Zastupitelé Čáslavi na Kutnohorsku včera souhlasili s rozšířením skládky, které připravuje společnost AVE CZ odpadové hospodářství. Proti záměru se bouří část obyvatel, obávají se nárůstu dopravy a dalších nepříznivých vlivů. Vedení města firmě stanovilo omezující podmínky, argumentuje mimo jiné ekonomickými aspekty. Jednání zastupitelstva provázela bouřlivá atmosféra, někteří lidé si přinesli transparenty s nápisy jako "Skládku tady nechceme" nebo "Skládce stop, smrdí non-stop". Po schválení návrhu pískali.

Podle opozice chce AVE CZ rozšířit skládku téměř o 12 hektarů, umožnit by to mělo ukládání dalších dvou milionů metrů krychlových odpadu. Zastupitelé včera schválili podmínky takového kroku, maximální kapacita má být 500 000 metrů krychlových s odkloněním dopravy na neveřejnou komunikaci. Navezení dalších 1 500 000 metrů krychlových odpadu bude možné až po vybudování jihozápadního okruhu, který by podle starosty Jaromíra Strnada (ČSSD a Nezávislí) podstatně zmírnil dopady dopravy, a to nejen na skládku.

Kromě toho má být například recyklace stavebních odpadů snížena na polovinu, tedy maximálně na 20 000 tun ročně, a AVE CZ se v prvních letech zaváže ke garanci ročních plateb minimálně 30 milionů Kč bez ohledu na výši vybraných poplatků. Přispívat má i na rozvoj nemocnice, sport a kulturu.

Strnad poukázal na to, že uzavření skládky by znamenalo výpadek 45 milionů korun v městském rozpočtu a radnice by byla nucena zvýšit poplatky za likvidaci komunálního odpadu. Opoziční zastupitel za Čáslav pro všechny Vlastislav Málek ale namítl, že s rozhodnutím nebylo nutné spěchat a mělo se počkat, až bude hotová přepracovaná dokumentace pro posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Připomněl také, že odpad na skládce lze ukládat do roku 2030. "My tady nehovoříme o tom, že se má zavírat skládka," zdůraznil Málek.

Jednání zastupitelů provázely emoce a vzájemná napadání. Do vzrušené debaty se zapojila i veřejnost. "Máte zodpovědnost za další generace," připomněla zastupitelům jedna z diskutujících, podle níž by město mělo hledat jiné možnosti. Další účastníci vyslovili obavy, že AVE CZ nesplní podmínky, k nimž se zaváže. "To, co se tady odehrává, je svazácký mítink ze 70. let," reagoval na diskusi radní za ČSSD a Nezávislé Josef Ruml.

AVE CZ poukazuje na to, že s posunutím termínu konce skládkování komunálního odpadu k roku 2030 vzniká potřeba prodloužit i životnost skládky v Čáslavi. Proto je v plánu její rozšíření o dva miliony metrů krychlových. Firma už dříve uvedla, že dopravní zátěž se po rozšíření skládky nezvýší.

Usnesení zastupitelstva města:

Zastupitelstvo města Čáslavi souhlasí s rozšířením kapacity skládky v Čáslavi provozovanou společností AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., IČ: 49356089, se sídlem: Hejdof 1666, 286 01 Čáslav, za podmínek:

• po roce 2030 bude ukládáno maximálně 37 % N-odpadů z celkového ročního návozu na skládku,
• v EIA navržená úprava odpadů na palivo (PEVO) ve výši 100 000 tun ročně bude z projektu zcela vyřazena,
• recyklace stavebních odpadů v EIA bude snížena na polovinu, to znamená max. 20 000 tun ročně,
• zahájení budování biokoridoru proběhne nejpozději v roce 2025
• maximální kapacita odstranění (ukládání) odpadu na ploše Z19 bez podmínky vybudování západního obchvatu je 500 000 m3 odpadu s podmínkou odklonění dopravy na neveřejnou komunikaci, návoz zbývajících 1 500 000 m3 bude umožněn až po vybudování obchvatu,
• povolování jednotlivých sekcí bude vždy po 500 000 m3 odpadu,
• bude uzavřena dohoda mezi městem Čáslav a spol. AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., která nahradí Dohodu o spolupráci z roku 2012, v níž se spol. AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. zaváže:

• ke garanci ročních plateb v letech 2024 - 2030 ve výši minimálně 30 000 000 Kč bez ohledu na výši vybraných poplatků,
• ke garanci ročních plateb po roce 2030 ve výši minimálně 16 000 000 Kč bez ohledu na výši vybraných poplatků,
• od roku 2024 ke garanci příspěvků na rozvoj Městské nemocnice Čáslav ve výši 5 000 000 Kč ročně,
• od roku 2024 ke garanci 400 000 Kč na podporu sportu a kultury ve městě Čáslav,
• k zajištění on-line monitoringu v režimu 24/7 na vstupu a poskytování pravidelných měsíčních reportů o vlivu na
• životní prostředí.

MŽP a SFŽP ČR dnes vyhlašují novou výzvu kotlíkových dotací a zveřejňují její finální podmínky. Některé kraje začnou žádosti přijímat už během léta. Výzva s alokací 1,7 miliardy korun pokryje zhruba 15 tisíc výměn pro ty nejzranitelnější domácnosti – zejména seniory a domácnosti pobírající příspěvek na bydlení. Zájemci mimo tuto skupinu mohou využít dotace na výměnu zdrojů z Nové zelené úsporám, která od září nově nabídne i příspěvek na výměnu starých plynových kotlů za tepelná čerpadla.

Výměnou jednoho kotle se ovzduší ušetří o ročně vypuštěných 40 kg prachu, v určitých případech to ale může být i více než 180 kg nebezpečných prachových částic. Data Českého hydrometeorologického ústavu ukazují, že v době kotlíkových dotací, konkrétně mezi lety 2016 a 2021, došlo ke zmenšení území ČR zasaženého nadlimitními koncentracemi karcinogenního benzo[a]pyrenu, který produkuje především lokální vytápění, z 25,9 % na 6,1 %. Zároveň klesl i podíl populace zasažené nadlimitním znečištěním z 55,7 % na 20,0 %. Navzdory pozitivnímu posunu zůstává situace v řadě míst neuspokojivá, proto je pokračování kotlíkových dotací v dalších letech velmi žádoucí.

Od září 2024 začne ze zákona platit zákaz vytápění starými kotli na uhlí nebo dřevo, které nedosahují alespoň 3. emisní třídy. Ministerstvo životního prostředí poskytuje na jejich výměnu dotace již od roku 2015 a díky velmi úspěšnému programu kotlíkových dotací už bylo vyměněno přes 103 tisíc kotlů a vyplaceno přes 11 miliard korun. V současné době je hrubým odhadem třeba vyměnit ještě 150 tisíc neekologických kotlů.

„Od začátku letošního roku nabízíme domácnostem nejvíce ohroženým energetickou chudobou dotace na zateplení z programu Nová zelená úsporám Light. Nyní jdeme dál a poskytneme jim prostřednictvím krajů také velmi výhodné dotace na výměnu starých neekologických kotlů. Tím si domácnosti zajistí úspornější vytápění, a zároveň se vyhnou pokutě, která by jim za provoz starých kotlů od září příštího roku hrozila,“ zdůrazňuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Z evropských fondů je na kotlíkové dotace vyhrazeno dalších 1,7 miliardy korun. „Peníze z evropských fondů chceme využít pro nízkopříjmové domácnosti, které mohou získat až 95% podporu na výměnu emisně nevyhovujících kotlů na tuhá paliva. Konkrétně se jedná o náhradu za tepelné čerpadlo nebo kotel na biomasu, o podporu mohou domácnosti zažádat i v případě, že si zastaralé zařízení vyměnily už dříve. Základní podmínkou je, že k výměně došlo po 1. lednu 2021, žádosti mohou podávat senioři čerpající starobní důchod, invalidé ve 3. stupni invalidity či domácnosti, které čerpají příspěvek na bydlení. a kromě toho bude poskytována zálohově, takže domácnostem bude stačit mít naspořenou jen malou část vlastních prostředků. Předpokládáme, že si o dotaci na výměnu kotle zažádá zhruba patnáct tisíc žadatelů," připomíná ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Administraci žádostí včetně vyplácení finanční podpory mají ve své gesci kraje, které mají i povinnost umožnit žadatelům poskytnutí zálohy ve výši minimálně 60 % z dotace. Záloha bude žadateli uvolněna na základě zálohové faktury vystavené dodavatelem, po dokončení a doložení realizace bude zbylá částka uvolněna na základě doložení všech potřebných dokladů.

Všechny kraje vyhlásí výzvy do konce června a žádosti začnou elektronicky přijímat postupně od letních prázdnin. „Některé kraje nám už avizovaly, že s příjmem žádostí nechtějí otálet a žádosti začnou přijímat během léta, aby domácnosti měly co nejvíce času na zrealizování výměny ještě před začátkem topné sezony,“ informuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

O finanční podporu na výměnu kotle nepřichází ani ostatní domácnosti, pro které je tu 50% podpora z programu Nová zelená úsporám. V něm si žádost může podat každý bez prokazování výše příjmů, a navíc má možnost výměnu kotle rovnou zkombinovat i s dalšími úspornými opatřeními, která výsledný úsporný efekt ještě zvýší. „Pokud jde o zdroje tepla na vytápění, aktuálně je v NZÚ největší zájem o dotace na tepelná čerpadla. Od října 2021 jsme podpořili přes dvacet tisíc nových tepelných čerpadel a každý měsíc přijímáme zhruba tisícovku dalších žádostí,“ doplňuje Petr Hladík a pokračuje: „V tomto směru připravujeme v programu NZÚ od září další rozšíření. Vedle starých kotlů na tuhá paliva bychom chtěli přispívat i na výměnu plynových kotlů za tepelná čerpadla, detaily této zcela nové podpory představíme v květnu.“

Podmínky kotlíkových dotací podrobně na www.kotlikydotace.cz

Prezentace k 2. vlně kotlíkových dotací pro nízkopříjmové domácnos

Státní správa hledá odborníky, kteří pomohou se „zelenou“ transformací. Česko totiž bude muset zavádět unijní legislativu, jež má zajistit, že se Evropská unie stane do roku 2050 klimaticky neutrální. Dílčím cílem na této cestě je snížení emisní skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent oproti roku 1990. Na ministerstvu financí proto vznikne tým, který se má zaměřit na tato témata. Více ZDE

Životní prostředí v České republice zůstává jedno z nejhorších v Evropské unii. Česku patří v této oblasti v letošním ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví 22. místo z 27 členských států, oproti loňsku si polepšilo o jednu příčku. Zemi se sice podařilo mírně zvýšit podíl recyklovaného odpadu, čím dál víc ale zaostává v omezování emisí. Nejhoršího výsledku ze všech států unie dosáhlo Česko stejně jako minulý rok v podílu půdy postižené suchem, vyplývá z dnes zveřejněných výsledků.

Index, který je společným projektem iniciativy Evropa v datech a České spořitelny, hodnotil stav životního prostředí podle 14 indikátorů. Česko se v konečném hodnocení umístilo šesté od konce. Hůře dopadlo pouze Nizozemsko, Irsko, Řecko, Lucembursko a Kypr. Naopak v čele žebříčku je stejně jako před rokem Švédsko, následované Portugalskem a Francií.

Česko podle indexu stále pokulhává v omezování emisí skleníkových plynů, kde nedosahuje ani na unijní průměr. Jen tuzemský průmysl jich ročně vyprodukuje 1932 kilogramů na obyvatele, což je meziroční nárůst zhruba o 11 procent. Loni Česku v tomto ohledu náleželo 17. místo, letos se zařadilo na 19. příčku. Jednou z příčin nadprůměrných emisí je podle analýzy skutečnost, že česká ekonomika patří mezi energeticky nejnáročnější ekonomiky v EU.

"Hlavní příčinou zvýšení emisí v průmyslu je návrat na úroveň průmyslové výroby před covidovou pandemií. K největšímu meziročnímu nárůstu došlo v odvětvích chemického průmyslu a zpracování kovů. Za přibližně 40 procent emisí skleníkových plynů v ČR ale stojí spalování uhlí," komentovala výsledky analýzy mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková. Rychlá dekarbonizace energetiky v souladu s cílem ukončení využívání uhlí do roku 2033 představuje největší příležitost pro snižování emisí, dodala.

Kvůli nadprůměrně vysokým emisím zemře v Česku podle mezinárodních studií ročně 3200 lidí. V přepočtu na obyvatele se jedná v rámci unijní sedmadvacítky o 21. nejvyšší hodnotu.

Oproti minulému roku se Česko zhoršilo v produkci odpadu, zlepšilo se v jeho recyklaci. Podíl odpadů, které se povede znovu využít, v ČR meziročně vzrostl o tři procentní body na 43 procent. Republika si tak v tomto indikátoru polepšila o šest příček na 13. místo. Za tímto posunem stojí podle analýzy zřejmě efektivnější vybírání bioodpadu.

Samotná recyklace nicméně podle odborníků není řešením, efektivnější je snižovat množství produkovaného odpadu. Z tohoto hlediska si ale Česko naopak pohoršilo. Na jednoho obyvatele nyní připadá 570 kilogramů odpadu ročně, což odpovídá meziročnímu růstu o 12 procent. Například v produkci elektroodpadu je na tom ale ČR lépe než mnohé evropské země, které se v celkovém pilíři stavu životního prostředí umístily lépe.

Podle indexu má Česko stejně jako loni nejvyšší podíl půdy postižené suchem v celé evropské sedmadvacítce, dosahuje 16 procent. Nedostatek vláhy spolu s vlnami extrémních veder se projevuje i ve stavu lesů a jejich klesající schopnosti snižovat množství oxidu uhličitého v ovzduší, konstatovali autoři analýzy.

Podrobnosti najdete ZDE

Koncepce obsahuje dílčí úpravy, vyplývající z průběhu vlivů změny klimatu a rovněž z postupného upřesňování opatření, která mají dlouhodobý charakter a pokračují i do dalšího období. Bl rozšířen seznam indikátorů plnění jednotlivých opatření, které budou stručně charakterizovat věcný pokrok v realizaci opatření ve vazbě na využité finanční podpory z programů financovaných jak z národních programů, tak z fondů EU.

Dokument ke stažení:

Materiál

Předkládací zpráva

Příloha

Ve Sbírce předpisů vyšla Vyhláška č. 93/2023 Sb. kterou se mění vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě. Cílem vyhlášky je stanovení vzoru formuláře pro hlášení použití sedimentů na zemědělské půdě. Text vyhlášky je dostupný ZDE.

Ministerstvo průmyslu a obchodu jako Řídící orgán Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021-2027 vydává čtvrtletník - Informační zpravodaj „tak“, který především podnikatele informuje o dění ve výše uvedeném programu. MPO se snaží informovat veřejnost zejména o nových příležitostech pro získání finančních prostředků, o záměrech Řídícího orgánu na poli podpory podnikání a přináší další aktuální zprávy týkající se dotační politiky. Zdravodaj ke stažení ZDE

Slovensko spustilo svůj zálohový systém na vratné obaly od nápojů už 1. ledna 2022. Podívali jsme se na to, jak „zálohy“ po více než roce od startu u sousedů fungují. Česká republika zatím zákon připravuje a v příštích letech nejspíš i Češi budou nosit neporušené PET lahve a plechovky zpět do obchodů. V tuzemsku ale ještě proběhne tvrdá diskuze o tom, koho se zálohový systém bude povinně týkat. Na Slovensku jsou zálohované všechny obaly až na pár výjimek, kvůli možné kontaminaci obalů od sirupů, mléka, olejů a octa. Zapojit se zde ale povinně musely prodejny s rozlohou nad 300 metrů čtverečních. Více ZDE

Nejkvalitnější zemědělskou půdu nově nebudou moct zabrat obří logistická a nákupní centra. Navrhuje to novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou dnes představil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela by mimo jiné měla také přispět k rozvoji takzvané agrovoltaiky. Hladík hodlá novelu předložit vládě koncem dubna, v platnost by podle něj mohla vstoupit začátkem roku 2024.

"Za poslední dekády jsme si zastavěli krajinu obřími sklady a nákupními centry, které mnohdy leží i na té produkčně nejcennější půdě, která je jedním z nejvzácnějších zdrojů života. Novelou o ochraně zemědělského půdního fondu tomu dáváme zákonnou stopku," řekl ministr.

Hladík vysvětlil, že produkčně nejkvalitnější zemědělská půda na území ČR je zařazená do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Právě na tomto typu půdy by na základě novely platil zákaz stavět fotovoltaické elektrárny.

Stávající fotovoltaiky na dané půdě by podle Hladíka dožily do data svého povolení a následně by musely být odstraněny. Půdu první a druhé třídy ochrany by novela zároveň chránila před upotřebením pro záměry obchodu či skladování o rozsahu větším než jeden hektar.

Pokud územní plán do budoucna počítá s využitím plochy této půdy, například pro skladovací haly, musí podle ředitelky odboru adaptace na změnu klimatu MŽP Lindy Stuchlíkové vydat stavební povolení pro konkrétní záměr do pěti let od chvíle, kdy novela vstoupí v platnost. "Podle novely zákona o ochraně ZPF (zemědělského půdního fondu) musí toto využití přijít do pěti let od účinnosti zákona, jinak musí obec plochu změnit zpět na nezastavitelnou nebo na jiné využití, na které se zákaz nevztahuje," objasnila pro ČTK Stuchlíková.

Novela by podle ministerstva dále přispěla k rozvoji agrovoltaické výroby elektřiny. Agrovoltaika funguje podle Hladíka jako "fotovoltaika na konstrukci, pod kterou se běžně hospodaří". V současnosti jsou agrovoltaiky instalovány třeba v Itálii a Německu. V Česku by podle ministra mohly vzniknout na trvalých kulturách - tedy nad vinicemi, chmelnicemi či ovocnými sady, kde jsou plodiny více odolné vůči stínění a nejsou tam zapotřebí intenzivní zemědělské práce.

"Je to perspektivní tah pro rozšiřování obnovitelných zdrojů energie a posilování energetické soběstačnosti zemědělců. Tato specifická zemědělská produkce přináší mnoho dalších vedlejších výhod jako ochranu před nadměrným slunečním svitem, výparem, poškození plodin přívalovým deštěm nebo kroupami," řekl Hladík.

Novela by zároveň nově definovala krajinné prvky, například skupiny dřevin, stromořadí nebo mokřad, jako součást zemědělské půdy, na které se nachází. Ministerstvo tím podle Hladíka cílí posilnit ochranu biodiverzity krajiny.

Další infromace:

Tisková zpráva MŽP - ZDE

Největší odpadovou firmu v Česku, AVE CZ, stíhají kriminalisté z elitního útvaru. Podle nich neodváděla poplatky z několika skládek, ačkoliv to byla její povinnost. Škoda dosahuje necelých čtyř miliard korun. Firma se snažila obvinění zvrátit. Jak ale zjistilo Aktuálně.cz, úřad nejvyššího žalobce jí odmítl vyhovět. Verdikt znamená, že stíhání firmy je důvodné. Jinými slovy delikt a jeho kvalifikace kriminalisty odpovídá nasbíraným důkazům. Vyšetřování může pokračovat. Podle informací Aktuálně.cz není vyloučené, že se uzavře ještě v první půli tohoto roku. V obecné rovině se firmy v případě prokázání viny trestají zrušením, propadnutím majetku, pokutou či zákazem činnosti. Více ZDE

Návrh vyhlášky byl předložen do meziresortního připomínkového řízení dne 16. října 2020. Vzhledem k tomu, že v návaznosti na připomínkové řízení došlo k podstatné změně obsahu návrhu, je znovu zasílán k připomínkám. Hlavním principem navrhované právní úpravy je nastavení podmínek, při jejichž splnění bude možné bezpečně nakládat se znovuzískanou asfaltovou směsí nebo znovuzískaným penetračním makadamem mimo odpadový režim a případně vyrábět novou asfaltovou směs z odpadní znovuzískané asfaltové směsi, kterou není před jejím zpracováním vhodné uvolnit z odpadového režimu.

Dokument ke stažení:

• 53_23_Materiál

• 53_23_Důvodová zpráva

• 53_23_RIA

• 53_23_Rozdílová tabulka

• 53_23_Srovnávací tabulka

Fórum agentury ECHA o prosazování odsouhlasilo pilotní projekt zaměřený na kontrolu přítomnosti omezovaných perfluorkarboxylových kyselin (PFCA) a příbuzných látek ve spotřebitelských výrobcích jako je kosmetika.

Inspektoři tento pilotní projekt spustí v roce 2023 a v průběhu roku 2024 budou pokračovat ve 12 spolupracujících zemích. Cílem je ochrana spotřebitelů před expozicí PFCA a dalším příbuzným látkám, včetně kyseliny perfluoroktanové (PFOA), které byly vzhledem ke svým nebezpečným vlastnostem identifikovány jako látky vzbuzující mimořádné obavy (SVHC).

Projekt rovněž zvýší povědomí o omezení vyplývajících z nařízení REACH a nařízení o perzistentních organických znečišťujících látkách (POP) mezi společnostmi, které prodávají kosmetiku a další spotřební výrobky. Byly zjištěny případy kdy PFOA, jejíž používání je podle nařízení o POP omezeno, byla nalezena v kosmetických přípravcích prodávaných na trhu EU.

Inspektoři mohou prosazovat omezení podle nařízení REACH nebo POP. V případě porušení přijmou inspektoři opatření, aby zajistili dodržování platných právních předpisů. Zpráva o projektu by měla být zveřejněna koncem roku 2024.

Během březnového jednání členové Fóra iniciovali rovněž opatření týkající se kontroly přítomnosti zakázaných látek v tetovacích barvách. Cílem je ochrana spotřebitelů před nebezpečnými tetovacími barvami a posílení kapacit pro tyto kontroly. Iniciátorem je Nizozemsko a velký zájem akce vyvolala také mezi dalšími členskými státy. Harmonogram a účastníci budou potvrzeni během následujících měsíců.

Nařízení o POP zakazuje uvádět PFOA a příbuzné látky na trh  EU. Kosmetika není z tohoto zákazu vyňata. Podle nařízení REACH se od února 2023 PFCA nesmějí vyrábět ani uvádět na trh jako látky samotné, dále se nesmějí používat a uvádět na trh jako složky jiných látek, ve směsi nebo v předmětu. Kromě toho je omezeno používání některých látek toxických pro vodní organismy v kosmetických prostředcích určených k oplachování.

Fórum o prosazování se konalo online ve dnech 14. až 17. března a jeho podskupina pro nařízení o biocidních přípravcích (BPRS) 21. března 2023. Příští jednání se uskuteční v červnu 2023.

Další informace:

• Nařízení o perzistentních organických znečišťujících látkách
• Nařízení o kosmetických prostředcích
• Perfluoroalkylové chemické látky (PFAS)
• Tetovací barvy a permanentní make-up
• Fórum o prosazování

Německý pivovar Neuzeller Klosterbräu přišel s převratnou novinkou, ze které se pravděpodobně každému Čechovi holdujícímu pivu navalí. Představili pivo v prášku. Normálně ho rozmícháte ve vodě a vznikne náš oblíbený nápoj včetně pěny, sycení a alkoholu. Tento vynález by měl snížit uhlíkovou stopu. Informuje o tom agentura Reuters. Více ZDE

Dopolední program nabídne inspirativní prezentace a diskuze na aktuální témata z oblasti udržitelnosti se zvláštním zaměřením na udržitelnost a byznys. Odpoledne bude představeno 12 udržitelných projektů, které prodiskutovala a schválila vědecká rada summitu. Registrace je otevřena na webu www.sustainabilitysummit.cz.

Organizátor akce Czech & Slovak Sustainability Summit, společnost ATOZ Group, zveřejnil kompletní konferenční program prvního ročníku summitu, který se uskuteční 20. dubna 2023 v pražském kongresovém centru WPP Campus. V dopoledním programu vystoupí špičkoví odborníci na udržitelnost, kteří přednesou inspirativní prezentace a budou debatovat v panelových diskusích na různá témata související s udržitelností a podnikáním. Odpolední program pak bude patřit 12 nejlepším případovým studiím („best practices“) v oblasti udržitelnosti, které vybrala vědecká rada summitu.

„Motto summitu je jasné: Každý chce být udržitelný, společně to půjde lépe. Chceme poskytnout fórum pro co největší počet manažerů udržitelnosti z České republiky a Slovenska, aby se mohli sejít, vzájemně inspirovat a diskutovat způsoby spolupráce při prosazování společné agendy udržitelnosti,“ říká Jeffrey Osterroth, jednatel společnosti ATOZ Group. Programová ředitelka summitu Kateřina Osterrothová dodává: „Během dne plánujeme řadu dalších aktivit, ale uvědomujeme si, že program konference je to, co přitahuje nejvíce účastníků. Proto jsme nešetřili úsilím, aby byl program bohatý, inspirativní a nezávislý.“

Věda a byznys: protivníci, nebo partneři?

Czech & Slovak Sustainability Summit je novou akcí, která si klade za cíl propojit byznys a vědeckou komunitu, jež se věnuje otázkám udržitelnosti. S touto myšlenkou odstartuje hned první konferenční příspěvek. V diskuzním formátu jeden na jedno se potkají prof. Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ondřej Beneš, technický ředitel společnosti Veolia Česká republika. Za přispění moderátora a odborného garanta summitu prof. Vladimíra Kočího budou diskutovat o tom, zda věda a byznys jsou v otázkách udržitelnosti protivníci, nebo spíše partneři. A především co udělat pro to, aby se partnerství a spolupráce prohlubovaly.

Následovat bude blok prezentací na téma Udržitelnost a byznys. Vystoupí čtyři přednášející a zazní čtyři témata: Udržitelnost v době energetické krize – Martin Ander (Svaz moderní energetiky); Udržitelnost a finance – Linda Zeilina (International Sustainable Finance Centre); Reporting ESG – David Janků (Frank Bold); Spolupráce se státem na inovacích – Tereza Kubicová (CzechInvest). Tato část si klade za cíl ukázat, že udržitelnost je složitější fenomén než „pouze“ cesta k dekarbonizaci, ekologizaci či sociálně spravedlivější společnosti. Udržitelné jednání musí být plně integrováno do podnikových procesů.

CEO jako klíč k udržitelné firmě

Po kávové přestávce čeká účastníky velká panelová diskuze ředitelů firem. Její úvodní část obstará Peter Sattler (Horváth & Partners), který je předním evropským expertem na udržitelnost. Podělí se o svou expertizu při využívání udržitelných inovací v době krize, jeho příspěvek nese proto příznačné pojmenování Jak zvítězit díky udržitelnosti v době četných krizí.

Následovat bude debata CEO firem, ve které vystoupí Jaroslava Rezlerová (ManpowerGroup), Katarína Navrátilová (Tesco Stores Česká republika), Ivo Benda (Greiner Packaging Slušovice), Martin Baláž (Prologis) či Alessandro Pasquale (Mattoni 1873). Téma zní Role CEO v udržitelné strategii firmy. Ukazuje se totiž, že generální ředitelé mají zcela zásadní roli při transformaci svých firem směrem k udržitelnosti. Panelisté se podělí o různé postřehy a kroky, které zvažují v reakci na environmentální a sociální problémy. Sponzorem panelové diskuse je společnost Deloitte Advisory. Panel bude moderovat Beata Hlavčáková, expertka společnosti Deloitte na udržitelnost.

Jaký udržitelný projekt zvítězí

Czech & Slovak Sustainability Summit si do svého štítu vetkl snahu spojovat byznys a praxi. A proto bude odpolední program patřit 12 inspirativním projektům v oblasti udržitelnosti. Vybrala je vědecká rada summitu pod vedením prof. Vladimíra Kočího z celkem 36 projektů, které byly předloženy k posouzení. Projekty představují skutečný průřez aktivitami udržitelnosti v České republice a na Slovensku – od velkých společností po malé, z různých sektorů a z obou zemí. Navzdory své rozmanitosti mají jedno společné: všechny měly prokázaný pozitivní dopad na životní prostředí nebo společnost a všechny jsou podloženy pevnými daty a jasnými důkazy.

Na jaké udržitelné projekty se můžete těšit?

Udržitelnější varianta flexibilních fólií pro samolepicí etikety

Avery Dennison Praha

Jak vytvořit svět bez odpadu v potravinářství

Biopekárna Zemanka

První plovoucí fotovoltaická elektrárna na horní nádrži přečerpávací elektrárny

ČEZ

Elektromobilita v nákladní dopravě

Dachser Czech Republic

Udržitelnost a tepelná čerpadla

Daikin Airconditioning Central Europe – Czech Republic

Prevenční program pro odolnější krajinu

Kooperativa pojišťovna, Pábení

Redukce plastů jako krok k udržitelnějším obalům

Lidl Česká republika

Udržitelnost a výzvy pro manipulační techniku

Linde Material Handling Česká republika

Projekt záchrany vody v závodě Hamé Babice

Orkla Foods Česko a Slovensko

Ekologická prodejna Skuteč

Penny Market

Pro Chmel – umělá inteligence na chmelnici

Plzeňský Prazdroj

Recyklácia zozbieraných PET fliaš a plechoviek do nových obalov

Správca zálohového systému

Podrobnosti o projektech a lidech, kteří budou prezentovat, naleznete na webu summitu.

Diskuze o budoucnosti udržitelnosti v ČR a na Slovensku

Na konci prvního ročníku Sustainability Summitu se potká šest vrcholových manažerů z Česka i Slovenska, aby diskutovali o budoucnosti udržitelnosti. Jak rozvíjet udržitelné přístupy v jednotlivých společnostech i na trhu jako celku? Co tvoří hlavní překážky pro firmy na cestě k ekologičtější budoucnosti? A jak mohou lépe spolupracovat podniky z různých sektorů ekonomiky vzájemně i s ostatními aktéry, aby prosadily společnou agendu udržitelného rozvoje? Názory na tyto a další otázky uslyšíte během exkluzivní panelové diskuze v závěru summitu.

Bohatý doprovodný program

Cílem summitu je představit co největší počet úspěšných udržitelných projektů. Protože se do programu konference nevejde všech 36 nominovaných projektů, organizátoři zařadili programovou část, která je běžná na vědeckých kongresech: Galerii posterů. Po celý den budou v udržitelných stojanech vystaveny plakáty vytištěné na recyklovaném papíře s podrobnými informacemi o projektech. Během přestávek na kávu a oběd budou autoři u posterů k dispozici osobně, aby zájemcům svůj projekt představili a odpověděli na jejich dotazy. Projekty, které budou vystaveny v galerii plakátů, naleznete zde: www.sustainabilitysummit.cz/galerieposteru.

Doprovodnou část programu představuje Vědecká kavárna (Science Café). Odborná přednášková sekce zacílí na novinky, výzkum a vývoj v oblasti oběhového hospodářství, udržitelnosti a surovinové a energetické bezpečnosti. Cílem platformy je poskytnout prostor pro sdílení nových informací nebo výsledků z výzkumu, které by mohly být realizovány v praxi. Prezentace, které můžete slyšet ve Vědecké kavárně, najdete zde: www.sustainabilitysummit.cz/vedecka-kavarna/.

Večer pak budou vyhlášeny nejlepší projekty udržitelnosti, a to na závěrečném galavečeru. Následovat bude Udržitelná hospoda, tedy příjemné a neformální zakončení dne s dobrým jídlem, pitím, zábavou, zkrátka prostor přímo stvořený pro networking.

Summit se koná v bývalém Paláci elektrických podniků. Tato budova, která při svém otevření v roce 1935 přinesla velkorysé prostory s tehdy sofistikovanými technologiemi (výtah pro automobily, klimatizace, teplovzdušné vytápění atd.), prošla nedávno nákladnou rekonstrukcí. Nyní WPP Campus nabízí unikátní kongresové a coworkingové místo v centru Prahy, o výjimečnosti komplexu svědčí ocenění Stavba roku 2021.

Více o akci Czech & Slovak Sustainability Summit a možnost registrace:

www.sustainabilitysummit.cz

Představitelé EP a Rady uzavřeli 30. března dohodu týkající se zvýšení cílů souvidejících s využíváním zelené energie. Původní závazný cílový podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě energie ve výši 42,5 % do roku 2030 by měl nově dosáhnout 45 %. Dohoda se také týká i rychlejšího schvalovacího postupu pro obnovitelné zdroje energie a snížení emisí skleníkových plynů v odvětví dopravy o 14,5 %.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) poskytne skupině členských zemí Evropské unie včetně České republiky 1,1 miliardy eur, tedy 26 miliard korun. Chce jim pomoci zlepšit udržitelnost a minimalizovat dopady na životní prostředí, aby tak dosáhly svého plného zeleného potenciálu, uvedla banka v pondělním sdělení. Typické projekty, které se dočkají financování, jsou mimo jiné recyklační iniciativy, zelené budovy, udržitelné potravinářské produkty, skladování energie, odpadní voda nebo nízkouhlíková a městská doprava. Více ZDE

Každoroční celosvětové investice do technologií umožňujících transformaci energetiky se musí více než zčtyřnásobit, aby se splnily závazky pařížské dohody o klimatu. Uvedla to Mezinárodní agentura pro obnovitelné energie (IRENA). Letos investice do technologií obnovitelných zdrojů energie dosáhly rekordních 1,3 bilionu dolarů (28,3 bilionu Kč). Více ZDE

Valné shromáždění OSN přijalo klimatickou rezoluci požadující po Mezinárodním soudním dvoru (ICJ), aby určil právní povinnosti států pro boj se změnou klimatu. Za přijetí historické rezoluce vedla čtyři roky kampaň skupina 18 zemí v čele s ostrovním státem Vanuatu, který se už nyní potýká s důsledky oteplování planety. Soudnímu dvorů by mohlo své poradní stanovisko vydat za zhruba 18 měsíců, píše agentura Reuters. Pozice ICJ nebude pro státy OSN právně závazná, ale může fungovat jako etický kompas, který národní soudy často berou v úvahu, uvádí agentura AFP. Více ZDE