Více času na podstatné

 

  

 

 


ODPADOVÉ FÓRUM

 


Květnové číslo -Sběr a svoz odpadů:

ROZHOVOR

  • VELUX bere ochranu klimatu vážně


PANDEMIE COVID 19

  • POLEMIKA: Koronakrize a odpadové hospodářství
  • Koronavirus a zpětný odběr baterií
  • Nevíte už čím se doma zabavit?
  • Dezinfekční prostředky, nové podpultové zboží


CIRKULÁRNÍ EKONOMIKA - SBĚR A SVOZ ODPADŮ

  • Obec Libňatov aneb třídicí zázrak v přímém přenosu
  • Nový odpadový zákon zapomněl na odpovědnost za recyklaci
  • Nebezpečný elektroodpad v poslanecké sněmovně
  • Lépe sbírat, méně svážet
  • První opravdu komplexní řešení svozu odpadů
  • Žluté popelnice pro zlepšení ekonomiky odpadového hospodářství
  • Chytrý svoz odpadu
  • Optimalizaci separace v obcích
  • Tak jde čas s bioodpadem v Praze
  • Přeměna odpadů na zdroje hledá i letos zajímavé cirkulární projekty
  • Chemická recyklace plastových odpadů II
  • Možnosti vyhledávání nelegálních skládek metodami DPZ
  • Když barvy blednou: Vývoj technologie pro degradaci azobarviv prostřednictvím mikrořas
  • Začátek konce skládkování odpadů
  • Centrum expertů

 

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE O ČASOPISU

 


REKLAMA

 


 

 


DOPORUČUJEME

 

 

KALENDÁŘ AKCÍ

 

  ZAŘADIT AKCI  
Květen    
27.-28.5. Maximální minimum pro původce odpadů
19.5. Cirkulární ekonomika a příležitosti pro byznys v kontextu covid-19 a ekonomické krize
27.5. Cirkulární ekonomika pohotově. Jak vypadá cirkulární kancelář a kdy ji můžu mít?
28.5. Efektivní řízení příjmů v OH obce
Červen    
1.-2.6. 25. konference MĚŘENÍ EMISÍ A OCHRANA OVZDUŠÍ
4.6. Green Deal: legislativa plná příležitostí
10.6. Cirkulární ekonomika v gastronomii
16.6. Nový zákon o odpadech a zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností přelomové změny, které přinášejí
Opakování: 17.6.2020, 28.7.2020, 29.7.2020, 30.7.2020, 8.9.2020, 9.9.2020, 6.10.2020, 7.10.2020
18.6. Energie pro pohon cirkulární budoucnosti
23.6. Odpady ze zdravotnických zařízení z pohledu legislativy a praxe i ve vazbě na COVID 19 a nový zákon o odpadech
Opakování: 24.6.2020
23.6. Dotace pro cirkulární ekonomiku
Září    
2.9. Počítačový kurz EVI 8 pro začátečníky
Opakování: 15.9.2020, 16.9.2020, 10.11.2020, 11.11.2020, 8.12.2020
8.-9.9. Dny teplárenství a energetiky
10.9. Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA)
22.9. Aktuální témata lesního hospodářství
Opakování: 1.10.
22.9. Odpadové hospodářství obce – zákonné povinnosti nejen ve vztahu k průběžné evidenci odpadů efektivní přístup obce k optimalizaci systému odpadového hospodářství – cíle a jejich naplnění
Opakování: 23.9.2020
23.9. Kvalita vnitřního prostředí
30.9. Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum - seminář pro ty, kteří v oblasti nakládání s odpady začínají
Říjen    
1.10. Towards New Materiality:
  • DIGITAL CRAFT 1. 10. 2020
  • SENSORY EXPERIENCE 26. 11. 2020
  • DIGITAL CRAFT 1. 10. 2020
6.10. Legislativa ochrany ovzduší – základní povinnosti provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší v roce 2020
Opakování: 7.10.2020
13.10. Připravovaný zákon o odpadech
14.10. Poskytování informací veřejnosti a subjektům údajů. Jak se bránit zneužívání práv?
20.10. Nakládání s odpadními oleji z pohledu evidence, skladování, odstraňování a dokladování
Opakování: 21.10.2020
20.-21.10.

CHELEPO – Chemická legislativa pro průmysl a obchod

Listopad    
2.11. Povinnosti v podnikové ekologii v roce 2020 nejen ve vazbě na nový zákon o odpadech a VUŽ
Opakování: 3.11.2020
3.11. Počítačový kurz EVI 8 pro pokročilé uživatele
Opakování: 4.11.2020
11.-13.11. Ochrana ovzduší ve státní správě XV, teorie a praxe
11.-12.11. CHELEPO – Chemická legislativa pro průmysl a obchod
Prosinec    
2.12. Novela vodního zákona v návaznosti na novelu stavebního zákona jak se nás dotkne „suchá“ novela
Opakování: 3.12.2020
 

  

 

Novinky

18.05.2020 12:57

Čistá energie – strategie integrace energetických systémů

Evropská komise zahájila konzultaci k Čisté energii – strategii integrace energetických systémů. Jedná se o tzv. Roadmap (ta popisuje problém, který má být vyřešen, a cíle, které mají být splněny, vysvětluje, proč je zapotřebí opatření EU a nastiňuje politické možnosti).

Cílem této strategie je lépe propojit různá energetická odvětví v EU (elektřina, plyn, budovy, doprava, průmysl), aby jim napomohla snížit emise uhlíku. To znamená nahrazení fosilních paliv obnovitelnou elektřinou nebo jinými obnovitelnými a nízkouhlíkovými palivy tam, kde není elektrifikace možná, a současně je zajištěna bezpečná a cenově dostupná energie.

Strategie navrhne konkrétní kroky potřebné k vybudování energeticky neutrálního systému. To pomůže dosáhnout cílů v oblasti klimatu stanovených v Evropské zelené dohodě.

 

Dokument ke stažení:

EU 7_20 EK Roadmap - Ares(2020)2520855

18.05.2020 09:44

Nakládání se stavebními a demoličními odpady – Recykláty

Množstevně největší část stavebních a demoličních odpadů (dále „SDO“) tvoří kromě zemin, o kterých píšeme podrobněji v předchozím článku, odpady na minerální bázi, tj. zbytky betonu, cihel a kameniva, střešní tašky a keramika. V Katalogu odpadů (vyhláška č. 93/2016 Sb.) jsou to odpady z podskupin 1701 Beton, cihly, tašky a keramika, a také 1709 Jiné stavební a demoliční odpady. Jak se s tímto velkým objemem odpadů, které – pokud nejsou znečištěné nebezpečnými látkami - mají využitelný materiálový potenciál, vypořádat co nejefektivněji?

Předně je třeba zdůraznit, že demolice stavby není považována zákonodárci za výrobu a vzniklý SDO není možné zařadit do režimu tzv. vedlejšího produktu podle ustanovení § 3 odst. 5 zákona č. 185/201 Sb., o odpadech (dále „ZOO“). Je tedy vždy nutné považovat SDO za odpady? Existují výjimky, a to stavební prvky a díly vzniklé při úpravách nebo demolicích staveb a neznečištěné nebezpečnými látkami, které lze v nezměněné podobě nebo po určité minimální úpravě (např. očištění) znovu použít k původnímu účelu. Příkladem jsou betonové konstrukce, nosníky, tvárnice nebo cihly, které lze využít jako celek k původnímu účelu. V praxi je to náročnější cesta, proto zůstává opětovné použití stavebních dílů opravdu spíše výjimkou. Snahou rozumného stavebníka by ale mělo být, aby takových využitých částí bylo co nejvíce, proto by neměl podcenit přípravu stavby a hlavně zvolit vhodný způsob provedení demoličních prací. Pokud provede důkladnou prohlídku stavby před její úpravou či demolicí, může nejen předem vyhodnotit, které části stavby mohou být opětovně použity, ale také včas vymezit ty části, které obsahují nebo mohou obsahovat nebezpečné složky, jejichž využití by bylo problematické (např. nátěrové hmoty, azbesty, apod.) – těm musí při demolici věnovat zvláštní pozornost. To je ostatně i postup stanovený v Metodickém návodu odboru odpadů MŽP pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi. Zbylá inertní minerální suť by měla být při demolici tříděna alespoň na cihelnou a betonovou stavební suť.

Recyklace demoličních sutí spočívá v jejich mechanické úpravě drcením a následném roztřídění za vzniku různých velikostních frakcí – tzv. recyklátu. V celém procesu recyklace opět platí, že kvalita recyklátů a efektivnost celého procesu je přímo úměrná kvalitě demoličních prací, resp. vytřídění cizorodých materiálů ze sutí přímo v místě jejich vzniku. Třídění již na stavbě je totiž mnohem účinnější a také levnější, než u výrobce recyklátu. Během demoličních prací je účelné vytřídit zejména kovy, dřevo, plasty, kamenivo, dehtové lepenky, sádrokartony, maltoviny. S tím souvisí vytvoření třídícího logistického systému na stavbě, kdy jsou tyto materiály separovány v několika kontejnerech.

Pojem recyklát definuje vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu – je to „materiálový výstup ze zařízení k využívání a úpravě stavebních a demoličních odpadů kategorie ostatní odpad a odpadů podobných stavebním a demoličním odpadům, spočívající ve změně zrnitosti a jeho roztřídění na velikostní frakce recyklovaného umělého kameniva v zařízeních k tomu určených“. Takovým zařízením je recyklační linka (stacionární nebo mobilní) provozovaná oprávněnou osobou vlastnící platné povolení podle § 14 odst. 1 ZOO. Pokud je recyklační linka mobilní, může se za odpadem přemísťovat. Její konkrétní umístění je stanoveno v podmínkách povolení, kde příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zohledňuje hlukové parametry konkrétního stroje. Vždy však musí pracovat v prostoru vyhrazeném pro skladování stavebního odpadu (dle stavebního zákona). To jsou většinou skládky stavebního odpadu, kam materiál vyvážejí jeho drobní původci. Někdy jsou mobilní recyklační linky nasazovány i přímo v místě demolice. Stacionární recyklační linky bývají technologicky složitější, vybavené různými typy drtičů a ideálně i zařízením na separaci kovů. Provozovatel recyklační linky musí také pamatovat na nutnost povolení svého zařízení jako zdroje znečišťování ovzduší.

Získané recykláty SDO musí především splňovat technické parametry pro konkrétní účel využití ve stavbě. Posuzují se ale i z hlediska ochrany životního prostředí, hlavně při použití pro zásypy a jiné terénní úpravy, a to zjištěním obsahu škodlivin v reprezentativním vzorku recyklátu dle vyhlášky č. 294/2005 Sb. Limitní hodnoty škodlivin obsahuje tabulka č. 10.1 přílohy č. 10 této vyhlášky, limity pro zkoušky akutní toxicity jsou v tabulce č. 10.2, sloupec II, resp. 10.4, sloupec II. Přitom reprezentativní vzorek by měl „reprezentovat“ analyzovaný materiál, ale legislativně není přesně stanoveno, z jakého množství recyklátu má být odebrán. Měl by být odebírán dle podmínek provozního řádu; dle požadavků úřadů se v praxi množství pohybují v rozpětí 500 až 5.000 tun.

Recyklát může být po výstupu z recyklační linky buď upraveným odpadem, v tom případě recyklační linka uvádí kód zpracování R12 dle přílohy č. 3 k ZOO, nebo výrobkem (kód R5). Výrobkem neboli tzv. „neodpadem“ se stává, jestliže splní podmínky dané ustanovením § 3 odst. 6 ZOO, konkrétně:

a) věc se běžně využívá ke konkrétním účelům,

b) pro věc existuje trh nebo poptávka,

c) věc splňuje technické požadavky pro konkrétní účely stanovené zvláštními právními předpisy nebo normami použitelnými na výrobky,

d) využití věci je v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví a

e) věc splňuje další kritéria, pokud jsou pro určitý typ odpadu stanovena přímo použitelným předpisem Evropské unie.

Převedení recyklátu z režimu odpadů do „neodpadu“, lze provést několika způsoby. K tomu je třeba uvést, že stavební výrobky z primárních surovin musí být v souladu s požadavky evropských norem pro výrobky, a pokud neexistuje harmonizovaná evropská norma nebo evropský dokument pro posuzování, výrobce požádá o posouzení shody v národním systému podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky. Hodnotí se shoda stavebních výrobků s požadavky určených norem nebo stavebních technických osvědčení. V případě stavebních recyklátů lze však obtížně zajistit tuto shodu trvale kvůli proměnlivým vstupům a v ČR zatím neexistují obecné předpisy, které by jednoznačně deklarovaly kvalitu recyklátů.

Jak tedy deklarovat recyklát jako výrobek? Pokud budeme postupovat podle zavedené praxe, potom provozovatel recyklační linky nechá certifikovat svůj výrobní postup (jakýsi systém řízení výroby), např. jako svou podnikovou normu. To znamená, že certifikační orgán potvrzuje, že uvedený stroj, v dané sestavě a daným výrobním postupem vyrobí vždy stejný recyklát o stanovené granulometrii. Takové certifikáty vydává Technický a zkušební ústav stavební na různých pobočkách v ČR a ukládá v nich mj. výrobci povinnost pravidelného ověřování parametrů certifikace. Tuto certifikaci by pak provozovatel recyklační linky měl zakotvit do provozního řádu schváleného krajským úřadem v rámci udělení souhlasu s provozem zařízení dle § 14 odst. 1 ZOO.

Pokud se jedná o specifické parametry výrobku podle stavebních norem – zhutnitelnost, soudržnost ve smyku, trhu apod., musí se analyzovat každý druh a každá šarže drceného materiálu (recyklátu) samostatně a výsledek se dokládá spotřebiteli – jde především o požadavky podle specifikace projektanta. Pokud na recyklát nejsou kladeny projektantem ani stavitelem, žádné specifické nároky, stačí pouze hodnocení jeho vlivu na životní prostředí, tedy analýza dle přílohy č. 10 vyhlášky č. 294/2005 Sb. jak bylo výše uvedeno.

Poněkud nejasná situace ohledně ověřování kvality recyklátů omezuje jejich využívání jako skutečné náhrady primárních surovin. Protože celý systém recyklace musí být ekonomicky rentabilní, zůstává zatím jedním z nejčastějších způsobů využití recyklátu jako podkladního a zásypového materiálu ve stavebnictví. Poměrně široké využití má betonový recyklát - jako kamenivo železničních svršků, náhrada štěrkopísků v obsypech inženýrských sítí, dále na podsypy silnic, mostů, parkovišť, betonových konstrukcí. Upravený recyklovaný beton lze použít i jako kamenivo např. podle ČSN EN 13242+A1 do nových betonů nižších tříd. Zásadní roli přitom hraje jeho kvalita, která je přímo závislá na kvalitě odpadního betonu vstupujícího do recyklační linky. Kvalitní cihelný recyklát lze použít jako vstupní materiál do různých konstrukcí a prefabrikátů. Tzv. cihelná moučka se využívá k výrobě antukového povrchu. Nejvíce je v současné době cihelný recyklát využíván jako zásypový materiál, je po něm však nižší poptávka než po betonovém recyklátu. Další kapitolou jsou asfaltové recykláty, kterým bude věnován některý z dalších článků.

Závěrem ještě jedno upozornění: provádí-li se terénní úpravy nebo rekultivace (lomů, skládek) za použití odpadů nebo – v případě recyklátů – výrobků vzniklých z odpadů v množství větším než 1000 t, musí být pro toto místo zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s vyhláškou č. 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech.

Stavební a demoliční odpady neupravené do podoby recyklátu lze využívat na povrchu terénu pouze při uzavírání skládek k vytváření uzavírací vrstvy skládky. Výjimkou jsou vybourané betonové nebo železobetonové bloky využívané jako náhrada za lomový kámen k účelům, pro které není technicky možné využít recyklát ze stavebního a demoličního odpadu. Nejméně efektivním způsobem je odstraňování SDO např. na skládkách typu S-OO nebo S-IO uložením bez následného využití.

Pokud potřebujete legislativní pomoc nejen v oblasti nakládání se stavebními a demoličními odpady, pak využijte služeb poradenství, které vám společnost INISOFT Consulting nabízí. Umíme pomoci jak podniku, kterému kvalifikační náročnost plnění povinností vyplývajících z platné legislativy začala přerůstat přes hlavu, tak i firmě, která poptává supervizi nad dodržováním platné legislativy životního prostředí, ale i podnikatelskému subjektu, který nemá svého specialistu – ekologa, nemá čas sledovat legislativní změny v oblasti životního prostředí a uvádět je do praxe. Pomoc nabízíme i obci při nastavení optimálního odpadového hospodářství z pohledu legislativy, ekonomiky a potřeb samosprávy. Více najdete na https://www.inisoft.cz/poradenstvi-a-skoleni/poradenstvi.

 

Ing. Markéta Miklasová,
INISOFT Consulting s.r.o.

14.05.2020 15:15

Zpráva ke stažení: Stav a vývoj sucha v České republice

V úterý zasedala Národní koalice pro boj se suchem. Český hydrometeorologický ústav pro toto jednání vytvořil zprávu, která přibližuje aktuální stav vody v krajině a současnou hydrometeorologickou situaci pro území ČR. Pro porovnání je zde popsána situace v počátečním období sucha v roce 2015 a v nejsušším roce 2018. Zpráva je k dispozici v příloze.

 

Dokument ke stažení:

Stav a vývoj sucha v Česku - Hodnotící zpráva k jednání Národní koalice pro boj se suchem

14.05.2020 15:02

Zelené investice pomohou podle oborových asociací rozhýbat ekonomiku ČR

Českou ekonomiku zasaženou pandemií covid-19 pomohou rozhýbat takzvané zelené investice do moderní energetiky a energeticky úsporných staveb. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedli zástupci oborových asociací. Svaz moderní energetiky, aliance Šance pro budovy a Národní centrum energetických úspor (NCEÚ) proto společně přicházejí se sérií opatření, která podle nich mají mít dlouhodobý pozitivní efekt na českou společnost a zároveň pomoci opětovně nastartovat tuzemskou ekonomiku.

"Evropa chce být velmocí v technologiích založených na 3D: dekarbonizaci, digitalizaci a decentralizaci. Iniciativy směřující k zintenzivnění investic do těchto odvětví současnou koronavirovou krizí neutichly, ale naopak zesílily," řekl dnes programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. Podotkl, že Evropská komise už deklarovala, že těmto investicím zajistí maximální prioritu. "Česko nesmí zůstat pozadu a musí tyto příležitosti využít," zdůraznil.

Realizace předkládaných opatření by podle Sedláka vyžadovala investice ve výši 25 až 30 miliard korun. Návrhy podle svazů kladou důraz zejména na odvětví navázaná na stavebnictví a jeho subdodavatelské sektory a přinášejí nové zakázky, pracovní místa a další navazující investice. Jedna miliarda investovaná z veřejných prostředků do kvalitních budov nebo moderní energetiky vybudí celkovou investici dvě až čtyři miliardy korun, tvrdí zástupci asociací.

Mezi navržená opatření patří například ponechání dostatečného množství peněz ve stávajících programech na energetické inovace, obnovitelné zdroje a energeticky úsporné renovace budov, podpora vysoce úsporných novostaveb, příprava masivního programu energetické renovace vládních budov nebo příprava technologicky neutrální podpory pro čisté či nízkoemisní zdroje v dodávce elektřiny či tepla, zejména formou aukcí.

Ředitel Šance pro budovy Petr Holub dnes řekl, že stavebnictví bude současnou krizí velmi zasaženo a je potřeba ho podpořit cílenými kroky. "V prvé řadě je potřeba i pro období po roce 2020 zachovat programy podporující energeticky úsporné budovy ve všech segmentech: pro bydlení, ve veřejné sféře i podnikatelských aktivitách. Potenciál těchto programů je proti současnosti dvoj- až trojnásobný," uvedl.

Podle ředitele NCEÚ Martina Boruty se pro restart ekonomiky doslova nabízí možnosti, které má český stát u vlastních budov. Podle posledních dostupných dat nesplňuje 586 budov ze 771 ústředních vládních budov požadavky na energetickou náročnost. "Na základě výpočtu Deloitte z roku 2018 stát utratí za energie v těchto budovách zbytečně 500 milionů korun ročně. Další státní budovy nejsou ve výpočtu centrálních institucí vůbec zahrnuty, protože údaje o nich chybí. Pokud by podobný poměr platil pro všechny veřejné budovy a byly by v obdobném stavu jako ty státní, šlo by o zbytečnou ztrátu 12 miliard korun ročně," uvedl Miroslav Lopour ze společnosti Deloitte ČR, který se dnešní konference také účastnil.

Navržená podpůrná opatření:

  • Ponechání dostatečného množství prostředků ve stávajících programech na energetické inovace, obnovitelné zdroje a energeticky úsporné renovace budov a zajištění plynulého přechodu do programovacího období 2020–2027, tak aby stát umožnil kontinuitu čerpání prostředků;
  • Podpora vysoce úsporných novostaveb s kvalitním vnitřním prostředím, například těch, které jsou adaptovány na změny klimatu;
  • Příprava masivního programu energetické renovace vládních budov;
  • Přeřazení technologií, materiálů a prací pro využití obnovitelných zdrojů energie, energetického řízení budov a úspor energie do 10% snížené sazby DPH;
  • Příprava technologicky neutrální podpory pro čisté či nízkoemisní zdroje v dodávce elektřiny či tepla, zejména formou aukcí, odstranění překážek při výstavbě účinných kogeneračních jednotek.


 

13.05.2020 17:31

Ceny elektřiny stouply v loňském roce v průměru o 1,3 %

Podle informací Evropského statistického úřadu Eurostat se v druhé polovině 2019 oproti druhé polovině předchozího roku zvýšily ceny elektřiny pro domácnosti v EU o 1,3 %. 100 kWh elektřiny se prodávalo v průměru za 21,6 euro. Rozdíly mezi jednotlivými členskými státy ale byly velmi rozdílné. Zatímco v Bulharsku se 100 kWh prodávalo za 10 euro, v Dánsku, Belgii a Německu to bylo 30 euro. Ceny plynu se v daném období zvýšily o 1,7 %, přičemž 100 kWh se v průměru prodávalo za 7,2 euro. Ceny plynu za dané množství se pohybovaly od 4 euro v Rumunsku, Maďarsku a Lotyšsku po 12 euro ve Švédsku.

13.05.2020 16:03

Poslanci podpořili možnost vratných PET lahví, ale jen tehdy, když systém dobrovolně zavede nápojový průmysl

Výbor pro životní prostředí dnes hlasoval o pozměňovacích návrzích poslanců a poslankyň k novému zákonu o obalech. Poslanci a poslankyně většinově podpořili pozměňovací návrh poslankyně Evy Fialové (ANO), který umožní, aby nápojový průmysl dobrovolně zavedl vratné zálohované PET lahve. Nepodpořili však povinné zálohování jiné změny, které by pomohly snížení plastového a hliníkového odpadu. Další pozměňovací návrhy mohou být podány ještě při 2. čtení zákona a návrh se pak znovu před závěrečným hlasováním sněmovny vrátí na výbor.

Zákon má mj. zvýšit recyklaci nápojových obalů, které často končí pohozené na veřejných prostranstvích a v přírodě. Plýtvání chce zastavit platná evropská směrnice vyžadující sesbírání 90% plastových nápojových lahví, ty budou muset navíc obsahovat minimálně 25 % recyklátu. Podobné cíle však platí i pro hliníkové plechovky. Žádná země na světě podobné cíle není schopna plnit bez zálohového systému, který by pokrýval hliník i PET Zálohování lahví a nápojových plechovek funguje v devíti zemích EU např. Německo, Chorvatsko či Estonsko [1] a dalších deset zemí zálohování spustí do pěti let. ČR zatím zůstává pozadu a doposud ani nepředstavilo jak cíl na 90% sběr plastových lahví splní.

Nejdůležitější výsledky hlasování:

  • Poslanci odmítli návrh poslanců Čižinského a Jurečky (KDU-ČSL) na povinné zálohování veškerých PET lahví. Odmítli návrhy poslance Elfmarka (Piráti), poslankyní Adamové-Pekarové (TOP 09) a poslankyně Pěnčíkové (KSČM) na dobrovolné zálohování. Ale podpořili návrh poslankyně Evy Fialové (ANO) usnadňující nápojovému průmyslu dobrovolně zavést zálohování PET lahví.
  • Poslanci výboru odmítli návrh poslanců Babky (ANO), Elfmarka (Piráti), Adamové-Pekarové (TOP09) a Chvojky (ČSSD), aby obchodníci varovali nakupující před používáním tenkostěnných plastových sáčků. Problematiku chtějí poslanci řešit v dalším připravovaném zákoně omezujícím jednorázové plasty.
  • Poslanci výboru odmítli návrh poslanců Elfmarka (Piráti) a Adamové-Pekarové (TOP 09), aby se u nás recyklovalo již v roce 2025 nejméně 50 % hliníkových obalů jak požaduje směrnice EU.
 

Ivo Kropáček, expert na odpady z Hnutí DUHA:
“Poslanci Výboru pro životní prostředí nepodpořili povinné zálohování plastových lahví, ale umožnili nápojovému průmyslu, aby zavedl zálohování dobrovolně Je to lepší než nic, ale stále zcela nedostačující aby Česko zajistilo 90% sběr plastových lahví. Plastové lahve budou i nadále končit ve velké míře na skládkách, ve spalovnách a v přírodě. Pozitivní je, že poslanci Výboru pro životní prostředí podpořili snížení DPH pro recyklaci komunálních odpadů, což by mělo pomoci recyklaci a oběhovému hospodářství.”

Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu:
“Ekologické organizace, stejně jako drtivá většina veřejnosti, podporují zavedení zálohování nápojových lahví a plechovek. Vracení zálohovaných pivních lahví u nás úspěšně funguje desítky let. Češi recyklovat umí, pokud jim k tomu stát vytvoří rozumné podmínky. Lavírování MŽP je nepochopitelné.”

Jan Freidinger, Greenpeace:   
“Výbor životního prostředí umožnil alespoň zavedení dobrovolných záloh na plastové nápojové obaly, což nebylo doposud možné, ačkoliv MŽP chybně a účelově tvrdilo opak. Nic to nemění na faktu, že absence povinného zálohování plastových nápojových obalů a hliníkových plechovek je fatální chybou novely zákona o obalech. Zálohy mají podporu jak naprosté většiny lidí, tak řady expertů, je spočítáno, že jejich zavedení je výhodnější pro životní prostředí, nestálo by daňové poplatníky ani korunu a umožnilo by splnit cíle recyklace a sběru nápojových obalů. Ubylo by pohozených lahví a získali bychom dostatek recyklovaného PETu v potravinářské kvalitě.“

12.05.2020 18:57

Je ze zdravotního rizika bezpečné používat k výrobě rPETu plastové lahve vytříděné ze žlutých kontejnerů?

Evropská komise ve svých cílech ukládá členským zemím povinně používat recyklovaný PET pro výrobu nových PET lahví (min. 25 % od roku 2025, min. 30 % od roku 2030 atd.). V ČR se PET lahve dlouhodobě třídí do žlutých kontejnerů a dále zpracovávají, nicméně až dosud na recyklát neurčený pro styk s potravinami. Výrobci nápojů budou ale potřebovat pro výrobu nových PET lahví recyklát v tzv. food-grade kvalitě, a také logicky vzroste poptávka po rPETu, tedy i po vytříděných PET lahvích.​

Odpovědné instituce v ČR (Ministerstvo životního prostředí a AOS EKO-KOM) ​předpokládají, že tento nárůst poptávky po rPETu plně pokryje recyklace PET lahví vytříděných ze žlutých kontejnerů a také dotřiďování PET lahví ze směsného komunálního odpadu.​

Zajímá nás proto, jaké je odborné stanovisko SZÚ, resp. Oddělení pro chemickou bezpečnost výrobků, k principu, kdy se recyklovaný PET určený pro nové použití jako potravinový obal (což bude od roku 2025 povinné) má vyrábět z lahví tříděných ve žlutých kontejnerech (společně se všemi ostatními plasty a v různém stupni chemického či biologického znečištění) a z lahví vytříděných ze směsného komunálního odpadu?​

Není přece jen bezpečnější používat k výrobě rPETu ve food-grade kvalitě (určené pro styk s potravinami) PET lahve vytříděné mimo žluté kontejnery, tedy buď přes zálohový systém, popřípadě separovaným sběrem do kontejnerů určených výhradně na PET lahve?

Na výše uvedené otázky nám v následujícím textu odpověděla Ing. Jitka Sosnovcová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro materiály určené pro styk s potravinami a pro výrobky pro děti do 3 let ze Státního zdravotního ústavu.

 

K Vašemu dotazu sděluji následující:

Důležitý aspekt k posouzení vhodnosti sběrného a třídícího systému plastů je, zda plastový "odpad" bude recyklován prostřednictvím chemické nebo mechanické recyklace.

V případě použití chemické recyklace, což znamená úplná depolymerizace na monomerní látky a výroba nového plastu polymerací z monomerů a dalších vstupních látek. Tento typ recyklace se následně řídí  požadavky nařízení EK č. 10/2011 na plasty určené pro styk s potravinami, kde jsou uvedeny i požadavky na technickou čistotu použitých surovin. Způsob sběru a kvality třídění nemá u chemické polymerace vliv na kvalitu a bezpečnost vyrobeného polymeru.

Co se však týká mechanické recyklace, která se právě využívána, při výrobě recyklovaného PET materiálu tzv. rPET  (recyklační technologie BTB - bottle-to-bottle),  tam forma, jakou jsou  sbírány post-consumer used lahve a zejména kvalita a efektivita třídění plastového odpadu je velice důležitá pro použití tohoto materiálu jako vstupní suroviny pro recyklační technologie produkující rPET určený pro styk s potravinami.

V EU platí nařízení EK č. 282/2008 na recyklované plasty a podle požadavků tohoto nařízení (v současné době jsou již připraveny jeho dvě novelizace)  musí být bezpečnost všech recyklační procesů posouzena a vyhodnocena Evropským úřadem pro bezpečnost potravin na individuální bázi. Hlavní podmínkou při jejich posuzování mimo účinnosti použité dekontaminace,  je i kvalita vstupního materiálu použitého k recyklaci (post consumer  used plastů).

Vstupní materiál k recyklaci v případě opětovného použití pro výrobu plasty pro styk s potravinami nesmí obsahovat více jak 5 % nečistot (tj. non-food grade plastů). Kvalita vstupů je právě závislá na co možná efektivní sběru a vytřídění food grade PET materiálu, tzn. PETu, který byl vyroben z panenského PET materiálu za použití pouze látek a přísad v souladu s nařízením EK č. 10/2011 - požadavky na plasty určené pro styk s potravinami, které jsou velice přísné na rozdíl od obalů pro jiné způsoby použití, např. jako obaly v kosmetice, pro drogistické a další nepotravinářské  zboží.

Z výše uvedeného je jednoznačné, že plastový odpad ze žlutých kontejnerů, tak jak je dneska u nás sbírán nemůže přísné požadavky předpisů EU na recykláty pro styk s potravinami splnit. Tento materiál by musel být následně dokonale roztříděn tříděn a podle mých znalostí a informací stávající třídící technologie používané v ČR opět nejsou schopny zaručit vytřídění PET lahví tak, aby byla zaručena požadovaná kvalita (méně než 5% non food grade PET). Podle požadavků EU při sběru a zejména při třídění plastů pro styk s potravinami musí být zaveden systém kvality a  princip vysledovatelnosti.  Splnění těchto požadavků si rozhodně neumím představit u stávajícího systému zavedeného v ČR. To je také jeden z důvodů, proč v souboru posouzených recyklačních podniků Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, kterých je dosud cca 150, není dosud žádný z ČR. Původně byli 2 žadatelé z ČR, jeden žádost stáhl, protože jeho recyklační proces nesplňoval požadavky EFSA a druhý žadatel přestal recyklovat PET pro potravinářské účely PET regranulát využívá pouze pro nepotravinářské aplikace.

Nutno však říci, že dosažení požadované kvality vstupní suroviny nemusí být nutně přes systém zálohování PET lahví, ale rozhodně by mělo být dosaženo kvalitnějšího systému separace nápojových lahví např. v oddělených kontejnerech výhradně na nápojové láhve a následné dotříďování např. s využitím optického třídění.

V celém systému recyklace pro účely použití v potravinářství musí být zaveden, dokumentován a kontrolován systém správné výrobní praxe.

 

Ing. Jitka Sosnovcová

vedoucí Národní referenční laboratoře pro materiály určené pro styk s potravinami a pro výrobky pro děti do 3 let

Státní zdravotní ústav

12.05.2020 17:07

Indikativní harmonogram přezkumů integrovaných povolení, BREF a závěrů o BAT

Pro snadnější orientaci povolujících úřadů a provozovatelů v jejich budoucích povinnostech byl zpracován dokument s konkrétními údaji k přezkumům integrovaných povolení a revizí referenčních dokumentů o BAT (BREF) a závěrů o BAT, který doplňuje dříve zveřejněnou metodiku k tzv. výjimkám z BAT. Tato verze je aktualizací zohledňující skutečný stav, provozovatele zařízení a také průběžný vývoj na evropské úrovni. S ohledem na nutnost v některých případech vyhodnotit individuálně aplikovatelnost závěrů o BAT na konkrétní zařízení je dokument chápán jako indikativní.

 

Dokument ke stažení:

2020_05_11 Harmonogram prezkumu PUB.pdf (1.40 MB)

 

Zdroj: MŽP

12.05.2020 16:22

Každý z nás vytřídil v roce 2019 do barevných popelnic přes 51 kilogramů odpadu

Loni jsme vytřídili nejvíc papíru, téměř 22 kilogramů, dále pak 15,1 kilogramu plastů, bezmála 14 kilogramů skla a necelé půl kilo nápojových kartonů. A stále více třídíme i kovy, těch vytřídil každý obyvatel v průměru 13,9 kilogramu. Prostřednictvím sběrných systémů obcí se tak shromáždilo přes 693 tisíc tun vytříděných odpadů, což je o 4 % více než v roce 2018. Vyplývá to z údajů, které poskytla Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM.

EKO-KOM dále uvádí, že v roce 2019 bylo na tuzemský trh dodáno 1 219 696 tun jednocestných obalů, 73 % jich bylo následně vytříděno, dotříděno na třídicích linkách a druhotná surovina byla předána k recyklaci a dalšímu využití. Tradičně nejlépe se daří recyklovat papír, v jeho případě se vloni podařilo dosáhnout míry recyklace 88 %. Zjednodušeně řečeno – bezmála 9 z 10 vyrobených tun papírových obalů byly loni recyklovány na nový papír nebo dále využity.  U skla bylo dosaženo 79% míry recyklace, u plastových obalů 69%, u kovů 57% a u nápojových kartonů to bylo 25 %. Míra sběru nápojových PET lahví v roce 2019 vzrostla a pohybuje se v rozmezí 79 - 82 %.

Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM zajišťuje v ČR provoz systému třídění a recyklace obalových odpadů. Do systému bylo na konci roku 2019 zapojeno 21 197 firem a 6 146 obcí ČR. Češi mohou třídit své odpady prostřednictvím 473 359 barevných kontejnerů a menších nádob na ulicích i přímo u rodinných domů. Jedno sběrné hnízdo tak slouží v průměru pro 118 obyvatel. Docházková vzdálenost k barevným kontejnerům činí v průměru jen 91 metrů.

 

12.05.2020 11:52

Praha chce zálohované PET lahve a plechovky

V pondělí 4. května rada Hlavního města Prahy schválila návrh na vyslovení podpory zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky v ČR. Od systému vratných záloh očekává zvýšení účinnosti třídění, úspory za úklid veřejných prostranství a zvýšení čistoty města. Iniciativa Zálohujme.cz tento krok vítá a věří, že Praha inspiruje i další obce na cestě k přijetí skutečně cirkulárních principů při nakládání s odpady.

„Kromě neoddiskutovatelných environmentálních přínosů by díky zálohovému systému město výrazně ušetřilo na úklidech veřejných prostranství. PETky a plechovky totiž tvoří významnou část objemu odhozeného odpadu v pražských ulicích a parcích. Zálohované nápojové obaly jsou dalším krokem směrem k cirkulární ekonomice, kterou podporujeme,“ sdělil iniciativě Zálohujme.cz motivaci hlavního města zástupce primátora Petr Hlubuček. „Pozitivní dopady zálohování na obce jednoznačně vyplývají i z odborných analýz, které jsou veřejně přístupné na webu www.zalohujme.cz,“ doplnila Andrea Brožová, tisková mluvčí iniciativy Zálohujme.cz, která se dlouhodobě snaží zvyšovat povědomí veřejnosti o přínosech zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky v ČR.

 

Čistější veřejná prostranství

Experiment, realizovaný v loňském roce během World Clean up Day především v Praze ukázal, že se mezi odhozenými odpadky nachází minimální množství vratných lahví od piva. „Zálohy u pivních lahví motivují lidi je vracet, proto je na úklidech nacházíme jen zřídka. Zato pokaždé sbíráme velké množství pivních plechovek, protože ty zálohované nejsou. Jsem přesvědčený, že kdybychom nápojové plechovky a PETky zálohovali, čistotě veřejného prostoru to výrazně prospěje,“ komentuje Jan Bareš, spoluzakladatel dobrovolnické úklidové organizace Trash Hero. Zkušenosti ze zahraničí potvrzují, že po zavedení zálohového systému může klesnout množství nově odhozených PET lahví a plechovek až o 95 %.

Úspory

To by znamenalo také značné úspory za úklid veřejných prostranství. „Podle Analýzy nákladů a výnosů zavedení zálohového systému v ČR (Eunomia Research & Consulting, 2019), by zálohový systém snížil finanční zátěž odpadu pohozeného v české přírodě až o dvě miliardy Kč ročně,“ upřesňuje Brožová. Rozdíl je i v nákladech obcí na sběr tříděného odpadu. Zálohový systém nepotřebuje žádné investice z veřejných peněz, kdežto tříděný sběr v současném systému z velké většiny doplácejí obce ze svých rozpočtů.

Více místa ve žlutých kontejnerech

Zálohový systém a současný systém třídění odpadu mohou (a měly by) fungovat zároveň. Zálohy by ale ulevily nyní zcela přeplněným kontejnerům na plasty zhruba o čtvrtinu. Nebylo by pak potřeba významně navyšovat jejich množství v ulicích na úkor veřejného prostoru či parkovacích míst.

Životní prostředí

Ze studie Vysoké školy chemicko-technologické (2018) vyplývá, že zavedení zálohového systému na plastové a hliníkové nápojové obaly by vedlo k poklesu environmentálních dopadů souvisejících s transportem, balením nápojů a jejich následným využitím o 28 %. Navíc by mělo dojít ke snížení emisí CO2 až o 39 200 tun, což odpovídá výsadbě stejného množství stromů.

 

V kontextu aktuálního projednávání návrhů odpadové legislativy v Poslanecké sněmovně považuje iniciativa Zálohujme.cz podporu zálohování nápojových PET lahví a plechovek ze strany Rady hlavního města Prahy za velmi důležitý krok. Společně s dalšími může přispět k zavedení zálohového systému v ČR a využití nesporných přínosů tohoto systému pro čistotu na veřejných prostranstvích i v přírodě, životní prostředí a také pro skutečnou a opakovanou recyklaci obalů.

 

12.05.2020 11:32

INCIEN a CIRAA spouští vzdělávací platformu o cirkulární ekonomice

Institut cirkulární ekonomiky společně s nově vzniklou konzultační společností CIRA Advisory spouští online vzdělávací platformu o cirkulární ekonomice určenou firmám i široké veřejnosti. Jejím obsahem budou webináře vedené odborníky. Účastníci se v nich dozví, jak využít cirkulární ekonomiku v době současné krize, jak si udělat cirkulární kancelář i jak uplatnit oběhové hospodářství v gastronomii nebo energetice.

Probíhající zdravotní a ekonomická krize poukázala na to, jak důležité je umět v ekonomice i společnosti efektivně využívat materiál a zdroje. Odpovědi na tento problém nabízí cirkulární ekonomika, která už je součástí strategických cílů většiny západních zemí včetně Česka.

„Právě poptávka českých podnikatelů, zastupitelů i manažerů po vzdělání v této oblasti stojí za vznikem nové série webinářů. Postupně chceme vybudovat online akademii nabízející kurzy pro odbornou i laickou veřejnost. Ve spolupráci s nejkovanějšími odborníky budeme účastníkům přinášet praktické a hloubkové informace o tématech cirkulární ekonomiky a pomáhat tak k jejich šíření v českém prostředí,“ uvedla Soňa Jonášová, ředitelka INCIEN a spoluzakladatelka CIRA Advisory.

 

Cirkulární ekonomika jako cesta z krize

Hned první setkání nabídne velmi aktuální téma. Soňa Jonášová na něm představí Cirkulární ekonomiku jako příležitost pro byznys v kontextu současné krize. Bezplatný webinář se koná v úterý 19. května od 17 hodin. Přihlásit se na něj můžete zde.

O týden později se účastníci dozví, jak s cirkulární ekonomikou začít, a to u sebe v kanceláři. Další týden pak nabídne vhled do legislativy EU a plánech v oblasti cirkulární ekonomiky. O cirkulárních zdrojích energie  bude mluvit Petr Novotný z INCIEN, čerstvý držitel prestižní E.ON Energy Globe. Jak se cirkulární principy uplatňují ve stavebnictví, prozradí architekt Karel Goláň a expertka na fondy Michala Pešková pomůže s orientací v dotacích na cirkulární projekty.

S výběrem témat pomohli organizátorům zájemci v dotazníkovém šetření. Webináře se konají vždy v odpoledních hodinách, aby byly dostupné pro co nejširší skupinu účastníků. Větší dostupnost zajišťuje i online forma kurzů, která je v posledních letech čím dál populárnější díky nižším nárokům na čas i místo. Většina cirkulárních webinářů je bezplatných, za ty odbornější dají účastníci nízký příspěvek. Po prázdninové pauze naváže druhá série webinářů s novými aktuálními tématy.

 

Kompletní přehled nejbližších cirkulárních webinářů - ZDE

 

O CIRAA: CIRA Advisory s.r.o. je poradenská a konzultační společnosti zaměřující se na oblast cirkulární ekonomiky napříč všemi ekonomickými segmenty od zemědělství či odpadového hospodářství až po inovativní cesty zahrnující výhody digitálních technologií. Jejím cílem je pomoci firmám, obcím a dalším institucím přejít z lineárního principu fungování na cirkulární. Vytváří cesty, které propojují byznys s přírodou. CIRAA pomáhá vkládat do podnikání firem cirkulární a udržitelné principy,  je průvodcem jak pro malé firmy, tak velké nadnárodní společnosti. Současně nastavuje efektivní komunikační strategií jak uvnitř firmy, tak směrem k široké i odborné veřejnosti a vytváří účinný „networking“. Více informací najdete na www.ciraa.eu

 

O INCIEN: Institut Cirkulární Ekonomiky, z.ú., je nezisková organizace pracující na šíření myšlenky cirkulární ekonomiky (oběhového hospodářství) v České republice. INCIEN byl založen v roce 2015 a od té doby vzdělává, pořádá diskuzní večery, semináře i konference zabývající se problematikou odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky. Současně realizuje vlastní projekty ve spolupráci s firmami, školami, obcemi i veřejnou správou. Aktivně přenáší a aplikuje know-how v tomto oboru z ostatních evropských zemí. Cirkulární ekonomika je základním stavebním kamenem pro přechod z lineární spotřeby surovin a prosazuje vnímání odpadů jako zdroje, jenž šetří finance i životní prostředí. Více informací najdete na www.incien.org.

11.05.2020 17:09

E15: Praha je blíž vlastní bioplynové stanici, biometan by mohla vyrábět už za tři roky

Podle nedávno dokončené studie by mohla první městská bioplynová stanice vzniknout u spalovny v Malešicích. Financování i provoz výroby biometanu by řešily Pražské služby, které spalovnu provozují a nyní vozí biologický odpad ke zpracování jinam. Pokud záměr, kterým se má v brzké době zabývat městská rada, projde i zastupitelstvem a orgány společnosti a neprotáhnou se potřebné povolovací procesy, hotová by mohla být během roku 2023. Více ZDE

 

Partneři portálu:

 

WASTE

FORUM

https://tretiruka.cz/_files/200002839-c5b7cc6b1e/VYSTAVBA_1.jpg
Vodní hospodářství https://biom.cz/img/biom-ikona.gif
https://tretiruka.cz/_files/system_preview_small_200000917-3edaa3fd4d/esipa.jpg https://tretiruka.cz/_files/200002466-86159870f6/ikonka.jpg

 

Provozovatel webu: České ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením českých podniků a podnikatelů. Bylo založeno v roce 1992 pro šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu. Posláním CEMC je podílet se na snižování nebezpečí z průmyslové a jiných činností pro životní prostředí a zároveň přispívat ke zvyšování efektivity podnikání. Další informace ZDE.

 

Inzerce na webu - podrobné informace ZDE