Ekologicky zaměření kutilové, které nebaví stále někam nosit a vozit plastový odpad, mají alternativu. Mohou se zapojit do celosvětové komunity Precious Plastic. Založil ji nizozemský designér Dave Hakkenson. Na stránkách www.preciousplastic.com jsou volně ke stažení detailní návody na výrobu čtyř jednoduchých recyklačních strojů. Na nich rozemelete podle rad různé plasty a můžete si vyrobit třeba květináče, misky, rukojeti nožů, obaly na telefon, nábytkové úchytky, dlaždice či hodiny. Stáhnout si lze i nálepky na skladovací nádoby. Najdete tu rovněž kontakty na konstruktéry, kteří pomohou s výrobou.

Zdroj: https://hobby.idnes.cz

Společnosti Airbus, Siemens a Rolls-Royce plánují společně vyvinout hybridní elektrický letecký motor. První komerční letadlo s kombinací elektrického a tří konvenčních tryskových motorů chtějí poprvé otestovat v roce 2020. Koncern Siemens sestrojí v Mnichově elektromotor s polovičním výkonem dva megawatty oproti tradičnímu pohonu. Výrobce motorů Rolls-Royce dodá plynovou turbínu, která bude instalována v trupu letadla a bude vyrábět elektřinu pro elektromotor. Výrobce letadel Airbus bude zodpovídat za integraci systémů. Projekt s názvem E-Fan X poslouží podle šéfů firem jako základ pro leteckou přepravu budoucnosti. První let proběhne ve francouzském Toulouse.

Elektrický tahač Semi, který nedávno představila společnost Tesla, spotřebuje na jedno nabití stejné množství energie jako téměř 4000 domácností. K tomuto závěru dospěla přední poradenská firma Aurora Energy Research, čímž značně zpochybnila životaschopnost projektu a poukázala na problém elektromobilů vůbec, napsal list Financial Times.

Vůz Semi podle Tesly může po 30 minutách dobíjení u jejích megadobíjecích stanic ujet 643 kilometrů. Na to spotřebuje kolem 1600 kilowattů, což se rovná spotřebě tří až čtyř tisíc domácností. Na tiskové konferenci v Londýně to uvedl šéf poradenské firmy John Feddersen. Instituci Aurora Energy Research založila v roce 2013 skupina profesorů Oxfordské univerzity.

Tesla odmítla kalkulace komentovat. Tahače chce dodávat na trh od roku 2019, kdy začne s instalacemi megadobíjecích stanic ale zatím neuvedla.

John Feddersen použil příklad Tesly, aby upozornil na nutnost širší diskuse o infrastruktuře, jakou bude třeba vybudovat v souvislosti z rozvojem elektromobilů. "Existují chytré i hloupé způsoby, jak tyto kapacity začlenit do systému, každopádně plná elektrifikace silniční dopravy bude potřebovat velké množství nové infrastruktury," řekl v rozhovoru s Financial Times.

Další odborníci poukazují na fakt, že nabití kamionu za půl hodiny vyžaduje technologii, jaká v současné době neexistuje. I ty nejrychlejší dobíjecí stanice mají výkon jen asi 450 kilowattů.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo průmyslu a obchodu zajišťuje překlady referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BREF).  Aktuálně se pracuje na zajištění odborného překladu anglického originálu „Best Available Techniques (BAT) Reference Document for the Production of Pulp, Paper and Board“ (BREF PP). Pro tuto chvíli je k dispozici část překladu referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách pro výrobu papíru, buničiny a lepenky do kapitoly 3.

Dokument ke stažení:

BREF PP_3 kapitola [pdf, 27666 kB]

Zdroj: MPO

Výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) dnes odhlasoval svoji pozici týkající se energetické účinnosti a zvýšení podílu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů. Výbor ITRE podpořil návrh na zvýšení energetické účinnosti o 40 % do roku 2030, což je ambicióznější cíl oproti Komisi, která navrhovala 30 %. Zároveň se poslanci shodli na tom, že do roku 2030 by mělo být minimálně 35 % energie v rámci celé EU vyprodukováno z obnovitelných zdrojů a v odvětví dopravy by mělo být minimálně 12 % spotřeby energie v každém členském státě vyrobeno z obnovitelných zdrojů. O návrzích bude Parlament hlasovat na plenárním zasedání v lednu. Pro Českou republiku to znamená dosáhnout v roce 2030 podílu ¼ energie z obnovitelných zdrojů (konkrétně 26%). Aktuální podíl OZE na spotřebě energie v Česku činí přibližně 15 %.

Lowering energy consumption and increasing the share of energy produced from renewable sources could mean cleaner environment and lower bills for EU citizens.

A binding target to reduce energy consumption by 40% by 2030 at EU level was agreed by the Industry and Energy Committee on Tuesday. MEPs wanted to be more ambitious than the EU Commission, which had proposed a 30% reduction.

Each EU country will have to set its own corresponding national energy-efficiency targets that are needed to reach the overall goal of 40% reduction in energy consumption. These would cover all stages of the energy chain, including generation, transmission, distribution and end-use.

In a separate vote, which also took place on Tuesday, Industry and Energy Committee MEPs agreed that by 2030, a minimum of 35% of all energy consumed in the EU would need to come from renewable, cleaner sources. For the transport sector, at least 12% of the energy consumed in each member state would have to be produced from renewables, such as the sun or wind.

Support schemes for electricity from renewable sources

National authorities need to make sure that financial programmes, supporting measures which increase the share of electricity produced from renewables, are stable and predictable. They should refrain from making frequent changes and avoid all retroactive changes.

Renewable self-consumers

MEPs amended the legislative proposals to make sure that consumers who produce electricity on their premises are entitled to consume it and install storage systems without having to pay any charges, fees or taxes. They also ask member states to assess existing barriers to consuming energy produced on your own premises, to promote renewable self-consumption being developed further.

Energy communities

MEPs want to help people setting up renewable energy co-operatives in their communities, where they can install solar panels, wind turbines or hydroelectric power jointly. They therefore ask member states to ensure that consumers, particularly households, can join such renewable energy communities without being subject to unjustified conditions or procedures.

Quotes

José Blanco Lopez (S&D, ES), rapporteur for the renewables file said: “Europe needs to do more, Europe needs more ambition in renewables to meet the Paris commitments, combat climate change and lead the energy transition. The Industry and Energy Committee, through a very broad majority, defends raising the binding target for renewables at EU level from 27% to 35%, to enshrine self-consumption as a right, to give security and certainty to investors and to increase the ambition in the decarbonisation of transport and heating and cooling sectors.”

The resolution on energy efficiency was approved by 33 votes in favour to 30 against and 2 abstentions.

The resolution on renewables was approved by 43 votes in favour to 14 against and 7 abstentions.

Next Steps

The two legislative resolutions will be voted on by the full Parliament during the January plenary session to give MEPs the mandate to start negotiations with EU governments.

Quick facts

The 40% binding target for energy-efficiency would translate into an energy consumption at EU level of maximum 1132 Mtoe of primary energy, and 849 Mtoe of final energy. This would mean a reduction by 34%, and 31%, respectively, compared to 2005 levels.

Stav životního prostředí se ve srovnání s rokem 2015 výrazně nezměnil. I přes zvyšující se zátěž, způsobenou rostoucí ekonomikou a zlepšující se životní úrovní obyvatel, se vyprodukovalo méně odpadů, do řek se dostalo méně fosforu, zvětšily se lesní a zatravněné plochy pro udržení vody v krajině. Více se také využívala environmentálně příznivější železnice, a to jak pro osobní, tak i nákladní dopravu. Stejně jako v roce 2015, tak i vloni přes výraznou finanční podporu stagnovala kvalita ovzduší. Jistou zátěž dále přinesly i rozkolísané hydrometeorologické podmínky související se změnou klimatu (průměrná roční teplota 8,7 °C byla o 1,2 °C vyšší než dlouhodobý normál 1961–1990).

Se Zprávou o životním prostředí ČR za loňský rok, kterou každoročně připravuje rezortní organizace MŽP CENIA, se zítra na svém jednání seznámí vláda (více k jednání vlády ZDE).

VODA

Pokračující sucho nemělo výraznější vliv na vodní zdroje. Jakost vody v tocích kolísala v závislosti na aktuálních meteorologických podmínkách a na míře využívání minerálních hnojiv a agrochemikálií v zemědělství. Kvalita koupacích vod se trvale zlepšuje. Citlivějším a technologicky vyvinutějším monitoringem dochází k odhalení většího spektra potenciálně škodlivých látek v podzemních a povrchových vodách, než tomu bylo dříve. MŽP nadále pokračuje v realizaci opatření v boji proti suchu i ve snaze o nastavení regulačních nástrojů pro šetrné využívání vody a omezování znečištění povrchových a podzemních vod.

Celkové odběry povrchové a podzemní vody meziročně v roce 2016 vzrostly o 2,0 %, což bylo dáno především výkyvy počasí.

Meziročně došlo ke snížení množství vypouštěného fosforu o 6,4 %. Koncentrace fosforu v povrchových vodách je však stále příliš vysoká na to, aby došlo k podstatnému omezení procesu eutrofizace povrchových vod.

Ve srovnání s rokem 2015 bylo v roce 2016 připojeno na veřejnou kanalizaci 84,7 % obyvatel ČR (nárůst o 0,5 p.b.), provozováno bylo 2 554 čistíren odpadních vod (nárůst o 2,4 %). Počet ČOV s dočištěním odpadních vod, zejména s odstraněním fosforu, se zvýšil o 6 % (na 1 382).

OVZDUŠÍ

Kvalita ovzduší v ČR se v porovnání s rokem 2015 víceméně neměnila. Nevyhovovala především v oblastech, kde se kombinuje více zdrojů znečištění – doprava, průmyslová výroba, přenos znečištění ze zahraničí a znečištění z lokálního vytápění domácností. Lokální topeniště mají zásadní vliv na emise do ovzduší. V roce 2015 Data pro rok 2016 nejsou, vzhledem k metodice jejich vykazování, v době uzávěrky publikace k dispozici. se na celkových emisích suspendovaných částic PM10 podílelo vytápění domácností ze 36,4 %, na emisích karcinogenního B(a)P dokonce z 97,3 %.

MŽP očekává, že se situace bude měnit s ohledem na probíhající kotlíkové dotace. Jejich efekt pro zlepšení kvality ovzduší v ČR sledujeme měřením v 8 obcích ČR, které potrvá do ukončení kotlíkových dotací, tzn. do zimy 2022/2023.

V roce 2016 došlo opakovaně na zatížených lokalitách ČR k překročení imisního limitu pro suspendované částice PM10 a PM2,5, benzo(a)pyren a přízemní ozon (u PM10 a PM2,5 se jedná především o Moravskoslezský a částečně i Ústecký kraj). Na čtyřech dopravně zatížených lokalitách v Praze a Brně byl překročen roční imisní limit pro NO2.

Meziročně došlo k poklesu emisí SO2 o 12,8 % a emisí NOx o 4,4 %, a to především díky postupnému zpřísnění emisních limitů u velkých průmyslových zdrojů, dále klesly i emise VOC, TZL a CO. U těžkých kovů nejvíce klesají emise niklu a olova, mezi jejichž hlavní zdroje patřily silniční doprava, veřejná energetika a výroba tepla.

PŮDA

Výměra orné půdy se i v roce 2016 snížila ve prospěch trvalých travních porostů (o 0,3 %), což je z pohledu protierozní ochrany, ochrany kvality vod a udržení vody v krajině i zachování biodiverzity pozitivní. Celková výměra zemědělského půdního fondu však v ČR dlouhodobě klesá, a to především ve prospěch zastavěných a ostatních ploch, meziročně o 0,1 % (tj. o cca 10 ha denně).

Na území ČR je potenciálně ohroženo 56,7 % zemědělské půdy vodní erozí, z toho 17,8 % erozí extrémní. Větrnou erozí je ohroženo 18,3 % zemědělské půdy. Jde o setrvalý stav, na který MŽP reaguje projednávanou protierozní vyhláškou v návaznosti na kompetence vymezené novelou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu z r. 2015, která by mohla vstoupit v platnost v průběhu příštího roku.

Tempo fragmentace krajiny se nesnižuje, a to ani přes zpomalení úbytku nefragmentovaných ploch.

Zvolna roste podíl ekologicky obhospodařované půdy, nicméně převládá obhospodařování především trvalých travních porostů (82,6 %). V roce 2016 hospodařilo v ČR již 4 243 subjektů, což je o 3,6 % více než v roce 2015.

PŘÍRODA

Trendy vývoje ptačích populací jsou významným indikátorem poukazujícím na stav biodiverzity. Jejich dlouhodobý vývoj odráží změny ve využívání krajiny, celkové změny v ekosystémech i změnu klimatu. Negativní dlouhodobý a celoevropský trend úbytku ptačí populace pokračuje i v ČR. K nejvýraznějšímu poklesu početností ptačích populací dochází v zemědělské krajině, což je zejména dáno její proměnou, především intenzifikací zemědělské výroby a v horských a podhorských oblastech pak opouštěním zemědělské půdy.

Od roku 1982 početnost populací běžných druhů ptáků v ČR setrvale klesá, u lesních druhů poklesla o 14,9 %, u ptáků zemědělské krajiny o 33,5 %.

Díky zvláště chráněným územím a evropské soustavě Natura 2000 bylo v roce 2016 chráněno 23,0 % plochy ČR.

LESY

Celková výměra lesních pozemků v roce 2016 stoupla o 1 380 ha a plocha lesa tak činila 33,0 % území. Druhová skladba lesních porostů se pozvolna přibližuje přirozené struktuře lesů. V roce 2016 bylo odlistěním (defoliací) v kategorii starších porostů (60 let a více) poškozeno 74,8 % jehličnanů a 41,9 % listnáčů. V mladších porostech byla situace příznivější. Špatný zdravotní stav zejména starších lesních porostů je důsledkem intenzivního imisního zatížení lesních ekosystémů v uplynulých desetiletích a aktuálně především projevem změny klimatu (vlivem sucha v kombinaci se zvyšujícími se teplotami) a působením podkorního hmyzu a houbových chorob. V důsledku těchto vlivů probíhá rozsáhlé hynutí smrku zejména na střední a severní Moravě a v jižní části Českomoravské vysočiny, což se pravděpodobně promítne i do míry defoliace v příštích letech. Uvedená data potvrzují nezbytnost realizovat opatření vyplývající z Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, která jsou zaměřena především na pěstování lesů ve větším souladu s přírodními procesy (omezování holosečí), využívání stanovištně vhodných dřevin (náhrada smrku v nižších a středních polohách listnatými dřevinami a jedlí) a omezení škod způsobovaných přemnoženou zvěří. Podíl listnáčů na celkové ploše lesů ČR pozvolna stoupá, v roce 2016 tvořil 26,7 % z celkové plochy lesa.

DOPRAVA

Meziročně narostl výkon osobní dopravy o 4,5 %. Veřejná osobní doprava v ČR se v roce 2016 na výkonech osobní dopravy (vyjma letecké) podílela jednou třetinou.

Dlouhodobě klesají emise znečišťujících látek z dopravy u NOx, VOC a CO, rostou však emise skleníkových plynů z dopravy CO2 a N2O (meziroční nárůst o 4,1 %, resp. o 4,4 %), což je dáno růstem spotřeby paliv a energií v dopravě. Současně také rostou emise PAH (meziročně o 4,3 %). Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v dopravě v roce 2015 Data pro rok 2016 nejsou, vzhledem k metodice jejich vykazování, v době uzávěrky publikace k dispozici. dosáhl 6,5 %. Cíl využívání OZE v dopravě stanovený na 10 % energie z OZE v dopravě do roku 2020, tak zatím plněn není. MŽP proto kontinuálně podporuje rozvoj alternativní dopravy a zejména rozvoj elektromobility.

V roce 2016 se zvýšil přepravní výkon environmentálně příznivější železnice v nákladní i osobní dopravě o 6,6 %.

ENERGIE a VYTÁPĚNÍ

Výroba elektřiny se v roce 2016 snížila o 0,7 %, polovinu její produkce (50,4 %) vyrobily parní elektrárny na pevná paliva, které spalují zejména uhlí.

Dalším významným zdrojem je jaderné palivo (28,9 %). Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů od roku 2014 stagnuje na hodnotě 9 300 GWh za rok.

Vyšší výroba energie z parních elektráren na pevná paliva kompenzovala především odstávky v jaderných elektrárnách, např. výroba v JE Dukovany byla vloni nejnižší od roku 1988. Letošní rok 2017 má být posledním rokem s několikaměsíční odstávkou některých bloků, v roce 2018 tak lze počítat opět s nárůstem podílu jádra na výrobě elektřiny na úkor uhlí.

SPOTŘEBA a ODPADY

Nadále se daří snižovat celkovou energetickou i materiálovou náročnost hospodářství i domácností. Přesto, že v roce 2016 vzrostla průmyslová produkce o 3,5 %, klesla výroba elektrické energie i konečná spotřeba energie.

V roce 2016 došlo k poklesu produkce odpadů, zejména vlivem poklesu stavební produkce. Odpady obecně využívat umíme. Z 34,2 milionů tun všech odpadů bylo využito 85 %, z toho 82 % materiálově a 3 % energeticky. Ale u komunálních odpadů jsme dokázali využít jen polovinu vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 38 % materiálově a 12 % energeticky (více zde.)

Produkce obalových odpadů meziročně 2015–2016 vzrostla o 5,7 % na 1 149,8 tis. t a zvyšuje se s rostoucí životní úrovní, což je celosvětový trend.

Současně se ale zvyšuje míra jejich recyklace a znovuvyužití, meziročně 2015–2016 ze 74,3 % na 75,3 %. Legislativní změny přijaté v roce 2017 jako např. zákaz bezplatného poskytování plastových odnosných tašek předpokládají další možné snížení produkce odpadů z plastu.

Zpětný odběr vybraných výrobků se zvyšuje, nejvíce u přenosných baterií a akumulátorů. Úroveň jejich zpětného odběru se meziročně 2015–2016 zvýšila z 36,3 % na 52,0 % a podařilo se tak naplnit cíl vyplývající z evropské legislativy. Minimální cíl úrovně sběru pro přenosné baterie a akumulátory je od roku 2016 stanoven na 45 %, v případě elektrozařízení je cílovou hodnotou 40 % od roku 2016, resp. minimálně 65 % od roku 2021.

FINANCE

Nejvíce prostředků dlouhodobě míří do oblasti ochrany vody, resp. nakládání s odpadními vodami, dále do oblasti nakládání s odpady a do oblasti ochrany ovzduší a klimatu v podobě realizace programů zaměřených např. na podporu zateplování, úspor energie a změn technologií vytápění jako v případě programu Nová zelená úsporám nebo tzv. kotlíkových dotací. (Více k bilanci dotací do životního prostředí najdete na zde).

V roce 2016 objem vynaložených finančních prostředků zejména ze státního rozpočtu a z územních rozpočtů meziročně výrazně klesl, a to z důvodu ukončení programového období původního OPŽP 2007–2013 a postupného náběhu navazujícího OPŽP 2014–2020 s nižší finanční alokací.

Snižování obsahu organické hmoty v zemědělsky obhospodařovaných půdách je dnes skutečností. Skutečností velmi vážnou a varovnou. Obsah organické hmoty v půdě není totiž neměnno charakteristikou půdy. A převažující forma intenzivního konvenčního zemědělství u nás není ekonomicky motivována k obnovování zásob půdní organické hmoty, dokonce ani k respektování generacemi ověřených osevních postupů – řazení plodin po sobě.

Znovuobnovení úrodnosti půd a znovuobnovení funkce půdy jako zásobníku vody v krajině se bez renesance péče o stav zásob organických látek v půdách neobejde. Řeč je o aplikaci kompostu. Ten můžeme považovat za směs stabilizovaných organických látek, které prošly řízenými biologickými přeměnami, zabezpečovanými převážně aerobními mikroorganismy. Velkou výhodou procesu kompostování je fáze hygienizace. Hynutí patogenních organizmů je důsledkem nejen hygienizačních teplot přesahujících minimálně 5 dnů teplotu nad 65°C, ale také vlivem přítomnosti biologicky aktivních látek, mikrobních metabolitů, např. antibiotik vznikajících ve zrajícím kompostu mikrobiálními aktivitami.

Dodávání organických látek ve formě kompostů je jistě správným krokem a je dobré připomenout obecně platné výhody jejich aplikací:

(1) látky, obsažené v kompostu, byly původně rostlinami, obsahují proto všechny klíčové prvky v žádoucím vzájemném poměru,
(2) aplikací kompostu dodáváme živiny rovnoměrně, ve formě déle trvající nabídky,
(3) v případě, že o nabídku živin z kompostu nemají rostliny v daném okamžiku zájem, mohou být aplikované živiny dočasně navázány do buněk půdních mikroorganismů,
(4) pravidelná aplikace kvalitního kompostu zvyšuje biologickou aktivitu půdy, ať už přímo, nebo stimulací růstu rostlin,
(5) kompost zlepšuje chemické a fyzikální charakteristiky půdy, zejména vodní a vzdušný režim půd,
(6) obnovuje se průsak srážek do hlubších půdních horizontů,
(7) pravidelná aplikace kvalitního kompostu zajistí rovnoměrnou produkci plodin během teplotních a srážkových extrémů,
(8) blahodárný účinek kompostu lze prodloužit dodržováním ověřených osevních postupů,
(9) oživení půdy umožňuje biologické odbourávání (rozklad) použitých pesticidů,
(10) s přísunem organických látek a energie v kompostu se postupně rozrušuje zhutnělá vrstva podorničí z předcházejícího hospodaření,
(11) omezuje se deformace kořenové soustavy, kořeny prorůstají do hloubky a plodiny jsou schopny v suchých periodách hospodařit i s hlouběji zasáknutou
srážkovou vodou,
(12) kompost udržuje koloběh živin, atd.

Zdálo by se, že aplikací kompostu do půdy nelze udělat chybu a zemědělská praxe tento závěr potvrzuje. Opatrnost je však na místě. I dobrému záměru lze udělat medvědí službu, pokud nebude kompost dobře vyzrálý a nebude se dohlížet na kvalitu vstupních surovin navážených na kompostárnu. A zatímco nedostatečně vyzrálý kompost způsobí „jen“ snížení následného výnosu a pošramotí pověst kompostu, kontaminace nadlimitními obsahy cizorodými látek mohou nejenom půdu poškodit, ale také nenapravitelně ublížit dobrému a nadějnému záměru regenerace orných půd.

Praxe ověřila benefity kvalitního kompostu, jako nejlevnějšího opatření proti suchu: Organický materiál tvoří velkou část – více než 30 % – komunálního odpadu. BRKO by měl být recyklován jak z ekologického, tak ekonomického hlediska. Využívání kompostu z biologicky rozložitelného odpadu v zemědělství a zahradnictví má mnoho benefitů spojovaných s organickou hmotou jak uvádíme v textu. Při systémovém využití kompostu v zemědělské praxi se při dávce 30 – 40 tun kompostu na ha za rok zvyšuje obsah humusu, a zároveň se zvyšuje vlhkost půdy (zadržení vody v půdě) až o 50 %. Hodnota kompostu jako hnojiva, ačkoliv je poměrně žádoucí, pokud jde o fosfor, draslík a vápno, zaujímá druhé místo za výhodami zvýšení půdní organické hmoty, díky které dochází k zadržení vody v půdě – v krajině.

Čtěte také v Odpadovém fórum:

• Rozhovor s Jaroslavem Pašmikem

• Polemika: Zákaz importu odpadů do Číny

• Předcházení vzniku stavebních odpadů v územích obcí a DSO Horažďovicko

• I příští rok nabídne OPŽP dotace na lepší hospodaření s odpady

• Proces autorizace podle nařízení REACH

• V čem se můžeme poučit od Izraele?

Autor: Ing. Jaroslav Záhora, CSc., Mendelova univerzita Brno, Ing. Květuše Hejátková, ZERA

Zdroj: Odpadové fórum 11/2017

Společnost Kovohutě Příbram nástupnická, a. s. byla poprvé nominována odborníky ze soukromé i veřejné sféry mezi „Českých 100 Nejlepších 2017“ a skončila na 82. místě. Dostala se tak do společnosti firem jakou jsou Škoda Auto, Kooperativa pojišťovna, Karlovarské minerální vody, Mountfield, Best, ČEZ a další. Společnost Kovohutě Příbram nástupnická je hutnický závod, který recykluje odpady s obsahem olova (zejména olověné baterie), vyrábí olovo a jeho slitiny, výrobky z olova a cínu a dále je zpracovatelem odpadů s obsahem drahých kovů a odpadů elektrických a elektronických zařízení vyřazených z provozu.

Společnosti Shell a Bio-bean vymyslely společný projekt, který nabízí ekologické řešení pro vytíženou londýnskou dopravu. Navrhly nové palivo vyráběné z kávového oleje. Na provoz jednoho autobusu na rok je potřeba zhruba šest tisíc litrů, které se přidají ke klasické naftě. Kávovou sedlinu získávají společnosti z kaváren a restaurací a následně ji převezou do recyklačního zařízení. - více ZDE. Uplynul přibližně rok od chvíle, kdy čínská nestátní letecká společnost Hainan Airlines poprvé vypravila k letu stroj, v jehož nádrži byla palivová směs s použitým fritovacím olejem. Směs leteckého paliva smíchaného s 15 procenty použitého kuchyňského oleje dodala společnost Zhennan Refining  a Chemical. Firma podotkla, že ročně shromáždí a zpracuje přibližně 100 tisíc tun odpadního fritovacího oleje, který pochází z restaurací. Více ZDE

Vzhledem k nutnosti důsledné ochrany životního prostředí, zabránění dalšímu jeho poškozování a vzniku škod na majetku a zdraví osob, je nutné aktivně konat, aby se v následujících letech podařilo podstatně urychlit proces sanace starých ekologických zátěží, uvádí ve svém závěru Petr havelka, výkonný ředitel České asocisace odpadového hospodářství a dodává "Je zřejmé, že stát by se měl prostřednictvím příslušných orgánů aktivněji zapojovat do procesu a komunikovat s vlastníky nemovitostí za účelem společného postupu při odstranění starých ekologických zátěží. Věřím, že se bude nová vláda touto problematikou aktivně zabývat a snahy nabyvatelů maximálně podpoří." Celý článek čtěte ZDE

Čtěte také:

Reakce Ministerstva financí na NKÚ k odstraňování ekologických zátěží (27.11.2017)

NKÚ: Likvidace ekologických zátěží je pomalá a neúčinná (27.11.2017)

Zdroj: ČAOH

Členské státy EU právě v tzv. odvolací komisi odhlasovaly návrh Evropské komise prodloužit povolení glyfosátu na pět let bez dalších omezení, a to navzdory doporučení Evropského parlamentu. Glyfosát se tak bude dál moci používat jak v zemědělství na likvidaci plevele a dosoušení plodin, tak na veřejných prostranstvích.

Pro hlasovalo 18 států včetně České republiky, proti bylo devět zemí - Francie, Rakousko, Belgie, Řecko, Lucembursko, Chorvatsko, Itálie, Kypr a Malta. Klíčové bylo hlasování Německa pro prodloužení. Dosud bylo Něměcko proti nebo v hlasování absentovalo. Návrh tak získal kvalifikovanou většinu, tj. minimálně 55 % států reprezentujících 65 % evropské populace.

Komise oznámila, že odhlasované rozhodnutí přijme před 15. prosincem, kdy registrace glyfosátu končí.

Rozsáhlou polemiku na téma náhrady glyfosátu najdete v novém čísle časopisu Odpadové fórum, které vychází již koncem koncem týdne!

Univerzita Palackého v Olomouci (UP) získá v příštích pěti letech z Operačního programu Věda, výzkum a vzdělávání zhruba 700 milionů korun na podporu vědy a výzkumu. V soutěži uspělo Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) a Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM).

Projekt RCPTM s názvem Nanotechnologie pro budoucnost počítá s vývojem nanotechnologií se zásadním společenským dopadem v oblastech zlepšení kvality životního prostředí, lidského zdraví i obnovitelných energetických zdrojů. Vědci se budou zabývat také vývojem nových superfunkčních materiálů s unikátními magnetickými, optickými a katalytickými vlastnostmi nebo využitím nanomateriálů při čištění vod, ochraně životního prostředí, produkci a uchování vodíkové energie nebo v biomedicíně.

Vědci z Centra regionu Haná chtějí dospět k novým poznatkům a technikám, jež umožní šlechtění hospodářsky významných plodin s vyššími výnosy a větší odolností vůči nepříznivým klimatickým podmínkám, zejména suchu.

Právě probíhá zimní sezóna a řidiči by tak měli mít na vozidlech pneumatiky určené pro zimní období. Staré nebo poškozené pneumatiky by v žádném případě neměly skončit v popelnici, kontejnerech na tříděný odpad nebo pohozené na veřejném prostranství.

Na pneumatiky se vztahuje zákonná povinnost o zpětném odběru. Ta se týká výrobců, dovozců i prodejců. Pneuservis, který prodává nové pneumatiky, tak vždy musí na vyžádání poskytnout občanovi či zákazníkovi informaci, na jakém sběrném místě v obci lze staré pneumatiky bezplatně odevzdat. Tato místa nezřizuje obec, ale přímo na své náklady výrobci či dovozci pneumatik. Obvykle dodavatelé zřizují místo zpětného odběru přímo u pneuservisů, přičemž každému dodavateli stačí mít zřízeno alespoň jedno místo v obci. Pokud tuto informaci od prodejce občan neobdrží, pak je prodejce povinen od něho tyto pneumatiky odebrat přímo ve své provozovně a nemusí tak s pneumatikami jinam. Za neinformování zákazníka o místě zpětného odběru hrozí prodejci dle zákona o odpadech pokuta.

Prodejce pneumatik získá informaci o tom, jak realizovat zpětný odběr použitých pneumatik, od svých dodavatelů.

Vzhledem k zákonné povinnosti tak existuje řada pneuservisů, kde je zřízeno viditelně označené sběrné místo ojetých pneumatik (vždy alespoň jedno místo v obci). Takové sběrné místo odebírá veškeré pneumatiky bez nároku na úplatu, bez rozdílů značek a bez vazby na koupi nového výrobku či služeb. Tato služba je pro pneuservis zdarma (platí ji dovozci a výrobci), nemá proto důvod odmítat příjem použitých pneumatik od občanů.

Seznam veřejných míst zpětného odběru je dostupný na www.eltma.cz, popř. na stránkách Ministerstva životního prostředí https://www.mzp.cz/cz/odber_pneu. Podrobné informace k plnění povinností posledních prodejců pneumatik lze vyhledat na odkazu https://www.mzp.cz/cz/pneumatiky_oleje

Co ale přesně s emisemi jeden takový retardér udělá, to dokumentuje práce Martina Irwinga z University of Manchester, která byla letos prezentována na konferenci Harmo18 v Itálii. Jeho tým v provozu testoval v ulicích Londýna a Cambridge sedmimístný automobil s dieselovým motorem o objemu dvou litrů a vybavil ho zařízením pro velmi rychlou analýzu výfukových zplodin. Z měření britských odborníků je zjevné, že vůbec největší vliv na produkci emisí ve městech má přímo plynulost dopravy. Více ZDE