Evropská komise dne 5. dubna 2022 na tiskové konferenci uvedla návrh revize směrnice o průmyslových emisích (IED) a rovněž zcela nový předpis týkající se EU portálu pro průmyslové emise (EU Industrial Emission Portal). Tento předpis by měl nahradit dosavadní nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, který se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek (nařízení o E-PRTR). Více informací lze nalézt v tiskové zprávě na webových stránkách Evropské komise komise zde.

ECHA vyzývá zainteresované subjekty k připomínkování nových poznatků ohledně harmonizované klasifikace glyfosátu s termínem do 12. dubna 2022. Glyfosát (EC 213-997-4, CAS 1071-83-6) má v současnosti harmonizovanou klasifikaci jako látka způsobující vážné poškození očí a toxická pro vodní organismy s dlouhodobými účinky. 22. listopadu 2021 byla ukončena konzultace k vědeckým hodnocením glyfosátu, které připravila skupina hodnotící glyfosát (AGG).

Mezitím byly zveřejněny nové informace, které by mohly být relevantní pro klasifikaci látky z hlediska:

• senzibilizace dýchacích cest
• toxicity pro specifické cílové orgány – jednorázové expozice (podráždění dýchacích cest)
• mutagenity v zárodečných buňkách
• karcinogenity
• reprodukční toxicity
• nebezpečnosti pro vodní prostředí.

Termín pro podání připomínek, které by se vztahovaly k těmto třídám nebezpečnosti je 12. dubna 2022.

Další informace:

Podání připomínek ke klasifikaci glyfosátu

V roce 2021 se do ČR dovezla ropa v celkovém množství 6 841,0 tis. tun, což představuje nárůst o 10,8 % v porovnání s rokem 2020. Z tohoto množství bylo 50 % ropy dovezeno z Ruska. Doprava ropy do ČR byla realizována ropovody Družba (48,8 %) a IKL (51,2 %). Kolísání podílu přepravy jednotlivými ropovody v porovnání s předchozím obdobím souvisí se sjednanými dodávkami v množství a způsobu přepravy ze strany zpracovatele ropy.

Dovozy ropy:

Poměr využití ropovodů:

Dovoz ropy do ČR (v kt) podle zemí původu v letech 2017 až 2021:

                                                                                              zdroj dat: šetření ČSÚ

Alessandro Pasquale je bytostně přesvědčen, že dříve či později bude v Česku zavedeno povinné zálohování PET lahví a plechovek. Výrobce nápojů Mattoni 1873 se o to snaží už dlouhodobě, od konce loňského roku v rámci nové Iniciativy pro zálohování. Model by měl být pokud možno stejný jako na Slovensku (kde platí zálohovací systém od letošního roku) a zálohy ve výši tří korun. I když kvůli inflaci to mohou být i čtyři koruny. Více ZDE

Nejdříve to vypadalo jako dobrý nápad. Pojďme skládkovat na březích moří, kde se odpad naředí a nikomu nebude vadit. Teď je ze skládek na březích celosvětový problém. Odhaduje se, že podobných skládek se v celé Evropě na pobřežích nebo v záplavových oblastech nachází 350 až 500 tisíc a až 90 % z nich nepodléhá současné legislativě o kontrole odpadu, která vyžaduje ohrazení a zakrytí skládek. Na území USA je takových skládek asi 800, své má i Bangladéš, Indie či Nový Zéland. Podle vědců by se ale dal problém řešit. Více ZDE

Potřebujeme okamžité a výrazné snížení emisí skleníkových plynů ve všech sektorech. S odkazem na modelované trajektorie vedoucí k dosažení cílů Pařížské dohody to říká klimatický panel IPCC. V pondělí zveřejněná zpráva o klimatu ukazuje prstem především na fosilní paliva. Jejich spotřebu je nutné okamžitě snížit. S cíli Pařížské dohody není slučitelný ani další rozvoj fosilní infrastruktury, který by vedl k “uzamčení” budoucího vývoje ve scénářích s vysokým množstvím emisí. Klimatická opatření jsou podle nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu stále významně podfinancovaná. Dosažení klimatických cílů bude vyžadovat několikanásobné zvýšení investic, a to napříč všemi sektory a regiony, které zpráva hodnotila.

Největší potenciál ke snížení emisí v krátkodobém horizontu (do roku 2030) mají podle zprávy tato opatření (v uvedeném pořadí): 1) solární energie, 2) zpomalení destrukce přírodních ekosystémů, 3) větrná energie, 4) sekvestrace uhlíku v zemědělství a 5) obnova ekosystémů a zalesňování.

Vůbec poprvé je součástí  zprávy IPCC o zmírňování změny klimatu kapitola věnovaná mitigačním opatřením vycházejícím ze strany poptávky. Sem patří mj. takové změny socio-kulturních vzorců jako stravovací návyky či přechod na práci bez nutnosti dojíždění. Některá mitigační opatření tohoto typu, např. preference veřejné dopravy či jízdy na kole, přitom ve zprávě figurují jako velmi levná.

„To, co věda v této zprávě předvídá, bude výsledkem naší současné energetické politiky. Jsme na cestě ke globálnímu oteplení o více než dvojnásobek limitu 1,5 stupně, na kterém se státy dohodly v Paříži. Někteří lídři vlád a soukromých společností říkají jednu věc, ale dělají druhou. Jednoduše řečeno, lžou. A dopady budou katastrofální,“ napsal v reakci na vydání nejnovější zprávy IPCC generální tajemník OSN António Guterres.

6. hodnotící zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (The Sixth IPCC Assessment Report, AR6) vychází postupně ve čtyřech částech. Po první části věnované Fyzikálním základům (vyšla 9. srpna 2021) a druhé o Dopadech, adaptaci a zranitelnosti (28. února 2022) dnes panel IPCC zveřejnil výstup třetí pracovní skupiny na téma zmírňování změny klimatu. Závěrečná Souhrnná zpráva (Synthesis Report) bude zveřejněna v září 2022.

Zpráva pracovní skupiny III (WG III) IPCC byla dnes zveřejněna v Ženevě a souběžně představena i v Praze na tiskové konferenci, kterou společně připravili Centrum pro otázky životního prostředí UK, Informační centrum OSN v Praze, Klimatická koalice, Komise pro životní prostředí AV ČR a Učená společnost ČR. Hlavní závěry prezentoval zástupce Česka v IPCC Radim Tolasz z ČHMÚ. Další úhly pohledu představil expertní panel, v němž usedli analytička Centra pro dopravu a energetiku Kateřina Davidová, bývalý ministr životního prostředí a současný poradce ministryně životního prostředí Ladislav Miko, ekonom a europoslanec Luděk Niedermayer a analytik Asociace pro mezinárodní otázky Oldřich Sklenář. Moderátorkou tiskové konference byla meteoroložka a redaktorka České televize Taťána Míková.

Radim Tolasz, klimatolog ČHMÚ a zástupce České republiky v IPCC, uvádí: “Třetí část Šesté hodnotící zprávy IPCC je věnována mitigacím, které zahrnují nejen snižování emisí skleníkových plynů, ale věnují se i jejich propadům. Energetický mix, úspory energií, rozumné a udržitelné hospodaření se zdroji na straně jedné a starost o krajinu a prostředí obecně na straně druhé. V pozadí nezůstávají ani technologie, věda a rozvoj, bez kterých by naše reakce na změnu klimatu byla bezzubá.”

Taťána Míková z České televize uvádí: “Zatímco význam termínu adaptace na změnu klimatu je víceméně všem jasný (novým klimatickým podmínkám se musíme přizpůsobit), slovo mitigace je trochu složitější pochopit: ve slovníku najdete zmírnění, snížení a dokonce i utišení bolesti. U změny klimatu ale mitigace bolí ve skutečnosti spíš naši peněženku. Znamenají totiž všechno, co zmírní nebo zpomalí změnu klimatu: ať už si představíte, že nebudeme spalovat fosilní paliva, energii vyrobíme z obnovitelných zdrojů, zavedeme technologie, které se obejdou bez uhlí, ropy nebo plynu, stále mluvíte o mitigaci. A platí to třeba i o uložení CO₂ do biomasy nebo do úložišť, ze kterých nemůže utéci do atmosféry.”

Bedřich Moldan, Centrum pro otázky životního prostředí UK: “IPCC varuje ve svých zprávách o změně klimatu a jejích důsledcích již od r. 1990, postupně jsou poselství stále naléhavější. Nejinak je tomu i v této poslední zprávě, která s mimořádným důrazem vyzývá k radikálnímu snižování uhlíkové stopy, a to bezodkladně, zásadní změnu je třeba zahájit okamžitě a postupovat rychle.”

Kateřina Davidová, analytička z Centra pro dopravu a energetiku: "Zpráva IPCC o mitigacích potvrdila to, co ekologické organizace říkají už léta – že hlavním viníkem klimatické krize jsou fosilní paliva, jejich těžba a spalování. Doufám, že tato zpráva přispěje k tomu, že si to konečně uvědomí i politici, kteří rozhodují o tom, jakým směrem se bude naše energetika, doprava či zemědělství ubírat. Co nejrychlejší přechod z fosilních na obnovitelné zdroje a masivní kampaň na podporu energetických úspor by měly být nyní hlavní prioritou."

Michal Broža, vedoucí kanceláře OSN v Česku: “Přes všechny závazky států a korporací se rozdíl mezi nutným snížením a reálným objemem emisí prohlubuje. Svět se může vyhnut katastrofickému scénáři oteplení jen bezodkladným přesměrováním všech dotací a investic z fosilního průmyslu do obnovitelných zdrojů. Podobně důležitou roli bude sehrávat ochrana lesů a ekosystémů i schopnost rozvinuté části světa dostatečně v těchto oblastech podpořit rozvíjející se ekonomiky.”

Zprávy IPCC: https://www.ipcc.ch/reports/

Šestá hodnotící zpráva (AR6): https://www.ipcc.ch/assessment-report/ar6/

AR6 Fact Sheet IPCC: https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2021/06/Fact_sheet_AR6.pdf

Celá zpráva WG II AR6 (Dopady, adaptace a zranitelnost):

https://www.ipcc.ch/report/sixth-assessment-report-working-group-ii

O IPCC

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) je orgán OSN pro hodnocení vědeckého poznání o změně klimatu. V roce 1988 ho společně založila Světová meteorologická organizace (WMO) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Cílem činnosti IPCC je poskytovat vládám vědecké informace, které mohou využívat při tvorbě klimatických politik. Výstupy IPCC jsou klíčovými dokumenty pro mezinárodní klimatická vyjednávání. IPCC má v současné době 195 členských států a desítky přidružených organizací. Do práce IPCC se zapojují tisíce vědců a expertů. Přispívají na dobrovolné bázi, vyhodnocují tisíce výzkumných prací, které jsou každoročně publikovány a zpracovávají na jejich základě obsáhlé souhrnné zprávy současného poznání o příčinách, dopadech a budoucích rizicích klimatické změny i jak adaptace a mitigace (zmírňování) mohou snížit tato rizika. Základem hodnotícího procesu IPCC je otevřené a transparentní hodnocení vědeckého poznání ze strany expertů a zástupců vlád z celého světa tak, aby byla zajištěna objektivita a diverzita pohledů a expertízy. Prostřednictvím hodnotících zpráv odhaluje IPCC kde existuje vědecká shoda a kde je potřeba dalšího výzkumu. Vlastní výzkum IPCC neprovádí. Hodnotící zprávy vydalo IPCC od první (FAR) v roce 1990 postupně v letech 1995 (SAR), 2001 (TAR), 2007 (AR4) a 2014 (AR5). Krátké shrnutí všech zpráv (SPM) je vždy na plénu schvalováno zástupci jednotlivých členských zemí. Více o IPCC: www.ipcc.ch/about/

K iniciativě Zálohujme.cz se přidal další z významných tuzemských výrobců nápojů. Národní pivovar Budějovický Budvar se tak postavil po bok více než 20 firem a neziskových organizací, které podporují povinné zálohování PET lahví a plechovek v Česku.

„Vítáme Budějovický Budvar a máme radost, že stále více výrobců nápojů si uvědomuje, že je pro udržitelné nápojové odvětví nutné uzavřít materiálovou smyčku a začít recyklovat z „lahve do lahve“, v tomto případě hlavně „z plechovky do plechovky“. A právě prvním krokem k této cirkulární recyklaci je plošný zálohový systém, který dokáže do oběhu vrátit materiál téměř ze všech prodaných obalů. Ostatně s výrobci se na tom shodují i environmetální neziskové organizace a vědci,“ říká Andrea Brožová, mluvčí iniciativy Zálohujme.cz.

Záměr veřejně podpořit zavedení zálohování v Česku vstupem do iniciativy Zálohujme.cz ohlásil generální ředitel Budvaru Petr Dvořák na tiskové konferenci konané u příležitosti představení nového výrobku. Ten pivovar vyvinul spolu s jedním ze zakladatelů iniciativy Zálohujme.cz, výrobcem nealkoholických nápojů Mattoni 1873. „S Mattoni jsme navázali spolupráci při vývoji nového beermixu (nealkoholického piva BIRGO) a ukázalo se, že sdílíme stejné hodnoty.  Udržitelnou cestu podnikání vnímáme jako důležitý pilíř našich řemesel a záleží nám na co nejšetrnějším nakládání s nápojovými obaly. Proto podporujeme zálohy i cirkulární recyklaci,“ komentuje přistoupení k iniciativě Petr Dvořák, generální ředitel Budějovického Budvaru.

Vstup do iniciativy Zálohujme.cz je jen logickým pokračováním úsilí o udržitelnost, která se projevila i v novém výrobku, nealkoholickém pivě BIRGO, uvařeném společně s Mattoni. To se vyrábí v Budějovickém Budvaru na nové moderní lince, jejíž vysoce vyspělé technologické vybavení přispívá k výrazně efektivnějšímu využití vody, tepla a elektrické energie. BIRGO je jako první nealko pivo v Česku baleno do papírových multipacků, jež navíc neobsahují lepidlo. Jedná se o technologii tzv. wrap-around s obsahem recyklovaného papíru, jejíž použití ušetří 16 % uhlíkové stopy oproti klasickým plastovým fóliím. Samotný materiál plechovek pak obsahuje 74 % recyklovaného hliníku.

Hliníkové plechovky jsou u spotřebitelů stále oblíbenější a za posledních 10 let vzrostly prodeje nápojů v plechovkách o 200 %. Budvar, stejně jako další členové iniciativy Zálohujme.cz, má zájem na co nejšetrnějším nakládání s nápojovými obaly a recyklaci „z lahve do lahve“, v tomto případě tedy „z plechovky do plechovky“. Bohužel prostřednictvím šedých kontejnerů se daří vysbírat jen každá třetí. „Ztráta“ materiálu z nevytříděných nápojových plechovek v ČR tak například v roce 2019 dosáhla 7 812 tun hliníku, z čehož by šlo vyrobit 312 milionů nových plechovek.

 

V letošním roce SFŽP ČR plánuje vyhlásit osmnáct výzev k podávání žádostí o dotaci z Operačního programu Životní prostředí 2021–2027. Půjde o první výzvy již v novém programovém období. Pro žadatele v nich bude připraveno více než 35 miliard korun.

Harmonogram obsahuje výzvy, které by se měly vyhlašovat po schválení nové etapy programu Evropskou komisí. K tomu by mělo dojít přibližně v polovině roku. „Výzvy jsme připraveni vyhlásit prakticky ihned po schválení programu Evropskou komisí, aby obce, města a další žadatelé mohli co nejdříve začít čerpat peníze na své ekologické projekty,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Výzvy se v první fázi zaměří na širokou škálu projektů od podpory obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor ve veřejném sektoru, přes velmi žádanou výstavbu čistíren odpadních vod, kanalizací a vodovodů až po opatření podporující sběr, svoz a materiálové využití odpadů. Prostředky půjdou i na snižování a monitoring znečištění ovzduší či rekultivace kontaminovaných ekosystémů a starých skládek.

Později se přidá podpora projektů, které přispějí k adaptaci krajiny na změnu klimatu a klimatické extrémy (sucho, povodně, sesuvy), pomohou s udržitelným hospodařením s vodou nebo s předcházením vzniku odpadů (kompostéry, re-use centra, potravinové banky).

Dokument ke stažení:

Harmonogram výzev OPŽP 2021–2027 na rok 2022

Automobilky dál řeší, co udělat s vysloužilými bateriemi z elektromobilů. Přestože jsou auta na elektrický pohon k životnímu prostředí šetrnější než běžné vozy, nemusí to platit v případě, až doslouží. Více ZDE

Magistrát hlavního města Prahy hledá posilu na pozici Koordinátorka / koordinátor cirkulární ekonomiky Praha. Do pracovní nápně bude spadat například metodická, poradenská a konzultační činnost v oblasti předcházení vzniku odpadů a zavádění principů cirkulární ekonomiky v odpadovém hospodářství hl. města Prahy implementace cílů a opatření vyplývajících ze Strategie hl. m. Prahy pro přechod na cirkulární ekonomiku a využívání přírodních zdrojů. Další podrobnosti ZDE

V Nairobi rostou jako houby po dešti nejen výškové budovy, rezidenční domy a luxusní paneláky, ale také slumy. Město čelí masivní urbanizaci a má dlouhodobé problémy s odpadovým hospodářstvím. Odpovědí by mohly být principy cirkulární ekonomiky, které se keňská vláda snaží prosazovat.

V takzvaných „neformálních čtvrtích“, což je politicky korektní výraz pro slumy, se staví spontánně, bez územních plánů, a tedy i bez přístupu k vodě, kanalizaci, energiím, bez přístupových cest. Ve slumech je těžké regulovat vypouštění znečištěných vod a zároveň zajistit přívod pitné vody. Jen málo domácností tu má přístup k přívodu elektřiny a často vznikají odběry energie načerno. Majitelé pozemků navíc vybírají za neexistující služby relativně vysoké nájmy.

Čtyřapůlmilionová metropole Nairobi se i tak potýká s tuhým odpadem, jeho svozem, tříděním i skladováním. Kolem města je několik skládek, z nichž největší Dandora, se přímo zalyká množstvím prakticky netříděného odpadu. Vršící se problémy vedly loni k založení agentura Nairobi Metropolitan Services se zaměřením na zlepšení životního prostředí v hlavním městě, na úpravu pitné vody, čistění odpadních vod a vybudování dostupného bydlení, kterou založil prezident Uhuru Kenyatta.

Populační exploze i nedostatek peněz

Nejen Keňa ale čelí dvěma zásadním výzvám – silné populační explozi a nedostatku peněz. Několik nedávných studií předpokládá, že do konce tohoto století bude Afrika jediným kontinentem, který zaznamená populační růst. Třináct z 20 největších městských oblastí světa bude v Africe a v těchto městech bude bydlet více než třetina světové populace. Podle poradenské společnosti McKinsey bude v Africe do roku 2025 více než 100 měst nad milion obyvatel. To je dvakrát vyšší růst než v Latinské Americe.

Sličující je pak nedostatek financí na rozvoj měst. Afričané by museli utratit 130-170 miliard USD ročně, aby pokryli základní infrastrukturní potřeby kontinentu. Přesto se region již nyní potýká s nedostatkem financování ve výši 68–108 miliard USD. Zhruba dvě třetiny potřebných investic do městské infrastruktury, které by se měly uskutečnit do roku 2050, ještě ani nezačaly. Celkové kapitálové investice v Africe v letech 1980–2011 činily v průměru pouhých 20 % HDP (ve srovnání s 40 % HDP, které byly vynaloženy ve východní Asii během období rychlé urbanizace). K vyrovnání těchto mezer by muselo podle analýzy Světového ekonomického fóra dojít ke zvýšení růstu HDP na hlavu o 2,6 % ročně.

Řešení pro Afriku

Proto se různé iniciativy snaží o to, aby byla africká města na tento růst připravená a stala se odolnými a inkluzivními centry hospodářského růstu. Jednou z nich například Cities Alliance, která propaguje rozvoj měst tak, aby se podařilo odstranit extrémní bídu. Členy aliance jsou jak vlády rozvinutých zemí, místní samosprávy, neziskové organizace, mezinárodní agentury a instituce, soukromí partneři či výzkumné instituce. Další organizací zaměřenou na urbanizaci Afriky, která považuje středně velká města za klíčová pro rozvoj, je „The Cities that Work Council“, který sídlí v Ugandě.

Organizace se snaží propagovat a vyzdvihnout význam zelených ploch ve městě, tvoření městských čtvrtí a schopnost vylepšovat to, co již nyní funguje namísto vymýšlení nových řešení.Pro české firmy, které se chtějí uplatnit na afrických trzích, je důležité, aby se o nich vědělo a budovaly si zkušenost a know-how na jednotlivých projektech. Důležité je seznámit se s partnery z dalších zemí, kteří na africkém trhu působí. Je také třeba nabízet komplexní řešení problémů. Zájem je nejen o technické vybavení, ale také o firmy nabízející údržbu zařízení, vyškolení zaměstnanců a často i dlouhodobé řízení projektů.

Summit afrických měst

Jednou z příležitostí k navázání kontaktů bude letos v květnu 9. africký summit Africities, který je setkání představitelů místních a regionálních vlád a vedení z celé Afriky a koná se každé tři roky. Na summit, který proběhne v keňském Kisumu, by mělo přijet okolo 8 tisíc účastníků ze 77 zemí, očekává se 20 ministrů a kolem 3 tisíc starostů z afrických měst. Tento rok je hlavním tématem „Význam středně velkých měst pro splnění plánů rozvoje Agendy 2030“.  Hlavními body jednání, přednášek a diskuzí budou témata udržitelného rozvoje měst, zapojení žen a vytváření pracovních míst. Summit bude doprovázet i keňské Expo, na kterém budou mít stánky vybrané firmy představující jednotlivá řešení.

Příležitost pro české firmy nabízí také oblast cirkulární ekonomiky. V tomto oboru se v Keni hodně angažují belgické, francouzské či švédské firmy, které nabízejí rozvojové půjčky s velmi nízkými úroky. Úspěšné započetí a dokončení projektů pro rozvoj afrických měst velmi závisí na dynamičnosti a schopnostech místních zastupitelů. V Africe je navíc potřeba trochu více trpělivosti a je také třeba zajistit si důvěryhodného místního partnera. S tím mohou pomoci česká velvyslanectví. Možnosti na africkém trhu jsou velké a česká řešení pro moderní města by měla být na africkém kontinentu jasně vidět.

Marta Anna Ledgard, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Nairobi


 

INCIEN spustí platformu pro sdílení cirkulárního know-how. Její součástí se může stát každý, kdo chce sdílet své zkušenosti. Jeho hlavními prioritami bude: propojovat experty a organizace mezi sebou, vytvořit silnou síť odborníků, kteří pomáhají urychlení transformace z lineárního na cirkulární fungování hospodářství České republiky, informovat o cirkulární ekonomice a INCIEN aktivitách na pravidelné a odborné bázi, zapojovat do pracovních skupin na aktuální téma, sdílet příklady dobré praxe v České republice i ze zahraničí, zvyšovat expertní znalosti v cirkularitě s cílem zmobilizovat odborníky pro výzvy související s aplikací Green Dealu do praxe a skrze vznikající síť globálních hotspotů propagovat podniky a projekty v ČR, které integrují principy cirkulárního fungování. Podrobnosti ZDE

Evropská komise dnes zahájila fungování dvou nových laboratoří, které se zaměří na testování emisí automobilů. Laboratoře jsou součástí Společného výzkumného centra, nacházejí se v Itálii a pomohou zjistit, zda nové vozy splňují legislativní podmínky pro uvedení na trh. Obě laboratoře budou schopné simulovat reálné podmínky provozu, včetně měnících se vnějších faktorů jako je teplota, vlhkost či tlak, které ovlivňují výslednou hodnotu vyprodukovaných emisí.

Evropská komise dnes zahájila fungování dvou nových laboratoří, které se zaměří na testování emisí automobilů. Laboratoře jsou součástí Společného výzkumného centra, nacházejí se v Itálii a pomohou zjistit, zda nové vozy splňují legislativní podmínky pro uvedení na trh. Obě laboratoře budou schopné simulovat reálné podmínky provozu, včetně měnících se vnějších faktorů jako je teplota, vlhkost či tlak, které ovlivňují výslednou hodnotu vyprodukovaných emisí.