Za ekologické zločiny až deset let vězení. Česko chystá tvrdý zásah proti ekocidě

Konec symbolických pokut a podmínek za ničení přírody. Česká republika se chystá výrazně zpřísnit postihy za trestné činy proti životnímu prostředí a vůbec poprvé zavést do právního řádu i trestání takzvané ekocidy. Novela trestního zákoníku, kterou projedná v pondělí vláda, počítá s mnohem vyššími tresty, novými skutkovými podstatami i možností poslat pachatele ekologických katastrof až na deset let do vězení. Reaguje tím nejen na evropskou směrnici, ale i na dlouhodobou kritiku, že český stát devastaci přírody trestá příliš mírně.

Česká republika se připravuje na jednu z největších změn v oblasti trestněprávní ochrany životního prostředí za poslední roky. Ministerstvo spravedlnosti předložilo novelu trestního zákoníku, která reaguje na novou evropskou směrnici o trestněprávní ochraně životního prostředí a zásadně mění pohled státu na ekologickou kriminalitu. Dosavadní systém totiž podle autorů návrhu dlouhodobě selhává. Naprostá většina protiprávních činů namířených proti přírodě končí pouze jako přestupky a jen minimum případů se dostává před soud.

Statistiky přitom ukazují, že efektivita postihů je mimořádně nízká. Za environmentální trestné činy bylo v Česku mezi lety 2000 až 2024 odsouzeno přibližně sto lidí a osm firem. Ve většině případů soudy ukládaly podmíněné nebo peněžité tresty. Do vězení skončili pouze dva pachatelé. Nejvyšší pokuta uložená právnické osobě činila 600 tisíc korun. Podle ministerstva je takový stav neudržitelný zejména v době, kdy environmentální kriminalita patří podle dat Evropské unie a Programu OSN pro životní prostředí mezi nejvýnosnější a nejrozšířenější formy kriminality na světě.

Klíčovou novinkou novely je zavedení nového trestného činu těžkého poškození životního prostředí, který cílí na nejzávažnější ekologické katastrofy označované v mezinárodním kontextu jako ekocida. Postihovat se má úmyslné zničení nebo dlouhodobé a závažné poškození půdy, vody, ovzduší nebo celých ekosystémů. Týkat se to bude zejména případů, kdy škody zasáhnou rozsáhlé území, mimořádně cenné přírodní lokality nebo jejich odstranění vyžaduje obrovské finanční náklady. V základní sazbě bude za takový čin hrozit dva až osm let vězení.

Inspirací pro zpřísnění jsou i velké ekologické kauzy posledních let, které vyvolaly pochybnosti o schopnosti státu účinně chránit životní prostředí. Silnou společenskou odezvu vyvolala například otrava řeky Bečvy z roku 2020, při níž uhynuly desítky tun ryb a která se stala symbolem vleklých sporů o odpovědnost a fungování vyšetřovacích orgánů. Mezi další závažné případy patří nelegální skládky nebezpečných odpadů, opakované požáry v průmyslových areálech či nelegální dovoz odpadu ze zahraničí. Právě odpadová kriminalita je podle státního zastupitelství jedním z nejrychleji rostoucích problémů.

Tresty se ještě zpřísní v případech, kdy čin spáchá organizovaná skupina, pachatel poruší důležitou profesní povinnost nebo způsobí těžkou újmu na zdraví či smrt více lidí. V takových situacích může soud uložit trest odnětí svobody až na deset let. Trestná bude nově i samotná příprava činu. Zákon tak míří nejen na samotné vykonavatele, ale i na organizátory nebo firmy, které nelegální činnost plánují či kryjí.

Novela zároveň počítá i s postihováním nedbalostní formy ekocidy. Pokud někdo způsobí ekologickou katastrofu z hrubé nedbalosti, může mu hrozit až šest let vězení, při porušení důležité povinnosti až osm let. Ministerstvo tím reaguje na skutečnost, že největší ekologické havárie často nevznikají úmyslně, ale v důsledku bezohlednosti, podcenění rizik nebo ignorování bezpečnostních pravidel. Právě hrubá nedbalost se podle návrhu stává jedním z klíčových pojmů celé novely.

Výrazně se mají zvýšit také tresty za další ekologické delikty. Přísnější postih čeká neoprávněné nakládání s odpady, poškození lesa, vypouštění znečišťujících látek nebo nelegální nakládání s chráněnými živočichy a rostlinami. Nově bude trestné i neoprávněné provedení záměru podléhajícího posouzení vlivů na životní prostředí nebo neoprávněná recyklace lodí. Za tyto činy bude hrozit až pětileté vězení.

Významnou změnou je také to, že novela nově výslovně zahrnuje ochranu ekosystémů jako celků, nikoli pouze jednotlivých složek přírody, jako jsou voda, půda nebo ovzduší. Přísnější ochranu mají získat také evropsky chráněné lokality, ptačí oblasti nebo mimořádně hodnotné ekosystémy typu národních parků a chráněných krajinných oblastí.

Novela zpřesňuje také pravidla pro nakládání s radioaktivními a jinými vysoce nebezpečnými látkami. Trestné bude nově nejen jejich držení či výroba, ale výslovně také ukládání, přeprava a zpracování. Přísnější postih čeká i neoprávněné odběry vody nebo zásahy do vodních zdrojů. Nově se mají postihovat také některé formy nelegální manipulace s rtutí a dalšími toxickými látkami, které mohou způsobit závažné škody na zdraví i přírodě.

Ministerstvo spravedlnosti v důvodové zprávě upozorňuje, že životní prostředí už nelze chránit pouze prostřednictvím správních sankcí. Trestní právo má podle návrhu fungovat jako krajní, ale důrazný nástroj ochrany v situacích, kdy dochází k nejzávažnějším zásahům do přírody a veřejného zdraví. Novela zároveň zdůrazňuje, že většina těchto trestných činů zůstává navázána na porušení konkrétních ekologických předpisů a povolení. Česká republika musí novou evropskou směrnici převést do svého právního řádu nejpozději do 21. května. Pokud vláda návrh schválí a následně projde Parlamentem, čeká české právo vůbec nejtvrdší postih ekologických zločinů v novodobé historii země.