Stávající systém třídění PET lahví a plechovek neodpovídá současným ani budoucím potřebám, a navíc není v souladu s evropskými pravidly. Nemotivuje dostatečně výrobce, aby používali lépe recyklovatelné obaly, ani nepomáhá tomu, aby se hledaly způsoby pro další využití širší škály materiálů. Zálohový́ systém na PET lahve a plechovky může pomoci tento stav narovnat. Navíc přispěje k omezení odpadu pohozeného na volných prostranstvích a umožní obalový materiál zachovat v uzavřeném koloběhu pro opakovanou recyklaci. Rozpočty měst a obcí přitom téměř nezatíží. Zavedení zálohového systému na nápojové obaly již podporují čtyři z pěti Čechů.

„Systém sběru a třídění nápojových obalů se přežil. Neumí vysbírat dostatečné množství obalů, abychom splnili evropské cíle. Hlavně však neumí zajistit jejich recyklaci a opakované využití v nových obalech. Výsledkem je žalostná situace, kdy v Česku recyklujeme pouze 42 % plastů a zbytek končí na skládce či ve spalovně,“ uvádí Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování, a dodává: „Sběr a recyklaci nápojových obalů je potřeba zásadně zlepšit. Vyžaduje to od nás i evropská legislativa.“

Již 12 evropských zemí našlo řešení v podobě zálohového systému, kdy obalové materiály cirkulují v uzavřeném koloběhu. Úspěšné systémy zálohování jsou postaveny na široké dostupnosti sběrných míst a vedou k zásadnímu snížení množství pohozeného odpadu na volných prostranstvích obcí a měst. Právě města a obce jsou klíčovou součástí zálohového systému.

„Současný systém je potřeba narovnat. PET lahve nyní každý rok více než čtvrt miliardou korun dotují sběr a třídění jiných typů plastů. Systém tak nemotivuje výrobce, kteří uvádí na trh jiné typy obalů, aby hledali lépe recyklovatelné alternativy. Nemotivuje ani provozovatele třídících linek, aby třídili a hledali další využití i pro jiné typy plastů než PET lahve. Pokud něco neuděláme, i nadále bude většina obalů končit na skládce nebo ve spalovně. Zálohový systém s tím může významně pomoci,“ uvádí Havligerová.

Důležitou roli PET lahví vůči ostatním typům plastových obalů v systému financování sběru a třídění odpadu potvrdila dopadová studie, kterou s podporou Iniciativy pro zálohování zpracovalo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA). Primárním cílem studie bylo získat objektivní data o dopadech plošného zálohového systému PET lahví a plechovek na rozpočty municipalit. Důležitou zprávou je, že podle dat ze studie zálohování nebude mít takřka žádný dopad na rozpočty měst a obcí.

„V delším horizontu lze očekávat navýšení celkových nákladů obcí a měst v souvislosti se zavedením zálohového systému na PET lahve a plechovky pouze o 0,053 %, což znamená nárůst nákladů v průměru o 17 korun na občana a rok z rozpočtů obcí a měst. Tento potenciální scénář předpokládá přenesení nákladů spojených s absencí PET lahví a plechovek v současném systému sběru a třídění na města a obce,“ vysvětluje Aleš Rod, ředitel Centra ekonomických a tržních analýz. „Ekonomické dopady zavedení zálohového systému na rozpočty měst a obcí skutečně nejsou kritickou bariérou zavedení systému záloh,“ dodává Rod. Zálohový systém přitom na rozdíl od toho stávajícího zajistí, že z PET lahve vznikne opět nová lahev a z plechovky nová plechovka.

Analýzu zpracovalo Centrum ekonomických a tržních analýz na základě veřejně dostupných dat, dat poskytnutých autorizovanou obalovou společností EKO-KOM a s poskytnutím součinnosti Svazu měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR. Analýza srovnávala stav v roce 2020, kdy nejsou dosaženy cíle EU pro sběr a třídění PET lahví a nápojových plechovek, se situací, kdy je zaveden zálohový systém, který vysbírá a recykluje veškeré PET lahve a plechovky uvedené na trh.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo souhlasné závazné stanovisko ohledně posouzení vlivů na životní prostředí ke stavbě zařízení pro energetické využití odpadu (Zevo) v Českých Budějovicích. ČTK to zjistila v databázi EIA. Zevo plánuje Teplárna České Budějovice ve svém areálu ve Vrátě na Českobudějovicku. Začít stavět chce v říjnu 2025, hotovo by mělo být koncem roku 2028. Roční kapacita by měla být 160 000 tun odpadů.

Teplárna umístí Zevo do svého průmyslového areálu výtopny Vráto. Tam má teď technologii, místo níž vznikne Zevo. "Tato skutečnost je z hlediska posouzení vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví zásadní, a to vzhledem k využití infrastruktury i s ohledem na odstranění stávajících negativních vlivů uhelné výtopny. Zprovoznění rovněž umožní další snížení emisní zátěže v Českých Budějovicích, a to v důsledku odstavení uhelného kotle K11 v Novohradské ulici. Lze konstatovat, že veškeré předpokládané negativní důsledky provozu (...) jsou stanoveny v přijatelných mezích jak z hlediska ochrany veřejného zdraví, tak ochrany životního prostředí," uvedlo ministerstvo v odůvodnění.

Zevo by mělo stát v místě, kde teplárna provozuje uhelnou výtopnu Vráto. Roční kapacita by měla být 160 000 tun odpadů, starší odhad stavebních nákladů je 2,8 miliardy Kč. Zařízení vyrobí 60 000 megawatthodin elektřiny za rok. Město České Budějovice, jediný akcionář teplárny, chce snižovat spotřebu fosilních paliv. Teplárna reaguje také na zákaz skládkování výhřevných odpadů k roku 2030. Cílem je ukončit spotřebu hnědého uhlí a do roku 2030 omezit fosilní paliva téměř na nulu.

V další fázi povolovacího řízení musí teplárna předložit monitoring emisí bromovaných dioxinů ve vyčištěných spalinách ze Zevo, vypouštěných do vzduchu. Musí také zdokumentovat, jak by se dala nejméně třetina spalovaných odpadů dopravovat po železnici, uvedlo MŽP. Stavební a demoliční práce se budou dělat jen přes den, od 7:00 do 21:00.

Někteří lidé a aktivisté stavbu kritizují, že je zbytečná a příliš znečistí ovzduší. MŽP dostalo 17 vyjádření z obcí, úřadů a od lidí. Vadila jim kapacita, vliv na emise či dopravní zátěž. Karel Wurm, jenž posuzoval vlivy na životní prostředí, reagoval tím, že odhadované emise Zevo jsou "obrovsky nízké". Sarah Ožanová ze sdružení Arnika řekla, že to bude nadbytečná spalovna. Podle ní mají už v ČR kladné stanovisko EIA jiná taková zařízení, která mají vyšší kapacitu, než bude možné spalovat. Zevo kritizují i sdružení Calla, Hnutí Duha či Strana Zelených.

Zevo by mělo fungovat od sezony 2029/2030, bude dodávat teplo i elektřinu a spalovat odpady zejména z jižních Čech, žádné ze zahraničí.

Teplárna chce svážet odpad po silnici a ve vlacích. Po železnici lze ročně dovézt až 58.000 tun odpadů. Zevo by mělo ročně fungovat 8000 hodin, zbytek roku budou odstávky. Z roční kapacity 160.000 tun odpadu bude 113.000 tun komunálního. Uhelnou výtopnu Vráto nebude teplárna po roce 2024 provozovat. Zůstane 160 metrů vysoký komín i všechna vzrostlá zeleň, uvedli zástupci teplárny. Zařízení by mělo fungovat 20 až 30 let. Pracovat tam bude 34 lidí.

Teplárna dodává teplo a teplou vodu do 29.000 domácností a 250 firem ve městě. Ročně podnik prodá kolem 1500 terajoulů tepla. Energeticky využitelných odpadů se v jižních Čechách ročně vyprodukuje přes 300.000 tun.

Nenechte si ujít ZÁZNAM WORKSHOPU, který je zaměřen na uplatnění BVA v praxi při zadávání veřejných zakázek na stavební práce. Workshop vás provede celým procesem veřejné zakázky od její přípravy, hodnocení až po její realizaci a to na konkrétních zakázkách. Prezentace z workshopu je k dispozic ZDE.

Poznámka: Zájemcům o tento praktický workshop doporučujeme, nemají-li již zkušenosti s metodou hodnocení BVA, nejprve absolvovat videoseminář BEST VALUE APPROACH v praxi veřejných nákupů – ÚVODNÍ SEMINÁŘ,  na který tento praktický seminář navazuje.

Nejnovější vídeňská nemocnice získá od příštího roku netradiční zdroj tepla. Polovinu až 70 procent potřebné tepelné energie klinice s 800 lůžky dodá blízké výpočetní centrum. Díky inovativnímu využití odpadního tepla ze serverů ušetří Vídeň až 4 000 tun CO₂ ročně a přiblíží se k dosažení klimatické neutrality do roku 2040.

Rakouské hlavní město v posledních měsících a letech hledá neobyčejné cesty, jak se zbavit závislosti na fosilních palivech a proměnit se do konce příštího desetiletí v klimaneutrální město, a to i v oblasti dálkového vytápění. Jedním z dalších kroků se stane propojení topného systému kliniky ve Floridsdorfu a chladícího zařízení několik stovek metrů vzdáleného výpočetního centra společnosti Interxion. Městský energetický podnik Wien Energie zřídí tepelná čerpadla, která využijí přebytečné teplo ze serverů, promění je v dálkové teplo pro nemocnici a zároveň ochladí serverovnu.

Odpadní teplo serverů má do budoucna pokrýt polovinu až sedmdesát procent tepelné spotřeby kliniky. „Jedná se o sousedskou spolupráci zaměřenou na ochranu klimatu. Nevyužité odpadní teplo poslouží jako klimaneutrální vytápění. Kooperace je skvělým příkladem toho, jak společně pracujeme na ochraně klimatu v digitalizovaném a na budoucnost připraveném městě jako je Vídeň,“ uvedl městský hospodářský radní Peter Hanke při představení projektu, kterého se zúčastnila i spolková ministryně pro klima Leonore Gewessler.

Další zástupci města zdůraznili, že Vídeň musí hledat všechny možné cesty k ochraně klimatu a úspoře CO₂. „To vyžaduje i odvahu a kreativitu při implementaci konkrétních řešení. Je jasné, že pokud bude ohřívání planety pokračovat, bude v sázce zdraví nás všech,“ doplnil městský radní pro oblast zdravotnictví Peter Hacker. Díky novince Vídeň ušetří až 4 000 tun CO₂ ročně.

Na propojení serverovny a nemocnice pracuje město od podzimu 2021. Prvním krokem bude výstavba spojovacího vedení mezi oběma budovami, poté dojde k napojení na chladící systém Interxionu. Současně s tím zřídí Wien Energie tři tepelná čerpadla v prostorách kliniky, každé o výkonu jednoho megawattu. Systém získá energii z chladící vody o teplotě kolem 26°C a využije ji k ohřevu nemocničního topného systému, a to až na 82°C. Chladící kapalina zbavená přebytečného tepla se opět vrátí do datového centra, kde znovu poslouží k chlazení. Spuštění zařízení je v plánu v polovině roku 2023. Náklady se vyšplhají na 3,5 milionu eur, finance poputují i z ekologického fondu spolkového ministerstva.

Klinika Floridsdorf spotřebuje při topném výkonu 13 megawattů kolem 73 000 kubíků vody a 23 361 kilowatthodin ročně. V nemocnici s 800 lůžky je rozvedeno 90 000 metrů topení a vytápění běží v průměru 150 dní ročně. Moderní budova již nyní mimo jiné využívá solární energii, dešťovou vodu či dálkové chlazení, a v nemocničním areálu Vídeň zřídila i síť cyklostezek a 259 stojanů.

 

Největší evropské digitální tržiště odpadu a zbytkových materiálů Cyrkl pomohl více než 13 tisícům firem během posledních 12 měsíců ušetřit 1 578 768 tun CO₂ přeměnou odpadu na zdroje. Do více než 10 zemí bylo přímo společností Cyrkl dodáno kolem 150 000 tun poprvé recyklovaného materiálu.

Pomocí výpočtu úspor CO₂ dosáhli specialisté společnosti Cyrkl působivých výsledků. Ušetřilo se 159 376 tun materiálu způsobujícího emise CO₂, který, pokud by nebyl obchodován přes Cyrkl, pravděpodobně by nebyl recyklován a skončil by na skládce nebo ve spalovně. Celkově bylo zabráněno vstupu 1 578 768 tun CO₂ do atmosféry. Obě čísla byla vypočtena za posledních 12 měsíců a každým nadcházejícím týdnem rostou. Čísla jsou také zobrazena na domovské stránce cyrkl.com a představují aktuální situaci se snižováním emisí CO₂.

Cyrkl je mezinárodní technologická společnost, jejíž primárním posláním je přinášet principy cirkulární ekonomiky do odpadového hospodářství prostřednictvím inovativních technologií pracujících na přeměně odpadu na zdroje.

 
Výpočet úspor CO₂

CO₂ Calculation Savings - metodika, která umožňuje počítat úspory CO₂ společnostmi. Lucia Škulcová, která přišla s robustní metodou, jak získat co nejpřesnější čísla při výpočtu úspor CO₂, říká: „Přínos Cyrkl pro společnost je kvantifikován nejen množstvím odpadů, se kterými se obchoduje přes naše tržiště, resp. finanční úsporou, které společnosti dosahují, ale také z hlediska ekologických úspor vyjádřených v tunách ekvivalentu CO₂. Výsledné dosažené úspory ekvivalentu CO₂ byly vypočteny na základě údajů o celkovém množství odpadních materiálů obchodovaných prostřednictvím Cyrkl Marketplace, statistických údajů o vzniku a nakládání s odpady v Evropské unii (zdroj Eurostat) a údajů o emisích skleníkových plynů specifických pro každý odpadní materiál, a způsob, jakým je s těmito materiály nakládáno (tj. recyklace, spalování, skládkování).
 
Cirkulární odpadového hospodářství ke snižování emisí CO₂

Cyrkl podniká 6 kroků cirkulárního odpadového hospodářství pro snižování emisí CO₂. Prvním principem je prevence vzniku odpadů a jejich minimalizace – třídění odpadu na jeho recyklovatelné složky. Druhým principem je třídění odpadu při využití dvou hlavních cest – organizační a technologické. V odpadech se často skrývá zajímavý finanční potenciál. Třetím principem je princip uzavřené recyklace, který maximalizuje výnosy z materiálové hodnoty a zároveň minimalizuje náklady na transakce. To vede k úspoře až 70 % ročních nákladů firmy. Další princip se zabývá snižováním transakčních nákladů hledáním nejlepšího obchodního partnera – obchod s odpady prováděný digitálně a efektivně. Pátý princip navrhuje využívat k výrobě druhotné suroviny. Šestý a také poslední princip se zabývá analýzou složení výrobků a jejich recyklovatelností. Zejména plastové výrobky jsou dnes široce zkoumány z hlediska jejich recyklovatelnosti, a ne vždy platí, že 100% recyklovatelnost daného výrobku znamená skutečnou recyklovatelnost. Použití všech těchto principů vede společnosti ke snižování emisí CO₂.
 
Úspory CO₂ pro udržitelnější budoucnost

Snížení emisí CO₂ má pozitivní dopad na ekologii. Prospívá kvalitě ovzduší a pomáhá zpomalovat změnu klimatu. „Každý rok spotřebuje světová ekonomika asi 100 giga tun původních materiálů, když z toho recykluje jen necelou desetinu. Přitom 70 % všech globálních emisí skleníkových plynů souvisí s manipulací s materiálem a jeho používáním. Ve společnosti Cyrkl jsme rádi, že můžeme ukázat, že cirkulární nakládání s materiály je zásadním krokem k udržitelnosti a našim plánům snižování CO₂,“ říká Cyril Klepek, generální ředitel společnosti Cyrkl.

Cyrkl dnes umožňuje více než 13 000 společnostem prodávat, nakupovat a identifikovat odpadové a materiálové toky, což jim pomáhá dosáhnout významných finančních úspor a snížit více než milion tun CO₂. Největší platforma digitálního odpadu v Evropě má za cíl přeměnit odpad na zdroje podle principů oběhového hospodářství.

O Cyrkl Zdrojová platforma, s.r.o.
Cyrkl je mezinárodní technologická společnost, jejíž hlavním posláním je přinášet principy cirkulární ekonomiky do odpadového hospodářství prostřednictvím inovativních technologií, analýzou dat a strojovým učením. Díky největší evropské digitální platformě odpadu pomáhá tisícům společností vytvořit zdroj z odpadu. Výsledkem je úspora stovek tisíc tun emisí CO₂, které by byly vypuštěny do atmosféry. V rámci své poradenské činnosti zpracovává tým odpadových expertů také Cirkulární odpadové skeny, které firmám přinášejí finanční úspory. Součástí práce je analýza trhu a pomoc při transferu recyklačních technologií. V portfoliu klientů jsou i velké společnosti jako IKEA, Kaufland nebo Škoda Auto.

Na webových stránkách Ministerstva životního prostředí naleznete další číslo Věstníku MŽP. Obsahem třetí částky je: Metodická instrukce odboru adaptace krajiny na klimatickou změnu a odboru legislativního MŽP k aplikaci § 8 a § 9 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, upravující povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les a ukládání náhradní výsadby a Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP, kterým se stanoví seznam reprezentativních měřicích lokalit pro vyhlašování vzniku nebo ukončení smogových situací.

Aktualizace metodické instrukce se týká především problematiky kácení dřevin provozovateli drah kvůli zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze, které musí být v souladu s ust. § 8 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK), oznámeno orgánu ochrany přírody nejméně 15 dnů předem před zamýšleným kácením, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin. Orgán ochrany přírody však tak může učinit, na rozdíl od ostatních možností kácení dřevin dle § 8 odst. 2 ZOPK, pouze se souhlasným závazným stanoviskem drážního správního úřadu. Konkrétně je předmětem aktualizace bodu 3.3.5 zohlednění významného judikátu Nejvyššího správního soudu č.j. 2 As 227/2020 – 39 ze dne 14. září 2021. Podle něj platí, že při hodnocení potřebnosti kácení dřevin rostoucích v blízkosti železniční dráhy musí správní orgány zohlednit jednak účel bezpečnosti provozu, jednak účel ochrany přírody a krajiny a s nimi související veřejné zájmy. Nadále proto zůstává úkolem orgánu ochrany přírody, aby náležitě zjistil skutkový stav a v souladu s požadavky na ochranu dřevin rozhodl, zda je kácení dřevin potřeba pozastavit, omezit nebo zakázat. Povinnosti řádně zjistit skutkový stav jej nezbavuje ani to, že konečné rozhodnutí přijímá na základě závazného stanoviska drážního úřadu. Případné kácení dřevin u železničních drah nemá být prováděno plošně a schematicky pouze s ohledem na výšku stromů a jejich vzdálenosti od trati, nýbrž musí být podloženo konkrétními skutkovými zjištěními, z nichž hrozící nebezpečí pádu stromů vyplývá.

Částečně byl rovněž aktualizován bod 6.5 zabývající se postupem podle § 8 odst. 4 ZOPK (kácení v krajní nouzi). Konkrétně jde o případy, kdy ten, kdo provedl kácení nedoložil skutečnosti nasvědčující tomu, že byly splněny podmínky pro postup podle jmenovaného zákona, a je tudíž na místě vést řízení o uložení pokuty. V takových případech nelze nedoložení těchto skutečností ze strany oznamovatele považovat za důkazní nouzi na straně orgánu ochrany přírody pro vedení řízení o uložení pokuty.

V neposlední řadě se metodická instrukce věnuje i problematice důsledku přijetí zákona č. 364/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů (zejména části první, bodu 6. a části třetí bodu 1.), účinného od 1. ledna 2022, na povolování kácení dřevin podle § 8 ZOPK. V poznámce pod čarou k bodu 1.1 jsou vyjmenovány případy, kdy se v případě kácení pajasanu žlaznatého neuplatní postup podle § 8 ZOPK (povolování kácení).

Aktuální číslo Věstníku naleznete ZDE.

Technologická agentura České republiky (TA ČR) vyhlásila šestou a sedmou veřejnou soutěž v aplikovanému výzkumu, vývoji a inovacích v programu Ministerstva průmyslu a obchodu TREND. Podpořeny budou například ty projekty, které hledají energeticky úsporná řešení či možnosti pro posílení energetické bezpečnosti nebo snížení surovinové závislosti. Firmy mohou na jeden projekt získat až 25 milionů korun.

„TREND je základním programem podpory průmyslového výzkumu určeným pro tuzemské podnikatele a jeho hlavním smyslem je přispívat k rozvoji konkurenceschopnosti domácí ekonomiky. I v současné obtížné situaci se nám podařilo zajistit rozpočtové zdroje a věřím, že udělená podpora pomůže perspektivním a inovativním firmám k dalšímu posunu směrem k ekonomice založené na znalostech,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Šestá veřejná soutěž v programu TREND, na kterou jsou vyčleněny celkem dvě miliardy korun ze státního rozpočtu České republiky, byla vyhlášena v podprogramu 1 “Technologičtí lídři”. Na sedmou veřejnou soutěž je připraveno 300 mil. Kč ze zdrojů Národního plánu obnovy ČR a bude tedy financována z prostředků Evropské unie. Tato soutěž je speciálně zaměřena na podporu projektů rozvíjejících technologie 5G.

„Vyhlašované veřejné soutěže tematicky zaměřujeme na řešení klíčových výzev dnešní doby. Podpořené projekty přispějí k digitální transformaci ekonomiky i ke smysluplnému naplňování Zelené dohody pro Evropu, včetně hledání energeticky úsporných řešení, možností pro posílení energetické bezpečnosti či snížení surovinové závislosti. Jsme připraveni podporovat i výzkumné projekty na posílení kyberbezpečnosti a dalších vysoce aktuálních oblastí, jejichž řešení pomůže jak firmám, tak všem našim občanům,“ doplňuje náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko.

„Program TREND je klíčovým nástrojem pro budoucí rozvoj českých podniků a jejich konkurenceschopnosti. Výstupy z podpořených projektů pomáhají k transformaci a modernizaci způsobů výroby, umožňují rozvoj nových oblastí digitalizace a využití jejího potenciálu v průmyslu a službách. Díky výzkumným aktivitám v programu TREND tak vznikají zcela nové technologie reagující na aktuální požadavky v klíčových odvětvích,“ říká Petr Konvalinka, předseda TA ČR.

Na jeden projekt lze získat až 25 milionů Kč, přičemž dotace smí tvořit nejvýše 70 % z nákladů všech účastníků projektu. Žádost o podporu mohou podat podniky všech velikostí, které působí na území ČR. Projekty lze podávat od 28. dubna do 16. června 2022. Výsledky soutěže budou oznámeny nejpozději do konce roku 2022. S vybranými projekty bude uzavřena smlouva o poskytnutí podpory, realizace může začít už od ledna 2023. Podrobnosti a veškerá dokumentace jsou k dispozici na webových stránkách TA ČR https://www.tacr.cz/program/program-trend/.

Z celkového počtu 377 měst, Komise zveřejnila seznam 100 měst EU, která se zúčastní mise EU zaměřené na vznik klimaticky neutrálních a inteligentních měst do roku 2030 – mise „Města“. Cílem této mise je funkcionalita vybraných měst jako experimentální a inovační ekosystémy a pomoc všem ostatním městům v transformaci, aby se stala do roku 2050 klimaticky neutrální. Tato mise ke splnění svého cíle získá na období 2022–2023 360 milionů EUR z prostředků programu Horizont Evropa. Mise je součástí aktivit Komise, jako např. Zelená dohoda pro Evropu, Evropa připravená na digitální věk a Nový evropský Bauhaus.

Módní vyhledávač Glami v průzkumu zmapoval, jak Češi přistupují k tématu udržitelnosti v souvislosti s nákupy oblečení a obuvi. Povědomí o něm stále roste a dvě třetiny spotřebitelů deklarují, že vědí, co znamená pojem udržitelná móda. Tento trend má také stále větší vliv na rozhodování o pořízení nového módního kousku. Zatímco před třemi lety ovlivňoval jen čtvrtinu zákazníků, nyní už je to téměř dvakrát tolik. Více ZDE

V týdnu od 1. - 7. května probíhá tradiční Mezinárodní týden kompostování. České sdružení pro biomasu CZ Biom opět připravilo tematickou výzvu “NAKOPEJ SI PYTEL!”, která již loni přilákala širokou veřejnost do kompostáren v ČR. Akce má za cíl poukázat na důležitou roli kompostáren při zpracování bioodpadů a jejich opětovné využití jako hnojiva na půdu. Zúčastněné kompostárny vyhradí několik tun kompostu, který si lidé budou moci sami nakopat do pytle a odvézt. Více ZDE

Akční plán Evropské unie (EU) pro cirkulární ekonomiku má za cíl snížit do roku 2030 na polovinu množství komunálního odpadu, který není v EU recyklován. Podle dnes zveřejněných informací Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) tento cíl vyžaduje jak samotné snížení produkce odpadu ale především zvýšení samotné recyklace, a to možná i nad rámec závazného 60% cíle pro recyklaci. Podrobnosti ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k opatřením ke snížení dopadu znečištění mikroplasty na životní prostředí. Tato iniciativa se zabývá mikroplasty, které se nechtěně dostaly do životního prostředí. Zaměří se na označování, normalizaci, certifikaci a regulaci hlavních zdrojů těchto plastů.

Cílem je:

• zlepšit znalosti o rizicích a výskytu mikroplastů v životním prostředí, vodě z vodovodu a potravinách

• snížit znečištění životního prostředí a potenciální zdravotní rizika a zároveň dodržovat zásady jednotného trhu a podporovat konkurenceschopnost a inovace.

Zaměřuje se na zdroje s nejvyšším známým uvolňováním:

• plastové pelety (meziprodukty používané pro výrobu plastových předmětů);

• syntetické textilie;

• oděr pneumatik;

• barvy, včetně architektonických a námořních barev a silničního značení;

• geotextilie (používané pro inženýrské stavby jako např. výstavba silnic, předcházení pobřežní erozi, odvodňování atd.);

• kapsle s detergentem pro praní a do myček nádobí.

• EU 61_22 EK Znečištění mikroplasty