Evropa chce stavět rychleji. Posuzování vlivů na životní prostředí čeká zásadní zrychlení

Příprava velkých staveb, energetických projektů, průmyslových provozů nebo infrastruktury může v Evropské unii trvat roky. Rada EU nyní schválila svou pozici k návrhu, který má posuzování vlivů na životní prostředí výrazně zjednodušit a urychlit. Do systému mají vstoupit jednotná kontaktní místa, větší využití digitalizace a přehlednější lhůty. Současně však Rada upravila návrh tak, aby zůstaly zachovány požadavky evropského práva na ochranu přírody a práva veřejnosti.

Evropská unie se tak dostává do další fáze rozsáhlého zjednodušování legislativy. Návrh je součástí balíčku Omnibus VIII, jehož cílem je snížit administrativní náklady a urychlit přípravu projektů. V případě posuzování vlivů na životní prostředí se přitom hledá rovnováha mezi rychlostí povolování a schopností úřadů skutečně vyhodnotit dopady plánovaných záměrů.

Méně úřadů mezi investorem a povolením

Jednou z nejvýraznějších změn má být zavedení jednotného kontaktního místa. Investor by tak měl získat jasnější místo, které bude koordinovat jednotlivé části složitého povolovacího procesu. Významnou roli má mít také digitalizace, která má umožnit efektivnější předávání informací mezi úřady a zjednodušit práci s dokumentací.

Právě roztříštěnost povolovacích procesů patří podle Evropské komise mezi důvody, proč se některé významné projekty připravují dlouho a s obtížně předvídatelným harmonogramem. Komise ve svém návrhu počítala s jednotnými kontaktními místy, spoluprací úřadů, digitalizací a posílením jejich administrativní kapacity.

Rada současně požaduje dostatečnou flexibilitu pro státy, jejichž veřejná správa je více decentralizovaná. Zároveň chce zabránit tomu, aby vedle sebe vznikala různá kontaktní místa podle jednotlivých evropských předpisů a celý systém se tím znovu komplikoval.

Zrychlení především pro strategické projekty

Nový systém se má soustředit především na projekty označené jako strategické. Rada proto vytvořila vyčerpávající seznam záměrů, které mají získat přístup k novému souboru nástrojů a zrychleným postupům. Do budoucna však může být tento okruh rozšířen prostřednictvím dalších evropských právních předpisů.

Zjednodušení se má promítnout také do jednotlivých sektorových pravidel pro povolování. Návrh propojuje například pravidla související s průmyslem s nulovými čistými emisemi, výrobou čipů a kritickými surovinami. Právě u těchto projektů může být délka přípravy významným faktorem pro rychlost evropských investic do energetiky, průmyslu a strategické infrastruktury.

Zajímavou změnou je přitom přístup k časovým lhůtám. Evropská komise navrhovala určité termíny pro jednotlivé části procesu, Rada je však prodloužila. Důvodem je požadavek, aby příslušné orgány měly stále dostatek času na provedení všech kroků, které vyžaduje evropské právo. Zrychlení tedy nemá spočívat pouze v mechanickém zkracování lhůt.

Konkrétně se lhůty týkají jednotlivých fází posuzování vlivů na životní prostředí. U takzvané malé EIA, tedy zjišťovacího řízení, navrhla Komise nejvýše 60 dnů, u změn nebo rozšíření záměrů 45 dnů. Stanovení rozsahu a podrobnosti požadovaných informací mělo být dokončeno do 30 dnů. Veřejnost by následně měla mít podle typu řízení 30 až 90 dnů na předložení připomínek. Po skončení konzultací měl příslušný úřad do 30 dnů potvrdit úplnost předložených informací a následně vydat odůvodněný závěr o vlivech záměru na životní prostředí nejpozději do 90 dnů. U strategického posuzování plánů a programů Komise navrhla například 90 dnů pro zjišťovací řízení, 40 dnů pro stanovení rozsahu a sedm měsíců pro zpracování environmentální zprávy.

Příroda zůstává součástí procesu

Právě zde je důležitá změna oproti jednoduchému chápání celého návrhu jako pouhého zrychlení povolování. Rada upravila některá ustanovení tak, aby byla zachována práva veřejnosti podle Aarhuské úmluvy. Ta se týká přístupu k informacím o životním prostředí, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v environmentálních otázkách.

Pozornost se věnuje také evropské ochraně stanovišť a ptáků. Rada navrhla rozšířit příslušné ustanovení na jasně vymezené opakující se činnosti, mezi které patří například lesnické práce nebo údržba vodních toků. U těchto činností mají zároveň platit dodatečné ochranné podmínky, jejichž cílem je omezit negativní dopady na populace živočichů a rostlin. Právě tato část návrhu bude významná pro praktické fungování ochrany chráněných druhů, protože vymezuje, za jakých podmínek lze opakující se činnosti provádět v režimu nových pravidel.

Pravidelná údržba vodních toků nebo hospodaření v lesích totiž často probíhají v prostředí, kde se střetává potřeba běžné péče o krajinu s požadavky evropské ochrany přírody. Nový systém se proto snaží přesněji rozlišit mezi opakující se činností, kterou lze předvídat a procesně zjednodušit, a záměrem, jehož dopady je třeba posoudit podrobně.

Omnibus VIII mění způsob práce s evropskými pravidly

Posuzování vlivů na životní prostředí je pouze jednou částí širšího balíčku Omnibus VIII. Ten zasahuje do šesti legislativních aktů. Vedle environmentálního posuzování mění také pravidla pro nakládání s prostorovými informacemi v rámci evropské směrnice INSPIRE. V praxi to znamená, že úřady budou muset povinně sdílet digitální mapové podklady o chráněných územích. Investorům a státní správě to ušetří práci, protože dotčená území nebude nutné pro každý nový posudek mapovat odznova. Balíček se dále věnuje administrativní zátěži a některým pravidlům rozšířené odpovědnosti výrobců.

Evropská komise od února 2025 předložila řadu balíčků zaměřených na zjednodušení evropských pravidel. Evropská agenda tím reaguje na požadavek rychlejšího povolování investic a menší administrativní náročnosti. Podle širšího evropského plánu „Jedna Evropa, jeden trh“ (One Europe, One Market) má být práce na zjednodušujících balíčcích dokončena do konce roku 2027.

U environmentálních pravidel je však podstatné, že zjednodušení procesů automaticky neznamená odstranění samotných požadavků na ochranu životního prostředí. Podle současného postoje Rady má zůstat zachován vysoký standard ochrany životního prostředí v EU, přičemž cílem je především odstranit zbytečné administrativní překážky a lépe uspořádat proces posuzování.

Rozhodnutí ještě nepadlo

Rada EU nyní schválila svou vyjednávací pozici. Samotný nový systém tedy ještě není platným právem. Další krok představuje jednání s Evropským parlamentem, který musí nejprve přijmout vlastní postoj. Následovat budou jednání o konečném znění návrhu. Irské předsednictví Rady chce podle svého vyjádření dosáhnout předběžné dohody do konce roku 2026.