Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Českých Budějovicích uložili pokutu 250 tisíc korun provozovateli stacionárního zdroje znečišťování ovzduší, který nedodržoval platné podmínky provozu při zpracování dřevní štěpky. Způsobil tím podle inspekce zvýšenou prašnost v okolí provozovny v Českém Krumlově.

„Provedli jsme kontrolu na základě podnětu a zjistili zvýšený spad prachu v blízkosti sušárny dřevní štěpky, aniž by byl prováděn úklid. Provozovatel tak způsobil zvýšení sekundární prašnosti. V platném povolení k provozu přitom měl výslovně stanoveno, že právě sekundární prašnosti musí předcházet. Touto nedbalostí se dopustil porušení zákona o ochraně ovzduší,“ uvedl Vladimír Jiráček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Českých Budějovicích.

Firma se proti pokutě odvolala, Ministerstvo životního prostředí ale rozhodnutí ČIŽP potvrdilo.

Stále více se v provozu na letištích využívají především elektromobily. Cestující dovezou na letiště elektrobusy, a to dokonce bez řidiče, po příletu je domů rozvezou elektrotaxíky a po letištní ploše se mezitím prohánějí zaměstnanci třeba na elektroskútrech. V České republice hraje prim Letiště Brno.

Amsterdamské letiště Schiphol pořídilo 167 elektromobilů Tesla, které slouží jako taxi. Díky tomu se zařadilo mezi ta nejčistší letiště na světě. Značnou investici na pořízení elektromobilů ulehčují v Nizozemí velmi výhodné dotace. „Amsterdamské letiště Schiphol se snaží být skutečně šetrné. Před časem kupříkladu pořídilo 35 elektrobusů a vyměnilo veškeré osvětlení za LED,“ říká Jan Horčík z magazínu Hybrid.cz.

Mezinárodní australské letiště testuje pro přepravu pasažérů speciální elektrobus s dojezdem až 250 kilometrů na jedno nabití. Letiště v Sydney podle tiskové zprávy navíc plánuje během následujících let obměnit celou svou flotilu autobusů za elektrobusy.

Španělské letiště v Barceloně plánuje přepravovat cestující autonomními elektromobily bez řidiče, které mají kopírovat cestu barcelonské linky metra. Až dvanáctimístné elektromobily řízené speciálním softwarem připomínají autobusy a přepravují cestující například z letištních bran do letadel. Vozítko se pohybuje rychlostí přibližně dvacet kilometrů v hodině a díky elektromotoru je téměř neslyšné.

Druhé největší letiště v Česku, tedy v Brně, dlouhodobě využívá pro pohyb zaměstnanců po letišti dopravní prostředky s elektromotorem. Veřejnost má navíc možnost si na letišti zdarma dobíjet svůj elektromobil, stanici osvětluje solární ekolampa a cestující si mohou nabíjet svá zařízení v ChargeBoxu.

Při významném posunu k ekologickému provozu pomáhá Letišti Brno energetická společnost E.ON. „Spolupráce probíhá již od roku 2011 a neustále se prohlubuje. Zapůjčili jsme Letišti Brno dva elektromobily, čtyři skútry a koloběžku s elektrickým pohonem. Díky veřejné letištní dobíjecí stanici můžeme společně rozvíjet také ekologicky šetrnou dopravu v Jihomoravském kraji,“ říká o spolupráci Petra Tupá ze společnosti E.ON Česká republika. Brňanům a návštěvníkům Brna je přímo před odletovou halou k dispozici veřejná dobíjecí stanice. Od jejího zprovoznění spotřebovali zákazníci při dobíjení svých elektroaut 5 070 kWh, což by stačilo na celoroční provoz dvou běžných českých domácností. „V poslední době je dobíjecí stanice využívána zejména majiteli luxusnějších vozů Tesla. Jen zřídka je tu teď vidět automobil jiné značky. Dříve to bylo obráceně,“ popisuje aktuální trend Martin Vild z marketingového oddělení Letiště Brno.

Měsíčně najedou v areálu letiště vozidla na elektrický pohon stovky kilometrů. Samotný elektromobil Smart ED – využívaný i k rozvozu leteckých zásilek po městě Brně – najezdil okolo 13 000 kilometrů, a ušetřil tím zhruba 1,3 tuny zplodin CO2. „Provoz dopravních prostředků s elektrickým pohonem se nám velice osvědčil, nákladově jsou velmi výhodné a je to jeden z kroků, který nás vede k cíli stát se energeticky úsporně fungujícím letištěm,“ říká Martin Vild. Letiště postupně přidalo k osvětlení solární lampu, která získává energii pro noční provoz z fotovoltaických panelů a dokáže zdarma svítit až 16 hodin. Energeticky úsporné zařízení využívají i cestující – v odletové hale mají k dispozici ChargeBox. Ekologickou skříňku, kde si mohou zdarma dobít svůj mobilní telefon, kameru nebo foťák, využilo už více než 3 000 lidí.

Podobně jako k návrhu nového zákona o odpadech (více ZDE), nyní Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) zveřejňila své kompletní připomínky k návrhu zákona o výrobcích s ukončenou životností.

Tento nový zákon má být speciálním zákonem k zákonu o odpadech a bude se týkat následujících vybraných výrobků: elektrická a elektronická zařízení, baterie a akumulátory, pneumatiky a vozidla. S výjimkou vozidel (na něž se nevztahuje zpětný odběr) budou předmětné vybrané výrobky podléhat povinnosti zpětného odběru, které plní povinná osoba (výrobce) buď samostatně, nebo prostřednictvím kolektivních systémů (KS). V současné době fungují v ČR kolektivní systémy na elektrozařízení a baterie. V oblasti zpětného odběru pneumatik se praktická forma kolektivního plnění teprve vyvíjí.  

Dosavadní právní úprava týkající se kolektivních systémů v zákoně o odpadech byla často kritizována z řady důvodu. Těmi nejčastějšími je omezování tržního prostředí a zásadní nedostatek kontrolních mechanismů vůči kolektivním systémům. Mimo jiné přišla opakovaně kritika v tomto směru i od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Dokument ke stažení:

Caoh-pripominky-vvuZ--final-web.pdf [ 332.55 kB ]

Stanovisko ÚOHS ze dne 14.8.2013

dopis-senat---elektronovela.pdf [ 187.82 kB ]

Zdroj: ČAOH

Správnost výběrového řízení na ředitele České inspekce životního prostředí (ČIŽP), které vyhrál Erik Geuss, prověřuje náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký. Obdržel totiž několik podnětů, které upozorňovaly na zřejmě nezákonný postup. Postránecký vydal usnesení o zahájení přezkumného řízení, informovala tisková mluvčí ministerstva vnitra Martina Němcová. Postránecký podle ní zkontroluje rozhodnutí státního tajemníka na ministerstvu životního prostředí Jana Landy o jmenování šéfa ČIŽP i konkurz, který tomu předcházel. Mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková uvedla, že k zahájení řízení nemá žádné oficiální informace. Ministerstvo již v lednu uvedlo, že postup jmenování nového ředitele ČIŽP byl správný a úřad při výběru postupoval podle zákona.
 

Senát možná vrátí Sněmovně novelu horního zákona

Novela horního zákona se možná vrátí ze Senátu do Sněmovny s pozměňovacími návrhy. Dnes to doporučil už druhý senátní výbor. Senátoři z výboru pro územní rozvoj navrhli například vyjmout z novely pětiletou fixaci poplatků, které těžební společnosti platí za vytěžené nerosty, a naopak do ní chtějí vložit zákaz těžby ropy a plynu z břidlic metodou hydraulického štěpení. Senát se má novelou horního zákona zabývat příští týden. Novelu by měl předtím projednat ještě senátní výbor pro hospodářství.

Firma skladuje protizákonně tisíce pneumatik, inspekce rozhoduje o pokutě

V průmyslové zóně Triangle u Žatce skladuje firma Hargo tisíce pneumatik. Hromady pneumatik v areálu společnosti jsou vysoké až pět metrů a obklopují tovární halu, kde se staré pláště recyklují. Česká inspekce životního prostředí z obavy před vznikem požáru zahájila s firmou řízení o pokutě. Ředitel ústeckého oblastního inspektorátu Jaroslav Vacek řekl, že jí hrozí pokuta až deset milionů korun. Více ZDE

V pohraničí bují nový byznys. Sběrači vozí kov do Polska

Loni v lednu přestaly české sběrny vykupovat železo a barevné kovy za hotové. Opatření mělo zabránit krádežím kabelů, poklopů, kolejnic a dalších kovových předmětů. V pohraničí se ale minulo účinkem, protože obchod se přesunul o dva kilometry dál do Polska. Více ZDE

VÝSLEDKY Legislativní rada vlády dnes projednala právní postavení předsedy a místopředsedů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a přijala stanovisko, že nespadají pod zákon o státní službě. Stanovisko LRV si vyžádala vláda. Pokud se s ním ztotožní, Aleny Vitásková podle šéfa rady Jiřího Dientbiera nebude muset k 1. březnu funkci opustit, i když byla nepravomocně odsouzena.

Podle ministerstva průmyslu a obchodu Jana Mládka ale postavení Vitáskové určuje energetický zákon a její mandát skončí v červenci příštího roku. „Je to přesně to, co jsem celých pět měsíců říkala a co potvrzovaly všechny naše právní analýzy. Pro nás (ERÚ) se situace nemění a vše pokračuje jako dosud,“ řekla v reakci Vitásková.

Dne 1. ledna 2016 nabyl částečné účinnosti zákon č. 131/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Součástí tohoto zákona je v jeho části patnácté i změna zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů.

Tato drobná novela zákona o státní službě týkající se ustanovení o rozsahu jeho osobní působnosti reaguje na nový organizační model Energetického regulačního úřadu. V jeho čele bude na základě zmíněné novely energetického zákona s účinností od 1. srpna 2017 namísto nynějšího předsedy jako monokratického orgánu stát Rada Energetického regulačního úřadu jako kolektivní orgán (obdobně jako je tomu např. v případě Českého telekomunikačního úřadu, i když nový organizační model ERÚ nebude úplně stejný jako organizace ČTÚ, kde kromě Rady ČTÚ existuje rovněž funkce předsedy ČTÚ, která je samostatným orgánem ve správním řízení, což v případě ERÚ nebude, tam budou orgány pouze dva, ERÚ a Rada ERÚ).

V důsledku pozměňovacích návrhů v Poslanecké sněmovně však došlo k chybnému nastavení účinnosti jednotlivých ustanovení zákona č. 131/2015 Sb., a tím k situaci, kdy je nejasné, zda předseda a místopředseda ERÚ jsou v období od 1. ledna 2016 do 31. července 2017 osobami ve služebním poměru, či nikoliv. Stalo se tak proto, že zákon o státní službě ze své osobní působnosti pro uvedené období vynímá členy Rady ERÚ, která však ještě neexistuje, a naopak výslovně nevynímá předsedu a místopředsedu ERÚ.

Cílem jednání LRV bylo zaujetí stanoviska, zda v důsledku výše uvedeného pochybení předseda a místopředseda ERÚ jsou ve služebním poměru, či nikoliv. Stanovisko LRV zní, že předseda a místopředsedů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) nespadají pod zákon o státní službě.
 

Tatobitská tisíciletá lípa až do 29. února soutěží v internetovém hlasování o Evropský strom roku 2016. Zatím se drží na druhém místě za dubem z Maďarska, třetí je dubo-borovice ze Španělska. Od 23. února je hlasování tajné a na webu už nejsou zveřejněny aktuální počty hlasů. Českou lípu od začátku února hlasem podpořilo více než 30 tisíc lidí, což je určitě úctihodné, ale na vítězství to zatím bohužel nestačí.

Hlasování o Evropský strom roku probíhá po celý únor na na oficiálních webových stránkách evropské ankety. Českého zástupce je možné podpořit kliknutím na jeho profil a potvrzením hlasu.

Tatobitská lípa loni na podzim zvítězila v celostátní anketě Strom roku, kde ji podpořilo více než 11 tisíc lidí. Lípě se přezdívá tisíciletá, přestože její věk odborníci odhadují spíše na 650 let. Je opředena mnoha pověstmi, objevuje se v básních a písních. Její prostorná dutina kdysi ukrývala lavičku, než ji v 50. letech rozlomila bouře. Zbylo torzo, jehož obvod nyní měří úctyhodných 940 centimetrů, které tehdy místní řemeslník zpevnil obručemi. Odlomené zbytky stromu pak ležely několik let ladem, až zcela ztrouchnivěly. Nikdo se je totiž neodvážil spálit. Anketa se tradičně koná pod záštitou Ministerstva životního prostředí.

Zástupci většiny českých průmyslových firem jdou ve čtvrtek na zasedání vlády. Budou ji kritizovat za to, že selhala při čerpání peněz na energetické úspory. Varují, že Evropská komise koncem roku potvrdí, že z celkem 80 miliard z evropských fondů se zatím na energetické úspory využil jen zlomek. Více ZDE

Dokument ke stažení:

Zdroj: IHNED.cz

Česká asociace odpadového hospodářství zveřejnila připomínky k novému zákonu o odpadech. ČAOH upozorňuje, že zákon dostatečně nezohledňuje recyklační cíle, které EU nastavila ve svém balíčku oběhového hospodářství. Navrhovaná míra zdražení poplatků za skládkování je podle ČAOH zbytečná. Namísto podpory recyklace, slouží navrhované nastavení spíše k přesunu nijak neupravených směsných odpadů ze skládek do spaloven. Tíži skoro čtyřnásobného zdražení přitom ponesou zejména občané. Zákon obsahuje i vyložené absurdity, například povinnost občanů nahlásit jakýkoliv nepořádek pod sankcí 100 000 Kč.

Máme už splněno nebo ne?

Nový zákon o odpadech má podle předpokladu vejít v účinnost 1. 1. 2018. Představené paragrafové znění stanovuje pouze cíl pro recyklaci využitelných složek (papír, plasty, sklo a kovy), a to na úrovni 50 % k roku 2020. Již nyní se přitom v ČR daří recyklovat cca 46,5 % využitelných složek. Tento cíl je tedy už prakticky splněn a jiný cíl k recyklaci ministerský návrh neobsahuje. Avšak podle v prosinci vyhlášených nových cílů Evropské unie, které vycházejí z balíčku oběhového hospodářství, má být v EU k roku 2025 recyklováno 60 % celého objemu komunálních odpadů. Česká republika přitom recykluje pouhých 33,9 % komunálních odpadů. Už za sedm let od účinnosti zákona bychom tedy měli třídit a recyklovat téměř dvojnásobné množství komunálního odpadu, což návrh zákona v tuto chvíli vůbec nezohledňuje.

„Navržené recyklační cíle jsou ve vztahu k těm vyhlášeným Evropskou komisí nedostačující. Ekonomické nástroje, mezi které patří i skoro čtyřnásobné zvýšení skládkovacího poplatku, včetně poplatků za ukládání nevyužitelného odpadu, větší míru recyklace nepodporují, naopak. Pokud MŽP takto nepochopitelně zdaňuje i odpady nevyužitelné, nevyplatí se odpady zpracovávat a bude levnější celý obsah černých popelnic spálit ve spalovnách, než z nich vytřídit využitelné složky a ty dále zpracovat. Je to samozřejmě možné řešení. Bohužel plnou výši ceny této nejnákladnější odpadové technologie, vždy zaplatí občané a obce. Osobně v tomto směru návrhu MŽP příliš nerozumím, mimo jiné i ve vztahu k jeho načasování. Evropa doporučuje levnější třídění a recyklaci, návrh zákona s tím však příliš nepočítá,“ říká Petr Havelka, výkonný ředitel ČAOH.

Kde se vzala v ČR potřeba zrovna čtyřnásobného zdražení?

Zvýšení skládkovacích poplatků za tunu ukládaného směsného komunálního odpadu ze současných 500 Kč až na 1850 Kč v roce 2023 je podle ČAOH zbytečné. Z návrhu zákona vyplývá, že kvůli ministerstvem navrhovanému zvýšení této ekologické daně, občané zbytečně zaplatí státu ze svých peněženek jen do roku 2020 o 5,7 miliard Kč více (údaje viz kompletní text připomínek). Dle zkušeností z okolních států přitom existují řešení, která nejsou založena na represi a extrémním zdražení, ale na motivaci obcí zajistit co největší míru třídění a na motivaci odpadových firem co nejvíce odpad zpracovávat, třídit a recyklovat tak, jak požaduje Evropská unie. V Polsku k tomu stačilo navýšení poplatku na 700 - 750 Kč, které dlouhodobě doporučuje i ČAOH. Na Slovensku již zavedli aktuální recyklační cíle do svého POH a také nejdou cestou násobného zdražení.

Česká republika má navíc v již platném zákoně, jako jeden z pouhých 6 států EU, dokonce zákaz skládkování směsného komunálního odpadu. A to k roku 2024 (o 6 let dříve než EU, ta má cíl k 2030 skládkovat 10%). Komunální odpad tedy nebude možné na skládky v ČR ukládat, ať bude poplatek jakýkoliv, a takto výrazné zdražení tím pádem postrádá smysl a jen uměle navyšuje náklady lidem.

Hlásit se to musí...

Za absurditu pak lze považovat navrhovanou povinnost občanů vždy informovat o nelegálně soustředěném odpadu nejbližší obecní úřad s rozšířenou působností. Pokud tak lidé neučiní, hrozí každému z nich pokuta ve výši 100 000 korun.

Zde dále uvádíme základní uvozující komentář k jednotlivým připomínkám ČAOH, kde jsou stručně shrnuty podstatné problémy aktuálního návrhu MŽP

MŽP v důvodové zprávě uvádí, že navrhovaná úprava má přispět k rozvoji recyklační společnosti, když klade větší důraz na hierarchii způsobů nakládání s odpady a nefunkční instituty (příp. špatně fungující systémy) nahrazuje novými. Deklarované naplňování hierarchie způsobů nakládání s odpady je však v kolizi zejména s navrhovanými ekonomickými nástroji, z jejichž nastavení vyplývá podpora zejména energetického využití neupravených směsných komunálních odpadů. Návrh nového zákona žádným způsobem nereflektuje již vyhlášené cíle balíčku oběhového hospodářství, které Evropská komise zveřejnila dne 2.12.2015. Vybrané evropské cíle se přitom vztahují již k roku 2025, tedy pouze 7 let od předpokládaného nabytí účinnosti zákona.

MŽP v důvodové zprávě opakovaně uvádí, že cílem navrhované úpravy je zamezení nelegálnímu nakládání s odpady. Oproti tomuto tvrzení však podrobněji upravuje institut obchodování s odpady a umožňuje, aby bylo s odpady nakládáno bez jejich fyzického držení a bez vazby na konkrétní zařízení určené pro nakládání s odpady. Zákonodárce tak umožňuje pouhé evidenční nakládání s odpady, které je dle našeho názoru v rozporu se snahou zamezit nelegálnímu nakládání s odpady (k tomu viz komentáře k jednotlivým ustanovením návrhu zákona o odpadech).

Navrhovaná úprava je problematická rovněž z hlediska absence některých institutů stávajícího zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (ZOD), ve znění pozdějších předpisů. Návrh nového zákona o odpadech zatím neupravuje institut oprávněné osoby v platném zákoně (ust. § 4 odst. 1 písm. y) ZOD) a nestanoví přechod povinností v rámci řetězce nakládání s odpady (ust. § 16 odst. 4 ZOD). Povinnosti stanovené návrhem nového zákona o odpadech nepřecházejí na osoby, které odpad přebírají do svého vlastnictví.

Přebírajícím osobám vznikají povinnosti ze zákona, avšak osobám předávajícím odpady povinnosti předáním odpadu nezanikají. Namísto řetězce osob, na něž práva a povinnosti související s nakládáním s odpady přecházejí, dochází k násobení osob, které mají k témuž odpadu tytéž povinnosti. Takovéto nastavení není z právního hlediska a z hlediska možnosti vyvození jasné odpovědnosti možné. Absence uvedené úpravy se promítá do řady ustanovení návrhu zákona o odpadech.

Oproti deklarované snaze po zpřehlednění nakládání s odpady a zamezení nelegálnímu nakládání s nimi, tak může dle našeho názoru přijetím návrhu zákona o odpadech dojít k rozvolnění pravidel, když oprávnění nakládat s odpady nebude vždy vázáno na oprávnění k provozu zařízení  určeného pro nakládání s odpady.

Postrádáme řádné a dostatečné hodnocení dopadů regulace. Poukazujeme na skutečnost, že Legislativní rada vlády (Komise RIA) k návrhu věcného záměru nového zákona vyzvala MŽP k nezbytnému doplnění hodnocení dopadů regulace, viz citace jejího stanoviska: "Komise RIA důrazně požaduje, aby bylo zpracováno podrobné a pečlivé hodnocení dopadů regulace k paragrafovanému znění zákona, které bude nejen identifikovat všechny náklady a přínosy vyplývající v tu dobu již z konkrétních ustanovení, ale bude tyto náklady a přínosy hodnotit kvantitativně."

Žádáme tedy také o doplnění hodnocení dopadů regulace zákona, ve smyslu, jak jej požadovala vládní Komise RIA.

Dále s ohledem na skutečnost, že dne 2.12.2015 vyhlásila Evropská komise balíček k oběhovému hospodářství, spolu s konkrétními návrhy novel všech souvisejících směrnic, žádáme MŽP o vyhotovení přehledu a srovnání nově navrhovaných povinností v rámci nového zákona o odpadech s již známým textem souvisejících evropských směrnic. Důvod je zřejmý, cca do 1,5 roku, tedy ještě před nabytím účinnosti nového zákona, bude nutné novelizovat příslušné body dle intencí novel evropských směrnic. Čím dříve bude zřejmé, kterých částí zákona se změny týkají a jakým způsobem by měly být promítnuty, tím je to pro všechny uživatele zákona vhodnější. Ideální by bylo, po provedení srovnání, vybrané změny zahrnout již nyní do textu nového zákona.

Dokument ke stažení:

Caoh-pripominky-zoo-final-web.pdf [458.14 kB]

V roce 2014 bylo podle SDA registrováno v ČR 1 703 nových osobních a dodávkových CNG vozidel, v roce 2015 pak 3 242. To byl největší meziroční nárůst registrací prodejů nových CNG osobních a dodávkových vozidel v ČR v historii a činil téměř 100 procent. Celkově (včetně ojetých CNG vozů, nových CNG autobusů, nákladních vozů atd.) na českých silnicích v roce 2015 přibylo více než 4 tisíce CNG vozidel, aktuálně jich jezdí u nás již 13 tisíc. Tomu odpovídal i meziroční nárůst prodeje paliva CNG, který dosahoval za rok 2015 u některých prodejců i více než 130-140 procent.

Podle dat Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) je v ČR celkově registrováno 7,07 milionu vozidel. Podíl těch s pohonem na CNG tak tvoří necelé dvě desetiny procenta. V roce 2015 bylo v ČR registrováno podle Sdružení dovozců automobilů (SDA) celkem 230 857 nových osobních automobilů, z nichž 3 242 bylo nových osobních a dodávkových vozů s pohonem na CNG. V roce 2014 bylo podle SDA registrováno v ČR 1 703 nových osobních a dodávkových CNG vozidel, v roce 2015 pak 3 242. To představuje meziroční nárůst 90,4 procenta. Lídrem trhu nových CNG registrací v roce 2015 byl koncern Volkswagen: Škoda (1 909 vozů), Volkswagen (489 vozů), Audi (122 vozů), Seat (98 vozů). Následují Fiat (460 vozů), Mercedes-Benz (68 vozů), Iveco (55 vozů), Opel (39 vozů) a Piaggio (2 vozy).

V ČR se dá dnes natankovat CNG u 111 veřejných CNG stanic. Asi 45 procent z nich, celkem 50 CNG stanic, postavily plynárenské společnosti. Dalších 35 stanic postavili také dva členi Českého plynárenského svazu, Bonett Gas Investment a Vítkovice Machinery Group. 40 CNG stojanů (ze 111) je dnes umístěno na běžných čerpacích stanicích. Do konce letošního roku by mělo být v ČR nejméně 150-160 stanic, do roku 2020 pak celkem 200-300 CNG stanic. Tyto informace zazněly dnes na největší CNG a LNG akci roku v ČR, konferenci Českého plynárenského svazu, Perspektivy a užití zemního plynu v dopravě.

„Celkově ale včetně registrací ojetých CNG vozů, nových CNG autobusů, nových nákladních vozů atd. na českých silnicích v roce 2015 přibylo více než 4 tisíce CNG vozidel, což byl největší meziroční přírůstek CNG vozidel v historii,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady Českého plynárenského svazu. Podíl registrací ojetých vozidel činí v ČR podle AutoSAP cca 35 procent a podle SDA v roce 2015 vzrostly o 25,7 procent. Aktuálně jezdí u nás již více než 13 tisíc CNG vozidel.

V roce 2015 také úspěšně pokračoval společný projekt hlavního města Prahy, Pražských služeb, a. s., a  Pražské plynárenské, a. s., týkající se převodu svozových a čisticích vozidel na stlačený zemní plyn. V roce 2015 bylo do provozu uvedeno dalších 22 CNG komunálních vozidel, celkově jich tak v Praze jezdí 107. CNG komunální vozidla jsou využívána především v ekologicky nejvíce zatížených oblastech v centru města Prahy. Pražská plynárenská nabízí i všem řidičům možnost vyzkoušet si jízdní vlastnosti CNG vozidel ve své autopůjčovně v Praze 4 - Michli.

Také bezprašných autobusů na CNG provozují Dopravní podniky v ČR již 936, v loňském roce dokonce každý čtvrtý nově zakoupený autobus byl na palivo zemní plyn. Na velký meziroční nárůst mělo vliv poskytnutí dotace Ministerstva životního prostředí více než 1,3 miliardy korun na výměnu nejstarších, a životní prostředí nejvíce znečišťujících, autobusů městské hromadné dopravy za ekologické autobusy na CNG. V letošním roce tomu bude zřejmě podobně, Ministerstvo pro místní rozvoj již vyhlásilo další výzvu v Integrovaném regionálním operačním programu s názvem „Nízkoemisní a bezemisní vozidla“ a opět je možné čerpat více než 1,3 miliardy korun. O nákupu dalších CNG autobusů uvažují například města Brno (dalších 30 CNG autobusů), České Budějovice, Chomutov a Jirkov, Kutná hora a mnoho dalších. Žádosti je možné podávat do konce července 2016.

Registrace nových CNG (stlačený zemní plyn) vozidel 2015:

• 1,19 procent ze všech osobních automobilů

• 2,86 procent ze všech lehkých užitkových vozidel

• 26 procent ze všech autobusů

Čtěte také:

Stanic se zemním plynem není málo, ale chybějí vhodná auta (HN, 24.2.)

VÝSLEDKY Vláda dnes schválila novelu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, kterou předložilo Ministerstvo životního prostředí. Předmětem navrhované změny je ustanovení § 58 zákona, které upravuje režim náhrad za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření v důsledku ochrany přírody. Stát už by neměl platit státním organizacím odškodnění za to, že je při hospodaření omezuje ochrana přírody.

Vláda ani dnes nerozhodla o přípravě tzv. antifosilní zákona. Jednání bylo přerušeno na týden. Postoj MŽP k materiálu se nezměnil. Stále navrhuje dvě varianty usnesení vlády s tím, že dává přednost přípravě paragrafového znění nového zákona. Pokud vláda vyjádří souhlas s postupem, který navrhuje MŽP, začne úřad pracovat na návrhu zákona včetně hodnocení dopadů regulace (RIA)
Zdroj: https://www.denik.cz/z_domova/vlada-o-dalsi-tyden-odlozila-debatu-o-vzniku-antifosilniho-zakona-20160224.htmldroj: https://www.denik.cz/z_domova/vlada-o-dalsi-tyden-odlozila-debatu-o-vzniku-antifosilniho-zakona-20160224.html

Ochrana přírody a krajiny

Potřeba novelizace tohoto ustanovení je vyvolána aplikačními nejasnostmi, jež vyústily v řadu soudních sporů, a následně v rozsudky Nejvyššího soudu ČR, uvádí ministerstvo v předkládací zprávě.

Předmětem návrhu je změna § 58 zákona č. 114/1992 Sb., v jejímž důsledku nebude možné finanční náhradu požadovat za újmu za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření na pozemcích, které jsou ve státním vlastnictví (tj. na pozemcích, na kterých hospodaří zejména příspěvkové organizace, státní podniky a jiné státní organizace). Jde o pozemky, na kterých stát daným omezením (zejm. vyhlášením některé kategorie zvláště chráněného území nebo zajištěním druhové ochrany) sám deklaroval veřejný zájem na ochraně přírody.

Kvalifikovaný odhad reálné výše újmy, kterou by požadovaly instituce spravující státní pozemky v území, ze kterého nárok na náhradu újmy zpravidla plyne (tj. v maloplošných zvláště chráněných územích a v I. zónách národních parků a chráněných krajinných oblastí), činí cca 350 000 000 Kč ročně.

Na základě svolení předsedy Legislativní rady vlády byla lhůta pro sdělení připomínek k tomuto návrhu zkrácena na 5 pracovních dnůNávrh zákona byl rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dne 29. srpna 2014, závěrečný termín pro sdělení připomínek vypršel dne 8. září 2014.

Zásadní připomínky uplatnila tato připomínková místa: Ministerstvo financí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo obrany, Agrární komora ČR, Svaz měst a obcí ČR a místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace. Připomínky Ministerstva financí byly akceptovány. Připomínky ostatních míst se nepodařilo vyřešit a návrh je proto předkládán s rozporem s Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem obrany, Agrární komorou ČR, Svazem měst a obcí a místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace.

Uvedená připomínková místa vyslovila s návrhem úpravy, podle které by finanční náhrada podle § 58 zákona č. 114/1992 Sb. nebyla poskytována za újmu vzniklou nebo trvající na pozemcích ve vlastnictví státu, nesouhlas. Podle připomínkových míst vytváří předložený návrh nerovnost vlastnictví, znevýhodňuje některé hospodářské subjekty a vyvolává mezi nimi právní nejistotu. Ke státním podnikům je třeba přistupovat stejně jako k ostatním hospodářským subjektům. Zároveň by v důsledku přijetí navrhované změny hrozila podle připomínkových míst ztráta informací o tom, kolik finančních prostředků je investováno do ochrany přírody na státním majetku. Z předloženého návrhu zákona není zároveň zřejmé, jak bude pohlíženo na soukromé nájemce státní půdy.

Ministerstvo životního prostředí zastává názor, že navržená úprava nepředstavuje nerovnost vlastnictví a rozpor s ústavní zásadou, že vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Vlastníkem zemědělské a lesní půdy je stát, nikoliv státní podniky či jiné subjekty, které na státní půdě hospodaří podle zvláštních právních předpisů nebo podle soukromoprávních smluv. Stát jako vlastník může své vlastnictví omezit a nedochází tím k porušení ústavních postulátů. MŽP proto trvá na požadavku na odstranění zbytečné administrativy (přesunu finančních prostředků mezi státem a státními podniky) u pozemků, na nichž stát sám deklaroval veřejný zájem na ochraně přírody. MŽP si dokáže představit mechanismus, na jehož základě bude do hospodářských výsledků státních podniků promítnuta výše náhrady, a zbytečná administrativa náhrad újem bude zároveň odstraněna.

Co se týče dopadů na soukromé nájemce, tito budou navrhovanou změnou omezeni minimálně. Nájemci na státních pozemcích (zejména rybnících) ve správě Agentury ochrany přírody a krajiny ČR o újmu nežádají, neboť ji mají ve smlouvě kompenzovanou výší pachtovného. Lesy ČR, s. p. a Vojenské lesy a statky, s. p. lesní pozemky nepronajímají, neboť podle § 5 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, je nájem státního lesa za účelem hospodaření v lese zakázán. Drtivá většina státních pozemků se zákonným omezením hospodaření je ve správě AOPK ČR a LČR, s. p.

Přehled bodů jednání vlády: 24. února:

• Analýza proveditelnosti legislativy v rámci snižování závislosti na fosilních palivech v podmínkách České republiky - PŘERUŠENO na týden

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů - SCHVÁLENO

• Návrh na přijetí změn Protokolu o perzistentních organických polutantech, Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu a Protokolu o těžkých kovech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států - SCHVÁLENO

Firmy dávají v Česku do výzkumu více peněz než stát, což je podle předsedkyně Technologické agentury ČR Rut Bízkové špatně. „Nemůžeme zahájit žádný nový program, protože máme peníze jen na udržení už těch rozběhnutých. Je to jako s dítětem, které roste a vyžaduje stále více peněz. Když máte zdrojů pořád stejně, musí se to na dítěti projevit tím, že se nerozvíjí. A to není dobře,“ říká. Rozhovor s Rut Bízkovou čtěte na E15 ZDE.

Mohlo by Vás zajímat:

Národní akční plán pro obnovitelné zdroje energie schválila vláda dne 25. ledna 2016. Zpracovaný předpokládá v roce 2020 dosažení 15,3 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie a 10 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě v dopravě.

NAP pro OZE vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a pro Evropskou unii jako celek z této směrnice vyplývá cíl v roce 2020 dosáhnout 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů a cíl 10 % podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě. Pro Českou republiku byl Evropskou Komisí stanoven minimálně 13 % podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie. Splnění tohoto cíle musí zároveň zajistit minimálně 10% podíl obnovitelných zdrojů v dopravě.

Legislativně je akční plán ukotven v zákoně č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. Z důvodu dynamického vývoje obnovitelných zdrojů energie se Česká republika rozhodla přistoupit k pravidelné aktualizaci akčního plánu, aniž by to bylo požadováno zmíněnou směrnicí a tato aktualizace je součástí zákona o podporovaných zdrojích energie.

NAP pro OZE připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dalšími resorty a subjekty, mezi nimiž bylo zastoupeno Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, Energetický regulační úřad, Komora OZE a zástupci asociací provozující OZE.

Dokument ke stažení:

NAP OZE.pdf [pdf, 1695 kB]

ZÁZNAM  Světlo z polských skleníků za českou hranicí sice slábne, do budoucna se ale počítá s výstavbou dalších hal. Jak donutit polskou firmu, aby prostředí neznečišťovala světelným smogem? Chybí Česku legislativa, která by regulovala světelné znečištění? A co přináší novela zákona o odpadech? Na to se dnes zeptá redaktorka ČRo Karolína Koubová ministra životního prostředí Richarda Brabce v pořadu Dvaceti minut Radiožurnálu po 17 hodině.

Pro vodohospodářské společnosti je problémová zejména nová položka platby za technické zabezpečení skládek, kde Sdružení oboru vodovodů a kanalizací České republiky (SOVAK ČR) doporučuje ponechat stávající stav. SOVAK ČR také upozorňuje na sociální dopady ve vztahu k růstu položky skládkovacího poplatku za směsný komunální odpad.

SOVAK ČR se účastní v roce 2016 připomínkového řízení k novému zákonu o odpadech, který byl předložen do meziresortního připomínkové řízení Ministerstvem životního prostředí. Obecně je možné konstatovat, že nový zákon se zaměřuje na problémové okruhy aktuálně platného zákona č. 185/2001 Sb., který prošel již řadou novelizací a v oblasti recyklace a znovuvyužití materiálů zpřesňuje regulatorní prostředí. Na druhou stranu je nutné vnímat i ekonomické aspekty předlohy, které jsou sice vedeny snahou motivace ke změně současného způsobu nakládání s odpady, na straně druhé představují ve srovnání s podmínkami ostatních států EU příliš velkou zátěž pro podnikatelské subjekty a fyzické osoby.

Pro vodohospodářské společnosti je problémová zejména nová položka platby za technické zabezpečení skládek, kde je efektivně vzhledem k svým optimálním vlastnostem využíván zejména kal z čištění komunálních odpadních vod a kde doporučujeme ponechat stávající stav regulace maximálním % TZS i vyloučení z poplatkové povinnosti. Také plánovaný nárůst položky skládkovacího poplatku za směsný komunální odpad by měl být zvolen racionálně tak, aby nepředstavoval významné sociální dopady a měl by být posuzován v kontextu souběžného nárůstu environmentálních poplatků, iniciovaných Ministerstvem životního prostředí, zejména v poplatkové novele zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon).

Sdružení SOVAK ČR je dobrovolným, neziskovým zájmovým sdružením v oboru vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu a sdružuje subjekty, jejichž hlavním předmětem činnosti je zajišťování zásobování vodou nebo odvádění a čištění či jiné zneškodňování odpadních vod.

Zdroj: SOVAK ČR

K novému zákonu o odpadech čtěte také:

• Platit za odpad podle váhy? Vzniknou černé skládky, varuje šéf odpadářů (23.2.2016)

• Jak evropské státy omezují skládkování a jak mají vysoké poplatky? (18.2.2016)

• Vozit odpad na skládky se prodraží (17.2.2016)

• Právo: Platba za odpad do skládek se zdvojnásobí (17.2.2016)

• Plať tolik, kolik vyhodíš. MŽP chystá revoluci v platbách za komunální odpad (16.2.)

• Brabec navrhuje změnit poplatky za odpady, záležet bude i na množství (16.2.)Zdroj: https://www.denik.cz/z_domova/brabec-navrhuje-zmenit-poplatky-za-odpady-budou-i-podle-mnozstvi-20160216.html

• Maršák: Černé skládky jsou zakletým problémem ústavního a majetkového práva (14.2.)

• Prezentace MŽP z představení nových odpadových zákonů ke stažení! (10.2.)

• Ministerstvo chce téměř čtyřnásobně zdražit skládkování (Události - ČT24, 10.2.2016)

• Manhart: Skládkování je v 21. století nemorální (9.2.2016)

• Nové odpadové zákony jdou do připomínkového řízení (30.1.2016)

• Porovnání plateb za skládkování v Evropě

ROZHOVOR ČEZ hodlá do osmi let ztrojnásobit kapacitu obnovitelných zdrojů elektřiny. Kupovat a stavět bude především větrné elektrárny, a to v Polsku, Německu, Francii a Velké Británii. „Chceme také mořské větrné zdroje. Jsme si vědomi, že se tuto technologii budeme muset naučit. Do projektů bychom ale šli s partnery, kteří už zkušenosti mají,“ uvedl v rozhovoru pro E15 šéf divize nová energetika firmy ČEZ Tomáš Pleskač. Rozhovor čtěte ZDE

Zdroj: E15Více na: https://nazory.euro.e15.cz/rozhovory/tomas-pleskac-elektrinu-chce-cez-vyrabet-i-z-vetrniku-na-mori-1273407#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Cena emisních povolenek se momentálně pohybuje kolem 5 eur za tunu, na začátku února klesla i na 4,60 euro. To je mnohem méně, než se původně očekávalo. Predikce v roce 2015 předpokládaly ukončení minulého roku na úrovních kolem 8,50 až 9 euro. Přestože byly schváleny dvě dílčí reformy, které by měly trh stabilizovat, cena povolenek zůstává nadále pod tlakem a velmi silně reaguje na ceny energetických komodit.

Virtuse Energy jako český a slovenský obchodník s emisními povolenkami a obchodník s elektřinou předpokládá, že dlouhodobě by se cena povolenky i přes současný pokles měla pohybovat právě mezi 8 a 9 eury. Na konferenci 3. Slovak Emission Trading o emisních povolenkách to dnes uvedla její obchodní ředitelka Pavlína Novotná.

K prolomení dlouhodobého rostoucího trendu ceny povolenky došlo 11. prosince loňského roku. Po pomalém zotavování se nakonec rok 2015 uzavřel na ceně 8,29 euro. Začátkem roku 2016 však pokračoval prudký klesající trend. Od počátku letošního roku se cena povolenky propadla o více než 40 %.

„Příčin vedoucích k tak prudkému poklesu ceny je celá řada a svou roli hrají jistě i spekulanti. Povolenka je součástí energetického komplexu, v poslední době koreluje hlavně s cenou ropy a elektřiny, vliv má mezinárodní politika a ekonomika. Pokud se zaměříme na poptávku a nabídku, je třeba zmínit, že v důsledku nadprůměrných teplot budou teplárny potřebovat méně emisních povolenek ke splnění své zákonné povinnosti. Z některých charakteristik forwardového trhu vyplývají domněnky o změně zajišťovací strategie elektráren na další roky, konkrétně snížení hedgingu. Kromě nadprůměrného teplého počasí v posledních dvou letech a změně energetického mixu dochází k tomu i v souvislosti s nařízením MiFID II (Markets in Financial Instruments Directive), které zvýší regulatorní zátěž tvorby takového zajištění,“ uvedla říká Pavlína Novotná.

Evropský systém emisního obchodování dlouhodobě trpí přebytkem povolenek. Z důvodu zlepšení funkčnosti a stabilizace ceny byla po složitých a zdlouhavých jednáních zavedena dvoufázová reforma. Nejprve v rámci backloadingu byl v letech 2014 až 2016 snížen objem EUA prodávaných v aukcích o 900 milionů euro. Později byla schválena tržní stabilizační rezerva (MSR – Market Stability Reserve), ke stažení prvních přebytečných povolenek však dojde až v roce 2019. Podle Virtuse Energy může být příští rok trh opět nadalokován.