Brusel jednal, Světová banka překvapila. Přehled událostí, které by vám neměly uniknout

Evropská unie i mezinárodní finanční instituce uzavřely červen sérií rozhodnutí, která mohou v příštích letech významně ovlivnit fungování průmyslu, odpadového hospodářství i globální klimatické politiky. Brusel zpřesnil pravidla pro započítávání recyklovaných plastů v nápojových obalech, členské státy a europoslanci se dohodli na posílení Evropské agentury pro chemické látky a Světová banka se rozhodla opustit jeden ze svých nejvýznamnějších klimatických závazků.

vropská komise přijala nové prováděcí pravidlo, které má sjednotit způsob výpočtu, ověřování a vykazování obsahu recyklovaných plastů v jednorázových nápojových lahvích. Jde o důležitý krok pro naplnění požadavků směrnice o jednorázových plastech, podle níž musí PET lahve od letošního roku obsahovat minimálně 25 procent recyklovaného plastu a od roku 2030 mají všechny plastové nápojové lahve dosáhnout hranice 30 procent. Dosud však v praxi panovala značná nejistota ohledně toho, jak přesně recyklovaný obsah počítat a jaké materiály lze do těchto kvót zahrnout.

Nová pravidla stanovují podrobnou metodiku výpočtu a zavádějí jednotný systém kontroly napříč členskými státy. Započítávat bude možné pouze plast pocházející z odpadů po spotřebě, tedy z materiálů skutečně vytříděných a předaných k recyklaci. V případech, kdy nebude možné přesně určit množství recyklovaného materiálu, bude nutné využít systém takzvané hmotnostní bilance. Ten má zabránit nadhodnocování podílů recyklátu a současně zajistit srovnatelnost údajů mezi jednotlivými výrobci.

Významnou novinkou je také přístup k dováženému recyklovanému PET. Evropská unie postupně zpřísňuje podmínky pro započítávání recyklátu pocházejícího ze třetích zemí. Do 20. listopadu 2027 bude možné do plnění cíle 25procentního podílu recyklátu v PET lahvích zahrnovat i materiál vyrobený mimo Evropskou unii. Po tomto datu však bude možné započítávat pouze recyklovaný plast pocházející ze zemí, které prokážou, že jejich systémy sběru, třídění a recyklace splňují standardy srovnatelné s evropskou legislativou. Opatření má zabránit přesunu environmentálních problémů mimo území Evropské unie a současně podpořit evropský recyklační průmysl, který dlouhodobě upozorňuje na nerovné konkurenční podmínky.

Evropská komise očekává, že nová pravidla zvýší důvěru investorů a urychlí výstavbu nových recyklačních kapacit. Právě nedostatek kvalitního recyklátu totiž dnes představuje jednu z hlavních překážek pro dosažení evropských cílů oběhového hospodářství. Výrobci nápojů zároveň upozorňují, že bez rychlého rozvoje recyklační infrastruktury bude splnění povinných kvót stále obtížnější. Nové nařízení vstoupí v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Velkou pozornost odborné veřejnosti vzbudila také předběžná dohoda mezi Radou Evropské unie a Evropským parlamentem o posílení Evropské agentury pro chemické látky ECHA. Agentura sídlící v Helsinkách se během posledních let stala jedním z nejvýznamnějších evropských regulátorů v oblasti chemické bezpečnosti a její agenda se výrazně rozrostla. K tradičním úkolům spojeným se systémem REACH postupně přibylo hodnocení mikroplastů, baterií, pitné vody, biocidních přípravků nebo takzvaných věčných chemikálií PFAS.

Právě rychlé rozšiřování kompetencí vedlo evropské instituce k rozhodnutí vytvořit pro agenturu samostatný právní rámec. Dosavadní systém financování byl z velké části založen na poplatcích placených průmyslem. Ty však v posledních letech postupně klesají, zatímco množství odborné práce neustále roste. Nová legislativa proto počítá s větší finanční stabilitou a předvídatelnějším financováním ze strany Evropské unie.

Součástí dohody jsou rovněž nová pravidla správy agentury, přísnější opatření zaměřená na prevenci střetu zájmů a vytvoření finanční rezervy pro mimořádné situace. Evropské instituce si od těchto opatření slibují vyšší efektivitu rozhodování a posílení důvěry veřejnosti v nezávislost vědeckých posudků, které se často stávají základem pro omezení či zákaz rizikových chemických látek.

Zcela odlišný vývoj lze sledovat na globální úrovni. Světová banka oznámila, že ruší svůj dosavadní cíl vyčleňovat 45 procent ročních úvěrových prostředků na projekty s takzvanými klimatickými spolupřínosy. Tento ukazatel se v posledních letech stal jedním z nejviditelnějších symbolů klimatických ambicí největší světové rozvojové finanční instituce a zároveň důležitým měřítkem pro investory, vlády i mezinárodní organizace. V účetním roce 2025 přitom banka tento cíl nejen splnila, ale dokonce překročila, když na projekty s klimatickým přínosem směřovalo 48 procent financování v hodnotě přes 50 miliard dolarů.

Dosavadní přístup vycházel z Klimatického akčního plánu známého pod zkratkou CCAP, který Světová banka představila v roce 2021. Tento dokument začlenil problematiku klimatu do prakticky všech oblastí činnosti banky a postavil ji na principu takzvaného zeleného, odolného a inkluzivního rozvoje. Nešlo pouze o financování obnovitelných zdrojů energie. Součástí plánu byla také podpora adaptačních opatření, ochrana přírodních ekosystémů, rozvoj odolné infrastruktury, zohledňování klimatických rizik při přípravě projektů nebo sladění financování s cíli Pařížské dohody. Přibližně polovina klimatických prostředků měla směřovat právě na adaptační opatření v rozvojových zemích, které již dnes čelí suchu, povodním nebo extrémním výkyvům počasí.

Klimatický akční plán měl původně skončit již letos v červnu. Po několikaměsíčních jednáních se však akcionáři banky dohodli na jeho prodloužení, přičemž vedení instituce zároveň zahájí nezávislé vyhodnocení dosavadních výsledků. Právě budoucí podoba CCAP se v posledních měsících stala předmětem výrazných rozporů mezi jednotlivými členskými státy. Zatímco řada evropských zemí usilovala o zachování nebo dokonce posílení klimatických závazků, Spojené státy jako největší akcionář banky dlouhodobě požadovaly návrat k tradičnímu rozvojovému financování a kritizovaly pevně stanovené klimatické cíle jako příliš svazující.

Prezident Světové banky Ajay Banga nyní prosazuje model označovaný jako inteligentní rozvoj, který klade větší důraz na konkrétní výsledky než na samotný objem vynaložených prostředků. Podle vedení banky by se pozornost měla soustředit především na to, zda financované projekty skutečně zvyšují odolnost komunit, vytvářejí pracovní místa, zlepšují energetickou bezpečnost nebo přispívají ke snižování emisí. Kritici však upozorňují, že odstranění jasně definovaného procentního cíle může v budoucnu oslabit postavení klimatu v portfoliu banky a vyslat nejednoznačný signál rozvojovým zemím i finančním trhům. Obavy vyvolává zejména skutečnost, že právě Světová banka je dnes jedním z nejvýznamnějších světových poskytovatelů klimatického financování.