MŽP reaguje na nepřesné a zavádějící informace o zpětném odběru pneumatik odvysílané 3. prosince 2017 v hlavní zpravodajské relaci ČT Události.

Z reportáže Blanky Poulové mohli někteří diváci nabýt pocit, že sběrné dvory nebudou od 1. ledna 2018 přijímat ojeté pneumatiky a že tento krok vychází z nějaké nové celostátní právní úpravy. Není pravda, že by sběrné dvory přestaly odebírat použité pneumatiky, a žádná zákonná úprava, která by toto stanovila, od 1. ledna 2018 v platnost či účinnost nevstupuje. Jestliže sběrné dvory v Jihlavě nebudou od 1. ledna 2018 odebírat pneumatiky, jedná se čistě o rozhodnutí jihlavského magistrátu, který takto samozřejmě postupovat může. Zákon totiž obcím žádnou povinnost odebírat pneumatiky povinně ve sběrných dvorech nestanovuje.

Zpětný odběr nadále beze změn provádí některé jiné sběrné dvory po celé ČR a hlavně místa zpětného odběru pneumatik, která podle zákona musejí výrobci a dodavatelé pneumatik povinně zřizovat. Zpětný odběr ale provádí pouze ta místa zpětného odběru pneumatik, která s výrobci/dovozci dobrovolně uzavřela smlouvu, a nikoliv všechny pneuservisy a autoservisy, jak - opět nepravdivě - zaznělo v reportáži. Seznam míst zpětného odběru (tento odběr je vždy bezplatný a nezáleží na tom, kde motorista nové pneumatiky pořídil/koupil) je k dispozici na stránkách MŽP.

V listopadu tohoto roku bylo dosaženo dohody mezi estonským předsednictvím a Evropským parlamentem ohledně reformy systému obchodování s emisemi (ETS) pro období po roce 2020. Skončil tak obtížný, téměř rok trvající proces vyjednávání. Dohodu již potvrdili stálí zástupci členských států při EU a finální znění bylo předloženo ke schválení Evropskému parlamentu.

„Základní legislativa pro IV. obchodovací období od roku 2021 ponechala řadu kompetencí na členských státech. Česká republika se bude muset rozhodnout, jak tyto možnosti využije," konstatuje výkonný ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.

Reforma zachovává bezplatné přidělování povolenek na výrobu tepla na úrovni 30 % referenční hodnoty do roku 2030. Nové členské státy, mezi které patří i Česká republika, budou moci až 60 % objemu povolenek pro aukce přidělit bezplatně na výrobu elektřiny výměnou za investice do modernizace energetiky. Nově bude zřízen tzv. modernizační fond, do kterého bude převedena část výnosů z prodeje povolenek a s nímž budou moci opět hospodařit nové členské státy včetně České republiky.

Podle Hájka by měla Česká republika co nejvíce využít příležitostí pro modernizaci domácí energetiky, kterou jí reforma systému emisního obchodování poskytuje. V teplárenství představují významnou příležitost pro snížení spotřeby energie i vypouštěných emisí zejména rekonstrukce parních rozvodů tepla.

Nákup povolenek je významným nákladem pro provozovatele soustav zásobování teplem, na druhé straně by mohli profitovat z bezplatného přidělování povolenek nebo modernizačního fondu, do něhož bude přesunuta část výnosů z jejich prodeje. Regulace trhu s emisními povolenkami po roce 2020 proto bude jedním z témat konference Dny teplárenství a energetiky 2018, která se uskuteční 24. – 25. 4. 2018 v Hradci Králové. „Možnosti využití bezplatného přidělování povolenek a modernizačního fondu v teplárenství budou jedním z důležitých témat, o němž budeme diskutovat se zástupci státní správy,“ doplňuje Martin Hájek.

Nač lze fond využít

Modernizační fond bude financován vydražením 2 % celkového počtu povolenek a jeho cílem bude posílit energetickou účinnost a modernizaci odvětví energetiky v členských státech, které mají HDP na obyvatele nižší než 60 % průměru EU. Většina prostředků z tohoto fondu bude vedle podpory spravedlivé transformace v regionech, v nichž je vysoký podíl pracovníků v odvětvích závislých na uhlíku, využita k podpoře investic do výroby a využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů, ke zlepšení energetické účinnosti, skladování energie a modernizace energetických sítí včetně dálkového vytápění. Vyloučeny budou projekty v oblasti výroby energie využívající pevná fosilní paliva.

Členské státy s nízkými příjmy budou rovněž moci modernizovat své odvětví energetiky až do výše 40 % povolenek určených k dražbě. Tento podíl lze navýšit až na 60 % převedením dodatečných povolenek z podílu vyhrazeného na účely solidarity.

Současně dojde k podstatnému posílení celého systému. Strop pro celkový objem emisí se bude každoročně snižovat o 2,2 % (lineární redukční koeficient), namísto dosavadních 1,74 %. Objem povolenek, které budou každoročně umisťovány do rezervy tržní stability, se do konce roku 2023 zdvojnásobí. V roce 2023 pak začne fungovat nový mechanismus, který omezí platnost povolenek v rezervě tržní stability, pokud jejich počet přesáhne počet aukcionovaných povolenek v předchozím roce. O dohodnutém znění revize směrnice bude začátkem příštího roku hlasovat Evropský parlament.



DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY


Kdy: út 24.4. – st 25.4. 2018


Pořadatel: Teplárenské sdružení ČR


Kde: Kongresové, výstavní a společenské centrum ALDIS, Hradec Králové

Zastoupení pro jednání s médii:

Denisa Ranochová, tel.: 608 445 255, e-mail: denisa@ranochova.cz

Manažer konference:

Mirka Kunčáková, tel.: 602 728 448, e-mail: mkuncakova@exponex.cz
 

Cílem novely je specifikace náležitostí plánu pro nakládání s těžebním odpadem, a to s ohledem na činnost prováděnou při nakládání s těžebním odpadem a místo nakládání s těžebním odpadem. Dále je novelou doplněn způsob hodnocení vlastností těžebního odpadu o vyhodnocení oxidačních vlastností a možností geochemických změn v tělese odvalu a doplnění potenciálního ohrožení života o faktor možného narušení konstrukce odvalů vznikem kaverny v tělese odvalu. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí předkládá návrh vyhlášky o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu na základě nového zmocnění uvedeného v § 22 odst. 1 písm. f) až i) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „zákon“), které bylo vloženo do zákona novelou zákona, provedenou zákonem č. 41/2015 Sb. Předmětem této vyhlášky je stanovení:

• způsobu vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (§ 5 odst. 1 zákona) a způsob posuzování územně plánovací dokumentace včetně rámcového obsahu stanoviska k územně plánovací dokumentaci (§ 5 odst. 2 zákona),

• postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při zpracovávání a projednávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů určením obsahu a způsobu vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, včetně údajů potřebných pro vyhodnocení z hlediska dopadů na zemědělský půdní fond (§ 6 zákona),

• postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při stavební, těžební a průmyslové činnosti, terénních úpravách a při geologickém a hydrogeologickém průzkumu určením obsahu a způsobu vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, včetně údajů potřebných pro vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (§ 8 a 9 zákona), a

• způsobu provádění rekultivace půdy, obsah plánu rekultivace a podklady pro změnu rekultivace z titulu ochrany přírody (§ 9 a 10 zákona).

Další podrobnosti ZDE
 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolil v minulých dnech ve zjednodušených řízeních dvě spojení soutěžitelů v oblasti vodohospodářských služeb.

V rámci prvního správního řízení bylo povoleno spojení soutěžitele VEOLIA CENTRAL & EASTERN EUROPE S.A. se společnostmi Vodohospodářská společnost Sokolov , s.r.o., a Středočeské vodárny, a.s.

Ve druhém rozhodnutí Úřad povolil soutěžiteli Severočeská vodárenská společnost a.s. převzetí výlučné kontroly ve společnosti Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Obě spojení soutěžitelů splňovala podmínky pro využití zjednodušené procedury a Úřad tedy konstatoval, že spojení nebudou mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže.

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo výzvu pro předkládání žádostí o podporu poskytovanou v rámci předmětného specifického cíle OPŽP SC 3.5 – Snížit environmentální rizika a rozvíjet systémy jejich řízení.

V rámci toho SC 3.5 a zveřejněné výzvy č. 1/2017 IFN lze podpořit rekonstrukci nebo nákup nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik vedoucích k omezení emisí znečišťujících životní prostředí (zejména v oblasti průmyslových odpadních vod a hlukové zátěže) a dále opatření s cílem zvýšení bezpečnosti provozů a snížení míry environmentálních rizik.

Po schválení revize Programového dokumentu OPŽP Evropskou komisí (předpoklad konec roku 2017) bude tato výzva modifikována doplněním nové aktivity podpory k pořízení přístrojů a technik pro monitorování a měření emisí vznikajících průmyslovou činností (předpoklad I. čtvrtletí 2018).

Podpora bude poskytována prostřednictvím finančního nástroje. Projekty budou financovány v podobě zvýhodněné půjčky, která patří mezi tzv. inovativní finanční nástroje (IFN), které mají v dalším programovém období postupně nahradit dosavadní, čistě dotační financování z evropských zdrojů.

Minimální výše půjčky je 35 % celkových způsobilých výdajů. Půjčka může být kombinována s dotací z prostředků SFŽP v maximální výši 25 % celkových způsobilých výdajů. Dotaci není možné poskytnout samostatně (lze ji získat jen při současném čerpání minimální 35% půjčky). Je na žadateli, jak si jednotlivé finanční nástroje zkombinuje (vždy min. 35 % půjčka, max. 25 % dotace). Kombinace půjčky a dotace nemůže překročit 100 % celkových způsobilých výdajů vynaložených na projekt, přičemž se zohledňují limity veřejné podpory.

Výhodou nového finančního nástroje je nulový úrok po dobu realizace projektu a nízká fixní úroková sazba ve výši 0,45 procent po celou dobu splácení, která činí maximálně 10 let. Možné je také využít odklad splátek, a to až o 14 měsíců po ukončení fyzické realizace projektu, a poté o další až 2 roky v rámci maximální doby splácení. Předčasné splacení půjčky nebo naopak odložení splátek přitom není svázáno s žádnými dalšími poplatky či sankcemi.

Žádosti lze předkládat od 16. října 2017 do 29. června 2018, resp. do vyčerpání určené alokace. Předkládané žádosti budou administrovány průběžně.

Poskytování podpory v rámci inovativních finančních nástrojů probíhá v souladu se směrnicí MŽP č. 8/2017, Pravidly pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014-2020, Závaznými pokyny pro žadatele v rámci IFN a dalšími závaznými dokumenty. Na stránkách SFŽP naleznete závazné dokumenty k předmětné výzvě č. 1/2017 IFN, stejně jako další relevantní dokumenty, se kterými je vhodné se seznámit.

V Pravidlech pro žadatele a příjemce naleznete mimo jiné požadované přílohy k žádosti, obecná kritéria přijatelnosti a pravidla veřejné podpory.

Oproti předchozímu programovému období byl výrazně zredukován počet příloh k žádosti. U projektů zaměřených na omezení průmyslového znečištění se již v rámci žádosti nedokládá např. stanovisko krajského úřadu, stanovisko MŽP, stanovisko ČIŽP.

Jelikož financování plánovaného projektu bude podléhat veřejné podpoře nebo bude v režimu de minimis, bude se výše nebo míra podpory řídit příslušnými předpisy relevantními pro konkrétní projekt. Podrobnosti jsou uvedeny v kapitole D. 4 Veřejná podpora a podpora de minimis.

Pro další informace a konzultace projektových záměrů se můžete obrátit na Ing. Šárku Peřinovou, odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence (e-mail: sarka.perinova@mzp.cz).

Zdroj: MŽP

Komu připadá elektromobil jako příliš vysoká investice, má pravdu jen částečně. Už po 4 letech provozu jsou veškeré náklady spojené s pořízením a provozem plně elektrického auta nižší než v případě benzínové nebo naftové varianty. Nejhůře je na tom hybridní pohon. Pro elektromobily bude za několik let ještě lépe, tvrdí britský průzkum. Více ZDE

Zdroj: EURO

Už dva roky mají obce povinnost zajišťovat svoz bioodpadu. Jaký způsob zvolí je ale na nich. Na příkladu likvidace bioodpadu i to, co může způsobit chybná manipulace s použitým rostlinným tukem se zaměřil prvního prosince pořad Zaostřeno Českého Rozhlasu Plus. Audio ZDE

Mnohé sběrné dvory v Česku od nového roku nebudou brát pneumatiky. Tuto možnost pro města a obce zřizující sběrné dvory nově zavádí novela zákona platná od 1. ledna. Bez ohledu na značku a místo nákupu je lidé budou moct zdarma odevzdat v autoservisech a pneuservisech. Díky tomu by mohly klesnout poplatky za komunální odpad. Malí živnostníci ale naznačují, že pro ně bude změna problematická. Více ZDE

Reakce MŽP na reportáž ČT o zpětném odběru pneumatik

MŽP reaguje na nepřesné a zavádějící informace o zpětném odběru pneumatik odvysílané 3. prosince 2017 v hlavní zpravodajské relaci ČT Události.

Z reportáže Blanky Poulové mohli někteří diváci nabýt pocit, že sběrné dvory nebudou od 1. ledna 2018 přijímat ojeté pneumatiky a že tento krok vychází z nějaké nové celostátní právní úpravy. Není pravda, že by sběrné dvory přestaly odebírat použité pneumatiky, a žádná zákonná úprava, která by toto stanovila, od 1. ledna 2018 v platnost či účinnost nevstupuje. Jestliže sběrné dvory v Jihlavě nebudou od 1. ledna 2018 odebírat pneumatiky, jedná se čistě o rozhodnutí jihlavského magistrátu, který takto samozřejmě postupovat může. Zákon totiž obcím žádnou povinnost odebírat pneumatiky povinně ve sběrných dvorech nestanovuje.

Zpětný odběr nadále beze změn provádí některé jiné sběrné dvory po celé ČR a hlavně místa zpětného odběru pneumatik, která podle zákona musejí výrobci a dodavatelé pneumatik povinně zřizovat. Zpětný odběr ale provádí pouze ta místa zpětného odběru pneumatik, která s výrobci/dovozci dobrovolně uzavřela smlouvu, a nikoliv všechny pneuservisy a autoservisy, jak - opět nepravdivě - zaznělo v reportáži. Seznam míst zpětného odběru (tento odběr je vždy bezplatný a nezáleží na tom, kde motorista nové pneumatiky pořídil/koupil) je k dispozic na stránkách MŽP.

Zdroj: ČT24, MŽP

Cremona se stala prvním evropským městem, které se rozhodlo vyzkoušet a podpořit myšlenku takzvané cirkulární ekonomiky. Koncept, ve kterém jde o snížení objemu odpadu a prodloužení životnosti sice starých, ale stále použitelných věcí, a nahlížení na odpad jako na cennou výrobní surovinu.

Jen v posledních dvou letech se podíl tříděného odpadu zvýšil z 53 na 72 procent. Městu také pomohl systém, kdy lidé nemusejí s tříděným odpadem až ke kontejneru, který je umístěný na ulici, ale mohou před svůj dům umístit pytle podle toho, co je uvnitř. Každý den se totiž sváží něco jiného. K vývozu odpadu se používají menší vozidla, která sbírají jen jeden konkrétní druh: papír, sklo, plasty nebo organický odpad. Kromě toho cremonská radnice zkouší zavést vyšší poplatky za odpad, který není nebo nemůže být recyklován.

Město má dokonce svou radní pro cirkulární ekonomiku. V popisu její práce je komunikace s obyvateli a vysvětlování, jak správně recyklovatelný odpad třídit. Zároveň s ostatními představiteli města vyjíždí do jiných měst na severu Itálie sbírat pro svou práci další inspiraci.

Díky tomu se také Cremona stala lídrem většího evropského projektu UrbanWINS, který se zabývá vypracováváním strategií pro nakládání s odpadem.

Cremonští radní se také chtějí zaměřit na množství vyhozených potravin v restauracích. Další podrobnosti ZDE

Zdroj: https://ekonomicky-denik.cz


 

Podle britského časopisu o odpadech Resources je dnes Tchaj-wan s 55procentní úspěšností v opětovném zpracování domovního odpadu na pátém místě na světě. Daleko za prvním Německem se 65 procenty, ale jen těsně za Rakouskem. V České republice se znovu zpracuje zhruba třetina domovního odpadu. Práce na třídění odpadků tady většinou dělají důchodci, a to zdarma. Naopak, je to bráno jako pomoc lidem, kteří by jinak neměli co dělat. Kdo udá toho, kdo odpad netřídí, může od státu dostat finanční odměnu ve výši poloviny pokuty za špatné zacházení s odpadem. Ta dosahuje výše v přepočtu až přes čtyři tisíce korun. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Ministerstvo životního prostředí vydalo Věstník MŽP ČR, částku 10, jehož obsahem je například Sdělení odboru ochrany ovzduší, kterým se oznamuje kódové označení vybraných údajů souhrnné provozní evidence stacionárních zdrojů nebo Sdělení odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP o zajištění zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti.

Dokument ke stažení:

Věstník

V Ostravě pokračuje svoz zeleně i v zimních měsících. Od začátku prosince do konce března bude bioodpad z hnědých popelnic, jejichž počet ve městě neustále vzrůstá, svážen jednou měsíčně. Společnost OZO Ostrava, která tuto službu v jiných obcích v zimních měsících standardně neposkytuje, tak vyšla vstříc požadavkům města. Pro svoz odpadu z BIO popelnic používá OZO Ostrava svozová vozidla s rotačním systémem stlačování odpadu, tzv. rotopressy, doplněné o záchyt tekutiny obsažené v zeleném odpadu. Ta by totiž mohla při nakládce a transportu znečišťovat vozovku. V roce 2016 bylo z BIO popelnic v Ostravě svezeno 5 592 t zeleně, jen za prvních deset měsíců letošního roku šlo už o 7 086 t.

Evropské dopravní odvětví dosahuje pouze mírného pokroku při plnění cílů politiky v oblasti životního prostředí, zdraví a klimatu podle právě zveřejněné informace Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), které sleduje krátkodobé a dlouhodobé environmentální výsledky tohoto sekturu v celé EU. Podrobnosti jsou k dispozici na webu EEA ZDE. Mezi klíčové poznatky patří:

• Prozatímní údaje ukazují, že v roce 2016 byly emise skleníkových plynů v odvětví dopravy (včetně mezinárodního letectví, kromě námořní dopravy) v EU-28 o 25% vyšší než v roce 1990, což potvrzuje vzestupný trend emisí od roku 2014.

• Průměrné emise oxidu uhličitého (CO2) z nových osobních automobilů a automobilů v roce 2016 byly nižší než stanovené hodnoty pro roky 2020 a 2021

• Zatímco prodej nových dieselových osobních automobilů se v posledních letech snížil, podíl nafty používaný v silniční dopravě (včetně těžké nákladní dopravy) pokračoval v růstu, což představuje více než 66 % celkového prodeje paliva v silniční dopravě v roce 2015 ve srovnání s 51 % v roce 2000.

• Spotřeba ropy v odvětví dopravy bude muset klesnout o více než dvě třetiny, aby se splnil cíl pro snížení spotřeby o 70% do roku 2050 ve srovnání s úrovní roku 2008.

• Podíl obnovitelné energie v dopravě v EU vzrostl z 6,7 % v roce 2015 na 7,1 % v roce 2016, což je nižší než 10% cíl stanovený pro rok 2020. Tři členské státy (Rakousko, Finsko a Švédsko) již dosáhly cíle 10 %.

• Doprava je hlavním zdrojem environmentálního hluku v Evropě a rovněž je nadále významným zdrojem škodlivého znečištění ovzduší, zejména díky emisím oxidu dusičitého a částic.

Mapa nízkoemisních zón v Evropě se rozrostla o Barcelonu a Brusel

Řidiči starších, zejména naftových vozů se musejí mít při cestách na západ stále více na pozoru. Přibývají totiž města, která zakazují vjezd vozidlům nesplňujícím příslušnou normu Euro. Nestačí navíc normu splňovat, nutné je i pořízení „ekologické“ nálepky nebo registrace. Nově bude vjezd příliš kouřících automobilů regulovat také španělská Barcelona a belgický Brusel.