Česká republika se dlouhodobě umisťuje na předních příčkách evropského žebříčku třídění papírového a plastového odpadu. Ovšem v třídění a následné recyklaci jiných odpadových materiálů včetně nápojových kartonů za evropským průměrem zaostává. Belgie, Německo a Španělsko jsou naopak v této oblasti na špici.

Podle statistiky autorizované obalové společnosti EKO-KOM vytřídil v loňském roce každý obyvatel ČR téměř 67 kg odpadu. Zpět do oběhu tak umožnil vrácení zhruba 76 % odpadů. Nejvíce se již tradičně třídil papír, u něhož se podařilo dosáhnout 90% míry využití. Na druhém místě skončilo sklo s 88 % a třetí příčku obsadily plastové odpady se 70 %, následované kovy se 61 %. Na poslední příčce skončily nápojové kartony s pouhými 24 %¹.

„Je vidět, že Čechům na ekologii záleží a mají zájem vracet obaly zpět do oběhu. Je však velká škoda, že zaostávají právě ve sběru a třídění nápojových kartonů, protože se jedná o obal, který je recyklovatelný ve velké míře. Díky složení nápojových kartonů (vyrobených zejména z obnovitelných materiálů) a jejich vysoké efektivitě v rámci balení a přepravy mají nápojové kartony nejnižší uhlíkovou stopu ve své kategorii, zejména mléka a džusy. Ve velké míře tak přispívají k nízkouhlíkové cirkulární ekonomice,“ říká Annick Carpentier, generální ředitelka ACE, sdružení výrobců nápojových kartonů.

Některé země stanovily své národní cíle v oblasti recyklace nápojových kartonů dobrovolně již v roce 2019. Jedná se například o Rakousko (50 %), Belgii (60 %), Německo (75 %) a Francii (orientační cíl 59 %)². Tyto země jsou v recyklaci nápojových kartonů nejlepší.

Nejlépe si vede Belgie a Německo

Na evropský trh se ročně dostane kolem 900 000 tun nápojových kartonů. Více než polovina se využívá při balení mléčných výrobků, zbytek je používán na džusy a další tekuté potravinářské výrobky. Obyvatelé členských zemí Evropské unie za poslední dva roky vytřídili a vrátili k případné recyklaci přes polovinu použitých nápojových kartonů.
V evropském měřítku se nejvíce daří Belgii a Německu. Německo dokázalo vytřídit v loňském roce více než 87 % nápojových kartonů³. Jsou na vrcholu i v samotné recyklaci těchto obalů. Zpracovávají je ve třech specializovaných závodech, ke kterým na jaře 2021 přibyla nová moderní recyklační továrna poblíž Kolína nad Rýnem⁴.

Národní cíle sběru a recyklace nápojových kartonů do roku 2030 a dále
Členové ACE se prostřednictvím dokumentu s názvem „The Beverage Carton Roadmap to 2030 and Beyond“ (Národní cíle sběru a recyklace nápojových kartonů do roku 2030 a dále) zavázali přijmout opatření ve všech částech hodnotového řetězce, a to od udržitelného získávání zdrojů po dopad na klima a recyklaci. V rámci 10 závazků ACE je zahrnuto zvýšení sběru a recyklace nápojových kartonů tak, aby bylo dosaženo 90% sběru pro míru recyklace a alespoň 70% míry recyklace do roku 2030. Jedním ze závazků je také dekarbonizace hodnotového řetězce v souladu s vědecky podloženými cíli s kritériem 1,5 °C.

V souladu s vizí členů ACE bude do roku 2030 každý nápojový karton:

• vyroben pouze z obnovitelných nebo recyklovaných materiálů,

• plně recyklovatelný a recyklovaný,

• vyroben výhradně z udržitelných zdrojů,

• obalovým řešením s minimální uhlíkovou stopou.

Členové ACE se také zavázali, že do roku 2030 budou nápojové kartony používat více vláken a méně plastů. Všechna vlákna používaná k výrobě nápojových kartonů pocházejí z udržitelně obhospodařovaného lesa, což zvyšuje biologickou rozmanitost našich ekosystémů. Členové ACE budou také každé dva roky informovat o využití obnovitelných materiálů a recyklovaného obsahu a budou tak mapovat aktuální stav. Se závazky a cíli stanovenými v dokumentu „Národní cíle sběru a recyklace do roku 2030 a dále“ bude průmysl usilovat o to, aby jeho obaly i nadále aktivně přispívaly k ambicím Zelené dohody pro Evropu, konkrétně ke klimatické neutralitě, cirkulaci, biologické rozmanitosti a odolným potravinovým systémům, aniž by přitom ohrozily zdraví a bezpečnost spotřebitelů.
Závazky stanovené v plánu sdružení ACE se týkají především evropské situace, ovšem ACE jako sdružení globálních společností považuje vize a ambice uvedeného plánu globálně platné pro všechny společnosti.

Zdroje a odkazy:

1. EKO-KOM. (2020). Výroční shrnutí. Dostupné z: https://ekokom.cz/vyrocni-shrnuti-2020/.
2. ACE. (2021). Recycling Brochure. Dostupné z: https://www.beveragecarton.eu/wp-content/uploads/2021/10/ACE-Recycling_BROCHURE_September-2021.pdf.
3. Eunomia. (2020). Recycling of multilayer composite packaging: the beverage carton. A report on the recycling rates of beverage cartons in Germany, Spain, Sweden, and the UK. Dostupné z: https://zerowasteeurope.eu/wp-content/uploads/2020/12/zero_waste_europe_report_-beverage-carton_en.pdf.
4. ACE. (2021). The launch of a joint company initiative. Dostupné z: https://www.beveragecarton.eu/innovation/.

Autor: ACE Česká republika

Elektrárna Opatovice získala pravomocnou výjimku z emisních limitů. Ministerstvo životního prostředí potvrdilo rozhodnutí Krajského úřadu Jihlava. Organizace Greenpeace výjimku pro opatovickou elektrárnu napadat nebude, uvedl mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek. Královéhradecký kraj, který se proti výjimce odvolával, se zatím nerozhodl, jak se k udělení výjimky postaví.

"Všechny připomínky jsme již uplatnili během řízení o výjimce, kritizovali jsme především délku výjimky a příliš benevolentně nastavené emisní limity. Otázka, zda rozhodnutí bude někdo žalovat, je z procesních důvodů spíše otázkou na Hradecký kraj, který podával odvolání," uvedl Hrábek.

"Rozhodnutí nám přišlo těsně před Vánocemi. Nyní je už zřejmě obdrželi všichni účastníci řízení, takže by mělo nabýt právní moci. Ministerstvo v podstatě potvrdilo dřívější rozhodnutí Kraje Vysočina," řekla mluvčí elektrárny.

Krajský úřad v Jihlavě, kam byla věc delegována kvůli možnému střetu zájmů, vydal výjimku z emisních limitů pro oxidy dusíku a rtuť loni v srpnu. Odvolal se proti ní Královéhradecký kraj, kterému vadí, že povolené lhůty pro přechod na modernější a účinnější technologie jsou příliš dlouhé. V rozhodnutí jihlavského krajského úřadu jsou výjimky pro oxidy dusíku snížené u dvou kotlů na čtyři roky, u dalších dvou na šest a u posledních dvou kotlů to má být osm let, zatímco původně elektrárna počítala u všech šesti kotlů s osmi lety. U rtuti je stanovena výjimka pro dva kotle na čtyři roky a pro čtyři kotle na šest let, původně to bylo pro všechny kotle šest let. Královéhradecký kraj požaduje, aby elektrárna co nejdříve přešla z uhlí na zemní plyn, nebo dřív splnila závěry o nejlepších dostupných technikách pro velké spalovací zdroje.

Královéhradecký kraj se zatím nerozhodl, jak se k udělení výjimky postaví. "Královéhradecký kraj se odvolal proti délce výjimky pro opatovickou elektrárnu, a to i přestože nebyl přímým účastníkem řízení jako města Hradec Králové a Pardubice. V nejbližších dnech další postup projedná rada kraje a následně i krajští zastupitelé," uvedl mluvčí hradeckého hejtmanství Dan Lechmann.

Odbor životního prostředí Pardubického kraje nyní podle rozhodnutí ministerstva upraví současné integrované povolení pro elektrárnu. "Ministerstvo stanovilo lhůty pro zasílání některých hlášení nebo pro optimalizaci opatření k snížení emisí oxidů dusíku a rtuti, které lze uskutečnit bez zásadních zásahů do současné technologie. Má být také zpracována komplexní studie hodnotící provedená opatření," řekl edoucí odboru Martin Vlasák.

V listopadu ministerstvo životního prostředí potvrdilo také podobnou výjimku z emisních limitů pro elektrárnu Chvaletice pro oxidy dusíku a rtuť stanovenou na šest let. Proti ní se odvolávaly ekologické organizace Greenpeace a Hnutí Duha, rozhodnutí ministerstva chtějí napadnout soudně.

Obě elektrárny v minulosti podstoupily modernizaci za miliardy korun. Aby dosáhly požadovaných emisních limitů pro rtuť a oxidy dusíku, musely by investovat další vysoké sumy, což je podle nich neúměrné poměrně malému snížení emisí. Chtěly proto na šest až osm let zachovat dosavadní limity.

Elektrárna v Opatovicích nad Labem zajišťuje dodávky tepla do Hradce Králové, Pardubic, Chrudimi a do přilehlých obcí, celkem jde asi o 63 000 domácností a stovky nemocnic, škol a podniků. Vyrábí rovněž elektřinu. Patří do Energetického a průmyslového holdingu (EPH), který ovládá miliardář Daniel Křetínský.

Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v provozu je od roku 1979. Instalovaný výkon činí 820 megawattů, minoritně vyrábí také teplo pro Trnávku a Chvaletice. Společnost Severní energetická (Sev.en) elektrárnu koupila od společnosti ČEZ v roce 2013 za 4,12 miliardy korun.

Tetovací salóny v zemích Evropské unie se potýkají s nedostatkem barevných tetovacích inkoustů, které se kvůli nové regulaci nebezpečných chemických látek musejí z velké části přestat používat. Nová pravidla začala platit tento týden a majitelé salónů si stěžují, že negativně ovlivní jejich podnikání. Výrobci inkoustů totiž nestačili zareagovat a inkousty s novým povoleným složením většinou ještě nenabízejí. Napsal o tom server Politico.

Podle evropského nařízení REACH o regulaci chemických látek bylo v roce 2020 na seznam zakázaných chemických látek zařazeno 4000 substancí. Výrobci zároveň dostali možnost se novým pravidlům přizpůsobit během dvouletého přechodného období, které skončilo právě dnes.

Tetovacích salonů se týká například zákaz isopropanolu, který se podle výrobců dosud používal téměř ve všech barevných tetovacích pigmentech. Nové složení tetovacích barev někteří producenti stále ještě nenabízejí, tatéři navíc mají obavy, zda nové složení bude stejně kvalitní a barvy dostatečně syté.

Někteří majitelé tetovacích studií kvůli tomu už před dvěma lety iniciovali petici Evropskému parlamentu. Ta se ale týká zejména zákazu dvou základních barevných pigmentů modrá 15 a zelená 7, jejichž používání bude zakázané až od začátku příštího roku. Jeden z autorů petice Erich Mähnert podle agentury APA tvrdí, že nové zařízení se v podstatě rovná "zákazu povolání" tatéra.

Server Politico zmapoval situaci tetovacích salónů v Belgii, které se potýkají hlavně se zpožděním dodávek nových barevných inkoustů a mohou tedy nyní provádět jen černobílá tetování. Tamní známý výrobce tetovacích barev TekTik měl v prosinci v nabídce 131 inkoustů s poznámkou, že jejich užívání nebude od začátku ledna možné. Nové regulaci odpovídalo pouze sedm produktů - všechny v odstínech černé, bílé a šedé.

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) tvrdí, že cílem regulace není omezovat tetování, ale zvýšit bezpečnost barev, které se při něm používají. Pravidla se týkají i barev pro permanentní make-up. Omezení se podle ECHA týká chemických látek, které způsobují rakovinu nebo genetické mutace, a chemických látek, které jsou toxické a dráždivé a způsobují kožní problémy nebo potíže v reprodukční oblasti.

Tetování má asi 12 procent dospělých Evropanů, odhaduje ECHA. Ve věkové kategorii od 18 do 35 let je podíl lidí s tetováním ještě dvakrát vyšší.

CENIA hledá posilu do týmu na pracovní pozici: Specialista odpadového a oběhového hospodářství. Co bude Vaší pracovní náplní:

• příprava a zpracování dat a tematického hodnocení a indikátorů v oblasti odpadového a oběhového hospodářství, případně i dalších souvisejících oblastí životního prostředí, pro potřeby zpracování materiálů hodnotících stav životního prostředí a jejich zátěží (Zpráva o životním prostředí ČR, zprávy o životním prostředí v krajích ČR, Statistická ročenka životního prostředí ČR; příprava a zpracování hodnocení a indikátorů Státní politiky životního prostředí ČR, Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu a další);

• návrh nových metodik indikátorů životního prostředí a udržitelného rozvoje v oblasti odpadového a oběhového hospodářství;

• příprava podkladů pro MŽP a další instituce v oblasti odpadového a oběhového hospodářství;

• příprava odborných podkladů (např. odborných článků a statí, prezentací aj.) v rámci institucionální podpory MŽP v oblasti odpadového a oběhového hospodářství.

• VŠ vzdělání přírodovědného nebo technického směru se zaměřením na odpadové a oběhové hospodářství;

• komplexní znalost a zájem o problematiku životního prostředí;

• uživatelská úroveň práce s PC (balík sady MS, internet, výhodou znalost zpracování statistických metod ve statistických programech, např. Statistica, program R);

• dobré vyjadřovací a komunikační schopnosti, výborný písemný projev, prezentační schopnosti;

• znalost způsobů zpracování a analýzy dat;

• samostatný, odpovědný a proaktivní přístup;

• schopnost práce v týmu;

• prezentační schopnosti

• kreativní přístup k práci, zájem o sebevzdělávání, časová flexibilita;

• středně pokročilá znalost angličtiny (schopnost ústní a písemné komunikace, schopnost číst a analyzovat informace u odborných textů);

• předchozí publikační činnost výhodou.

• plný pracovní úvazek, smlouvu na dobu určitou;

• nástup dle dohody;

• zaměstnanecké benefity: pružná pracovní doba, 5 týdnů dovolené, příspěvek na stravování;

• odměňování podle nařízení vlády č. 341/2017 Sb. a zákoníku práce č. 262/2006 Sb., osobní ohodnocení;

• mimořádné mzdové ocenění za splnění plánovaných úkolů;

• 3 dny zdravotního volna;

• možnost spolupráce na dalších projektech a výzkumných záměrech CENIA;

• pracoviště – Praha 10.

Vedení tříhvězdičkového Hotelu Fontána v Hrdoňově u Lipenské přehrady si nedalo pozor na lhůtu, kdy měla vypršet platnost povolení k odebírání podzemní vody. Více než tři roky tak odebíral tuto vodu neoprávněně. S dva a půl roku prošlým povolením hotel navíc také vypouštěl odpadní vody do blízkého potoka, který ústí do rekreační nádrže Lipno. Během kontroly Česká inspekce životního prostředí odhalila také nedostatky v hotelem provozované čističce odpadních vod. Hotel Fontána si za tyto přestupky vysloužil pokutu ve výši 280 tisíc korun, která nabyla právní moci 8. prosince 2021.

Hotel Fontána zásobuje svou budovu a dalších 36 přilehlých rekreačních chalup pitnou vodou z vlastních vrtaných studní. Platnost odběru podzemní vody mu vypršela v dubnu 2018, čehož si vedení hotelu nevšimlo a o prodloužení platnosti nezažádalo. Podle evidence hotel odebral téměř 16 tisíc kubíků podzemní vody bez platného povolení, což by dle sazby 70 korun za jeden kubík podzemní vody (odebrané bez povolení) mohlo hotelu vynést pokutu ve výši více než jeden milion korun. „Vzhledem k tomu, že k přestupku došlo neúmyslně a při odběru vody nedošlo k překročení žádného z limitů či poškození životního prostředí, rozhodli jsme se snížit sazbu na 15 Kč za jeden kubík tak, aby pokuta plnila preventivní a výchovnou funkci,“ uvedl ředitel oblastního inspektorátu Vladimír Jiráček.

Hotel si nepohlídal ani povolení k vypouštění odpadní vody, jehož platnost skončila v prosinci 2018. Odpadní voda z hotelu a dalších 33 napojených rekreačních chalup je vyvedena do Milenského potoka, který ústí do nádrže Lipno. Voda se do potoka odvádí po jejím vyčištění v čističce odpadních vod, kterou hotel provozuje. V průběhu kontroly v červenci 2021 inspekce odhalila závady na této čističce (mimo jiné nepořádek kolem česlí, nefunkční lapák písku apod.), navíc zde nebyl dodržován ani její provozní řád. Při kontrole v červnu přitom byla čistička ještě funkční. 

Vedení hotelu okamžitě zareagovalo a učinilo kroky potřebné k tomu, aby čističku revitalizovalo a zprovoznilo. Ihned také požádalo o potřebná povolení k nakládání s vodami, která dle vlastního vyjádření nezajistilo včas v důsledku personálních změn a nedostatku kvalifikovaných pracovníků.

A s ním i další systémy, které přímo s ISPOP souvisí. Jde například o přihlašování pomocí EnviIAM (https://iam.env.cz/cas/login) nebo o systém CRŽP - Centrální registr životního prostředí (https://crzp.mzp.cz/portal/), jehož smyslem je správa a řízení vybraných referenčních a nadstavbových (doplňkových) informací v oblasti životního prostředí. Co se týče ISPOP, ten i nadále naleznete pod tradičním odkazem https://www.ispop.cz/. Pokud se budete chtít dozvědět více, využijte uvedených odkazů.

Zdroj: IRZ

Svaz průmyslu a dopravy ČR vydal stanovisko k doplňkovému delegovanému aktu v oblasti tzv. taxonomie. Zaslal ho premiérovi Petru Fialovi a zodpovědným ministrům vlády. Prvotní optimismus a reakci na publikovanou zprávu o plánovaném zařazení jádra a zemního plynu mezi čisté zdroje je třeba opřít o znalost detailu, a ten je bohužel z pohledu české energetiky velmi rizikový.

Obě technologie jsou klasifikovány jako udržitelné pouze dočasně, u plynu jsou nastaveny velmi striktní podmínky u spoluspalování vodíku již v roce 2026, jádro bude za udržitelné považováno pouze do roku 2040 u stávajících zdrojů a 2045 u nových zdrojů.

„Pokud by byl akt přijat v tomto znění, přinesl by zásadní komplikace z hlediska transformace české energetiky a zejména teplárenství. V oblasti jádra by přijetí návrhu znamenalo, že nový blok v Dukovanech by mohl být zároveň posledním novým jaderným zdrojem – ať už velkým či malým modulárním, který se v ČR v souladu s taxonomií postaví,“ říká 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Daniel Beneš. Investice do 60letého provozu stávajících bloků v Dukovanech či v Temelíně po roce 2040 je taktéž v rozporu s navrženou taxonomií.

„Podle tohoto znění by plánovaný přechod teplárenství z uhlí na zemní plyn nebylo možné realizovat a centrální zásobování teplem v ČR z velké části skončí, neboť dosažení podílu 30% spoluspalování vodíku od roku 2026 v nových plynových zdrojích není možné,“ doplňuje Daniel Beneš, 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Česká republika by měla zaslat Evropské komise v příslušných termínech připomínky, resp. návrhy úprav textu tak, aby se text stal pro ČR akceptovatelný, a jeho podmínky pro ČR byly vůbec realizovatelné. Svaz průmyslu a dopravy je i se svými členy připraven na návrhu aktivně spolupracovat.

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PŘIPOMÍNKY SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR

a) Jádro:

• SP ČR kvituje, že je jádro kvalifikováno jako splňující kritéria čl. 10 odst. 2 i článku 17 nařízení 2020/852, tedy je kvalifikováno jako významně přispívající ke zmírnění změny klimatu a významně nepoškozující environmentální cíle; je však takto kvalifikováno pouze dočasně, do roku 2040, resp. 2045 – oproti technologii obnovitelných zdrojů, což SP ČR považuje za diskriminační.

• Rok 2040, resp. 2045 představuje nejistotu jak z hlediska provozu stávajících jaderných elektráren, tak i z hlediska provozu nových jaderných zdrojů a reportingu jejich tržeb, atd.

• Rok 2045 může znamenat zásadní překážku i pro rozvoj SMR.

• Návrh počítá s posuzováním taxonomických kritérií v rámci notifikace dle článku 41 EURATOM. Notifikaci rozšiřuje na de facto jakoukoli investici, což bude znamenat nepřiměřenou zátěž, jak administrativní, tak časovou z hlediska zdržení investice (pro Evropskou komisi nejsou stanoveny žádné lhůty, atd.). SP ČR má pochybnosti i o tom, zda v tomto případě může mít Evropská komise pravomoc posoudit jakoukoli investici, když jí tuto pravomoc nepřiznává relevantní nařízení.

b) Plyn a plynová kogenerace:

• SP ČR se domnívá, že taxativní a kumulativní podmínky stanovené pro nové plynové/plynové kogenerační zdroje jsou nepřiměřeně striktní zejména z časového hlediska, takže je otázka, jak se k nim investor může zavázat, např. podíl spoluspalování 30 % vodíku/bioplynu k 1. 1. 2026 není v ČR reálně proveditelný.

• Zelený vodík se v současné době v čl. státech nevyrábí ve velkém měřítku, vyrábí se většinou v pilotních režimech a pouze za využití dotačních prostředků.

• Dále, plynová infrastruktura není uzpůsobena pro jeho využívání, popř. neexistuje.

• V rámci posuzování, zda nelze plynový zdroj nahradit OZE, nejsou
  • zmíněna složitá povolovací řízení (nejsou řešena obecně vůbec) a rovněž „neakceptace“ např. větrných elektráren ze strany veřejnosti, takže možnost výstavby OZE může být pouze teoretická.
  • uvažovány další nutné investice do elektrických distribučních sítí  (TSO, DSOs) v důsledku značné decentralizace výrobní základny.
• Podle návrhu nelze stavět plynové zdroje „na zelené louce“, ale vždy je vázáno na náhradu vysoce-uhlíkového zdroje. SP ČR se domnívá, že by tato podmínka měla být posuzována nikoli v lokalitě, ale v rámci celého čl. státu.

Dále se SP ČR domnívá, že ČR bude muset urychleně zásadně aktualizovat ne jenom svou energetickou koncepci (ASEK), ale také svojí vodíkovou a OZE strategii.

Uřední Věstníku Evropské unie vyšlo koncem roku 2021 jednak: Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/2326 ze dne 30. listopadu 2021, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro velká spalovací zařízení (odkaz ZDE), a dále Doporučení Komise (EU) 2021/2279 ze dne 15. prosince 2021 o používání metod stanovení environmentální stopy pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (odkaz ZDE).

Evropská komise je pro zařazení zařadit jádra a zemního plynu za určitých podmínek na seznam zelených investic, což dlouhodobě požadovalo mimo jiné Česko. Podle premiéra Petra Fialy je návrh unijní exekutivy jedním z klíčů k energetické soběstačnosti. Plány Bruselu, který chce dát investorům návod, do jakých technologií se vyplatí vložit peníze, ale kritizují ekologické organizace.

"Evropská komise vzala v potaz vědecké expertizy, současný technologický pokrok i to, že přechod (k čisté energetice) bude pro jednotlivé členské státy znamenat rozdílné výzvy. Komise si proto myslí, že zemní plyn a jádro sehrají roli jako nástroje v přechodu k budoucnosti založené převážně na obnovitelných zdrojích," píše se v tiskové zprávě EK.

Komise dá podle návrhu zelený status těm novým blokům jaderných elektráren, které získají povolení pro stavbu nejpozději v roce 2045. Podle serveru českého deníku Hospodářské noviny by to Česku umožnilo postavit nové bloky jaderných elektráren Dukovany či Temelín.

"Zařazení jádra mezi čisté zdroje energie je jedním z klíčů k energetické soběstačnosti České republiky. Potřebují to naše domácnosti a potřebuje to i náš průmysl," uvedl Fiala. Jde podle něj o jednu z klíčových priorit nové vlády. "Navržený materiál je dobrý signál. Uděláme vše pro to, abychom pro Českou republiku tuto agendu dotáhli do úspěšného konce," dodal premiér.

Podle ministryně životního prostřední Anny Hubáčkové možnost využít jádro a plyn po přechodné období jako náhradu uhlí umožní Česku postupně přejít na klimaticky čisté zdroje. Návrh Evropské komise přivítal i bývalý premiér Andrej Babiš. "Je to věc, která je pro nás důležitá. Není možné, aby jádro a plyn byly energie, které by nikdo nechtěl financovat. To by pro nás byla katastrofa," řekl Babiš.

Členské státy Evropské unie se přou o to, jakými dostupnými prostředky budou moci nahradit energii a teplo vyráběné z uhlí - tohoto zdroje se mají v rámci přechodu ke klimaticky čistým technologiím v příštích letech zbavovat. Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality.

Energie z jádra, při jejíž produkci sice nevznikají skleníkové plyny, ale není vyřešené dlouhodobé uskladnění vyhořelého radioaktivního paliva, stojí v centru těchto debat. Pro odpor Rakouska, Německa a několika dalších zemí se skupině projaderných států v čele s Francií nepodařilo prosadit do závěrů prosincového summitu v Bruselu, aby EK jádro na soupis zelených investic zařadila. Na zařazení zemního plynu na seznam zelených investic naléhaly země jižního a východního křídla unie, a zejména Německo, největší země sedmadvacítky, která plánuje do konce letošního roku skoncovat s výrobou elektřiny z jádra. Zemní plyn vytváří emise ve zhruba poloviční míře, než je tomu v případě uhlí. Tři čtvrtiny zemního plynu spotřebovaného v EU se dováží, nejvíce ze Ruska.

Členské státy sedmadvacítky se mají k návrhu vyjádřit do 12. ledna. Spadl by pod stůl, kdyby se proti němu vyslovilo nejméně 20 zemí s nejméně 65 procenty obyvatel EU nebo alespoň 353 europoslanců. To je podle agentury DPA nepravděpodobné.

Podle Svazu moderní energetiky se Česku potřebné snižování emisí do poloviny století nepodaří naplnit bez zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů nebo zvyšování energetické účinnosti v průmyslu nebo v budovách. Podporu zemního plynu lze chápat jako přechodový krok, který mají nahradit nízko.uhlíková a bezuhlíková řešení, řekl ČTK programový ředitel svazu Martin Sedlák.

Návrh Evropské komise odmítají ekologické organizace. "Pokud bude Evropská unie považovat jadernou a plynovou infrastrukturu jako udržitelný zdroj energie, dá tím státům svolení ke greenwashingu (šíření dezinformací ohledně snahy o ochranu životního prostředí) a k nesmyslnému utrácení veřejných peněz na obrovské a drahé projekty, které nás uzamknou v současném fungování energetiky," uvedl mluvčí české pobočky Greenpeace Lukáš Hrábek.

Rakouská pobočka Světového fondu na ochranu přírody (WWF) uvedla, že označení plynu a jádra za zelené technologie povede "k miliardovým investicím do odvětví poškozujících klima".

Jaké živly ovlivnily planetu Zemi v uplynulém roce? Kde zasáhl člověk do přírody a jakým způsobem na to příroda reagovala? Kdo se snažil životnímu prostředí pomoci a co mu naopak ublížilo, ukazuje galerie fotografií pořízených v různých koutech světa. Galerie ZDE

Foto: Prasto Wardoyo, Reuters: Lidé procházejí tunelem „Terowongan 4444“ , postaveným z plastových lahví sesbíraných z několika řek na Jávě. Indonéská ekologická aktivistická skupina Ecological Observation and Wetlands Conservation (ECOTON) vybudovala ve městě muzeu plastů, do kterého umístila i tunel, jenž vznikal tři roky


 

Nové vedení Ministerstva zemědělství (MZe) upravuje podle koaličního programu konečnou podobu Strategického plánu Společné zemědělské politiky do roku 2027. Cílem je ochrana přírody, půdy, vody a podpora druhové rozmanitosti. V rámci pracovních skupin je při tom do spolupráce zapojeno Ministerstvo životního prostředí i zástupci ekologických nevládních organizací.

Nové vedení MZe mění Strategický plán do roku 2027, který je mnohem ambicióznější než současné nastavení zemědělských dotací. Aktivně materiál upravuje, aby odpovídal koaličnímu programu a v příštích letech byla podpora pro zemědělce podmíněna ještě šetrnější péčí o přírodu a krajinu. MZe při tom jedná se zástupci odborných i ekologických organizací. Poslední jednání s vybranými organizacemi proběhlo včera, tj. 28. prosince, další pracovní schůzky budou následovat v příštím roce.

Začátkem ledna 2022 se sejdou zástupci MZe se zástupci Ministerstva životního prostředí (MŽP), aby se dohodli na řešení dostatečně účinném pro ochranu přírody a krajiny a zároveň realizovatelném v zemědělské praxi. Nastavení dotací musí být motivační, aby zemědělci nové postupy v dobrovolném režimu praktikovali.

Strategický plán doplněný o připomínky zašle MZe k posouzení Evropské komisi (EK) v průběhu ledna. Už si dojednalo posun termínu, který byl původně do 1. 1. 2022. Prodloužení MZe využije k úpravám materiálu i na základě připomínek a požadavků MŽP, Evropské komise, posuzování vlivů na životní prostředí i některých ekologických organizací, které se k návrhu vyjádřily.

Zástupci některých nevládních organizací v posledních dnech v médiích vyjadřují nesouhlas s pracovní verzí plánu, který ale ještě zdaleka není finální. Upozorňují například, že Evropská komise k návrhu Strategického plánu poslala 60 stran připomínek. To je však u komplexního materiálu, který má více než 500 stran, zcela běžné. Zatím tedy jde o neformální a předběžné vyjádření. Maximum možného z těchto připomínek MZe po konzultacích s Komisí už zapracovalo. Po odeslání plánu do Bruselu v lednu 2022 bude mít Evropská komise tři měsíce na zaslání oficiálních připomínek, které MZe opět vypořádá, případně dodatečně zohlední ty, které se v omezeném časovém limitu nepodařilo zapracovat.

Strategický plán Společné zemědělské politiky na období 2023-2027 pro Českou republiku stanovuje klíčové cíle a nastavení podpory do zemědělství na území ČR. Plán reaguje na předpokládané změny klimatu v příštích letech a zabývá se například zadržováním vody v krajině, snížení používání prostředků na ochranu rostli i umělých hnojiv, ekologickým zemědělstvím a podporou biodiverzity.

Do roku 2022 vstupujeme s vysokými cenami energií a zároveň s výhledem na velké evropské investice do zelené ekonomiky. Bývalý ředitel společnosti E.ON Martin Záklasník by uvítal, kdyby vláda vzala za svůj koncept zvaný Green Deal – nikoliv nekriticky, ale prakticky. Podle něj by se měla ptát po jeho praktickém provedení a efektivním čerpání peněz z fondů EU. „Aby to nebyla debata jako o průmyslu v 19. století, že nám stroje berou práci.“ Více ZDE

Firmy svážející komunální odpad zavádějí novinku v podobě testování chytrého svozu odpadů. V případě, že chtějí obce zavést motivační systémy pro občany, kteří zodpovědně třídí a tím minimalizují množství směsného odpadu, je potřeba mít přehled o skutečných hodnotách za jednotlivé domácnosti. Jedinou cestou je vážení všech nádob, říká vedoucí komunálních služeb SMOLO CZ Tomáš Ondraszek s tím, že samosprávy mohou usilovat o dotaci na zavedení motivačního systému na své straně, více ZDE
 

V Brně už se nebudou papír a plasty dotřiďovat ručně, ale automaticky. Městská společnost SAKO Brno zahájila stavbu automatické dotřiďovací linky za 330 milionů korun. Má být první v republice a do provozu má být uvedená na začátku roku 2023. Díky ní se zvýší kapacita i přesnost dotřídění, uvedl mluvčí společnosti Michal Kačírek.

Jelikož se do Brna vozí odpad i z některých oblastí jižní Moravy, bude linka přínosem nejen pro Brno. "Investici vnímám jako jeden ze strategických projektů, který nám pomůže maximalizovat efekt recyklace, a nakládání s odpady postaví na kvalitativně vyšší úroveň. Do cirkulární ekonomiky se dostane mnohem více znovu využitelných komodit. Očekáváme, že nová linka ročně roztřídí 7000 tun plastu a 8000 tun papíru,“ uvedl náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL). Současná linka je na hraně kapacity, přičemž loni zpracovala 4000 tun plastu a 6500 tun papíru.

Objem separovaného odpadu každým rokem roste a zpracovatelská kapacita staré linky by již brzy nestačila na další zvyšování. „Množství plastu se každých pět let zdvojnásobuje. Před deseti lety SAKO Brno svezlo v Brně 994 tun plastu, loni již necelé 4000. V některých lokalitách již pomalu nestačí ani každodenní sběr,“ řekl předseda představenstva Filip Leder (KDU-ČSL).

Chybovost lidí je podle něj navíc vyšší než chybovost stroje. Automatická dotřiďovací linka navíc umí vytřídit širší spektrum plastů. Rozpozná je podle tvaru, složení a dokonce i barev. V lince bude zabudována také soustava bubnových, optických a balistických strojů pro separaci železných a neželezných kovů, která umožní například sběr plechovek, víček či konzerv. Výkonný lis s kapacitou šest tun za hodinu slisuje roztříděný plast a papír do balíků určených k dalšímu zpracování. Součástí linky bude i drtič polystyrenu.

Společnost SAKO Brno, která se stará o zpracování odpadů, postupně modernizuje své provozy a vyrábí z odpadu také elektřinu, kterou v Brně a okolí nabízí na maloobchodním trhu. Ročně Brňané platí poplatek za svoz a zpracování odpadů 670 korun.

Ministerstvo životního prostředí vydalo prosincové číslo Věstníku MŽP. Obsahem 8. částky, kde najdete: Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP, jímž se stanovují emisní faktory podle § 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší a dále Sdělení odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP o zajištění zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti.

Dokument ke stažení:

Věstník

Program na ochranu životního prostředí a klimatu LIFE zveřejnil několik nových výzev zaměřených na vybrané (specifické projekty) ochrany přírody, zvýšení biodiverzity, zavádění cirkulární ekonomiky, podporu sítě národních kontaktních míst a posílení kapacit pro oblast LIFE.

Níže najdete přehled výzev s termíny uzávěrek a odkazy na jednotlivé podpory.

• Příroda a biodiverzita – vybrané typy podporovaných aktivit (10. 3. 2022)

• Cirkulární ekonomika a kvalita života (10. 3. 2022)

• Podpora sítě národních kontaktních míst LIFE (10. 3. 2022)

• LIFE 2021 Budování kapacit (vícekolová výzva, 1. uzávěrka 16. 3. 2022)

Výzva na specifické projekty v cirkulární ekonomice se zaměřuje na trasování exportu použitého oblečení a recyklaci textilního odpadu. Výzva Příroda a biodiverzita podpoří 3 typy specifických projektů – Posílení ekosystémových služeb lesů (Forest Payment for Ecosystem Services/PES), Příprava pro pokyny a standardizaci EU zaměřenou na obohacování půdy vysoce kvalitním kompostem ze sesbíraného organického odpadu a Podpora synergií účetnictví Natural Capital Accounting mezi firemními a vládními aplikacemi. Výzva na budování kapacit je určena pouze národním veřejným institucím zodpovědným za implementaci programu LIFE.

V případě zájmu o podrobnější informace kontaktujte Bruselskou linku.

Odkazy na jednotlivé výzvy:

• Nature and Biodiversity

• Circular Economy and Quality of Life

• Fostering the network of LIFE National Contact Points

• LIFE 2021 Capacity Building