Poslanci ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch (pondělí) a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (čtvrtek) projednají vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů z mezinárodní letecké dopravy. Evropská komise v pondělí představí akční plán na využití potenciálu energie oceánů a odstartuje Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030 (středa - schválení Bílé knihy). V pátek Komise představí nové projekty zaměřené na podporu inovativních řešení problémů souvisejících s vodou.

Cestu k nejzajímavějším nebo běžně nepřístupným partiím elektráren nabízejí nově spouštěné virtuální prohlídky provozů Skupiny ČEZ. Od 13. ledna do konce února se návštěvníkům postupně otevře 7 elektráren.  V případě Temelína jde o světovou premiéru podobného řešení v rámci více než 430 reaktorů jaderných elektráren provozovaných ve světě. Jaderná elektrárna Temelín leží přibližně 24 km od Českých Budějovic a 5 km od Týna nad Vltavou. Elektřinu vyrábí ve dvou výrobních blocích s tlakovodními reaktory VVER 1000 typu V 320. V červenci 2000 bylo zavezeno palivo do prvního reaktoru. 21. prosince 2000 vyrobil první blok první elektřinu. Druhý blok byl uveden do provozu v roce 2002. Prohlídku můžete shlédnout ZDE. Příští týden se můžete těšit na větrnou elektrárnu Janov.

Plán dalších virtuálních prohlídek:

Nářky českého průmyslu nad likvidačními poplatky na podporu zelené elektřiny budou možná po více než roce vyslyšeny. Velcí spotřebitelé se v České republice od konce roku snaží prosadit, aby platili na podpoře méně než například domácnosti. Vysoké poplatky totiž tvrdě dopadají na jejich konkurenceschopnost. A ministerstvo průmyslu se jim pokusí vyjít vstříc. Evropská komise v nově navržených pravidlech státní podpory již jednou větou umožňuje diferenciaci plateb na obnovitelné zdroje. V Česku je jeden z nejvyšších poplatků za obnovitelné zdroje v Evropě. Ještě v roce 2013 činil na každou spotřebovanou megawatthodinu 583 korun, letos je "jen" 495 korun. Ale jen díky masivní vládní dotaci. Otázkou zůstává, na kolik by měl poplatek klesnout. Svazu velkých spotřebitelů energie hovoří o 419 korunách na megawatthodinu. Podle výpočtů sdružení by pak v případě, že by domácnosti platily okolo 619 korun a ohrožený průmysl 419 korun, nemusel stát ani zvyšovat již nynější pomoc ve výši zhruba 17 miliard korun. Ministerstvo zatím plány hotové nemá. Další podrobnosti se dočtete v dnešním vydání Hospodářských novin.

Zdroj: Hospodářské noviny (iHNED.cz)

Legislativu, která by alespoň dočasně upravovala posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) podle evropských pravidel, by mohla mít ČR letos na podzim. Po jednání v Bruselu to sdělil ministr životního prostředí končící úřednické vlády Tomáš Podivínský. Praha postup rozděluje do dvou fází, první z nich je právě přijetí alespoň provizorní zákonné úpravy. Finální řešení by mělo být platné od roku 2016. "To bude vyžadovat významnou legislativní revizi, budou zásahy do stavebního povolení, do územního povolení," poznamenal dnes ministr.

Evropská komise vede proti Česku řízení pro porušení smlouvy o fungování EU za to, že nedostatečně zapracovala evropský předpis k EIA do české legislativy. Nevyhovující česká úprava je z roku 2001. Změna českých zákonů v této oblasti nejpozději od roku 2016 je jednou z podmínek, aby Česko mohlo vůbec začít čerpat peníze z evropských fondů v nynějším finančním období.

Související článek:

Ministr Podivínský představí v Bruselu provizorní řešení legislativní úpravy zákona o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA)

Zdroj: ČTK

Variant, kde postavit zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO), laicky spalovnu, bylo více. Výběr se však postupně smrskl na dvě lokality. A to jen pár desítek metrů od sebe v severním výběžku Jihlavy. Pokrok v technologiích však nyní otevírá i možnost postavit více menších spaloven v kraji. Jedno vytipované místo je v blízkosti nového obchvatu Heroltic, který spojuje průmyslovou zónu v Hruškových Dvorech s dálničním přivaděčem. Druhá a pravděpodobnější varianta pak je v blízkosti kruhového objezdu nedaleko Bosche na Pávově – u nového sjezdu na dálniční přivaděč na místě nevyužívaného nákladového nádraží za bývalými balírnami kávy. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Zástupci firem vyrábějících izolační materiály pro budovy zahájili frontální útok na Evropskou komisi, aby do připravované strategie boje s klimatickými změnami do roku 2030 dala závazný cíl energetických úspor. Ltos 9. ledna poslal generální ředitel společnosti Knauf Tony Robson předsedovi Evropské komise José-Manuelu Barrosovi ostrý dopis, v němž varuje před odchodech firem vyrábějících izolační materiály z Evropy. Robson tvrdí, že bez závazného cíle, nebude chtít nikdo dobrovolně do zateplování a další energetické izolace investovat. A to ani v případě, že jako u řady průmyslových firem se investice vrátí v řádu měsíců. Server EurActiv zjistil, že Knauf zdaleka není jediný, který za závazný cíl pro energetickou účinnost lobbuje. Více ZDE

Zdroj: E15Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/vyrobci-stavebnich-izolaci-varuji-ze-odejdou-z-evropy-1053455#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/vyrobci-stavebnich-izolaci-varuji-ze-odejdou-z-evropy-1053455#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/vyrobci-stavebnich-izolaci-varuji-ze-odejdou-z-evropy-1053455#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/vyrobci-stavebnich-izolaci-varuji-ze-odejdou-z-evropy-1053455#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

V Bruselu se opět bude řešit návrh českého zákona o posuzování vlivu na životní prostředí EIA. Ten patří spolu se zákonem o státní službě ke dvěma podmínkám Evropské komise, které musí Česká republika splnit, aby pro letošní rok vůbec získala peníze z evropských fondů. Ministr životního prostředí Tomáš Podivínský se proto sejde v Bruselu s komisařem Janezem Potočnikem, potvrdil ČTK mluvčí MŽP Matyáš Vitík. Řešit mají i pilotní projekt pro alternativní dopravu ve třech krajích a spalovny. MŽP má podle náměstkyně ministra pro životní prostředí Bučilové připraveno řešení, aby se od roku 2016 upravila legislativa EIA podle připomínek EK. Zároveň komise žádá o informaci, jak bude česká legislativa v EIA do té doby fungovat. Podivínský proto ve čtvrtek představí jako návrh řešení takzvanou provizorní legislativní úpravu, která by měla začít platit co nejdříve. Více ZDE

Související článek:

ČR má naději na miliardu na ekologické autobusy, míní Podivínský (Českénoviny.cz, 16.1.2014)

Zdroj: Ekolist.cz (ČTK)

Nejproblematičtější znečišťující látkou z hlediska překračování imisních limitů byly v roce 2013, stejně jako v minulých letech, suspendované částice (aerosol) frakce PM10. Nejexponovanější oblastí byla již tradičně aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu zde byl denní imisní limit PM10 (50 μg.m-3) překročen na všech stanicích ve více než 35 dnech. Maximální denní koncentrace dosahovaly během smogových situací několikanásobku imisního limitu. Na většině lokalit v Moravskoslezském kraji přitom bylo překročeno zákonem povolených 35 dní již během prvního čtvrtletí 2013, kdy byly i vlivem nižších teplot rozptylové podmínky celkově nepříznivější než ve stejném období roku 2012. Více ZDE.

V souvislosti s novelizací zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon") upozorňujeme žadatele o podporu, že pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu 2. kategorie dle čl. 5.1.2 písm. a) bodu ii závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP jsou od 1. 1. 2014 rozhodující finanční limity uvedené v § 12 odst. 3 zákona a to až do vydání aktualizovaného znění závazných pokynů.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že jako zakázky malého rozsahu 2. kategorie je možné zadávat veřejné zakázky na dodávky a služby s předpokládanou hodnotou do 2 milionů korun bez DPH, resp. na stavební práce do 6 milionů korun bez DPH.

Zdroj: SFŽP

Soutěž na dostavbu třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Temelín s vysokou pravděpodobností skončí předčasně a bez výběru vítěze. Nastupující vládní koalice totiž nechce společnosti ČEZ garantovat návratnost investice v odhadované výši 200 až 300 miliard korun. Anketa týdeníku Ekonom mezi současnými poslanci dokládá rostoucí skepticismus ohledně dostavby Temelína. Příznivci jaderné energetiky stále převyšují odpůrce v poměru 133 k 11, ale jen 31 poslanců ze 200 oslovených uvedlo, je ochotno společnosti ČEZ garantovat návratnost investice. Dalších 98 zákonodárců je proti záruce a pět desítek z nich nemá na věc jasný názor. Zbývajících 21 poslanců na dotaz neodpovědělo. Více ZDE.

Jak sněmovnu rozpoltil názor na Temelín?  Z jakých dalších důvodů projekt dostavby Temelína skončí pravděpodobně krachem? A jak bude vypadat budoucnost české energetiky bez dostavby jaderných bloků? Odpovědi najdete v úvodním tématu aktuálního čísla týdeníku Ekonom.

Související článek:

Westinghouse: Nevěříme, že tendr na dostavbu Temelína se zrušíVíce na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/westinghouse-neverime-ze-tendr-na-dostavbu-temelina-se-zrusi-1053479#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Zdroj: EKONOM

Nová unijní pravidla EU pro veřejné zakázky a koncese, která dnes schválil Parlament, zajistí lepší kvalitu a využití finančních prostředků pro nákup či pronájem děl, zboží či služeb orgány veřejné správy. Usnadní také přístup malých a středních firem k tendrům a zavedou přísnější pravidla pro subdodávky. Nová kritéria při rozhodování o vítězi tendru kladou větší důraz na životní prostředí, sociální aspekty a inovace.

Nová legislativa, která byla neformálně dohodnuta s Radou v červnu 2013, reformuje současná unijní pravidla pro zadávání veřejných zakázek. Poprvé zavádí společné unijní standardy pro koncesní smlouvy, za účelem posílení hospodářské soutěže a zajištění co nejlepšího využití finančních prostředků. Nová kritéria při rozhodování o vítězi tendru kladou větší důraz na životní prostředí, sociální aspekty a inovace.

Orgány veřejné správy při nákupu děl, zboží a služeb utrácí přibližně 18 % unijního HDP, což z veřejných zakázek činí silný nástroj pro dosažení specifických společenských cílů. "Přijetím nových pravidel vysíláme silný signál občanům, kteří mají právo na to, aby byly veřejné prostředky využívány účinně," uvedl zpravodaj Parlamentu Marc Tarabella (S&D, BE).

"Nová pravidla týkající se koncesních smluv jsou rovněž silným signálem ve prospěch posílení vnitřního trhu. Vytvářejí zdravé ekonomické prostředí, ze kterého budou těžit všichni, včetně veřejných orgánů, hospodářských subjektů a v konečném důsledku občané EU. Pravidla hry budou nyní známa všem," dodal Philippe Juvin (ELS, FR), zpravodaj pro koncesní smlouvy.

Lepší poměr cena-hodnota

Díky novému kritériu "hospodářsky nejvýhodnější nabídky" (tzv. MEAT) budou moci orgány veřejné správy kromě ceny a celkových nákladů klást větší důraz na kvalitu, výhody v oblasti životního prostředí, sociální aspekty či inovace. "Nová kritéria ukončí diktát nejnižších cen a postaví opět kvalitu do centra pozornosti," vysvětlil Marc Tarabella.

Více inovací

Poslanci prosadili zavedení zcela nového postupu, který posílí zavádění inovativnějších řešení při zadávání veřejných zakázek. "Inovační partnerství" umožní orgánům veřejné správy vypsat veřejnou soutěž, která by vyřešila specifický problém, aniž by předjímaly jeho řešení. Zadavatel a uchazeč o veřejnou zakázku by tak mohli společně přijít s inovativním řešením.

Méně administrativní zátěže a lepší přístup pro menší podniky

Výběrová řízení budou díky standardní jednotné zadávací dokumentaci, založené na vlastních prohlášeních, pro podniky jednodušší. Pouze vítěz bude muset dodat originály dokumentů. Toto opatření sníží dle odhadů Komise administrativní zátěž pro podniky o více než 80 %. Nová pravidla rovněž podporují rozdělení zakázek na části, což by usnadnilo přístup k tendrům malých a středních firem.

Přísnější pravidla pro subdodávky

Nová pravidla za účelem boje proti sociálnímu dumpingu, a aby bylo zajištěno dodržování pracovněprávních předpisů, zavedou pravidla týkající se subdodávek, jakož i přísnější pravidla týkající se "mimořádně nízkých" nabídek. Dodavatelé, kteří nedodržují pracovněprávní předpisy EU, budou moci být vyloučeni z účasti na veřejných zakázkách.

Žádný tlak na privatizaci veřejných služeb

Dohoda o nových unijních pravidlech o koncesích zdůrazňuje, že členské státy mohou svobodně rozhodnout, jakým způsobem by měla být veřejná díla či služby poskytovány - ať už prostřednictvím vlastních zdrojů či soukromými společnostmi. Nová směrnice nevyžaduje privatizaci veřejných podniků poskytujících služby veřejnosti, dodává text. Poslanci rovněž uznali zvláštní povahu vody jako veřejného statku a souhlasili proto s vyjmutím tohoto odvětví z oblasti působnosti nových pravidel.

Další postup

Směrnice vstoupí v platnost 20 dní po jejich zveřejnění v Úředním věstníku EU. Od tohoto data budou mít členské státy 24 měsíců na provedení nových pravidel do vnitrostátních právních předpisů. Přijaté texty budou dostupné zde (klikněte na 15.01.2014).

Postup: Řádný legislativní postup (spolurozhodování), dohoda v 1. čtení

Evropská komise spustila nový nástroj pro ověřování environmentálních technologií, který má zprostředkovat rychlé zavádění inovačních řešení do praxe. Další informace najdete ZDE.

Média:

EU chce zprůhlednit pravidla zadávání veřejných zakázek (EurActiv.cz, 15.1.2014)

Zápach je fenomén, o kterém se stále častěji hovoří a je mu věnováno více pozornosti, zejména v zemích západní Evropy. Našinec, který se vydá směrem na západ sice může  argumentovat proti uvedenému tvrzení tím, že vedle skoro každého stavení na venkově se vyskytují běžně hnojníky, které nikomu nevadí, ale asi není „smrad“ jak „smrad“. Zatímco „vůně“ venkova je tolerována, jiné druhy zápachu se stávají zdrojem právních sporů a politického boje… a společenská objednávka na řešení problému zápachu je tudíž na světě ...více ZDE.

Evropská komise schválila Itálii národní předpis, který umožňuje širší využití paliv z odpadů v již existujících energetických zdrojích, jako jsou elektrárny, teplárny, cementárny apod. Předpis umožňuje vyjmout některé komodity z odpadového režimu v případě, že jsou splněny předem definované environmentální a kvalitativní podmínky. Cílem předpisu je zefektivnit výrobu a využití paliv z odpadu, a to při zachování důrazu na jeho předchozí třídění a zpracování využitelných složek. Podle České asociace odpadového hospodářství neexistuje objektivní důvod, proč by takový předpis nemohl platit i v českých podmínkách. více ZDE

Technologická agentura České republiky (TA ČR) zveřejnila informaci, že aktuálně připravuje první veřejnou soutěž programu pro podporu mezinárodní spolupráce v aplikovaném výzkumu a experimentálním vývoji DELTA. Pro kvalitní nastavení první veřejné soutěže programu DELTA by TA ČR velmi uvítala základní informace o potenciálních projektech. Souhrnné informace (viz níže) o zamýšlených projektech v rozsahu cca 1 normostrana je možné zasílat do 27. 1. 2014 na emailovou adresu delta@tacr.cz. TA ČR dále sděluje, že je možné zaslat předběžné návrhy projektů bez jakéhokoliv teritoriálního omezení (tedy i projekty s partnery z EU/EHP). TA ČR následně zašle potenciálním uchazečům vyjádření, zda jsou zamýšlené náměty projektů v souladu s intencemi programu DELTA. Základní informace o programu lze nalézt na webových stránkách TA ČR ZDE.

Důležité upozornění:

Pro účastníky projektů aplikovaného výzkumu, které jsou připravovány a nebo již byly podpořeny Technologickou agenturou ČR nabízí CEMC ověření environmentálních technologií (technologií i s významným přínosem pro životní prostředí) metodikou Environmental Technology Verification. Prostřednictvím tohoto ověření bude možné technologii zařadit do databáze inovativních technologií spravované Evropskou komisí. S důvěrou se obraťte na inspekční orgán č. 4055 CEMC ETVCZ, který je akreditován pro oblast „Materiály, odpady a zdroje“, více ZDE

Základní parametry zamýšlených projektů:

• název a cíl projektu - specifikujte zde i tematické zaměření, hlavní výstupy;
• s jakým zahraničním partnerem je projekt připravován - organizace (typ organizace, případně její název), stát;
• jak je/bude zajištěno financování na straně zahraničního partnera (v programu DELTA budou doporučeny k podpoře pouze ty projekty, které jsou či budou zároveň podpořeny v zemi zahraničního partnera);
• jak budou řešena práva k duševnímu vlastnictví získanému v rámci řešení projektu (jaký bude podíl na vlastnictví, jak bude vztah smluvně ošetřen);
• plánovaní účastníci řešící projekt na české straně (typ organizace - podnik/výzkumná organizace);
• hrubý odhad nákladů projektu;
• kontaktní údaje zodpovědné osoby řešitele.

V programu DELTA mohou být podporovány pouze projekty, které odůvodněně předpokládají dosažení alespoň jednoho z následujících druhů výsledků (kategorizace dle rejstříku informací o výsledcích):
 

P – Patent

Z – poloprovoz, ověřená technologie, odrůda, plemeno

F – výsledky s právní ochranou – užitný vzor, průmyslový vzor

G – technicky realizované výsledky – prototyp, funkční vzorek

N – certifikovaná metodika, léčebný postup, památkový postup, specializovaná mapa s odborným obsahem

R – software

Zdroj: Technologická agentura ČR

Dokumenty ke stažení:
Dopis BUSINESSEUROPE předsedovi Evropské komise (AJ)
Dopis CEE iniciativy komisaři pro energetiku (AJ)

Čtěte také:

HN: Brusel zvažuje, že zruší závazné cíle pro obnovitelné zdroje energie

Zdroj: SPČR

Nejnebezpečnější plasty a některé typy plastových tašek by měly být do roku 2020 zakázány. Europoslanci tak uvedli ve svém úterním usnesení ke strategii EU pro snížení množství plastového odpadu v životním prostředí. EU by podle nich měla rovněž zavést závazné cíle pro recyklaci plastového odpadu. Poslanci navrhují, aby unijní legislativa stanovila konkrétní závazné cíle pro sběr a třídění až 80 % plastového odpadu. Parlament dále vyzývá Evropskou komisi, aby v roce 2014 představila návrhy na postupné zavedení zákazu skládkování recyklovatelného a využitelného materiálu do roku 2020 a odrazení od spalování tohoto odpadu. K energetickému využití plastového odpadu by mělo podle poslanců docházet pouze v případech, kdy byly vyčerpány všechny ostatní možnosti. Více ZDE