Všemi dostupnými možnostmi by podporoval recyklaci a předcházení vzniku odpadu, v silně znečištěných oblastech by rozdával nové ekologičtější kotle třeba i zdarma a myslí si, že by Česká republika měla v maximální možné míře vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů energie. To nejsou názory nějakého ekologického aktivisty, ale bývalého socialistického premiéra a eurokomisaře Vladimíra Špidly (62) a pravděpodobně i ministra životního prostředí v budoucí vládě ČSSD. Není náhoda, že ekologické organizace jeho nominaci přijaly pozitivně, zatímco se současným ministrem Tomášem Chalupou od začátku bojují.

ČESKÁ POZICE: A pokud jde o průmysl jako zdroj znečištění ovzduší? Máte nějaké zlepšující návrhy?

ŠPIDLA: Do voleb je ještě hodně času, takže je ještě nemáme přesně formulovány. Určitě ale chceme zmobilizovat všechny dostupné síly, které mají centrální orgány, abychom to co nejrychleji byli schopni řešit. Jestliže existuje pro danou oblast zákon, tak bychom samozřejmě uplatnili všechny zákonné prostředky.

Odpůrci Špidlovi vyčítají nedostatečné zkušenosti v dané problematice, on je však přesvědčen, že ministr nemusí být vystudovaný ekolog, ale stačí, aby byl absolventem humanitně-vědního oboru. Životní prostředí totiž chápe spíše jako oblast interakce člověka a přírody. Hodlá se zároveň obklopit týmem odborníků a vědců, kteří mu mají pomoci nastínit možné důsledky jeho politických rozhodnutí. „To, že naše země tak strádá a je v úpadku, je dáno tím, že nepoužíváme správnou výrobní praxi. Rozhodujeme povrchně, prázdně a nepoučeně, a pak se divíme,“ říká Špidla v rozhovoru pro ČESKOU POZICI.

Rozhovor čtěte ZDE

Zdroj: Českápozice.cz

CENIA upozorňuje, že v platnost vešla druhá verze Provozního řádu ISPOP. Provozní řád byl aktualizován s ohledem na napojení systému ISPOP na Informační systém základních registrů (ISZR). Provozní řád je určen pro všechny uživatele systému ISPOP. Popisuje soubor podmínek, pravidel a postupů, které jsou při práci s informačním systémem závazné. Např. stanovuje velikost zaslaného hlášení s přílohami na 10MB, definuje odpovědnost ohlašovatele ujistit se, že jeho hlášení bylo úspěšně podáno, popisuje souvislost stavu dokumentů a podání hlášení dle správního řádu č. 500/2004 Sb. ad.) Součástí je také popis elektronických služeb, které ISPOP poskytuje.

Dokumenty ke stažení:

Věstníku MŽP (duben)

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa chce, aby nový zákon o odpadech schválil parlament ještě před koncem volebního období. Podle jeho názoru je reálné, aby byl splněn cíl v roce 2020 recyklovat polovinu komunálního odpadu. Přesné parametry ještě stanoví komise odborníků. Chalupa to dnes řekl v Otázkách Václava Moravce. Více ZDE

Energetický regulační úřad (ERÚ) zveřejnil roční zprávu o provozu české elektrizační soustavy za rok 2012 a také roční zprávu o provozu plynárenské soustavy ČR. Zpráva mj. konstatuje, že hodnota výroby elektřiny brutto za rok 2012 je téměř shodná jako v roce 2011 a totéž lze konstatovat i o spotřebě elektřiny brutto. Došlo k poklesu výroby elektřiny z parních elektráren, naopak mírný nárůst zaznamenaly jaderné elektrárny. K významnému nárůstu výroby elektřiny došlo u kategorie plynových a spalovacích elektráren, což bylo zapříčiněno zprovozněním nových bioplynových stanic. U ostatních kategorií došlo k mírnému nárůstu, resp. ke stagnaci v porovnání s loňskými hodnotami. Výsledný podíl výroby elektřiny z OZE na domácí spotřebě elektřiny brutto činil 11,23 %. Zprávy ke stažení a více ZDE.

Každý, kdo se profesně pohybuje nějakou dobu v oboru svozu odpadů, ví, že nastavit procesy ve společnosti tak, aby byly efektivní a jednoduché, není zrovna procházka růžovou zahradou. Naštěstí na trhu možných nástrojů přibyl nový pomocník a to informační systém Svoz Odpadů od renomovaného výrobce provozního a evidenčního software pro nakládání s odpady – společnosti INISOFT s.r.o. Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo dne 13. května 2013 výzvu k podání přihlášek k možnosti využití podpory z fondů EU pro účast na mezinárodních veletrzích. Seznam veletrhů pro rok 2014 bude zveřejněn v 2. polovině roku 2013.

Celkový objem prostředků alokovaných pro tento projekt je 151 200 000 Kč a příjem přihlášek bude probíhat od 3. 6. 2013 do 28. 11. 2014. Poskytovatelem dotace je Česká agentura na podporu obchodu / CzechTrade. 

Cílem projektu je poskytnout prostřednictvím společné účasti na vybraných specializovaných veletrzích a výstavách v zahraničí cílovým skupinám - profesním (oborovým) organizacím a individuálním podnikům, zejména malým a středním, zvýhodněné služby zaměřené na zvyšování konkurenceschopnosti výrobků a služeb firem se sídlem v ČR na zahraničních trzích.

Níže uvádíme přehled veletrhů souvisejících s tématikou životního prostředí a energetiky:

Dokumenty ke stažení:

Seznam veletrhů SVV 2013 (Seznam_veletrhu_SVV_2013)

CZ-NACE (CZ-NACE)

Podmínky účasti (Podmínky účasti_1)

Výzva (Výzva SVV)

Přihláška (Přihláška na veletrh SVV 2013-14)

Výběrová kritéria (Výběrová kritéria_1)

Další informace: SVV 2013-2014

Po jantarové stezce:

Stejně jako v celé Evropě, také do života obyvatel českých zemí hluboce zasáhla v první polovině 19. století průmyslová revoluce, která zásadně změnila charakter obcí, jichž se dotkla. Z bezvýznamného feudálního městečka se Moravská Ostrava se svým okolím záhy přeměnila na moderní průmyslové velkoměsto. Rozhodující podíl na tom měla malá vesnička Vítkovice, kde vznikl železářský závod s nejdokonalejší výrobní technologií té doby. Souvisel s tím mimo jiné také projekt stavby železnice, která by spojila hlavní město rakouské monarchie Vídeň s nerostnými zdroji na severu země. A protože na tak velkou stavbu bylo zapotřebí velkého množství materiálu, zrodila se myšlenka vybudovat ve Vítkovicích moderní železářský závod. Autorem obou těchto projektů byl Franz Xaver Riepl, profesor vídeňské polytechniky. Pro svůj záměr získal Riepl bratra samotného císaře, olomouckého arcibiskupa Rudolfa Jana. Ten svým dekretem zakládá v roce 1828 ve Vítkovicích první pudlovací pec v Rakousku, která nese jeho jméno – Rudolfova huť. Tímto datem začíná dlouhá historie Vítkovických železáren, skutečný příběh hutnictví a strojírenství. Od roku 1843 jsou Vítkovice na dalších třicet let spojeny se jménem Rotschildů a jejich sláva a prosperita rapidně vzrůstá. Později spojují Rotschildové své síly s rodinou Gutmanů a společně zakládají jeden z největších průmyslových podniků Evropy – Vítkovické horní a hutní těžířstvo. Zlatá éra Vítkovic je však spojena především s tímto mužem – Paulem Kupelwieserem, který se v roce 1876 stává novým generálním ředitelem železáren. Nejenže Vítkovice povznesl mezi největší ocelářské giganty v Evropě, ale také jeho architektonický a sociální program byl unikátní.

27. září roku 1998 se konal poslední odpich na vysoké peci č. 1. Všechny vítkovické pece vychladly a obrovský areál se stal kulturní památkou. Všichni se ptali, co dál? A tady je její příběh...Po jantarové stezce - v sobotu na ČT2 od 21:55hod

Se vznikem Československa se majetkové vztahy sice nezměnily, ale na železárny těžce dopadla světová hospodářská krize. Nabírat dech začaly až od poloviny třicátých let, ale to už se pomalu blíží druhá světová válka. Ihned po okupaci Československa nacisty byla veškerá výroba zcela zaměřena na dodávky pro německou armádu. V srpnu 1944 byla pak Ostrava včetně Vítkovic postižena náletem amerických bombardérů, ale i tuto katastrofu železárny přežily.

Po válce dochází k rychlé obnově a zároveň ke znárodnění československého těžkého průmyslu. Po nástupu komunistů k moci jsou Vítkovické železárny přejmenovány na Vítkovické železárny Klementa Gottwalda a trh se orientuje především na země sovětského bloku. Probíhá rozsáhlá investiční výstavba a z Vítkovic se postupem doby stává největší strojírenský podnik v celé republice.

Po listopadu 1989 začíná nová éra celé naší společnosti, a stejně tak i Vítkovic. Potřeba železa se podstatně snížila, svou roli sehrály i ekologické důvody, a tak 27. září roku 1998 se konal poslední odpich na vysoké peci č. 1. Vítkovické pece vychladly a obrovský areál se stal kulturní památkou. Vyvstala otázka, co dál…

Otázky Václava Moravce:

Dále doporučujeme - Otázky Václava Moravce (19. května). Hlavní témata jsou zákon o odpadech, změny, které obsahuje (např. poplatky z likvidace autovraků), zacházení s odpady v ČR – budoucnost odpadového hospodářství, skládky vs. spalovny, Národní park Křivoklátsko – zamítavé stanovisko radních Středočeského kraje; Národní park Šumava – návrhy zákonů o NPŠ, výtky stínové rady NPŠ a ekologických organizací k vládní verzi, stanovisko dotčených obcí, postoj Senátu PČR, strategie MŽP pro ochranu přírody a postoj k vyhlašování chráněných lokalit. Hlavní hosté další části pořadu budou Tomáš Chalupa /ODS/, ministr životního prostředí; Ladislav Miko, bývalý ministr životního prostředí, náměstek generálního ředitele pro zdraví a spotřebitele, EK. Hosté na telemostu budou Jaromír Bláha, ekolog, Hnutí Duha; Jiří Hůlka, starosta města Horní Planá, místopředseda, Svaz obcí Národního parku Šumava
 

Zdroj: https://www.ceskatelevize.cz

Oddělení integrace OI ČIŽP provedla za rok 2012 645 kontrol na 531 zařízení a provozovnách. Tento počet zahrnuje jak kontroly dle zákona o integrované prevenci, tak i dle zákona o IRZ. Ve sledovaném období bylo zahájeno celkem 104 správních řízení. Počet rozhodnutí o pokutě (nabyly právní moci v roce 2012) byl 108. Rozmezí uložených pokud se v roce 20012 pohybovalo od 1 tisíce do 5,5 milionů korun a celková výše pokut v právním moci činila necelých 10 miliónů korun. Průměrná výše uložené pokuty na rozhodnutí v právní moci činila přibližně 92 tisíc korun. Závěrem ČIŽP ve zprávě konstatuje, že porušování povinností provozoven s vydaným integrovaným povolením vykazuje sestupnou tendenci. ČIŽP  zejména zjistila porušení právních předpisů z pohledu neplnění podmínek integrovaného povolení, nesplnění ohlašovací povinnosti, neplnění povinností dle zákona o odpadech a ovzduší a dle vodního zákona. Z pohledu porušení právních předpisů v oblasti IRZ se týkala zejména nepodání včasného hlášení, ohlášení nesprávných údajů, neohlášení přenosů odpadů či znečišťujících látek v odpadech.

Dokumenty ke stažení:

Zpráva o činnosti ČIŽP v oblasti integrovaných agend za rok 2012

Tabulkový přehled činnosti ČIŽP v oblasti integrovaných agend za rok 2012

Grafická příloha pro činnost ČIŽP v oblasti integrovaných agend za rok 2012

Zdroj: IPPC

Vláda ve středu schválila dokument Strategie působení ČR v EU – aktivní politka pro konkurenceschopnou Evropu. Dokument definuje klíčové zájmy české politiky v Evropské unii. Opatření z pohledu politiky životního prostředí by měla být v souladu se zachováním a podporou konkurenceschopnosti evropského průmyslu a zemědělství v kulturní krajině. Vláda hodlá podporovat snahy EU o dosažení mezinárodního konsensu na snížení emisí skleníkových plynů. Z pohledu energetiky vláda řadí mezi hlavní české priority diverzifikaci zdrojů a přepravních tras dodávek surovin a zajištění odpovídající infrastruktury, posílení jednotného přístupu EU ve vnějších energetických vztazích, zajištění plynulosti dodávek a zvýšení zásob ropy a plynu, posílení mechanismů reakce na krizové stavy, zvyšování energetické účinnosti a optimální využívání domácích zdrojů EU. Vláda pamatuje také na vědu, výzkum a technologický rozvoj.

Životní prostředí

Vláda bude v EU vystupovat v souladu s prioritami schválené Státní politiky životního prostředí ČR 2012 - 2020. Obecnou průřezovou prioritou je efektivní využívání zdrojů. Integrace ochrany biologické rozmanitosti, přírody a šetrnosti k životnímu prostředí obecně i v rámci všech sektorových politik EU patří rovněž k prioritám ČR. Opatření politiky životního prostředí by však měla být v souladu se zachováním a podporou konkurenceschopnosti evropského průmyslu a zemědělství v kulturní krajině. Vláda hodlá podporovat snahy EU o dosažení mezinárodního konsensu na snížení emisí skleníkových plynů.

Mezinárodní agenda

Vláda zamýšlí podporovat aktivní roli EU v agendě ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje na mezinárodní scéně. Současně bude vláda pokračovat především v aktivní participaci na naplňování politických závazků přijatých v rámci OSN s důrazem na zapojení do procesů vzešlých z konference Rio20+ (zejména podpora posílení Programu OSN pro životní prostředí a přijetí Cílů udržitelného rozvoje). Jako klíčové nástroje realizace ochrany životního prostředí na mezinárodní úrovni vidí vláda mnohostranné environmentální smlouvy, a proto bude prostřednictvím EU prosazovat jejich efektivní naplňování se zohledněním zájmů ČR. V rámci ochrany klimatu bude podporovat uzavření nové mezinárodní dohody do roku 2015, která by zahrnovala všechny nejvýznamnější světové ekonomiky a emitenty a brala v úvahu geopolitické a ekonomické změny od roku 1992, kdy byla přijata současná Rámcová úmluva (UNFCCC), a dopad na konkurenceschopnost. V kontextu Strategie EU pro biodiversitu do roku 2020 bude vláda podporovat praktické naplňování mezinárodně dohodnutých cílů na ochranu biodiversity (tzv. Cílů z Aiči).

Opatření v oblasti ochrany životního prostředí

Vláda bude aktivně jednat s orgány EU, především EK, s cílem prosadit zájmy ČR, vyplývající ze Státní politiky životního prostředí ČR 2012-2020, a realizovat související projekty, konkrétně např. v oblasti zlepšení kvality ovzduší, nakládání s odpady, energetických úspor nebo alternativní dopravy. Při schvalování a realizaci 7. Akčního programu pro životní prostředí EU bude ČR klást důraz na řádnou implementaci stávající legislativy, přičemž případné nové legislativní návrhy a cíle musí být prokazatelně vyhodnoceny z hlediska přínosů a nákladů. Vláda rovněž aktivně podpoří legislativní návrhy EU související s legislativou REACH (Registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek), které by měly zabezpečit pokles finanční zátěže prostřednictvím snížení poplatků pro malé a střední podniky.

Opatření v oblasti ochrany klimatu

Vláda bude usilovat o efektivní dosažení cílů v sektorech zahrnutých v systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) i mimo EU ETS do roku 2020 a o racionální debatu o nastavení nového klimaticko-energetického rámce do roku 2030 - zejména s ohledem na zajištění stability investičního prostředí pro nízkoemisní zdroje. Česká republika využije nejméně 50 % výnosů z EU ETS na financování prorůstových opatření, zejména v oblasti energetické účinnosti a úspor (program Nová zelená úsporám).

Energetika

Zabezpečení dostatečných energetických zdrojů je v současném globálním kontextu jedním z určujících faktorů ekonomického rozvoje. Klíčovými tématy z pohledu Evropské unie jsou posilování energetické bezpečnosti, zvyšování energetické účinnosti a posílení konkurenceschopnosti. Konkurenceschopné ceny energií pro evropský průmysl i jejich sociální přijatelnost pro domácnosti jsou dalším předpokladem rozvoje evropské klimatické a energetické politiky.

Dobudování podmínek pro vznik jednotného vnitřního trhu

Integrovaný a plně liberalizovaný vnitřní trh je nezbytným předpokladem společné energetické politiky a současně nástrojem ke zvyšování energetické bezpečnosti Evropy. Je rovněž prostředkem pro zvyšování konkurence na energetických trzích a z ní plynoucích benefitů pro všechny spotřebitele. Česká republika implementovala třetí energetický balíček do národní legislativy a usiluje o jeho efektivní realizaci a další zvyšování míry integrace, liberalizace a regionální spolupráce na evropském energetickém trhu s cílem dosáhnout plného fungování jednotného vnitřního trhu (pro oblast elektroenergetiky v souladu s principy schváleného cílového modelu trhu). Uvolnění energetického trhu by však mělo být finančně, technologicky a administrativně efektivní. Důležitou roli bude hrát realizace infrastrukturních projektů společného zájmu. Plná integrace evropských energetických trhů nebude možná bez dostatečné energetické infrastruktury jak na národní, tak na přeshraniční úrovni.

Modernizace evropské energetické infrastruktury

Dostatečně robustní energetická infrastruktura umožňující integraci přeshraničních výměn energie (ať již komerčně vyvolaných nebo havarijních v případě krizových situací) je z ohledu vlády jedním z hlavních požadavků pro naplňování všech tří pilířů evropské energetické politiky. Výstavba energetické infrastruktury by přitom z pohledu ČR měla být koordinována na mezinárodní, respektive regionální úrovni. Z pohledu vlády je důležité plné využití potenciálu plynoucího z evropského infrastrukturního balíčku. Zájmem ČR je zařazení českých projektů mezi projekty společného zájmu (PCI). Z tohoto pohledu vláda považuje CEF za zastřešující nařízení pro financování důležitých projektů v oblasti energetiky. Vláda si uvědomuje nutnost obnovy evropské energetické infrastruktury za použití nových technologií, zvyšujících energetickou účinnost a přinášejících úspory. Vláda upřednostňuje zachování tržních principů při výstavbě a modernizaci energetické instrastruktury, současně však bude podporovat využití prostředků z EU (CEF, strukturální fondy, EIB atd.) a jiných relevantních fondů.

Diverzifikace dodavatelů a dopravních tras energií

Mezi hlavní české priority v rámci unijní energetické politiky patří diverzifikace zdrojů a přepravních tras dodávek surovin a zajištění odpovídající infrastruktury, posílení jednotného přístupu EU ve vnějších energetických vztazích, zajištění plynulosti dodávek a zvýšení zásob ropy a plynu, posílení mechanismů reakce na krizové stavy, zvyšování energetické účinnosti a optimální využívání domácích zdrojů EU. Vláda bude též podporovat diverzifikaci zdrojů elektrické energie, včetně obnovitelných zdrojů. Základním principem musí být možnost států volit svůj energetický mix s ohledem na své geograficko-klimatické, geologické a ekonomické podmínky. Zároveň musí být na úrovni EU dodržován princip technologické neutrality. bezpečná jaderná energetika pro ČR zůstane i nadále perspektivní alternativou. Vláda v principu souhlasí s opatřeními vedoucími ke zvýšení energetické účinnosti s tím, že při jejich realizaci bude zohledněna i jejich nákladová efektivita. Vláda má zájem na omezování dalšího zvyšování energetické závislosti EU na třetích zemích, zvýšení bezpečnosti a stability v zásobování zemí EU plynem a ropou a vybudování stabilních vztahů s dalšími dodavateli a tranzitéry energetických surovin. Vláda bude podporovat jednání se státy kaspické oblasti a hledat podporu pro úspěšnou realizaci projektu „Jižního koridoru“, jehož prostřednictvím by byl přepravován zemní plyn či ropa z regionu do Evropy, a jenž by takto přispěl k diversifikaci dodávek.

Energetická účinnost

Vláda v principu podporuje opatření vedoucí ke zvýšení energetické účinnosti s tím, že při jejich realizaci bude zohledněna i jejich rentabilita. Energetická účinnost je jedním ze základních pilířů energetické strategie ČR. ČR podporuje rozšiřování působnosti směrnic k ekodesignu a štítkování a také stanovení závazných hodnot pro minimální účinnost při výrobě elektřiny a tepla i při distribuci energie. Vláda upřednostní nezávazné a indikativní cíle v oblasti energetické účinnosti. Vláda bude dále podporovat zvyšování energetické účinnosti a bude klást důraz na řádnou nákladově efektivní implementaci směrnice o energetické účinnosti.

Podpora regionálních iniciativ

Nezastupitelnou úlohu vláda přisuzuje regionálním iniciativám, jež by měly tvořit předstupeň evropského integrovaného trhu, především pokud jde o vytváření přeshraničních propojení a koordinovaného provozování soustav. Základní prioritou vlády v oblasti elektroenergetiky je implementovat na všech přeshraničních profilech cílový model trhu EU v souladu s harmonogramem stanoveným Komisí. V plynárenství je prioritou integrace trhů se zemním plynem, minimálně na úrovni regionu. Spolu s partnery z visegrádské čtyřky, případně s dalšími zeměmi střední a východní Evropy, bude vláda i nadále podporovat výstavbu Severo-jižního propojení. Velký potenciál vláda spatřuje v koordinovaném výběru projektů společného zájmu mezi zeměmi střední a východní Evropy.

Posílení vedoucího postavení Evropy v oblasti energetických technologií a inovací

Vláda se aktivně zapojuje do iniciativ v rámci SET plánua podporuje veškeré činnosti v oblasti vývoje energetických technologií a inovací, vysoký zájem máme o podporu technologií akumulace, technologií z oblasti jaderné energetiky i alternativních pohonných hmot. Pokud bude EU financovat výzkumné a inovativní projekty v oblasti energetiky z veřejných prostředků, bude vláda trvat na jejich nediskriminačním rozdělení.

Harmonizace podpory obnovitelných zdrojů energie

Vláda hodlá podporovat snižování energetické náročnosti a dosažení většího podílu nízkoemisních zdrojů v energetickém mixu. To se však musí dít v souladu s cílem zvyšování evropské i české konkurenceschopnosti. V diskusích o novém politickém rámci podpory obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 bude vláda prosazovat pouze nezávazné cíle, které budou v souladu s ekonomickými a technickými kapacitami ČR. Tyto cíle a nástroje jejich dosažení by měly mít minimální dopad na koncové spotřebitele. Další podpora OZE na celoevropské úrovni musí být prováděna ruku v ruce s rozvojem sítí, dostatečnými rezervními a akumulačními kapacitami a chytrým řízením. ČR doporučuje s ohledem na další rozvoj OZE soustředit se na nástroje podporující jejich bezpečnou integraci do sítí a na odstraňování administrativně-technologických překážek pro ty OZE, které se dokáží na trhu uplatnit bez podpůrných dotací. Přímé ekonomické dotace by měly být postupně zcela odbourány (s výjimkou oblasti vědy a výzkumu s vysokým potenciálním multiplikačním efektem).

Jaderná energie

Vláda bude podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů a zároveň pokračovat v rozvoji jaderné energetiky. Stejný přístup bude podporovat i na úrovni EU s tím, že určení energetického mixu musí zůstat v kompetenci členských států. Vláda hodlá prosazovat vnímání jaderné energie jako bezpečného, čistého, nízkoemisního zdroje, který bude v budoucnosti hrát významnou úlohu při vytváření systému bezuhlíkové energetiky. Vláda bude proto na úrovni EU prosazovat uznání jaderné energie jako rovnocenného nízkoemisního zdroje v energetickém portfoliu.

Vysoká úroveň zabezpečení jaderných zařízení

Vláda se bude aktivně podílet na tvorbě legislativního rámce EU pro jadernou bezpečnost, který by neměl vést k neopodstatněné regulaci ohrožující rozvoj sektoru, a měl by přispívat k udržení vysoké úrovně bezpečnosti jaderných zařízení provozovaných v EU.

Věda, výzkum a technologický rozvoj

Na ministerstvu životního prostředí se právě projednávají změny v legislativě odpadového hospodářství. Občané a firmy by v jejich důsledku mohli v budoucnu platit za odvoz a likvidaci odpadů několikanásobně více než doposud. Toto riziko hrozí, budou-li citelně zvýšeny poplatky za skládkování (mluví se až o jejich 100% nárůstu). Jak je opakovaně sdělováno, důvodem má být prosazování stavby nových spaloven komunálních odpadů, které by bez navýšení poplatků nebyly schopny ve stávající ekonomice odpadového hospodářství obstát. Podle České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) je však cesta navrhovaného zdražení a souvisejících změn v systému, který dosud kvalitně fungoval na bázi volného trhu, zbytečná a bude mít sociální dopady. Je zde reálné riziko, že preference stavby nových spaloven komunálních odpadů zabrzdí rozvoj dalších technologií, omezí obce v rozhodování, jak naložit s odpadem, a zvýší ceny za odvoz a nakládání s odpady občanům a firmám. Zdražení služeb může rovněž vézt k opětovnému vzniku většího počtu černých skládek.  Více ZDE

Navrhovaná změna zákona o odpadech má umožnit, aby obce mohli stanovit obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti, na kterých místech v obci může být zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů povoleno a dále omezení provozní doby takového zařízení. Navrhovaná právní úprava by měla přinést zpřísnění podmínek pro podnikání tohoto druhu a zlepšení kontrolovatelnosti ze strany samosprávy, která je realizací této činnosti nejvíce dotčena, uvádějí poslanci ve svém návrhu. Změna zákona má nabýt účinnosti 1. ledna 2015. Více ZDE

Evropská agentura pro chemické látky vyzývá k veřejné konzultaci k návrhům harmonizované klasifikace a označování pro kyselinu boritou a lenacil. Komentáře mohou zainteresované subjekty předkládat v anglickém jazyce do 28. června 2013 formou elektronického formuláře v tabulce na stránkách ECHA. Více ZDE

Řada českých firem při nakládání s vysloužilými elektrozařízeními porušuje zákon o odpadech. Za protiprávní nakládání s odpady jim přitom hrozí sankce až do výše 50 milionů korun. Elektroodpad mají podle zákona předat ke zpětnému odběru nebo přímo jeho oprávněnému zpracovateli. Namísto toho staré elektropřístroje často nelegálně prodávají. Důvodem přitom není jen zištnost, ale často i neznalost. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí bude mít díky pozměňovacímu návrhu přístup do registru vozidel, který je podmínkou pro vydávání emisních plaket.

Žádosti o vystavení emisních plaket, které umožní řidičům vjezd do nízkoemisní zóny, je možné podávat korespondenčně, resp. elektronicky. Přílohou žádosti v takovém musí být kopie technického průkazu. Pro případ nutnosti ověření pravosti údajů uvedených v kopii technického průkazu je ale třeba, aby osoba vydávající emisní plaketu měla přístup do registru silničních vozidel nebo disponovala vlastní databází, v níž by bylo možné ověřovat pravdivost údajů.

Ze zákona jsou distribucí emisních plaket pověřeny obecní úřady obcí s rozšířenou působností (ty mají přístup do registru) a Ministerstvo životního prostředí, které může na základě zákona o ochraně ovzduší pověřit distribucí emisních plaket také jinou osobu.

Pro ověření pravosti údajů uvedených v kopii technického průkazu je však třeba, aby mělo i Ministerstvo životního prostředí, které je ze zákona také zmocněno vydávat emisní plakety, přístup k uvedeným informacím v registru silničních vozidel.

Z tohoto důvodu byl připraven pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, který ministerstvu přístup do registru pro účely vydávání emisních plaket umožní.

Zdroj: MŽP

Aktuální vydání Priority se věnuje propojení Operačního programu Životní prostředí s programem Nová zelená úsporám. Mimo jiného uvádí, že finanční prostředky v programu Nová zelená úsporám by měly být rozděleny v poměru 70 % pro obytné budovy (RD a BD) a 30 % pro budovy veřejného sektoru. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že je upřednostněna podpora obytných budov na úkor budov veřejného sektoru. Avšak na budovy veřejné služby by měly být v dalším období uvolněny další prostředky právě z nástupce Operačního programu Životní prostředí. Nedílnou součástí Priority jsou ukázky úspěšných projektů podpořených z Operačního programu Životní prostředí. Hlavní reportáž se zaměřuje na projekt pořízení drtiče stavebních odpadů.

Dokument ke stažení:

Priorita 04/2013

Zdroj: SFŽP

Ministerstvo životního prostředí v případě výstavby v oblasti přírodní památky Milíčovské rybníky a les na pražském Jižním Městě nedostatečně odůvodnilo, že zájem na výstavbě bytů je skutečně veřejným zájmem (a nejen soukromým zájmem investora) a že tento zájem převažuje nad veřejným zájmem na ochraně zvláště chráněných živočichů.

Takový je názor Nejvyššího správního soudu ve věci společnosti Skanska a.s. (osoba zúčastněná na řízení), které v roce 2008 ministerstvo povolilo výjimku podle zákona o ochraně přírody a krajiny pro realizaci stavby obytných domů v oblasti přírodní památky Milíčovské rybníky a les na pražském Jižním Městě. Výjimka byla udělena z obecného zákazu škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů; konkrétně ze zákazu rušit a poškozovat sídla užívaná živočichy – skokanem skřehotavým (kriticky ohrožený druh), kuňkou ohnivou, skokanem zeleným, čolkem obecným, čolkem velkým, ještěrkou obecnou, slepýšem křehkým a ledňáčkem říčním (silně ohrožené druhy). Proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí (žalovaný) si podalo žalobu občanské sdružení Hezké Jižní Město. Městský soud v Praze žalobě vyhověl. Rozsudek městského soudu napadli kasační stížností žalovaný a společnost Skanska.

Nejvyšší správní soud přisvědčil námitkám občanského sdružení a závěrům městského soudu; zejména se zabýval zákonností udělení předmětné výjimky. Zásadní otázkou bylo, v jakých případech může být výjimka z ochrany zvláště chráněných živočichů odůvodněna veřejným zájmem na výstavbě bytů.

Soudci Nejvyššího správního soudu jsou přesvědčeni, že „veřejný zájem musí být výslovně formulován ve vztahu ke konkrétní posuzované záležitosti a musí být přesvědčivě odlišen od zájmu soukromého”. Veřejný zájem je přitom třeba vyvodit z právní úpravy,  z právní politiky a z posouzení různých hodnotových hledisek podle úkolů veřejné správy v příslušné oblasti (sociální, kulturní, ochrany životního prostředí apod.).

V posuzovaném případě je nesporným veřejným zájmem ochrana zvláště chráněných živočichů, protože napadené správní rozhodnutí je rozhodnutím o udělení výjimky z obecného zákazu škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje těchto živočichů, přičemž předmětná výjimka byla udělena soukromé společnosti, která hodlá realizovat svůj investiční záměr, jehož cílem je s největší pravděpodobností její zisk. Skutečnost, že vedlejším důsledkem podnikatelské činnosti osoby zúčastněné na řízení je uspokojení bytové potřeby jejích zákazníků, ještě nemusí vytvářet odpovídající sociální veřejný zájem.

„Ministerstvo nedostatečně odůvodnilo, v čem spatřuje naléhavý veřejný zájem na výstavbě bytů v příslušné lokalitě, kde tato výstavba zasahuje do ochrany zákonem zvlášť chráněných druhů, a to způsobem, který zvolila osoba zúčastněná na řízení. Pokud by pak snad i existoval naléhavý veřejný zájem na výstavbě bytů, nebylo prokázáno, že jej nelze uspokojit jiným řešením, které by realizovalo požadovaný záměr na výstavbě bytů a současně minimalizovalo případný zásah do zákonné ochrany zvlášť chráněných druhů živočichů,“ shrnula rozhodnutí předsedkyně senátu NSS Kateřina Šimáčková.