Větrné elektrárny postavené na přelomu tisíciletí jsou nahrazovány novějšími, výkonnějšími i efektivnějšími typy. Jak naložit s materiálem, který zbyde po starých elektrárnách? Hmotnost větrné elektrárny včetně nezbytných základů tvoří ze 60–65 % beton, 30–35 % ocel (armování základů, tubus věže, soustrojí s převodovkou, generátorem a hlavní hřídelí), dřevo kolem 5 %, elektronická zařízení včetně kabeláže a dalšího spojovacího materiálu (měď, hliník) 2–3 %. Kompozitní materiál křídel tvoří kolem 3 % celkové hmotnosti větrné elektrárny. Větrné elektrárny neobsahují po odčerpání provozních kapalin (mazadla, olejové náplně převodovek, hydraulický olej) žádné nebezpečné odpady. Více ZDE

V návaznosti na nabytí účinnosti zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností dnem 1. ledna 2021 vydává odbor odpadů MŽP toto metodické sdělení, které má za cíl vyjasnit některé otázky týkající se plnění povinností výrobců baterií a akumulátorů, elektrozařízení, pneumatik a vozidel.

Dokument ke stažení:

Metodický pokyn (PDF, 241 kB)

Pařížský správní soud minulý týden v přelomovém rozsudku rozhodl, že francouzský stát je spoluodpovědný za pochybení v rámci boje proti globálnímu oteplování. Soud dospěl k závěru, že stát ve věci ochrany klimatu nekoná dostatečně, a uložil mu do dvou měsíců navrhnout nápravu. Francouzská vláda tak v reakci představila zákon na ochranu klimatu, na němž se svými návrhy spolupodíleli občané země. Zahrnuje opatření, která by zakázala pronájem špatně izolovaných domů či letecké spoje na krátké vzdálenosti, k nimž existuje vlaková alternativa. Více ZDE

Tato nová publikace shrnuje jak nástroje, které již byly dříve využity, tak i nové, při jejichž výběru byla vodítkem evropská praxe. Pro zadavatele, kteří se v oblasti odpovědného veřejného zadávání nepohybují dlouho anebo nemají větší kapacity, obsahuje publikace řadu jednoduchých kroků, které lze aplikovat okamžitě. Pro zkušenější zadavatele jsou nabídnuta i složitější řešení, například širší využití hodnocení dle kritérií kvality, která současně přinášejí větší pozitivní efekt. Všechny nástroje nicméně stojí na dosavadní praxi a tuzemských či zahraničních zkušenostech. Publikace MŠMT stahujte ZDE.

Evropský parlament (EP) přijal rozsáhlá politická doporučení, jak dosáhnout v EU nejpozději do roku 2050 bezuhlíkové, udržitelné, netoxické a uzavřené oběhové ekonomiky. Toto stanovisko bylo přijato 574 hlasy pro, 22 proti, 95 se zdrželo. Z pozice EP jde o odpověď na Akční plán pro oběhové hospodářství z pera Evropské komise (EK).

Europoslanci zdůraznili, že je nutné přijmout závazné evropské cíle už pro rok 2030, aby bylo možné výrazně snížit materiálovou a spotřební stopu, jíž zanechává současný způsob hospodaření v unii. Je nezbytné dostat pod kontrolu všechny produkty celkového výrobního cyklu, jež se dostávají na unijní trh, podtrhli poslanci. Po Evropské komisi mimo jiné žádají, aby vypracovala závazná pravidla pro jednotlivá odvětví, týkající se procentního podílu recyklace.

Ještě v tomto roce má komise podle názoru EP předložit návrh nové směrnice, která rozšíří platnost dosavadního nařízení pro tzv. ekologický design EU, a to o výrobky, jež nemají přímou vazbu na spotřebu energie. Opatření má mířit na konkrétní produkty, s cílem zajistit jejich dobré užitné vlastnosti, dlouhou životnost, opětovnou použitelnost, snadnou opravitelnost, netoxičnost, modernost a recyklovatelnost. Co se posledně jmenovaného požadavku týče, myslí se tím, aby výrobky sestávaly z recyklovatelných dílů kvůli ochraně životního prostředí a energetických zdrojů.

Na únorovém plenárním zasedání poslanci rovněž připomněli, že dosažení cílů evropského „Green Deal” se stane skutečností jen tehdy, když se celá EU přenastaví na oběhovou ekonomiku schopnou vytvořit nová pracovní místa a obchodní příležitosti. Členové EP v této souvislosti apelovali na důsledné dodržování platné směrnice o odpadech a vyslovili se pro další kroky vůči klíčovým segmentům, jako jsou textilní průmysl, plasty, obaly a elektronika.

Akční plán pro oběhové hospodářství předložila EK loni v březnu. V říjnu se jí zabýval Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin EP. Momentálně „pokrývá” tento záměr 80 % ekologických dopadů všech produktů v EU. Předpokládá se, že se celosvětová spotřeba materiálů v příštích 40 letech zdvojnásobí, což bude mít za následek 70procentní nárůst odpadů do roku 2050. Globálně má tento vývoj, znamenající úbytek a změny v rovnováze zdrojů, na svědomí zánik 90 % živočišných a rostlinných druhů, 90 % nedostatku pitné vody a 50 % dopadů na změny klimatu.

Stavebnictví se stále řadí mezi konzervativní sektor, i proto inovace a zavádění nových standardů trvá oproti jiným odvětvím déle. Požadavky na změnu se ale objevují, a to i ze strany Evropské unie. Ta přichází s hodnocením staveb podle nových kritérií, takzvaného systému Levels, který klade důraz na udržitelnost staveb. Podporují tak plány na zavádění principů cirkulární ekonomiky a lepší zacházení s materiály, jež má mezi svými cíli Zelená dohoda pro Evropu. Pařížská dohoda navíc deklaruje dekarbonizaci stavebního sektoru do roku 2050.

Tendence na zavádění prvků cirkulární ekonomiky a udržitelnosti se do stavebního sektoru dostávají pozvolna. Postupně ale bude nutné tyto požadavky začít skutečně naplňovat, protože k tomu firmy donutí konkrétní legislativa plynoucí z cílů Evropské unie. “Všichni dodavatelé ve stavebním řetězci pak budou muset začít dodržovat přísná kritéria. Už teď je standardem certifikovat administrativní budovy, a to systémy jako je LEED, BREEM, WELL nebo nově také Levels. Ten se zaměřuje na konkrétní indikátory, jako jsou emise uhlíku, spotřeba materiálů, ale i na náklady budovy s ohledem na životní cyklus a vliv na zdraví a pohodlí. Neměli bychom se na tato opatření ovšem dívat jako na nutné zlo nebo greenwashing, já osobně zde vnímám velký potenciál,” vysvětluje Karel Goláň z ateliéru crea-tura, který je odborným spolupracovníkem CIRA Advisory a zabývá se cirkulárním stavebnictvím.

Budovy jako materiálové banky

Systém Levels zohledňuje celkový cyklus budov, to znamená od fáze návrhu až po konec její životnosti. Požaduje tedy od firem zavádění základních prvků cirkulární ekonomiky. Podle těchto standardů by měly být stavby navrhované tak, aby se vybrané materiály použily udržitelně, životnost stavby byla co nejdelší, konstrukční prvky se případně daly recyklovat a po uplynutí životnosti mohla být budova v souladu s cirkulárními principy zbourána. Realita je dnes ale taková, že dvě třetiny odpadů vzniknou ze stavebnictví. Jedná se tak o důležitý zdroj druhotných surovin, u kterých je velký potenciál pro změnu s jejich nakládáním.

“Pro samotnou stavbu se velmi dobře dá využít i odpad z jiných sektorů, například vysloužilý textil a podobně. Problémem je často ostych takové materiály používat, protože nejsou “ready to use”. Současně musí být dobře deklarováno, jaké má materiál vlastnosti atd. Zatím je problémem i to, že v Česku neexistuje legislativa, která by konkrétně toto upravovala či zvýhodňovala. Cirkulární pohled v tomto ohledu zatím chybí,” doplňuje Laura Mitroliosová, jednatelka CIRA Advisory. Faktem také zůstává, že materiály využívané ve stavebnictví pomalu docházejí, je tedy třeba k odpadu ze staveb přistupovat jinak. A to ne jako k upravenému odpadu, ale jako k recyklovanému materiálu, který má ve stavebnictví své místo.

CIRA Advisory s.r.o. je poradenská a konzultační společnost zaměřující se na oblast cirkulární ekonomiky napříč všemi ekonomickými segmenty od zemědělství či odpadového hospodářství až po inovativní cesty zahrnující výhody digitálních technologií. Jejím cílem je pomoci firmám, obcím a dalším institucím přejít z lineárního principu fungování na cirkulární. Vytváří cesty, které propojují byznys s přírodou. CIRAA pomáhá vkládat do podnikání firem cirkulární a udržitelné principy, je průvodcem jak pro malé firmy, tak velké nadnárodní společnosti. Současně nastavuje efektivní komunikační strategii jak uvnitř firmy, tak směrem k široké i odborné veřejnosti a vytváří účinný „networking“. Více informací najdete na www.ciraa.eu

Rádi bychom Vás pozvali na konferenci BIOEKONOMIKA a CIRKULÁRNÍ EKONOMIKA, která se uskuteční dne 16.3.2021. Na konferenci budou představeny současné trendy bioekonomiky a cirkulární ekonomiky v České republice a v regionu střední Evropy. Konference je určena vědeckým výzkumníkům, národním i regionálním institucím a všem zainteresovaným aktérům v oblasti bioekonomiky, cirkulární ekonomiky nebo úspor energií. Registrace: https://bit.ly/bioeconomy2021

Program ke stažení:

ETA konference_03_2021.pdf

Ve Sbírce předpisů ČR vyšla Vyhláška č. 44/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 49/2011 Sb., o vymezení útvarů povrchových vod. Důvodová zpráva k novele vyhlášky uvádí, že cílem novely je změna způsobu vymezení útvarů povrchových vod v souladu s aktuálními poznatky; změna umožní konkrétnější určení hydromorfologických charakteristik útvarů povrchových vod.

Novela především upravuje popisné charakteristiky kategorie „řeka“ a kategorie „jezero“ v Příloze č. 1. V případě popisných charakteristik kategorie „řeka“ došlo k vyjmutí charakteristiky „velikost povodí v km2“, ostatní charakteristiky zůstávají beze změny. V případě popisných charakteristik kategorie „jezero“ došlo k podstatné změně charakteristik, které tuto kategorii útvarů povrchových vod charakterizují z hlediska účelu hodnocení stavu vod přesněji.

Novela dále zavádí novou Přílohu č. 2 obsahující Seznam útvarů povrchových vod včetně umělých a silně ovlivněných útvarů povrchových vod. Seznam obsahuje název útvaru, jeho jednoznačný identifikační kód, zařazení do kategorie (řeka, jezero) a určení hydromorfologického charakteru (přirozený, silně ovlivněný, umělý).

V pořadí druhý webinář na téma nové odpadové legislativy pořádaný ve spolupráci s digitálním odpadovým tržištěm Cyrkl se uskuteční ve čtvrtek 11. února od 9:30 do 12:30. 

Hosty budou Mgr. et Ing. Ladislav Trylč, vedoucí oddělení zpětného odběru MŽP a autor velké části zákona, a Ing. Petr Bažil z oddělení zpětného odběru MŽP, expert na obalový zákon a spoluautor velké části novely. 

Řečníci představí nejdůležitějším změny nové legislativy v oblasti obalů a výrobků s ukončenou životností, rozeberou konkrétní vyhlášky či části s upravenými povinnostmi zasahujícími především do práce podnikových ekologů. 

Kromě vlastní přednášky budou velkou část webináře odpovídat na dotazy zúčastněných.

V případě zájmu o účast je možné se zaregistrovat na tomto odkazu, podrobnosti budou účastníkům zaslány několik dnů před konáním samotného webináře. 

Byznysová iniciativa Změna k lepšímu představila deset kroků, které Česku pomohou k udržitelnému restartu ekonomiky. Inspirativní speakeři, mezi kterými se představil například inovativní právník Jiří Helán z KROUPAHELÁN, hybatelka cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová z INCIEN nebo zakladatel oceňovaného start-upu Cyrkl Cyril Klepek, prezentovali konkrétní opatření snadno využitelná v mnoha českých firmách. Navrhované kroky se soustředí na okruhy jako je energetika a význam fotovoltaiky, cirkulární zakázky či neskládkování vlastního odpadu a další. Iniciativa věří, že díky těmto bodům bude Česko schopné současnou koronavirovou a klimatickou krizi obrátit ve svůj prospěch.

Koronavirová krize ovlivňuje fungování celého světa už téměř rok. „Od počátku ale vedle pesimistických zpráv vidíme i nadějné příběhy týkající se technologických inovací, kdy se české firmy i dobrovolníci dokázali zapojit a přijít s originálními řešeními současné situace. S touto vizí na jaře loňského roku vznikla také platforma firem a expertů Změna k lepšímu, která má nyní téměř 200 podporovatelů a během roku dala dohromady konkrétní tematické pracovní skupiny zaměřené na krajinu a sucho, cirkulární ekonomiku a energetiku a dopravu,” říká Jiří Helán, předseda správní rady Změny k lepšímu. Výsledkem jejich práce je 30 návrhů, jak českou ekonomiku udržitelně restartovat. Následně vybrali hlavních deset, které iniciativa včera oficiálně poprvé představila.

"Našich deset opatření jsme připravili tak, aby na nich každá firma mohla začít pracovat skutečně hned a zároveň byl vidět okamžitý dopad. Víme, že změna začíná u jednotlivců a firem, proto jsme se na ně zaměřili. Už nyní máme zpětnou vazbu z byznysového prostředí, kde lidé skutečně věří, že těchto 10 bodů pomůže české ekonomice, HDP, zájmům samotných firem, ale také planetě a naší společnosti. Samozřejmě jsou zde i kroky, u kterých je třeba, aby s nimi začal stát. Jsme připraveni vést s ním potřebný dialog,” vysvětluje Petr Vítek, předseda dozorčí rady Změny k lepšímu a zakladatel Impact Hubu.

Každé z opatření je podrobněji rozpracované a iniciativa k nim dává konkrétní doporučení a cíle. Jednou z oblastí, na které by se firmy měly zaměřit, je neskládkování vlastního odpadu. Ze strany státu bude legislativně platit povinnost neskládkovat využitelný odpad od roku 2030, ovšem iniciativa přišla s vlastní výzvou, kdy firmy přestanou skládkovat od roku 2025. Pokud se podle propočtů v následujících třech letech zapojí alespoň 30 firem s obratem vyšším než 250 milionů korun za rok a 500 firem s obratem více než 50 milionů za rok, množství odpadu na skládkách se sníží o 1 milion tun. Tím současně firmy ušetří až 600 tun CO2 a dosáhnou finanční úspory 15 až 45 %.

Českou republiku čeká mnoho výzev také v oblasti energetiky. Je třeba vyřešit postupnou náhradu uhlí a podle Změny k lepšímu bude v tomto ohledu hrát fotovoltaika jednu z hlavních rolí.

Autoři návrhu jsou přesvědčení, že fotovoltaika představuje bezemisní variantu, má dlouhou životnost, je škálovatelná a klesající ceny panelů ji aktuálně staví k nejlevnějším na trhu. Využití solární energie v místě spotřeby z ní navíc dělá nejdostupnějším řešením, jak může firma snížit svoji uhlíkovou stopu. Návratnost investic do fotovoltaiky je navíc s dotacemi pouhých pět let, bez dotací deset. Životnost panelů se přitom pohybuje od 30 do 40 let.

V kontextu cirkulární ekonomiky je pak v opatřeních kladen důraz také na zvyšování poptávky po recyklovaných výrobcích, druhotných surovinách a lokálních zdrojích a produktech. V současné době i EU prostřednictvím Zelené dohody poukazuje na důležitost cirkularity ve veřejných i soukromých zakázkách, děje se to ale stále na bázi dobrovolnosti. Cílem je tak během tří let dostat do praxe tyto principy, kdy by minimálně 10 % veřejných zakázek mělo naplňovat kritéria zeleného zadávání. Opatření Změny k lepšímu neopomíjí ani udržitelnost podnikového stravování a potraviny s nízkou ekologickou stopou, udržitelnou mobilitu, péči o půdu a krajinu v dodavatelských řetězcích či podporu malých a středních podniků prostřednictvím klimatických voucherů. Ty se mohou stát jednoduchou podporou při růstu těchto firem.

10 opatření pro udržitelný restart:

1. Zdvojnásobme výkon fotovoltaických elektráren v ČR do roku 2030 na min. 5 000 MW.
2. Investujme do energetické soběstačnosti. Osaďme své budovy FV elektrárnou a/nebo zorganizujme hromadnou objednávku FV elektráren s kolegy a zamětnanci.
3. Přejděme na zelenou elektřinu. Nakupujme přímo od výrobce pomocí PPA a/nebo si sjednejte dodávku od některého z dodavatelů.
4. Chtějme po svých dodavatelích odpovědný přístup k půdě a krajině.
5. Požadujme lokální a odpovědně vypěstované potraviny ve školních a firemních jídelnách.
6. Navrhujme a realizujme kvalitní zelené střechy a další přírodní prvky ve veřejném prostoru.
7. Přestaňme skládkovat využitelný odpad dřív, než to nařídí stát.
8. Začněme nakupovat produkty a služby dle principů cirkulárního nákupu a zadávání.
9. Vydávejme zelené dluhopisy. Zapojme do přechodu na bezemisní svět odpovědné investory.
10. Zaveďme klimatické vouchery. Podpořme propojení malých a středních podniků s experty.

Další informace:

• záznamu eventu - ZDE

• detail informace k opatřením: https://www.klepsimu.cz/nas-plan

Města a obce od začátku letošního roku řeší, kam s plasty nevhodnými pro další recyklaci. V platnost totiž vešlo ustanovení zákona o odpadech, které znemožňuje některé z dosavadních možností, jak nakládat s určitými frakcemi z třídění plastů. V tiskové zprávě to uvedl Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR). Podle něj hrozí kolaps celého systému třídění plastů v obcích.

Svaz uvedl, že na třídicích linkách se v současné době podle nové odpadové legislativy neuplatní jiné plasty než PET láhve, tvrdé obaly na drogistické zboží a fólie. Ostatní plasty zvané plastové výměty již třídicí linky nevezmou, podle legislativy se ale nedají odvézt ani na skládky, upozornil SMO ČR.

"Pokud třídicí linky nebudou moci podle nového zákona odbavovat všechny své výstupy, pak hrozí, že od obcí budou přijímat jen plasty obsahující výhradně zaručeně obchodovatelné složky," řekl dnes místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Velkého Oseka na Kolínsku Pavel Drahovzal.

Drahovzal uvedl, že svaz o problému jedná se všemi zainteresovanými skupinami. Minulý týden jednali zástupci SMO ČR s ministerstvem životního prostředí. Rozhovory vede svaz také se společností EKO-KOM a spolupracuje s Českou asociací odpadového hospodářství.

"Nemůžeme občanům říkat, že teď mají třídit například jen PET lahve a za měsíc jen kelímky od jogurtu. Z velké části obcí by totiž pak mohly zmizet žluté kontejnery. A dlouhodobým neřešením této situace hrozí demotivace občanů pro třídění odpadů, což jednoznačně nelze připustit," podotkl Drahovzal.

Na začátku letošního roku nabyl účinnosti nový odpadový zákon. Mimo jiné stanoví konec skládkování na rok 2030, posouvá ho tak o šest roků. Zároveň zavádí zvyšování poplatků za ukládání odpadu. Ohledně data zákazu ukládání komunálního odpadu na skládky byl spor, Parlament však návrhy na dřívější termíny ukončení skládkování zamítl. Senátu se také nepodařilo prosadit roční odklad účinnosti zákona.

Obce by lidem měly nabízet jiné způsoby třídění, třeba systém PAYT. Při něm by se svoz účtoval podle množství odpadu, jeho hmotnosti, objemu či kombinaci uvedeného. K recyklovatelným materiálům vedle papíru a lepenky nyní patří třeba i buničina.

Odklad účinnosti zákona chtěli senátoři prosadit kvůli tomu, že podle nich nejsou dostatečně připraveny prováděcí předpisy. Poukazovali na nebezpečí chaosu v nakládání s odpady. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) však řekl, že kolaps nehrozí. Prosazení balíku nové odpadové legislativy označil za největší úspěch loňského roku.

Svaz měst a obcí ČR je celostátní, dobrovolnou, nepolitickou a nevládní organizací. Jeho členy je více než 2700 měst a obcí. Mezi hlavní cíle organizace patří obhajoba práv měst a obcí a vytváření příznivých podmínek pro jejich rozvoj, podpora samosprávné demokracie ve veřejné správě a spolupráce na přípravě zákonů a dalších opatření, které mají dopad na místní samosprávu.

Zdroj: ČTK

Evropská komise spustila veřejnou konzultaci související s revizí směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí z roku 2008. Ta ukládá členským státům sankcionovat nelegální praktiky související s porušením legislativy v oblasti životního prostředí, jako například nelegální skladování odpadu nebo obchod s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu. V loňském roce byly zveřejněný výsledky průzkumu, který ukázal, že v rámci směrnice je prostor pro další zlepšení, zejména co se týče koordinace s dalšími environmentálními iniciativami. Na základě konzultace Komise představí návrh, který by měl být zveřejněn do konce tohoto roku. Konzultace je otevřená do 4. května 2021.

Soudní dvůr Evropské unie (Tribunál třetího rozšířeného senátu) rozsudkem ze dne 27. ledna 2021 ve věci T‑699/17 (Polská republika proti Evropské komisi) rozhodl o zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2017/1442 ze dne 31. července 2017, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro velká spalovací zařízení. Nicméně účinky zrušeného rozhodnutí jsou zachovány až do doby, než bude v přiměřené lhůtě, která nesmí přesáhnout dvanáct měsíců ode dne vyhlášení tohoto rozsudku, přijat nový právní akt, který ho má nahradit.

Aktuálně běží lhůta dvou měsíců od oznámení napadeného rozhodnutí, kdy mohou vymezené subjekty podat opravný prostředek k Soudnímu dvoru Evropské unie.

V bodu 63 rozsudku je stanoveno následující: „S ohledem na skutečnost, že BAT-AEL úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami zavedené napadeným rozhodnutím slouží (…) jako základ pro stanovení podmínek povolení k provozu VSZ velká spalovací zařízení vnitrostátními orgány, zrušení napadeného rozhodnutí s okamžitým účinkem by mohlo ohrozit jednotné podmínky povolování pro tento druh zařízení v Unii a vyvolat právní nejistotu zúčastněných stran, zejména provozovatelů VSZ, až do vstupu nového rozhodnutí o závěrech o BAT v platnost.“

Na základě výše uvedeného Ministerstvo životního prostředí jako metodický orgán podle § 29 písm. j) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů vydává doporučení pokračovat v probíhajících povolovacích řízeních, navázaných na zrušené závěry o BAT, standardním způsobem. Rovněž již platná rozhodnutí související se zrušenými závěry o BAT nejsou v tomto okamžiku nijak dotčena.

Postup povolujících orgánů a provozovatelů poté, co bude zrušení výše uvedených závěrů o BAT účinné, je předmětem interních debat a komunikace s dalšími členskými státy a Evropskou komisí. Příslušné orgány i provozovatelé budou následně ve věci vyrozuměni a instruování.

Další infromace:

• Text rozsudku v českém jazyce je dostupný - ZDE

• BAT-AEL - úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami; VSZ - velká spalovací zařízení

Český statistický úřad (ČSÚ) v pátek zveřejnil publikaci s odpadovými daty za rok 2019. Vykazovaná data se výrazně přiblížila údajům, které sestavuje Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Problém dvojích dat, který odpadovou problematiku doprovází a zatěžuje ČR mnoho let, je tak na dobré cestě k dořešení.

Český statistický úřad v posledním roce na doporučení evropského Eurostatu upravil metodiku výpočtu komunálního odpadu a nově využívá také informace z registru ISPOP Ministerstva životního prostředí, do kterého ze zákona reportují subjekty nakládající s odpady podle zákona o odpadech. Rozšířil se tak soubor respondentů, se kterými ČSÚ pracuje, a současně se výrazně snížila administrativní zátěž podnikatelů o 63 %. Po dohodě s Eurostatem použil ČSÚ pro své statistiky nejnovější definici komunálního odpadu podle směrnice o odpadech a odpad, který je svým charakterem podobný odpadu z domácností, zahrnul do komunálního odpadu.

ČSÚ v publikaci mimo jiné uvedl, že “celková produkce odpadů dosáhla v České republice v roce 2019 hodnoty 37,0 mil. tun.” Podle dat MŽP, zveřejněných na podzim minulého roku “bylo v roce 2019 v ČR vyprodukováno 37,4 mil. tun všech odpadů.” Úřad oznámil, že přepočítal data zpětně i za roky 2017 a 2018. Ta se rovněž významně přiblížila hodnotám o komunálním odpadu zveřejňovaným MŽP. ČSÚ za rok 2019 vykázal hodnotu 5,3 mil. tun a MŽP hodnotu 5,9 mil. tun.

"Jsem rád, že problém dvojích dat směřuje k vyřešení a těší mne, že tomu napomohla otevřená komunikace ze strany MŽP, zejména poskytnutí administrativních záznamů ze systému ISPOP k analýzám na straně ČSÚ. Na ministerstvu se tato problematika řeší od roku 2011, jen za mého působení posledních sedm let, což se dokonce snažily některé subjekty i politizovat. Ale hlavní je, že se statistiky ČSÚ díky změnám na evropské úrovni a Eurostatem potvrzených jsou velmi blízko tomu, co vykazuje Ministerstvo životního prostředí. Věřím, že v poměrně krátké době dokážeme dosáhnout plné shody. Už současný stav je zásadní pro nastavování cílů v různých strategických dokumentech, ale především, nás neomezuje při nastavování dotací z evropských fondů," vyjádřil se dnes ministr životního prostředí Richard Brabec.

ČSÚ a MŽP plánují v letošním roce uzavřít memorandum o spolupráci, které by mělo nastavit rámec budoucí spolupráce mezi oběma institucemi.

Související článek:

ČSÚ: Česko v roce 2019 vyprodukovalo 37 mil. tun odpadu