Pražští radní schválili vyhlášení programu na podporu projektů ke zlepšení stavu životního prostředí pro rok 2023. Lidé, spolky a další organizace budou moci žádat o prostředky na projekty v celkem sedmi kategoriích, které se týkají například klimatické změny, podpory adaptace na změnu klimatu, veřejné zeleně nebo výukových a vzdělávacích projektů. Do programu, který město vyhlašuje každoročně, by mělo být alokováno celkem 44 milionů korun, přičemž žádosti bude možné podávat od 5. 12. 2022 do 9. 1. 2023. Veškeré informace jsou k dispozici na portálu praha.eu - ZDE.

Polyhydroxybutyrát (PHB) je plast, který vědci ve výzkumném projektu Plastocyan vyrobili biotechnologicky, ze sinic. Sinice a některé další mikroorganismy jsou totiž schopny produkovat PHB, jenž je v přírodě zcela odbouratelný na vodu a oxid uhličitý

Plasty jsou všestranné a odolné, ale problémem je právě jejich dlouhá životnost: plasty na bázi ropy se nerozkládají a znečišťují životní prostředí. Není třeba zdůrazňovat, že konvenční plasty jsou stále větším ekologickým problémem. Existují však biologické alternativy vyrobené z obnovitelných surovin. Centrum Algatech, pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR v Třeboni, ve spolupráci s Technickou univerzitou ve Vídni a Univerzitou aplikovaných věd ve Welsi v Horním Rakousku se zabývá produkcí PHB za využití sinic. České pracoviště zužitkovává dlouholeté zkušenosti s pěstováním mikrořas (řas a sinic) a vyvíjí biotechnologický proces, který lze použít k výrobě plastu ze sinicové biomasy. Hlavním cílem projektu je vyvinout technologii pro produkci bioplastů v sinicích, které využívají pro svůj růst živiny z komunální odpadní vody a odpadní vody z mlékárenského průmyslu (Obr. 1).

Jak takový výrobní proces funguje?

Sinice lze pěstovat v různých kultivačních zařízeních (Obr. 2). Centrum Algatech disponuje kultivačními zařízeními s různými objemy pro pilotní testování růstu mikrořas, která jsou umístěna v laboratořích i ve venkovním prostředí. Pro pěstování sinic v odpadní vodě pro produkci PHB se ukázalo jako nejvhodnější zařízení tzv. tenkovrstvá oběhová nádrž (angl. thin-layer raceway pond). Promíchávání sinicové suspenze, a tím stejnoměrné osvětlení, zajištuje oběhové lopatkové koleso. Dalším vhodným zařízením může být uzavřený kultivační systém s plně kontrolovanými podmínkami růstu, tzv. fotobioreaktor.

Sinice si za určitých podmínek, především při nedostatku živin, vytvářejí různé zásoby energie, v tomto případě ve formě PHB. Technologický proces výroby musí počítat nejprve s dostatkem živin, aby se získalo potřebné množství biomasy. Tento proces trvá v průměru 2 týdny. Potom, v následujících 2 týdnech, nastává proces zrání. Sinice po spotřebování všech živin z média, především dusíku, již nejsou schopny vytvářet více biomasy, ale produkují PHB ve formě granulí. Důvod, proč sinice při nutričním stresu produkují PHB a nikoliv zásobní cukr – glykogen, není dosud příliš objasněn. Granule lze z buněk dostat různými extrakčními metodami, většinou pomocí organických rozpouštědel jako například chloroform, které mohou být nebezpečné pro životní prostředí. Vědci na TU Vídeň vyvíjejí ekologickou a ekonomicky přátelskou alternativu extrakce PHB z biomasy pomocí tzv. iontových kapalin, které patří do kategorie tzv. zelených rozpouštědel. V mnoha případech je získávání produktu pomocí iontových kapalin jednodušší, lze je recyklovat, a tedy opětovně použít.

Na rozdíl od bakterií nepotřebují sinice k tvorbě biomasy cukry, které tvoří odhadem 50 % celkových výrobních nákladů. Sinice ke svému růstu využívají fotosyntetický aparát, a jako zdroj energie tedy využívají světlo. Aby se snížily náklady na růst sinicové biomasy, používá se odpadní voda. Testuje se tzv. centrát – odpadní voda odebraná z procesů čištění z čistírny odpadních vod v Třeboni. Prvním krokem je odstředění centrátu a získání odpadní vody, která obsahuje dostačující množství živin pro růst sinicové biomasy. Sinice ke svému růstu potřebují především dusík (nejčastěji ve formě N-NH4, NO3 nebo NO2) a fosfor (PO4). Jelikož se jedná o fotosyntetizující organismy, zdrojem uhlíku je oxid uhličitý získaný ze vzduchu, případně uměle přidávaný do kultivačního zařízení. Alternativním zdrojem může být bikarbonát (HCO3).

Kromě odpadní vody se testuje i jiný materiál, odpadní voda z mlékárenské produkce. Pro výrobu 1 litru mléka se v průměru spotřebují až 3 litry vody, především při čistících procesech. Tato voda nemá dosud velké využití, ačkoliv obsahuje řadu zbytkových látek, které mohou sloužit jako zdroj živin pro mikroorganismy, například laktózu. Sinice sice nejsou schopny laktózu využít, ale projekt PlastoCyan se zabývá vytvořením sinicového kmene, který je schopen ji rozštěpit na monosacharidy a následně využít jako zdroj energie. Takové kmeny lze vytvořit začleněním specifických genů do genomu sinic. Průběžné výsledky projektu ukazují, že odpadní voda z mlékárenské produkce (zdroj odpadní vody – MADETA a. s.) obsahuje i dostatek dusíku a fosforu pro kultivaci geneticky nemodifikovaných kmenů.

Šlechtění kmenů bez vytváření GMO

Sinice jsou společností často brány jako negativní mikroorganismy, které produkují toxiny. Pro účely projektu však byl vybrán druh, který neprodukuje toxické látky, ale přirozeně dokáže produkovat bioplast – PHB. V rámci projektu byl tento kmen ještě vylepšen, aby byla produkce PHB biotechnologicky výhodná.

Otázka přípravy a použití geneticky modifikovaných mikroorganismů je často společností diskutované téma. Pokud jsou tyto mikroorganismy schváleny, jejich pěstování podléhá přísným kritériím, aby se zabránilo jejich rozšíření do prostředí. Organismy lze vylepšovat i tradičním způsobem, šlechtěním. Projekt PlastoCyan používá sinici Synechocystis., která byla vylepšena působením UV záření, což zapříčinilo náhodnou mutaci v několika genech a pozitivně ovlivnilo produkci PHB. Ve srovnání s běžným „divokým“ kmenem dokáže v laboratorních podmínkách produkovat více než dvojnásobné množství PHB, což představuje 37 % suché biomasy. Právě tento kmen se ukazuje jako velmi vhodný pro industriální produkci a zároveň nepodléhá GMO legislativě.

Projekt PlastoCyan je podpořen Evropským fondem pro regionální rozvoj Interreg V-A Rakousko-Česká republika. V letošním roce byl rakouským spolkovým Ministerstvem školství, vědy a výzkumu oceněn cenou „Sustainability award“, druhé místo získal v kategorii „Výzkum“.

Obr. 1: Grafické znázornění projektu PlastoCyan popisuje využití odpadních vod pro kultivaci sinic v kultivačních jednotkách. Získaná biomasa za specifických podmínek růstu produkuje bioplast – polyhydroxybutyrát, který má různé využití v průmyslu 

Obr. 2: a) Růst sinice Synechocystis sp. ve fotobioreaktoru, jehož zdrojem živin je odpadní voda z mlékárenské produkce; b) „Thin-layer raceway pond“ – tenkovrstvé kultivační zařízení pro produkci biomasy mikrořas, jehož zdrojem živin je odpadní voda z čistírny odpadních vod

Zdroj: Centrum ALGATECH

Autor: Tomáš Grivalský, Richard Lhotský, Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i., Centrum ALGATECH

Mobilní telefony se značkou Nokia vyrábí a prodává už šest let firma HMD Global. Jeden z jejích vysokých manažerů pro evropský trh v rozhovoru pro iDNES.cz popisuje, čím se chce firma prosadit. Vůči čínské konkurenci se vymezuje nikoli cenou, ale důrazem na udržitelnost, bezpečnost a evropský původ. Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vydává metodický návod pro recyklaci plastů z hlediska požadavků nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (nařízení REACH). Metodický návod informuje také o podkladech, které je potřebné předložit k vydání vyjádření MPO o ukončení režimu odpadu dle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech.

Ministerstvo průmyslu a obchodu s účinností nového zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech v případě ukončení odpadového režimu vydává vyjádření, zda se výsledná věc běžně využívá ke konkrétnímu účelu uvedenému v jeho žádosti, zda pro ni existuje trh nebo poptávka a zda splňuje pravidla pro uvádění výrobků na trh. Na úrovni EU nebyl dosud vydán žádný legislativní předpis pro problematiku ukončení režimu odpadu pro plasty, z tohoto důvodu Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovalo obecnou informaci k povinnostem provozovatelů zařízení k recyklaci plastů a ukončení režimu odpadu.  Metodický návod mj. definuje doklady, které je nutné doložit MPO pro potřeby řízení k vyjádření MPO v případě recyklace plastů.

Zároveň zdůrazňujeme, že recyklaci je třeba posuzovat případ od případu a je výhradní zodpovědností každého jednotlivého výrobce/dovozce, aby jím uváděné zpětně získané látky, směsi nebo předměty na trh byly v souladu se zákonem o odpadech, nařízením REACH a dalšími evropskými či národními legislativními opatřeními nebo technickými předpisy podle zamýšleného konečného způsobu využití finálního výrobků z recyklátu.

Metodický návod pro recyklaci plastů byl vydán po konzultaci a se souhlasem České inspekce životního prostředí, Státního zdravotního ústavu v Praze a Ministerstva životního prostředí (gestora za uvedenou problematiku). Upozorňujeme, že v textu dokumentu je uveden názor, který nelze považovat za závazný výklad uvedených právních předpisů.

Dokument ke stažení:

Metodický návod pro předkládání žádostí o vyjádření MPO podle §10 odst. 5 zákona o odpadech - recyklace plastů [pdf, 960 kB]

Společnosti, průmyslová sdružení a další organizace jsou vyzývány k poskytnutí důkazů a informací k PVC a používaným aditivům (zveřejněno ECHA 2.11.2022). Agentura ECHA hledá informace o polyvinylchloridu (PVC) a jeho aditivech (přísadách) v souvislosti s: použitím; objemy EU podle odvětví a konečným použitím; koncem životnosti z hlediska použití; experimentálním/ měřeném uvolňování a expozicí. Tyto informace budou použity pro vypracování zprávy ECHA k šetření o PVC a jeho aditivech, kterou si vyžádala Evropská komise. Termín pro předložení připomínek a důkazů je 6. ledna 2023.

Další informace:

• Aktuální výzvy k předložení připomínek a důkazů

• Současné aktivity ECHA v oblasti omezení

Souhrnná zpráva Obnovitelné zdroje energie v roce 2021 obsahuje komplexní národní statistiku obnovitelných zdrojů energie. Hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se v roce 2021 podílela na celkové hrubé výrobě elektřiny 12,6 %. Výsledky vychází především ze zpracování resortního statistického výkazu Eng (MPO) 4-01 a dalších šetření Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), jakožto i z dat převzatých ze statistik a databází Energetického regulačního úřadu (ERÚ), Českého statistického úřadu (ČSÚ) a dalších.

Dokument ke stažení:

Obnovitelné zdroje energie v roce 2021 [pdf, 2994 kB]
 

Státní fond životního prostředí ČR vyhlašuje novou výzvu „Stavanger“ podpořenou z programu Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu Norských fondů. Výzva nabízí žadatelům podporu na realizaci tzv. zelených a modrých opatření, která povedou ke zlepšení stavu ovzduší a adaptaci na změnu klimatu na lokální úrovni. Výzva tematicky navazuje na dvě předchozí dotační výzvy Norských fondů, v nichž byla podpořena tvorba adaptačních strategií a monitoring ovzduší v regionech. Příjem žádostí probíhá od 4. listopadu 2022 do začátku příštího roku.

„Výzva Call-4B Stavanger je vyhlašována jako navazující na dvě již uzavřené norské výzvy. Spojuje hned dvě oblasti podpory a nabízí dosud největší objem peněz ve stávajícím programovém období z Norských fondů. Na konkrétní opatření, která přispějí ke zlepšení stavu ovzduší a snížení negativních dopadů změny klimatu, je v ní připraveno více než 190 milionů korun. Dotací mohou žadatelé pokrýt až devadesát procent způsobilých výdajů projektu,“ představuje novou dotační výzvu Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Zelená opatření proti smogu a pro lepší ovzduší

Podpora zaměřená na snižování znečištění ovzduší plně navazuje na výzvu Call-2A Tromso. V ní získaly obce a regiony prostředky na monitoring znečištění a následnou tvorbu akčních plánů s návrhy konkrétních opatření na zlepšení kvality ovzduší v dané oblasti. Nyní jim Norské fordy poskytnou prostředky na vlastní realizaci protismogových opatření. Mezi podporované aktivity patří například výsadba stromořadí, keřových pater či realizace zelených prvků moderního stavebnictví. Podpora pro tuto oblast je stanovena od 5 do 18,8 milionů korun. O podporu mohou žádat všechny právnické osoby, které doloží, že jejich projekt je v souladu s výstupy projektů výzvy „Tromso“.

Adaptace na změnu klimatu v obcích a regionech

Druhá z oblastí podpory navazuje svým zaměřením na výzvu SGS-3 Oslo, první řádnou výzvu vyhlášenou ve stávajícím programovém období z Norských fondů. „Z výzvy „Oslo“ jsme podpořili tvorbu čtyřiceti nových adaptačních strategií v krajích, obcích či pro oblast lesnictví. Ve výzvě „Stavanger“ teď nabízíme obcím a regionům možnost získat od 5 do 25 milionů korun na realizaci zelených a modrých opatření, která byla v těchto adaptačních strategiích identifikována. Z prostředků této výzvy mohou obce například nahradit zpevněné plochy sídelní zelení, revitalizovat prvky zeleno-modré infrastruktury nebo založit květnatou louku a další plochy zeleně s pozitivním vlivem na mikroklima,“ popisuje Petr Valdman.

Ačkoliv při hodnocení budou v této oblasti podpory zvýhodněny žádosti navazující na adaptační strategie podpořené z programu Norských fondů, mohou se o podporu ucházet také žadatelé, jejichž projekty vychází z adaptačních strategií vytvořených mimo výzvu „Oslo“. Podmínkou pro získání podpory však je, aby daná strategie byla vždy přijata orgánem, který rozhoduje o jejím uplatňování na daném území, a aby opatření, na něž se podpora vztahuje, byla ve strategii pro konkrétní lokalitu skutečně uvedena.

Žádosti o podporu mohou být podávány prostřednictvím Agendového informačního systému SFŽP ČR na webu zadosti.sfzp.cz. Příjem ve výzvě „Stavanger“ je otevřen od 4. listopadu (12:00) do 4. ledna 2023 (12:00).

Dokumenty a bližší informace k výzvě

Vysoké ceny energií můžou do Česka vrátit zimní smog. Především v malých obcích je znát, že lidé topí vším, co hoří. Do ovzduší se tak dostává prach, nebezpečné škodliviny a dým. Odborníci proto chtějí rozborem zplodin zjišťovat, čím lidé topí a zkontrolovat kvalitu vzduchu. Řešením však mohou být dotace na nové kotle. Občané stále mohou získat až 140 tisíc korun. Více ZDE

Tento víkend začíná konference OSN o změně klimatu COP27 v egyptském Šarm aš-Šajchu. Komise zde vyzve všechny strany k přijetí opatření ke snížení emisí skleníkových plynů a k dodržování závazků přijatých v rámci Pařížské dohody a konference COP27. Na konferenci bude prosazovat provádění závazků s cílem přejít od ambiciózních slov ke konkrétním činům. Evropská unie podporuje hlavní bod programu týkající se minimalizace, odvrácení a řešení ztrát a škod z projednání nejlepšího způsobu, jak zjednodušit přístup k financím a navýšit podporu zranitelným zemím. Dalším cílem je do roku 2025 zdvojnásobit financování pro tyto účely oproti roku 2019. Dále se na konferenci budou probírat témata jako udržitelné financování, ekologická transformace, či ochrana biologické rozmanitosti

Již třetí výzva k předkládání velkých projektů do Inovačního fondu (large-scale) je vyhlášena od 3. listopadu 2022, tentokrát v souladu s plánem RePowerEU.

Obecné téma dekarbonizace: (rozpočet: 1 miliarda eur), která hledá inovativní projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, energeticky náročných průmyslových odvětví, skladování energie nebo zachycování, využívání a ukládání uhlíku (CCS/CCU), jakož i produktů nahrazujících uhlíkově náročné produkty (zejména nízkouhlíková paliva pro dopravu, včetně námořní a letecké); Inovativní elektrifikace v průmyslu a téma vodíku (RePowerEU): (rozpočet: 1 miliarda eur) hledá inovativní projekty v oblasti elektrifikace, které by nahradily používání fosilních paliv v průmyslu. Výroba vodíku z obnovitelných zdrojů nebo využití vodíku v průmyslu;  Clean-tech manufacturing (RePowerEU): (rozpočet: 0,7 miliardy eur) fokus na inovativní výrobu komponentů a konečných zařízení pro elektrolyzéry a palivové články, obnovitelné zdroje energie, skladování energie a tepelná čerpadla;  Středně-velké pilotní projekty (RePowerEU): (rozpočet: 0,3 miliardy eur) hledá vysoce inovativní, převratné nebo průlomové technologie v oblasti hluboké dekarbonizace, které by mohly prokázat inovace v provozním prostředí, ale neočekává se, že dosáhnou komerční výroby. 

DG Clima a CINEA budou pořádat specializované informační akce (obě ve formátu webináře), a to následující:

29. listopadu 2022, od 14:00 hodin: Seminář o získaných zkušenostech z 2. výzvy k předkládání velkých projektů, statistiky a osvědčené postupy;

30. listopadu 2022, začátek v 10:00: Informační den, který se během dopoledne bude zabývat tématy rozsahu a kritérií pro udělení, zatímco odpoledne budou představeny metodiky "relevantních nákladů" a "zamezení emisí skleníkových plynů".

Případným zájemcům doporučujeme tyto události sledovat. Veškeré potřebné informace a podrobnosti naleznete na stránce Inovačního fondu.

Workshopy na národní úrovni

Specializovaní pracovníci z Evropské Komise a CINEA spolu s MŽP uspořádají informační den k této výzvě, datum bude upřesněno. Dále se zástupci Evropské Komise a CINEA chystají uspořádat workshop ve formě dialogů o konkrétních projektových záměrech, a to v období leden - březen 2023. Datum bude taktéž upřesněno později.

MŽP prosí všechny, kteří mají zájem o přihlášku či konzultaci, aby kontaktovali MŽP na adrese martin.sauer@mzp.cz

Klíčové dokumenty Operačního programu Spravedlivá transformace (OPST) 2021-2027 schválil na svém čtvrtečním zasedání Monitorovací výbor. Vyhlašování prvních výzev se proto může spustit už 14. listopadu. Do konce letošního roku jich Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR plánují vyhlásit celkem pět výzev v každém kraji, a to s celkovou alokací ve výši přes 20 miliard korun. Všechny mají jeden společný cíl: pomoci uhelným regionům a jejich obyvatelům v náročném přechodu na nízkoemisní ekonomiku.

Prostřednictvím Operačního programu Spravedlivá transformace budou moci Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj čerpat finanční prostředky na různé typy transformačních projektů. Dohromady si mezi sebou v průběhu trvání programu rozdělí částku kolem čtyřiceti jedné miliardy korun.

„Program přinese uhelným krajům zejména nové pracovní příležitosti, podpoří malé a střední podniky, investice do výzkumu a vývoje, vzdělávání dětí i dospělých a samozřejmě obnovu území zasaženého těžbou černého i hnědého uhlí. Transformace energetiky v souvislosti s probíhajícím odklonem od uhlí a posílením naší energetické soběstačnosti je aktuálním úkolem číslo jedna. Skvělé je, že všechny tři kraje mají značný potenciál v rozvoji obnovitelných zdrojů energie nebo v oblasti rozvoje vodíkových technologií,“ uvedl ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Specifikem programu je velmi intenzivní spolupráce s kraji a dalšími partnery přímo z regionů. „Právě proto jsme složení Monitorovacího výboru pojali dostatečně široce, aby i na této úrovni rozhodování byli zapojeni všichni klíčoví aktéři spravedlivé transformace. Z pohledu realizace OPST je zásadní věcí to, aby se přidělené finanční prostředky podařilo rychle a efektivně směřovat ke konkrétním projektům, protože do roku 2026 by mělo být dle podmínek Evropské komise vyčerpáno 71 % alokace programu,“ doplnil Jan Kříž, náměstek ministra životního prostředí pro řízení sekce ekonomiky životního prostředí.

První balíček výzev s plánovaným vyhlášením 14. listopadu se zaměří na tzv. strategické projekty. Kraje těchto komplexních projektů s očekávaným významným transformačním dopadem doporučily dohromady třicet čtyři. O získání podpory z OPST se budou ucházet na základě hodnotících kritérií, na kterých se usnesl čtvrteční Monitorovací výbor.

„Na strategické projekty je vyčleněna přibližně polovina alokace celého programu. Do konce roku spustíme ještě například výzvu pro kraje, které budou následně poskytovat vouchery podnikatelům, inovativní projekty v oblasti oběhového hospodářství nebo také výzvu na podporu rozvoje odborných učeben a konektivity škol na území zmiňovaných tří krajů. Všechny výzvy budou postupně zveřejňovány na internetových stránkách opst.cz,“ přiblížil Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Cílem podpory OPST je umožnit uhelným regionům řešit sociální, hospodářské a environmentální dopady spojené se zelenou transformací a plněním klimatických cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, tak jak s nimi členské země EU souhlasily přijetím Zelené dohody pro Evropu. Program je financován z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci a vychází z Plánu spravedlivé územní transformace, který Evropská komise schválila spolu s programem na konci letošního září. Plán připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj v úzké spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a jednotlivými kraji.

www.opst.cz

Novela energetického zákona, kterou dnes poslalo do mezirezortního připomínkového řízení Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), umožní vznik energetických společenství. Jejich členové mezi sebou budou moci sdílet energie, které vyrobí ze společných výroben. Novela je transpozicí směrnice Evropské unie o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou.

„Tato novela umožní rozvoj takzvané komunitní energetiky, která pomůže domácnostem, obcím i firmám usnadnit výrobu vlastní energie především z obnovitelných zdrojů. Díky novele bude možné veškerou vyrobenou energii sdílet mezi odběrnými místy, která budou členy energetického společenství a už nebude nutné posílat přebytky vyrobené energie zpět do sítě. Věříme, že novela také povede k rozvoji obnovitelných zdrojů a s tím i posílení energetické nezávislosti České republiky,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Základem novely komunitní energetiky budou takzvaná energetická společenství, jejichž členové budou mezi sebou navzájem moci sdílet energii, kterou si vyrobí. Členy těchto společenství tak budou moci být například společenství vlastníků jednotek (SVJ), domácnosti, obce, školy, úřady nebo například celé malé podniky. Hlavním účelem společenství není vytvářet zisk, ale poskytovat environmentální, hospodářské nebo sociální přínosy svým členům nebo územím, kde provozuje svou činnost. Toto společenství elektřinu bude podle zákona vyrábět, spotřebovávat a sdílet.

Příklady komunitní energetiky v praxi:

Výroba elektřiny ze solární nebo větrné elektrárny v rámci obce - Obec si pořídí vlastní solární nebo větrnou elektrárnu, kterou napojí na místní distribuční síť. Elektřinu, kterou vyrábí, pak může dodávat vybraným odběratelům zahrnutým do energetického společenství – primárně úřadům, školám, sportovním halám a dalším. Takto vyrobená elektřina může členům energetického společenství nahradit část jejich spotřeby elektřiny.

Výroba elektřiny v bytových domech - SVJ nebo například bytové družstvo si na střechu bytového domu nechá nainstalovat solární elektrárnu. Elektřinu, kterou tato elektrárna vyrobí, následně sdílí jednotlivé domácnosti, které jsou zahrnuty do energetického společenství. Tato elektřina pak může být doplňkem k odebrané elektřině jednotlivých domácností a sníží jim účty za elektřinu.

Výroba elektřiny a následné sdílení v rámci podniku - Podnik si pořídí a nainstaluje solární nebo větrnou elektrárnu. Vyrobenou energii následně může sdílet mezi různými svými provozy, které předtím zahrne do energetického společenství.

Zákon také definuje aktivního zákazníka. Tím je především majitel několika různých nemovitostí, který na některé z nich nainstaluje například fotovoltaickou elektrárnu, kterou využívá k výrobě elektřiny. A tuto elektřinu následně využívá nejen na této nemovitosti, ale nevyužité přebytky má možnost odebrat ze sítě a využít i v jiné nemovitosti, typicky například v bytě na jiném místě v České republice. Elektřinu může také sdílet s jinými zákazníky.

Energetická společenství nebo aktivní zákazníci, kteří budou chtít využívat možnosti dané komunitní energetikou, budou mít podle novely povinnost si pořídit takzvaná měřidla průběhového měření. Ta se budou využívat k určení objemu vyrobené a odebrané elektřiny.

Na tuto novelu zákona bude navazovat změna tarifní struktury, na jejíž aktualizaci pracuje Energetický regulační úřad (ERÚ). Novela zákona zmocňuje ERÚ, aby sdílení elektřiny zohlednil v nové tarifní struktuře.

Návrh novely zákona zavádí také definici sociálně zranitelného zákazníka. Tedy určité skupiny zákazníků, které se mohou dostat do zdravotních, ale i socioekonomických problémů. Pro ně návrh zavádí vybraná ochranná opatření, jako je například zákaz odpojení od dodávky energie, nebo zvláštní přístup ke komunikaci mezi dodavateli a distributory energie.

Dokumenty najdete ZDE.

Druhý ročník dvoudenní konference pořádané Ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s Velvyslanectvím Nizozemského království a předními leadery působícími v oblasti oběhového hospodářství na téma Cirkulární ekonomika v praxi - možnosti podpory financování udržitelného podnikání.

Záznamy z konference:

1.den: ONLINE PŘENOS KONFERENCE CE 2022

2.den: ONLINE PŘENOS KONFERENCE CE 2022_2 DEN

Prezentace ke stažení:

1. den:

Panel 1 prezentace [pptx, 7666 kB]

Panel 2 prezentace [pdf, 7912 kB]

Panel 3 prezentace [zip, 29766 kB]

Panel 4 prezentace [pdf, 9218 kB]

Panel 5 prezentace [pptx, 29409 kB]

2. den:

Panel 6 prezentace [pptx, 20271 kB]

Panel 7 prezentace [pdf, 21668 kB]

Program CE v praxi II ČJ

Program CE v praxi II AJ

Zadavatelé budou muset u zakázek na zajištění veřejné dopravy stanovit minimální podíl vozidel s nízkými nebo nulovými emisemi. Vládní návrh nového zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících schválil Senát. Nové pravidlo reaguje na směrnici EU. Podle dřívějšího vyjádření ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti), jenž zákon předkládal, jde o čistou transpozici směrnice, kterou vláda nezpřísnila. Zákon nyní dostane k podpisu prezident. Více ZDE

Zálohování je výhodné pro všechny obchodníky, tvrdí Anna Larsson, odbornice na udržitelné nakládání s odpady z mezinárodní platformy Reloop. „Například litevská čísla ukazují, že 70 procent peněz ze záloh se utratí tam, kde zákazníci obaly vrátili,“ říká expertka, která pomáhá Iniciativě pro zálohování založené pěticí českých nápojářů. Více ZDE