu veřejných skládek. A dále vznik stálé rezervy emisních povolenek potvrdilo plénum EP. Komise navrhuje konkrétní opatření pro vybudování energetické unie.
Evropa je nejzávislejší na dovozu zdrojů ze všech regionů světa a v poměrně krátké době bude mnoho zdrojů vyčerpáno. Odhaduje se, že optimalizace využívání zdrojů by mohla přinést úspory v hodnotě 600 mld. € ročně, tj. 8 % ročního obratu, a zároveň snížit celkové roční emise skleníkových plynů o 2–4 %. Zvýší-li se produktivita zdrojů do roku 2030 o 30 %, HDP by se mohl zvýšit o téměř 1 % a mohly by vzniknout 2 mil. pracovních míst. Je však potřeba stanovit závazné cíle pro snižování odpadu, revidovat předpisy o ekodesignu a přijmout opatření na oddělení růstu od využívání přírodních zdrojů, tvrdí poslanci a požadují, aby Komise do konce roku předložila příslušné legislativní návrhy.
Podle zpravodajky návrhu bude zapotřebí vytvořit soubor indikátorů a cílů, dále revize stávajících právních předpisů, rozšíření působnosti směrnice o ekodesignu, obnovení směrnice o odpadech a zvláště se zaměřit na některé oblasti, jako jsou například udržitelné budovy.
Klíčové a sporné body
Plénum EP 9. 7. 2015 schválilo usnesení, ve kterém požaduje systémovou změnu řešení nedostatku zdrojů vznikem „obchodního ekosystému“.
EP vyzval Komisi, aby do konce roku 2015 předložila nový legislativní návrh, jehož součástí by byly závazné cíle, jakož i návrhy pro postupné snížení objemu všech druhů skládkovaného odpadu.
Cíle pro recyklaci musí být podle EP zvýšeny na min. 70 % tuhého komunálního odpadu a 80 % obalového odpadu do roku 2030. Spalování by mělo být do roku 2020 přísně omezeno na nerecyklovatelný a nebiologicky rozložitelný odpad. Postupně by také mělo docházet ke snižování počtu veřejných skládek.
Poslanci dále vyzývají Komisi, aby v produktové politice prosazovala přístup vycházející z celého životního cyklu výrobků a předložila za tímto účelem ambiciózní pracovní program. Jeho součástí by měl být návrh revize směrnice o ekodesignu, který by měl být dle poslanců předložen do konce roku 2016 s cílem rozšířit rozsah požadavků na všechny hlavní skupiny výrobků. Poslanci rovněž Komisi žádají o stanovení požadavků týkajících se životnosti, opravitelnosti, možnosti opětovného použití a recyklace, jakož i vypracování návrhu opatření proti plánovanému zastarávání.
Řešení nedostatku zdrojů vyžaduje omezení těžby a využívání zdrojů a naprosté oddělení růstu od využívání přírodních zdrojů. Za účelem dosažení udržitelnosti využívání zdrojů EU do roku 2050 musí EU dle poslanců snížit spotřebu zdrojů, zvýšit využívání obnovitelných zdrojů energie a postupně ukončit používání toxických látek. Ukazatele účinnosti využívání zdrojů, měřící spotřebu zdrojů, včetně dovozu a vývozu na úrovni EU, a jejich využívání by měly být od roku 2018 právně závazné. Vyzývají také ke stanovení celounijního cíle zvýšit do roku 2030 účinnost využívání zdrojů na úrovni EU o 30 % oproti roku 2014, jakož i ke stanovení individuálních cílů pro jednotlivé členské státy.
Vznik stálé rezervy emisních povolenek potvrdilo plénum EP
Plénum EP 8. 7. 2015 potvrdilo neformální dohodu uzavřenou s Radou v květnu 2015 o vzniku rezervy emisních povolenek v systému EU ETS. Systém automatického stažení emisních povolenek z oběhu v případě přebytku bude zahájen 1. 1. 2019, tedy v termínu požadovaném EP. Zástupci Rady i EP se shodli na tom, že povolenky, které budou staženy v letech 2014-2016, nebudou opětovně vráceny na trh, s čímž se v návrhu Komise počítalo, ale jejich objem bude přidán do nově vzniklé rezervy v roce 2019.
Komise navrhuje konkrétní opatření pro vybudování energetické unie
Komise 25. 2. 2015 zveřejnila balík k energetické unii, kterým chce podpořit spolupráci členských států v energetické oblasti. Základním dokumentem je tzv. Strategie pro evropskou energetickou unii, nebo-li sdělení s názvem Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu, která se zaměřuje na zajištění bezpečnosti dodávek energií a dokončení jednotného energetického trhu. Představuje ambiciózní plán na integraci energetických politik v EU (dle místopředsedy Komise Maroše Šefkoviče nejambicióznější projekt od vzniku ESUO) nad rámec návrhu předsedy Evropské rady Donalda Tuska z dubna 2014, který prezentoval návrh na koordinaci dodávek plynu, a dalších iniciativ doposud představených samotnou Komisí.
Součástí balíku je rovněž sdělení o propojení energetických soustav a sdělení, které formuluje vizi pro globální dohodu o klimatu v Paříži v prosinci letošního roku. To stanovuje mj. cíl zajistit propojenost energetických soustav mezi členskými státy v objemu min. 10 % celkové produkční kapacity daného státu do roku 2020 (15 % do roku 2030) a to prostřednictvím implementace existující legislativy, tj. tzv. projektů veřejného zájmu a finančního nástroje TEN-E.
Komise navrhuje vytvořit energetickou unii jako pátou svobodu s volným pohybem energií napříč hranicemi členských států s jednotným vnitřním energetickým systémem. Ten představuje jednu z pěti dimenzí představené strategie.
K dalším čtyřem patří: (1) zajištění bezpečnosti energetických dodávek včetně např. zajištění větší průhlednosti při uzavírání dlouhodobých kontraktů na dodávky plynu; (2) zvýšení energetické účinnosti; (3) nízkouhlíková ekonomika v EU v souvislosti s ochranou klimatu a (4) výzkum a inovace v prioritních oblastech využívání obnovitelných zdrojů, smart grids atd.
Odborníci a další zúčastněné subjekty iniciativu Komise převážně přivítali. Pochybnosti vyvolává konflikt mezi nízkouhlíkovou politikou EU a snahou o diverzifikaci infrastruktury pro dodávky zemního plynu. Environmentální organizace kritizují příliš velký důraz kladený na dodávky zemního plynu. Např. think tank CEPS shledává v plánu na energetickou unii rovněž byrokratické riziko a možný nástroj pro vyjádření protiruského postoje.
Balík k energetické unii byl projednáván na půdě Rady 5. – 6. 3. 2015 ministry životního prostředí (společně s přípravou na prosincovou mezinárodní konferenci OSN o změně klimatu v Paříži) a následně i Evropskou radou ve dnech 19. -20. 2015. Evropská rada vyjádřila souhlas se všemi pěti body strategie předložené Komisí.
Klíčové a sporné body
Naplnění strategie vyžaduje přijetí několika legislativních aktů, které budou po předložení Komisí schvalovány řádným legislativním postupem, tj. v součinnosti Rady a EP. Součástí implementačního balíku, který má mj. přispět k cíli snížení emisí sklenikových plynů o 40 % do roku 2030, jsou tři body:
(1) Systém EU ETS
Návrh revize směrnice upravující systém EU ETS směrem k výraznější podpoře inovací v oblasti nízkouhlíkové ekonomice a nově i pro energeticky náročná odvětví a na modernizaci energetických systémů v chudších členských státech EU formou větší alokace z prostředků systému EU ETS. Návrh navazuje na nedávno přijaté opatření na vznik stálé emisní rezervy.
U energeticky náročných odvětví má být poskytnuta záruka mezinárodní konkurenceschopnosti. Na odvětví, kterým hrozí přesun výroby mimo EU, má být také soustředěn princip bezplatných emisních povolenek. Od roku 2021 má pokračovat obdobný mechanismus rozdělování povolenek jako dosud.
Komise rovněž vyzývá členské státy, aby v kontextu mezinárodního jednání o pařížské dohodě, investovaly část financí získaných ze systému EU ETS ve třetích zemích mimo EU.
Nově vzniklý Inovační fond bude disponovat od roku 2021 400 mil. povolenek v současné prodejní hodnotě cca 10 mld. € a dodatečně dalšími 50 mil. povolenek ze stávajícího období (2013–2020).
(2) Označování energetické účinnosti
Komise chce upravit systém označování tak, aby se opět používala jednotně jedna stupnice A až D, která by nahradila stávající stupnici A+++ až D. Smyslem je to, že v současné době se většina výrobků pohybuje ve škále A+++ až A+, což může být pro spotřebitele matoucí vzhledem k tomu, že nejméně účinné výrobky na trhu jsou označeny A+. Změna se má týkat pouze nově uvedených výrobků. Zároveň chce podpořit dodržování souladu výrobků s předpisy vytvořením databáze energeticky účinných výrobků nabízených na trhu pro účely dohledu orgánů členských států EU.
(3) Nová koncepce energetického trhu
Podle Komise by se měl elektroenergetický trh v EU plně přizpůsobit nárůstu podílu obnovitelných zdrojů, což klade větší důraz na přeshraniční obchod s energiemi a nové technologie (inteligetní sítě, měřiče ad.) při zajištění stability dodávek. Současně che zajistit ochranu spotřebitele mj. v souvislosti s ochranou osobních dat porovnáním cen a nabídek, poskytování informací aj.. Na základě výsledků zahájené veřejné konzultace Komise předloží legislativní návrhy v druhé polovině roku 2016.
Předpokládaný další vývoj
Součástí balíku je i harmonogram nezbytných kroků pro budování energetické unie, včetně plánu na revizi resp. přijetí konkrétních legislativních a prováděcích aktů v letech 2015-2016.
Mohlo by Vás zajímat:
Rekapitulace dění na poli evropské legislativy za měsíc červen
Zdroj: Odbor informování o evropských záležitostech Úřadu vlády České republiky