Více času na podstatné

 

  

 

 


ODPADOVÉ FÓRUM

 


Červnové číslo - Energetické využívání odpadů

CIRKULÁRNÍ EKONOMIKA

  • Maršák: Bez nové legislativy nelze zvládnout omezení skládkování
  • Tlak na snížení zbytečných nákladů začíná výrazně stoupat
  • Jsou PET lahve vyrobené z recyklátu zdravotně bezpečné?
  • Nový zákon o odpadech musí zajistit odklon komunálního odpadu od skládkování
  • Nové technologie pro zpracování odpadů nyní výhodněji díky finančním nástrojům
  • Chemická recyklace plastových odpadů
  • Bionádobí? Ano, ale zatím bez potlesku
  • Ve výrobě ŠKODA AUTO již nevznikají žádné odpady ke skládkování
  • Češi stále na špičce v třídění odpadů v EU
  • Odpady ve spojitosti s chemickou legislativou
  • Skříně a sklady na nebezpečné látky
 

COVID 19

  • Polemika: Recyklace prostředkem pro restart ekonomiky

ENERGETICKÉ VYUŽÍVÁNÍ ODPADŮ

  • Výroba tepla z odpadu má v Brně zelenou
  • Bláha: Modernizací se posuneme k nejmodernějším spalovnám
  • Zařízení ZEVO PLZEŇ včera, dnes a zítra
  • Technologie Sludge-to-Product pomocí sušení a pyrolýzy na ČOV Trutnov
  • Kontrolní činnost ČIŽP - spalování a energetické využívání odpadů

 

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE O ČASOPISU

 


REKLAMA

 


 

 


DOPORUČUJEME

 

 

KALENDÁŘ AKCÍ

 

  ZAŘADIT AKCI  
Červen    
18.6. Energie pro pohon cirkulární budoucnosti
23.6. Odpady ze zdravotnických zařízení z pohledu legislativy a praxe i ve vazbě na COVID 19 a nový zákon o odpadech
Opakování: 24.6.2020
23.6. Dotace pro cirkulární ekonomiku
Červenec    
28.7. Nový zákon o odpadech a zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností přelomové změny, které přinášejí
Opakování: 17.6.2020, 28.7.2020, 29.7.2020, 30.7.2020, 8.9.2020, 9.9.2020, 6.10.2020, 7.10.2020
 
Září    
2.9. Počítačový kurz EVI 8 pro začátečníky
Opakování: 15.9.2020, 16.9.2020, 10.11.2020, 11.11.2020, 8.12.2020
8.-9.9. Dny teplárenství a energetiky
10.9. Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA)
22.9. Aktuální témata lesního hospodářství
Opakování: 1.10.
22.9. Odpadové hospodářství obce – zákonné povinnosti nejen ve vztahu k průběžné evidenci odpadů efektivní přístup obce k optimalizaci systému odpadového hospodářství – cíle a jejich naplnění
Opakování: 23.9.2020
23.9. Kvalita vnitřního prostředí
24.9. 11. konference o ekovýchově v Praze
30.9. Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum - seminář pro ty, kteří v oblasti nakládání s odpady začínají
Říjen    
1.10. Towards New Materiality:
  • DIGITAL CRAFT 1. 10. 2020
  • SENSORY EXPERIENCE 26. 11. 2020
  • DIGITAL CRAFT 1. 10. 2020
6.10. Legislativa ochrany ovzduší – základní povinnosti provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší v roce 2020
Opakování: 7.10.2020
13.10. Připravovaný zákon o odpadech
14.10. Poskytování informací veřejnosti a subjektům údajů. Jak se bránit zneužívání práv?
20.10. Nakládání s odpadními oleji z pohledu evidence, skladování, odstraňování a dokladování
Opakování: 21.10.2020
20.-21.10.

CHELEPO – Chemická legislativa pro průmysl a obchod

Listopad    
2.11. Povinnosti v podnikové ekologii v roce 2020 nejen ve vazbě na nový zákon o odpadech a VUŽ
Opakování: 3.11.2020
3.11. Počítačový kurz EVI 8 pro pokročilé uživatele
Opakování: 4.11.2020
11.-13.11. Ochrana ovzduší ve státní správě XV, teorie a praxe
11.-12.11. CHELEPO – Chemická legislativa pro průmysl a obchod
Prosinec    
2.12. Novela vodního zákona v návaznosti na novelu stavebního zákona jak se nás dotkne „suchá“ novela
Opakování: 3.12.2020
 

  

 

Novinky

18.06.2020 18:51

Europoslanci podpořili pravidla pro ekologické investice

Evropský parlament dnes podpořil pravidla, podle nichž by se měly v budoucnu určovat ekologicky udržitelné investice. Europoslanci schválili návrh klasifikace, který je kompromisem mezi pohledy zastánců a odpůrců označování plynu a jádra jako čistých zdrojů energie. Systém související s dlouhodobými klimatickými cíli Evropské unie má podpořit investice do šetrných technologií a zamezit klamnému označování některých produktů za ekologické.

Na takzvané "zelené taxonomii" se již koncem loňského roku dohodli zástupci EP se členskými státy. Aby bylo projekt možné označit za ekologicky udržitelný, bude muset podle dnes schváleného nařízení splňovat některá ze šestice kritérií. Ta zahrnují například zmírňování klimatických změn a znečištění vzduchu, podporu takzvaného oběhového hospodářství či ochranu rozmanitosti druhů.

"Taxonomie pro udržitelné investice je asi nejdůležitější posun v oblasti financí od vzniku účetnictví. Přinese zásadní změnu v boji proti klimatickým změnám," komentovala schválení návrhu lidovecká členka výboru pro životní prostředí Sirpa Pietikainenová, která za EP vedla vyjednávání s členskými státy.

Pro některé země střední a východní Evropy včetně Česka bylo důležité, aby klasifikace neoznačovala jako nečistý zdroj energie plyn či jádro. Tyto státy argumentovaly tím, že díky jádru či plynu se budou moci snáze zbavit uhelných elektráren, které představují větší ekologickou zátěž.

Zatímco například právě uhlí či lignit nebude mít na základě taxonomie přístup k ekologickým investicím, jádro a plyn jsou v systému označeny jako zdroje, které sice nejsou čisté, ale zároveň nepůsobí zásadní ekologické škody.

Schválené nařízení je ale teprve prvním krokem na cestě k podrobné klasifikaci. Její konečnou verzi má připravit Evropská komise ve spolupráci s týmem expertů z členských zemí do konce příštího roku.

17.06.2020 18:44

Výběrové řízení na agendu IPPC na Ministerstvu průmyslu a obchodu

Bylo vyhlášeno výběrové řízení na služební místo ministerský rada v oddělení udržitelného rozvoje průmyslu odboru průmyslové ekologie, (IPPC, platová třída 13) Ministerstva průmyslu a obchodu. Podrobnosti naleznete na tomto odkazu: https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/uredni-deska/statni-sluzba/oznameni-o-vyhlaseni-vyberoveho-rizeni-podle-sluzebniho-zakona--255195

17.06.2020 18:34

Institut odpovědného veřejného zadávání startuje v září

https://sovz.cz/wp-content/uploads/2020/06/institut_ovz_logo-e1591957741379.png

Institut představuje jedinečnou vzdělávací platformu v České republice, která bude systematicky rozvíjet kompetence pro implementaci a uplatňování odpovědného přístupu k veřejným nákupům s cílem získávání maximální hodnoty za peníze, tedy se zohledněním sociálních, ekonomických i environmentálních aspektů.

 

Co Institut OVZ nabízí?                                 

  • Komplexní a systematické vzdělávání pro strategický přístup k veřejným nákupům
  • Rozvoj kompetencí v odpovědném veřejném zadávání
  • Znalosti pro získávání maximální hodnoty ve veřejných zakázkách – sociální, ekonomické i environmentální přínosy
  • Příklady z praxe, metodiky
  • Odborné minimum stvrzené osvědčením a navazující specifická témata
  • Lektory jsou odborníci zavedeného projektu na podporu odpovědného veřejného zadávání na Ministerstvu práce a sociálních věcí a externí experti
  • Prezenční semináře, e-learning, video semináře, doprovodné materiály
  • Vzdělávání je bezplatné, registrace online
 

Odborné minimum odpovědného veřejného zadávání – základní sada seminářů

  • Veřejné nákupy odpovědně a strategicky – úvod do tématu odpovědného veřejného zadávání
  • Právní ukotvení odpovědného veřejného zadávání
  • Krok za krokem: implementace odpovědného veřejného zadávání v organizaci
  • Komunikace zadavatele s dodavateli – příležitost nebo důvod k obavám?
  • Férové dodavatelské vztahy – vliv zadavatelů na dodavatelský řetězec
  • Udržitelný úřad – o čem všem lze přemýšlet s ohledem na ekologické i sociální aspekty
 

Další specifické semináře, které budeme nabízet

  • Role odpovědného veřejného zadávání při řešení ekonomické krize – „Krizový balíček“
  • Příležitosti odpovědného veřejného zadávání ve zdravotnictví
  • Podpora aktivního přístupu místních firem a pozitivního dopadu na komunitu
  • Strategické/odpovědné veřejné zadávání v kontextu pravidel 3E
  • Etické nákupy
  • Nestandardní zadávací postupy jako příležitost
  • ISO 20400 – pokyny pro udržitelné nakupování v praxi veřejného zadavatele
  • Vykazování a měření odpovědného veřejného zadávání
  • Možnosti podpory zaměstnávání a podpora vzniku nových pracovních pozic
  • Implementace odpovědného veřejného zadávání v praxi
  • Příležitosti odpovědného veřejného zadávání ve stavebnictví
  • Zohledňování nákladů životního cyklu
  • Nákupní metody
  • A další…
 

E-learning

Můžete také absolvovat e-learnigový kurz pro odpovědné zadávání veřejných zakázek. Jeho smyslem je umožnit zadavatelům získat komplexní přehled, jakým způsobem lze uplatňovat principy odpovědného zadávání v jednotlivých společenských oblastech, jaké využít nástroje k implementaci těchto principů. Dodavatelé se pak mohou seznámit s tím, co se od nich očekává a připravit se na pokrok ve veřejném zadávání tak, aby nabízeli zboží a služby, které odpovídají potřebám současné společnosti. Kurz je strukturován podle témat, která lze odpovědným zadáváním podpořit. V rámci připravovaného Institutu OVZ Vám nabídneme celou řadu e-learningových kurzů i na jednotlivá specifická témata.
Do e-learningového kurzu můžete vstoupit zde.

17.06.2020 17:59

ČIŽP provedla vloni přes 16,5 tisíce kontrol a uložila 2532 pokut za více než 112 milionů korun

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) provedla vloni 16 896 kontrol, což je o 324 více než v roce 2018 (16 572) a uložila 2532 pravomocných pokut (o 11 méně než v roce 2018) v celkové výši 112 329 717 korun. Na jednoho inspektora připadlo v roce 2019 v průměru 41 kontrol, tedy stejně jako vloni. Nejvíce pokut padlo za odpady (878), což je několikaletý trend.

Celková výše pokut vzrostla oproti roku 2018 o více než 12 milionů korun. „V roce 2019 se počet kontrol, i díky podnětům přijatých od veřejnosti, zvýšil. To potvrzuje vysoký kredit, který Česká inspekce životního prostředí u občanů má a také skutečnost, že veřejnosti není lhostejné, co se s životním prostředím děje. V historii úřadu patřil rok 2019 z hlediska splnění všech parametrů a kritérií mezi velmi dobré roky,“ řeklErik Geuss, ředitel ČIŽP.

Z celorepublikového hlediska uložili nejvyšší pokutu inspektoři z Oblastního inspektorátu (OI) ČIŽP v Plzni. Její výše činila osm milionů korun a uložena byla společnosti TORESO CB s.r.o. Ta porušila zákon o odpadech tím, že v průběhu roku 2016 uložila na pozemek v k. ú. Mýto v Čechách přes 82 tisíc tun stavebních odpadů, které od roku 2015 přijímala od stavebních společností v Plzeňském kraji, a odstranila je v rozporu se zákonem o odpadech –  https://bit.ly/30uFJd0 Druhou nejvyšší pokutu pět milionů korun uložili inspektoři z OI Praha fyzické osobě podnikající, Jindřichu Frýdlovi za to, že na pozemky v k. ú. Chýně a Chrášťany u Prahy převzal a neoprávněně uložil přes 214 tisíc m3 odpadu. Třetí nejvyšší sankci ve výši čtyř milionů korun dostala od inspektorů z OI České Budějovice společnost H – Agrana s.r.o. za nedostatečná opatření proti šíření kůrovce v lesích na Českobudějovicku – https://bit.ly/2ApCrgn

Inspektoři provedli také 558 kontrol podle zákona o obchodování s ohroženými druhy rostlin a živočichů (CITES), vedli 174 pokutových řízení a uložili pravomocné pokuty ve výši 919 050 korun. Zabaveno bylo 70 162[1] živých exemplářů CITES a 2 027 neživých (výrobky) – https://www.cizp.cz/Statistika Nejvýznamnější akcí roku 2019 byla operace Lovec zaměřená na nelegální chov chráněných druhů, především šelem (rys, vlk, medvěd, vydra), tetřevů, tetřívků, losů atd. Inspektoři zpracovali pro potřeby orgánů činných v trestním řízení na dvě desítky rozsáhlých odborných vyjádření.

 

Dokument ke stažení:

17.06.2020 17:18

Doporučení Evropské federace balených vod k zálohovým systémům

Evropská federace výrobců balených vod (EFBW), k jejímž členům patří i největší český výrobce balených vod firma Mattoni 1873, zveřejnila svá doporučení ohledně podoby efektivního a úspěšného zavedení systému vratných záloh. Podtrhuje tak skutečnost, že výrobci přírodních pramenitých a minerálních vod jsou dnes více než když jindy odhodláni přijmout za své principy cirkulární ekonomiky, spolupracovat s celým dodavatelským řetězcem a dát svým obalům druhý život.

Naši členové uvádějí na trh své výrobky v plně recyklovatelných obalových materiálech, jako je PET, sklo nebo hliník, což jsou cenné zdroje. V některých zemích EU je však současná míra sběru nápojových obalů neuspokojivě nízká a vážným problémem zůstává littering. Proto začátkem roku 2018 náš průmysl jako první oznámil jasné závazky vztahující se k obalům,
a poté začal usilovat o rozšíření cirkulární ekonomiky formou účinných systémů sběru realizovaných prostřednictvím dobře fungujících systémů rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR) nebo zavedením zálohových systémů (DRS).

Revize rámcové směrnice o odpadech v roce 2018 zavedla minimální požadavky na EPR systémy. Právní předpisy EU však neobsahují žádné hlavní zásady pro zálohové systémy, které přitom hrají zásadní roli při dosahování cílů směrnice o jednorázových plastech (dosažení 90% sběru do roku 2029 a 25 % recyklovaného PET v nových lahvích do roku 2025).

Aby se jejich láhve staly plně cirkulárními, potřebují výrobci přírodních minerálních a pramenitých vod stálý přísun recyklovaného PET materiálu, ve vysokém stupni kvality určeném pro styk s potravinami. Ke splnění těchto požadavků je nezbytný oddělený sběr. „Dobře navržený zálohový systém může výrazně přispět k dosažení těchto cílů. Vyzýváme proto Evropskou komisi, aby přijala hlavní zásady pro zálohové systémy, jak se uvádí ve směrnici o plastech pro jedno použití,“ říká Jean-Pierre Deffis, prezident EFBW.

"Na cestě k cirkularitě nejsme sami. Chceme spolupracovat se všemi aktéry zapojenými do nakládání s odpady. Proto dnes vydáváme tato doporučení, abychom zajistili, že se z ambicí akčního plánu oběhového hospodářství stane realita, “ uzavírá Deffis.

Kompletní doporučení EFBW pro úspěšný zálohový systém viz: https://bit.ly/3dJxGwl

 

Dokument ke stažení:

06-2020 EFBW Doporučení k zálohovým systémům CZ.docx (59123)


 


 

17.06.2020 17:10

Podnikatelé a experti se spojili. Chtějí inovace a udržitelný restart ekonomiky.

91 českých firem, expertů, think-tanků a dalších inovátorů připravují řešení pro chytrý restart ekonomiky za pomocí inovací a nových technologií na principu udržitelnosti

Jak posunout Česko k udržitelné budoucnosti a funkční ekonomice, až si sundáme roušky? Tato otázka spojila 91 byznysů – 72 firem, 11 asociací, 5 neziskovek, 2 think-tanky a 1 investiční fond do iniciativy Změna k lepšímu. Iniciativa je otevřená a další podporovatelé tak stále přibývají. Příštích pět měsíců budou pracovat na konkrétních řešeních a nápadech, kterými chtějí pomoci Česku zařadit se mezi světové špičky v inovacích a udržitelnosti.

Přetavit postcovidovou krizi v šanci na lepší budoucnost Česka. To je vize, kterou dnes představilo 91 českých firem, expertů a organizací, které spolupracují na projektu Změna k lepšímu. Řešit, kam směřovat záchranné balíčky, podle nich nestačí. Během následujících pěti měsíců proto budou pracovat na konkrétních řešeních, které mohou pomoci Česku stát se aktivním hráčem v oblasti udržitelných inovací v dopravě, moderní energetice, nakládání s odpadem, hospodaření s vodou nebo adaptacích na změnu klimatu.

„Jsme přesvědčení, že teď je nejlepší chvíle začít změnu k lepšímu, začít stavět kreativní ekonomiku s chytrými investicemi do vědy i novými startupy, s perfektním školstvím a přitom přivádět prosperitu i veřejné služby do pozapomenutých míst, jakými jsou pohraničí, venkov či uhelné revíry,“ shodlo se ve společném prohlášení 91 signatářů manifestu Změny k lepšímu.

Projekt, ke kterému se každý den přidávají desítky dalších byznysů, během karantény založilo osmnáct českých společností a organizací: Asociace společenské odpovědnosti, Centrum pro dopravu a energetiku, COCUMA, ELAI, Fair Venture, Future Port Prague, Glopolis, Hnutí DUHA, IMPACT HUB, Institut Cirkulární Ekonomiky, inovační agentura JIC, advokátní kancelář KROUPAHELÁN, Nadace Partnerství, Nano Energies, Solární asociace, Svaz moderní energetiky, Týden inovací a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Dnes jsou mezi nimi už i investoři, akademici a ekonomové, kteří pomohou opatření formovat tak, aby vznikla nová pracovní místa, byznysové příležitosti a ekonomika stála na digitálních technologiích, prvotřídní vědě a inovacích. Návrhy pro pokrizovou ekonomiku firmy připravují ve třech skupinách zaměřených na oběhové hospodářství, energetiku a dopravu a chytrou ekonomiku. Jejich garanty jsou Soňa Jonášová (Inovace, cirkulární ekonomika a využití odpadu), Martin Sedlák (Energetika a doprava) a Vojtěch Kotecký (Voda, krajina a život ve městech).

Součástí platformy je i poradní sbor ekonomů, ve kterém zasedá například přední česká ekonomka Danuše Nerudová, ekonom a zakladatel a inovační platformy ELAI Lukáš Sedláček, nebo ekonomka Mariana Čapková.

Konkrétní návrhy začnou představovat na podzimních akcích partnerů výzvy, jako je například Týden inovací. „Jsme připraveni pomoct – proto tato skupina vznikla. A budeme rádi, když se naše nápady promítnou i do řešení, které bude nabízet vláda,“ dodávají zástupci společností podepsaní pod Změnou k lepšímu, kam se mohou i nadále přidávat podnikatelé, vědci i aktivní občané.

 

Záznam z představení iniciativy Změna k lepšímu můžete zhlédnout na jejím webu.

16.06.2020 19:05

OPŽP: SFŽP aktualizoval harmonogram výzev na rok 2020

Došlo k aktualizaci harmonogramu výzev pro rok 2020. Aktuální verzi dokumentu je možné si stáhnout - ZDE

16.06.2020 12:49

2040: třetina elektřiny z větru

Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to z právě zveřejněné studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. [1]

Větrné elektrárny by mohly pokrýt i celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích (z hlediska ochrany přírody a krajiny) či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti. S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby. To jsou hlavní závěry dnes zveřejněné studie potenciálu větrné energie. [1]

„Podmínky pro větrné elektrárny máme velmi podobné jako jsou v jižní polovině Německa, když porovnáme větrnost i charakter krajiny. Přesto u nás nevyužíváme větrné elektrárny ani z desetiny jako tam,” řekl David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, který studii zpracoval.

Větrné hobby alias nepodpora ze strany státu

Kolik to nakonec bude, závisí především na přístupu státu. „Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za jakýsi doplněk, hobby, jehož rozvoj po nás chce Brusel. To je zásadní nepochopení, vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů. Jsou naše domácí, proto je chceme,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), která sdružuje provozovatele větrných elektráren.

Podle zkušeností firem, které větrné elektrárny připravují, se negativní přístup ministerstev promítá do rozhodování na všech nižších úrovních: některé krajské úřady v rámci svých Zásad územního rozvoje větrnou energetiku prakticky vyloučily. Úředníkům na městských úřadech, kteří zodpovídají za vydávání povolení k výstavbě, zase chybí podpora a tak se bojí přistupovat k oboru pozitivně a procesy často natahují a zbytečně komplikují. „Je to začarovaný kruh: premiér nebo ministr řekne, že tu moc nefouká, hejtmanství je paušálně na svém území odmítne a starostové, kteří jinak nejsou zpravidla proti, nemají zájem o konflikt. Úředník se bojí vydat kladné rozhodnutí, ale protože nemá objektivní důvod proces ukončit,  tak ho všemožně natahuje,” řekla Michaela Lužová z firmy W.E.B, která v Česku projekty větrných elektráren spolu s kolegy už 18 let připravuje a několik větrných elektráren i provozuje. „Z praxe víme, že větrné podmínky máme i v Česku slušné, opakovaně nám to potvrzují i výpočty akademiků,” dodala Lužová.

Sázka na jednu kartu se může vymstít

„Větrné elektrárny jsou jakýsi symbol moderních obnovitelných zdrojů – jsou nejviditelnější a spolu s fotovoltaikou mají skoro všude na světě obrovský potenciál. U nás je ale stále podceňujeme. Stát by měl domácí obnovitelné zdroje považovat za svou hlavní prioritu a jejich budoucímu rozvoji věnovat hlavní úsilí. Nyní mám pocit, že kvůli všemožné podpoře jádra na to nemá energii,” dodává Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Argument o zdražování elektřiny díky obnovitelným zdrojům dávno neplatí. Jednak jsou už vůbec tím nejlevnějším zdrojem elektřiny ze všech a jednak náklady na podporu jejich rozvoje nemůžou mít ze zákona na cenu elektřiny žádný vliv. „Stát může náklady na stavbu větrných elektráren zaplatit z prodeje emisních povolenek i z miliard korun, na které si můžeme sáhnout z evropských peněz pod Zelenou dohodou,” dodal Chalupa.

Místní komunitní větrné elektrárny:
Z rozvoje větrné energetiky mohou velmi dobře těžit i obce a jejich obyvatele. Větrná elektrárna je totiž vždy společenským a finančním přínosem pro obce v okolí a jejich občany. V rámci tzv. komunitních projektů obce spolu s občany a soukromými podnikateli velmi efektivně staví a provozují místní obnovitelné zdroje. Takové projekty přinášejí jejich větší akceptaci veřejností díky jejímu přímému zapojení a vedou k demokratizaci energetiky. Vedle finančních zisků pro všechny zapojené partnery tento typ projektů přináší i další benefity: důraz na udržitelné využívání zdrojů, energetickou nezávislost a rozvoj obcí díky novým příjmům. Z toho důvodu s rozvojem počítá evropská i připravovaná tuzemská legislativa.

V zahraničí jsou komunitní projekty velmi využívány pro rozvoj OZE již od počátku obnovitelných zdrojů energie. Komora OZE i ekologické organizace podporují zavedení podmínek, které napomohou jejich rozvoji. „V Belgii, Německu, Británii i jinde existují tisíce, možná desetitisíce obnovitelných zdrojů spoluvlastněných obcemi, podnikateli a občany,” dodal Štěpán Chalupa.


Porovnání s Evropou a české plány:

  • Roční spotřeba elektřiny ČR v roce 2019 činila 61,1 TWh a ve větrných elektrárnách bylo loni vyrobeno 0,7 TWh elektřiny, což odpovídá jednomu procentu spotřeby. [2]
  • V zemích Evropské unie zajistily větrné elektrárny loni v průměru 15 % spotřeby. Vnitrozemské Rakousko pokrývá větrnými elektrárnami 13 % spotřeby. Nejvyšší podíl větrné elektřiny v síti má Dánsko (48 %) následované Irskem (33 %) a Portugalskem (27 %). [3]
  • Vládní plán na rozvoj obnovitelných zdrojů, takzvaný Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, předpokládá do roku 2030 nárůst instalovaného výkonu o 600 megawattů (MW), což by v přepočtu na dnešní spotřebu elektřiny v ČR znamenalo nárůst na přibližně 2,9 procenta spotřebované elektřiny. [4]
  • V Evropě má Česko podobné větrné podmínky i charakter krajiny jako jižní polovina Německa (zahrnuje Bádensko-Württembersko, Bavorsko, Durynsko, Hesensko, Porýní-Falc, Sársko).

 

Prameny

  • [1] Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020Konzervativní scénář: při mírné společenské podpoře pro využití energie z větru je odhadovaná výroba energie z VtE v roce 2040 cca 6,2 TWh ročně (800 VtE, výkon 2,5 GW). Optimistický scénář: při silné společenské podpoře pro využití energie z větru je odhadovaná výroba energie z VtE v roce 2040 cca 18,8 TWh ročně (1400 VtE, výkon 7 GW).


 


 

15.06.2020 18:30

Konzultace: Plán cílů v oblasti klimatu do roku 2030

Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci k Plánu cílů v oblasti klimatu do roku 2030 navazující na počáteční posouzení dopadů, ke kterému jste se mohli vyjádřit v dubnu (nateriál EU 4/20). EU si vytkla za cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality (neutrální bilance emisí skleníkových plynů). Za tímto účelem navrhne snížení emisí skleníkových plynů nejméně o 50 % na 55 % pro rok 2030 oproti úrovním z roku 1990, a nikoli o nejméně 40 %. To zahrnuje také změnu nedávno navrhovaného evropského právního rámce zákona pro klima. Iniciativa rovněž posoudí: hospodářské, sociální a environmentální dopady či možná politická opatření. Dotazník ke stažení - EU 11_20 EK Plán cílů v oblasti klimatu do roku 2030

 

 

15.06.2020 18:20

Mýty a fakta o zálohovém systému

Ve středu 17. června poslanci ve 2. čtení projednají návrh nové odpadové legislativy, kterou předkládá Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Mezi nejvíc rezonující témata patří možnost zavedení systému vratných záloh na PET lahve a plechovky v ČR.

Možnostmi a výhodami zavedení zálohového systému v ČR se zabývá iniciativa Zálohujme.cz. MŽP se oproti tomu staví k vratným PETkám a plechovkám od počátku debaty zcela odmítavě a dopouští se řady mylných tvrzení. Nejviditelnějším z nich je tvrzení MŽP, že zálohový systém by stál daňové poplatníky miliardy. Pravda je, že zálohový systém v podobě, v jaké ho pro ČR na základě odborných analýz navrhla společnost Eunomia Research, nepotřebuje od státu ani korunu. Podobně tomu je i ve všech okolních zemích, kde systém funguje.

Iniciativa Zálohujme.cz tento a další mylné výroky MŽP o zálohách z poslední doby sepsala a vytvořila dokument, kde je uvádí na pravou míru - viz níže.

 

Nová odpadová legislativa se chystá 17. června ke druhému čtení v Poslanecké sněmovně. Jedním z rezonujících témat je zavedení systému vratných záloh na PET lahve a plechovky. V prvním čtení schválil výbor pro životní prostředí jeden ze tří bodů pozměňovacích návrhů, které by výrobcům usnadnily alespoň dobrovolné zálohování jejich obalů. Zásadní překážky ale zůstávají a autor nové legislativy, Ministerstvo životního prostředí (MŽP), v řadě svých tvrzení o zálohách pro ČR šíří nepravdy. Iniciativa Zálohujme.cz sepsala problematické body a doplnila k nim komentáře odborníků a fakta z provedených odborných studií*.

 

Tvrzení MŽP

  1. Zálohový systém by stál státní kasu miliardy.
  2. Výrobcům nic nebrání zálohovat
  3. Neexistuje rozdíl mezi PET lahví ve žlutém kontejneru a PET lahví zálohovanou
  4. Pokud ze žlutých kontejnerů vyjmeme PET lahve, přijdou obce zhruba o 300 mil Kč
  5. Recyklační cíle, stanovené EU plníme již nyní
  6. Zálohy littering nevyřeší
 

Fakta

  1. Zálohový systém nepotřebuje ŽÁDNÉ investice ze státního rozpočtu
  2.  Za stávajícího legislativního stavu jsou dobrovolné zálohy nerealizovatelné
  3. Ze žlutých kontejnerů se k recyklaci dostane jen asi polovina PET lahví a nové lahve se z nich nevyrábí
  4. Obce ušetří za svoz tříděného odpadu. Ve žlutých kontejnerech bude více místa i na kovy, které chce MŽP a EKO-KOM  nově třídit do žlutých kontejnerů společně s plastem
  5. Výstupní data od AOS EKO-KOM jsou netransparentní a nepřesná – cíle EU zdaleka neplníme
  6. Zálohy sníží počet nově odhozených PET lahví a plechovek až o 95 %.

 

  1. Tvrzení – Zálohový systém by stál státní kasu miliardy

Jako nejčastější důvod, proč nepodporuje zálohový systém v ČR, uvádí MŽP domněnku, že by jeho zavedení vyžadovalo investici z veřejných rozpočtů v řádech miliard korun.

Fakta – Zálohový systém nepotřebuje investice ze státního rozpočtu

Zálohový systém, tak jak ho pro ČR na základě odborných studií* navrhla společnost Eunomia  Research & Consulting, počítá s tím, že náklady na zavedení systému vratných záloh ponesou především firmy, které tyto obaly vyrábí. To je v souladu s článkem 8 Evropské směrnice o jednorázových plastech, která přikládá výrobcům daleko větší zodpovědnost, než měli dosud.

 

  1. Tvrzení - Výrobcům nic nebrání zálohovat už nyní

Pozměňovací návrh poslankyně Fialové ze 13. května 2020 odstraňuje některé legislativní překážky a usnadňuje tak výrobcům zavést zálohované obaly dobrovolně.

Fakta - Za stávajícího legislativního stavu jsou dobrovolné zálohy nerealizovatelné a nedostačující jsou i přijaté pozměňovací návrhy

Nová legislativa, ani pozměňovací návrhy zatím neřeší podstatný fakt, že na rozdíl od pivních lahví (které jsou v zákoně definované jako vratný obal) jsou PET lahve a plechovky definovány jako odpad. Obchody, které je od zákazníků chtějí vybírat, musí mít oprávnění k nakládání s odpady. Bez této zásadní úpravy v navrhovaném zákoně zůstane i dobrovolné zálohování těchto obalů příliš komplikované.

Skutečností zůstává, že přínosy zálohování se v plné míře projeví pouze při zavedení plošného, transparentního a centrálně řízeného systému, nikoli různých systémů dobrovolných.

Dobrovolné zálohy jsou sice krok správným směrem, ale ve svém důsledku nedávají ekonomický ani ekologický smysl. Pokud by se pro dobrovolné zavedení záloh rozhodla jen část nápojových společností, vznikla by na trhu polarita, která by vedla ke zmatkům a nepochopení mezi spotřebiteli. Navíc pouze celoplošné zavedení zálohového systému může přispět k naplnění evropských cílů, které od roku 2025 výrobcům ukládají přidávat min. 25 % recyklovaného PETu do každé nově vyrobené PET lahve.

 

  1. Tvrzení - Neexistuje rozdíl mezi osudem PET lahve ve žlutém kontejneru a PET lahve vrácenou v zálohovém systému.

MŽP říká, že osud obou lahví je zcela stejný, a že zálohovaná lahev není ekologičtější než lahev nezálohovaná. Obě podle jejich tvrzení skončí v recyklaci a následném zpracování stejným způsobem.

Fakta – Ze žlutých kontejnerů se k recyklaci dostane jen asi polovina lahví a nové PETky se z nich nevyrábí, problémem je i hygienické hledisko.

  • Jen asi polovina PET lahví, které se dnes třídí do žlutých kontejnerů, je recyklována. Převážně na vlákna, která se využívají pro automobilový průmysl, textil či  do dětských plenek. Po jednom kole recyklace tak jejich životní cyklus končí, další recyklace už není možná. Zálohový systém však preferuje a umožňuje cirkulární, opakovanou recyklaci, ideálně formou „z lahve do lahve“. Pokud se k recyklovanému PETu přidá určité množství (cca 20 %) primární suroviny tzv. virgin PETu, je možné tento proces opakovat téměř donekonečna.
  • Recyklace „z lahve do lahve“ s využitím PET lahví ze žlutých kontejnerů je komplikovaná, protože lahve se v kontejneru kontaminují chemickými látkami a zbytky rozkládajících se potravin. To se ještě zhorší, jakmile se rozšíří ministerstvem čerstvě oznámený kombinovaný sběr plastu a kovu do jednoho kontejneru. Umíte si představit, co s obsahem udělají například zbytky z tuňákových plechovek?
  • Ing. Věra Sosnovcová ze Státního zdravotního ústavu uvádí: „Plastový odpad ze žlutých kontejnerů, tak jak je dneska u nás sbírán, nemůže přísné požadavky předpisů EU na recykláty pro styk s potravinami splnit. Tento materiál by musel být následně dokonale roztříděn a podle mých znalostí a informací stávající třídící technologie používané v ČR opět nejsou schopny zaručit vytřídění PET lahví tak, aby byla zaručena požadovaná kvalita.“  PET lahve ze žlutého kontejneru (ani nemluvě o lahvích, které by se měly dotřiďovat z SKO) tak nesplňují podmínky pro recyklaci PETu na tzv. food-grade kvalitu (obal určený pro styk s potravinami). Splnění podmínek ale lze dosáhnout právě zavedením zálohového systému, ze kterého by se každá odevzdaná lahev zpracovala jako surovina (tzv. rPET) pro výrobu nových PET lahví.

 

  1. Tvrzení - Pokud ze žlutých kontejnerů vyjmeme PET lahve, přijdou obce zhruba o 300 mil Kč.

Podle ministerstva celý systém zálohování zaplatí občan, potažmo obec, následně stát, protože obce budou potřebovat pro svůj provoz více peněz.

Fakta – Obce ušetří za svoz tříděného odpadu

MŽP opomíjí fakt, že do celého systému odměňování obcí za efektivitu třídění zasáhnou dramatickým způsobem dvě věci:

1. ekomodulace (postupné vytlačování nerecyklovatelných nebo špatně recyklovatelných obalů)

2. intenzifikace (navyšování množství kontejnerů na tříděný odpad a tedy i více svozů).

V případě ministerstvem plánované intenzifikace (nárůstu počtu sběrných kontejnerů) budou obce platit za vyšší počet svozů. Naopak v případě vyjmutím PET lahví (tvoří cca 24 % objemu kontejnerů na plasty), by nebylo nutné významně navyšovat množství kontejnerů a svozy by nemusely být tak časté. Jaké mají být reálné náklady na plánovanou intenzifikaci sběrné sítě barevných kontejnerů a dotřídění PET ze směsného komunálního odpadu, jsme se od MŽP zatím nedozvěděli.

 

  1. Tvrzení: Recyklační cíle stanovené EU plníme již nyní

Současný systém sběru je podle MŽP funkční a země díky němu plní evropské cíle již nyní.

Fakta – Výstupní data od společnosti EKO-KOM jsou netransparentní, cíle EU zdaleka neplníme

MŽP a EKO-KOM obratně a v různých kontextech používají pojmy třídění i recyklace. Umožňuje jim to současná legislativa, která míru recyklace měří podle množství materiálu na vstupu do třídicích linek (= „kolik toho lidé vytřídí, tolik vykážu jako recyklované“). Podle nové evropské legislativy, kterou bude muset MŽP řešit v tzv. „balíčku cirkulární ekonomiky (CEP)“, se míra recyklace se začne měřit na vstupu do recyklačního zařízení, kde teprve dojde ke skutečnému přepracování materiálu. Pak se ukáže, jak dnes vykazovaná míra recyklace neodpovídá skutečné recyklaci a čísla budou mnohem nižší.

Cíle sběru (třídění): Směrnice EU o jednorázových plastech (SUP) ukládá povinnost sběru min. 90 % PET lahví do roku 2029. Přitom 90% úspěšnost při sběru použitých PET lahví  ve světě dosahují pouze země se zálohovým systémem.

Systém vratných záloh je navíc, díky využívání čárových kódů, zcela transparentní a míru sběru a recyklace umí vykázat přesně.

 

  1. Tvrzení – Zálohy littering nevyřeší

Ministerstvo poukazuje na skutečnost, že v přírodě neleží jen nelegálně odhozené PET lahve či plechovky, ale celá řada jiných odpadů a domnívá se, že pokud jsou lidé schopni nechat v přírodě či na ulici PET lahev, jsou schopni toto udělat i s jiným odpadem. Navíc je MŽP přesvědčeno, že zálohy samy o sobě nezmění myšlení/chování lidí.

Fakta – Zálohy mohou snížit počet nově odhozených PET lahví a plechovek až o 95 %

Finanční motivace právě přispívá ke změně myšlení/chování lidí, kteří si tak více rozmyslí, jestli zálohovanou PET lahev nebo plechovku odhodí nebo ji vrátí a získají za ni zpět peníze. Zkušenosti úklidové organizace Trash Hero ukazují, že v přírodě nachází výrazně větší množství odhozených nezálohovaných nápojových obalů než zálohovaných (2 000 nezálohovaných nápojových obalů vs. 7 pivních lahví na půl tuny sebraného odpadu). Navíc peněžní záloha motivuje i jiné lidi ke sběru pohozených obalů, které následně odnesou tam, kam patří. To se již děje u pivních zálohovaných lahví. Zkušenosti ze zahraničí potvrzují až o 95 % méně odhozených nápojových obalů po zavedení záloh.


__________________________________________________________________________________

*Studie posuzování životního cyklu LCA nakládání s plastovými a hliníkovými obaly na nápoje Vysoké školy chemicko-technologická, Studie materiálových toků PET nápojových obalů v ČR Institutu Cirkulární Ekonomiky, Systém záloh pro ČR Eunomia Research & Consulting Ltd

 

O iniciativě Zálohujme.cz:

Iniciativa usiluje o celospolečenskou debatu o možnostech zavedení systému vratných záloh na nápojové PET lahve a plechovky v Česku. Došlo by tak k posílení principů oběhového hospodářství. Hledá možnosti, jak zlepšit sběr nápojových PET lahví a plechovek, aby se po použití nestávaly bezcenným odpadem, ale plnohodnotnou surovinou umožňující recyklaci „z lahve do lahve“. Více na: www.zalohujme.cz

 

15.06.2020 18:12

Jak jsme na tom s udržitelným rozvojem? Daří se nám v polovině cílů

Jak daleko je Česká republika na cestě k udržitelnému rozvoji? Na to odpovídá pilotní zpráva o naplňování Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj v ČR, kterou právě vydává Ministerstvo životního prostředí. Shrnuje, jaké pokroky jsme učinili do roku 2019, a ve kterých oblastech budeme muset v následující dekádě přidat. Zpráva ukazuje, že úspěšní jsme v naplňování poloviny Cílů udržitelného rozvoje (SDGs), které jsme přijali spolu s dalšími státy OSN v roce 2015.

Pilotní zpráva ukazuje, že především žijeme v bezpečné zemi, kde funguje struktura institucí zajišťující přístup ke spravedlnosti. Česká republika nemá nouzi o potraviny a v současnosti ani o přistup k pitné vodě a kanalizaci. Dlouhodobý hospodářský růst snižuje nezaměstnanost a stát věnuje velkou pozornost také strukturálním nerovnostem. Česko disponuje hustou a dostupnou infrastrukturou a silná pozice v oblasti průmyslu podporuje trh práce. V energetice se snaží zajistit přístup k cenově dostupným, spolehlivým a udržitelným zdrojům energie tím, že kombinuje její různé zdroje a klade důraz na zachování soběstačnosti ve výrobě elektřiny. Rovněž se daří dlouhodobě úspěšně snižovat energetickou náročnost ekonomiky na rozdíl od energetických úspor v budovách.

Naproti tomu se stále nedaří vyvíjet dostatečnou aktivitu v osmi cílech. Česko má zatím poměrně nevyrovnané výsledky v majetkové nerovnosti, a přestože v porovnání s globálním bojem s chudobou si vede velmi dobře, těsně nad hranicí chudoby žije stále mnoho lidí. Socioekonomické nerovnosti se také podepisují na výsledcích vzdělávání. Prostor ke zlepšení je i v efektivitě a kvalitě vzdělávání a dostupnosti a účasti na celoživotním vzdělávání. Zdravotnický systém je poměrně stabilní, nicméně většina pozornosti je věnována léčbě onemocnění namísto jejich předcházení. Je zřejmé, že větší důraz by měl být kladen na prevenci a změnu životního stylu.

Z výsledků vyplývá, že zatím největší rezervy máme v cíli zaměřeném na rovnost žen a mužů. Ženy mají celkový průměrný výdělek o necelých 22 % nižší než muži a čelí značným obtížím v kariérním růstu. Ženy jsou také výrazněji ohroženy nezaměstnaností.

Organizace spojených národů schválila Agendu 2030 pro udržitelný rozvoj před pěti lety, kdy se státy zavázaly ke společným Cílům udržitelného rozvoje (SDGs), které představují rozvojový program všech zemí světa. Zahrnují například vymýcení extrémní chudoby, zajištění společné prosperit a míru, budování partnerství, ale také ochranu životního prostředí.

V případě naplňování Agendy 2030 měříme pokrok v oblasti udržitelného rozvoje nejčastěji pomocí mezinárodně srovnatelných indikátorů. Tým amerického ekonoma Jeffreyho Sachse, který k hodnocení naplňování Agendy 2030 využívá právě indikátorů, přiřadil České republice v loňském roce 7. místě mezi 162 státy světa. (viz SDGindex.org)

Vztah mezi indikátory a našimi záměry ovšem není vždy jasný a jednosměrný a jejich hodnotu v globálně propojeném světě ovlivňuje řada faktorů. Například světový trh a jeho investiční aktivita výrazně určují, zda se českému hospodářství daří či nikoliv. Právě proto se zpráva soustředí hlavně na aktivity, které ČR dělá proto, aby naplnila globální cíle, a jakých výsledků dosahuje.

Přes všechna úskalí při naplňování cílů je tedy zřejmé, že si ČR vede velmi dobře. Nyní nás čeká rozhodující dekáda, v rámci které bychom měli dokázat odstranit deficity, které nám brání naplnit všechny Cíle udržitelného rozvoje do roku 2030.

Na podzim bude zpráva doplněna o aktuální údaje a předložena k projednání vládě. Zpráva bude mít rovněž mezinárodní dopad, jelikož poslouží v roce 2021 jako základ prezentace ČR na Politickém fóru na vysoké úrovni v New Yorku, kde každoročně sdílejí zástupci všech států zkušenosti své země s naplňováním principům udržitelného rozvoje a výzvami, které před námi nadále stojí.

 

Dokument ke stažení:

Pilotní Zpráva o naplňování Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj v České republice

Národní program reforem ČR na rok 2020 (Kapitola 5. Implementace Cílů udržitelného rozvoje).

15.06.2020 18:02

Výbory ECHA podporují omezení silikonových látek ve výrobcích pro spotřebitele a profesionální uživatele

Bylo zveřejněno konsolidované stanovisko Výboru pro posuzování rizik (RAC) a Výboru pro socioekonomickou analýzu (SEAC) k omezení používání cyklosiloxanů D4, D5 a D6.

Látky oktamethylcyklotetrasiloxan (D4), dekamethylcyklopentasiloxan (D5) a dodecamethylcyclohexasiloxane (D6) jsou perzistentní, bioakumulativní a toxické (PBT) a zároveň vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní (vPvB), byly proto zařazeny na Kandidátský seznam. Používají se do mycích a čisticích prostředků, leštidel, vosků, v kosmetice, v přípravcích pro osobní péči; k úpravě textilních výrobků a barviv.

Na základě návrhu Spojeného království na omezení látek D4 a D5 bylo přijato opatření, kdy po 31. lednu 2020 se obě látky nesmí uvádět na trh ve smývatelných kosmetických přípravcích v koncentraci 0,1 % hmotnostních nebo vyšší (záznam 70 v příloze XVII nařízení REACH).

Kromě kosmetického průmyslu se uvedené látky používají např. pro chemické čištění (pouze pro profesionální použití), čisticí prostředky, prostředky pro péči o domácnost a výrobky pro údržbu vozidel (profesionální a spotřebitelské použití), zdravotnické prostředky a čištění uměleckých předmětů a starožitností (profesionální použití). Od omezení D4 a D5 ve smývatelných kosmetických přípravcích byla použití látek revidována. Komise požádala agenturu ECHA, aby do již existujícího omezení zařadila také látku D6 a aby rozšířila omezení uvádění na trh látek D4, D5 a D6 samostatně nebo ve směsích používaných spotřebiteli a profesionály. Omezení by se netýkalo průmyslového použití a použití v předmětech.

Nyní je k dispozici konsolidované stanovisko výborů RAC a SEAC (viz příloha zprávy), které podpořilo návrh ECHA omezit používání cyklosiloxanů D4, D5 a D6. Cílem návrhu je omezit uvádění na trh výrobků pro spotřebitele/ profesionály obsahujících tyto látky samostatně, jako složky jiných látek nebo ve směsích v koncentraci rovné nebo vyšší než 0,1 % hm. Přestože je kosmetika hlavním zdrojem uvolňování látek D4, D5 a D6 do životního prostředí, mohl by návrh na omezení vést ke snížení celkových emisí o 90 %.

Stanovisko výborů RAC a SEAC bylo zasláno ke konečnému rozhodnutí Evropské komisi, která má 3 měsíce na to, aby předložila návrh změny záznamu 70 v příloze XVII nařízení REACH.

 

Zdroj: MPO

Partneři portálu:

 

WASTE

FORUM

https://tretiruka.cz/_files/200002839-c5b7cc6b1e/VYSTAVBA_1.jpg
Vodní hospodářství https://biom.cz/img/biom-ikona.gif
https://tretiruka.cz/_files/system_preview_small_200000917-3edaa3fd4d/esipa.jpg https://tretiruka.cz/_files/200002466-86159870f6/ikonka.jpg

 

Provozovatel webu: České ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením českých podniků a podnikatelů. Bylo založeno v roce 1992 pro šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu. Posláním CEMC je podílet se na snižování nebezpečí z průmyslové a jiných činností pro životní prostředí a zároveň přispívat ke zvyšování efektivity podnikání. Další informace ZDE.

 

Inzerce na webu - podrobné informace ZDE