Čeští politici obdrželi v těchto dnech do svých kanceláří speciální zásilku mléka. Ta upozorňuje na fakt, že Česko oproti jiným evropským zemím výrazně zaostává v recyklaci nápojových kartonových obalů. Řešením je podle výrobců a dalších firem, které nápojové kartony využívají, zavedení sběrových a recyklačních cílů pro tento typ obalů. V Česku je potřeba změna legislativy směrem, který je běžný v zemích západní Evropy.

Dle průzkumu Tetra Pak  4 z 5 Čechů aktivně třídí obaly od mléka nebo džusu. Z nápojových kartonových obalů by díky recyklaci mohly vzniknout například hygienické ubrousky a další výrobky z papíru nebo třeba stavební desky a výrobky z plastu či hliníku. S největší pravděpodobností ale skončí ve spalovně nebo na skládce. Zpátky do výrobního řetězce se u nás vrací méně než čtvrtina obalů z nápojových kartonů, což je o polovinu méně než celoevropský průměr.

S nízkou mírou recyklace těchto obalů v ČR se rozhodli bojovat výrobci, dodavatelé a uživatelé nápojových kartonů. „Za vzor považujeme země jako Německo, Belgie, Rakousko nebo Francie, kde se recykluje nejvíce nápojových kartonů v rámci celé Evropy. Ne náhodou se shodně jedná o země, které už své národní cíle pro sběr a recyklaci nápojových kartonů stanovily,“ komentuje situaci Štěpán Ledvina, expert na cirkulární ekonomiku Tetra Pak.

V rukou to máte jenom vy!

Právě Tetra Pak je iniciátorem nové iniciativy V rukou to máte jenom vy. Ta v těchto dnech rozeslala politikům speciální zásilky, které na problematiku upozorňují. Zásilku obdržel předseda vlády Petr Fiala, ministerstvo životního prostředí a další členové kabinetu a zástupci výborů pro životní prostředí v Senátu i Poslanecké sněmovně.

Zásilka obsahuje dvě speciálně upravené krabice s mlékem, které politici denně používají do kávovarů ve svých kancelářích. Na mléku se politici můžou dočíst třeba to, že jeho obal s největší pravděpodobností skončí na skládce nebo ve spalovně. Pokud by ale zákonodárci zvedli ruku pro nové recyklační cíle, mohly by se nápojové kartony stát součástí cirkulární ekonomiky stejně jako například PET lahve. Politici dostali také otevřený dopis s nabídkou k setkání a projednání problematiky recyklace nápojových kartonů.

„Podle plánu, který v květnu 2022 schválila vláda, by se v roce 2025 mělo 55 procent komunálního odpadu opětovně využít či recyklovat. Základ máme dobrý. Češi mají pozitivní vztah k třídění odpadu, hustou síť sběrných míst a kvalitní systém samotného sběru. U nápojových kartonů ale bez legislativních změn a národních sběrových a recyklačních cílů nemáme šanci tyto ambice splnit. I na to se teď snažíme politiky upozornit,“ popisuje hlavní myšlenku iniciativy Štěpán Ledvina.

V tuto chvíli existuje na území České republiky povinný sběrový cíl jen pro PET lahve. Zástupci celého odvětví proto požadují shodné podmínky také pro konkurenční obaly, a tedy i podobný cíl pro nápojové kartony. Ty se již dnes řadí ve své kategorii (mléko, džusy) k nápojovým obalům na trhu s nejmenší uhlíkovou stopou, pokud vezmeme v potaz celý životní cyklus obalu. „Legislativa udává cíle pro sběr v případě nápojových plastových lahví až 90 % a podobný cíl by měl být shodný také pro kartonové nápojové obaly“, dodává Štěpán Ledvina z Tetra Pak.

Zástupci výrobců, dodavatelů a uživatelů nápojových kartonů dlouhodobě proaktivně investují do sběru a recyklace těchto obalů, což dokládají nedávné investice ve výši více než 35 milionů eur, konkrétním příkladem je například spolupráce Tetra Pak se společností Stora Enso.

Od legislativního zakotvení povinnosti recyklace si společnosti slibují snížení vlivu nápojových kartonů na životní prostředí. Dalším pozitivním důsledkem je také snížení emisí skleníkových plynů, které by s sebou zvýšení míry recyklace mělo přinést. Tento krok by tak mohl přispět k celkovému cíli České republiky v oblasti snižování emisí do roku 2030.

 

Česká informační agentura životního prostředí zpracovala pro Ministerstvo životního prostředí v pořadí již třicátou druhou publikaci Statistická ročenka životního prostředí České republiky. Ročenka podává ucelený pohled na stav životního prostředí v ČR – obsahuje konkrétní data o základních příčinách změn stavu a vývoje životního prostředí a faktorech ovlivňujících tento stav a vývoj, data o stavu složek životního prostředí, některých důsledcích změn a o nástrojích, kterými lze řídit a ovlivňovat politiku tvorby a ochrany životního prostředí.

Stejně jako v minulých ročnících byla v rámci aktuální Ročenky upřesněna, doplněna či nově zařazena vybraná data a informace, a to například v kapitole 3.3.3 Staré ekologické zátěže (doplnění mapek s počtem a rozmístěním lokalit starých ekologických zátěží) či v kapitole 7.2 Názory a postoje veřejnosti (doplnění o názory občanů v oblasti hlavních pozitivních výsledků EU).

Ročenka tvoří společně se Zprávou o životním prostředí České republiky celek, kdy Ročenka obsahuje pouze data a Zpráva na základě těchto dat provádí analýzu stavu a vývoje životního prostředí a jeho zátěží.

Dokument ke stažení:

Statistická ročenka životního prostředí České republiky

Všechny plasty nelze společně recyklovat. Například etiketa lahve od aviváže by se měla sundat předtím, než se vhodí do tříděné popelnice. „Etiketa může být polypropylen, polyetylen, stejně jako víčko. Snaha je, aby plasty se separovaly a mohly se zpracovávat každý zvlášť s cílem získat kvalitní recyklát, kvalitnější produkt,“ popisuje Martin Kalbáč z akademického Ústavu fyzikální chemie. Jaké materiály vědci vyvíjí místo plastu? Poslechněte si reportáž ZDE

Projekt „udržitelného obchoďáku“ No neke se inspiroval ve Švédsku, kde vznikl jako první v Evropě. Zakladatelé No neke vycházejí ze švédských zkušeností a nyní realizují koncept cirkulárního obchodu i v ČR. „Z průzkumu nám vyšlo, že až 77 procent Čechů alespoň někdy nakupuje věci z druhé ruky. Potvrdil se nám tak obrovský nákupní potenciál. Zároveň nám vykrystalizoval koncept No neke store, který v prosinci realizujeme v pražském obchodním centru Westfield Chodov. Na základě našeho průzkumu jsme postavili sortiment, jaký by tam měl být, od fashion až po iPhony,“ říkají v Adastra podcastu zakladatelé No neke Noema Pšenicová a Radek Hampl. Záznam ZDE

Letošní mistrovství světa zvýraznilo téma udržitelnosti ve fotbale. Na rozdíl od Mezinárodní federace FIFA a katarských pořadatelů, které experti na klima kritizují za falešné lakování turnaje nazeleno, chce německá fotbalová Bundesliga reálné výsledky. Od příští sezony bude dohlížet i na uhlíkovou stopu. Jeden klub s tím začal už před lety – Wolfsburg chystaná pravidla dávno splnil. Více ZDE

Na svátek Sv. Mikuláše se v největším českém nákupním centru Westfield Chodov otevírá 1. cirkulární obchod v ČR s názvem No Neke. Veškeré zboží bude z druhé ruky, nicméně na jeho kvalitě ani na podobě obchodu to nepoznáte.

Startup založený na datech

Myšlenka založit cirkulární obchod je podložena průzkumem trhu na vzorku 1000 lidí, který zrealizoval partner projektu No neke InsightLab. Průzkum ukázal, že 77 % Čechů alespoň někdy nakupuje věci z druhé ruky a až pro 80 % spotřebitelů je motivací snaha ušetřit. Téměř polovině lidí je líto věci vyhazovat, 36 % chce zamezit plýtvání a 27 % si myslí, že je to ekologičtější.

Co v No neke najdete
Zákazníci v No neke pod jednou střechou nakoupí různorodý sortiment z druhé ruky, a to v takové kvalitě, u které nepoznají, že zboží ve skutečnosti pochází ze second handu. Obchod zákazníci najdou v 1. patře vedle Luxoru, naproti obchodu Anson´s.

K dostání budou značky jako Second hand 1981 a Tak trochu jiný sekáč (móda), Levneiphony.cz (servis a prodej elektroniky od Apple), Ebuu (dětské oblečení a hračky), Eterle (vintage home decor), EbikePartners (ojetá elektrokola) či výdejnu Reknihy.cz. Prodejna je zařízená použitým nábytkem z programu Druhý život nábytku od IKEA.

Ten nový obchod na Chodově je fakt sekáč? No neke!
Z výzkumu vyplývá, že nakupování v second handech mají Češi stále spojené hlavně s „hrabárnami“, ve kterých nedůvěřují hygienickým opatřením a kde očekávají nejistou kvalitu. „Chceme bořit předsudky ohledně nákupů v second handech. Věříme, že si zákazníci po příchodu k nám řeknou, že snad ani není možný, že tohle je sekáč,“ říká CEO No neke Michaela Kloudová.

Second handy vs. konzum

Nekonečná produkce nových věcí je neudržitelná. Nepotřebné věci vyhazuje každý 3. Čech, nejvíce muži a mladší věkové skupiny. Jen v ČR se ročně posílá na skládky nebo do spaloven až 200 000 tun textilního odpadu. . Nakupování z druhé ruky se proto stává globálním fenoménem. Předpokládá se, že do roku 2026 tento trh vzroste o 127 %.  

Podpora KB SmartPay
Do projektu No neke se zapojila i společnost KB SmartPay. „Pro KB SmartPay je udržitelnost a cirkulární ekonomika jedním z klíčových témat. Dělá nám radost, že můžeme podporovat lokální projekt, navíc takový, který přímo souvisí s naší činností, tedy bezkontaktními platbami,“ říká Jitka Palatová, generální ředitelka KB SmartPay ze skupiny Worldline.

Pilotní projekt

Obchod v 1. patře Westfield Chodov, který bude otevřen od 6.12. 2022 do konce roku, je pilotním projektem dlouhodobého cirkulárního konceptu. Tým No neke v rámci něho sbírá data, aby mohl následně svoje aktivity rozšířit. „Náš záměr nemůže být udržitelný pouze z pohledu cirkularity, ale také z pohledu byznysu. Proto začínáme pilotním projektem na Chodově, na kterém si chceme ověřit, jak tento koncept dělat profitabilně,“ vysvětluje COO No Neke Radek Hampl.

Ze Švédska do zbytku Evropy

První obchodní dům, který nabízí 100 % sortimentu z druhé ruky, vznikl v roce 2015 kousek za Stockholmem. Jmenuje se Retuna a jeho zakladatelka nyní tým No neke na dálku mentoruje a sdílí s ním své know-how. „Obchodní dům Retuna byl profitabilní od samého začátku svého působení. Mezi další evropská města, která se pyšní úspěšným cirkulárním nákupním centrem, patří Brusel, Berlín nebo Vídeň. Věříme, že nyní jsou připraveni i Češi a že systém je třeba změnit zevnitř,” říká CMO No Neke Noema Pšenicová.

Budoucnost nakupování
Ambice týmu No neke nekončí u výhodných nákupů. Za nápadem stojí hlavně přesvědčení, že v cirkulární ekonomice je budoucnost. „Když se lidé naučí vyhledávat zboží z druhé ruky, které je ve skvělém stavu a které vlastně prokázalo, že něco vydrží, oklikou tak budou působit na firmy, aby vyráběly produkty ve vyšší kvalitě. K tomu, aby se tento kruh uzavřel, je dlouhá cesta, ale je lepší se na ni vydat dnes, než zítra,“ dodává Michaela Kloudová.

Cirkulární řešení umožní do roku 2050 snížit ekvivalent emisí oxidu uhličitého v klíčových průmyslových sektorech v Evropské unii až o 65 procent, tvrdí studie Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN). Zároveň prý ušetří až 30 procent investičních i energetických nákladů oproti scénáři založenému na zavedení nových procesních technologií. Více ZDE

Studie stažení:

Role cirkulární ekonomiky v dekarbonizaci českého průmyslu (CZE)

Role cirkulární ekonomiky v dekarbonizaci českého průmyslu (ANJ)

Role cirkulární ekonomiky v dekarbonizaci českého průmyslu (přehled)

Dekarbonizace je pro český průmysl výzva, ve výsledku se mu ale vyplatí, říkají experti. Snižování emisí jde totiž ruku v ruce s úsporami a útlumem fosilních paliv, které se dosud dovážely zejména z Ruska. Český průmysl se v poslední době potýká s nárůstem cen energií a s jejich nejistými dodávkami. Částečné řešení problému představuje dekarbonizace, tedy provádění úsporných opatření a využívání energie z obnovitelných zdrojů. Více ZDE

Minimalizovat vznik odpadů, a pokud nějaké vzniknou, tak je přeměnit na zdroje, to je základní myšlenka cirkulární ekonomiky, na kterou se teď soustředí i Pardubický podnikatelský inkubátor. Základy cirkulární ekonomiky zná každý z nás, někdy jen pod jiným pojmem. „Dříve jsme sbírali papír, to už byl takový začátek. Říkalo se tomu ekologie, recyklace a dnes se to přeneslo do toho slova cirkulární. Proti lineárnímu, kdy máme nějaký začátek suroviny a její konec většinou na skládce, se teď snažíme z té úsečky udělat kruh, aby co nejvíc suroviny, která byla na vstupu k jakémukoliv produktu, jsme dostali jednoduše zpět do oběhu k použití,“ říká ředitel Pardubického podnikatelského inkubátoru Jiří Janků. Více ZDE

Členské státy OSN a partneři minulý týden vyjednávali v Uruguayi o nové celosvětové mezinárodní smlouvě, která má snížit znečištění plasty na souši i v mořích. Jde o začátek procesu, který by měl do dvou let přinést plně závazný dokument upravující výrobu, zpracování i recyklaci plastů. České předsednictví tu spolu se Švédskem vyjednávalo za celou EU.

Globální dohoda, která by řešila plastové znečištění celosvětově zatím neexistuje, očekávání jsou proto vysoká. V uruguayském Punta del Este k tomu 28. listopadu – 2. prosince poprvé zasedal Mezivládní vyjednávací výbor pod patronátem Programu OSN pro životní prostředí (UNEP). Šlo o první z pěti setkání, na jehož konci by v roce 2024 měl být nový mezinárodní právně závazný dokument pro boj s plastovým znečištěním včetně mořského prostředí.

Znečištění obecně představuje jednu z největších výzev v oblasti životního prostředí spolu s probíhající ztrátou biodiverzity a změnou klimatu, přičemž plastové znečištění je jedním z jeho nejnaléhavějších a nejviditelnějších aspektů. Od 70. let minulého století došlo ve světě k masivnímu nárůstu produkce plastů a s tím spojeného znečišťování životního prostředí.

„Podle OECD se celosvětová produkce a spotřeba plastů do roku 2060 ztrojnásobí, bude-li dosavadní vývoj pokračovat. Je jasné, že spolu s výrobou a spotřebou poroste významně i plastové znečištění, proto musíme tento rostoucí trend zvrátit a zabránit tak nevratnému poškozování globálního životního prostředí a také lidského zdraví," říká náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík.

Pro EU a její členské státy je klíčové, aby se nová dohoda zabývala celým životním cyklem plastových materiálů i samotných výrobků od stádia výroby, jejich používaní, až po vznik odpadu. Kromě toho se má také zaměřit na environmentální dopady způsobené mikroplasty.

Navrhovaná opatření budoucí mezinárodní dohody mají dopomoci k dosažení efektivního oběhového hospodářství v oblasti plastů. V Uruguayi se výbor shodl, že celý proces musí být inkluzivní – bude nezbytné zapojení všech relevantních partnerů z řad průmyslu, vědecké obce i nevládních organizací.

Česká inspekce životního prostředí uložila pokutu 160 tisíc korun fyzické osobě oprávněné k podnikání, která jako provozovatel autovrakoviště umístěném na pozemcích v k.ú. Kostelec nad Orlicí postupovala v rozporu s platným provozním řádem schváleným rozhodnutím příslušného krajského úřadu.

Podnikatel prokazatelně nakládal s 93 autovraky mimo místa určená tímto provozním řádem v dubnu roku 2022, kdy v zařízení inspekce odhalila i autovraky přijaté již v roce 2018. Výše popsaným jednáním došlo k překročení stanovené kapacity zařízení.

Většina autovraků (odpad kategorie nebezpečný) byla na vrakovišti umístěna bez jakéhokoli zabezpečení proti vstupu nepovolaných osob. Žádná z ploch, na kterých se vozidla s ukončenou životností nacházela v rozporu s provozním řádem, nebyla vodohospodářsky zabezpečena a pod těmito vozidly nebyly umístěny ani záchytné vaničky pro případný únik provozních kapalin. „Nerespektování provozních podmínek stanovených provozním řádem výrazně zvyšovalo riziko ohrožení životního prostředí a ve svém důsledku mohlo vést až k poškození jeho jednotlivých složek,“ uvedl ředitel oblastního inspektorátu v Hradci Králové Lukáš Trávníček.

Kromě výše zmíněného královehradečtí inspektoři na místě odhalili několik dalších pochybení: nevedení provozního deníku zařízení, nevedení řádné průběžné evidence o odpadech a u autovraků před jejich předáním konečnému zpracovateli nebyl zničen VIN kód. Na informační ceduli zařízení navíc nebyly uvedeny veškeré požadované údaje. Podnikatel nezajistil, aby byly nebezpečné odpady označeny v souladu se zákonem o odpadech a nevkládal dálkovým přístupem do informačního systému MA ISOH* fotodokumentaci přijímaných autovraků ve stanoveném časovém rozsahu.

Provozovatel autovrakoviště se proti rozhodnutí inspekce neodvolal a rozhodnutí tak nabylo dne 9. září 2022 právní moci.

* MA ISOH - Modul Autovraky Informačního systému odpadového hospodářství - je on-line informační systém pro evidenci vybraných vozidel s ukončenou životností (autovraků) a vychází z požadavků vyhlášky č. 345/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s vozidly s ukončenou životností, v platném znění. Do informačního systému lze nahlédnout a zkontrolovat, zdali je vozidlo nebo potvrzení, které zpracovatel autovraků vydal, evidováno v databázi ekologicky odstraněných vozidel.

Navržená právní úprava je rozdělena do dvou hlavních bodů. Prvním z nich je rozšíření seznamu znečišťujících látek sledovaných pro účely ohlašování do IRZ v únicích do vody (příloha č. 1), a to o per- a polyfluorované uhlovodíky (PFAS). Druhým bodem předkládaného návrhu je snížení prahové hodnoty pro ohlašování do IRZ ohledně přenosů kyanidů v odpadech (příloha č. 2), a to ze stávajících 500 kg/rok na 50 kg/rok. Kyanidy jsou vysoce nebezpečné látky, a to zejména pro vodní prostředí. Vzhledem k tomu, že se úniky a přenosy znečišťujících látek ohlašují do IRZ za období kalendářního roku a musí být od začátku daného roku sledovány, se účinnost nařízení vlády navrhuje k 1. lednu 2024, přičemž dle přechodných ustanovení se nová právní úprava použije poprvé pro ohlašování do IRZ za rok 2024, tj. ohlášení v roce 2025.

Dokument ke stažení:

• Materiál
• Důvodová zpráva
• Platné znění
• RIA

Výbory SEAC a RAC podpořily navrhované omezení olověných střel při lovu a venkovní sportovní střelbě a používání olova při rybolovu. Omezení by mohlo zabránit úniku více než 600 tisíc tun olova do životního prostředí.

Výbor pro socioekonomickou analýzu (SEAC) přijal konečné stanovisko k navrhovanému omezení používání olověných střel pro lov a venkovní sportovní střelbu, ale také k používání olova v rybářském závaží a návnadách. Výbor pro posuzování rizik (RAC) přijal stanovisko k tomuto návrhu v červnu 2022.

Podle výboru RAC používání olova při těchto činnostech představuje pro lidi, volně žijící živočichy (zejména ptáky) a životní prostředí riziko, které není dostatečně kontrolováno. Oba výbory se shodly na tom, že nejvhodnějším celoevropským opatřením ke snížení tohoto rizika je omezení podle nařízení REACH.

Výbor SEAC dospěl k závěru, že navrhované omezení lze po vyhodnocení nákladů a přínosů pro společnost považovat za přiměřené. Zdůraznil rovněž, že některé přínosy nebyly vyčísleny, ale pravděpodobně budou významné – např. zamezí se otravám dravých ptáků.

RAC přijal také doplňující stanovisko, které se týká rizik pro lidské zdraví z olova v mase zvěře. Toto stanovisko vychází z připomínek a důkazů od veřejnosti předložených během konzultace, která probíhala od července do října 2022. Konzultace byla zaměřena na údaje Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), které byly použity při hodnocení rizik a návrh se o ně opírá. Doplňující stanovisko RAC potvrzuje závěry původního stanoviska.

Oba výbory doporučují upravit podmínky navrhovaného omezení a konstatují, že přechodné období pro zákaz olova ve střelách při lovu by mohlo být kratší než původně navrhovaných pět let. Hlavní doporučení výborů jsou k dispozici v dokumentu Otázky a odpovědi (Q&A). Společné stanovisko výborů RAC a SEAC a doplňující stanovisko RAC budou zveřejněny počátkem roku 2023.

Po přijetí stanoviska výboru SEAC a doplňujícího stanoviska výboru RAC zašle ECHA stanoviska a navrhované omezení Evropské komisi, která rozhodne o nutnosti tohoto omezení. V kladném případě pak předloží návrh na změnu v příloze XVII nařízení REACH. O návrhu budou hlasovat členské státy ve výboru REACH Committee a před přijetím jej posoudí Evropský parlament a Rada.

Do působnosti návrhu na omezení nespadá vojenské a další necivilní použití olověného střeliva, např. policejními, bezpečnostními a celními složkami a rovněž použití olověných střel ve vnitřních prostorách.

Další informace:

• Otázky a odpovědi (Q&A) [pdf, 224 kB]
• Často kladené otázky
• Nejžhavější vědecká témata - olovo v brocích, střelách a rybářském náčiní
• Navržené restrikce a stanovisko RAC
• Výbor pro posuzování rizik
• Výbor pro socioekonomickou analýzu
• Řízení o omezení

Obloha zastíněná exhalacemi z všudypřítomných komínů se nejdéle od 19. století stala jedním z poznávacích znamení Londýna, škodlivé látky v ovzduší ovšem zároveň stály za velkým počtem úmrtí. Vrcholem se stal takzvaný velký smog, který britskou metropoli zasáhl mezi 4. a 9. prosincem 1952 a který způsobil smrt až 12.000 obyvatel Londýna. Jeho důsledkem ale byla i změna v přístupu k životnímu prostředí. Více ZDE

Přes 16 000 zástupců vlád, vědců nebo neziskových organizací se schází na mezinárodní konferenci Úmluvy o biologické rozmanitosti v Montrealu. Jejím cílem je dohodnout celosvětové cíle pro dalších deset let, díky kterým se podaří zabránit dalšímu mizení živočichů a rostlin z volné přírody, nastavit spravedlivější pravidla pro využívání genetického bohatství planety nebo omezit šíření invazních druhů. Konference OSN o biodiverzitě probíhá v době českého předsednictví, které vede jednání jménem celé Evropské unie.

„Zdravé a nepoškozené ekosystémy stojí za zhruba polovinou světového HDP. Už jen tenhle jediný argument je snad dostatečně silný, aby ukázal, proč musíme pestrý život na planetě chránit a financovat jeho obnovu. Stejně tak nás druhově bohatá příroda chrání před extrémními dopady změny klimatu jako jsou sucha, povodně nebo vlny veder,“ vysvětluje ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Na prosincovém setkání více než 170 zemí celého světa se bude projednávat především Globální rámec pro biologickou rozmanitost. Ten má pomoct zachování, ale i obnově biodiverzity a ekosystémů na celém světě během příštích deseti let. Obsahuje například požadavek, aby 30 % pevninských a 30 % mořských oblastí bylo zařazeno do chráněných území. O polovinu by se měla snížit míra šíření invazních druhů, vzrůst by měla naopak kontrola tak, aby se eliminovaly nebo omezily jejich dopady.

„Úkolů pro českou delegaci je opravdu mnoho. Především vyjednává jako zástupce EU globální rámcovou dohodu na příští dekádu, což je mimořádně náročné zadání. Vedle toho vedeme jednání s celým světem o financování ochrany, nejen od vlád rozvinutého světa, ale především od soukromého sektoru, který přírodní zdroje využívá. A také o omezování dotací, které naopak přírodě a biodiverzitě škodí,“ vysvětluje Ladislav Miko, poradce ministra životního prostředí a vládní zmocněnec pro vyjednávání v oblasti biodiverzity.

Na financování ochrany druhů by ročně mělo směřovat 200 miliard USD, hlavními plátci by měly být soukromé firmy, vlády by měly garantovat jen menší část. Naopak je potřeba zásadně snížit škodlivé dotace o 500 miliard USD ročně. Dohoda chce také zdůraznit roli přístupů založených na pestré krajině a zdravých ekosystémech při ochraně klimatu. Ty mohou pomoci splnit až třetinu potřebného snížení emisí skleníkových plynů. Ochranu klimatu ale nesmí mít negativní dopady na biologickou rozmanitost, například při pěstování biopaliv v rozsáhlých monokulturách.

Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity - CBD) vznikla v roce 1992 a má tři základní cíle: zachování biologické rozmanitosti, udržitelné využívání jejích složek a spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů, které plynou z využívání genetických zdrojů. Smluvní strany jsou povinny inventarizovat a monitorovat biologickou rozmanitost, začlenit koncepty ochrany a udržitelného rozvoje do národních strategií a hospodářského rozvoje a zachovávat domorodé postupy ochrany přírody.

Ministerstvo životního prostředí vydalo na svých webových stránkách listopadové číslo Věstníku. Osmá částka v tomto roce obsahuje: Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší „k zařazování chovů hospodářských zvířat podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, k výpočtu emisí znečišťujících látek z těchto stacionárních zdrojů a k seznamu technologií snižujících emise z těchto stacionárních zdrojů“ a dále Sdělení odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP o autorizovaných osobách (úplný seznam k 14. 11. 2022) ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Aktuální číslo Věstníku naleznete ZDE.