Ministerstvo životního prostředí připravuje legislativu pro zavedení zálohovaných PET lahví a plechovek. Náměstek ministerstva životního prostředí Petr Hladík však upozornil, že nejbližší termín spuštění systému zálohování je rok 2025. Testovací projekt zpětného odběru PET láhví a plechovek zahájily minulý týden Kaufland a Lidl. Lidé si jej mohou vyzkoušet v šesti prodejnách v republice. Více ZDE
 

Dle zjištění Ministerstva vnitra a Ministerstva financí došlo počátkem roku 2023 v řadě případů k situaci, kdy obce schválené obecně závazné vyhlášky, kterými zaváděly či měnily poplatky za komunální odpad, včas nevyhlásily ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů (dále jen „Sbírka právních předpisů“). Obecně závazné vyhlášky tak nabyly účinnosti až v průběhu roku 2023 poté, co byly ve Sbírce právních předpisů řádně vyhlášeny.  

Ministerstvo vnitra ani Ministerstvo financí nejsou nadány pravomocí autoritativně vykládat právní předpisy. Tato pravomoc náleží především soudům, a to pouze při řešení konkrétních případů. S přihlédnutím k této skutečnosti lze poskytnout následující obecné stanovisko.

Dle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v platném znění, jsou obce na svém území oprávněny zavést obecně závaznou vyhláškou jeden ze dvou místních poplatků za komunální odpad, a to poplatek za obecní systém odpadového hospodářství nebo poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.

Vzhledem k tomu, že poplatkovým obdobím poplatků za komunální odpad je kalendářní rok (poplatek se tedy vybírá zásadně za období od 1. ledna do 31. prosince), je žádoucí, aby obecně závazná vyhláška, kterou je poplatek zaváděn, byla účinná od počátku roku, ve kterém bude obec poplatek vybírat. Pokud je obecně závazná vyhláška účinná později, tedy v průběhu kalendářního roku, dochází fakticky k tzv. retroaktivitě právního předpisu.

Z hlediska teorie práva jsou rozlišovány dva druhy retroaktivity, a to retroaktivita pravá a nepravá. Pravá retroaktivita je dle nálezu Ústavního soudu ze dne 19. dubna 2011, sp. zn. Pl. ÚS 53/10, stav kdy právní norma působí vznik právních vztahů před její účinností za podmínek, které teprve dodatečně stanovila, nebo pokud dochází ke změně právních vztahů vzniklých podle staré právní úpravy, a to ještě před účinností nového právního předpisu. Obecně je pravá retroaktivita pokládána za nepřípustnou, neboť je v rozporu s principem právní jistoty a požadavkem legitimního očekávání. Pravá retroaktivita je přípustná pouze za zcela výjimečných okolností.

V případě nepravé retroaktivity nejde o zpětnou účinnost v pravém slova smyslu a souvisí s ochranou již nabytých subjektivních práv. Právní vztahy vzniklé před účinností nového právního předpisu se sice řídí původní právní úpravou, jejich změny a nově vzniklé skutečnosti, práva a povinnosti se však již posuzují podle úpravy nové. Tato nová právní úprava tak působí pouze do budoucnosti, ačkoli reguluje dříve vzniklé vztahy. Použití nepravé retroaktivity se obecně připouští.

Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu ze dne 12. července 2011, sp. zn. Pl. ÚS 9/08, nemusí změna právní úpravy daně v průběhu zdaňovacího období bez dalšího znamenat pravou retroaktivitu, ale může se jednat toliko o retroaktivitu nepravou. Použití nepravé retroaktivity (zejména v oblasti daňového práva) zásadně přípustné je, je-li to potřebné k dosažení zákonem sledovaného cíle a lze-li dospět k závěru, že při celkovém poměřování „zklamané" důvěry v právo a významu a naléhavosti důvodů právní změny byla zachována hranice únosnosti.

Závěr:

Pokud nová obecně závazná vyhláška o poplatku za komunální odpad nabude účinnosti v průběhu kalendářního roku, přičemž tato navazuje na obecně závaznou vyhlášku o poplatku za komunální odpad z předchozího poplatkového období, mohlo by se při naplnění shora uvedených podmínek jednat o přípustnou nepravou retroaktivitu a na základě takovéto nové obecně závazné vyhlášky by bylo možné poplatky vybírat.

Ministerstvo vnitra a Ministerstvo financí na obce přesto apelují, aby obecně závazné vyhlášky zavádějící či měnící místní poplatky s ročním poplatkovým obdobím přijímaly a ve Sbírce právních předpisů vyhlašovaly včas, a to tak, aby tyto obecně závazné vyhlášky nabývaly účinnosti k 1. lednu. V opačném případě se obce vystavují aplikačním problémům a riziku závažných právních sporů, jejichž výsledky a dopady nelze předjímat.

Dne 29. června 2021 vydal odvolací senát agentury ECHA (BoA) rozhodnutí ve věci kontroly souladu (A-001-2020) týkající se registračních povinností pro dovozce polymerů.

Pokyny agentury ECHA pro monomery a polymery byly revidovány, aby byly v souladu s rozhodnutím odvolacího senátu a obsahují změny v popisu registračních povinností pro společnosti dovážející a vyrábějící polymery a monomery.

Důležité změny se týkají:

• monomeru, který musí být registrován výrobcem nebo dovozcem polymeru;
• výpočtu registrační tonáže monomerů, které jsou v konečném polymeru jako zreagované látky;
• informací, které musí žadatel o registraci monomerů uvést v registrační zprávě o chemické bezpečnosti.

ECHA vyzývá všechny dovozce a výrobce polymerů a monomerů, aby se s aktualizovanými pokyny seznámili, přezkoumali své registrace a ujistili se, zda uvedené minimální požadavky splňují.

Další informace:

Pokyny pro monomery a polymery [EN] Verze 3.0 (únor 2023)

Rozhodnutí odvolacího senátu

Lineární a rozvětvené perfluorkarboxylové kyseliny obsahující 9 až 14 atomů uhlíku v řetězci (C9-C14 PFCA), jejich soli a látky příbuzné se od 25. února 2023 nesmějí vyrábět ani uvádět na trh jako látky samotné, dále se nesmějí používat a uvádět na trh jako složky jiných látek, ve směsi nebo v předmětu. Omezení bude platit pro většinu použití, některým použitím bylo povoleno delší přechodné období.

Používání nebo uvádění na trh látek PFCA představuje nepřijatelné riziko pro lidské zdraví a životní prostředí. Omezení této skupiny látek zabrání rovněž nahrazování perfluorooktanové kyseliny (PFOA), která je celosvětově zakázaná od roku 2020. Omezení je v souladu se strategií EU pro udržitelnost chemických látek - postupně vyřadit všechna nepodstatná použití PFAS.

Kanadské úřady navrhly zařadit látky PFCA s dlouhým řetězcem jako perzistentní organické znečišťující látky ve smyslu Stockholmské úmluvy (POP).

Další informace:

Nařízení Komise (EU) 2021/1297

Nařízení Komise (EU) 2021/1297 [ENG]

Nejžhavější vědecká témata - perfluoroalkylové chemické látky (PFAS)

Tématem dnešního semináře v Poslanecké sněmovně byla možná podoba českého klimatického zákona. Potřebuje Česká republika speciální klimatický zákon? Proč by měl vzniknout? A dělá současná vláda pro ochranu klimatu maximum? Tomáš Pancíř se ptal poslankyně a místopředsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Kláry Kocmanové (Piráti). Více ZDE

Na mnoha místech Evropy je v půdě i vodě vysoké množství takzvaných perfluorovaných a polyfluorovaných látek (PFAS). Jde o chemikálie spojované se závažnými zdravotními problémy včetně rakoviny. Látkám tohoto typu se přezdívá "věčné chemikálie", protože se v přírodě rozkládají velmi pomalu. Mezinárodní skupina evropských médií, včetně francouzského Le Monde, britského The Guardian a českého Deníku Referendum, odhalila v rámci projektu Forever Pollution Project kontaminovaných míst v Evropě tisíce, z toho desítky v České republice. Váce ZDE

„Povolování staveb se nezrychlilo,“ říká někdejší pražská politička Petra Kolínská. Od roku 2017 nemohou lidé připomínkovat menší výstavbu ve svém okolí, pokud jde o o nové obchodní domy nebo sportoviště. „Máme za to, že argument, že účast lidí a spolků zdržuje, je falešný. Žádná povolení se nezrychlila. A návrh, který jde teď do sněmovny, vypouští i poslední drobné výjimky,“ upozorňuje Kolínská v pořadu Podhoubí Radia Wave. Více ZDE

Po loňské výrazné změně systému odpadového hospodářství se v České Třebové podstatně snížilo množství směsného odpadu v popelnicích a kontejnerech. Od dubna do prosince roku svezli popeláři 1965 tun komunálního odpadu, což je skoro o polovinu méně než za stejné období v roce 2021. Zároveň se zvýšilo množství vytříděného materiálu, řekla ČTK Kateřina Vašková z odboru životního prostředí českotřebovské radnice. Více ZDE

Prostějovské zastupitelstvo schválilo záměr radních na vystoupení města ze Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje, která má v budoucnu zajišťovat pro města a obce společné zpracování a likvidaci komunálního odpadu. Více ZDE

Ve Sbírce předpisů vychází jednak Vyhláška č. 472023 Sb. o provedení některých ustanovení zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí a dále Nařízení vlády č. 45/2023 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.

Evropská komise plánuje návrh na omezení látek karcinogenních, mutagenních a toxických pro reprodukci (CMR) v předmětech pro péči o děti a požádala agenturu ECHA, aby připravila zprávu o šetření v této záležitosti (zveřejněno ECHA 15. 2. 2023).

Na základě žádosti Komise agentura ECHA vyzývá zúčastněné strany (společnosti, průmyslová sdružení, sdružení na ochranu spotřebitelů, laboratoře a další organizace), aby poskytly informace, které se týkají přítomnosti látek CMR (kategorie 1A nebo 1B) používaných v předmětech pro péči o děti. Cílem výzvy je shromáždit informace týkající se záměrné nebo neúmyslné přítomnosti látek CMR, o dostupných analytických metodách ke zjištění a ověření přítomnosti látek a posouzení rizik zaměřených na expozici dětí látkám CMR.

Předměty pro péči o děti zahrnují řadu rozmanitých produktů např. výrobky pro usnadnění spánku, sezení, koupání, převlékání, k přepravě a relaxaci, pro hygienu i krmení dětí a k celkové péči o tělo.

Zainteresované strany mohou do 31. března 2023 předložit své připomínky a důkazy prostřednictvím formuláře na internetové stránce ECHA.

Další informace:

Výzvy k předkládání připomínek a důkazů

Žádost Komise o podporu při přípravě návrhu na omezení používání a přítomnosti nebezpečných chemických látek v předmětech pro péči o děti

ČR má závažný a dlouhodobý nedostatek obsahu organické hmoty v půdách, což se projevuje na kvalitě půd (např. půdní eroze a nízká retenční schopnost půdy k zadržení vody). Jednou z možností, jak zlepšit půdní poměry a vlastnosti půd je doplnění organické hmoty formou organických hnojiv, např. kompostů vyráběných z biologicky rozložitelných odpadů. Cílem připravované dotační výzvy Ministerstva životního prostředí na „Podporu aplikace zapravování kompostu, digestátu či fugátu vyprodukovaného ze zařízení na zpracování bioodpadů na zemědělskou půdu" je celková podpora zkapacitnění a zefektivnění systému nakládání s biologicky rozložitelnými odpady jako celku, a to prostřednictvím podpory na pořízení techniky pro koncové zapravování kompostu (případně digestátu a fugátu) vyprodukovaného v zařízeních na zpracování bioodpadů na ZPF (zemědělský půdní fond). Na rok 2023 je tak v rámci komponenty 2.7 Cirkulární ekonomika, recyklace a průmyslová voda investice 2.7.1 Budování recyklační infrastruktury připravena alokace v celkové výši 1,6 mld. Kč. Více ZDE

Slováci, kteří zálohový systém na PET lahve a plechovky zavedli teprve před rokem, zaznamenali za krátkou dobu významný pokles nápojových obalů odhozených v přírodě nebo na veřejných prostranstvích. V roce 2020 tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 21 % a PET lahve 18 %. Na podzim roku 2022 to bylo už jen 4 % plechovek a 5 % PET lahví . Problém s pohozeným odpadem v přírodě dobře znají také Češi.

Nejviditelnější odpadovou položkou v české přírodě jsou nápojové obaly – plechovky v přírodě potkává 75 % lidí a PET lahve dokonce 95 %. Evropa přitom zná účinné řešení, které s tzv. litteringem zatočí. Země, které zavedly systém záloh, už odhozené nápojové obaly netrápí.

Pohozené nápojové obaly ve škarpě u silnice často vídají cyklisté, výletníci se zase s nimi setkávají v pro turisty exponovaných místech. Téměř 70 % Čechů vídá nejčastěji pohozené odpadky okolo laviček či podél cest. Více než polovina se pak setkává s odpadky okolo košů u vstupních cest do přírody, na rozcestnících či parkovištích. Nezvyklý není ani nepořádek poblíž silnic či zapomenutý odpad u veřejných ohnišť.

Funkční boj s litteringem potvrzují po roce zálohovaní Slováci. „V minulosti končily tuny materiálu v přírodě, v řekách a jezerech. Na náklady státu jsme čistili břehy řek a mnoho lidí rovněž čistilo národní parky. Plastové a hliníkové obaly teď z těchto míst zmizely. Lidé, kteří je v minulosti rozhazovali, je nyní sbírají,“ uvedl slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj při hodnocení výsledků prvního roku zálohování na Slovensku.

Významný úbytek těchto obalů potvrzují také analýzy společnosti ENVI-PAK, která pravidelně analyzuje volně pohozený odpad ve 32 lokalitách po celém Slovensku. Zatímco v roce 2020 tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 21 % a PET lahve 18 %, na podzim roku 2022 to byla už jen 4 % plechovek a 5 % PET lahví.

Čechy naopak současný systém nakládání s odpady nijak nemotivuje situaci změnit. Zavedení záloh na PET lahve a plechovky je účinným lékem. „Právě finanční motivace, tedy vratná záloha ke každému nápojovému obalu, přispívá ke změně chování lidí. Rozmyslí si, jestli zálohovanou PET láhev nebo plechovku odhodí nebo ji vrátí a získají peníze zpět. Navíc také lidé motivovaní zálohou sbírají pohozené obaly a vrací je. Dnes už se to děje u vratných pivních lahví, kterých Češi dlouhodobě vrací přes 90 %,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.


Pokles litteringu i na nulu

Také další zahraniční zkušenosti potvrzují, že zálohy pomáhají zatočit s odpadem pohozeným ve volné přírodě. V Německu před zavedením plošného zálohového systému tvořily v roce 1998 nápojové obaly zhruba jednu pětinu z celkového objemu pohozených odpadků v okolí. V roce 2002 bylo v přírodě odhozeno 1 až 2 miliardy nápojových obalů. Po zavedení záloh littering nápojových obalů klesl téměř na nulu. 

S tím, jak zálohový systém pomohl snížit pohozené nápojové obaly v přírodě, jsou spokojeni také v Litvě. V průzkumu z roku 2018 tuto pozitivní zkušenost potvrdilo 95 % místních respondentů. 

Přínosy zavedení záloh ve vztahu k litteringu potvrzuje i zkušenost z Estonska, které na systém přešlo v roce 2005.  „Estonci v roce 2003 analyzovali složení odhozených odpadků podél silnic. Nápojové obaly tvořily až 80 % sesbíraného odpadu, přičemž PET lahve a plechovky z nich tvořily největší část,“ vysvětluje Kristýna Havligerová a dodává: „Po zavedení záloh podíl nápojových obalů v odhozeném odpadu podél silnic klesl pod 10 %.“

Žádná jiná metoda sběru nápojových nádob se pro boj s litteringem neprokázala jako efektivnější..

Systému záloh důvěřují i Češi

Pohozené odpadky ve volné přírodě jsou nepříjemnou realitou i v České republice. Z průzkumu  agentury Ipsos pro Iniciativu pro zálohování jasně vyšlo, že Češi nesou nepořádek v přírodě nelibě. 9 z 10 z nich zároveň věří, že by zavedení záloh na PET lahve a plechovky výrazně omezilo bezmyšlenkovité odhazování odpadků a motivovalo občany vracet nápojové obaly do sběrných míst. „Pohozené odpadky Čechům nedají spát, zhruba polovina je svědomitě sbírá, aby ulevili přírodě. Se zálohou by se však ochota sbírat odpad v přírodě výrazně zvýšila. 90 % Čechů si myslí, že zálohy jsou funkční motivací. Téměř 60 % lidí by dokonce sbíralo v přírodě obaly od nápojů i po neukázněných spoluobčanech,“ uzavírá Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Pojem littering pochází z anglického slova „litter“, které se překládá jako nepořádek či odpadky. Litteringem se rozumí odpad volně pohozený či ponechaný na místě pro něj nevyhrazeném, ať už na veřejném prostranství, či v přírodě. Mezi nejčastějším odpadem jsou cigaretové nedopalky či žvýkačky, dále pak obaly od nápojů či jídla.

Klimatická změna v posledních 20 letech zásadně proměnila podobu zemědělských oblastí v Česku. Trend se nezastavil a má pokračovat, proto se budou oblasti do roku 2050 sále proměňovat. Mapy v učebnicích zeměpisu z přelomu století dnes neplatí a současné za dalších 20 let také platit nebudou. Kvůli růstu průměrných teplot a prodloužení vegetační sezony z Česka mizí oblasti bramborářské, pícninářské i obilnářské, řekl na setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Zdeněk Žalud. Více ZDE