Nové vedení Ministerstva zemědělství (MZe) upravuje podle koaličního programu konečnou podobu Strategického plánu Společné zemědělské politiky do roku 2027. Cílem je ochrana přírody, půdy, vody a podpora druhové rozmanitosti. V rámci pracovních skupin je při tom do spolupráce zapojeno Ministerstvo životního prostředí i zástupci ekologických nevládních organizací.

Nové vedení MZe mění Strategický plán do roku 2027, který je mnohem ambicióznější než současné nastavení zemědělských dotací. Aktivně materiál upravuje, aby odpovídal koaličnímu programu a v příštích letech byla podpora pro zemědělce podmíněna ještě šetrnější péčí o přírodu a krajinu. MZe při tom jedná se zástupci odborných i ekologických organizací. Poslední jednání s vybranými organizacemi proběhlo včera, tj. 28. prosince, další pracovní schůzky budou následovat v příštím roce.

Začátkem ledna 2022 se sejdou zástupci MZe se zástupci Ministerstva životního prostředí (MŽP), aby se dohodli na řešení dostatečně účinném pro ochranu přírody a krajiny a zároveň realizovatelném v zemědělské praxi. Nastavení dotací musí být motivační, aby zemědělci nové postupy v dobrovolném režimu praktikovali.

Strategický plán doplněný o připomínky zašle MZe k posouzení Evropské komisi (EK) v průběhu ledna. Už si dojednalo posun termínu, který byl původně do 1. 1. 2022. Prodloužení MZe využije k úpravám materiálu i na základě připomínek a požadavků MŽP, Evropské komise, posuzování vlivů na životní prostředí i některých ekologických organizací, které se k návrhu vyjádřily.

Zástupci některých nevládních organizací v posledních dnech v médiích vyjadřují nesouhlas s pracovní verzí plánu, který ale ještě zdaleka není finální. Upozorňují například, že Evropská komise k návrhu Strategického plánu poslala 60 stran připomínek. To je však u komplexního materiálu, který má více než 500 stran, zcela běžné. Zatím tedy jde o neformální a předběžné vyjádření. Maximum možného z těchto připomínek MZe po konzultacích s Komisí už zapracovalo. Po odeslání plánu do Bruselu v lednu 2022 bude mít Evropská komise tři měsíce na zaslání oficiálních připomínek, které MZe opět vypořádá, případně dodatečně zohlední ty, které se v omezeném časovém limitu nepodařilo zapracovat.

Strategický plán Společné zemědělské politiky na období 2023-2027 pro Českou republiku stanovuje klíčové cíle a nastavení podpory do zemědělství na území ČR. Plán reaguje na předpokládané změny klimatu v příštích letech a zabývá se například zadržováním vody v krajině, snížení používání prostředků na ochranu rostli i umělých hnojiv, ekologickým zemědělstvím a podporou biodiverzity.

Do roku 2022 vstupujeme s vysokými cenami energií a zároveň s výhledem na velké evropské investice do zelené ekonomiky. Bývalý ředitel společnosti E.ON Martin Záklasník by uvítal, kdyby vláda vzala za svůj koncept zvaný Green Deal – nikoliv nekriticky, ale prakticky. Podle něj by se měla ptát po jeho praktickém provedení a efektivním čerpání peněz z fondů EU. „Aby to nebyla debata jako o průmyslu v 19. století, že nám stroje berou práci.“ Více ZDE

Firmy svážející komunální odpad zavádějí novinku v podobě testování chytrého svozu odpadů. V případě, že chtějí obce zavést motivační systémy pro občany, kteří zodpovědně třídí a tím minimalizují množství směsného odpadu, je potřeba mít přehled o skutečných hodnotách za jednotlivé domácnosti. Jedinou cestou je vážení všech nádob, říká vedoucí komunálních služeb SMOLO CZ Tomáš Ondraszek s tím, že samosprávy mohou usilovat o dotaci na zavedení motivačního systému na své straně, více ZDE
 

V Brně už se nebudou papír a plasty dotřiďovat ručně, ale automaticky. Městská společnost SAKO Brno zahájila stavbu automatické dotřiďovací linky za 330 milionů korun. Má být první v republice a do provozu má být uvedená na začátku roku 2023. Díky ní se zvýší kapacita i přesnost dotřídění, uvedl mluvčí společnosti Michal Kačírek.

Jelikož se do Brna vozí odpad i z některých oblastí jižní Moravy, bude linka přínosem nejen pro Brno. "Investici vnímám jako jeden ze strategických projektů, který nám pomůže maximalizovat efekt recyklace, a nakládání s odpady postaví na kvalitativně vyšší úroveň. Do cirkulární ekonomiky se dostane mnohem více znovu využitelných komodit. Očekáváme, že nová linka ročně roztřídí 7000 tun plastu a 8000 tun papíru,“ uvedl náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL). Současná linka je na hraně kapacity, přičemž loni zpracovala 4000 tun plastu a 6500 tun papíru.

Objem separovaného odpadu každým rokem roste a zpracovatelská kapacita staré linky by již brzy nestačila na další zvyšování. „Množství plastu se každých pět let zdvojnásobuje. Před deseti lety SAKO Brno svezlo v Brně 994 tun plastu, loni již necelé 4000. V některých lokalitách již pomalu nestačí ani každodenní sběr,“ řekl předseda představenstva Filip Leder (KDU-ČSL).

Chybovost lidí je podle něj navíc vyšší než chybovost stroje. Automatická dotřiďovací linka navíc umí vytřídit širší spektrum plastů. Rozpozná je podle tvaru, složení a dokonce i barev. V lince bude zabudována také soustava bubnových, optických a balistických strojů pro separaci železných a neželezných kovů, která umožní například sběr plechovek, víček či konzerv. Výkonný lis s kapacitou šest tun za hodinu slisuje roztříděný plast a papír do balíků určených k dalšímu zpracování. Součástí linky bude i drtič polystyrenu.

Společnost SAKO Brno, která se stará o zpracování odpadů, postupně modernizuje své provozy a vyrábí z odpadu také elektřinu, kterou v Brně a okolí nabízí na maloobchodním trhu. Ročně Brňané platí poplatek za svoz a zpracování odpadů 670 korun.

Ministerstvo životního prostředí vydalo prosincové číslo Věstníku MŽP. Obsahem 8. částky, kde najdete: Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP, jímž se stanovují emisní faktory podle § 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší a dále Sdělení odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP o zajištění zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti.

Dokument ke stažení:

Věstník

Program na ochranu životního prostředí a klimatu LIFE zveřejnil několik nových výzev zaměřených na vybrané (specifické projekty) ochrany přírody, zvýšení biodiverzity, zavádění cirkulární ekonomiky, podporu sítě národních kontaktních míst a posílení kapacit pro oblast LIFE.

Níže najdete přehled výzev s termíny uzávěrek a odkazy na jednotlivé podpory.

• Příroda a biodiverzita – vybrané typy podporovaných aktivit (10. 3. 2022)

• Cirkulární ekonomika a kvalita života (10. 3. 2022)

• Podpora sítě národních kontaktních míst LIFE (10. 3. 2022)

• LIFE 2021 Budování kapacit (vícekolová výzva, 1. uzávěrka 16. 3. 2022)

Výzva na specifické projekty v cirkulární ekonomice se zaměřuje na trasování exportu použitého oblečení a recyklaci textilního odpadu. Výzva Příroda a biodiverzita podpoří 3 typy specifických projektů – Posílení ekosystémových služeb lesů (Forest Payment for Ecosystem Services/PES), Příprava pro pokyny a standardizaci EU zaměřenou na obohacování půdy vysoce kvalitním kompostem ze sesbíraného organického odpadu a Podpora synergií účetnictví Natural Capital Accounting mezi firemními a vládními aplikacemi. Výzva na budování kapacit je určena pouze národním veřejným institucím zodpovědným za implementaci programu LIFE.

V případě zájmu o podrobnější informace kontaktujte Bruselskou linku.

Odkazy na jednotlivé výzvy:

• Nature and Biodiversity

• Circular Economy and Quality of Life

• Fostering the network of LIFE National Contact Points

• LIFE 2021 Capacity Building

Přicházející zima by měla být poslední pro asi čtvrtmilionu starých kotlů na tuhá paliva. Od září začnou platit nová pravidla, podle kterých bude za topení v kotlích 1. a 2. emisní třídy hrozit až 50tisícová pokuta. Přestože ministerstvo životního prostředí i topenáři upozorňují, ať lidé s výměnou neotálí, o takzvanou kotlíkovou dotaci se zatím přihlásil jen zlomek domácností, které stále topí v nevyhovujícím kotli. Více ZDE

Úrodné půdy ubývá a viníkem je člověk. Jak se výzkumu mizející půdy věnují čeští vědci a k jakým zjištěním dospěli? Záznam pořadu ZDE Jak s půdou hospodaříme a co můžeme udělat pro její záchranu? Hosty navazující diskuse rektor ČZU Petr Sklenička, vědecký pracovník VÚMOP Daniel Žížala a soukromý sedlák a lesník Daniel Pitek, záznam ZDE.

Organická hmota – ať už se jedná o hnůj, siláž, dřevo nebo třeba gastronomický odpad – najde své další využití i při výrobě elektřiny a tepla. S odklonem od uhlí by mohla právě biomasa představovat jednu z alternativ, kterou se může česká energetika vydat. Dalšímu využití biomasy otvírá dveře novela zákona o podporovaných zdrojích energie. Ta mimo jiné zavádí novou podporu pro výrobu tepla z biomasy či zelený bonus pro biometan. Více ZDE

Evropská komise (EK) chce od členských zemí Evropské unie získat část příjmů z nově zaváděných ekologických poplatků, aby splatila společnou půjčku financující mimořádný fond pokrizové obnovy ekonomik. Unijní exekutiva navrhla, aby do společného rozpočtu putovaly nové zdroje z chystaného prodeje emisních povolenek pro silniční dopravu a vytápění budov, stejně jako z takzvaného uhlíkového cla. Řada unijních států má ale například k rozšiřování emisního trhu zásadní výhrady a obává se zdražování energií.

Komise začala letos vydávat dluhopisy, s jejichž pomocí chce získat kolem 800 miliard eur (asi 20 bilionů Kč) na financování fondu, který si v příštích letech mezi sebe rozdělí členské země, aby podpořily oživení po pandemické krizi. Zmíněné dva zdroje doplněné podílem na dani pro největší nadnárodní společnosti mají podle odhadů komise přinést na splácení půjčky téměř 20 miliard eur ročně. Dluh má EU splácet přibližně do poloviny století.

Největší pomoc při splácení dluhu si Brusel slibuje od povolenek za emise od dopravců či tepláren, jejichž prodej by chtěl zahájit do roku 2026. Dosavadní příjmy si mezi sebe rozdělují členské země, z těch nových by ale čtvrtina měla putovat na umořování půjčky, což podle odhadů komise dá ročně 12 miliard eur. Takzvané uhlíkové clo (označované zkratkou CBAM), tedy poplatek za dovoz produktů vyráběných v zemích s nižšími ekologickými standardy, by mělo komisi poskytnout ročně zhruba miliardu eur.

EK chce získat i patnáctiprocentní podíl z příjmů, které budou mít země EU z daně pro největší nadnárodní firmy, na jejímž zavedení se dohodly vyspělé světové ekonomiky. Tento zdroj komise odhaduje až na čtyři miliardy eur ročně.

Přinejmenším část plánů však narazí na odpor části členských států. Zástupci zemí východního křídla EU tento týden kritizovali plán na zavádění nových emisních povolenek, který může podle nich mít masivní sociální dopady na část obyvatel. Komise je chce zmírnit vytvořením sociálně klimatického fondu, státy se však obávají, že nebude dostatečný. Jednoznačný názor nemají země ani na uhlíkový dovozní poplatek.

O dnešních návrzích budou země v příštím roce vyjednávat s Evropským parlamentem. Komise chce do společného rozpočtu v zájmu splácení dluhu získat i další příjmy, mimo jiné poplatky za nerecyklované plasty či z digitální daně.

Mikroplasty jsou všude - od nejvyšší hory světa Mount Everestu až po Mariánský příkop, nejhlubší známé podmořské údolí. Nacházejí se i vysoko v troposféře, tedy vrstvě atmosféry nejblíže zemskému povrchu, kde jim rychlost větru umožňuje cestovat na velké vzdálenosti, napsala agentura AFP s odvoláním na závěry nově zveřejněné studie.

Mikroplasty měří méně než pět milimetrů a pocházejí z obalů, oblečení či automobilů. Zachyceny byly na zemi, ve vodě i ve vzduchu blízko země. Vědci z francouzského Národního výzkumného centra CNRS se ovšem ve svém výzkumu zaměřili na vzduch u observatoře na hoře Pic du Midi v Pyrenejích ve výšce 2877 metrů nad mořem, která je podle AFP díky omezenému vlivu zdrojů znečištění považována za nedotčenou.

Od června do října 2017 tam testovali 10 000 krychlových metrů vzduchu týdně a zjistili, že všechny vzorky obsahovaly mikroplasty. Pomocí dat o počasí pak vypočítali trajektorie proudění vzduchu a přišli na to, že mikroplasty pocházely z tak vzdálených míst, jako je sever Afriky nebo Severní Amerika.

Podle Stevea Allena z kanadské Dalhousieovy univerzity, který je hlavním autorem studie, tyto částice byly schopny překonat obrovské vzdálenosti, protože se dostaly do velkých výšek. "Jakmile se dostanou do troposféry, je to jako superrychlá dálnice," řekl AFP Allen.

Výzkum rovněž upozornil, na zdroje mikroplastů ve Středozemním moři nebo Atlantickém oceánu. "Mořský zdroj je nejzajímavější," uvedl Allen. Plasty, které se z oceánu dostávají vysoko do vzduchu, podle něj svědčí o tom, že se nepotápějí jednou provždy, ale "pohybují se kolem a kolem v nekonečném cyklu".

Přestože množství mikroplastů ve vzorcích z Pic du Midi nepředstavuje zdravotní riziko, spoluautorka studie Deonie Allenová upozorňuje, že částice jsou dostatečně malé na to, aby je člověk mohl vdechnout. Jejich přítomnost v oblasti, která je považována za chráněnou před zdroji znečištění, by podle ní měla být důvodem k zamyšlení. Poukazuje také na to, že likvidace plastů jejich převozem do zahraničí je chybná strategie. "Vrátí se vám zpátky," uvedla.

Slovensko na začátku příštího roku spustí systém zálohování plastových lahví a plechovek, od kterého si slibuje snížení množství odpadu a vyšší recyklaci použitých nápojových obalů. Ředitelka pro vnější vztahy správce zálohového systému Lucia Morvaiová informovala, že do projektu se zaregistrovalo přes 2000 sběrných míst. Mezi nimi jsou i prodejny, které umožní vratnou zálohu věnovat na dobročinné účely.

Záloha 15 eurocentů (necelé čtyři koruny) se bude vztahovat na plastové a kovové nápojové obaly s objemem od 0,1 do tří litrů, které budou označené písmenem Z. Výjimku ze zálohování mají kromě jiných lahve na mléko, sirupy či lihoviny. V přechodném období do konce června 2022 lze ještě prodávat nápoje v nezálohovaných obalech.

"Plastové lahve a plechovky považujeme za ekologický problém, protože končí tam, kde nemají, a to v přírodě a v našich řekách. Je to důsledek toho, jak přistupujeme k odpadům z obalů my všichni jako spotřebitelé. Zálohový systém přináší řešení v podobě zvýšení motivace vrátit plastové lahve a plechovky zpět do obchodu," uvedla Morvaiová.

Vratnou zálohu dostane spotřebitel zpět po té, co plastové lahve a plechovky vrátí například prostřednictvím odběrných automatů nebo v přímo v menších prodejnách. Jeden z maloobchodních řetězců zákazníkům umožní, aby tyto peníze věnovali neziskové organizaci, která mapuje nelegální skládky odpadů či organizuje čistění veřejného prostranství.

Na slovenský trh se ročně podle dřívějších informací dostane miliarda PET lahví, z tohoto množství končí dvě pětiny na skládkách. Podle ministerstva životního prostředí prostřednictvím zálohování chce Slovensko do roku 2025 vysbírat 90 procent plastových lahví a plechovek. Systém zálohování nápojových obalů už dříve zavedla desítka evropských zemí.

Provozovatelem zálohového systému na Slovensku se stala nezisková organizace, kterou založila sdružení výrobců nealkoholických nápojů, piva a svazy obchodníků. Některé firmy už ohlásily, že spotřebitelům budou rozdávat plátěné tašky či pomůcky k snadnější přepravě prázdných plastových lahví.

Publikace pojednává na podkladu dat mapování krajinného pokryvu CORINE Land Cover o fenoménech v české krajině. Zabývá se změnami krajinného pokryvu a využití půdy v Česku během tří desetiletí po sametové revoluci a uvádí změny krajinného pokryvu do socioekonomických souvislostí.

Hlavní trendy změn krajinného pokryvu jsou zaměřeny na změny v osídlení, zemědělství a lesních porostech, a jsou doplněny o několik případových studií zaměřených na suburbanizaci, zemědělskou extenzifikaci v pohraničí nebo lesní změny na Šumavě a v Jeseníkách. Interakce mezi ekonomickým systémem a přírodou jsou zkoumány pomocí konceptu sociálního metabolismu a metody Analýzy materiálových a energetických toků s cílem popsat, do jaké míry závisí vývoj změn krajinného pokryvu a následných materiálových a energetických ukazatelů na socioekonomických podmínkách, a zároveň identifikovat hlavní procesy, z nichž tyto změny vycházejí. Analýza navazuje na prioritní oblasti Strategického rámce ČR 2030, které obohacuje o prostorový rozměr.

Cílem knihy je oslovit a informovat ty, kdo rozhodují, odbornou veřejnost, pedagogy a absolventy vysokých škol i odborné novináře, jelikož pochopení dopadů změn krajinného pokryvu je předpokladem udržitelného rozvoje území a je důležité pro zachování funkčnosti ekosystémových služeb, zejména pak v reakci na vhodné územní plánování.

Dokument ke stažení:

Tvář české krajiny v prostoru a čase

Na likvidování vysloužilých automobilů bude přispívat Ministerstvo životního prostředí i v dalších letech. Nová dotační výzva se vztahuje na vraky zpracované v letech 2022 a 2023.

Pokračuje tak dotační podpora pro zpracovatele starých aut z předchozích let. Jejím cílem je podpořit ekologické zpracování autovraků a jejich materiálové a energetické využití, čímž se tak do oběhu vrátí znovu získané suroviny (sklo, plast, textilie, pneumatiky).

O peníze mohou žádat právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady (autovraky) podle odpovídajících zákonů. V případě řádného odevzdání vybraných komodit činí maximální podpora 750 korun za zpracované vozidlo s ukončenou životností. Z této celkové částky lze získat při splnění množstevních limitů 150 korun za sklo, 150 korun za textilie, 200 korun u pneumatik a 250 korun u plastů.

„Výzvu vypisujeme pro autovraky odevzdané v roce 2022 a 2023. Pro každý rok je určená alokace 40 milionů korun, celkem výzva tedy nabídne 80 milionů korun. Zpracovatelé budou podávat stejně jako v předchozích výzvách žádosti vždy ex-post,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Žádosti o poskytnutí podpory za komodity odevzdané oprávněným zpracovatelům v roce 2022 budou žadatelé podávat od 2. ledna do 31. března 2023, za komodity odevzdané v roce 2023 od 2. ledna do 31. března 2024. Výzva je vyhlášena v Národním programu Životní prostředí a financována z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR.

Rovněž od 3. 1. do 31. 3. 2022 bude opět možné podávat žádosti v rámci výzvy č. 13/2019, a to na podporu kompletního zpracování autovraků v roce 2021.

Dokument ke stažení:

Výzva č. 15/2021: Ekologická likvidace autovraků

Komise vypsala výzvu pro sběr informací k posouzení dopadů opatření ke snížení dopadu znečištění mikroplasty na životní prostředí. Tato iniciativa se zabývá mikroplasty, které se nechtěně dostaly do životního prostředí. Zaměří se na označování, normalizaci, certifikaci a regulaci hlavních zdrojů těchto plastů. Cílem je: zlepšit znalosti o rizicích a výskytu mikroplastů v životním prostředí, vodě z vodovodu a potravinách, a dále snížit znečištění životního prostředí a potenciální zdravotní rizika a zároveň dodržovat zásady jednotného trhu a podporovat konkurenceschopnost a inovace.

Dokument ke stažení:

EU 6_22 EK Předložení informací pro posouzení dopadů - Ares(2021)7346796

V příručce firmy najdou informace o možnostech využití tzv. referenční ceny elektřiny při dobíjení soukromého i služebního bez či nízkoemisního vozu a také například návod, jak přistoupit k daňové uznatelnosti nákladů na dobíjení vozidel. Dále se příručka věnuje doporučeným daňovým režimům pro použití dobíječky (wallboxu) v různých situacích, či příkladům odepisování majetku týkajícího se dobíjení.

Dokument ke stažení:

Příručka Daňové otázky elektromobility [pdf, 1201 kB]