Prudký růst produkce chemikálií z ropy a zemního plynu v Číně a ve Spojených státech způsobil nadměrné dodávky průmyslových chemikálií využívaných v plastech. Ceny nových plastů jsou proto nyní tak nízké, že používání recyklovaných alternativ se stalo neekonomickým. V USA cena primárního polyetylenu s vysokou hustotou (HDPE), běžného plastu používaného v produktech jako tuby na šampon, hračky a plastové sáčky, klesla loni na 943 dolarů (21 300 korun) za tunu z 1674 dolarů v roce 2021. Podle S&P cena recyklovaného HDPE klesla z rekordních 2954 dolarů za tunu na začátku roku, avšak při ceně 1631 dolarů za tunu stále zůstává výrazně vyšší než cena nerecyklovaného. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Exotický ráj má problém s plastem v řekách. Řeší ho trojice sourozenců

Emise skleníkových plynů z různých oblastí lidské činnosti se v posledních dekádách dostávají pod stále pečlivější dohled a také jejich měření i analýza se zlepšují a zpřesňují. V jedné oblasti lidského konání je ale toto vyčíslení poměrně komplikované. Jde o dopady armádních operací a válečných konfliktů. Tato problematika vystoupila do popředí v souvislosti s válkou na Ukrajině a v posledních měsících rezonuje i ve spojení s konfliktem v Pásmu Gazy. Více ZDE

Návrh nové státní energetické koncepce, implementace akceleračních zón pro obnovitelné zdroje, řešení problematiky zdrojové přiměřenosti a také stanovení cíle pro snižování emisí v dopravě. Takové jsou hlavní letošní priority ministerstva průmyslu a obchodu v oblasti energetiky. „Myslím, že se v letošním roce nebudeme nudit,“ komentoval velké množství úkolů vrchní ředitel sekce energetiky a jaderné energetiky ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla. Více ZDE

Rok 2023 byl z hlediska kvality ovzduší mimořádně příznivý. Koncentrace většiny látek znečišťujících ovzduší v roce 2023 opět poklesly a za hodnocené období 2013–2023 dosáhly nejnižších hodnot. Poprvé za celou historii měření nebyl překročen žádný z imisních limitů pro suspendované částice PM10 a PM2,5. Navíc v roce 2023, podobně jako v minulých letech, nebyly překročeny ani imisní limity pro NO2, SO2 a CO.

K relativně dobré kvalitě ovzduší v ČR, vyjma přízemního ozonu (O3), v roce 2023 přispěly zejména výrazně nižší koncentrace látek znečišťujících ovzduší během zimního období (leden–březen, říjen– prosinec), kdy z hlediska kvality ovzduší převažovaly příznivé meteorologické a rozptylové podmínky. Výrazně nižší koncentrace v porovnání s desetiletým průměrem 2013–2022 byly zaznamenány v lednu (teplotně silně nadnormální měsíc s výrazně lepšími rozptylovými podmínkami), v březnu a nejvýraznější v listopadu, kdy byly – pro listopad atypicky – pouze dobré rozptylové podmínky. „Na zlepšování kvality ovzduší se dlouhodobě podílejí i průběžně realizovaná opatření pro zlepšení kvality ovzduší, jako jsou výměny kotlů v domácnostech, opatření na významných zdrojích nebo obnova vozového parku,“ říká Václav Novák z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Koncentrace přízemního ozonu jsou silně závislé na meteorologických podmínkách zejména teplého období roku (duben–září) a nevykazují od roku 2013 výrazný trend jako ostatní znečišťující látky. Koncentrace v roce 2023 (maximální denní 8hodinové a 26. maximální denní 8hodinové průměrné koncentrace) byly v rámci jedenáctiletého období 2013–2023 čtvrté, resp. šesté nejnižší. Průměrné měsíční koncentrace O3 se od dubna do srpna roku 2023 pohybovaly mírně pod hodnotou měsíčního desetiletého průměru. V září byly koncentrace nadprůměrné, a to s ohledem na meteorologické podmínky, kterými bylo toto září charakterizováno – tj. teplotně mimořádně nadnormální a srážkově silně podnormální.

K překročení 24hodinového imisního limitu PM10 v roce 2023 nedošlo na žádné stanici s automatizovaným měřicím programem. Jedná se tak o první rok za celou historii měření PM10 od 90. let minulého století, kdy 24hodinový imisní limit nebyl překročen. Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM10 nebyl v roce 2023 překročen na žádné stanici s automatizovaným měřicím programem. Rok 2023 prodloužil souvislou řadu let bez překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci PM10 počínající rokem 2019. Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci PM2,5 nebyl v roce 2023 překročen na žádné stanici s automatizovaným měřicím programem. Stalo se tak poprvé od zavedení tohoto limitu v roce 2005, který byl navíc v roce 2020 zpřísněn.

Imisní limit přízemního ozonu byl v roce 2023 (hodnoceno za tříleté období 2021–2023) překročen na 6 % stanic (4 z 68 stanic). Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci NO2 nebyl počtvrté v řadě od roku 2020 překročen na žádné stanici ČR. Rovněž imisní limity pro SO2 a CO nebyly v roce 2023 překročeny na žádné měřicí stanici.

V roce 2023 byly vyhlášeny tři smogové situace z důvodu vysokých koncentrací suspendovaných částic PM10 v celkové délce trvání 105 h (4,4 dní) a jedna smogová situace z důvodu vysokých koncentrací přízemního ozonu v délce trvání 16 h (0,7 dní). Výsledky z měření znečištění z lokálního vytápění domácností v malých sídlech v poslední kampani 2022/2023 ukázaly, že z nárůstu poměrů BaP/PM10 bylo v souvislosti s energetickou krizí vidět zhoršující se kvalitu vytápění části domácností (vyšší míru spalování různých typů pevných paliv v různých typech zařízení). Nedocházelo k tomu však v takové míře, aby to vedlo k výraznému zhoršení celkové kvality ovzduší. Pokračující obnova kotlů v domácnostech a přechod řady domácností k alternativnímu způsobu vytápění (solární panely, tepelná čerpadla apod.), které se realizují pomocí opatření ke zlepšení kvality ovzduší, tak velice pravděpodobně zmírnily negativní dopad energetické krize na výslednou kvalitu ovzduší.

Kvalita ovzduší byla v roce 2023 příznivá z hlediska aktuálně hodnocených látek (PM10, PM2,5, NO2, SO2, a CO) vyjma O3. Je však třeba zdůraznit, že zatím nebyla vyhodnocena data všech znečišťujících látek. V dubnu bude zveřejněna II. část této předběžné zprávy, v rámci které budou hodnoceny celorepublikové koncentrace látek, které jsou zjišťovány manuálními metodami. Jedná se především o benzo[a]pyren, u kterého lze, stejně jako v minulých letech, předpokládat překročení ročního imisního limitu na řadě lokalit.

PDF plné verze předběžné zprávy ZDE

Efektivní rozklad odpadu ze zahrady a kuchyně i v průběhu zimy umožňují zateplené kompostéry. Pokud jsou vskutku určeny k celoročnímu kompostování, měly by teplo vznikající z rozkladu udržet i v průběhu běžných mrazů. Materiál je do nich třeba přidávat a bakterie tak krmit alespoň jednou týdně. Pokud za déletrvajících silných mrazů nebo při nedostatku odpadu zima zvítězí a obsah promrzne, nic se neděje. Proces rozkladu se však pozdrží, stejně jako u běžných kompostérů. Součástí luxusních zateplených kompostérů může být i zabudovaný teploměr, kterým lze teplotu uvnitř snadno kontrolovat. Více ZDE

Do sporu o zavedení zálohování PET lahví a plechovek na nápoje výrazně vstoupilo ministerstvo zdravotnictví. Současný systém sběru plastových lahví může totiž podle něj vést k jejich kontaminaci. Naopak podle jiných státních úřadů to není výhodné. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko k záměru stavby spalovny komunálního odpadu u Opatovic nad Labem. Uvedlo, že v řízení nebyl zjištěn natolik významný faktor, který by byl důvodem k vydání nesouhlasného stanoviska. Pro fáze přípravy, stavby a provozu ministerstvo ale stanovilo investorovi řadu podmínek. Proti spalovně za několik miliard korun se v minulosti postavili obyvatelé okolních obcí i ekologové. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje ke dni 17. 1. 2024 prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR (dále jen SFŽP ČR) 59. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí (dále jen OPŽP) 2021–2027. Žádosti o podporu v rámci Cíle politiky 2, Priority 1, Specifického cíle 1.5 (Výstavba a modernizace sběrných dvorů, doplnění a zefektivnění systému odděleného sběru/svozu zejména komunálních odpadů včetně podpory door-to-door systémů a zavádění systémů PAYT ("Pay-as-You-Throw") jsou v informačním systému koncového příjemce (dále jen IS KP21+) přijímány od 31. ledna 2024 (9:00) do 30. srpna 2024 (20:00). Podrobnosti ZDE

Pájecí slitiny (zejména tzv. pájky) s obsahem olova větším než 0,3 % hmotnosti lze prodávat pouze profesionálním uživatelům, tedy fyzickým osobám podnikajícím, které tuto skutečnost musí při nákupu také prokázat. Omezení prodeje platí od 1. března 2018 na základě evropského nařízení 1907/2006 (tzv. REACH), dle něhož je zakázáno pájecí slitiny uvádět na trh a prodávat široké veřejnosti (spotřebiteli). 

Informace o nabízeném výrobku u prodejce musí být dále doplněny větou „Pouze pro profesionální uživatele“. Dle dosavadních zjištění České inspekce životního prostředí tato nařízení někteří prodejci nedodržují a pájecí slitinu s obsahem olova je u nich možné zakoupit bez jakéhokoli omezení.

Během podzimu 2023 prověřili inspektoři celkem třicet sedm subjektů, z nichž osmnáct porušilo svoji povinnost a umožnilo nákup pájecí slitiny spotřebiteli. Další desítky kontrol budou následovat, o jejich výsledcích bude ČIŽP informovat na svém webu. Prodejci, který umožní nákup pájecích slitin s obsahem olova běžnému spotřebiteli, hrozí dle zákona peněžitý trest až do výše pěti milionů korun.

Použití olova, těžkého toxického kovu, je vzhledem k jeho negativním dopadům na zdraví člověka i životní prostředí, omezováno. Na pozoru by se měly mít zejména těhotné ženy, jelikož olovo může poškodit plod v těle matky.

Evropský parlament definitivně schválil směrnici, která zavádí lepší označování produktů a výrobků a zakazuje klamavá tvrzení o jejich ekologických vlastnostech.

Směrnice, kterou dnes poslanci přijali 593 hlasy (21 bylo proti a 14 se zdrželo hlasování), si klade za cíl chránit spotřebitele před klamavými marketingovými praktikami a pomoci jim lépe se rozhodovat při nakupování. Některé problematické marketingové metody, které spočívají v tzv. lakování nazeleno a také v předčasném zastarávání výrobků, budou díky ní zařazeny na seznam zakázaných obchodních praktik.

Přesnější a věrohodnější reklama

Nový předpis zakazuje uvádět na produktech a výrobcích obecná environmentální tvrzení jako „ekologicky šetrný“, „přírodní“, „biologicky rozložitelný“, „klimaticky neutrální“ nebo „eko“, pokud nebudou doložená. Etikety by tak měly být srozumitelnější a věrohodnější.

Regulované budou i nejrůznější rozšířené značky udržitelnosti, které jsou pro spotřebitele matoucí, neboť se nezakládají na srovnatelných datech. V budoucnu budou proto v EU povoleny pouze značky udržitelnosti vycházející z oficiálních systémů certifikace nebo zavedené veřejnými orgány.

Zakázáno bude i tvrzení, že určitý výrobek nebo produkt má menší, případně nulový nebo dokonce pozitivní dopad na životní prostředí, pokud je toto tvrzení založeno pouze na kompenzaci emisí skleníkových plynů.

Trvanlivost výrobků

Dalším důležitým záměrem nové směrnice je přimět jak výrobce, tak spotřebitele, aby se více zajímali o trvanlivost výrobků. Informace o záruce by tak do budoucna měly být viditelnější a vznikne nová, jednotná etiketa zřetelně označující zboží s prodlouženou zárukou.

Nepodložené údaje týkající se trvanlivosti (např. že pračka vydrží 5 000 pracích cyklů, aniž by to byla za běžných podmínek pravda), výzvy k výměně spotřebního zboží dříve, než je nezbytně nutné (např. u náplní do tiskáren), a tvrzení, že zboží je opravitelné, když tomu tak ve skutečnosti není, budou také zakázané.

Další postup

Směrnice nyní musí být ještě formálně schválena Radou. Poté bude vyhlášena v Úředním věstníku Evropské unie a členské státy budou mít 24 měsíců na její provedení ve vnitrostátním právu.

Souvislosti

Nová směrnice má doplňovat směrnici o environmentálních tvrzeních, kterou momentálně projednávají parlamentní výbory. Návrh směrnice o environmentálních tvrzeních je konkrétnější a podmínky používání environmentálních tvrzení v ní budou podrobně rozpracovány.

Cena lithia klesla v loňském roce o celých 80 procent a vrátila se na úroveň poloviny roku 2021, tedy před vypuknutím energetické krize. Je to dobrá i špatná zpráva. Na jedné straně lze očekávat pokles cen lithium-iontových baterií a tedy zřejmě i elektrických aut, na druhé straně jsou v ohrožení některé z projektů na těžbu lithia po celém světě. Více ZDE

Firmy budou moci vyřazovat emisní povolenky za emise, které vypustily do ovzduší v předchozím roce, až k 30. září a nikoli k 30. dubnu jako dosud. Jde současně o termín, do kdy musí firmy příslušné množství povolenek nakoupit. Firmy tak budou moci jejich nákup rozložit do delšího období. Cena povolenek je jedním z faktorů, které se promítají do cen energií. Posun termínu o pět měsíců dnes ve zrychleném režimu již v prvním čtení schválila Sněmovna. Příslušnou novelu zákona nyní musí ještě projednat Senát. Více ZDE

Průměrné emise oxidu uhličitého (CO2) u nových osobních vozidel na českém trhu loni klesly o jeden gram na 137 g/km. Je to zhruba o 27 gramů více, než byl před rokem průměr EU. Důvodem pomalého poklesu průměrných emisí je obliba vozů SUV, které loni získaly podíl 45 procent, a naopak pokles zájmu o menší vozy. Vyplývá to z údajů Centra dopravního výzkumu. Pod průměrnou hranici 137 g/km se loni dostalo 11 značek. Lídrem mezi nejregistrovanějšími značkami v České republice v oblasti průměrných emisí CO2 byl Citroën se 119 g/km, následoval Peugeot 122 g/km a Opel 123 g/km. Renault, který meziročně zvýšil průměrné emise CO2 o čtyři gramy na 127 g/km, klesl z prvního místa na pátou příčku. Více ZDE

V úterý 16. ledna Evropský parlament podpořil nová pravidla, která mají výrazně snížit emise fluorovaných plynů (F-plynů) a látek poškozujících ozonovou vrstvu. S ohledem na ambice Evropské unie v oblasti klimatických cílů a Evropské zelené dohody bylo schváleno úplné vyřazení fluorovaných uhlovodíků do roku 2050 a přechod na ekologická řešení. Tato opatření, která jsou v souladu s mezinárodními dohodami, zakazují uvádět na trh EU produkty obsahující F-plyny a stanoví konkrétní termíny pro vyřazení F-plynů v odvětvích, kde je možné přejít na alternativy. Zároveň byla schválena dohoda o minimalizaci emisí látek poškozujících ozonovou vrstvu, která zahrnuje opatření na znovuzískání a recyklaci těchto látek při renovacích a stanovuje přísné výjimky pro jejich specifické použití. Po schválení v plénu bude nyní nutné, aby Rada formálně potvrdila texty před zveřejněním v Úředním věstníku EU.