EK navrhuje do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 40 %. Závazek pro energetickou účinnost a úspory komise nestanovila.
Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 40 procent oproti roku 1990. Navrhla to dnes Evropská komise. V návrhu nového rámce pro klimatickou a energetickou politiku také počítá s celounijním závazkem vyrábět ke stejnému roku 27 procent energie z obnovitelných zdrojů. Součástí rámce je i reforma systému obchodování s emisními povolenkami od roku 2021. Energetická účinnost a úspory, které figurují jako třetí závazek pravidel do roku 2020, v novém návrhu nejsou.
2030 climate and energy goals for a competitive, secure and low-carbon EU economy
A reduction in greenhouse gas (GHG) emissions by 40% below the 1990 level, an EU-wide binding target for renewable energy of at least 27%, renewed ambitions for energy efficiency policies, a new governance system and a set of new indicators to ensure a competitive and secure energy system. These are the pillars of the new EU framework on climate and energy for 2030 presented today by the European Commission.
Supported by a detailed analysis on energy prices and costs, the 2030 framework will ensure regulatory certainty for investors and a coordinated approach among Member States, leading to the development of new technologies. The framework aims to drive continued progress towards a low-carbon economy and a competitive and secure energy system that ensures affordable energy for all consumers, increases the security of the EU’s energy supplies, reduces our dependence on energy imports and creates new opportunities for growth and jobs, by taking into account potential price impacts on the longer term.
The Communication setting out the 2030 framework will be debated at the highest level, in particular in the European Council and European Parliament. It is accompanied by a legislative proposal for a market stability reserve for the EU emissions trading system (EU ETS) starting in 2021, to improve its robustness. A report on energy prices and costs in Europe, published alongside the Communication, suggests that the rising energy prices can be partly mitigated by ensuring cost effective energy and climate policies, competitive energy markets and improved energy efficiency.
The key elements of the 2030 policy framework set out by the Commission are as follows:
|
The Communication setting out the 2030 framework is accompanied by a Report on energy prices and costs, which assesses the key drivers and compares EU prices with those of its main trading partners. Energy prices have risen in nearly every Member State since 2008 – mainly because of taxes and levies, but also due to higher network costs. The comparison with international partners highlights rising price differentials, notably with US gas prices – which could undermine Europe's competitiveness, particularly for energy intensive industries. Nevertheless, rising energy prices can be partly offset by cost effective energy and climate policies, competitive energy markets and improved energy efficiency measures, such as using more energy-efficient products. European industry's energy efficiency efforts may need to go even further, bearing in mind physical limits, as competitors do the same and European industry decides to invest abroad to be closer to expanding markets. These findings inform the 2030 framework.
Next steps:
The European Council is expected to consider the framework at its spring meeting on 20-21 March.
Background:
The framework builds on the existing ‘climate and energy package’ of targets for 2020 as well as the Commission’s 2050 roadmaps for energy and for a competitive low-carbon economy. The Communication on the 2030 policy framework follows the Commission’s March 2013 Green Paper, which launched a broad public consultation on the most appropriate range and structure of climate and energy targets for 2030. These documents reflect the EU's goal of reducing greenhouse gas emissions by 80-95% below 1990 levels by 2050 as part of the effort needed from developed countries.
More information:
On energy aspects of the framework:
https://ec.europa.eu/energy/2030_en.htm
On climate aspects of the framework:
https://ec.europa.eu/clima/policies/2030/index_en.htm
See also:
MEMO/14/39 – Q&A on ETS market stability reserve
MEMO/14/40 – Q&A on the 2030 framework
MEMO/14/38 - Q&A on the energy prices study
Čtěte také:
European Commission recommends minimum principles for shale gas (EK, 22.1.2014)
Commission publishes report on "Energy Economic Development in Europe" (EK, 22.1.2014)
Zdroj: Evropská komise, Českénoviny.cz
Novela obalového zákona a chemického zákona, potažmo zákona o prevenci závažných havárií, je zařazena na šestou schůzi Poslanecké sněmovny. Schůze je naplánována na čtvrtého února a oba návrhy zákonů se mají projednat v prvním čtení. Novela zákona o obalech se týká nových recyklačních cílů a dále se v příloze uvádí názorné příklady některých výrobků zda jsou či nejsou obalem. Novela chemického zákona adaptuje nařízení EU o používání fosforečnanů a jiných sloučenin fosforu v pracích prostředcích pro spotřebitele a v detergentech určených pro automatické myčky nádobí pro spotřebitele. V případě, že skladujete méně než 2500 tun těžkého topného oleje, nebudete jako provozovatel spadat pod zákon o prevenci závažných havárií. Vládní návrh zákona o obalech je předběžně zařazen jako bod 15 a vládní návrh chemického zákona a zákona o prevenci závažných havárií jako bod 16. Upozorňujeme, že jde o návrh programu. Více 
Desítkám lidí se 26. února v noci rozdrnčí telefony. Z postelí je vytáhne obrovský výpadek elektřiny, který chystá pražský magistrát. I když jen nanečisto. 
Česká republika přijde o deset miliard korun z evropských fondů, které nestihla vyčerpat z limitu pro loňský rok. Původně přitom ministerstvo odhadovalo ztrátu za loňský rok až na 30 miliard Kč. "Roční limit čerpání byl loni splněn z 97 procent. V tuto chvíli to vypadá, že míra nedočerpání bude nejvýše 12 miliard korun. Nicméně stále ještě jednáme s Evropskou komisí o dalších výjimkách u projektů zpožděných kvůli loňským povodním a průtahům u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, takže je pravděpodobné, že konečná částka bude ještě nižší," řekl první náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun s tím, že ve hře zůstávají projekty za celkem dvě miliardy korun. Minimální limit, kolik muselo Česko loni i kvůli projektům z předchozích dvou a tří let vyčerpat, byl 16,95 miliardy eur (zhruba 467 miliard korun). "V průběhu roku bylo 11 programů, které jsme klasifikovali jako rizikové a nakonec výraznější nedočerpání bylo jen u dvou, kde to bylo dlouhodobě jasné - Operační program Životní prostředí a Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost," dodal Braun. Vůbec nejhůře dopadl právě OP životní prostředí, který podle aktuálních odhadů loni nevyčerpal 5,27 miliardy korun. Více 
Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) uvede ve dnech 22. až 26. ledna 2014 do zkušebního linkového provozu další elektrobus, tentokrát model Siemens-Rampini. Jedná se o zcela bezemisní elektrobus, který se díky své velikosti hodí do úzkých ulic centra města. V Praze si ho cestující budou moci vyzkoušet na lince č. 216. Díky rozsáhlé tramvajové síti, jaká v Praze je, lze provoz elektrobusu zajistit bez zásadních investic. Dobíjení je velice jednoduché, rychlé a efektivní. Při čekání na konečné stačí zdvihnout sběrač na 10 – 15 minut a dobíjet. Elektrobus se v zimě elektricky vytápí a v létě klimatizuje. Dojezd bez dalšího dobíjení by měl být cca 150km. Více 
Čím více divočiny bude v Národním parku Šumava, tím větší příliv peněz do této oblasti a lepší prostředí pro místní podnikatele. Vyplývá to z výsledků nové mezinárodní studie britské konzultační společnosti EFTEC (Economics for the Environment Consultancy). Socioekonomické aspekty doposud nebyly posuzovány a měly by podle vědců být argumentem pro lidi, kteří s rozšířením divočiny nesouhlasí. Výsledky ukazují, že přijetí návrh ministerského zákona, který předpokládá velké investiční záměry, by snížilo hodnotu parku jako populární oblasti s divokou přírodou a poškodilo rozvoj ekoturismu. Turismus na Šumavě přináší podle studie ročně téměř dvě miliardy korun. Celkový ekonomický přínos parku ale podle odhadů dosahuje ročně až 44 miliard korun.
EU se zatím soustředila pouze na snižování emisí a otázky konkurenceschopnosti evropského průmyslu na globálním trhu a energetické bezpečnosti zůstávaly stranou. Rámec pro klima a energetiku do roku 2030 by jim měl věnovat odpovídající pozornost. V oblasti životního prostředí by měl být jeden reálně dosažitelný cíl pro celou EU.
Komise ministerstva životního prostředí (MŽP) posuzovala na konci roku 2013 formální náležitosti podaných žádostí o dotaci na podporu projektů, které předložily neziskové organizace (NNO) na rok 2014. Při jednání komise pro otevírání obálek bylo zaevidováno 164 nabídek projektů. Všechny formální náležitosti stanovené vyhlášením Výběrového řízení splnilo 138 nabídek, které dle zápisu Komise postupují do expertního hodnocení. Tedy 26 projektů bylo vyřazeno z formálních důvodů. Důvody které komise nejčastěji uváděla: nedodržení závazné osnova projektu nebo chybějící podpis na žádosti o dotaci
Evropská komise vydala 17. ledna 2014 rozhodnutí, kterým stanovuje alokaci bezplatných emisních povolenek pro české průmyslové podniky zařazené v systému emisního obchodování (EU ETS). Česká republika je tak devátým státem Evropské unie, kterému se podařilo získat kladné rozhodnutí Evropské komise k návrhu rozdělení povolenek. Celkem průmyslovým podnikům přidělí Ministerstvo životního prostředí cca 172 mil. povolenek na období let 2013-2020 s tím, že množství povolenek se bude mezi jednotlivými lety postupně snižovat. 
Technologické centrum připravilo nové webové stránky programu pro výzkum a inovace 
Stát chystá celoplošný zátah na autovrakoviště. Přesto, že tato kontrola běžně spadá do kompetencí České inspekce životního prostředí (ČIŽP), ale ministerstvo životního prostředí chce podle informací Lidových novin (LN) akcí pověřit soukromou firmu. Jak napsaly dnešní LN, ministerstvo životního prostředí připravuje interní materiál s názvem Program na podporu ekologické likvidace autovraků. Podle něj má být provedena komplexní kontrola všech autovrakovišť v Česku, na jejímž základě vznikne i studie. Jen za její vypracování má stát zaplatit 20 milionů korun. Ve zmíněném ministerském dokumentu se prý doslova píše, že tyto kontroly budou provádět „fyzické osoby oprávněné k podnikání, fyzické osoby nepodnikající nebo specializované společnosti“. Kontroly přitom dosud dělala především ČIŽP, která má k tomuto účelu vyškolené a placené pracovníky. Přesunutí kompetencí na soukromníka prosazuje na poslední chvíli odstupující vedení ministerstva, napsaly LN. Mluvčí MŽP Matyáš Vitík se na dotaz LN, proč chce ministerstvo najmout na kontroly další subjekt, vyjádřil opatrně. Uvedl, že jde zatím jen o pracovní verzi dokumentu a není jisté, jaká bude jeho finální podoba. Více 
