Komise 16. března představila plán na zajištění přístupu EU k bezpečným, diverzifikovaným, cenově dostupným a udržitelným dodávkám kritických surovin, především pro odvětví, jako např. průmysl s nulovými čistými emisemi, digitální průmysl, letectví a kosmonautika a odvětví obrany. Navržený Akt o kritických surovinách rovněž zlepšuje schopnost EU monitorovat a zmírňovat rizika, posiluje oběhovost a udržitelnost a vytváří příznivé regulační prostředí pro odvětví s nulovými čistými emisemi a konkurenceschopnost evropského průmyslu. Nařízení stanoví hodnoty pro domácí kapacity pro diverzifikaci dodávek v EU do roku 2030 následovně: nejméně 10 % roční spotřeby EU pro těžbu, nejméně 40 % roční spotřeby EU pro zpracování, nejméně 15 % roční spotřeby EU pro recyklaci, ne více než 65 % roční unijní spotřeby každé strategické suroviny v jakékoli příslušné fázi zpracování z jediné třetí země. Návrh má také za cíl snížit administrativní zátěž, monitorovat dodavatelské řetězce, zvýšit investice do výzkumu, inovací a dovedností, lépe využívat strategie Global Gateway a diverzifikovat dovoz kritických surovin,

Komise svým návrhem z 16. března chce vytvořit z EU základnu pro výrobu čistých technologií a zelená pracovní místa. Tento návrh je součástí průmyslového plánu EU a má za cíl posílit především odolnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu. Návrh vytváří lepší podmínky pro zřizování projektů s nulovou spotřebou v Evropě a přiláká investice a podpoří tvorbu kvalitních pracovních míst a dosažení energetické nezávislosti. Tento návrh pomůže také zvýšit odolnost evropských dodavatelských řetězců čisté energie. Mezi technologie, které mají napomáhat decarbonizaci patří: solární fotovoltaika a solární termální energie, větrná energie na pevnině a obnovitelná energie na moři, baterie a skladování, tepelná čerpadla a geotermální energie, elektrolyzéry a palivové články, bioplyn/biometan, zachycování, využívání a skladování uhlíku a síťové technologie, udržitelné technologie alternativních paliv, pokročilé technologie výroby energie z jaderných procesů s minimálním odpadem z palivového cyklu, malé modulární reaktory a související nejlepší paliva ve své třídě.

Další informace:

Net-Zero Industry Act: Making the EU the home of clean technologies manufacturing and green jobs

Ministři životního prostředí členských států se dnes v Bruselu dohodli na přístupu členských států ke změně pravidel pro regulaci průmyslových emisí v EU. Nová pravidla se rozšíří na některé další průmyslové a zemědělské sektory, přináší ale i možnost zjednodušeného režimu pro farmáře. Ministři také jednali o legislativě, která se týká čištění městských odpadních vod, obalů a obalových odpadů a nových pravidel pro certifikaci činností, které vedou k pohlcování uhlíku. Delegaci ČR vedl poprvé ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Důležitým bodem dnešního zasedání Rady pro životní prostředí bylo přijetí společné pozice členských států ke změně směrnice o průmyslových emisích, která je hlavním evropským nástrojem v oblasti průmyslového znečišťování životního prostředí. Návrh přináší několik podstatných změn, zejména rozšiřuje rozsah působnosti o těžbu průmyslových nerostů a rud, výrobu baterií a některé kategorie hospodářských zvířat. Pro farmy však umožňuje zavést zjednodušené povolování či celý proces nahradit registrací.

„Jsem rád, že se nám podařilo najít kompromis, který přijala velká většina zemí EU, a to včetně České republiky. Návrh odráží dnešní realitu a jde o vyvážený kompromis mezi ochranou životního prostředí, zapojením veřejnosti a dopady na průmysl, zaměstnanost a zemědělství,“ uvedl ministr Hladík.

Intenzivní debata k návrhu proběhla již během českého předsednictví a nyní se podařilo dosáhnout kompromisního znění, které obsahuje například výjimku z rozsahu směrnice pro volně chovaná zvířata. Na finální podobě nové legislativy se členské státy budou muset dohodnout s Evropským parlamentem, který svou pozici teprve chystá.

Ministři dále vedli diskuzi o návrhu nových pravidel pro oblast obalů a obalových odpadů, který byl zveřejněn v listopadu 2022. Většina ministrů podotkla, že předložené cíle jsou v některých případech příliš ambiciózní a nedostatečně zohledňují různé podmínky v jednotlivých členských státech či již dobře fungující národní systémy odpadového hospodářství. To se týká například redukce množství odpadu či zvýšení opětovného použití a recyklovaného obsahu v obalech.

„Zdůraznil jsem, že je potřeba zajistit, aby členské státy i celý sektor měly dostatek času pro zavedení nových pravidel do praxe. Musíme nastavit systém tak, aby nedocházelo k nejasnostem a aby nejistota ohledně nových povinností nebrzdila potřebné investice a inovace a další posílení recyklace a oběhového hospodářství,“ zdůraznil ministr životního prostředí Petr Hladík.

Dalším bodem na programu byla debata o revizi směrnice o čištění městských odpadních vod v EU. Stávající směrnice vstoupila v platnost již v roce 1991 a je potřeba přizpůsobit ji aktuálním technologickým i vědeckým poznatkům. Návrh předpokládá i rozšíření rozsahu směrnice tak, aby zahrnovala standardy čištění odpadních vod i pro aglomerace s nižším počtem obyvatel než doposud. Rovněž se rozšiřuje rozsah znečišťujících látek, které má proces čištění odstraňovat.

Poslední projednávaný legislativní návrh se týkal dobrovolného rámce pro certifikaci pohlcování uhlíku. Jeho cílem jsou společná pravidla, podle kterých bude možné certifikovat ukládání CO2 např. v zemědělské půdě, lesích, výrobcích nebo pomocí technologií. Pravidla počítají s kritérii, jako je měřitelnost, dlouhodobost uložení a udržitelnost.

ČR na jednání zdůraznila význam pohlcování uhlíku, které by ale zároveň nemělo zpomalovat úsilí o snižování emisí skleníkových plynů. Ve vztahu k novému rámci je třeba posilovat důvěru investorů, stimulovat poptávku po certifikaci, ale současně nevytvářet prostor pro případné spekulace. Nová legislativa by měla řešit riziko zpětného uvolnění uhlíku do atmosféry.

Ministr Hladík zároveň využil svou první pracovní cestu do Bruselu k jednání se svými protějšky z Německa, Rakouska, Polska, Slovenska, Francie a Španělska, které se od 1. července stane předsednickou zemí EU. Setkal se i s generálními řediteli Evropské komise pro životní prostředí a klima a také komisařem pro životní prostředí Virginijusem Sinkevičiusem.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh směrnice přijaté Komisí k ochraně pracovníků před expozicí chemických látek (olovo a diisokyanáty). Tato iniciativa aktualizuje směrnici EU o ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli (98/24/ES).

Z návrhu směrnice: Olovo a jeho soli:

• Biologické vyšetření musí zahrnovat měření hladiny olova v krvi (PbB) pomocí absorpční spektroskopie nebo metody poskytující rovnocenné výsledky. Závazná biologická limitní hodnota je: 15 μg Pb/100 ml krve.

• Lékařský dohled se provádí, pokud je expozice koncentraci olova ve vzduchu vyšší než 0,015 mg/m3, počítáno jako časově vážený průměr za 40 hodin týdně, nebo pokud se u jednotlivých zaměstnanců naměří hladina olova v krvi vyšší než 9 μg Pb/100 ml krve.

• Doporučuje se, aby hladina olova v krvi u žen v reprodukčním věku nepřekračovala referenční hodnoty pro obecnou populaci, která není v příslušném členském státě EU vystavena olovu při práci (doporučuje se 4,5 µg/100 ml.)

Máme informace, že Evropský odborový institut (ETUI) navrhuje Komisi, aby všechny limity sjednotila na variantě (pro ženy v reprodukčním věku), jinak hrozí žalobou za diskriminaci u Soudního dvoru EU.

Dokument ke stažení:

• EU 39_23 EK Návrh směrnice COM(2023)71

• EU 39_23 EK Příloha

• EU 39_23 EK Souhrn posouzení dopadů

Návrh vyhlášky o poplatkovém přiznání při ukládání - Vyhláška je zpracována k provedení ustanovení § 14 odst. 7 zákona č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur. Jejím cílem je stanovit formu a strukturu poplatkového přiznání k poplatku za ukládání CO2 do přírodních horninových struktur.

Dokument ke stažení:

• 42_23_Materiál

• 42_23_Důvodová zpráva

Evropský parlament přijal 14.3.2023 revizi tzv. nařízení o sdílení úsilí 486 hlasy pro, 132 hlasů bylo proti a 10 se zdrželo hlasování. Nařízení stanoví závazné roční hodnoty snižování emisí skleníkových plynů pro každý členský stát. Emisní limity se vztahují na silniční dopravu, vytápění budov, zemědělství, malá průmyslová zařízení a nakládání s odpady. V současné době tak nařízení reguluje přibližně 60 % všech emisí EU.

Revize nařízení zvyšuje evropský cíl pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 z 30 % na 40 % ve srovnání s hodnotami z roku 2005. Cíle snižování emisí na rok 2030 pro jednotlivé státy vychází z HDP na obyvatele a nákladové efektivnosti a pohybují se mezi 10 a 50 %. Je to vůbec poprvé, co jsou tyto cíle stanoveny pro každý členský stát. Země EU budou rovněž muset každý rok dohlédnout na to, aby nepřekročily svůj roční emisní příděl.

Flexibilita a transparentnost

Nařízení nastavuje rovnováhu mezi tím, že země EU potřebují k dosažení svých cílů flexibilitu, a tím, že je zároveň třeba zajistit spravedlivou a sociálně vyváženou transformaci a odstranit mezery, aby byl splněn celkový cíl EU v oblasti snižování emisí. Z tohoto důvodu existují limity pro to, kolik emisí si mohou členské státy ušetřit z předchozích let či půjčit z let budoucích a do jaké míry je povoleno obchodování s emisními příděly mezi státy.

Parlament si navíc vyžádal, aby Komise zveřejňovala informace o vnitrostátních opatřeních ve snadno přístupném formátu a vedla tak členské státy k větší odpovědnosti.
 

Prohlášení zpravodajky

Zpravodajka Jessica Polfjärdová (EPP, SV) po hlasování uvedla: „Tato legislativa představuje v plnění klimatických cílů EU obrovský krok vpřed. Nová pravidla pro vnitrostátní snižování emisí zajišťují, že svým dílem přispějí všechny členské státy a stávající mezery budou odstraněny. Vyšleme tím jasný signál, že program EU pro ochranu klimatu je konkurenceschopný a účinný a může sloužit za vzor zbytku světa“.

Další postup

Znění nyní musí formálně schválit také Rada. Poté bude zveřejněno v Úředním věstníku EU a v platnost vstoupí o 20 dní později.

Souvislosti

Nařízení o sdílení úsilí je součástí balíčku „Fit for 55“, což je plán EU na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % ve srovnání s hodnotami z roku 1990. Tyto cíle jsou v souladu s evropským právním rámcem pro klima.

Nová směrnice má zrychlit a zjednodušit otevírání nových dolů v Evropě. Počítá také s tím, že strategické projeky získají veřejnou finanční podporu. Více ZDE

V Indonésii probíhají stavební práce na novém hlavním městě, které má nahradit Jakartu. Úřady slibují „udržitelnou lesní metropoli“, která staví do popředí životní prostředí a do roku 2045 chce být uhlíkově neutrální. Podle kritiků však výstavba města Nusantara ještě více znehodnotí indonéskou krajinu, na níž se už podepsaly plantáže palmy olejné či těžba uhlí, píše agentura AP. Více ZDE

Do 31. března je stále možné nominovat administrativní budovy, domy, veřejná prostranství, parky, úpravy řek či území v krajině do 5. ročníku celostátní soutěže Adapterra Awards, kterou pořádá Nadace Partnerství ve spolupráci s Integra Consulting. Podmínkou je, aby se jednalo o již realizované projekty a byly adaptované na budoucnost – tedy na častější období sucha, zvyšování teploty a vlny veder i četnější přívalové srážky. Přihlášku je možné podat na www.adapterraawards.cz a získat finanční i věcné ceny v jednotlivých kategoriích – Volná krajina, Zastavěná území, Náš domov a Pracovní prostředí. O vítězích rozhodne odborná porota, o Ceně sympatie pak v internetovém hlasování veřejnost. Kromě toho pořadatelé udělí také speciální ocenění nejlepším projektům z Prahy, Moravskoslezského a Jihomoravského kraje či regionů sousedících s Rakouskem.

Dle dat Českého hydrometeorologického ústavu se u nás průměrná teplota v letních měsících za posledních padesát let zvýšila o téměř 3 °C. Počet tropických dnů, kdy teplota překročí třicítku, roste, a očekává se, že v budoucnu takových dnů můžeme očekávat ročně i 30. Prodlužovat se podle odborníků bude období bez dešťů vedoucí k vysušování krajiny. Setkávat se budeme také častěji s bouřkami a prudkými lijáky, krupobitím či přírodními požáry. Všechny tyto situace s sebou nesou důsledky ovlivňující život obyvatel, životní prostředí i ekonomiku. 

„Vedro obtěžuje, ohrožuje zdraví starších a nemocných obyvatel, zvyšuje kvůli klimatizaci energetické zatížení měst. Sucho působí na množství zemědělské úrody, erozi půdy, v obcích má pak vliv na kvalitu pitné vody nebo stav zeleně. Přívalové srážky zase způsobují škody na majetku a infrastruktuře, přetěžují kanalizaci a čistírny odpadních vod či splachují bahno z polí do okolních vesnic. Soutěž Adapterra Awards oceňuje projekty realizované u nás, které se těmto nově nastoleným podmínkám snaží přizpůsobit a jejich důsledky mírnit,” říká koordinátorka soutěže Andrea Křivánková z Nadace Partnerství. S kolegy se pak shodují, že odolná krajina i města se v budoucnu neobejdou bez dostatečného množství zeleně a vodních prvků, které přirozeně chladí své okolí. V zástavbě je pak potřeba pracovat na zlepšení hospodaření s dešťovou vodou, tak abychom ji zasákli v místě dopadu a nenechali odtékat pryč kanalizací. 

„Klimatická změna již probíhá a bude vyžadovat významné investice do adaptace. Z těchto důvodů jsme se rozhodli stát partnerem soutěže Adapterra Awards, a to kategorie Zastavěná území, kde se hojně uplatňují výrobky z cementu. Uvědomujeme si, že výroba cementu patří mezi ekologicky nejnáročnější disciplíny, přesto je ochrana životního prostředí naší prioritou a rádi bychom dosáhli do roku 2050 uhlíkové neutrality,” vysvětluje Marek Tláskal ze společnosti Českomoravský cement zapojení do soutěže v roli partnera.  

Celostátní kolo soutěže Adapterra Awards se dělí do 5 hlavních kategorií: Volná krajina, Zastavěná území, Náš domov, Pracovní prostředí a Cena sympatie. Z došlých přihlášek vybírá finalisty i vítězné projekty prvních čtyř uvedených kategorií odborná porota. Vítězové získávají finanční odměnu či věcnou cenu od partnerů soutěže – společnosti Nestlé (100 tisíc Kč), Českomoravský cement (50 tisíc Kč), SOLSOL (fotovoltaický set v hodnotě 50 tisíc Kč) a IVT Tepelná čerpadla (tepelné čerpadlo vzduch/vzduch v hodnotě 90 tisíc Kč). O Ceně sympatie rozhoduje od 1. srpna do 15. října veřejnost prostřednictvím online hlasování na webu soutěže. Vítěze internetového hlasování ocení společnost Delloitte finanční odměnou ve výši 50 tisíc Kč. Všechny vítězné projekty pořadatelé vyhlásí 1. listopadu na tematicky zaměřené konferenci v Praze.

Tento projekt byl podpořen grantem z Norských fondů.

Hlavní kategorie soutěže a ceny pro vítěze

• Volná krajina – finanční odměna ve výši 100 tisíc Kč od společnosti Nestlé Česko
• Zastavěná území – finanční odměna 50 tisíc Kč od společnosti Českomoravský cement
• Náš domov – fotovoltaický set od společnosti SOLSOL v hodnotě 50 tisíc Kč
• Pracovní prostředí – tepelné čerpadlo vzduch/vzduch IVT AERO v hodnotě 90 000 Kč od společnosti IVT Tepelná čerpadla s.r.o.
• Cena sympatie – finanční odměna 50 tisíc Kč od společnosti Deloitte

Speciální ocenění

• Cena Prahy (nejlepší projekt na území města Prahy)
• Cena Moravskoslezského kraje (nejlepší projekt na území Moravskoslezského kraje)
• Cena Jihomoravského kraje (nejlepší projekt v Zastavěném území v rámci Jihomoravského kraje)
• Cena českého příhraničí (nejlepší projekt na území Jihočeského, Jihomoravského kraje či Vysočiny)
• Cena rakouského příhraničí (nejlepší projekt na území Horního či Dolního Rakouska)

Harmonogram soutěže

• 2. 2. – 31. 3. 2023 – Přihlašování realizovaných projektů do soutěže (Online přihláška na www.adapterraawards.cz)

• 21. 2. 2023 – Online konference na téma Voda ve městě

• 1. 8. 2023 – Zveřejnění finálových projektů

• 1. 8. – 15. 10. 2023 – Online hlasování veřejnosti o Cenu sympatie

• 1. 11. 2023 - Vyhlášení vítězů na konferenci Adapterra Awards

Ministerstvo životního prostředí přichází s novinkou v Operačním programu Životní prostředí (OPŽP) pro šetření energiemi. Tentokrát nabídne dotaci na komplexní úsporné projekty na veřejných budovách. Ty umožní školám, nemocnicím, obecním úřadům a dalším veřejným budovám získat finanční prostředky na zateplení, modernizaci vnitřního osvětlení, instalaci fotovoltaiky, zelené střechy i systémy pro zachytávání, úpravu a rozvod srážkových a šedých vod nebo dobíjecí stanici pro elektromobily. Příjem žádostí u těchto výzev se zahájí na začátku dubna.

„Nejlepší energie je ta, kterou vůbec nemusíme vyrobit. Proto je dobré hledat úspory. V této aktuální výzvě dáváme důraz na komplexní rekonstrukce veřejných budov, které řeší nejen snížení jejich energetické náročnosti, ale zároveň i využití obnovitelných zdrojů energie, zvýšení kvality interiéru těchto budov, či posílení jejich schopnosti adaptovat se na změnu klimatu. Aktuálně vyhlášené výzvy tak umožní školám, nemocnicím, obecním úřadům a dalším veřejným budovám získat finanční prostředky nejen na realizaci zateplení, ale také na modernizaci vnitřního osvětlení a instalaci fotovoltaických panelů, zelené střechy nebo systémů pro zachytávání, úpravu a rozvod srážkových a šedých vod. V neposlední řadě bude možné si z dotace pořídit i dobíjecí stanici pro elektromobily. V závislosti na kvalitě projektu a jeho úspornosti může žadatel čerpat dotaci s mírou podpory od 40 do 70 procent,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že snižování energetické náročnosti rodinných a bytových domů se MŽP velmi komplexně věnuje v programu Nová zelená úsporám.

Koncept tzv. komplexních projektů je v OPŽP významnou novinkou a představuje model, kdy jsou do jednoho projektu integrovány aktivity z různých oblastí podpory. V případě OPŽP 2021-2027 se jedná o možnost kombinace opatření ze specifických cílů 1.1 (Energetické úspory) a 1.2 (Obnovitelné zdroje energie). Od dubna tak spouštíme dvě výzvy s názvem Komplexní úsporné projekty na veřejných budovách, ve kterých je pro žadatele připraveno pět miliard korun.

„Komplexní pojetí projektů, tedy těch, které sledují více cílů zároveň a neřeší izolovaně jednotlivosti, má pro žadatele nespornou výhodu v tom, že všechny investiční záměry lze takto administrovat prostřednictvím jedné žádosti v rámci jedné a té samé výzvy,“ dodal Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

„Komplexní energeticko-úsporný projekt kombinuje několik úsporných opatření dohromady. Ilustračním příkladem může být třeba škola, která fotovoltaikou osází svou střechu, zateplí okna a zavede technologie pro záchyt srážkových vod, které lze znovu využít například na splachování,“ popsal ministr Hladík s tím, že žádosti je možné podat do 1. března 2024.

O podporu na zvyšování energetické účinnosti budov je velký zájem. Na snižování jejich energetické náročnosti nabídl OPŽP v loňském roce výzvu zacílenou na výstavbu nových veřejných budov v pasivním nebo plusovém standardu s alokací téměř 1,5 miliardy korun. Z důvodu vyčerpání stanovené alokace výzvy byl příjem žádostí ukončen už po šesti týdnech po otevření výzvy.

• Výzva 37 pro Ústecký, Karlovarský, Pardubický, Liberecký, Královéhradecký, Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj

• Výzva 38 pro Středočeský, Plzeňský, Jihočeský, Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina

• Operační program Životní prostředí.

Zavedením samoobslužného výdeje obědů ve školních jídelnách by se podle iniciativy Skutečně zdravá škola ročně ušetřily tisíce tun potravin. Děti by si tak v jídelnách nabíraly jídlo podle vzorové porce, ale na talíř by si samy vzaly jen tolik jídla, kolik snědí. Podle iniciativy by se tak v jídelnách minimalizovalo zbytečné plýtvání, což by umožňovalo stravování i pro děti z nízkopříjmových rodin. Více ZDE

Komise se 10. března předběžně dohodla s EP a Radou na zpřísnění pravidel na podporu energetické účinnosti Cílem zpřísnění pravidel je efektivnější realizace evropské zelené dohody a plánu REPowerEU, a tím podpořit odhodlání EU stát se do roku 2050 klimaticky neutrální. Dosažení vyšších cílů je možné realizovat prostřednictvím lepších nástrojů, jako např.  zásadou „energetická účinnost na prvním místě“, která  získává poprvé právní sílu s jasným požadavkem, aby země EU zohlednily energetickou účinnost v politice, plánování a při rozhodování o velkých investicích v odvětví energetiky i mimo něj. Dohoda stanoví cíl EU v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030 ve výši 11,7 %, což překračuje původní návrh Komise „Fit for 55“. Země EU, dle nových pravidel, budou muset v letech 2024 až 2030 každoročně dosáhnout nových úspor v průměru ve výši 1,49 % konečné spotřeby energie, což je více než současných 0,8 %. Do konce roku 2030 budou muset postupně dosáhnout 1,9 %. Jedná se o důležitý nástroj k dosažení úspor energie v odvětvích, jako jsou budovy, průmysl a doprava. Revidovaná pravidla se také týkají veřejného sektoru a obcí

Evropská komise 9. března přijala, v souladu s průmyslovým plánem Green Deal, nový dočasný krizový a přechodový rámec, který mění a částečně prodlužuje platnost dočasného krizového rámce, který byl přijat dne 23. března 2022, a který je určen na podporu podpůrných opatření v odvětvích, která jsou klíčová pro přechod na čistě nulovou ekonomiku, Nový rámec má za cíl urychlit investice a financování výroby čistých technologií v Evropě a nadále podporovat opatření potřebná pro přechod na čistě nulový průmysl v podobě urychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie a skladování energie a režimů pro dekarbonizaci průmyslových výrobních procesů. Dle návrhu Komise, účinnější podpora je především v: (i) zjednodušení podmínek pro poskytování podpory malým projektům a méně vyspělým technologiím, jako je obnovitelný vodík, zrušením nutnosti výběrového řízení s výhradou určitých záruk; ii) rozšíření možností podpory pro zavádění všech typů obnovitelných zdrojů energie; iii) rozšíření možností podpory dekarbonizace průmyslových procesů přecházejících na paliva vyráběná z vodíku; a iv) stanovení vyšších stropů podpory a zjednodušených výpočtů podpory.

Rychlá občerstvení na Západě nakupují myčky nádobí a plastové tácky na hamburgery pak rotují mezi zákazníky podobně jako v lepších podnicích porcelánové talíře. Banalita? Ve skutečnosti převratná změna. Brzy snad i v Česku. Více ZDE