Ochota Čechů recyklovat světelný elektroodpad, tedy zejména LED a přímo žhavené žárovky či kompaktní zářivky, se postupně zvyšuje. Češi jsou ochotni do sběrného místa urazit v průměru 929 metrů, přičemž desetiletý průměr je zhruba 900 metrů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti EKOLAMP, který proběhl mezi 1201 respondenty.

Ekologické chování lidí se ale v jednotlivých regionech zásadně liší (viz graf níže): „Nejpilnější jsou lidé ze Středočeského a Olomouckého kraje, kde jsou ochotni urazit do sběrného místa až dva kilometry. Naopak jen téměř desetinu této vzdálenosti jsou ochotni překonat lidé v kraji Libereckém či Praze,“ shrnuje Zuzana Adamcová, zástupkyně kolektivního systému EKOLAMP, který zajišťuje zpětný odběr a recyklaci vysloužilých světelných zdrojů a dalších elektrozařízení.

Všechny vysloužilé žárovky bez rozdílu typu lze odevzdat ve sběrných dvorech obcí, v obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. „Malé sběrné nádoby jsou také velmi často rozmístěny v supermarketech i nákupních centrech nebo na obecních a městských úřadech,“ dodává Zuzana Adamcová. Nejbližší sběrné místo je možné dohledat na www.ekolamp.cz.

Vysloužilé světelné zdroje je třeba ekologicky zrecyklovat. Patří výhradně do speciálních sběrných nádob na světelné zdroje. „Důvodem je jejich křehkost, například kompaktní zářivky by se mohly mezi ostatním elektroodpadem rozbít a tím uvolnit do okolí toxickou rtuť, kterou zářivky v malém množství obsahují,“ vysvětluje Zuzana Adamcová.

Od letoška musí prodejci na účtence uvádět výši recyklačního příspěvku

Za službu recyklace zakoupeného elektrozařízení spotřebitel platí při jeho nákupu. Výše příspěvku na recyklaci se odvíjí od typu spotřebiče, záleží zejména na tom, jak nákladná je jeho recyklace. Příspěvek na recyklaci ale odráží i mnohé další činnosti – vytváření sběrné sítě, svoz elektrozařízení do recyklačních firem a rovněž osvětu.

Prodejci jsou na účtence povinni výši recyklačního příspěvku uvádět. „Spotřebitelé se tak hned při nákupu dozvědí, kolik za službu recyklace platí. To může řadu z nich motivovat k ekologickému chování,“ dodává Zuzana Adamcová. Výši příspěvku také musí na svých webových stránkách uvádět všechny kolektivní systémy, tedy firmy, které se zpětným odběrem elektrozařízení zabývají. Tím se celý systém zpětného odběru a recyklace elektroodpadu zprůhledňuje.

Nově lze k recyklaci odevzdat i přímo žhavené žárovky včetně halogenových

Spotřebitelé si nyní také nemusí lámat hlavu s tím, jestli vysloužilý světelný zdroj je třeba recyklovat či nikoli. Od letošního roku lze k recyklaci odevzdat všechny světelné zdroje, a to i klasické přímo žhavené žárovky (např. wolframové) včetně halogenových. Těch je sice už v domácnostech relativně málo, představují jen 21 % (viz graf), ale i tak stále tvoří významnou část světelných zdrojů.

Klasické přímo žhavené neúsporné žárovky původně k recyklaci určeny nebyly, protože jejich prodej byl Evropskou unií zakázán. Nicméně se ukázalo, že jsou na český trh stále dodávány pod různými jmény v nemalém množství.

„Lidé nyní nemusí přemýšlet nad tím, jestli světelný zdroj recyklovat či nikoli, všechny typy světelných zdrojů by se nyní měly odevzdat do sběrných nádob či ve sběrných dvorech,“ uzavírá Zuzana Adamcová, zástupkyně kolektivního systému EKOLAMP.


 

Českou republiku čeká náročná zelená transformace. Implementace Zelené dohody pro Evropu v praxi je ale rozeseta mezi jednotlivé vládní rezorty, což může podle některých expertů představovat problém. V odborných kruzích se proto začíná hovořit o novém „koordinátorovi“, který by měl zelenou agendu pod palcem. Více ZDE

Pod hlavičkou Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) se uskuteční již pátý ročník kurzu Oběhové hospodářství. Fakulta technologie ochrany prostředí (FTOP) VŠCHT ve spolupráci s předními odborníky zprostředkuje ředitelům, manažerům a dalším profesionálům ze soukromé i státní sféry aktuální poznatky a informace týkající se cirkulární ekonomiky.

„Cirkulární ekonomika se jako trend bude v nadcházejících letech čím dál více propisovat do širokého spektra činností – od designu a marketingu přes ochranu životního prostředí či nakládání s odpady až po společenskou odpovědnost podnikání. Absolventi kurzu tak mohou získat jedinečné know-how, které jim pomůže dát nový rozměr vlastnímu podnikání nebo se lépe uplatnit na trhu práce,“ říká prof. Vladimír Kočí, odborný garant kurzu, děkan FTOP VŠCHT a přední český expert na metodu posuzování životního cyklu (LCA).

„Účastníci budou mít během kurzu příležitost využít nové poznatky při práci na vlastních projektech, a to jak samostatně, tak ve skupině. Často tak vznikají zajímavé synergie mezi podnikatelskými záměry účastníků, což je další přidaná hodnota kurzu. Z takovýchto projektů vzešly dnes již známé iniciativy jako Zálohujme, Repete box nebo Cirkulární dotace,“ doplňuje zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová, která na kurzu od prvního ročníku přednáší.

Letošní ročník začíná v září 2021 a končí v květnu roku 2022. Celkem se bude konat 12 pátečních celodenních výukových bloků spolu s dvoudenní exkurzí. Během výukových bloků, které se zaměří na specifické aplikace konceptu cirkulární ekonomiky, představí odborníci na danou oblast konkrétní aktivity či překážky při zavádění tohoto moderního trendu. O své zkušenosti se podělí celá řada specialistů z byznysového i akademického prostředí, např. generální ředitel SUEZ ČR Zdeněk Horsák, zakladatel digitálního odpadového tržiště CYRKL Cyril Klepek či obchodní a technický ředitel VEOLIA ČR Ondřej Beneš.

Stejně jako předchozí ročníky se i letošní ročník kurzu uskuteční pod záštitou Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Další podrobnosti a přihlášku na kurz naleznete na webových stránkách kurzu Oběhového hospodářství.

Partnery kurzu jsou Institut cirkulární ekonomiky, z.s., SUEZ Česká republika, a.s., Veolia Česká republika, a.s., a klastr WASTEN.

Jak kurz hodnotí absolventi?

„Kurz Oběhového hospodářství mohu jen doporučit. Osobně jsem velmi ocenil široký záběr témat souvisejících s danou oblastí, kvalitní úroveň přednášejících se zastoupením z firemního sektoru i státní správy a pestré složení účastníků, kteří přinášejí nové pohledy na problematiku z různých oborů. Svým obsahem kurz je vhodný nejen pro odborníky z oboru, jako jsou podnikoví ekologové či manažeři odpadového hospodářství: velmi užitečný může být i pro nadšence z ostatních oborů, kteří se zajímají o možnosti, jak transformovat firmu a její procesy směrem k trvalé udržitelnosti, a mají potřebu načerpat více informací a zorientovat se v problematice.“ Miroslav Peichl, Regional Sustainability Lead, Asahi Breweries Europe.

„Naprostá většina přednášek je velmi zajímavě podaná, a hlavně s praktickými příklady. Třešničku na dortu představuje exkurze, která uvolnila atmosféru a umožnila přístup do podniků, kam bych se nikdy nepodívala. To mi hodně pomohlo pochopit, jak reálně funguje odpadové hospodářství.“ Klára Hálová, Head of Water Category and Education Programme, Mattoni 1873

Cirkulární ekonomika jako priorita Evropské unie

Vizí cirkulární ekonomiky je systém, ve kterém společnost usiluje o minimalizaci produkce odpadů a s nimi spojených emisí. Přechod od lineárního ekonomiky na cirkulární změní zaběhlé přístupy k využívání zdrojů a bude mít zásadní vliv nejen na vývoj nových postupů a technologií, ale i na trh práce. Podle aktuálních odhadů může v EU přechod na cirkulární ekonomiku do roku 2030 vytvořit až 2 miliony pracovních míst a ušetřit 600 miliard eur. Pro úspěšnou aplikaci konceptu cirkulární ekonomiky je potřeba vzdělávat manažery, odborníky i běžné občany, což tvoří nedílnou součást vize & mise Institutu cirkulární ekonomiky.

Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha se ve své výzkumné i pedagogické činnosti zaměřuje na důležité otázky týkající se technické ochrany životního prostředí, environmentálního inženýrství včetně technologie paliv, ochrany ovzduší vod i pedosféry. Vedle pracovišť s dlouholetou tradicí v oblasti energetiky, dekontaminačních technologií či využití ropných produktů se na fakultě vyvíjí činnost i v aktuálních tématech zaměřených na resistenci mikroorganismů v odpadních vodách.

­O Institutu cirkulární ekonomiky

Institut cirkulární ekonomiky, z. ú. (zkráceně INCIEN) vznikl v roce 2015. Funguje jako think-tank, jehož misí je nastavení agendy cirkulární ekonomiky jako priority pro klíčové hráče v České republice. Společně se svými partnery rozvíjí INCIEN programy, které umožňují přechod z lineární ekonomiky na cirkulární. Více informací najdete na www.incien.org.

Evropská komise dnes navrhuje nový přístup k udržitelné modré ekonomice v EU pro průmyslová odvětví a odvětví související s oceány, moři a pobřežím. Udržitelná modrá ekonomika má zásadní význam pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu a pro zajištění zelené a inkluzivní obnovy po pandemii.
Všechna odvětví modré ekonomiky, včetně rybolovu, akvakultury, pobřežního cestovního ruchu, námořní dopravy, přístavních činností a stavby lodí, budou muset svůj dopad na životní prostředí a klima snížit. Úspěšné řešení krizí v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti závisí na zdravých mořích a udržitelném využívání jejich zdrojů k vytváření alternativ k fosilním palivům a tradiční produkci potravin.

Přechod na udržitelnou modrou ekonomiku vyžaduje investice do inovativních technologií. Díky energii z vln a přílivu, produkci řas, vývoji inovativních rybolovných zařízení či obnově mořských ekosystémů vzniknou v modré ekonomice nová zelená pracovní místa a podniky.

Sdělení stanoví podrobný program modré ekonomiky v těchto oblastech:

• dosahování cílů klimatické neutrality a nulového znečištění zejména rozvojem energie z obnovitelných zdrojů na moři, dekarbonizací námořní dopravy a ekologizací přístavů. Udržitelná skladba zdrojů energie oceánů zahrnující plovoucí větrnou, termální, vlnovou a přílivovou energii by mohla v roce 2050 generovat čtvrtinu elektřiny v EU. Přístavy mají zásadní význam pro propojení evropských regionů a zemí a jejich hospodářství, jakož i potenciál k tomu, aby byly využívány jako energetické uzly,

• přechod na oběhové hospodářství a snížení znečištění – mimo jiné prostřednictvím obnovených norem pro konstrukci lovných zařízení, recyklaci lodí, vyřazování plošin na moři z provozu a opatření ke snížení znečištění plasty a mikroplasty,

• zachování biologické rozmanitosti a investice do přírody – ochrana 30 % mořské oblasti EU zvrátí úbytek biologické rozmanitosti, zlepší stav rybí populace, přispěje ke zmírnění změny klimatu a odolnosti a přinese významný prospěch ve finanční a sociální oblasti. Environmentální dopady rybolovu na mořská stanoviště budou dále minimalizovány,

• podpora přizpůsobení se změně klimatu a odolnosti pobřeží – adaptační činnosti, jako je rozvoj zelené infrastruktury v pobřežních oblastech a ochrana pobřeží před rizikem eroze a záplav, pomohou zachovat biologickou rozmanitost a krajinu a zároveň prospějí cestovnímu ruchu a pobřežní ekonomice,

• zajištění udržitelné produkce potravin – udržitelná produkce a nové obchodní normy pro mořské plody, využívání mořských řas a mořské trávy, přísnější kontrola rybolovu, jakož i výzkum a inovace v oblasti mořských plodů na bázi buněk, pomohou chránit evropská moře. Díky strategickým směrům EU pro udržitelnou akvakulturu, které byly nyní rovněž přijaty, se Komise zavázala také k rozvoji udržitelné akvakultury v EU,

• lepší řízení mořského prostoru: nové modré fórum pro uživatele moří, jehož cílem je koordinovaný dialog mezi provozovateli v pobřežních vodách, zúčastněnými stranami a vědci zabývajícími se rybolovem, akvakulturou, lodní dopravou, cestovním ruchem, obnovitelnou energií a dalšími činnostmi, bude stimulovat spolupráci v zájmu udržitelného využívání mořského prostředí. V návaznosti na přijetí vnitrostátních územních plánů námořních prostor v březnu 2021 bude v roce 2022 vydána zpráva o provádění směrnice EU o územním plánování námořních prostor.

Komise bude rovněž pokračovat ve vytváření podmínek pro udržitelnou modrou ekonomiku na mezinárodní úrovni v návaznosti na mezinárodní agendu pro správu oceánů.

Financování udržitelné modré ekonomiky
Evropská komise a skupina Evropské investiční banky složená z Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu (EIF) posílí svou spolupráci v oblasti udržitelné modré ekonomiky. Budou spolupracovat s členskými státy na splnění stávajících potřeb financování s cílem snížit znečištění v evropských mořích a podpoří investice do modrých inovací a modré bioekonomiky.

Nový Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond podpoří přechod k udržitelnějším hodnotovým řetězcům založeným na oceánech, mořích a pobřežních činnostech, a to zejména prostřednictvím své platformy „BlueInvest“ a nového fondu BlueInvest. V zájmu dalšího financování transformace Komise naléhavě vyzvala členské státy, aby v období do roku 2027 zahrnuly investice do udržitelné modré ekonomiky do svých vnitrostátních plánů odolnosti a plánů obnovy, jakož i do svých národních operačních programů pro různé fondy EU. Přispějí také další programy EU, jako je výzkumný program Horizont Evropa, a bude zřízena zvláštní mise pro oceány a vody.

Pokud jde o soukromé investice, měly by být při příslušných investičních rozhodnutích použity dohodnuté zásady a normy udržitelnosti specifické pro oceány, jako je Finanční iniciativa pro udržitelnou modrou ekonomiku, kterou finančně podporuje EU.

Souvislosti
Modrá ekonomika Evropské unie zahrnuje všechna průmyslová a další odvětví související s oceány, moři a pobřežími, ať už jsou usazena přímo v mořském prostředí (např. lodní doprava, mořské plody, výroba energie), nebo na pevnině (např. přístavy, loděnice, pobřežní infrastruktury). Podle nejnovější zprávy o modré ekonomice poskytují tradiční odvětví modré ekonomiky 4,5 milionu přímých pracovních míst a jejich obrat přesahuje 650 miliard eur.

Dnešní sdělení nahrazuje sdělení o modrém růstu z roku 2012. Směrnice o územním plánování námořních prostor vyzývá všechny členské státy, aby do roku 2021 vytvořily formální územní plány svých námořní prostor.

Další informace

• Sdělení o novém přístupu pro udržitelnou modrou ekonomiku v EU

• Otázky a odpovědi o udržitelné modré ekonomice

• Factsheet

• Modrá ekonomika

• Ukazatele modré ekonomiky

• Strategické směry EU v oblasti akvakultury

Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o podporu z národních zdrojů alokovaných pro program LIFE. Výzva LIFE Partner je určena partnerům hlavních příjemců v tradičních projektech, které získaly podporu ve výzvách Evropské komise v letech 2014-2019 a jsou v současnosti v realizaci.

„Čeští žadatelé v pozici projektového partnera měli doposud jen malé možnosti ucházet se o podporu z národních zdrojů. To se touto výzvou mění. Nejen, že pomůžeme českým institucím a organizacím usnadnit realizaci projektů s evropským přesahem, ale zároveň je motivujeme k přípravě a podávání dalších projektů LIFE, které významně přispívají k naplňování cílů české environmentální a klimatické politiky“, říká Tomáš Kažmierski, ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP.

Podpora s celkovou alokací 12 milionů korun je určena pro spolufinancování partnera tradičního projektu realizovaného v podprogramu Životní prostředí nebo podprogramu Klima. Výše podpory udělené žadateli v rámci této výzvy činí max. 20 % z celkových způsobilých výdajů projektu připadajících na rozpočet partnera v projektu a zároveň ne více než 750 000 Kč.

O podporu na spolufinancování výdajů mohou žádat partneři projektů financovaných na základě grantové dohody v rámci programu LIFE, které jsou ke dni vyhlášení výzvy v realizaci a ukončení projektu není plánované dříve než na konci listopadu roku 2021. Žadatelé se také musí aktivně podílet na realizaci projektu a vkládat do rozpočtu projektu vlastní finanční příspěvek.

Program LIFE byl zahájen v roce 1992 a je jediným finančním nástrojem Evropské unie zaměřeným výlučně na opatření v oblasti životního prostředí a klimatu. Hraje proto klíčovou roli při podpoře provádění právních předpisů a politik EU v těchto oblastech spolufinancováním projektů s přidanou hodnotou pro evropské zájmy.

V programovém období 2021-2027 budou podporovány projekty ve čtyřech podprogramech:

• Příroda a biologická rozmanitost

• Oběhové hospodářství a kvalita života

• Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně

• Přechod na čistou energii

Evropský parlament přijal nové nařízení o programu LIFE na konci dubna 2021. Na jeho základě bude připraven víceletý pracovní program na léta 2021-2024 a výzvy pro nové projekty.

Dotazy k vyhlášené výzvě posílejte v průběhu celé výzvy na e-mailovou adresu life@mzp.cz.

Další informace jsou dostupné na stránce programu LIFE v sekci Dokumenty.

Národní plán obnovy (NPO), ve kterém chce stát investovat zhruba 200 miliard korun, dnes schválila vláda. Na twitteru o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Z EU by měl stát získat na investice 172 miliard korun. Plán je rozdělen na šest hlavních oblastí, které by z něj měly být financovány. Největší část, zhruba 91 miliard korun, je určena na infrastrukturu a tzv. zelenou transformaci. Podle Havlíčka půjde na klimatické projekty 41 procent z celkové sumy, podíl výdajů na digitální transformaci má činit 23 procent. Další peníze jsou určeny na vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace, podporu podnikání a zdraví.

"Národní plán obnovy je strategickým dokumentem, kterým Česká republika požádá o finanční příspěvek z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši přibližně 172 miliard korun ve formě grantů. Celková výše investic je plánována ve výši 199,902 miliardy korun, která zahrnuje národní spolufinancování, jehož výše se bude odvíjet od finální výše příspěvku z Nástroje pro oživení a odolnost. Plán podléhá schválení Evropskou komisí a Radou Evropské unie," uvádí materiál, který schvalovala vláda.

Šest pilířů NPO je rozděleno na tzv. komponenty a konkrétní reformy a investiční akce. Komponent je v materiálu 27. Jde například o zvýšení odolnosti systému zdravotní péče, přechod na čistší zdroje energie, rozvoj čisté mobility, boj se suchem, rozvoj kultury nebo inovace ve vzdělání.

Havlíček uvedl, že peníze by měly směřovat do digitalizace služeb pro širokou veřejnost, digitalizaci podniků, stavebního řízení nebo komunikace se státem. Plán má dále také podpořit budování dobíjecích a plnících stanic, využívání alternativních palic nebo zdrojů energie nahrazující uhlí. Peníze také poputují do obnovy lesů, recyklace nebo onkologické prevence včetně vybudování českého onkologického institutu.

V rámci pilířů by na digitální transformaci mělo podle materiálu předloženého na jednání vlády putovat 28,3 miliardy korun, na infrastrukturu a tzv. zelenou transformaci 90,7 miliardy korun, na vzdělávání a trh práce 41 miliard, na regulaci a podporu podnikání 11,7 miliardy korun, na výzkum a vývoj 13,2 miliardy a na zdraví zhruba 15 miliard korun. Havlíček po jednání vlády uvedl, že na tzv. zelenou agendu je v plánu určeno 82 miliard korun a na digitální agendu 45 miliard korun.

Plán dnes kritizovala Hospodářská komora i zástupci některých ekologických organizací. Komoře se zejména nelíbí fakt, že poměrně málo peněz směřuje do digitální agendy, která by usnadnila podnikatelům administrativu. Dále plán podle komory nepodporuje celoživotní vzdělávání a vláda nezohlednila většinu jejích připomínek.

Ekologové kritizují, že vláda při přípravě plánu dostatečně nezohlednila boj proti klimatu. Ministerstvo průmyslu a obchodu tak muselo dodatečně do plánu doplnit zhruba sedm miliard korun, aby plán splňoval požadavek EU, že 37 procent všech investic musí směřovat do klimatických opatření.

Ministerstvo zemědělství o víkendu informovalo, že bude rozhodovat o 15 miliardách korun. Peníze chce směřovat především na projekty příznivé ke klimatu. Jde například o obnovu 12.000 hektarů smíšených, klimatické změně odolných lesů ročně. Za tři roky tak jde podle ministerstva celkem o 36.000 hektarů nově obnovených lesů, což je zhruba rozloha Krkonošského národního parku. Plán podle úřadu podpořily odborné instituce, například Agrární komora, Lesnicko-dřevařská komora, některé univerzity nebo výzkumné ústavy.

Se schválením plánu vznikne i koordinační orgán NPO, a to v podobě odboru na ministerstvu průmyslu a obchodu. Dále vznikne Řídící výbor Národního plánu obnovy, v kterém budou zástupci jednotlivých vlastníků komponent, tedy většinou ministerstev. Členy výboru budou i zástupci Evropské komise. Předsedou výboru bude zástupce ministerstva průmyslu a obchodu.

Dalším nově vzniklým orgánem bude Výbor NPO. Bude mít poradní a monitorovací funkci za účasti sociálních a hospodářských partnerů. Auditovat celý program bude ministerstvo financí.

Peníze z nového fondu budou muset být ze 70 procent vyčerpány do roku 2022, do roku 2023 pak zcela. Proplacené musejí být do roku 2026. "Plán okamžitě odesíláme do Bruselu a očekáváme do několika měsíců zpětnou vazbu s tím, že v druhé půlce roku budeme moci již začít čerpat," uvedl Havlíček.

Zástupci opozice dříve uvedli, že Národní plán obnovy musí být v souladu s klimatickými a digitalizačními cíli Evropské unie a že vláda jeho přípravu a konzultace podcenila. Před odevzdáním Evropské komisi by ji měl podle nich projednat Parlament.
Schválený Národní plán obnovy kritizuje Hospodářská komora i ekologové.

Národní plán obnovy, který schválila vláda, kritizuje Hospodářská komora i zástupci některých ekologických organizací. Komoře se zejména nelíbí fakt, že poměrně málo peněz směřuje do digitální agendy, která by usnadnila podnikatelům administrativu. Dále plán podle komory nepodporuje celoživotní vzdělávání a vláda nezohlednila většinu jejích připomínek. Ekologové pak kritizují, že vláda při přípravě plánu dostatečně nezohlednila boj proti klimatu. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) tak muselo dodatečně do plánu doplnit zhruba sedm miliard korun, aby plán splňoval požadavek EU, že 37 procent všech investic musí směřovat do klimatických opatření. V tiskových zprávách o tom informovala komora a Hnutí Duha.

Komora upozornila, že zaslala k materiálu 92 připomínek, k většině z nich vláda přitom podle ní nepřihlédla. "Jednou z našich hlavních výtek k Národnímu plánu obnovy byla právě poměrně nízká částka směřující do digitální agendy. Pokud jsme slovy vlády „The Country For The Future“, měla by na tuto pro budoucnost klíčovou oblast ekonomického rozvoje více tlačit," uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Podle něj peníze určené na digitalizaci směřují do projektů, které by stát musel financovat i bez NPO. "O to více by však mělo v NPO zbýt peněz na financování konkrétních digitálních projektů usnadňujících podnikání firem, které jsou v současnosti zavaleny zbytečnou administrativou a papírováním," dodal Dlouhý. Komoře se rovněž nelíbí, že plán nepočítá s podporou celoživotního vzdělávání, které je nezbytné pro konkurenceschopnost ČR.

Hnutí Duha kritizovalo, že MPO při plánování nezajistilo, aby NPO splňoval základní podmínku, že 37 procent investic musí směřovat do klimatických opatření. Vláda proto podle hnutí narychlo do plánu doplnila přes sedm miliard korun ze státního rozpočtu. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) dnes uvedl, že na klimatické projekty půjde 41 procent z plánovaných investic.

"Kromě této nekoncepční rošády plán ukazuje na hlubší problémy klimatické politiky - její setrvalou nesystémovost a nízkou efektivitu, která plyne z nízkých ambicí a intenzivního resortismu, jak vidíme například na zcela neefektivním porcování agendy sucha a adaptace na změnu klimatu mezi resorty životního prostředí a zemědělství," uvedla ředitelka Hnutí Duha Anna Kárníková.

Ekologické organizace upozorňují také na nedostatečnou veřejnou kontrolu čerpání peněz v rámci NPO. "Vzhledem ke zkušenostem s nízkou transparentností jeho přípravy je nutné umožnit nevládním organizacím a sociálním a hospodářským partnerům kontrolovat rozdělování peněz v Národním plánu obnovy v jeho Řídícím orgánu," uvedli ekologové.

Termín povinnosti zavedení sběru bioodpadů, kterou mají všechny členské státy EU do 30. 12. 20231, se kvapně blíží a všichni s nervozitou vyhlíží podobu Vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady, ve které stojí, že obec má povinnost sběru alespoň biologicky rozložitelných odpadů rostlinného původu. Toto je však nedostatečná implementace Evropského nařízení, které hovoří o zavedení sběru veškerého biologicky rozložitelného odpadu, tj. včetně kuchyňských bioodpadů. Více ZDE

Drtivá většina nebezpečného odpadu končí na skládkách bez zpoplatnění, to už v roce 2012 potvrdil Nejvyšší kontrolní úřad, od té doby s tím ale stát nic neudělal, říká starosta Čáslavi Vlastislav Málek. Radnice se rozhodla domáhat více než 600 milionů korun, o které prý přišla na nezaplacených poplatcích za odpad ze skládky za městem. Video ZDE

Česká inspekce životního prostředí provedla v dubnu roku 2018 kontrolu nakládání sodpady ve firmě Ekopur v Hosíně na Českobudějovicku. Kvůli některým pochybením, jež byly v rozporu se zákonem o odpadech, byla této firmě udělena pokuta ve výši 200 tisíc korun, která nabyla po odvolacím řízení právní moci 15. dubna 2021. 

Společnost Ekopur provádí dekontaminaci zdravotnického materiálu pomocí teplotlakého zařízení zvaného autokláv, „což je přístroj – reaktor, v němž probíhá sterilizace infekčních odpadů za vysokého tlaku a teploty,” vysvětluje inspektorka Lenka Sellnerová. ČIŽP provedla na provozovně firmy Ekopur v Dobřejovicích u Hosína dne 13.4.2018 kontrolu nakládání s odpady, v rámci které bylo zjištěno, že provozovatel neměl zajištěno, aby technické vybavení zařízení po každé sterilizaci automaticky generovalo tištěnou zprávu o jejím průběhu a neprováděl kontrolu účinnosti autoklávu pomocí vnesených indikátorových mikroorganismů nezávislou institucí. “Dále jsme zjistili, že v hale, která je určená pro příjem a krátkodobé soustřeďování odpadů ze zdravotnictví, určených k jejich dalšímu předání jiné oprávněné osobě, se nachází celkem 3639 kg různých druhů odpadů spadajících do kategorie „nebezpečný“. Přitom maximální okamžitá skladovací kapacita, stanovená schváleným provozním řádem zařízení, byla pouze jedna tuna,” upřesňuje dále Lenka Sellnerová.

Jako další nedostatek shledala inspekce skutečnost, že 17 kontejnerů o objemu 1100 litrů a jeden velkoobjemový kontejner, obsahujících již dekontaminovaný odpad, nebylo v rozporu s provozním řádem označeno nápisem „dekontaminováno“. 

Společnost Ekopur se proti rozhodnutí inspekce odvolala, odvolací orgán – Ministerstvo životního prostředí – ho ale v plném rozsahu potvrdil, takže 15. dubna 2021 nabylo právní moci. Ministerstvo nepovažovalo uloženou pokutu za likvidační a neshledalo žádné důvody pro její snížení, jak požadovala společnost Ekopur.

Z šetření Jitky Seitlové vyplývají organizační slabiny, nedostatky v právních předpisech a zásadní personální selhání, jejichž důvody jsou nejasné. Zabezpečení provázaného systému opatření při haváriích na vodách bylo podceněno. Za jeho funkčnost je odpovědné hlavně MŽP. Úřady státní správy a samosprávy neměly jasno v tom, kdo zásah záchranných a likvidačních prací řídil. Koordinace prací byla v důsledku neodpovídající podpory odborných sekcí státní správy nedostatečná. Odběr vzorků po havárii byl odborně nekoordinovaný, analýzy byly prováděny bez podkladů o možných kontaminantech. To zásadně prodloužilo laboratorní určení povahy znečištění. Určení kyanidů nebylo laboratořemi v prvních dnech vůbec prováděno. V den zjištění havárie nebyly nikým odebrány vzorky z žádné ze známých a potencionálně rizikových výustí kanalizací.  Informace a varování obyvatelstva o havárii bylo opožděné a nedostatečné.

Dokument ke stažení:
Tisková zpráva: https://seitlova.cz/dokumenty/tiskove_zpravy/609be6976730b5.26465725.pdf

Evropská komise zveřejnila k připomínkování Návrh nařízení k nové platformě pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Právní předpisy EU týkající se obnovitelných zdrojů energie stanoví mechanismy spolupráce mezi zeměmi EU. Jedním z těchto mechanismů jsou „statistické převody“ množství energie z obnovitelných zdrojů. V rámci této iniciativy vznikne tzv. platforma pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, která by měla usnadnit statistické převody mezi zeměmi EU. Ty země, které nedosáhly závazných vnitrostátních cílů pro rok 2020, by si mohly „koupit“ energii z obnovitelných zdrojů od těch zemí, které jsou nad rámcem svého cíle.

Dokument ke stažení:

EU 64_21 EK Návrh nařízení

OPŽP je jedním z programů realizovaných v rámci politiky soudržnosti pro období 2021— 2027. Cílem programu je ochrana a zajištění kvalitního prostředí pro život obyvatel, přechod k oběhovému hospodářství a podpora efektivního využívání zdrojů, omezení negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí a klima, zmírňování dopadů změny klimatu a příspěvek k řešení problémů životního prostředí a klimatu na evropské úrovni. Tyto cíle bude OPŽP naplňovat realizací opatření, rozdělených do šesti specifických cílů popsaných v materiálu.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Předkládací zpráva

Evropská komise dnes přijala akční plán EU pro nulové znečištění ovzduší, vody a půdy, které je stěžejním cílem Zelené dohody pro Evropu a hlavním tématem letošního Zeleného týdne EU. V akčním plánu je stanovena integrovaná vize našeho světa do roku 2050, v němž je znečištění sníženo na takovou úroveň, která již není škodlivá pro lidské zdraví a přírodní ekosystémy, jakož i kroky potřebné k naplnění této vize.

Plán propojuje všechny příslušné politiky EU v oblasti boje proti znečištění a jeho předcházení, se zvláštním důrazem na používání digitálních řešení. Dále mají být přezkoumány příslušné právní předpisy EU, aby se určily přetrvávající mezery a zjistilo se, kde je pro splnění těchto právních povinností nezbytné zlepšit jejich provádění.

Akční plán má nasměrovat EU k dosažení cíle pro rok 2050, jímž je zdravá planeta pro zdravé lidi. Byly v něm stanoveny stěžejní cíle pro snížení znečištění u zdroje do roku 2030 v porovnání se současnou situací. Mezi tyto cíle patří:

• zlepšit kvalitu ovzduší, aby se snížil počet předčasných úmrtí způsobených znečištěním ovzduší o 55 %,

• zlepšit kvalitu vody snížením množství odpadu, plastového odpadu v moři (o 50 %) a mikroplastů uvolňovaných do životního prostředí (o 30 %),

• zlepšit kvalitu půdy snížením úbytku živin a používání chemických pesticidů o 50 %,

• snížit o 25 % podíl ekosystémů v EU, v nichž znečištění ovzduší ohrožuje biologickou rozmanitost,

• snížit počet lidí trpících chronickým obtěžováním hlukem z dopravy o 30 % a

• výrazně snížit produkci odpadů a o 50 % snížit objem zbytkového komunálního odpadu.

Plán zahrnuje řadu stěžejních iniciativ a opatření, včetně:

• většího sblížení norem kvality ovzduší s nejnovějšími pokyny Světové zdravotnické organizace,

• přezkumu norem kvality vody, a to i v řekách a mořích EU,

• snížení míry znečištění půdy a podpory obnovy půd,

• přezkumu většiny právních předpisů EU o odpadech za účelem zapracování zásad čistého a oběhového hospodářství,

• podpory nulového znečištění z výroby a spotřeby,

• prezentace srovnávacího přehledu ekologických výsledků regionů EU na podporu cíle nulového znečištění ve všech regionech,

• snížení nerovností v oblasti zdraví způsobených neúměrným podílem škodlivých zdravotních dopadů, které nyní nesou nejzranitelnější skupiny obyvatel,

• snížení externí ekologické stopy EU omezením vývozu výrobků a odpadů, které mají škodlivé toxické dopady ve třetích zemích,

• zavedení tzv. živých laboratoří pro zelená digitální řešení a inteligentní nulové znečištění,

• konsolidace znalostních center EU zabývajících se nulovým znečištěním a zapojení zainteresovaných stran do platformy zainteresovaných stran v této oblasti,

• důslednějšího prosazování cíle nulového znečištění ve spolupráci s orgány v oblasti životního prostředí a jinými orgány.

Akční plán spolu se strategií pro udržitelnost chemických látek, která byla přijata v loňském roce, převádí do praxe cíle EU v oblasti nulového znečištění a prostředí bez toxických látek. Je v součinnosti s cíli EU v oblasti klimatické neutrality, zdraví, biologické rozmanitosti a účinného využívání zdrojů a vychází z iniciativ v oblasti energetiky, průmyslu, mobility, potravin, oběhového hospodářství a zemědělství.

Dokument ke stažení:

EU Action Plan: Towards Zero Pollution for Air, Water and Soil

Ministerstvo životního prostředí vydává novu pomůcku pro obce, ale i další zájemce, kteří chtějí omezit světlené znečištění ve městech a jejich okolí. Jednoduchá osvětlovací příručka – Doporučení pro moderní osvětlování je aktualizací příručky pro obce z podzimu 2017. Nově se vedle veřejného osvětlení zabývá i možnostmi šetrného svícení ve venkovním prostoru obecně. Příručka vznikla s přispěním členů meziresortní pracovní skupiny pro problematiku světelného znečištění.

V dokumentu najdou zástupci obcí, projektanti, provozovatelé soukromého osvětlení, ale i občané řadu informací o tom, co je světelné znečištění, jaké má zdravotní rizika, dopady na přírodu, pozorování hvězdné oblohy, plýtvání energií či bezpečnost. Příručka pomůže vybrat to nejvhodnější osvětlení, zorientovat se ve správném nastavení a možných parametrech osvětlení. Popisuje jednoduchá pravidla, jak svítit co nejefektivněji a zároveň minimalizovat negativní vlivy světla během noci na přírodu i obyvatele, a také možnosti, jak se bránit světelnému znečištění, či rušivému světlu.

Obecné zásady šetrného osvětlování:

• Sviťte jen tam, kde je potřeba. Nesviťte lidem do oken, do okolní krajiny ani na oblohu, neosvětlujte stromy a vodní plochy

• Sviťte pouze dolů, používejte svítidla vhodná pro danou situaci a nenaklánějte je. Dobře zvažte, kam je nejlepší svítidla nainstalovat.

• Nesviťte zbytečně silně a využívejte možnosti světlo ztlumit, když je malý provoz. Pokud není osvětlení potřeba, vypněte ho nebo ztlumte na minimum.

• Používejte teplé odstíny světla. Teplota chromatičnosti by neměla přesahovat 2700 K.

• Po projektantovi a dodavateli požadujte šetrné osvětlení.

Zdravotní stav lesů stále výrazně ovlivňuje velkoplošná kůrovcová kalamita. Přesto se v loňském roce objevily i pozitivní momenty. Zejména průběh a vliv počasí (podobně jako v roce 2019) byl po déle než pětileté nepříznivé periodě pro lesy kladný. Přesto celkové bilancované napadení smrkových porostů podkorním hmyzem dosáhlo v roce 2020 hodnoty nejméně 25 mil. m3!! Objem nahodilých těžeb a potažmo i celkových těžeb tak i nadále výrazně překračuje odvozený roční etát, tedy množství dřeva, které se může za rok vytěžit.

Teplotně se však jednalo opět o období výrazně nadnormální (odchylka +1,2 °C) a v první třetině roku navíc trvající sucho dosahovalo podle některých zdrojů nejhorších parametrů za posledních 500 let. Následující srážkově bohaté měsíce naštěstí vláhovou bilanci výrazně vylepšily a celkově proto byly opět od roku 2013 zaznamenány srážkové úhrny nad dlouhodobým ročním průměrem (112 % normálu). Chladnější a srážkově bohatší vegetační období uplynulého roku představovalo méně příznivé podmínky pro výskyt zejména hmyzích škůdců.

Hlášení za rok 2020, která Lesní ochranná služba obdržela z rozlohy reprezentující necelých 70 % celkové výměry lesů v Česku, vykázala meziročně jen mírný nárůst objemu poškození (z 19,3 mil. m³ na 19,8 mil. m³). Objem nahodilých těžeb po přepočtu na celou rozlohu tuzemských lesů tak i nadále výrazně překračuje odvozený roční etát.

Působením biotických škodlivých činitelů bylo podle evidence poškozeno 15,4 mil. m³ dřevní hmoty. Pro srovnání, v roce 2019 se jednalo o 14,8 mil. m³, v roce 2018 o 8,6 mil. m³, v roce 2017 o 4,1 mil. m³ a v roce 2016 o 3,5 mil. m³. Zcela dominantní roli přitom hraje dlouhodobě přemnožený podkorní hmyz.

V roce 2020 bylo evidováno téměř 14,9 mil. m³ vytěženého smrkového kůrovcového dříví, což představuje opětovné zvýšení „rekordních“ hodnot zaznamenávaných v posledních letech. Oproti roku předchozímu, kdy bylo evidováno 14,5 mil. m³ kůrovcového dříví, se jedná o nárůst ve výši 0,4 mil. m³. V roce 2018 bylo evidováno 8,4 mil. m³ (2017 – 3,7 mil. m³, 2016 – 3 mil. m³, 2015 – 1,5 mil. m³).

Jde prakticky výlučně o dříví napadené lýkožroutem smrkovým, který je obvykle doprovázen lýkožroutem lesklým a dnes již na většině území také lýkožroutem severským.

Jestliže objem evidovaný v roce 2020 přepočteme na celkovou rozlohu lesů v Česku (hlášení pokrývají 68 % rozlohy lesů), dostaneme se na hodnotu téměř 22 mil. m³ vytěženého kůrovcového dříví! Pokud bychom však kalkulovali celkové napadení v roce 2020, je nutné připočítat nejméně další 3 mil. m³ nezpracovaných kůrovcových stromů, které se ke konci uplynulého roku podle odhadů LOS nacházely v lesních porostech. Celkové napadení smrku podkorním hmyzem v roce 2020 proto dosahuje hodnoty nejméně 25 mil. m³!!

Graf: evidovaný objem vytěženého smrkového kůrovcového dříví v letech 1990–2020

Po řadě nepříznivých let byly povětrnostní podmínky ve vegetačním období mnohem více nakloněny zlepšení zdravotního stavu dřevin v lesních porostech než vývoji a šíření podkorního hmyzu, který současně trpí i zvýšenou mortalitou v požercích, způsobenou vnitro-populačními konkurenčními vlivy, působením parazitoidů a patogenů i vnějšími abiotickými faktory.

Rozsah napadení je územně diferencován. Mnohem více je stále zasažena jižní polovina Česka. Kalamita se současně zřetelně přesunuje západním směrem. V roce 2019 byl poměr rozdělení kůrovcového dříví Čechy vs. Morava a Slezsko ještě cca 50:50, v roce 2020 je již 65 % kůrovcového dříví evidováno v Čechách.

Na severovýchodě Česka (historická oblast severní Moravy a Slezska), kde byla situace v předchozích letech nejhorší, kalamita postupně „vyhasíná“ v souvislosti s úbytkem starších atraktivních smrkových porostů v pahorkatinných a vrchovinných polohách.

V rámci srovnání jednotlivých krajů byla v roce 2020 situace nejdramatičtější v kraji Vysočina (evidováno cca 3,3 mil. m³), v Jihočeském (1,9 mil. m³) a Středočeském kraji (1,8 mil. m³). Více než 1 mil. m³ vytěženého kůrovcového dříví bylo evidováno také v krajích Plzeňském (1,4 mil. m³), Jihomoravském (1,3 mil. m³) a Olomouckém (cca 1,0 mil. m³).

Graf 2: evidovaný objem vytěženého smrkového kůrovcového dříví v jednotlivých krajích Česka v letech 2014–2020

Převaha napadených porostů se v celém státě stále nachází v nadmořských výškách do 800 m, vlastní horské polohy jsou doposud zasaženy méně.

Příznivější klimatické podmínky v uplynulém roce mírně přibrzdily další exponenciální expanzi kůrovcové kalamity. Zdaleka však nelze hovořit o opětovném získání kontroly nad populacemi lýkožroutů ze strany vlastníků a správců lesních majetků. Nadále zůstává největším problémem pozdní zpracování kůrovcových stromů, kdy jsou většinově těženy buď souše, nebo kůrovcové stromy, u nichž již došlo k částečnému výletu brouků. Imperativem současné ochrany lesa tak musí být především snaha, zvrátit tento nepříznivý stav.

V žádném případě nelze rezignovat na provádění ochrany lesa před kůrovci, přičemž hlavní prioritou musí být i nadále pečlivé vyhledávání, včasné zpracování a účinná asanace aktivních kůrovcových stromů. Cíleno musí být na oddálení konečného rozpadu smrkových porostů a zastavení rozvoje a šíření podkorního hmyzu do dosud méně zasažených oblastí a vyšších poloh s často cennými původními populacemi smrku.

Jestliže ze zmíněných 14,9 mil. m³ kůrovcových těžeb byla včas vytěžena a účinně asanována pouze menší část (maximálně 20–30 %; z vlastních hlášení dokonce vyplývá, že metody přímé asanace byly uplatněny jen na necelých 20 % vytěžené kůrovcové hmoty), pak je zřejmé, že i nadále hrozí smrkovým porostům velké nebezpečí. Z dostupných údajů vyplývá, že během let 2015–2020 bylo kůrovci napadeno cca 75–80 mil. m³ smrkové dřevní hmoty, přičemž „živá“ zásoba smrkových porostů byla pracovníky Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů k roku 2020 odhadována v objemu kolem 400 mil. m³.

Mapa: Evidovaný objem smrkového kůrovcového dříví v Česku v roce 2020

Prudké zhoršení zdravotního stavu dřevin a přemnožení podkorního hmyzu v posledních letech se netýká pouze smrku, ale i dalších jehličnatých dřevin. Borovice lesní je zejména v oblasti jižní a jihozápadní Moravy a dále také ve středních a východních Čechách napadána celou řadou druhů podkorního a dřevního hmyzu.

V roce 2020 bylo evidováno téměř 125 tis. m³ vytěženého borového „kůrovcového“ dříví (v roce 2019 cca 80 tis. m³). Mezi nejvíce postižené (více než 15 tis. m³) patřily v uplynulém roce kraje Jihomoravský (30 tis. m³), Středočeský (25 tis. m³), Vysočina (20 tis. m³) a Královehradecký (16 tis. m³). Skutečné napadení borovice podkorním hmyzem je však výrazně (řádově) vyšší, neboť obranná opatření se prakticky neuskutečňují a škůdci se množí na většině lokalit zcela nekontrolovaně.

Dramatický nárůst byl zaznamenán u rozsahu napadení jedlových porostů podkorním hmyzem. Meziročně došlo k desetinásobnému zvýšení evidovaného objemu jedlového kůrovcového dříví, když z cca 11 tis. m³ v roce 2019 došlo k nárůstu na loňských cca 115 tis. m³!! Přibližně 80 % tohoto objemu bylo hlášeno pouze ze Středočeského kraje, kritický stav je však i na území dalších krajů (např. Plzeňského či Jihomoravského).

Výhled na rok 2021

Pesimistické varianty scénářů vývoje kůrovcové kalamity v Česku v roce 2020 se naštěstí vlivem příznivého chodu počasí nenaplnily. Přesto je patrné, že i přes přijatá administrativní opatření se situace v řadě krajů dále zhoršovala a rozrostly se oblasti, kde se gradace lýkožroutů vymkla kontrole a přerostla v dynamický proces, závislý z velké části pouze na přírodních silách, především pak na vývoji počasí.

Tento stav lze zvrátit pouze koordinovaným centrálním zásahem, směřujícím ke stabilizaci trhu s dřívím a urychlené nápravě rozvratu v ochraně lesa před podkorním hmyzem, k čemuž dal průběh povětrnostních vlivů v uplynulých dvou letech jedinečnou příležitost. V letošním roce lze rámcově počítat s obdobným rozsahem kůrovcového napadení jako v roce 2020, přičemž rozhodující vliv na další průběh kůrovcové kalamity bude mít opět zejména chod povětrnostních podmínek.

Foto: Rozsáhlé napadení smrkových porostů lýkožrouty, plochy sterilních souší i nahodilou kůrovcovou těžbou vzniklých holin (Vysočina, Jihlavsko; červenec 2020, foto: archiv LOS)

Z pohledu očekávaného vývoje situace s ostatními škodlivými faktory je na místě znovu upozornit na stále se zvyšující hrozbu poškození větrnými polomy, vzhledem k narušení statické stability lesních porostů kůrovcovou kalamitou a na vzájemně podmíněné ovlivňování obou typů poškození lesa.

Přemnožení podkorního hmyzu ohrožuje kromě smrku celou řadu dalších, především jehličnatých, dřevin, jako např. borovici, jedli nebo modřín. Vzhledem k historické časové a místní periodicitě gradací bekyně mnišky ve smrkových lesích střední Evropy je již několik let očekáván vznik jejího přemnožení i v podmínkách Česka. O skutečném rozsahu poškození lesa vlivem přemnožené spárkaté zvěře a s tím související krajně nepříznivé prognóze dalšího vývoje je potřebné mluvit zcela otevřeně, účinné řešení ale není v moci ochrany lesa.

Více informací najdete ve Zpravodaji ochrany lesa (Škodliví činitelé v lesích Česka 2020/2021. Svazek 24, 2021), který je ke stažení ZDE.

Německo dosáhne neutrality emisí skleníkových plynů v roce 2045, což je o pět let dříve proti původnímu záměru. Dnes nový a ambicióznější plán, který bude zakotven v chystané novele zákona o ochraně klimatu, schválila vláda kancléřky Angely Merkelové. Ministryně zemědělství Julia Klöcknerová na tiskové konferenci uvedla, že po dosažení neutrality chce mít Německo emise záporné, bude tedy neutralizovat více skleníkových plynů, než kolik jich bude vypouštět.

"Tímto zákonem dosáhneme větší mezigenerační spravedlnosti, více jistoty pro plánování a důsledné ochrany klimatu," napsala na twitteru o chystané novele ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová. Dodala, že zákon nepovede ke zničení hospodářství, ale k jeho přestavbě a modernizaci.

Německý ministr hospodářství Peter Altmaier k chystané novele řekl, že přináší jasný harmonogram a jistoty pro hospodářské plánování. Uvedl také, že ekologická transformace musí jít ruku v ruce s udržením ekonomické konkurenceschopnosti. K tomu má pomoci i balíček klimatických opatření pro nadcházející dva roky, který má objem osm miliard eur (204 miliard korun). Investice poslouží k ekologické výrobě vodíku a k ekologickým opatřením v ocelářství nebo v chemickém průmyslu.

Německo chce v ochraně klimatu postupovat rychleji než Evropská unie, která s neutralitou počítá v roce 2050. Do roku 2030 bude Německo podle nových cílů ve srovnání s rokem 1990 produkovat o 65 procent emisí skleníkových plynů méně. Dosavadní plán počítal s hodnotou 55 procent. K roku 2040 se chce Německo přiblížit k hranici devadesáti procent.

Výhrady proti novým cílům mají ekologické organizace, podle kterých nejsou dostatečné. Hnutí Greenpeace, které dnes před kancléřstvím demonstrovalo, žádá neutralitu do roku 2040. Připravovaná novela se nelíbí ani šéfce německého sdružení automobilového průmyslu VDA Hildegardě Müllerové, podle které je plánování emisí oxidu uhličitého v horizontu 15 let jen iluzí.

Kancléřská kandidátka Zelených pro zářijové parlamentní volby Annalena Baerbocková dnes v televizi ARD prohlásila, že v připravovaném zákonu postrádá opatření a investice k dosažení klimatických cílů. To podle ní vládní koalice konzervativců a sociálních demokratů musí rychle napravit. "Vyhýbají se tomu, aby řekli, že musíme mimo jiné zdvojnásobit výstavbu obnovitelných energetických zdrojů," řekla Baerbocková, která má po volbách velkou šanci vést německou vládu.

Ministryně životního prostředí Schulzeová nicméně poukázala na to, že vláda pro příští roky plánuje i ze stávajících programů investovat do plnění klimatických cílů 80 miliard euro (dva biliony korun). "A další opatření budou následovat," dodala.

Úprava ekologických plánů je reakcí na rozhodnutí německého ústavního soudu. Ten v dubnu nařídil, aby zákonodárci jasněji definovali cíle pro omezení emisí skleníkových plynů po roce 2030. Současný zákon o ochraně klimatu označil soud za nedostatečný a znevýhodňující příští generace.