Zásadní novinky z EU, které by vám neměly uniknout

Evropská unie současně otevírá dvě významné kapitoly environmentální a pracovněprávní legislativy. Zatímco Rada EU podpořila rozsáhlé zjednodušení vybraných environmentálních předpisů s cílem omezit administrativní zátěž bez oslabení ochrany životního prostředí, Evropský parlament dosáhl předběžné dohody na zpřísnění ochrany zaměstnanců před nebezpečnými chemickými látkami.

Evropská unie pokračuje v naplňování své strategie, která má současně podporovat průmyslovou konkurenceschopnost a zachovat vysokou úroveň ochrany životního prostředí i zdraví obyvatel. Dvě čerstvé iniciativy přijaté koncem června ukazují, že vedle přijímání nových požadavků se evropské instituce stále více zaměřují také na zpřehlednění právních předpisů a odstranění administrativních překážek, které komplikují jejich praktické uplatňování.

Zjednodušení environmentálních pravidel (Omnibus VIII)

Rada Evropské unie dne 24. června schválila svou vyjednávací pozici k návrhu Evropské komise, který je součástí balíčku Omnibus VIII. Návrh se zaměřuje na zjednodušení pravidel v oblasti průmyslových emisí, oběhového hospodářství a geodat. Cílem není snižovat požadavky na ochranu životního prostředí, ale odstranit nadbytečné administrativní povinnosti, sjednotit postupy a usnadnit plnění legislativních povinností jak podnikům, tak veřejné správě.

Balíček tvoří šest vzájemně provázaných legislativních návrhů. Vedle opatření zaměřených na snižování administrativní zátěže zahrnuje také urychlení některých procesů posuzování vlivů na životní prostředí, úpravy pravidel pro evropskou infrastrukturu prostorových informací INSPIRE a dočasné pozastavení povinnosti ustanovovat autorizovaného zástupce v přeshraničních systémech rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR).

Velká část navrhovaných opatření reaguje na dlouhodobou zkušenost podniků i národních úřadů, podle které se některé administrativní procesy postupně staly složitějšími, než bylo původně zamýšleno. Evropská komise proto navrhla sjednotit některé termíny pro předávání údajů, odstranit duplicitní informační povinnosti a více využívat digitalizaci při předávání dat mezi jednotlivými orgány.

Součástí návrhu jsou také úpravy některých pravidel souvisejících s evidencí odpadů a využíváním geodat, které mají přispět k efektivnějšímu výkonu veřejné správy. Významné úpravy se týkají rovněž nařízení o bateriích. To má nově omezit duplicitní vykazování údajů, sjednotit definici látek vzbuzujících obavy s ostatní evropskou legislativou a snížit rozsah látek, které budou muset výrobci uvádět při označování baterií. Současně se o osmnáct měsíců odkládá účinnost požadavků na vyjímatelnost a vyměnitelnost bateriových sad u některých kategorií lehkých dopravních prostředků.

Významnou roli hraje také oblast průmyslových emisí. Přestože základní požadavky na ochranu ovzduší, vody a půdy zůstávají zachovány, navržené úpravy mají zjednodušit administrativní procesy při vydávání povolení a při předávání informací mezi provozovateli zařízení a příslušnými orgány. Jednodušší vykazování údajů se má nově týkat také provozovatelů zařízení v oblasti intenzivního chovu hospodářských zvířat a akvakultury. Zachován zůstává i požadavek na vedení inventáře nebezpečných chemických látek, který je považován za důležitý nástroj jejich kontroly.

Nově však bude možné využít již existující evidence vedené podle jiných evropských, národních nebo mezinárodních předpisů, čímž odpadne vytváření duplicitních dokumentů. Návrh současně stanovuje červenec 2030 jako konečný termín pro splnění požadavků systému environmentálního řízení (EMS). Evropská unie tím reaguje na požadavky, aby byla environmentální legislativa nejen ambiciózní, ale současně také lépe proveditelná v každodenní praxi.

EU zpřísňuje limity pro nebezpečné chemikálie na pracovišti

Současně s tím Evropský parlament oznámil dosažení předběžné dohody s Radou EU na nové revizi pravidel pro ochranu pracovníků před expozicí nebezpečným chemickým látkám. Nová pravidla zavádějí přísnější limity pro pracovní expozici několika látkám, které jsou spojovány se vznikem rakoviny nebo jiných závažných zdravotních onemocnění. Cílem je výrazně snížit zdravotní rizika zaměstnanců v odvětvích, kde jsou tyto látky běžně používány.

Opatření se týkají zejména průmyslových odvětví, jako jsou výroba baterií, hutnictví, chemický průmysl nebo textilní výroba. Dohoda počítá s přísnějšími expozičními limity pro kobalt a jeho anorganické sloučeniny, polycyklické aromatické uhlovodíky a isopren. Vedle samotných limitních hodnot posiluje také požadavky na používání osobních ochranných prostředků a další preventivní opatření na pracovištích.

Evropská komise dlouhodobě odhaduje, že zpřísnění limitů pro nebezpečné chemické látky může během následujících čtyřiceti let zabránit přibližně 1 700 případům rakoviny plic a přibližně 19 000 dalším závažným onemocněním souvisejícím s expozicí chemickým látkám na pracovišti. Vedle přímého přínosu pro zdraví zaměstnanců se očekává také snížení ekonomických nákladů spojených s pracovní neschopností, léčbou nemocí z povolání a předčasnými odchody z pracovního trhu.

Červnové iniciativy společně ukazují směr, kterým se evropská legislativa v současnosti ubírá. Na jedné straně vznikají opatření zaměřená na odstranění nadbytečné administrativy a lepší použitelnost právních předpisů v praxi. Na straně druhé Evropská unie dále zpřísňuje pravidla tam, kde jde o ochranu lidského zdraví a prevenci závažných zdravotních rizik. Výsledkem je snaha vytvářet právní prostředí, které by mělo být současně efektivnější pro podniky, srozumitelnější pro veřejnou správu a bezpečnější pro zaměstnance i životní prostředí.

Zjednodušená pravidla pro energetické štítky a označování pneumatik

Evropská komise současně také představila další balíček zjednodušení evropské legislativy, tentokrát zaměřený na pravidla pro energetické štítky výrobků a označování pneumatik. Návrh zachovává základní princip, podle kterého mají spotřebitelé při nákupu získat jasné a srovnatelné informace o energetické účinnosti výrobků, současně však upravuje pravidla tak, aby lépe odpovídala digitalizaci obchodu a současným prodejním modelům. 

Podle Komise mají navrhovaná opatření během následujících deseti let přinést výrobcům, dovozcům, prodejcům i orgánům dozoru úsporu administrativních nákladů ve výši přibližně 125 milionů eur. Současně mají přispět k širšímu cíli Evropské komise snížit administrativní zátěž podniků nejméně o 25 procent, u malých a středních podniků dokonce o 35 procent do roku 2030.

Jednou z nejvýznamnějších novinek je větší využití digitálních nástrojů. Stávající právní úprava vychází především z tištěných energetických štítků, které však nevyhovují všem způsobům prodeje. Nově by například elektronické cenovky mohly nahradit papírové štítky u některých výrobků prodávaných v kamenných prodejnách. 

U zařízení prodávaných převážně mezi podniky, například chladicích vitrín nebo prodejních automatů, by bylo možné využít digitální označení prostřednictvím QR kódu, který zákazníka odkáže přímo do evropské databáze EPREL. Komise současně navrhuje, aby se energetický štítek zobrazoval také v okamžiku, kdy zákazník obdrží cenovou nabídku od montážní firmy nebo dodavatele, například při pořizování tepelného čerpadla, klimatizace nebo nové kuchyňské sestavy.

Významná část návrhu se týká právě databáze EPREL, která dnes obsahuje více než dva miliony registrovaných modelů energeticky významných výrobků. Databáze poskytuje podrobnější technické informace, než kolik se vejde na samotný energetický štítek, včetně údajů o záruce, možnostech oprav nebo kontaktech na výrobce. Dosavadní zkušenosti však ukázaly, že databázi využívá jen malá část spotřebitelů. Komise proto navrhuje výraznější využití QR kódů a současně omezení duplicitního předávání údajů tak, aby výrobci nemuseli stejné informace opakovaně zadávat do různých evropských systémů. Tento krok zároveň připravuje propojení databáze EPREL s budoucím digitálním pasem výrobků podle nařízení o ekodesignu.

Návrh přináší také několik úprav pravidel pro označování pneumatik. Komise chce zjednodušit aktualizaci štítků, zpřesnit informace předávané orgánům dozoru nad trhem a odstranit některé povinnosti, které se v praxi ukázaly jako málo přínosné. Například prodejci nových automobilů by již nemuseli zákazníkům zobrazovat energetické štítky pneumatik v případech, kdy kupující stejně nemá možnost výběru konkrétního typu pneumatik. Zachovány však zůstávají všechny informace důležité pro rozhodování spotřebitelů, zejména údaje o spotřebě energie, přilnavosti na mokrém povrchu a hlučnosti.

Evropská komise zdůrazňuje, že cílem návrhu není oslabit požadavky na energetickou účinnost ani ochranu spotřebitele. Energetické štítky podle jejích údajů již dnes evropským domácnostem každoročně přinášejí úspory přibližně 100 miliard eur díky nižší spotřebě energie a současně motivují výrobce k vývoji účinnějších a trvanlivějších výrobků. Nová pravidla mají tento systém zachovat, odstranit jeho administrativní nedostatky a lépe jej přizpůsobit digitálnímu prostředí i novým způsobům prodeje.